semena v poznání je síla děti tří rodičů superhmotné černé díry boranové žížaly lezou do světa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "semena v poznání je síla děti tří rodičů superhmotné černé díry boranové žížaly lezou do světa"

Transkript

1 v poznání je síla ročník 94 (145) první číslo vyšlo roku /4 5,30 96 Kč děti tří rodičů superhmotné černé díry boranové žížaly lezou do světa semena

2 Nahoře: Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria). Nažka s ostnitými háčky umožňuje šíření známé léčivky prostřednictvím živočichů. Plody se masově uchycují nejen na srsti zvířat, ale i na našich ponožkách. Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu při zvětšení 100 byl kolorován v editačním programu. Dole: Kapinice dvouhlávková (Acacia cyclops). Semena akácií jsou podobně jako u mnoha dalších bobovitých rostlin vybavena masíčkem, které mají v oblibě mravenci, a tak pomáhají šíření rostliny. Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu při zvětšení 50 byl kolorován v editačním programu. Oba snímky Viktor Sýkora. Na obálce: Kuklík městský (Geum urbanum) detail povrchu nažky. Zobánkaté plody kuklíku jsou výborně přizpůsobeny k přichycení na srst či oděv svých roznašečů. Jak napovídá druhové jméno, odedávna je vázán na lidská sídliště a jejich okolí. Snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu při zvětšení 100 byl kolorován v editačním programu. Snímek Viktor Sýkora, k článku na s Vesmír 94, duben 2015

3 úvodník Ondřej Vrtiška Nerozumím a nesouhlasím 1) Cohen et al., doi: /humrep/ ) 3) 4) 5) Britský parlament v únoru schválil zákon umožňující vědcům a lékařům na klinikách reprodukční medicíny využívat při oplození in vitro metodu pracující s přenosem mitochondrií. Ženy s poškozenou mitochondriální DNA tak získaly naději, že zásluhou mitochondrií vypůjčených od zdravé dárkyně přivedou na svět zdravé dítě. S tím, že technicky vzato bude mít tři genetické rodiče matku, otce a dárkyni mtdna. Podrobněji o tom píše Jaroslav Petr na s Zákon vstoupí v platnost v říjnu, ihned po schválení však vyvolal rozporuplné reakce. Jsem potěšen, že parlament svým hlasováním povolil zavedení technik mitochondriálního přenosu do klinické praxe, radoval se John Tooke, prezident britské Akademie lékařských věd. Jeho nadšení nesdílel člen Sněmovny lordů John Gummer (lord Deben): Měli bychom být znepokojeni osudem dětí, které by se za těchto podmínek narodily. Panují důvodné pochybnosti o bezpečnosti. Protikladné názory ilustrují rozmanitost pohledů na bezpečnostní a etické důsledky přijatého rozhodnutí, které (nejen) britskou společnost rozdělují. Zásahy do dědičné výbavy člověka ze své podstaty vzbuzují emoce a lidé na ně mívají dosti vyhraněné názory. Informace přitom zpravidla čerpají z médií. V této souvislosti není bez zajímavosti historie, která se s dětmi tří rodičů pojí. V roce 2001 publikoval Jacques Cohen z Ústavu reprodukční medicíny a vědy sv. Barnabáše v New Jersey s kolegy v časopise Human Reproduction článek 1 referující o tom, že se na světě narodilo už téměř třicet dětí zásluhou transplantace zdravé cytoplazmy do vajíčka ženy, která měla potíže s početím. Nejméně dvě z těchto dětí mají ve své genetické výbavě DNA z mitochondrií obsažených v dárcovské cytoplazmě, tedy geny od druhé matky. V důsledku jde tedy o stejný efekt jako v případě letos schválené technologie. Bulvární deník Daily Mail následně publikoval poněkud zkreslující článek s titulkem Narodily se první geneticky modifikované děti. Vyvolal bouři, protože pod genetickými modifikacemi si většina laiků zjevně představila zásah na úrovni vložení genů z ryby nebo z květáku. Stejný příběh se opakoval v červenci 2012, kdy v Británii zesílily debaty o metodách využívajících přenos mitochondrií. Kdosi vytáhl jedenáct let starý článek z Daily Mail, a ten se začal po světě opět šířit. 2 I česká média přinášela zprávy o tom, že světlo světa spatřily první geneticky modifikované děti. Další vlna následovala v listopadu V mnoha redakcích si nikdo nedal práci s ověřením skutečnosti, že jde o zprávu z roku Čtenáři se v diskusích znovu a znovu rozčilovali nad tím, že vědci vyrábějí mutanty a že lidstvo spěje ke zkáze. Před rokem 1989 se říkalo, že televize lže, jako když Rudé právo tiskne. Cenzoři už sice ideologickou čistotu nehlídají, úplně si však vystačíme s ekonomickými tlaky srážejícími kvalitu médií stále níže a s vlastní neschopností pracovat s informacemi. Společenská diskuse nad ožehavými tématy se často odehrává na pozadí znalostí načerpaných pouze četbou novinových titulků. Vtipně a děsivě zároveň na to loni upozornila svým aprílovým žertíkem americká rozhlasová síť NPR. Na Facebooku poutala článek s titulkem Proč už Američané nečtou? 3 Lidé pod příspěvkem o této skutečnosti vášnivě diskutovali, aniž se namáhali si článek přečíst. Kdyby totiž na odkaz klikli, zjistili by, že o tom, co titulek naznačuje, se v něm nepíše vůbec nic. Podle letošního průzkumu Oklahomské univerzity by více než 80 % Američanů souhlasilo s tím, aby stát nařizoval výrobcům označovat potraviny obsahující DNA. 4 Je zřejmé, že většina respondentů má o výskytu DNA v potravinách (a její nebezpečnosti) dosti zmatené představy. Evropané se ale nemají zámoří co posmívat. Podle průzkumu Eurobarometru z roku pouze 41 % Evropanů (41,6 % Čechů) ví, že obyčejné rajče obsahuje geny (v USA 47 %). S novými metodami reprodukční medicíny, s využitím GMO v zemědělství, s jadernou energií a s dalšími technologiemi, které povstaly z vědy, můžeme nebo nemusíme souhlasit. Bylo by ale fajn, kdybychom tak jako společnost činili na základě diskuse podložené věcnými argumenty, ne pod vlivem emocí, které se nám v hlavách urodily při četbě novinových titulků. Ö Vesmír 94, duben

