ZPRAVODAJ. ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava. Ročník IV / číslo 2 Září

Transkript

1 ZPRAVODAJ ZO 59/11 Českého svazu ochránců přírody Jihlava Ročník IV / číslo 2 Září 2005

2 2 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 Z našich akcí od jara do podzimu : 26. března HLEDÁME SKORCE ornitologická vycházka pod vedením Pavla Hobzy. 9. dubna vycházka HLEDÁME JARO HLEDÁME PRVNÍHO pěvce ve spolupráci s turisty Sokola Bedřichov. Za účasti 16-ti osob na trase Staré Hory-řeka Jihlava-Bradelské rybníky mj. pozorováno 36 druhů ptáků (např. čáp černý, volavka bílá, vodouš kropenatý, potápka malá, moták pochop, vlaštovka obecná a křivka obecná). Více na str. 5. v jarním období proběhlo několik brigád na sázení stromků u Salavic a v Jihlavě od konce března do poloviny května probíhaly záchranné přenosy obojživelníků u Panského rybníka u Kamenice (blíže v samostatném článku na straně 6) duben - květen účast dvou našich členů na hlídání hnízd sokolů stěhovavých v CHKO Broumovsko a Labské pískovce. Blíže v samostatných článcích na str. 3 a května POZNÁVÁNÍ OBOJŽIVELNÍKŮ V PŘÍRODĚ pro MOPíky i veřejnost pořádali v bývalém pístovském vojenském prostoru Daniel Stejskal a Jaromír Maštera. I přes nepříliš příznivé počasí organizátory příjemně překvapila účast cca 40-ti lidí, z čehož podstatnou část tvořily děti. Přítomní se mohli prohlédnout živé jedince některých našich obojživelníků, mohli se dozvědět něco z jejich života, a také, jaká nebezpečí na ně v dnešní krajině čekají. Pro děti bylo přichystáno několik ochranářsko-žabích soutěží. Mimo jiné si mohly vyzkoušet odchyt a přenášení umělých žab přes silnici do rybníka. Všechny zúčastněné děti si domů odnesly dárek v podobě těchto zachraňovaných žab. 14. května VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU ornitologická vycházka na Bradelské rybníky pod vedením Pavla Hobzy května účast našich MOPíků na regionálním kole soutěže ZELENÁ STEZKA - ZLATÝ LIST na Chaloupkách. Podrobnosti v článku na str června beseda o ZAPOMENUTÝCH STUDÁNKÁCH s Pavlem Koubkem. Blíže na str června POZNÁVÁME KEŘE NA HRADBÁCH vycházka s ing. Martinou Gregorovou z jihlavského Magistrátu. Podrobnosti v samostatném článku na str července účast několika našich členů na zájezdu Chaloupek do DUNAJSKÉ DELTY. Podrobnosti v samostatném článku na str. 20 až 21. v srpnu probíhalo tradičně kosení PP Vílanecké rašeliniště. Dokončení v září. účast ve správních řízeních (obnova sjezdového areálu na Rudném, udělení výjimky dle vodního zákona na rybníky Doupský a Stonařovský, kácení stromů v katastru Jihlavy), podávání připomínek úřadům a ČIŽP, účast na ústních jednáních návrhy na vyhlášení PCHP (Pod Trojanem, Lesnovské rybníky, Bor) a památných stromů mapování rozšíření obojživelníků v rámci grantového programu ČSOP Ochrana biodiverzity mapování raků na Jihlavsku, mapování vzácných živočichů a rostlin (Mapovací karty), mapování ptactva mapování výskytu vrby plazivé, vrby rozmarýnolisté a zimozelenu na Jihlavsku v rámci grantového projektu ČSOP Ochrana biodiverzity založení pozemkového spolku při ČSOP Jihlava Střípky krajiny-jihlavsko kontroly zvláště chráněných území na Jihlavsku, provádění biologických průzkumů vybraných lokalit,

3 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 3 PTAČÍ SERVIS rubrika sekce Ochrana ptactva Akce Falco CHKO Labské pískovce Na akci Falco jsme se letos s Pavlem Hobzou hlásili do NP České Švýcarsko. Tam ale letos hlídání nepotřebovali a tak jsme nakonec souhlasili s přeložením do vedlejší CHKO Labské pískovce, kde pracuje jako zoolog náš dřívější známý ing. Pavel Benda. Ten si nás také na nádraží v Děčíně vyzvedl a odjeli jsme na stanoviště za Děčínským Sněžníkem. Ubytování bylo ve stanech KODASu, v kempu rekreační oblasti. Byli jsme začínající hlídka, před námi tu byl celý týden dobrovolný strážce přírody a strážce NP České Švýcarsko pan Kampf z Varnsdorfa. Jeho úctyhodný výkon zasluhuje obdiv. Dojel sem na kole ze vzdálenosti 80-ti km. Týden tábořil ve skalách a střežil sokoly, přestože teploty se pohybovaly kolem 0 C. Panu Kampfovi je letos 73 let. My jsme měli střídače, studenty Martina a Ivu z Plzně. Ve volných dnech jsme dělali vycházky do okolí. Bylo kam jít. Na blízké Medvědí louce bylo tokaniště tetřívka obecného, my jsme tam ale pozorovali pouze jeleny. Navštívili jsme také Velký rybník u Krásné lípy hnízdiště jeřába popelavého. V polovině týdne naši hlídku posílila moje bývalá spolupracovnice ze ZOO, Máří Svobodová. Pobyt při hlídání nám zpestřovali hlučící němečtí turisté. Zasahovat jsme ale nemuseli. Naši kolegové z Plzně měli jeden případ napomenutí. Podle ing. Bendy byla sokolí mláďata po našem příjezdu už 10 dnů stará. My jsme je tipovali na mladší, soudě podle změněného chování samce sokola a zvýšené intenzity krmení. Ale na tom už tak nezáleží. Hlavně, že jsme hnízdo předali v sobotu dalším hlídačům v pořádku a mohli jsme spokojeni odjet k domovu. Adršpašsko-Teplické skály Strážci sokolů na stanovišti Ve středu 18. května volal pan Vrána z CHKO Broumovsko, že v Teplických skalách zahnízdila sokolice nezvykle nízko nad turistickou stezkou. Hnízdo bylo tak nízko, že by sokoly procházející turisté mohli rušit. Bylo třeba část turistické stezky uzavřít a hnízdo hlídat před rušením. Tento problém se objevil i ve zprávách na ČT 1. Zajistil jsem si v práci volno a protože jsem nesehnal narychlo žádného parťáka, odjel jsem sám v neděli do České Čermné za J. Vránou. Tady na mě čekala sympatická studentka Alena, také narychlo přihlášená k hlídání. Všichni jsme večer odjeli do Teplických skal. Ubytováni jsme byli na chatě jen asi 300 m od hnízdiště. Mezi skalami byl ještě seník. Musím přiznat, že tato akce Falco byla jedna z nejnáročnějších. Bylo dost turistů, zvláště z polské strany, kteří překročili zákaz vstupu do uzavřené oblasti a ty jsme pak museli vracet. Někteří nám i prošli na stezce pod hnízdem. Pokud šli jeden až dva lidi, tak to nevadilo. Horší byla skupina hlučící mládeže. To pani sokolová vyváděla jako divá. Jednou i mě vynadala, když jsem šel pod hnízdem na druhé stanoviště. Létala kolem mne tak blízko, že jsem ji mohl fotit svým obyčejným fotoaparátem, kdybych to stihl. Také jsme vyřešili otázku z minulých akcí Falco, jestli sokol uloví divokou kačenu, či ne. Na pasece u skal byla malá mokřina a na té se zdržoval párek kachen. Jednou jsme viděli samici sokola, tahle byla mi-

4 4 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 mořádně velká, jak pronásleduje křičícího kačera. Zmizeli nám mezi skalami. Zakrátko jsem měl štěstí. V dalekohledu jsem zahlédl vracející se sokolici, jak vleče kačera na trhaniště na suché borovici ve skalách. Přišel pátek. Ráno přijel J. Vrána a vydali jsme se spolu do skal. V jednom místě bylo vidět do hnízda. Tak jsem poprvé uviděl mláďata, byli tři. Samice nás viděla a neopouštěla hnízdo. Svým tělem kryla mláďata před naším dalekohledem. Pan Vrána fotil hnízdo přes dalekohled svým digifoťákem. Po návratu ze skal už jsem se musel se všemi rozloučit a v poledne jsem odjel domů. Alena odjela až v sobotu, kdy nastoupili již pravidelní strážci akce Falco. Z SMS zprávy jsem se později dozvěděl, že mláďata 20. června opustila hnízdo a zdárně vylétla na cestu životem. Miloslav BARTOŠ Mapování výskytu sýčka obecného na Jihlavsku v roce 2005 Zapojili jsme se do celorepublikového mapování sýčka obecného, které vyhlásila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, katedra zoologie. Mapování proběhlo v letech Naše organizace se zapojila až v letošním roce, ale myslím, že i když jsme na mapování měli jenom dva měsíce, podařilo se nám zmapovat tři čtvrtiny Jihlavska. Instrukce, jak při mapování postupovat, jsme obdrželi od vedoucího projektu Ing. Martina Šálka. Naším úkolem bylo projíždět ve večerních a nočních hodinách okolí vesnic, opuštěné zemědělské seníky, staré aleje a sady. Všude na těchto vhodných místech jsme z magnetofonu pouštěli nahrávku houkání sýčka obecného, na kterou podle zkušeností odborníků sýček spolehlivě odpovídá. Sýček je však naše nejohroženější sova, a i když nikdo z nás příliš nevěřil tomu, že se nám podaří nějakého sýčka na Jihlavsku najít, zapojilo se do akce 14 mapovatelů, z nichž 11 je členy ČSOP Jihlava a 3 naši příznivci. Mapování jsme provedli na 94 místech, z toho ¾ tvořily vesnice, zbytek samoty, zemědělské seníky ve volné krajině, stará stromořadí a sady. Z celkového počtu 94 míst bylo 65 zmapováno dvakrát. Sýčka se nám podařilo zjistit na jednom jediném místě asi 10 km od Jihlavy. Na nahrávku se ozval a dokonce i přiletěl. Jeho výskyt byl potvrzen dvěma návštěvami lokality po osmi dnech a na nahrávku se opět ozval. Při nočním mapování sýčka se nám též podařilo zjistit i další živočichy, kteří se ozývají v noci: 2 lokality rosničky zelené, 2 lokality koroptve polní, 1 lokalitu bukače velkého a 1 lokalitu kalouse ušatého. Všem zúčastněným mapovatelům bych chtěl poděkovat za dobře odvedenou práci. Takový prostý zážitek Daniel STEJSKAL Jednoho brzkého jarního rána jsem se vydala s kamarádem Pavlem na malou ornitologickou procházku kolem Smrčenského potoka. Pěnice slavíková se proplétala mezi větvemi olše a krásně zpívala, budníček jí přizvukoval cip calp, zurčení vody v potoce přehlušoval ostrými hvizdy konipas horský a nad hlavami nám přelétl drozd brávník. Když jsme se s Pavlem blížili k ústí potoka do rybníka, slyšeli jsme cvrčilku říční. Její hmyzí cvrčení se nad hladinou neslo až někam, kde už je lidské ucho neslyší. Pak jsme ptáčka uviděli. Seděl nad rákosinami na dolní větvi stromku a kroutil hlavičkou na všechny strany. Tiše jsme ptáčka pozorovali a všimli jsme si srnky vykukující v pozadí z rákosí. Musím říci, že to byla taková nádhera, že na ni nemohu zapomenout. Kdyby každému z nás stačilo radovat se z prostých věcí, nepotřebovali bychom stále novější stroje, které svým řevem přehluší jemné cvrčení ptáčka. To by bylo na světě, myslím, líp. Bohuslava KOLMANOVÁ

5 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 5 Ostříží intermezzo Jede-li ornitolog po silnici a uvidí-li cestou prořidlý borový, nebo i smíšený les, zřejmě ho napadne, že to je právě vhodné hnízdiště pro ostříže. Při hnízdění využívá tento vzácný dravec např. starých hnízd vran. Často leží opodál vodní plocha, kde ostříž loví vážky, jeho kořist však tvoří hlavně vrabci, vlaštovky, skřivani, špačci, pěnkavy, strnadi i rorýsi, na které nalétá zespodu. Lovný revír samce je až do 3 km od hnízda. Ostříž u nás hnízdí vzácně, není však početný ani v celé střední Evropě. Je to přísně tažný pták, na hnízdištích se vyskytuje od dubna do října, zimuje v Africe, nalézt ho však můžete po sezóně i v Dunajské deltě. Štíhlou postavou a srpovitým tvarem křídel připomíná zvětšeného rorýse, křídla jsou velmi dlouhá, špičatá, ocas poměrně krátký. Od poštolky je k rozeznání velmi tmavým povrchem těla, kratším ocasem a tím, že se nikdy v letu netřepotá, nýbrž prolétá rychlé prolétá. K tmavému temenu hlavy patří černý vous kontrastující s bílou tváří, kalhotky a spodní ocasní krovky jsou jasně rezavě červené. Hnízdí úspěšně již od dvou let, vzhledem k silnému poutu na místo hnízdění jsou páry stálé. K námluvám patří svatební lety, časté volání, ukazování hnízda, symbolické krmení partnerky a páření. Samička snáší 2 až 4vejce s tmavými skvrnami a tečkami na nažloutle hnědém podkladě. Sedí den, sameček ji krmí. Po vylíhnutí samička zahřívá mláďata, vyletuje bojově proti vetřelcům a sameček jí v letu odevzdává přinášenou potravu. Když mladí ostříži v srpnu vylétnou z hnízda, chovají se nápadně, hlasitě se ozývají a létají samečkovi, který pro ně loví až do půlky září, vstříc, aby převzali potravu. Nejvyšší věk kroužkovaného ostříže byl 15 let. Jejich úmrtnost v 1. roce věku se však uvádí více jak 50%. V loňském roce jsme na pozorování vzácného dravce jezdívali do jedné lokality opodál Jihlavy, v té se však letos neobjevil. Naštěstí se objevil na další. Ale i tam jsme s Mirkem Čutkou a Pavlem Hobzou v polovině srpna konstatovali, že ostříži zde zmizeli. Zklamaní jsme odjeli na jednu lokalitu až na samý okraj okresu. A hle, pozorovali jsme zde nejen ostříže, ale i proplétající se lety 16 krkavců velkých, což byl opravdu výjimečný zážitek. Vědět, že vzácní ptáci nadále hnízdí v našem okrese, je pro každého ornitologa nejen potěšující, ale i zavazující - nerušit jeho hnízdění a zasáhnout, je-li takováto lokalita jakýmkoli způsobem ohrožena. za použití publikace Theodora Mebse: Dravci Evropy, z něm. přel. K. Hudec a V. Mrlík SOVA Společně hledali a našli jaro Za deštivého počasí vyrazily v sobotu 9. dubna do přírody téměř dvě desítky zájemců v rámci celostátní akce ČSOP Hledáme jaro. Vycházka vedla z Jihlavy-Starých Hor podél řeky Jihlavy do Rantířova a k Bradelským rybníkům. Pořádali ji turisté Sokola Bedřichov ve spolupráci s jihlavskou ZO ČSOP. O probuzené jarní přírodě svědčily květy sasanky, devětsilu, kopytníku, křivatce, orseje, kokošky a dalších květin, v kalužích pulci a chvostoskoci a kolem tří desítek druhů ptáků. Opečené buřty spolu s úspěšným pozorováním přispěly k dobré náladě této společné akce turistů a ochránců přírody. turisté poznali, že pouhým proletěním své trasy přicházejí o mnoho, ochránci si zase dokázali na dvanácti kilometrech svou zdatnost. Společná akce jistě nebyla letos poslední. Jak se staví ARCHA Pán řekl Noeovi: Za šest měsíců na zem sešlu déšť, který bude trvat čtyřicet dní a nocí. Voda zaplaví celou zemi, hory i údolí, a všechno zlé bude zničeno. Chci, abys postavil Archu a zachránil pár zvířat od každého druhu. Tady na ni máš plány. Šest měsíců uplynulo jako voda. Obloha se zatáhla a začal padat déšť. Noe seděl na dvorku a plakal. Proč jsi nepostavil Archu, jak jsem ti přikázal?, zeptal se ho Bůh. Odpusť mi, Pane, řekl Noe. Snažil jsem se, seč jsem mohl, ale stalo se tolik věcí. Plány, které jsi mi dal, město neschválilo, a tak jsem musel nechat udělat nové. Pak jsem měl další problémy, protože město tvrdilo, že Archa je nepovolená stavba, takže jsem musel běžet na katastr sehnat si k ní povolení. Lesnická správa požadovala povolení ke kácení stromů A byl jsem žalován Ochranáři zvířat, když jsem se snažil pochytat ta zvířata. Ministerstvo životního prostředí požadovalo vyjádření o ekologických důsledcích záplavy. Vnitro ode mě chtělo předběžné plány šíření vody. Na finančním úřadě zablokovali má aktiva, protože tvrdili, že se snažím vyhnout placení daní tím, že opustím zemi. Úřad práce měl podezření, ze ilegálně zaměstnávám Ukrajince, takže jsem musel dokazovat opak. Je mi líto, Pane, ale nemohu Archu dokončit dříve než za pět let. Najednou přestalo pršet, obloha se vyčistila a vysvitlo Slunce. Noe se podíval vzhůru a zeptal se: Pane, znamená toto, že nebudeš ničit nás svět? Správně, odpověděl Bůh. Úřady to už udělaly za mě. Jan JIRÁSEK

6 6 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 MAPOVÁNÍ rubrika sekce Mapování přírody Záchrana obojživelníků u Kamenice potřetí V letošním roce se již potřetí uskutečnila záchranná akce migrujících obojživelníků u Panského rybníka u Kamenice. Děti ze ZŠ v Kamenici v období duben až květen přenesli přes silnici celkem 523 obojživelníků. Většinu opět tvořily ropuchy obecné (nikoliv ropuchy hnědé, jak bylo chybně uvedeno v denním tisku a regionální televizi!), a to 518. Dalšími zastoupenými druhy byly čolek obecný (2 ex.), skokan hnědý (2 ex.) a také překvapivě blatnice skvrnitá (1 ex.). Jedná se tak o vůbec první známou lokalitu výskytu tohoto druhu v okolí Kamenice. Je vidět, že záchranné transfery neplní pouze vlastní záchrannou, ale i výzkumnou činnost. Budování zábran na jaře Foto M. Bartoš Vypouštění zachráněných ropuch k rybníku. Foto J. Jelínek Děkuji všem, kteří se letos akce zúčastnili, ať už pomáhali instalovat zábrany, přenášeli obojživelníky či zábrany sklízeli a také ÚVR ČSOP, která přenosy finančně podpořila v rámci programu Ochrana biodiverzity. Nezapomenuté studánky Jaromír MAŠTERA Nezáleží na tom, zda jde o inspiraci TV pořadem o hledání pramenů, či mapováním studánek v sousedním pelhřimovském okrese Pavlem Koubkem ze sdružení Zelené srdce Mladé Bříště - na jaře skupina našich nadšenců v čele s Pavlem Pokorným, Vilíkem Dvořákem, Dankem Stejskalem, Karlem Hobzou a dalšími začala s mapování studánek také v našem okrese. Na projekt této víceleté akce jsme dokonce získali grant Nadace Veronica Brno. Nechodíme však jen slepě po lese, jednali jsme v této věci např. se Správou městských lesů Jihlava, Lesní správou v Telči, revírníky Lesů ČR., chataři, trampy, zahrádkáři, turisty, skauty, s některými školami, pamětníky i místním archivářem Lad. Vilímkem. Setkávali jsme se vždy s ochotou a dozvídali se o nových pramenech a studánkách, ale i o jejich historii. Svou databázi nám poskytl i Pavel Koubek. Každou studánku zdokumentujeme zakreslíme, popíšeme stav, historii (někdy jen historku), změříme vydatnost toku, prozkoumáme okolí Zjistíme i, zda je o ní pečováno a co vyžaduje do budoucna. Naše ZO má v péči 6 studánek. Několik studánek jsme již vyčistili, u dvou z nich, Emanuely za ATC Pávov a Kamenné studánky u Hosova, jsme nechali provést hygienické rozbory (v obou případech se však vyskytla vyšší agresitivita vody). V současné době máme dokumentováno na 70 studánek na okrese. Do listopadu budou materiály zpracovány do brožury - už dnes je však jasné, že její rozmnožení si vyžádá další finance. Mapování studánek je dlouhodobá záležitost a budeme v něm pokračovat i v příštím roce. Chci všem, kteří v mapování a čištění studánek pomáhají, poděkovat za jejich nezištnou pomoc a věřím, že v ní vytrvají i nadále. Karel HOLUB