4 obsah časopis NEJEN akademické obce 4/2015 v poznání je síla Nerozumím a nesouhlasím Ondřej Vrtiška Kolik (ne)mít oken? Marek Hudík Temno Anton Markoš Aby se kamínky nevydrolily Eduard Kejnovský Stěhování monarchy stěhovavého Daniel Benda Prípad miesta posledného odpočinku Richarda III. vyriešený po 529 rokoch Peter Mikula Pod radarem a teď na světlo Eva Bobůrková Děti tří rodičů Jaroslav Petr Škodí bifteky, krkovičky a kaviár zdraví? Václav Hořejší Kamenná slunce Jiří Adamovič Superhmotné černé díry, pulzující srdce galaxie Frédéric Marin, Vladimír Karas Puriny: Základ života, ale někdy i smrti Matyáš Krijt Přepisování evoluční historie lidského rodu 3 Pavel Duda, Jan Zrzavý Semena, časové schránky života Věra Hroudová, Eva Vítová Boranové žížaly lezou do světa Eva Bobůrková Hledáme kosmonauty Marek Janáč Demonstrace za čistý vzduch a Program Teplice Radim J. Šrám, Blanka Binková Rodina Seemanových: Některé hranice se nepřekračují Eva Bobůrková Hotel Černigov nebourejte! Jakub Potůček RECENZE Zahi Hawass: Discovering Tutankhamun. From Howard Carter to DNA Břetislav Vachala Z příštích čísel Geologie Kanárských ostrovů Identifikace pachatele Demonstrace za čistý vzduch Léčebné použití helmintů (příští číslo vyjde ) pravidelné rubriky Úvodník 187 Aktuality 190 Výběr z literatury 193 Rozhovor 200 Nad knihou 240 Výtvarná příloha 246 ISSN čísel ročně evidenční č. MK ČR E 896 Vydává Vesmír, s. r. o., Na Florenci 3, Praha 1 Tel.: , 394, 395, Fax: WWW: Nakladatelství zastupují jednatelé: Ivan Boháček, Stanislav Vaněk Šéfredaktor: doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Redakce: Ing. Eva Bobůrková Mgr. Ivan Boháček, vedoucí redakce Bc. Zora Göthová Mgr. Pavel Hošek Marek Janáč RNDr. Stanislav Vaněk ) Mgr. Ondřej Vrtiška Grafická úprava: Pavel Hošek Redakční rada: prof. MUDr. M. Anděl (medicína) RNDr. V. Cílek (geologie) doc. RNDr. J. Černý (biologie) prof. MUDr. F. Čiampor (virologie) doc. RNDr. V. Ferák (molekulární biologie) prof. RNDr. J. Flegr (biologie) doc. RNDr. D. Frynta (biologie) RNDr. E. Ginter (výživa) doc. Ing. I. M. Havel, Ph.D. (kognitivní věda) prof. RNDr. Z. Herman (chemie, fyzikální chemie) prof. MUDr. C. Höschl (medicína) Ing. F. Houdek (vědní publicistika, chemie) Mgr. J. Kolář, Ph.D. (botanika) prof. RNDr. S. Komárek (filozofie vědy) prof. RNDr. R. Kotecký (fyzika, matematika) prof. RNDr. P. Kulhánek (fyzika) doc. RNDr. J. Langer (fyzika) prof. RNDr. O. Lapčík (biochemie) Mgr. J. Lhotský (biologie) doc. M. Lipoldová (molekulární biologie) RNDr. V. Ložek (paleontologie, geologie) prof. RNDr. J. Palouš (astronomie) prof. Ing. J. Petr (biologie) Mgr. P. Pokorný, Ph.D. (paleontologie) prof. RNDr. Jana Roithová, Ph.D. (chemie, fyzikální chemie) Mgr. C. Říha, Ph.D. (architektura, urbanismus) RNDr. J. Sádlo (botanika) prof. MUDr. V. Schreiber (medicína) prof. RNDr. P. Slavíček, Ph.D. (chemie) prof. Dr. D. Storch, Ph.D. (ekologie) prof. MUDr. J. Syka (lékařské vědy) RNDr. P. Šíma (imunologie) prof. Dr. Ing. O. Šráček (geochemie, geologie) MUDr. J. Trnka, Ph.D. (medicína) Mgr. M. Vácha (etika) doc. Ing. Z. Vašků (zemědělství) prof. RNDr. B. Velický (fyzika) prof. Ing. Š. Vilček (molekulární biologie) prof. RNDr. F. Vyskočil (fyziologie) RNDr. V. Wagner (fyzika) Mgr. P. Zouhar (fyziologie) prof. RNDr. J. Zrzavý (biologie) Inzerce: Miluše Kukačková, mobil: , tel./fax: Předplatné: SEND Předplatné, P. O. Box 141, Praha 4, tel.: , , , předplatné na rok 970 Kč předplatné na dva roky 1750 Kč předplatné na půl roku 499 Kč cena čísla ve volném prodeji 96 Kč cena jednoho čísla pro předplatitele 88 Kč Administrativa: Zora Göthová tel.: Volný prodej: Rozšiřují společnosti PNS, a. s. Ve Slovenské republice rozšiřují (stánky prodej 5,30 ) Pro předplatitele 5,10 : Mediaprint Kapa OIFP, oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O. BOX 183, Bratislava 3, tel.: (2) , (2) , zelená linka , Pro předplatitele 5,10 : Magnet Press Slovakia, s. r. o., Šustekova 8, Bratislava, tel.: (2) , fax: a 20, , Sazba: Vesmír, s. r. o. (na skenech se podílí Thalia picta, s. r. o., Orebitská 7, Praha 3, tel./fax: ) Předtisková příprava a tisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, Praha 5, tel Redakční uzávěrka: , vychází Vesmír vychází s podporou NČLF. Vesmír, s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jed notlivých článků ani inzerce, včetně inzerce vkládané. Nevyžádané rukopisy nevracíme. VESMAD 94 (4) (2015) 64 stran První Číslo vyšlo 3. května Vesmír 94, duben 2015

5 Fórum čtenářů Ekologické dny Olomouc Celý program EDO 2015 inspirovalo otevření Domu přírody Litovelské Pomoraví, který vznikl jako unikátní pokus o vytvoření novodobé komponované krajiny v Horce nad Moravou, na základě ideje Sluňákova, z podpory Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a zejména díky tvůrčímu úsilí Františka Skály (Rajská zahrada), Miloše Šejna (Sluneční hora), Miloslava Fekara (Lesní chrám) a Marcela Hubáčka (Ohniště zlaté spirály). Ekologické dny Olomouc pořádá Sluňákov centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s., ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc. Navštívit areál je možno po celý rok: více na Pátek STANISLAV KOMÁREK: Cultura vzdělávání krajin a vzdělávání lidí JIŘÍ SÁDLO: Suburbie, domov můj. Estetika chaosu a násilí jako budoucnost naší krajiny DAVID STORCH: Krajina není! Proč je krajinná ekologie tak strašně nudná? Sobota 25. dubna JOSEF JAŘAB: Ralph Waldo Emerson a jeho příroda ZDENĚK PINC: Domov krajina, kterou nosíme v sobě. Jazyk, náboženství, JAN TÁBOR: Krajina jako touha a iluze PETRA HANÁKOVÁ: České moře. Imaginární prostor pro národní touhy a frustrace PETR POKORNÝ: Místa, která mají kule ZDENĚK KRATOCHVÍL: KRAJINA NÁS OBKLOPUJE. Co nás obklopuje je nadlidské MARTIN ŠKABRAHA: Babička, matka, macecha: krajina českého filmu. Neděle VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ: O výrokových krajinách PAVEL BARŠA: Evropa a muslimové ALENA WAGNEROVÁ: Sidonie Nádherná aneb O smyslu bezúčelnosti JIŘÍ ZEMÁNEK: O kosmologické dimenzi krajiny a Novém příběhu vesmíru ALENA OBERFALZEROVÁ: Tradiční vztah mongolských nomádů k přírodě V jednání: MINISTERSKÝ POTLACH O NAŠÍ KRAJINĚ Pátek od 9.00 EKOJARMARK Horní náměstí Olomouc Tradiční řemesla, více jak 100 stánků, programy pro rodiče s dětmi, nevládní organizace, informace o životním prostředí, pestré životní alternativy, Olomouc třídí odpad, pohled na Olomouc z radniční věže, výletní plavby na Moravě, Barevné dny jak se točí odpady, zábava pro rodiny na celý den. A mnoho dalších doprovodných akcí. Aktuální podrobný program: skupina Ekologické dny Olomouc na FB síti, plakáty, programy, a Předplatné Vesmíru zajišťuje SEND Předplatné P. O. Box 141, Praha 4 Telefon: , , , všední den 8 18 hodin, SMS: , předplatné: roční 970 Kč půlroční 499 Kč dvouleté 1750 Kč roční pro držitele karty ISIC, ITIC nebo ALIVE 776 Kč Ceny jsou platné od Upozornění: Informace o předplatném ve Slovenské republice je uvedena v tiráži. Inzerce & komerční prezentace ARCDATA PRAHA, s. r. o. 207 Biocev 239 CEITEC, VÚVel 243 Eppendorf Czech & Slovakia, s. r. o. 231 Student Agency 225 UTEF, ČVUT Karel Vašíček 189 Vydavatel nenese odpovědnost za obsah inzerce či komerční prezentace. inzerce Zajímá vás historie matematiky a vědy? V nejbližší době vyjde první české vydání první světové učebnice diferenciálního počtu Markýz L Hôpital: Analýza nekonečně malého za účelem chápání křivek Ke knize bude přidán text spisu B. Riemanna: O počtu prvočísel, která jsou menší než zadaná veličina. Během roku vyjde první část překladu Isaac Newton: Matematické principy přírodní filosofie a Bonaventura Cavalieri: Geometrie vyložená jiným způsobem za pomocí nedělitelných spojitého. Knihy nebudou v běžné distribuci. Objednávky tel.: , , Knihy došlé do redakce Libuše Koubská: Volnomyšlenkář (Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody), 80. svazek edice Paměť, 128 stran, Academia, Praha 2015, ISBN Eva Hahnová: Od Palackého k Benešovi (Německé texty o Češích, Němcích a českých zemích), edice Historie, 724 stran, Academia, Praha 2015, ISBN Vesmír 94, duben

6 Tornádo v Oklahomě 7. listopadu 2011 ve čtvrt na čtyři místního času, druhé z devíti, které se toho dne v Oklahomě zformovalo. Pohybovalo se na severovýchod nedaleko od města Manitou. Snímek Chris Spannagle, U.S. National Weather Service, public domain. Vtáky zrejme vedia vycítiť blížiace sa tornádo Migrácia je v ríši zvierat rozšírený fenomén (v rôznej miere je známa predovšetkým pri vtákoch, cicavcoch, rybách, motýľoch, vážkach či iných mobilnejších bezstavovcoch) a patrí k tým najspektakulárnejším prírodným divadlám, aké môže človek pozorovať. Migrantov môžeme rozdeliť na fakultatívnych (ktorí podliehajú migračnému správaniu v nepravidelných intervaloch, najčastejšie vplyvom počasia či nedostatku potravy) a obligátnych (putujúcich v rámci pravidelných cyklov). Konkrétne v prípade vtákov sa vie o tom, že pravidelní migranti dokážu svoju cestu odložiť či urýchliť, alebo aj zmeniť trasu letu v závislosti od environmentálnych podmienok. Až donedávna však nebolo známe, či podnikajú aj iné, nepravidelné presuny v dôsledku aktuálnej situácie na lokalite, aj mimo stálych migračných intervalov. Možnosť priniesť do tejto problematiky trochu svetla sa naskytla počas minuloročnej jari, keď východnú časť USA bičovali silné búrky s častým výskytom tornád. Tornáda ohrozujú nielen životy a majetky ľudí, ale samozrejme aj tamojšie divo žijúce zvieratá. Zdokumentovanie neobvyklého migračného počinu obligátnych migrantov na veľkú vzdialenosť sa uskutočnilo prakticky náhodou počas pokusného umiestňovania geolokátorov na chrbty horárikov zlatokrídlych (Vermivora chrysoptera) v oblasti Cumberland Mountains vo východnej časti amerického štátu Tennessee. Tieto drobulinké vtáčiky (s hmotnosťou 7 12 g, takže každá, čo i len drobná príťaž môže v ich prípade predstavovať problém) nielenže dokázali s pripevneným geolokátorom vcelku normálne fungovať, ale v predtuche blížiaceho sa tornáda dokázali dokonca opustiť svoje hniezdiská a presunúť sa v priebehu piatich dní až na 700 km vzdialené pobrežie Mexického zálivu. Každý sledovaný jedinec odletel zo svojho teritória minimálne deň pred príchodom obrovskej búrky, ktorá zapríčinila okrem miliardových materiálnych škôd aj stratu 35 ľudských životov. Asi po týždni sa však operence vrátili naspäť a pokračovali s obhajobou svojich teritórií. Začiatok obligátnej, ale aj počasím riadenej fakultatívnej vtáčej migrácie je pravdepodobne stimulovaný zmenami atmosférického tlaku, teploty, rýchlosti a smeru vetra, oblačnosti a zrážok. Autori štúdie však poukazujú na to, že v tomto prípade zrejme nefiguroval žiaden zo zmienených faktorov. Včasný únik z hniezdisk vysvetľujú schopnosťou vtákov zachytiť infrazvuky s frekvenciami nižšími ako 20 Hz. Práve infrazvuky z tornád sa môžu šíriť na obrovské vzdialenosti (rádovo tisíce kilometrov) a tak varujú vtáky pred blížiacim sa nebezpečenstvom. Z pozorovaní vyplýva aj to, že vtáky migrujúce na dlhé vzdialenosti nemusia letieť počas obvyklých presunov až na hranici svojich fyziologických a energetických limitov tri sledované samce vykonali nečakanú púť len 1 2 dni po ukončení ich obvyklej 5000 kilometrovej cesty. (Henry M. Streby, et al., Current Biology, 2014 DOI: /j. cub ) Peter Mikula, PřF UK Nejstarší známá houba posouvá i lidskou historii Pro netrénované oko mohou být živočišné houby dost nudné. Vypadají téměř jako ty syntetické, které používáte na mytí nádobí. Jenomže vývoj těchto prazvláštních živočichů si už dlouho uchovává nerozluštěné tajemství. Vědce zajímá odpověď na otázku, kdy se na Zemi poprvé objevily mořské houby kmene Porifera (houbovci). Nedokážou se shodnout, jestli to bylo v kambriu, mezi 541 a 485 miliony let, anebo už v prekambriu, před 760 miliony let. Avšak zatímco některé genetické analýzy moderních hub naznačují prekambrický start, dochované zkameněliny ukazují spíše na mladší období. Získat toto datum přitom není pouhou libůstkou odborníků zahleděných do svého oboru. Jde o důležitý údaj pro pochopení načasování a průběhu evoluce zvířat, protože oddělení hub a větši 190 Vesmír 94, duben 2015

7 ny ostatních živočichů (tzv. Eumetazoa) bylo klíčovou událostí v časné historii života na Zemi. Výzkumný tým nyní v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences tvrdí, že objevil v jižní Číně pozůstatky houby, která žila před 600 miliony let, zřejmě během prekambria. Tvor je jen něco málo přes jeden mm vysoký a široký, je veliký asi jako malá housenka a byl nalezen ve fosforem bohaté geologické formaci, známé dokonale zachovalými živočišnými fosiliemi. Nový vzorek tvoří tři duté trubky a vysoce porézní povrch. Objev naznačuje, že společný předek hub a eumetazoí žil mnohem dříve, než mnozí odborníci předpokládali. A protože dnešní houby a Eumetazoa se liší v některých důležitých genetických rysech, říká tým, že nález by také mohl pomoci najít první geny, klíčové pro vývoj většiny dnes žijících živočichů. (PNAS, Marek Janáč Můj soused vlk Třetinu evropského kontinentu obývají velcí predátoři. Spatřit vlka, medvěda, rysa nebo rosomáka nemusí tedy být tak vzácné, jak to je v obecném povědomí zakotveno. Kvůli obrovským teritoriálním nárokům se totiž dlouho předpokládalo, že velkým predátorům zvoní v Evropě hrana. Dostatečně velké oblasti divočiny si fragmentovaný a nejhustěji osídlený kontinent nemohl dovolit. O to překvapivější bylo zjištění, že ve všech zemích kontinentální Evropy vyjma Beneluxu a Dánska dochází k reprodukci alespoň jednoho ze zmíněných druhů a současně jsou jejich populace v 21. století buď stabilní, nebo dokonce rostoucí (navíc Rusko, Bělorusko a Ukrajina nebyly do výzkumu zahrnuty!). Nejtolerantnější se k lidské přítomnosti ukázal být vlk. Koneckonců se jej také jako jediného z velké čtyřky podařilo domestikovat. Pro management je však důležité i rozpoznání tzv. hot spots, za něž jsou považovány Fenoskandie, jihovýchodní Evropa (Karpaty, Dinaridy, Balkán) a Pobaltí, kde se překrývají teritoria alespoň tří z šelem. Evropa je tak jedním z mála následováníhodných příkladů koexistence těchto šelem s člověkem. Za jeden z důvodů úspěšného soužití považují vědci mezinárodní koordinaci ochrany, tedy schopnost domluvit se. V tom se Evropané bezesporu dostali nejdále, byť důvodem nebylo ani tak zachránit šelmy, jako spíš nerozpoutat další válku. Mimoděk tuto schopnost potvrdili i autoři studie, jichž na manuskriptu spolupracovalo 76 napříč celým kontinentem. (Science 346, , 2014) Jiří Lehejček, FLD ČZU Jak mají být dlouhé řasy? V lidské společnosti jsou dlouhé řasy vnímány (alespoň u žen) jako estetická záležitost natolik, že existují různé řasenky, prodlužovače řas, umělé řasy ap. Původní smysl dlouhých chlupů okolo očí je však jiný: mají chránit oko před prachem a zamezit nadměrnému vysychání. Ukazuje se, že tyto praktické funkce nejlépe plní řasy, které mají délku asi jedné třetiny šířky oka. David Hu a jeho kolegové z Georgijské techniky v Atlantě měřili délku řas 22 savčích druhů. Modely jejich očí pak testovali ve větrném tunelu. Zjistili, že řasy kratší než třetina šířky oka již nedokáží efektivně bránit proudícímu vzduchu, aby pronikl k očnímu povrchu. Delší řasy naopak vytvářejí kanál, který proud vzduchu do oka doslova vede. (J. R. Soc. Interface, DOI: / rsif ) Pavel Hošek Na velikosti záleží! Copeho pravidlo, pojmenované po věhlasném americkém paleontologovi E. D. Copeovi, je biologická hypotéza, která říká, že v evolučních liniích existuje tendence ke zvětšování velikosti těla v průběhu času. Přestože bylo toto pravidlo původně formulováno pro savčí linie (notoricky známá je evoluce koní aj.), předpokládají někteří přírodovědci jeho obecnější platnost. Ale je tomu skutečně tak? A pokud ano, je jediným vysvětlením pozitivní selekce větších zvířat, nebo je trend možné vysvětlit náhodnou neutrální evolucí? Nejnovější a dosud nejrozsáhlejší studie testující platnost Copeho pravidla a s ním spojené otázky byla nedávno publikována přírodovědci ze Stanfordovy univerzity (Science 347, , 2015; DOI: /science ). Pomocí fosilií shromáždili potřebná data o rodech mořských organismů, čímž pokryli jednak pět hlavních kmenů živočišné říše (tj. členovce, ramenonožce, strunatce, ostnokožce a měkkýše), a jednak posledních 542 milionů let historie Země. Zjistili, že za tu dobu se minimální velikost živočichů snížila 10krát, maximální velikost se zvýšila krát a průměrná velikost se zvýšila 150krát. Průměrný nárůst ale není dán rovnoměrným růstem velikosti ve všech liniích. Namísto toho jej vědci vysvětlují intenzivnější diverzifikací linií větších zvířat. Za touto diverzifikací stojí patrně výhody spojené s větší velikostí těla, jako je rychlejší pohyb, omezení okruhu predátorů, rozšíření okruhu kořisti a další. Za účelem odhalení příčiny růstu velikosti vědci virtuálně testovali několik evolučních modelů a zjistili, že model neutrální evoluce nemůže vysvětlit trend pozorovaný ve fosilním záznamu. Vysvětlením tedy musí být nějaký aktivní evoluční proces. Evidentně tak existuje evoluční trend ke zvyšování velikosti těla, a Copeho pravidlo tak lze považovat za platné (alespoň v případě mořských živočichů). Existence širokého spektra tělních velikostí mezi recentními živočichy však napovídá, že evoluční proces, jehož výsledkem je tento trend, zdaleka není jedinou evoluční silou a výsledná velikost těla je dána interakcí s dalšími evolučními mechanismy. Pro názornost se podívejme na hmyz, který je typicky spíše menší. Copeho pravidlo je zde nejspíše výrazně omezeno evoluční západkou ve formě tracheální dýchací soustavy, která z fyzikálních důvodů neumožňuje nejen nárůst velikosti hmyzího těla, ale ani komplexity nervové soustavy a dalších znaků. Jan Kollár, PřF UP Kedy prišli vtáky o zuby? Absencia zubov, alebo tzv. edentulizmus, sa v prípade vertebrát bezpochyby najčastejšie spája s vtákmi, okrem nich však zuby stratili aj korytnačky a tento jav sa týka aj niektorých cicavčích potravných špecialistov, ako sú mravčiare, šupinavce či bezzubé veľryby. Prítomnosť zobáka bez zubných štruktúr patrí pritom k charakteristickým znakom spojeným s vtáčou identitou. Už od objavenia Archaeopteryxa v roku 1861 vieme, že dnešné vtáky sú potomkami theropodných dinosaurov. Predkovia vtákov preto museli byť vybavení sadou zubov, avšak kedy, prípadne koľkokrát ich stratili v priebehu evolúcie, nie je ľahké rozlúštiť, vzhľadom na značne nekompletné fosílne záznamy. Aj v tomto prípade vedcom, našťastie, pomohli dáta uložené v DNA, konkrétne degradované zvyšky génov spojených s výstavbou zubov. Vývoj zubov vertebrát je neskutočne zložitý proces spojený s využívaním mnohých rozdielnych génov. Šestica z nich je však pre správne formovanie dentínu (gén DSSP) a enamelu (gény AMTN, AMBN, ENAM, AMELX, MMP20) skutočne Vesmír 94, duben