7 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 7 Mapovali jsme raky Do celostátní akce Mapování výskytu raků se v letošním roce zapojilo devět členů naší organizace. Během letních měsíců prozkoumali a zdokumentovali 47 stometrových úseků na 16-ti potocích Jihlavska a Třebíčska. Výskyt raka říčního se podařilo potvrdit na pěti z těchto potoků, a to Popickém, Příseckém, Bělokamenském, Okrouhlíku a Koželužském potoce. Na několika dalších byli nalezeni pouze raci mrtví (Smrčenský potok) či jejich vajíčka (mj. Chlumský potok). Všechny zadané úseky jsme sice nestihli prozkoumat v termínu do 31. července, ale koncem srpna již bylo vše hotovo a výsledky odeslány na AOPK do Prahy. Jaromír MAŠTERA Míla Bartoš mapuje raky na Příseckém potoce. Foto K. Holub Správní řízení 1. Kriticky ohrožený stulík malý na Doupském rybníce V červnu 2005 požádalo Rybářství Vysočina (Třešť) o povolení výjimky pro používání závadných látek ke krmení ryb a vápnění na Doupském rybníce u obce Doupě. ČSOP Jihlava vyjádřila nesouhlas s intenzifikací rybničního hospodaření na tomto rybníce, neboť se zde mimo jiné vyskytuje kriticky ohrožený stulík malý (Nuphar pumila). Tento druh patří mezi nejvzácnější druhy květeny stojatých i tekoucích vod v České republice. V literatuře je označován u nás za téměř vymizelý. I v aktuálním Červeném seznamu rostlin ČR je zařazen do nejvyšší kategorie ohrožení (C1). Jedná se o glaciální relikt s výskytem u nás pouze v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě na několika málo posledních lokalitách. Jeho biotopem jsou rašelinné tůně a na živiny chudé (oligotrofní) rybníky. Stulík malý je velmi citlivý na zvýšený obsah živin. V Doupském rybníce se vyskytuje jedna z nejvýznamnějších populací tohoto druhu v rámci celé České republiky. Krmení ryb obilovinami a obilným šrotem (obsahující dusík a fosfor) může způsobit nežádoucí zvýšení úživnosti (trofie) vody. Rovněž vápnění negativně působí na tento druh. Ačkoliv SCHKO Žďárské vrchy zahájila správní řízení ohledně výjimky z důvodu výskytu stulíku malého, vlastní rozhodnutí se již týkalo nejen tohoto druhu, ale i čolka horského a čolka obecného. O rozšíření správního řízení o tyto další druhy nebyla ČSOP informována. Povolení bylo vydáno za výrazných omezujících podmínek (nebudou aplikována žádná vápenatá hnojiva, algicidy, herbicidy, insekticidy, manganistan draselný, bude snížena rybí obsádka, krmiva budou pouze na rostlinné bázi, bude pravidelně sledován chemismus vody...). V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že v současné době se stulík malý vyskytuje již jen na posledních 4 místech v celé České republice. Vyzýváme proto všechny ochránce a přátele přírody, aby při svých vycházkách do této oblasti věnovali této lokalitě zvláštní pozornost a neprodleně informovali o případných nežádoucích jevech nebo zaznamenání chřadnutí či úbytku Stulíků malých. Chraňme poslední klenoty naší přírody. Pozn.: V ČR je běžnější podobný stulík žlutý (Nuphar luteum). 2. Udělení výjimky pro aplikaci závadných látek na Stonařovském rybníce 13. června t.r. se za účasti zástupců ČSOP Jihlava a Vysočina, AOPK, Rybářství Telč a KrÚ uskutečnilo ústní jednání ohledně žádosti k povolení aplikace hnojiv na Stonařovském rybníce. Tento rybník, využívaný jako plůdkový, hostí bohatou populaci puchýřky útlé a je právě kvůli ní a kuňce obecné navrhován

8 8 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 spolu s dalšími rybníky do soustavy NATURA 2000 (Rybníky v Pouštích). Kromě těchto dvou druhů se na rybníce vyskytuje řada dalších chráněných druhů rostlin i živočichů. Po dlouhé, ale účelné debatě byly dohodnuty následující podmínky pro povolení aplikace hnojiv a manipulaci s výškou hladiny: - povolit hnojení chlévským hnojem v množství 50 q na rybník ročně - nerozmisťovat hnůj na litorálu západního břehu (výskyt puchýřky) - na rybníku hospodařit formou dvouletého cyklu (vypouštění 1x za dva roky) - rybník vypouštět co nejdříve po rozmrznutí 3. Obnova sjezdovky na vrchu Rudný u Jihlavy (pokrač.) V rámci další fáze řešení povolení stavby sjezdovky na vrchu Rudný s doprovodnými stavbami jsme se letos vyjadřovali ke dvěma územním a jednomu stavebnímu řízení. V územním řízení ohledně vybudování nádrže na zasněžování a s tím související přeložky koryta Zlatého potoka byly akceptovány všechny naše připomínky, tj. např.: 1. Vodní nádrž na umělé zasněžování bude realizována jako přírodě blízká s tím, že zpevnění návodní strany hráze bude realizováno z kamene z důvodu vytváření úkrytových možností pro živočichy, kteří prostor nádrže osídlí. Ve zhlaví vodní nádrže bude umožněn vznik litorálu. 2. Pro vodní nádrž bude připraven podrobný manipulační řád ve vztahu k hydrologii toku, se zapracováním limitu doporučeného sanačního průtoku. V rámci manipulačního řádu bude řešena signalizace dosažení limitní minimální hladiny (60 cm u hráze) jako automatického systému ukončení zasněžování při odběru vody z nádrže. Do systému manipulace vody v nádrži bude v případě potřeby zapojena rybniční soustava u Stříbrného dvora jako pomocná akumulace pro delší hydrologicky deficitní období během lyžařské sezóny. 3. Požadujeme stanovení určité zůstatkové hladiny (min. 60 cm u hráze), která bude v nádrži zachovávána po celý rok (mimo lyžařskou sezónu) z důvodu podpory rozmnožování vodních živočichů (zejména obojživelníků), kteří tuto nádrž časem osídlí. 4. V případě Zlatého potoka požadujeme zůstatkový průtok v intervalu Q 300 až Q 330 (5-3,5 l/s). Q 330 je stanoven jako tzv. minimální biologický průtok, který zaručuje přežívání všech organismů v toku. Průtoky Q 355 a Q 364 jsou průtoky, které velmi negativně působí na oživení toku a proto s nimi nemůžeme souhlasit. 5. V nově vybudovém korytě Zlatého potoka bude vytvořeno dostatečné množství úkrytových možností pro vodní živočichy (tj. na dno budou náhodně uloženy kameny různých velikostí). Vlastní dno nového koryta bude realizováno jako přírodě blízké, tj. s písčitými, štěrkovitými a bahnitými pasážemi viz dno toku nad a pod plánovanou výstavbou. Na stěny koryta je možno použít drátokoše plněné kameny. 6. Požadujeme zajištění volné průchodnosti nového koryta pro vodní živočichy. V místě vzdutí hladiny potoka (u přítoku do nádrže) je nutné použít takové zařízení (např. zdrsněný lichoběžníkový hranol, kaskáda), které nevytvoří neprostupnou bariéru v toku. 7. Jelikož je výstavba nového koryta výrazným zásahem do ekosystému Zlatého potoka (zčásti pozitivním - otevření do této doby zatrubněné části toku; zčásti negativním - vytvoření nového, avšak uměle upraveného koryta), požadujeme provádění dlouhodobého hydrobiologického monitoringu lokality v úseku cca 100 m nad až 100 m pod upraveným korytem (tj. cca 300 až 400 metrový úsek toku). Před vlastní výstavbou požadujeme provedení tzv. srovnávacího hydrobiologického průzkumu, s nímž budou porovnávány změny v ekosystému potoka zjištěné v dalších letech po výstavbě. Na základě výsledků hydrobiologických průzkumů bude zajištěna možnost úpravy podmínek v novém korytě tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro přežívání organismů v toku (v potoce se např. údajně vyskytuje kriticky ohrožený rak říční). ČSOP Jihlava tímto nabízí své služby v zajištění osob z vlastních řad, které mohou provádět hydrobiologický monitoring předmětného úseku Zlatého potoka. 8. Na pozemcích v majetku investora stavby, nacházejících se v nivě Zlatého potoka v sousedství plánované výstavby, požadujeme postupné nahrazování nepůvodních smrkových porostů přirozenými porosty listnatých dřevin s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa). V územním řízení ohledně regulace návštěvnosti území byly uznány mj. následující naše připomínky: 1. Při výstavbě parkoviště s 99 parkovacími místy nesmí být zasahováno do skupiny vzrostlých buků lesních a dubů červených v blízkosti navrhovaného obratiště.