8 nevyhnutná. V rámci nedávno osekvenovaných genómov 48 recentných druhov vtákov (predstavujúcich takmer všetky dnes žijúce rady vtákov) práve týchto šesť génov podrobili analýze na prítomnosť inaktivačných mutácií, ktoré by nasvedčovali strate schopnosti produkovať mineralizované zuby. Výskyt jednotlivých mutácií indikuje, že zásadný zlom v tvorbe zubných elementov nastal už u spoločného predka všetkých dnešných vtákov (tzv. Neornithes) približne pred 116 miliónmi rokov. Podobná nezávislá inaktivácia zubotvorných génov v rovnakom alebo redukovanom rozsahu postihla aj zmienené skupiny vertebrát, ktoré počas svojho vývoja postupne stratili alebo výrazne obmedzili schopnosť produkovať zuby. Na druhej strane, všetkých šesť génov má aktívnych napríklad aligátor americký (zástupcovia krokodílov sú najbližšími príbuznými vtákov) či cicavce disponujúce zubami pokrytými sklovinou (napr. šelmy a slony). (R. W. Meredith, et al., Science 346, ; DOI: /science ) Peter Mikula, PřF UK Želví GPS navigace Už dvě staletí víme, že někteří živočichové se pravidelně vracejí na místa, kde se narodili, aby tu přivedli na svět novou generaci. Objevili jsme už, že za tím stojí schopnost (přinejmenším) některých živočichů vnímat magnetické pole Země a využívat ho k orientaci svého vnitřního kompasu (Vesmír 86, 224, 2007/4 a 86, 284, 2007/5). Přesto stále zůstává záhadou fascinující přesnost navigace mořské želvy karety obecné (Caretta caretta; viz také Vesmír 74, 89, 1995/2). Samice karety jsou úžasné cestovatelky. Urazí tisíce kilometrů křížem krážem několika oceány, a přesto se jednou za dva roky vrátí naklást vajíčka na svou rodnou pláž. Jak ji dokážou tak přesně najít, popsal vědecký tým v časopisu Current Biology. Využili veřejná data z devatenáct let ( ) dlouhého sledování 12 hnízdních lokalit karet na východním pobřeží Floridy a porovnali je se záznamy magnetického pole Země v této oblasti. Magnetické pole se totiž velmi pozvolna mění. Současně jeho intenzita směrem od rovníku k pólům roste. Tyto vlastnosti tak dávají každému úseku pobřeží jedinečnou geografickou značku, která je známa jako izolinie. Tým zjistil, že v letech, kdy se tyto magnetické izolinie pohybovaly od sebe (oblast se stejnou magnetickou značkou se tak rozšiřovala), želva hnízda rozložila na větší ploše (1 nebo 2 km). Naopak když se rozestup izolinií zmenšoval, hnízda byla na daném úseku blíže u sebe. Naznačuje to, že želvy při cestě na oblíbená hnízdiště sledují magnetickou stopu dané oblasti. Není vyloučena možnost dalšího efektu, avšak ani studie zaměřená na sledování dalších vlivů působících na karetu obecnou žádný další vliv nepotvrdila jako dostatečně silný, aby se projevil. Nyní tedy byl podán důkaz, že magnetické pole vytváří přesné označení místa, kde leží rodiště karety obecné. Ta si je vtiskává už při narození a celý život si tento magnetický podpis uchovává v paměti. Studie současně ukazuje, že zemský magnetismus pak druhotně diktuje velikost hnízdního prostoru dané populace karet. (Current Biology, dx.doi.org/ /j.cub ) Marek Janáč Fascinujúce batesovské mimikry vtákov Batesovské mimikry (špecifické ochran né prispôsobenie, keď neškod ný organizmus výzorom alebo správaním napodobňuje jedovatý druh alebo skupinu druhov) sú v prípade stavovcov veľmi vzácne pri vtákoch je takýmto správaním známy iba kuvik zemný (Athene cunicularia), ktorý z bezpečia svojej hniezdnej nory v prípade nebezpečenstva syčaním napodobňuje jedovatého hada, štrkáča. O to väčšie prekvapenie čakalo na terénnych ornitológov počas výskumu na hornom toku rieky Madre de Dios v Peru, kde objavili zatiaľ len druhé doteraz opísané hniezdo koturly popolavej (Laniocera hypopyrra). V hniezde sa nachádzalo jedno jasne oranžovo sfarbené mláďa s dlhými pretiahnutými perami s čiernymi bodkami a bielym hrotom na ich konci. Hoci morfológia a sfarbenie peria boli samy o sebe dosť atypické, vedcov najviac prekvapilo nasledujúce pozorovanie: pri vyrušení začalo mláďa veľmi pomaly pohybovať hlavou zo strany na stranu, čo je typické správanie lokálnych chlpatých húseníc. A skutočne, pri prácach v tomto teréne našli autori štúdie podobne veľké (približne 12 cm) a obdobne sfarbené jedovaté húsenice z čeľade Megalopygidae. Mláďatá koturly tak zašli oproti kuvikom ešte o niečo ďalej v ich prípade sú mimikry omnoho sofistikovanejšie a zahrňujú jednak behaviorálne, jednak morfologické podobnosti s nebezpečným typom živočícha. Koturly popolavé obývajú nížinné dažďové lesy v povodí Amazonky a živia sa hlavne zberom všakovakého hmyzu. Aj napriek pomerne malej veľkosti tela hniezdia iba raz ročne (vďaka vyššej miere prežívania dospelcov sú pre tropické vtáky typické menšie investície do hniezdenia v rámci jednej sezóny v porovnaní s vtákmi hniezdiacimi v temperátoch), hniezdo je otvorené a zvyčajne vybudované zo suchého lístia v oblastiach s relatívne riedkym podrastom. Tropické oblasti sa často označujú ako tzv. biodiverzitné hotspoty vyskytuje sa tam obrovské množstvo najrôznejších druhov organizmov, hmyz nevynímajúc. Aj napriek tomu nie je vôbec jednoduché nájsť tam vhodného hmyzáka a uloviť ho, a preto môžu dažďové pralesy pôsobiť doslova ako potravné púšte. Aby dokázali nenápadne sfarbené dospelé jedince koturly popolavej zabezpečiť dostatok potravy pre svoje mláďatá, musia často loviť ďaleko od hniezda a s potravou sa vracajú k mláďatám len približne raz za hodinu. Mláďatá preto rastú dosť pomaly a sú často dlhodobo vystavené nebezpečenstvu zo strany hniezdnych predátorov (v trópoch je hniezdna predácia skutočne obrovská, v niektorých oblastiach sa môže podieľať až 80 % na hniezdnych stratách). Niet preto divu, že v takomto type prostredia bude silný selekčný tlak na výrobu úspešných antipredačných stratégií. S veľkou pravdepodobnosťou by teda mohlo ísť o nový fascinujúci príklad batesovských mimikier, hoci by bolo potrebné celú záležitosť ešte podrobnejšie preskúmať. (Londoño, G. A., et al., The American Naturalist, DOI: / ) Peter Mikula, PřF UK Cesta z Afriky Dávní hominidi měli několikrát příležitost opustit Afriku a proniknout na Arabský poloostrov. Ten je obvykle velmi pokrytý nehostinnou pouští. Mohl být tedy pro migrujícího člověka nepřekonatelnou překážkou. Podle nově objevených sedimentů uložených dávnými říčními toky tomu však v některých dobách mohlo být jinak. Na jihovýchodě poloostrova zažily řeky během posledních let několik období, kdy jejich korytem tekla voda. Pravděpodobně každých let přinášely monzuny dostatek vláhy, jež stačila zásobit rostlinná společenstva přinejmenším okolí řek se zazelenalo a lidé měli odchod z Afriky usnadněn. (Geology, DOI: /G ) Pavel Hošek 192 Vesmír 94, duben 2015