9 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 9 2. Během výstavby parkoviště, při úpravě vozovky účelové komunikace, úpravách stezek pro turisty a budování odpočinkových stanovišť nesmí být pokácen žádný vzrostlý jedinec buku lesního (Fagus sylvatica) ani jedle bělokoré (Abies alba) o obvodu kmene větším než 50 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. Zároveň bude minimálně zasahováno do porostů keřů (hnízdiště ptactva) v celém místě výstavby. 3. V případě nutnosti pokácení nějakého buku či jedle výše uvedených parametrů, požadujeme za každý takovýto pokácený strom vysadit v místě pokácení (či poblíž) 10 nových stromů stejného druhu (neplatí pro duby červené namísto nich požadujeme výsadbu buků lesních či jiných autochtonních listnatých dřevin). V navazujícím stavebním řízení jsme již pouze uvedli všechny naše již dříve akceptované připomínky. Výstavba autodromu versus příroda Vojtěch KODET & Jaromír MAŠTERA Plánovaná výstavba autodromu v blízkosti Jihlavy by měla svým rozsahem zabrat značnou část bývalého vojenského výcvikového prostoru (VVP) Pístov. V očích laické veřejnosti nejsou území tohoto typu z hlediska přírodních hodnot nijak zajímavé. Spíše naopak, v obecném povědomí jsou spojovány s představou zdevastované krajiny se zničenou přírodou. Ta však často z biologického hlediska představují velmi cenná území s výjimečnými přírodními podmínkami. Je to dáno především desítkami let trvající izolovaností se zákazem vstupu civilnímu obyvatelstvu a specifickým charakterem vojenského využívání. Jsou zde vyloučeny mnohé lidské aktivity jinde běžné, ale pro stav krajiny a jejich složek nepříznivé. Mezi takové patří zejména nepřítomnost intenzivní zemědělské a lesnické výroby, jejíž součástí je používání biocidů a jiných chemických látek negativně ovlivňujících stav přírody. Nepřítomnost výrobních závodů a minimální lidské osídlení jako bodových zdrojů průmyslového a komunálního znečištění. Žádné rušivé vlivy způsobené turismem, motorismem, stavebními a rekreačními aktivitami apod. Možná překvapivě i vlastní vojenská výcviková činnost zde naopak napomáhá udržovat specifické typy biotopů, které ani v kulturní krajině ani v běžných chráněných územích nemají tak optimální podmínky pro svoji trvalou existenci jako právě zde. Paradoxně je tak vojenská činnost pro tato území přínosem a existenčně je na ně vázaná řada organismů se specifickými požadavky na prostředí, kterých se jim jinde nedostává. To vše společně přispívalo a přispívá k zachování mimořádného přírodního bohatství jinde v krajině již dávno zaniklému nebo silně narušenému, které jim může dokonce závidět i leckteré zákonem chráněné území. Vojenská území v mnoha případech představují unikátní biologicky hodnotné lokality nejen národního, ale i mezinárodního významu, která nemají nikde jinde obdobu. Jako příklad může sloužit VVP Boletice na Českokrumlovsku nebo VVP Hradiště - Doupovské hory na Karlovarsku. Důkazem této skutečnosti je i fakt, že u mnoha těchto území je do budoucna zvažováno navržení nebo, u vojensky již nevyužívaných území, je již navrhována zákonná ochrana a to dokonce až na její nejvyšší úroveň, tj. národní park (VVP Hradiště - Doupovské hory). Jsou též navrhovány do soustavy evropských chráněných území (Natura 2000), kam jsou zařazovány jen nejhodnotnější přírodní lokality v rámci EU. Vojenská území však současně čelí vážnému ohrožení. Od roku 1989 dochází k restrukturalizaci a profesionalizaci armády, jejíž součástí je opouštění řady výcvikových prostorů a jejich převádění nebo prodej jiným státním nebo soukromým subjektům za účelem jejich civilního využívání. V takových případech se zde počítá převážně s ekonomicky a hospodářsky prospěšnými projekty typu zábavných parků (VVP Hradiště - Doupovské hory), lyžařských areálů (VVP Boletice), automobilových polygonů (VVP Mladá Milovice), rekreačních center, průmyslových a podnikatelských zón, skládek, spaloven odpadů apod. Většina těchto zamýšlených aktivit představuje přímou vážnou hrozbu těmto často tak unikátním územím. Těchto snah už není ušetřen ani VVP Pístov. Bývalý VVP Pístov patří svou rozlohou mezi malé vojenské prostory. Možná právě z tohoto důvodu mu doposud nebyla mezi biology věnována patřičná pozornost a nebyl zde ještě proveden žádný podrobnější biologický průzkum, který by s velkou pravděpodobností odhalil řadu vzácných a ohrožených druhů organismů zasluhující poprávu naší ochranu. Už jen skutečnost, že zde byl autorem tohoto příspěvku předběžně prokázán výskyt plné poloviny všech v ČR se vyskytujících druhů obojživelníků, svědčí o mimořádnosti tohoto území v bezprostřední blízkosti Jihlavy. Vysoká početnost a druhová rozmanitost obojživelníků je dána především přítomností vhodných vodních biotopů k jejich rozmnožování. Je zde několik extenzivně obhospodařovaných rybníků, ale hlavně množství drobných vodních tůní vzniklých vojenskou činnosti, které jsou pro ně zcela ideální, ale běžně v krajině chybí. Obojživelníci jsou zvláště citliví živočichové na jakékoli lidmi zapříčiněné negativní zásahy do životního prostředí. Při nich mizí jako jedni vůbec z prvních organismů a s předstihem nás tak na ně upozorňují. Bohatost

10 10 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 obojživelníků v VVP Pístov tak nasvědčuje o relativně ještě zdravém a lidmi nenarušeném životní prostředí tohoto místa. Na značné části území jsou nejrůznější typy vlhkých a podmáčených biotopů. Ty patří z hlediska druhové rozmanitosti k vůbec nejbohatším s jakými se u nás můžeme setkat. Tyto biotopy jsou však v naší krajině v důsledku dlouhodobého a trvajícího záměrného odvodňování a vysoušení pro zemědělské využívání čím dál vzácnější. Z těchto důvodů se zde vyskytuje velké množství chráněných druhů rostlin i živočichů a podmáčené biotopy proto zasluhují mimořádnou ochranářskou pozornost. Kromě těchto biotopů se na bývalém VVP Pístov nachází celá řada dalších lesních i nelesních biotopů zachovalých v poměrně hodnotném stavu. Zamýšlená výstavba autodromu zcela zásadním způsobem pozmění současný charakter tohoto území a jeho nejbližšího okolí. Převážná většina potenciálně hodnotného přírodního území tak nenávratně zanikne a spolu s ním i přírodní hodnoty nás všech, což by byla jistě velká škoda. Možná tím nejlepším způsobem, jak naložit s tímto, ale i ostatními bývalými vojenskými prostory, je udělit jim zákonnou ochranu nebo povolit činnost, která se svým charakterem maximálně blíží režimu vojenskému. Je hrubou chybou orgánů státní ochrany přírody, že u těchto území není automaticky ihned po ukončení vojenské činnosti soustředěno úsilí na zdokumentování přírodního bohatství a v případě zjištění jeho mimořádnosti adekvátně s pozemky nakládat pro jejich maximální zachování. Megalomanská stavba typu autodromu může být ze stavebního pohledu postavena prakticky kdekoli. Realizací na těchto místech můžeme zcela zbytečně přijít o hodnoty, které se vytvářely celá desetiletí a ke kterým jsme přišli jen tak mimoděk šťastnou shodou okolností. Musíme si této příležitosti vážit a zbytečně neuvážlivými kroky jí nepromarnit. Jan DVOŘÁK Autodrom? Ne! Více jak dvě stovky občanů se sešly na Masarykově nám. ve čtvrtek 8. září, aby protestovaly proti stavbě autodromu v bývalém vojenském prostoru za Pístovem. K dispozici na tabuli byl územní plán se zákresem zamýšlené stavby. Na podiu se vystřídali zástupci petičního výboru (byla možnost petici proti podepsat), zástupce obce Čížov a další. Požadavkem bylo přehodnocení usnesení zastupitelstva města, které dává stavbě zelenou. Důvody nesouhlasu lze velmi stručně shrnout takto - hluk cca 140 decibelů by zasahoval až do středu Jihlavy, emisní znečištění, ohrožení zdrojů vody, ohrožení rekreační zóny, likvidace přírody v okolí, tržní znehodnocení pozemků v okolí z důvodů stavby a další. Řečníci se shodli, že bydlení by se pro Jihlaváky stalo velmi obtížné, jedno zatížení (Kronospan) už tu je... Jsme malá země, autodromy stojí v Brně a Mostě. Demonstrace se zúčastnili také někteří naši členové. Poznámka k plánovanému autodromu Karel HOLUB Zastupitelé města Jihlavy v září, po nátlaku veřejnosti, zrušili původní souhlas k odprodeji části pozemků v pístovském vojenském prostoru investorovi stavby autodromu, společnosti Jihlava Ring. ČSOP Jihlava nadále sleduje proces ohledně plánované výstavby polyfunkčního autodromu v bývalém pístovském vojenském prostoru. ČSOP Jihlava nesouhlasí s realizací tohoto záměru a tuto myšlenku bude hájit ve všech řešeným správních řízeních a také v případném procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Pulci na suchu Během května jsme zaregistrovali, že je bagrováním rozšiřován Dolní rybník u Větrného Jeníkova. Byl vyhrnován materiál pravděpodobně i se snůškami a larvami obojživelníků. Pulci se zde vyskytovali v hojném množství. Navíc zde byly vytvářeny kolmé břehové stěny. Neexistence pozvolného přechodu vodní hladiny do okolní krajiny a nepřítomnost litorálů by výrazně snížila ekologickou funkci rybníka. Již jednou byl tento rybník bez povolení orgánu ochrany přírody vybagrován. Těmito zásahy došlo k závažnému opakovanému poškození tohoto významného krajinného prvku a biotopu zvláště chráněných druhů. Případ jsme dali k prošetření České inspekci životního prostředí. Věříme, že i u tohoto rybníka se nakonec dočkáme vytvoření pozvolného přechodu vodní hladiny do krajiny s litorálem plným života a že budou odstraněny všechny navážky z okolí rybníka, které zde vznikly. Vývoj na této lokalitě budeme nadále sledovat. Nejste i vy svědky bagrování rybníků v období rozmnožování obojživelníků, ptáků a dalších živočichů? Je docela pravděpodobné, že takový zásah je prováděn bez příslušného povolení. J. M. & V. K.