9 Výběr z literatury Společenské vědy Petr Houdek fiktivních firem, rostou tam sklady, které jsou nepoužitelné (třeba proto, že nemají střechu), a státní investice jsou méně často následované soukromými. Krajští i městští úředníci jsou častěji obviněni z korupce a stanou před soudem. Místo aby státní podpora přispívala k odstranění nerovností, živí organizovaný zločin a zasažené regiony dále upadají. Journal of Urban Economics 86, , 2015 PSYCHOLOGIE Přátelé nás znají tak dobře, že odhadnou, kdy zemřeme Způsob, jakým člověk žije, ovlivní, kdy zemře jistě ne moc šokující sdělení; to mu ale neubírá na pravdivosti. Víme-li, že se někdo stresuje kdejakou hloupostí, je neorganizovaný nebo snadno podlehne vábení neřesti, neočekáváme, že se dožije pravnoučat. Dlouhověkost čekáme u kliďase, nikoliv u neurotika. Lidé jsou zároveň mistři v odhadování charakteru druhých. Zeptáte-li se na povahu člověka lidí, kteří ho znají, obvykle se na jeho základních charakteristikách dokonale shodnou (pochopitelně ne vždy). Joshua Jackson s kolegy si tedy položili otázku, zda přátelé, kteří mají dokonalý vhled do naší povahy, tím i fakticky vědí, kdy zemřeme. K odpovědi využili studii, která probíhá více než tři čtvrtě století. Mezi roky 1935 až 1938 bylo naverbováno 300 novomanželů do výzkumu, který měl sledovat, jak osobnostní charakteristiky jednotlivců ovlivní jejich cestu životem. O každém účastníkovi studie bylo v počátku také zjištěno, co si o něm myslí jeho bližní. Nakolik je oblíbený, zda je spíše tichý, pečlivý, upřímný, nebo naopak nespolehlivý, neurotický, zda je inteligentní, bojí se nových věcí apod. Jelikož u většiny participantů už je známo i datum úmrtí, lze vidět, jak přesně přátelé určili jejich povahové rysy (tedy ty rysy, které buď podporují, nebo znemožňují dlouhověkost). Muži, kteří byli známými v převaze označeni za svědomité, otevřené novým věcem či kultivované, se dožili mnohem vyššího věku (a naopak nespolehliví chaoti zemřeli daleko dříve). Avšak třeba u extroverze či obecně emoční stability vliv na délku dožití identifikován nebyl. U žen naopak přispěly k dlouhověkosti emoční stabilita a přívětivost. Výsledky jsou totožné, i když se odfiltrují charakteristiky, jako je vzdělání, příjem či inteligence. I participanti popisovali svou povahu, tyto údaje však nebyly v předpovědi doby jejich dožití tak přesné. Souhrn mínění přátel je přesnějším vhledem do předností i slabin člověka, než jakého je schopen on sám. Psychological Science, on-line, 2015 EKONOMIE Podpora podnikání a mafie Většina zemí podporuje podnikání ve svých méně rozvinutých oblastech. Koneckonců kohezní politika EU je přímo založena na posílání peněz do chudších regionů s vyšší nezaměstnaností či upadajícím průmyslem. V poslední době však přibývají důkazy, že úředníci či politici jen dotují oblíbené firmy, mnohé projekty nemají žádný smysl a finanční zdroje se prostě promrhají. Zda a do jaké míry za tím stojí neschopnost, nebo úplatky, je až na výjimky nemožné určit. Pro odlišení obou faktorů si G. Barone a G. Narciso zvolili ikonický příklad: na Sicílii otestovali, zda regiony, kde historicky i aktuálně působí Cosa nostra, získávají více peněz na podporu podnikání s předpokladem, že větší část zdrojů bude nejspíše odkloněna. Mafie v Itálii vznikla nejprve jako soukromá policie chránící majetek a pozemky, když toho mladý italský stát po zrušení feudalismu nebyl schopen. Postupně se však rozvinula v organizaci, která se kromě ochrany či lichvy podílela i na ostatních kriminálních aktivitách a nakonec prorostla i státní mocí. Potvrdilo se, že s přítomností mafie v regionu je spojena o polovinu větší pravděpodobnost, že místní projekt bude financován státem, a navíc bude příspěvek mnohem vyšší, než je obvyklé. Výsledky by bylo možné vysvětlit i tím, že mafie působí v chudších regionech, kam vláda posílá více peněz leč není tomu tak. V ostatních výdajích, například na kulturu či na vzdělání, které nelze tak jednoduše zneužít, jsou mafií prolezlé regiony naopak podinvestované. V mafiánských oblastech se zakládá více LÉKAŘSTVÍ Jsou nemocnice nejefektivnější, když jsou nejlepší lékaři pryč? Asi nikdo by nezavítal do nemocnice, pakliže by věděl, že v ní nebudou nejkvalifikovanější lékaři. Je však veřejným tajemstvím, že zejména ve fakultních nemocnicích k podobným situacím pravidelně dochází každoročně se koná několik oborových lékařských konferencí, kam odjíždějí seniorní lékaři, ti nejlepší, kteří na nich vystupují s příspěvky, vedou diskusní panely či se scházejí se starými známými. Nemocnice mají v daných termínech na výběr mnohem méně personálu, zůstávají spíše mladší lékaři, kteří jsou navíc přepracovanější než jindy. Nebylo by žádným překvapením, kdyby péče o pacienty trpěla. Podle studie Anupama Jeny a kolegů je tomu však spíše naopak. Koná-li se v USA konference kardiologů či odborníků na oběhové nemoci, klesá ve fakultních nemocnicích úmrtnost na infarkty a jiná akutní srdeční onemocnění u rizikových pacientů. Zatímco v normální dny nepřežívá celá čtvrtina pacientů, v konferenční dny umírá toliko 17,5 % pacientů přijatých se srdečním selháním (u nerizikových pacientů a u běžných nemocnic podobný efekt zjištěn nebyl). Závěry přitom nejsou ovlivněny ani jinou skladbou pacientů a jejich problémů, ani různým využíváním nemocničního vybavení, vše je v konferenční i v normální dny podobné. Jedním z možných vysvětlení, proč nejkřehčí pacienti umírají méně, jsou-li specialisté pryč, může být pravidlo méně je více. Mnoho lékařských zákroků může být sice dobře míněných, ale jsou natolik komplikované a rizikové, že spíš poškodí, než pomohou. Výsledky studie pochopitelně neznamenají, že byste s podezřením na infarkt neměli okamžitě spěchat do nejbližší nemocnice. Upozorňují, že i medicínská péče může někdy víc škodit než pomáhat. JAMA Internal Medicine, on-line, Vesmír 94, duben

10 Výběr z literatury biologie Stanislav Mihulka životní prostředí Má sluneční aktivita při narození vliv na délku lidského života? Kupodivu ano. Norští vědci odhalili nečekanou souvislost mezi aktivitou Slunce v době narození člověka a délkou jeho života. Použili k tomu data 8862 Norů narozených mezi lety 1676 a Získané údaje smíchali s pozorováními slunečních skvrn a vyšlo jim, že vysoká sluneční aktivita při narození citelně snižuje šanci dožít se dospělosti. Norové narození v maximu sluneční aktivity žili v průměru o 5,2 let méně nežli Norové s datem narození v minimu sluneční aktivity. Možným vysvětlením prý je nepříznivé působení ultrafialového záření. Jak se zdá, Slunce má dlouhé prsty. Proceedings of the Royal Society B online genetika a lingvistika Celosvětové srovnání evoluce lidských fonémů a genů Vědci poměrně často porovnávají evoluční stromy založené na lingvistice a genetice a zkoumají tak historii šíření lidských populací. Sohini Ramachandranová z Browno vy univerzity a její kolegové to udělali v globálním měřítku a porovnali veškerá dostupná data z evoluce lidských fonémů a genů. Zabývali se celkem 2082 jazyky a genetikou 246 lidských populací celého světa. Jejich výsledky názorně ukazují, jak se lidské jazyky a geny vyvíjejí odlišně, což je hezky vidět třeba u izolovaných populací. Zároveň podle nich s rostoucí geografickou vzdáleností roste i rozrůzněnost jazyků i genů. PNAS 112: , 2015 Evoluci lidské řeči ovlivňuje prostředí Naši řeč obvykle nepovažujeme za adaptaci na okolní prostředí. Jenže zdání může klamat. Caleb Everett z Univerzity v Miami a jeho kolegové analyzovali fonologická data a klimatické údaje pro více než 3700 jazyků a také se důvěrně seznámili s laryngologií, podle které velmi suché prostředí škodí hlasivkám. Ukázalo se, že lidské jazyky jsou ve skutečnosti obstojně adaptované na ekologické faktory prostředí. Není to pochopitelně jediný vliv, který řídí evoluci jazyků, ale odborníci na jazyky nebo antropologové by určitě měli brát ekologii prostředí v úvahu. PNAS 112: , paleontologie Qijianglong, nový mamenchisaurid z Číny Na dinosaury tolik bohatá Čína vydala další poklad. Nedávno objevený Qijianglong je dinosaurus ze svrchní jury, který žil před 160 miliony let. Jako správný sauropod ze skupiny mamenchisauridů má i Qijianglong extrémně dlouhý krk, který dosahuje až poloviny celkové délky jejich těla. Ostatní sauropodi měli krky zhruba o délce třetiny těla, i tak ale byli monumentální. Vše nasvědčuje tomu, že krk qijianglonga odlehčovaly duté obratle, zároveň byl ale asi poměrně tuhý. Qijianglong s ním snadněji pohyboval nahoru a dolů nežli do stran. Bujná fantazie pohotově vykresluje oživlý jeřáb sklízející listí ze stromů. Journal of Vertebrate Paleontology, 2015: e Lebka moderního člověka ze sousedství neandertálců Moderní Evropané mají v genomu asi 4 procenta genů od neandertálců. To znamená, že se s nimi naši předci museli křížit. Kdy to ale bylo a kde? Israel Hershkovitz z Telavivské univerzity a jeho početný tým spolupracovníků datovali lebku moderního člověka nedávno objevenou v izraelské jeskyni Manot. Její majitel ji tu zanechal před 55 tisíci lety. V té době tu ale žili i neandertálci a paleontologové tím získali nejstarší doklad o našem společném výskytu. Pokud jsme se tu s neandertálci setkávali, tak jsme s nimi mohli mít i sex. Nature online bakteriologie Univerzální trik bakteriální obrany před antibiotiky Dramatický nárůst odolnosti vůči antibiotikům velmi ztrpčuje život dnešní medicíně. Užívali jsme si snadnou léčbu mnoha bakteriálních infekcí, ta doba už ale končí. Bakterie oprašují svůj evoluční arzenál a náš boj s nimi se komplikuje. Biochemička Mee-Ngan F. Yap z Univerzity v Saint Louis a její kolegové vystopovali univerzální mechanismus bakteriální rezistence. Analyzovali reakci nechvalně známého zlatého stafylokoka na makrolidové antibiotikum azithromycin a zjistili, že bakterie pozastavují translaci na ribozomech tak, aby se vyhnuly účinku antibiotika. Poučeni touto zkušeností budeme snad moci vyvíjet léky vůči bakteriím účinnější. PNAS 111: , 2015 entomologie Proč bují homosexuální vztahy mezi hrobaříky? Není žádným tajemstvím, že se homosexuálním vztahům oddávají mnohé živočišné druhy. Životní styl gayů je k vidění i mezi hrobaříky, tedy brouky obývajícími mrtvoly. Co je k tomu vede? Němečtí badatelé nasbírali hrobaříky a v experimentech zjistili, že když je v prostředí nedostatek samic hrobaříků, jsou samci svolnější k navázání homosexuálního vztahu. Samci a samice jsou u hrobaříků skoro k nerozeznání a samci si ochotou k sexu s kýmkoliv zvyšují šanci na úspěšné rozmnožení. Biology Letters online Vesmír 94, duben 2015

11 glosy Marek Hudík Kolik (ne)mít oken? O neblahých důsledcích daní Daně mají podle ekonomů zpravidla negativní dopad na blahobyt lidí. Tento negativní dopad překvapivě nespočívá v tom, že lidé mají po zaplacení daní méně peněz koneckonců vláda může tyto peníze utratit žádoucím způsobem. Snížení blahobytu vzniká zejména proto, že vlivem zdanění se lidé chovají jinak, než by se chovali, kdyby daň neexistovala. Mění své chování z prostého důvodu: aby daní zaplatili co nejméně. Snaha vyhnout se dani představuje náklad, jenž není vyvážen žádným výnosem: ekonomové proto hovoří o ztrátě (či nákladech) mrtvé váhy (deadweight loss) či nadměrném břemeni (excess burden). Ačkoliv pro ekonomy je ztráta mrtvé váhy jedním ze základních konceptů, se kterým se studenti setkávají už v prvním ročníku, do veřejné debaty o daních (a subvencích) tento koncept příliš nepronikl. Neutěšenou situaci by mohl změnit článek Wallace E. Oatese a Roberta M. Schwaba, 1 který vysvětluje ztrátu mrtvé váhy na příkladu daně z oken, zavedené v Británii na konci 17. století. Autoři ukazují, že v důsledku zmíněné daně lidé skutečně omezili počet oken svých obydlí, což mělo negativní dopady nejen na vzhled budov, ale i na pohodlí a zdraví lidí. Daň z oken byla zavedena králem Vilémem III. v roce 1696 a v různých formách přetrvala až do roku Proč se stala předmětem zdanění právě okna? Hlavní důvody byly dva. Za prvé bylo stanovení výše daně poměrně jednoduché stačilo spočítat okna. Daňový úředník tedy nemusel vstupovat přímo do domu, jak tomu bylo u dřívější daně z krbu. Za druhé zohledňovala tato daň majetek poplatníků: bohatší lidé zpravidla obývali domy s více okny, a tudíž platili více než chudí. Výši daně v závislosti na počtu oken mezi lety ukazuje tab. I. Předpokládejme například, že váš dům má osm oken: zvýšení počtu oken na devět nikterak nezvyšuje částku, kterou musíte odvést na daních v obou případech se částka rovná nule. Zvýšíte-li však počet oken na deset, zvýší se vaše daň na 60 pencí. Za každé další okno až do čtrnáctého zaplatíte 6 pencí. Mezi devátým a desátým oknem přichází výrazný skok v nákladech. Podobný skok je i mezi čtrnáctým a patnáctým oknem a také mezi devatenáctým a dvacátým oknem. Pokud lidé reagují na změny nákladů a výnosů, jak počet oken a více výše daně 0 6 pencí za každé okno 9 pencí za každé okno 1 šilink (12 pencí) za každé okno předpokládá ekonomie, potom lze očekávat, že v důsledku daně bude příliš mnoho domů s devíti, čtrnácti a devatenácti okny. Je tato hypotéza v souladu s daty? Jak je vidět na grafu (obr. 1), tento předpoklad platí: ve vzorku z uvedeného období mělo 18,8 % domů devět oken, zatímco podíl domů s osmi okny a také s deseti okny byl stejný v obou případech 4,2 %. Podobné skoky pozorujeme podle očekávání i u čtrnáctého a devatenáctého okna. Efekt daně je vidět i v jiných obdobích. V letech byly daněny jen domy s deseti a více okny. V roce 1761 však byla zavedena daň ve výši jednoho šilinku (12 pencí) za okno při počtu osm a devět oken. Lze očekávat, že vlivem této daně bylo po roce 1761 příliš mnoho domů se sedmi okny, avšak před tímto rokem nikoli. Porovnáme-li grafy na obr. 1 a 2, vidíme, že k uvedenému efektu skutečně došlo. Podle uvedených dat se tedy lidé opravdu snažili dani vyhnout, a vznikla tak ztráta mrtvé váhy. Ta měla několik podob. Za prvé vynakládali lidé zdroje na to, aby snížili počet oken ve svém domě. Tyto zdroje však mohly být použity produktivním způsobem (místo zazdívání oken mohly např. vzniknout nové domy). Za druhé měly domy s malým počtem oken často nižší estetickou hod % Tab. I. Daň z oken mezi lety Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Absolvoval studijní a výzkumné pobyty na Šanghajské univerzitě v Číně ( ), Mises Institute v USA (2009), Institut für Wirtschaftspolitik v Lipsku (2012) a v International Center for Economic Research v Turíně (2012). Vyučoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, Collegio Carlo Alberto v Turíně a Anglo-American University. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a filosofií vědy. Nyní působí jako postdoc v CTS UK a AV. 1. Distribuce počtu oken ve vzorku z let Zdroj: Oates a Schwab (2015). 1) Oates Wallace E., Schwab Robert M.: The Windows Tax: A Case Study in Excess Burden. Journal of Economic Perspectives 29(1), 2015, Vesmír 94, duben