11 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 11 Naše návrhy na přechodně chráněné plochy Rašeliniště pod Trojanem Díky trvajícímu zájmu odboru ŽP města Jihlavy o ochranu cenných přírodních území na Jihlavsku má být za přechodně chráněnou plochu prohlášena i jedna z vytipovaných lokalit sdružení ČSOP Rašeliniště pod Trojanem. Území představuje velmi zachovalý, vitální soubor málo dotčených rašelinných, mokřadních a lučních společenstev. Nachází se v lesním celku pod rybníkem Trojan na Jeníkovsku - je protínáno státní silnicí od vsi Hlávkova k Šimanovu. Vlastní rašeliniště je položeno v západní části ploché nivy Jiřínského potoka, sevřené rozsáhlým lesním komplexem Trojanu. V této takřka bezodtoké části nivy na podmáčených plochách jsou vyvinuta společenstva rašelinného charakteru, sycená výrazně zvýšenou hladinou spodní vody (silné prameny). Níže po toku se nachází zajímavé torzo bývalé hráze rybníka. Může snad souviset s někdejším Krumplovým mlýnem nad Jiřínem (?) Největší plochu rašeliniště tvoří monotematické formace zábělníku bahenního, vachty trojlisté, suchopýru úzkolistého, rašeliníků i violky bahenní spolu s vysokými ostřicemi. Tyto plochy byly v minulosti patrně sklízeny na stelivo. Nachází se zde také, v regionu již poměrně ojedinělá, ukázka bultovitého rašeliniště, formovaného ploníkem s živými rašelinnými oky. Nad tímto rašeliništěm, v cípu vybíhajícím do lesních porostů Holubovska, lze v mokřadní olšině nalézt vydatné lesní prameniště s průzračnou tůňkou Ve východní části území za potokem vytvářejí luční společenstva pestrou mozaiku spolu s dřevinnými porosty a menším lesíkem. Za tímto borovo-smrkovým lesíkem se v mírně ukloněném svahu nalézají rašelinné loučky se zajímavou i zachovalou synusií bylinného patra, mj. již velmi vzácný a krásný vstavač Fuchsův, ostřice hartmannova, čertkus luční, kozlík dvoudomý Nad hořejší rašelinnou loučkou se mimoto nalézají pozůstatky zaniklé tůně. Luční partie rašelinného prameniště s výskytem vstavače Fuchsova lze udržet jen pravidelným kosením. Hloučky dřevin nejsou díky pomalému průběhu sukcesního zarůstání dosud zapojeny...) - Pokusíme se o to v příštím roce (?) Část území pod státní silnicí má v současnosti charakter vysokobylinných lučních lad se skřípinou lesní a vrbinou obecnou. Kolem potoka je zachován lem smilkového trávníku s hadím mordem aj. V samotném nejjižnějším cípu lokality se nachází ještě velmi pěkná, avšak nesečená mokřadní loučka s tužebníkem jilmovým, vachtou trojlistou, violkou bahenní a kozlíkem dvoudomým. Území zůstává zatím zoologicky zcela neprozkoumáno - může přitom hostit řadu stanovištně věrných, vyhraněných (tzv. stenotopních) druhů - zvl. hmyzu. Ověřit je potřebné i výskyt raka říčního nebo mřenky mramorované v potoce. I tak je (bez uzardění) možné přiřadit toto území k nejlépe zachovalým rašelinným mokřadním lokalitám celé širší oblasti Jihlavských vrchů ( Hojkov, Na Oklice, V Lísovech, Kaliště, Zhejral, Karhov-Padělky, Bažantka, aj.). Jedinou slabinou území je absence otevřené luční plochy nebo rybníka, daná jeho ztraceností v nitru lesa. V letošním létě prováděl na lokalitě prvý vážnější floristický průzkum Mgr. Filip Lysák (o jeho výsledcích budeme zpraveni v průběhu listopadu). Tento průzkum je hrazen z programu MÍSTO pro PŘÍRODU Českého svazu ochránců přírody, v rámci něhož získalo v letošním roce naše sdružení grantový příspěvek. Podrobnější seznámení s výsledky jednání s vlastníky na zájmových lokalitách pozemkového spolku na Jihlavsku nalezne zvídavý čtenář v dalším čísle Zpravodaje. Lesnovské rybníky Toto území se nachází cca 500 m severozápadně od hranice Bedřichova-městské části Jihlavy a cca 800 m východojihovýchodně od vrchu Rudný. Lokalita zahrnuje dva rybníky s okolními mokřadními biotopy. Jedná se o komplex rákosin, vysokých ostřic, makrofytní vegetace a vegetace mokřadních vrbin. Vegetaci tvoří společenstva svazu Phragmition communis, Caricion rostratae, Potamion lucentis, Batrachion aquatilis, Utricularion vulgaris, Oenanthion aquaticae a Salicion cinerae. V území je dokladován výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V menším ze dvou rybníků roste nejvýznamnější druh lokality, silně ohrožený rdest alpský. Dále lze v území nalézt i další významné druhy rostlin, např. rdest tupolistý, bublinatku jižní, starček potoční, šípatku střelolistou, suchopýr úzkolistý a haluchu vodní. Lokalita je významná také pro živočichy. Bylo zde prokázáno 7 druhů obojživelníků (mj. čolek obecný, kuňka obecná, rosnička, skokan ostronosý), řada druhů ptáků (mj. chřástal vodní, rákosník velký, čírka obecná, kopřivka obecná, moták pochop, moudivláček lužní, potápka černokrká, potápka malá a slípka zelenonohá), užovka obojková a vydra říční.

12 12 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 Návrh na vyhlášení Lesnovský rybníků jako přechodně chráněnou plochu jsme podali v srpnu t.r. Spolu se všemi zjištěnými druhy rostlin a živočichů jsme do žádosti též uvedli tento návrh managementu lokality: Lokalitu zatím ponechat přirozenému vývoji, v budoucnu bude nutné provést citlivé odbahnění menšího rybníčku v západní části z důvodu zachování výskytu vzácných a ohrožených druhů rdestů. Při případném odbahňování obou rybníků by měly zůstat zachovány litorální porosty a odbahňování by mělo být prováděno, z důvodu výskytu ohrožených obojživelníků a ptáků, mimo vegetační sezónu (cca říjen-únor). PCHP Lesnovské rybníky byla vyhlášena v září Vyhlášení druhé z lokalit (viz výše) je v současnosti projednáváno ve správním řízení. Kromě Rašeliniště pod Trojanem a Lesnovských rybníků jsme letos navrhovali ještě další lokalitu na PCHP, a to Borský rybník u Polné. Podrobnosti o této lokalitě budou uvedeny v příštím čísle Zpravodaje. Pavel POKORNÝ & Jaromír MAŠTERA I vy VŠIVÁCI!!! Vy kteří jezdíte po čtyřech kolech z Jihlavy na Brtnici, jistě znáte úzkou, vkleslou zatáčku za lesem nad Šerifovým rybníkem. Motoristé se záhy dočkají významné změny. Vzhledem k neutuchajícímu přísunu finančních prostředků z fondů rozvoje dopravní infrastruktury má být tato zákruta upravena přeložkou. Jak? Výstavbou silničního mostu, který střihne zatáčku o pár metrů níže lučním porostem. Stavba však povede ke zničení vegetačního pokryvu na dotčené části louky, a zřejmě i k narušení bezprostředního okolí v průběhu stavebních prací. A to je i důvod, proč jsme sem vyjeli: Vojta Kodet, Jana (teď už taky Kodetová), Vilda Dvořák, a také i já. Vilda Dvořák ukazuje na louce místo s výskytem všivců. Foto P. Pokorný Zpráva z pracovní cesty zní takto: Dne v podvečerních hodinách provedli členové sdružení ČSOP v Jihlavě záchranný přenos části populace (silně ohroženého) všivce ladního (Pedicularis silvatica) na luční lokalitě u Příseky. Na hořejší části této lokality má být v podzimním období tohoto roku zahájena výstavba základových pilot mostního objektu. Vzhledem k časné seči lučního porostu v tomto roce - někdy počátkem června - nebylo možné zajistit sběr semen všivce ladního a jejich náhradní výsev & nebylo tudíž myslitelné ani vyzvednout a přesaditi prstnatce májové (Dactylorhiza majalis), jejichž výskyt byl v místech plánované výstavby taktéž zjištěn. Vlastní přenos se uskutečnil navečer, mezi 19. a 21. hodinou SEČ. Travní drny s výskytem semenáčků všivce byly vyzvednuty ručně s pomocí rýče. Tyto travní polštáře (o velikosti zhruba cm 2 a přibližné tloušťce cihly) byly přeneseny na níže položené sečené luční partie, které nejsou ohrožené plánovanou výstavbou. K přesazení byla vytipována vhodná vlhčí místa, zpravidla s nezapojeným porostem. Některé drny byly cíleně napěchovány do uvolněných míst po vyrýpnutých olšových výmladcích. Místa s přesazenými travními polštáři jsme označili při okrajích ústřižky umělohmotné folie oranžové barvy, upevněnými do země hřebíky (tečka). V dalším roce se pokusíme zjistit počet přeživších rostlinek všivce, a ověřit tak úspěšnost uchycení těch rostlinek. (Jsou opravdu malé ty kytičky zavšivené, jeden aby je pohledal ) No tedy, nakonec všeho jsme si sedli v trávě, rozkrojili chléb a spolu i posvačili. Pavel POKORNÝ maličké poznamenání k všivečkovi ladnímu: Jde o drobnou, zpravidla dvouletou rostlinku s růžovými pyskatými kvítky v nápadně nafouklých kalíšcích, která roste nejčastěji ve vlhčích krátkostébelných trávnících; všivec svými kořínky získává minerální látky i od jiných rostlin (je tzv. poloparazitický). Při zarůstání biotopu vysokostébelnou vegetací při nekosení ustupuje, stejně tak jako na vysušovaných stanovištích. Na Jihlavsku jej lze dosud nalézt na řadě lokalit, např. na Hajnici u Šimanova a na Milíčovsku. Pro zvídavé >>

13 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 13 Vrby na Českomoravské vrchovině Vrby se vyskytují podél vodních toků, kolem rybníků a na vlhkých loukách po celé Vysočině. Pro snazší orientaci si je rozdělme na stromové vrby, keře a nízké keře. STROMOVÉ VRBY Typickým představitelem stromových druhů je vrba křehká (Salix fragilis). Roste podél proudících vod. Charakteristické porosty nalezneme na říčce Brtnici. Vrba křehká dostala své jméno dle snadno lámavých větviček, kterými napomáhá svému šíření. Vrba křehká je významná dřevina ke zpevnění břehů toků. Poskytuje dobrou včelí pastvu v chladných oblastech, protože bohatě kvete i za nepříznivých podmínek. Větší vrba bílá (Salix alba) je někdy vysazována u rybníků a řek. Oblíbená je zejména její žlutá varianta. Na Českomoravské vrchovině je pravděpodobně nepůvodní. Vrba bílá byla často pěstována jako hlavatá vrba. Vrba červenavá (Salix x rubens) je kříženec vrby křehké a bílé. Křížencem je rovněž i vrba náhrobní (Salix x sepulcralis), zvaná smuteční vrba, s dlouze převislými větvemi. Vrba náhrobní je křížencem vrby bílé s asijskou vrbou babylónskou (S. babylonica). Mezi vrby patří samozřejmě i hojný stromek vrba jíva (Salix caprea). Je významnou pionýrskou dřevinou a dobře snáší i městské a průmyslové prostředí. Roste na relativně suchých stanovištích, čímž se snad nejvíce liší od jiných vrb. V nepříznivých podmínkách roste jíva keřovitě. KEŘE Vrba košíkařská (Salix viminalis) byla odedávna oblíbena a vysazována pro své košíkářské využití (Pro košíkářství byly však využívány i vrby křehké, bílé a další druhy). Původní rozšíření vrby košíkářské je těžké určit. Roste kolem rybníků i podél větších vodních toků. Je citlivější na mráz než vrba křehká. Vrba nachová (Salix purpurea) je velký keř, který dostal svůj název podle purpurových jehněd v počátcích kvetení a občas purpurově červených výhonů. Oproti jiným druhům vrb má některé listy vstřícně postavené (ostatní druhy domácích vrb mají vždy střídavě postavené listy). Vrba nachová roste podél vodních toků, na okraji mokřadů a někdy i dále od viditelné vody. Vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba ušatá (Salix aurita) jsou častými keřovitými vrbami vlhkých lokalit na Českomoravské vrchovině. Na první pohled jsou si dosti podobné. Vrba popelavá, s obloučnatými větvemi, je většinou bochníkovitého tvaru. Naproti tomu menší vrba ušatá, se vzpřímenými větvemi, má spíše kulovitou korunu. Vrba popelavá má na rozdíl od vrby ušaté dvouleté větve, letorosty a pupeny hustě chlupaté. Vrba pětimužná (Salix pentandra), ve tvaru keře nebo i menšího stromku, se vyskytuje na rašelinných a bažinných loukách a také v mokřadních olšinách. Na Českomoravské vrchovině ji můžeme uvidět např. na rašeliništi Bažantka na Jihlavsku, v přírodní rezervaci U Milíčovska blízko Jankova, nebo v PR Havranka na Havlíčkobrodsku. Nápadná je svými bílými chomáčky ochmýřených semen v předjaří. Vrba trojmužná dává přednost poněkud teplejším polohám než předcházející vrba pětimužná. Nasládlé listí vrby trojmužné je s oblibou okusováno zvěří i dobytkem. Vrba trojmužná se vyskytuje se např. v Balinském údolí západně od Velkého Meziříčí, zaznamenána je i v okolí Štok na Havlíčkobrodsku. Pro úplnost dodejme, že ve Žďárských vrších u Studnic je izolovaná lokalita vrby slezské (Salix silesiaca), která se jinak vyskytuje až v našich severních hraničních pohořích. NÍZKÉ KEŘE Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a vrba plazivá (Salix repens) byly dříve považovány za jeden druh. Obě dosahují výšky 50 cm až 1 m a mají kmínky maximálně do 2 cm průměru. Na lokalitách s intenzívním okusem zvěří zůstávají nižší. Zatímco vrba rozmarýnolistá má lístky úzce kopinaté, vrba plazivá má lístky eliptické. Většina dřívějších lokalit těchto vrb zanikla s postupující meliorací a kultivací luk. Vrba rozmarýnolistá se vyskytuje na Jihlavsku např. u Dušejova a nedaleko obce Švábov v nivě Jihlavy. Na Pelhřimovsku ji můžeme najít např. v oblasti Jankovského potoka, na Žďársku pak třeba u Dářka. Zatímco vrba rozmarýnolistá má jen řídký výskyt, vrba plazivá je skutečnou vzácnosti. Z okresu Jihlava je zaznamenán v minulosti pouze jediný nález vrby plazivé v lokalitě Nad Svitákem. Zde je však dnes možná již vyhynulá. Stále se však ještě vyskytuje v PR Kamenná trouba na Havlíčkobrodsku. VÝZNAM VRB Pro člověka jsou vrby jsou cenným zdrojem materiálu pro košíkářství a nábytkářství. Vrby dříve byly a v budoucnosti možná znovu budou využívány ve farmacii (acylpyrin). Vrby zpevňují říční břehy a brání erozi půdy. Vrby u rybníků a toků mají též estetický význam, jsou nedílnou součástí krajinného obrazu. Vrby poskytují potravu a úkryt množství živočichů. CO ŠKODÍ VRBÁM Vrby ohrožuje nesmyslné mýcení břehových porostů ve volné krajině, spojené s jednostranně orientovanými tvrdými technickými úpravami koryt říčních toků. Biotopy vrb likviduje výstavba v přirozených záplavových

14 14 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 zónách toků a také dotované zalesňování vlhkých travních porostů. Zmíněné činnosti ve svém výsledku přispívají k snížení retenční (vsakovací) schopnosti krajiny a k zvýšení povodňových škod JAK MŮŽEME PROSPĚT VRBÁM Vrbám můžeme prospět jednak ochranou jednotlivých dřevin a ochranou biotopů, jednak výsadbou na vhodných stanovištích. Většina vrb se množí relativně snadno řízkováním. V minulých letech členové ČSOP Jihlava vysazovali několik druhů vrb, spolu s jinými dřevinami. V tomto roce ČSOP Jihlava provádí mapování vrby rozmarýnolisté a vrby plazivé na jihlavském okrese. Jiří MORAVEC Literatura: Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. et al. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Úřadníček L., Maděra Petr, Ing. et al. (2001).: Dřeviny České republiky. Matice lesnická, Písek. Nová území ochrany přírody Od března do září byly Magistrátem města Jihlavy a MěÚ Telč na Jihlavsku vyhlášeny dva významné krajinné prvky, dva památné stromy a jedna přechodně chráněná plocha. Na Obecnici V srpnu 2005 registroval Magistrát města Jihlavy významný krajinný prvek Na Obecnici. Jedná se převážně o vlhké louky a dřevinné porosty mezí při jejich okrajích cca 2,5 km jihovýchodně od Kamenice. Roste zde například prstnatec májový, ostřice stinná, ostřice Hartmanova, kozlík dvoudomý a další druhy. Alej v Podolí Tento VKP se nachází v Nové Říši. Předmětem registrace je alej pěti lip malolistých kolem místní komunikace v Podolí. Jejich stáří je 110 až 120 let, obvody kmenů 300 až 355 cm v prsní výšce. Alej je významnou krajinnou dominantou okraje obce a protékajícího potoka Vápovka. Je útočištěm ptáků a bezobratlých. Lípa u kostela Lípa velkolistá o obvodu kmene 428 cm a stáří cca 190 let se nachází v centrální části obce Kostelní Myslová u křížku z roku 1812 k poděkování Bohu za požehnaný čas (u kostela sv. Václava). Langova lípa Tato lípa velkolistá se nachází jižně od náměstí Zachariáše z Hradce v Telči za Ulickým rybníkem vedle pěšiny vedoucí od Belpské lávky kolem zimního stadionu na ulici Hradecká. Její stáří je cca 300 let, obvod v prsní výšce 460 cm. Lesnovské rybníky Přechodně chráněná plocha byla vyhlášena do konce roku Do této doby by měly být zpracovány podklady pro vyhlášení lokality jako přírodní památka. Podrobnosti k lokalitě viz str Z dalších rozhodnutí úřadů fl V cenné mokřadní lokalitě nad Dolním rybníkem ve V. Jeníkově ( Pod Bethánem ) nebyla povolena výstavba rybníků. Majitel pozemku se však odvolal, odvolání bylo vyhověno a věc se bude projednávat znovu od začátku. Řízení se nadále účastníme. Podrobnosti k případu budou uvedeny v příštím čísle Zpravodaje. fl Kvůli špatnému zdravotnímu stavu bylo povoleno pokácení dvou dubů letních v památné Dubové aleji v Třešti. Stromy měly rozsáhlé poškození kmene se zvýšeným prosycháním koruny a byly v havarijním stavu, ohrožovaly bezpečnost na přilehlé cestě. fl V k.ú. Mysliboř se bude obnovovat rybník. V místě původního rybníka zaneseného sedimenty vznikne také tůň sloužící k rozmnožování obojživelníků. J. M. & V. K.