12 % Distribuce počtu oken ve vzorku z let Zdroj: Oates a Schwab (2015). notu. Za třetí znamenalo málo oken v bytech a domech málo světla a nedostatečnou cirkulaci vzduchu, což vedlo nejen k menšímu pohodlí obyvatel, ale i k snazšímu šíření nemocí, např. úplavice, sněti či tyfu. Po jeden a půl století trvání přinášela daň z oken zmíněné negativní dopady. Nyní může konečně přinést také něco pozitivního tím, že bude nadále přežívat v knihách a článcích jako názorný příklad ztráty mrtvé váhy vzniklé v důsledku zdanění. 2 Ö 2) Daň z oken se již v minulosti objevila jako příklad neefektivního zdanění v několika učebnicích ekonomie, mimo jiné také v knize Josepha E. Stiglitze: Ekonomie veřejného sektoru. Grada, Praha Anton Markoš Temno VVK Věčná vědecká klišé1 V sérii krátkých komentářů budu glosovat některé pod kůži zažrané pravdy, které se bezmyšlenkovitě tradují po celá desetiletí a brání nám vidět pestrý svět okolo. Nadpis je poněkud zavádějící: samo slovo klišé už poukazuje na to, že je věčné, no a pod slovem vědecké budu mít na mysli hlavně biologické. Od čtenářů uvítám upozornění na další podobně zažité, ale nepravdivé nebo nepřesné obraty. 1.Zdůrazněné prostorové oddělení světelných a temnostních reakcí fotosyntézy v chloroplastu. světlo chloroplast Fotosyntéza se dělí na fázi světelnou a temnostní. Ponechme stranou jazykově nelogickou formulaci (světelný děj probíhající v temnu); chci ukázat, že temnostní fáze je univerzální formou asimilace uhlíku (ve formě oxidu uhličitého nebo metanu) do organických sloučenin a se světelnými ději může, ale nemusí být vůbec spřažena (obr. 1.). H 2 O CO 2 světelná reakce H + O 2 NADP + ADP + P l ATP NADPH Calvinův cyklus (temnostní fáze) CH 2 O (sacharidy) V polovině 19. století formuloval Julius Sachs slavnou souhrnnou reakci fotosyntézy: 6CO 2 + 6H 2 O + světlo C 6 H 12 O 6 (cukr hexóza) + O 2 (odpad). Takto zapsaná rovnice jako by naznačovala, že posvítíme-li na směs dvou plynů, dosáhneme oxidace vody a redukce CO 2 (tj. přenos elektronů z vody na CO 2 ) za současného seskupení redukovaného meziproduktu do molekuly cukru. Takto to samozřejmě neprobíhá, molekula cukru se mění na velmi složité struktury v buňce. Zde se pokusíme o zjednodušení a rovnici si rozdělíme na dvě fáze. 1. Světelná fáze: H 2 O + oxidovaný chlorofyl + světlo redukovaný chlorofyl + O 2 + H +. Redukovaný chlorofyl (Chl red ) je pravděpodobně nejlepším redukčním činidlem v biosféře a své elektrony rychle předává na protein ferredoxin (Fd): Chl red + Fd ox Chl ox + Fd red. Redukovaný ferredoxin je univerzálním redukčním činidlem ve všech typech buněk a redukce s pomocí chlorofylu je jen jednou z cest, jak ho připravit. Tímto krokem se tedy fotosyntéza napojuje na síť oxidoredukčních pochodů v buňce. 2. Temnostní fáze tudíž není žádnou fází čehokoliv, ale autonomní metabolickou dráhou, kdy se za pomoci redukovaného ferredoxinu provádějí energetické operace. Ty už nejsou výsostní vlastností rostlin, ale většiny organismů (včetně živočišných). Přitom nedochází k redukci molekuly CO 2, jak by naznačovala souhrnná reakce: redu- 196 Vesmír 94, duben 2015

13 kuje se složitý fosforylovaný cukr, na který byla molekula CO 2 předem navěšena. Ferredoxin sám také neredukuje cukr přímo, ale své energií bohaté elektrony posílá do buněčných dějů. Z nich v našem kontextu jsou důležité dva: a) Redukce NADP + na NADPH (+H + ). Koen zym NADPH může poskytovat energií nabité elektrony mj. do reakcí souvisejících se syntézou organických látek. b) Řetězec transportu elektronů v membráně (například dýchání). Generuje se elektrochemický potenciál protonů napříč membránou, a ten pohání mj. syntézu ATP, kterého je při syntéze organických látek také třeba hodně. Energie i redukční činidlo nakonec pohánějí cyklický děj; typický je Calvinův cyklus u rostlin, kdy se CO 2 naváže na fosforylovaný cukr a tato sloučenina se pak v několika krocích redukuje. Nakonec se objeví nová molekula cukru a současně se obnoví zmíněný fosfocukr, připravený přijmout další molekulu CO 2. Velmi podobně je to zařízeno u většiny chemoautotrofních bakterií, a to dokonce i u těch, které místo fixace CO 2 váží do organických látek metan. (Existují však i způsoby fixace založené na jiném principu.) Fotochemická reakce tedy není nutnou podmínkou fixace CO 2 do organických látek, protože ferredoxin si pro tento účel dovedou připravit i chemolitotrofové, metanotrofové, archebakterie s tzv. světelnou pumpou, a dokonce i živočichové (ti však jen pro speciální syntézy). Bohužel však studenti i mnozí učitelé dokonce i ti vysokoškolští zůstávají k této skutečnosti slepí a nadále opakují 150 let staré pravdy. Proto jim nedochází, že život zvládal syntézu organických látek mnohem dříve, než objevil kouzlo fotochemických reakcí. Temnostní fázi umí skoro každý obyvatel biosféry. Ö Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010). Aby se kamínky nevydrolily Pár poznámek k dnešnímu stylu vědecké práce Věda se vyvíjí v rámci určitých vzorců myšlení, takzvaných paradigmat, která se vždy po nějaké době mění. V minulém čísle (Vesmír 94, 136, 2015/3) bylo pojednáno o významných objevech v genetice, jež způsobily změnu paradigmatu a vedly k evolučnímu myšlení označovanému jako postneodarwinismus. Protože součástí paradigmatu jsou podle jeho definice (v duchu koncepce Thomase Kuhna) i postoje a metody práce vědců, pozastavme se v pár poznámkách u některých charakteristických rysů práce dnešních vědců. Poznámka první zátěž byrokracie Balvanem na nohách dnešní vědy je byrokracie. Ta tam je doba vědců, kteří bádali pouze pro své potěšení, třebaže jejich materiální podmínky často bývaly obtížné. Dnešní vědec je součástí stále rychleji se točícího kolotoče žádostí o granty, publikování výsledků, hlášení výsledků agenturám i nadřízeným, pravidelných evaluací i ročních zpráv ústavů, výkazů práce (pro něž se ujalo krásné označení tajmšít ), kde musí být uvedeno, co vědec který den dělal a s kým se sešel; ba dokonce musí schůzky dokumentovat fotograficky. Navíc opakovaně bojuje s recenzenty ve vědeckých časopisech, je předmětem nejrůznějších scientometrických analýz. Čas vědce je stále fragmentovanější a možnost ponořit se do nějakého problému na dlouhé hodiny či dny je dnes již těžko realizovatelným snem. Kdoví, jak by dnes přežili mnich Gregor Mendel či šlechtic Charles Darwin Poznámka druhá vědec jako komplexní osoba Přestože ve vědeckých týmech dochází k dělbě práce, je často současný vědec komplexní osobou je generátorem primárních výsledků, ať již jako experimentátor, či teoretik, spisovatelem při tvorbě článků, vizionářem při koncipování grantů, manažerem a psychologem při vedení týmu, vědeckým diplomatem při navazování a udržování spolupráce, ekonomem i úředníkem zajišťujícím chod laboratoře, pedagogem i popularizátorem vědy či šoumenem na konferencích. Tato polyfunkčnost není zřejmě ničím novým, i dřívější vědci často museli zvládat široké spektrum činností. Pro někoho může znamenat velké zatížení až utrpení, pro jiného může být pestrostí a radostí. Poznámka třetí úloha peněz Mnoho experimentů i analýz, s nimiž se dříve vědci dlouho trápili, se nyní nabízí za peníze. V oblasti genomiky je to například sekvenování DNA nebo RNA, analýza dat, statistické zhodnocení výsledků. Naše rukopisy běžně čtou placení rodilí mluvčí, můžete si koupit dokonce i rešerši zvoleného tématu. Ptám se nepovede vše nakonec k tomu, že vědcům zbude jen formulování myšlenek Eduard Kejnovský Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., viz Vesmír 94, 75, 2015/2. Vesmír 94, duben