15 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 15 ZELEŇ rubrika sekce Ochrana zeleně a krajinného rázu Sázení buků v Salavicích Letošní rok jsme navázali na loňské sázení, které proběhlo na jaře kousek od Salavic. Tentokrát však byla nižší účast brigádníků, proto se nám podařilo vysázet pouze 700 buků. Jeden z nejkrásnějších pocitů je ten, když vysadíte mladý les, který vám nesahá ani po kolena a cítíte se v něm jako obr. Po několika letech se přijdete podívat na to, jak vám les vyrostl, a zjistíte, že už nejste obrem, ale trpaslíkem. Vezměte s sebou své děti a vnuky a vyprávějte jim, jak jste les sázeli a zkuste jim pomoci vysadit jejich první vlastní strom. Výzva do vlastních řad: Příští jaro kdo může, ať pomůže! Děkuji všem letošním účastníkům sázení. Vycházka po hradební zeleni Daniel STEJSKAL Přes vydatnou propagaci v médiích se na vycházce Poznáváme zeleň na hradbách sešly jen necelé dvě desítky zájemců. Důkladně připravená Ing. Martina Gregorová z OŽP Magistrátu m. Jihlavy nám zasvěceně vykládala o rozdílech mezi jehličnany a listnáči, o keřích a pak nás provedla po hradebním parkánu od ul. Brněnské až po bránu v ul. Matky Boží. Počínaje jinanem dvoulaločným jsme míjeli thuje, jalovce, tamaryšky, kdoulovce, lípy a další zeleň a o každé se dozvěděli něco nového. Dotazy se týkaly i kácení stromů ve městě. Hradební parkán je v podstatě tichý prostor přímo ve městě jako stvořený k procházkám, září zelení, ale Jihlavané jej málo znají. Akce proto měla přilákat domorodce, aby jej více využívali. I přes nízkou účast jsme ocenily odbornou připravenost ing. Gregorové a poděkovali jí za pěknou a zajímavou procházku v historické části města. Karel HOLUB Dopis občanu, který chce pokácet dub Dobrý den, rád bych si s Vámi promluvil, ale nenašel jsem jinou cestu, než tuto. Jsem na světě déle, než kdokoliv z vás, dokonce déle než dům, ve kterém žijete. Celý svůj dosavadní život se vám snažím zpříjemnit bytí v tomto již dosti znečištěném světě. Každý den ze vzduchu u Vašeho domu odstraním mnoho prachu, zvlčím vzduch, skýtám potravu a úkryt mnoha živočichům včetně ptáků. I kdyby bylo místo mne zasazeno ve městě 100 nových stromů, je možné, že do mé velikosti nevyroste ani jediný. Přestože jsem zde byl dřív, než se stavěly a garáže kolem mne, přizpůsobil jsem se, žiji a prospívám okolí dál. Je jisté, že nemohu žít věčně, tak jako žádná bytost. Proč bych však měl umřít v plné síle? Ještě mnoho služby bych chtěl na tomto světě vykonat. I když se nepohybuji, jsem bytost tak, jako Vy. V jedné knize je o mně napsáno: Výzkumy elektrických proudů stromů ukázaly, že dub je skutečně neobyčejným stromem. Jeho životní síla je mnohem větší, než jakéhokoliv jiného stromu v jeho klimatické oblasti. Dub se ohromnou silou tlačí do života. Svými jedinečnými kůlovými kořeny stojí v půdě jako bohy zaražený oštěp. A nachází se tam, aby přinášel tvořivou prasílu, nabíjel jí spodní vodu a rozděloval ji po zemi a mezi všemi jejími obyvateli.. Prosím, nechte mne žít. Váš strom

16 16 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 MLADÍ OCHRÁNCI PŘÍRODY VESELÝ JEŽEK HORÁCKO JIHLAVA Z činnosti MOP... Oddíl mladých ochránců přírody v současnosti navštěvuje 15 dětí. Pracujeme ve dvou družinách, starší a mladší. Na pravidelných schůzkách, které jsou vždy v pondělí, se děti učí poznávat přírodu, pohybovat se v ní, hrají různé hry a soutěže. V uplynulém období mezi nejúspěšnější akce patřilo např. vyrábění píšťalek, čištění Kamenné studánky a návštěva psího útulku. Na závěr školního roku se podařilo díky panu Tomanovi uskutečnit akci ZOO jak ji neznáme. Při ní měly děti a jejich rodiče možnost navštívit areál zoologické zahrady a podívat se do míst, kam běžný návštěvník nemá přístup. V krajském kole přírodovědné soutěže Zelená stezka Zlatý list, které se konalo května na hájence Černé lesy u Brtnice se sice starším nepodařilo obhájit loňské vítězství a umístili se druzí, ale překvapilo družstvo mladších. Při své první účasti v soutěži obsadili ve své kategorii čtvrté místo. Ekologické olympiády, soutěže středoškolské mládeže navazující na dětskou Zelenou stezku, jejíž krajské kolo se konalo dubna ve středisku Chaloupky, se zúčastnilo družstvo nejstarších MOPíků. Získávali zde zkušenosti a obsadili osmé místo. Dále se podařilo navázat na úspěšné působení v soutěži Les ve škole škola v lese. Do celého projektu se zapojilo 220 škol z celé republiky. V závěrečném vyhodnocení práce s projektem oddíl ČSOP Jihlava Veselý ježek obdržel čestné uznání (a knižní dárek). Na činnost se nám podařilo získat dotaci ve výši 5200 Kč od Centra mladých ochránců přírody. částka bude použita k zaplacení části nájmu klubovny a dále k nákupu nových knih pro naši knihovnu. Pěti členům kroužku, kteří ukončili základní školní docházku, věnovala organizace knižní dárek. Za práci v oddíle jim děkujeme a věříme, že se zapojí do aktivit pořádaných naší základní organizací. V nejbližší době nás čeká čištění a oprava budek pro drobné pěvce v zoologické zahradě a na Heulose. Vzhledem k jejich stáří bude třeba některé sejmout a provést nezbytné opravy. V říjnu chystáme Drakyádu a akci Zasaď si svůj strom. Petr TOUŠ Ledňáček Modrozelený má fráček hbitý kamarád ledňáček. Na olši sedí pod skalou na rybku čeká na malou. A jak uvidí ji v řece, ostrým letem hned se snese. Nechoď k němu ale blíž, jen z dálky ho uvidíš. Plšík Plšík, malé zvířátko, veliké má oči. Po lískových oříšcích nejradši je točí. Hned je tu a hned je tam, uvidíš ho stěží. V zimě pak v dutině buku zachumlaný leží. Černí čápi V hustém lese až na kraji černí čápi hnízdo mají. Nemůžeš za nimi jít černý čáp, ten má rád klid. Do potoka u lesíčku zaletí si pro rybičku. Mláďátka svá krmi dlouho, až nakonec přerostou ho. Verše: Karel HOLUB

17 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 17 FOTOKLUB Fotografování přírody Fotografování přírody je nejčastější oblastí amatérů i profesionálních fotografů. Jak ovšem v takové záplavě fotografií vyniknout?! Především v této oblasti je ve všech soutěžích kladen důraz na perfektní technickou kvalitu a kompozici. Technická kvalita je především v kvalitě výbavy a v praxi, kompozice je hlavně v našem cítění. Důležitá je ostrost snímku a hloubka ostrosti. Je nutné si uvědomit, že momentální hloubka ostrosti se vždy pohybuje v poměru 1/3 před místem zaostření, a 2/3 za místem zaostření. Jestliže tedy bude hloubka ostrosti celkem 50m, a bude zaostřeno na předmět vzdálený 30m, bude ostré vše od cca 15m do 65 (respektive do nekonečna). Co ovlivňuje hloubku ostrosti? Samotnou hloubku ostrosti ovlivňuje nastavení clony dle zásady: čím vyšší clonové číslo, tím větší hloubka ostrosti, která se zároveň zvyšuje se zkracováním ohniska objektivu. Při stejném clonovém čísle bude mít objektiv s kratším ohniskem větší hloubku ostrosti. Tuto lze u některých fotoaparátů kontrolovat tlačítkem pro zaclonění na pracovní clonu. Fotoklub Rosnička na cestách Velký Špičák Potřebná technika Zde se dělí fotografové do dvou skupin a to na fotografy užívající kinofilm a fotografové užívající digitální fotoaparát. Já osobně nedám už dnes dopustit na digitál a to především z důvodu, že hned vidím co jsem vyfotografoval. V případě, že se nepodaří první snímek mohu hned reagovat a snímek znovu překotit. Co se týče objektivů, na zvýraznění perspektivy záběru je vhodné ohnisko kolem 20mm, na běžné focení ohniska od cca 28mm do 300mm. Dále se prakticky neobejde bez polarizačního filtru (pro TTL zrcadlovky zásadně typ cirkulární) a velice vhodné jsou přechodové filtry, a to hlavně šedé, modro-fialové a někdy další odstíny, které již nejsou nezbytné tabákový, změkčující, různé trikové atd. Pokud nefotíte samotný život v přírodě a jste krajináři neobejdete se bez velmi kvalitního a stabilního stativu!!! Kouzla ročních období Šacberk Jaro je pro člověka velice krásné období, protože končí zima, objevují se první květy, hmyz a ptáci, ale pro fotografování toho ještě není moc k vidění. Osobně mi jaro připadá krásné, ale moc nefotím a těším se na pokročilejší jaro a léto. Zajímavé je jaro pro fotografy makra, ale to vyžaduje nadstandardní vybavení. Léto je pro mnoho amatérů hlavním "funkčním" obdobím, kdy vyráží na výlety se svým nádobíčkem. Život je v plném proudu, příroda je zelená, říčky a potoky prosvětlené sluncem, hory v dáli zamlžené oparem a další zajímavosti. V létě za slunečného počasí jsou v přírodě asi nejhorší kontrasty, se kterými se

18 18 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 potkáváme všude. Zde se lze bránit šedými přechodovými filtry, a pružnějšími filmy. Při fotografování dlouhé vody jsou nutností šedé neutrální filtry s filtračním faktorem 4, a 6, a pochopitelně kvalitní stativ. Podzim je nejkrásnější fotografické období. Vše kolem hraje barvami, protože opadalo listí, nejsou už tak nepříjemné kontrasty, díky větrům zmizely z hor opary a nebe dostalo velice krásnou modro-zelenou barvu. Slunce se odráží od spadaného zlatého listí, které působí mnohdy jako odrazové oteplující zrcadlo a vše je naprosto jiné, se silným emotivním působením na fotografovu duši. Ten pravý fotogenický podzim trvá velice krátkou dobu - tak asi 3 týdny. Naopak pro milovníky večerních západů slunce je více času, protože na podzim sluníčko zapadá déle. Při focení přírody je vhodné brát na zřetel jednu věc, a sice, že slunce už svítí ze šikma, a při použití zrcadlovek při matricovém měření je třeba přidat na korekcích cca +1/3, až +1/2 EV. U diapozitivu je tomu naopak (-1/3)! Pokud to fotoaparát neumožňuje, je třeba korigovat změnou nastavení citlivosti filmu. Na podzim uplatníte všechny objektivy, a samozřejmě stativ a filtry (i když s filtry opatrně, nic se nemá přehánět, a i zde je třeba citu). I zde je velice vhodný polarizační filtr, který dodá spadanému listí syté zbarvení, protože odstraní odlesky světla. Na podzim jsou vhodné oteplující polarizační filtry. Upozorňuji, že tyto filtry nejsou nejlevnější. Naopak varuji před nasazením polarizačního filtru a zároveň oteplujícího, protože dvě objímky na sobě při ohnisku objektivu 28mm už způsobují nepříjemnou a dost silnou vinětaci. Vzhledem k tomu, že v zimě je příroda spíše monochromatická, hodí se zde černobílý film, nebo filtr. U focení zimy musím upozornit, že nejvíce trpí naše fotoaparáty, především digitálky jsou více náchylný na prudké tepelné změny, ale netrpí jenom fotoaparáty, ale i baterie v nich. Přední skála Foto V. Jirků František JAVŮREK & Vladimír JIRKŮ PŘEČETLI JSME SI... Je jasné, že investování do veřejné dopravy, do systému tramvají a metra stojí hodně peněz, ale je nezbytné, pokud nějaké řešení chceme nalézt. Je nutné zlepšit veřejnou dopravu tak, aby pro lidi byla příjemnějším řešením než použití osobního automobilu Myslím, že většina velkých evropských měst už nyní chápe, že pokud budou všichni nadále jezdit auty, jednoho dne přijde totální kolaps dopravy. Příkladné řešení je zavedení mýtného v Londýně. řekla Margot Wallstromová, evropská komisařka pro ŽP, v r při návštěvě Prahy

19 ZÁŘÍ 2005 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA 19 CESTUJEME Zámecké parky a obory Po svém zjištění, že v České republice již krajinu nepoznamenanou lidmi nenajdu, jsem začal vyhledávat krajinu lidmi delší dobu chráněnou. Našel jsem spoustu hezkých parků se starými vzrostlými stromy, ve kterých žila spousta zvířat. Nechci zde však psát o známých a vyhlášených parcích jako má například zámek v Lednici nebo v Průhonicích, ale rád bych upozornil na některé méně známé a zajímavé zámecké parky zde na Vysočině. Začnu třeba zámkem Náměšť nad Oslavou. Původně gotický hrad ze 13. století je obklopen anglickým parkem a navazuje na něj obora s chovem daňků. Roste tu více než stovka třistaletých dubů s obvodem kmene přes pět metrů. O zdejším prostředí vypovídají desítky mravenišť a rybníčky plné obojživelníků. Dalším místem, které mě zaujalo, je zámek Budíškovice u Dačic. Zámek slouží jako domov důchodců a je veřejnosti nepřístupný. Navazuje na něj krásný přírodní park, který jsem si díky ochotnému dědovi mohl prohlédnout. Vedle zámku najdeme rozpadající se zarostlou oboru s rybníkem, kde jsem pozoroval hnízdící krkavce. Vydáte-li se někdy do Znojma, pojedete kolem vesnice Kravsko. Zdejší majitel Jan Václav z Ugartu byl zřejmě vášnivý botanik a kolem svého zámku vysázel řadu vzácných stromů, mezi kterými vyniká exemplář sekvoje. Park je veřejnosti přístupný a je označen tabulkami. Zámecký park a zoologické sbírky Moravského zemského muzea si můžeme prohlédnout také na zámku v Budišově za Velkým Meziříčím. Nově zrekultivovaný zámecký park má také Světlá nad Sázavou. Díky své poloze blízko centra města se stal oblíbeným městským parkem, kam si lidé chodí odpočinout. Spoustu ptáků můžeme pozorovat v anglickém parku na zámku v Chýnově. Park zde byl založen roku 1729 a patří k zámku, ve kterém je domov důchodců. V blízkosti si můžeme prohlédnout známou vápencovou jeskyni dlouhou 500 m Dunajská Delta Obora v Náměšti nad Oslavou. Foto P. Jelínek Pavel JELÍNEK Když jsem loni v televizi sledoval seriál Poslední ráje, netušil jsem, že budu mít možnost se do takového ráje jednou podívat. Bylo to letos v červenci, od 1. do 16. Společně s Pavlem Hobzou jsme se zúčastnili zájezdu Chaloupek na Dunajskou Deltu. Stejně jako loni zájezd zajišťovala brněnská cestovní kancelář Livingstone. První tři dny nám počasí nepřálo. Stavit a bourat stan za deště není nic příjemného. Proto se i náš nástup na lodě oddálil o jeden den. O nic jsme tím nepřišli. Navštívili jsme přírodní rezervaci v Istrii, kde jsme pozorovali u nás málo obvyklé druhy ptáků jako jsou pelikáni, pisily čáponohé, husice liščí, bukáčci malí a ouhorlíci. Dále jsme navštívili blízké muzeum římského osídlení tohoto území. V pondělí 4.7. konečně dojíždíme do brány Dunajské Delty do města Tulcea. Po prohlídce města i muzea Dunajské Delty přejíždíme naším autobusem do města Makmudia. Tady už konečně nafukujeme naše plavidla, lodě Pálava, a vyplouváme na dunajské rameno. Druhý den už toto rameno opouštíme a vplouváme na kanál Litkov, kde nás čeká pravý ornitologický ráj. Pozorujeme dudky, ozývá se žluva hajní. Nad námi krouží pelikáni. Břehy lemují vysoké stromy. Proplouváme jakýmsi pralesem. Na větvích stromů a okolních bažinách pozorujeme volavky červené, vlasaté, bílé a stříbřité. Vzácnější je naše známá volavka

20 20 ZPRAVODAJ ČSOP JIHLAVA ZÁŘÍ 2005 popelavá. Na další plavbě v příštích dnech už vyplouváme z lesa. Krajina je otevřenější. Pozorujeme kolpíky, ibise, pochopy, občas je vidět i moták lužní. Pozorování je tu hodně. Na okraji delty Pavel objevil ťuhýka menšího, který je u nás vzácný, zde prý je běžný. Na jednom tábořišti pozorujeme sýčka. Vlha pestrá a mandelík hajní jsou tu běžnými druhy. Na pastvinách je častá poštolka rudonohá. Provázejí nás slunečné teplé dny. V poledne bývá zastávka na vykoupání. Večer, po postavení stanů, lovíme ryby. Tvoří nám vítané zpestření našeho jídelníčku. Ochutnali jsme i raka bahenního, který je tu běžným nechráněným druhem. Problém jsou jenom večerní a ranní nálety komárů, kterých je tu spousta. Jsou velcí a dotěrní. Večer je nutno sedět u kouřícího ohně nebo zalézt do stanu s moskytierou. V noci si odskočit na záchod je téměř nemožné. Proud vody na kanálech se líně vleče, ale je překvapivě čistá. Většinou jsme museli pádlovat, přeplouvali jsme i dvě jezera, Puiu a Frenciure. Tam jsme museli zabrat víc, zvláště když občas foukal protivítr. Osmý den naší plavby vyplouváme z kanálů a bažin opět na rameno Dunaje. Silný protivítr znemožňuje zde obvyklé spojení lodí do raftu. Museli jsme se rozdělit a pádlovat každý sám. Po třech hodinách pádlování kotvíme v kempu poblíž města Sfintu Gheorge, cíle naší plavby. Na tomto místě jsme zůstali dva dny a podnikali vycházky do okolí. Poblíž Sfintu Gheorge je Chvíle odpočinku po plavbě na kanálech. Foto M. Bartoš zajímavá ptačí rezervace, zvláště na bahňáky. Měli jsme slíbeného dytíka úhorního, ten se však nekonal. Neobjevili jsme ho. Na výpravě za dytíkem jsme došli až k Černému moři. Bylo opravdu černé a rozbouřené. Ve čtvrtek ráno nastupujeme na motorovou loď a ta nás odváží po Dunaji zpět do Tulcci, kde nás čeká náš autobus. Odpoledne už odjíždíme zpět k domovu, ale ještě nás čeká jedna noc pod stany v Rumunsku. Je to v místě našeho prvního pobytu, na břehu řeky Ialomita. Velké povodně trochu pozměnily břehy řeky, zmizela část hnízdiště břehulí. Poslední zastávka a možnost utracení peněz je ve městě Sibiu. Opět se vyplatilo nebrat sebou zbytečné zásoby jídla, ale vzít si raději víc peněz. Rumuni mají chutnou stravu jak v restauracích tak i v supermarketech. Jen milionáři jsme byli letos naposledy. Od se v Rumunsku škrtají ve měně 4 nuly, takže např. pivo už nebude stát 15000, ale 1,5 Lei. 1 litr benzínu stojí průměrně 34000, v nové měně 3,4 Lei. Na závěr chci ještě dodat, že Pavel Veselý, vedoucí našeho zájezdu, je ochotný přijet na schůzi naší ZO ČSOP a uspořádat přednášku o Dunajské Deltě v kompetentnější podobě než je tento článek. Pro případné zájemce je možné uspořádat další zájezd na Deltu v době hnízdění ptáků nebo i jindy. Loučení Miloslav BARTOŠ Utichli ptáci, stromy už zívají, přezrálé plody z větví jim padají. Už jenom budníček trošku si zapíská, ať se ti člověče, ať se ti nestýská. Sbohem rorýsi, mějte se pěnice, pozdravujte na své cestě, pozdravujte v Africe. Na vás se těšit budem zas, až přijde jaro, až přijde ptáků čas. B. KOLMANOVÁ