14 v grantových přihláškách (s cílem získat peníze), následné zmanažování experimentů a analýz na zakázku a nakonec prezentace výsledků v publikacích (s cílem část těchto peněz zase utratit publikování je drahé)? V době stále složitějších metod a finančně náročnějších technologií by zadávání práce specializovaným firmám mohlo být pro vědce nejen pohodlným, ale i racionálním řešením. Ale nebude pak naše poznání jen jakýmsi vedlejším produktem tohoto finančního kolotoče? Kolotoče od peněz k penězům. Vždyť schopnost vědce přinést do instituce peníze je dnes důležitým indikátorem při evaluacích či velkých projektech, dobré publikace zvyšují šanci získat grantové prostředky. Dovolte malé přirovnání: zatímco dávný řemeslník vyrobil a prodal sekyrku proto, aby si za získané peníze (prostředek) koupil jídlo, dnešní podnikatel většinou vyrábí sekyrky (prostředek), aby zmnožil peníze. Kdyby více vynášela kladívka, vyráběl by kladívka. Přesto ale někteří nadále vyrábějí sekyrky pro svoji lásku k nim. Podobně je to i s vědci. Mnohý vědec dnes také často pracuje na tématech, která jsou v módě a jsou tudíž lépe financována nebo slibují úspěch, třebaže jeho touha po poznání a otázky, jež si klade, ho táhnou jiným směrem. Věda ale není podnikání. Naštěstí je i dostatek těch, kteří naslouchají svému tíhnutí, protože vědí, že tíhnutí, intuice či představivost jsou pro vědce přinejmenším stejně důležité jako vědomosti a fakta, a mnohem důležitější než chladný kalkul publikačního zisku. Představivost je důležitější než vědomosti, řekl kdysi Albert Einstein. Ve vědě musí být peníze jen prostředkem, jak dospět k poznání, jež je skutečným cílem. Poznání, které představuje menší či větší kamínky, které přidáváme do rostoucího chrámu lidského vědění. Významné objevy, jako byly například zmíněné milníky na cestě k postneodarwinismu, se staly pevnými kvádry vetknutými do klenby. Pokud však dnes kamínky vlepíme do stěny ve spěchu našeho fragmentovaného času anebo je zabudujeme jen tam, kam nám ukazují mecenáši a módní vlny, může být chrám deformovaný a kamínky se mohou brzo vydrolit Ö Stěhování monarchy stěhovavého Pohled genomický Daniel Benda 1) doi: /nature Daniel Benda (*1992) studuje Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře zoologie se specializuje na fylogenezi řasníků a jejich koevoluci s hostiteli. Každým rokem táhnou miliony monarchů stěhovavých (Danaus plexippus) ze střední a východní části Severní Ameriky na své zimoviště do středního Mexika. Na jaře se tam páří a poté v obrovských hejnech odlétají tisíce kilometrů zpět na sever. Zde během léta postupně vyrostou tři až čtyři generace. Poslední podniká opět cestu na jižní zimoviště. Každoroční tahy motýlů samozřejmě neunikly odborné pozornosti. Výzkum sledoval hlavně migrační cesty a způsob navigace pomocí slunečního kompasu a biologických hodin (Vesmír 83, 70, 2004/2). Ve světle zajímavého fenoménu poněkud zanikl důležitý fakt, že nemigrují všechny populace monarchy stěhovavého. Některé jsou stálé, přeletují jen na kratší vzdálenosti a žádné velkolepé tisícikilometrové tahy nepořádají. Jiné populace téhož druhu naopak dokázaly překonat Tichý i Atlantický oceán a rozšířit se v Oceánii, Austrálii, Evropě i severní Africe. Původ a genetické pozadí migračního chování však zůstávaly dlouho neznámé. Až donedávna. 1 Motýli rodu Danaus obecně žijí usedlým způsobem života v tropech. Dalo by se proto předpokládat, že migrující populace monarchů stěhovavých vznikly z usedlých populací Střední a Jižní Ameriky. Fylogenomická analýza však ukázala pravý opak. Původní je migrační chování a všechny usedlé populace na americkém kontinentě jsou odvozené. Pravidelné migrace se vytratily i u populací, které překonaly Tichý a Atlantický oceán. Nakolik dopomohl k jejich rozšíření člověk, zůstává otázkou. Výsledky jen ukazují, že motýli, kteří se dostali do Austrálie či Evropy, mají svůj původ také v severoamerických migrantech. Srovnání genomů odhalilo více než 500 genů, jejichž alely se mezi migrujícími a nemigrujícími populacemi nějakým způsobem liší. Jde především o geny spojené s morfogenezí a neurogenezí, avšak jako jeden z klíčových se ukázal gen kolagenu IV. Je hlavní složkou bazálních lamin a podílí se na výstavbě svalů. Jeho mutace často způsobují těžké myopatie u hmyzu, ale i u člověka. To vedlo k hypotéze, že alternativní forma kolagenu IV u migrujících populací je přizpůsobením k letu na dlouhé vzdálenosti a zvyšuje účinnost létacích svalů, v nichž je gen silně exprimován. Respirometrickým měřením se opravdu zjistilo, že létání jedinců z migrujících populací je energeticky méně náročné. Předchozí práce uvádějí také odlišnosti ve tvaru křídel, která jsou u migrantů užší a protažená. Není tedy překvapivé, že to byli právě jedinci z migrujících populací, kteří se dokázali rozšířit přes oceány. 198 Vesmír 94, duben 2015

15 Nová studie s využitím genomických metod ukázala nejen evoluční původ migrujícího chování, ale odhalila i konkrétní geny, které jsou s migračním chováním spojené. Počet jedinců v migrujících populacích je však v poslední době stále nižší, monarchů na zimovištích ubývá. Snad přispějí k zachování a ochraně ikonického druhu další výzkumy. Ö Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus). Snímek Thomas Bresson, Creative Commons. Prípad miesta posledného odpočinku Richarda III. vyriešený po 529 rokoch V roku 1485, iba dva roky po nástupe na trón, bol Richard III. zabitý v bitke na Bosworthskom poli. Jeho smrť znamenala koniec Plantagenetovcov z Yorku, ako aj Platagenetovcov samotných na anglickom tróne. Zároveň priniesla ukončenie vojny ruží ( ) medzi znepriatelenými klanmi Yorkovcov a Lancasterovcov a nástup Tudorovcov (podporovali červenú ružu, t. j. Lancasterovcov) na ostrovný trón. Richard III. bol okrem toho posledným anglickým kráľom, ktorý padol v bitke. Lokalita s uloženými pozostatkami Richarda III. bola donedávna neznáma, až vďaka zvýšenému úsiliu archeológov a historikov sa ju roku 2012 podarilo objaviť pod jedným parkoviskom v meste Leicester. Do roku 1538 sa na tomto mieste nachádzal františkánsky kláštor, ten bol však na príkaz Henricha VIII. zatvorený a miesto posledného odpočinku Richarda III. časom upadlo do zabudnutia. Podrobné genetické a genealogické analýzy zverejnené v časopise Nature Communications však potvrdili, že pozostatky nájdené v anglickom meste Leicester skutočne patrili Richardovi III., poslednému panovníkovi z dynastie Plantagenetovcov. Autori štúdie zistili aj to, že Richard III. mal takmer určite modré oči (s 96 % pravdepodobnosťou) a s veľkou pravdepodobnosťou (77 %) mal aspoň ako dieťa svetlé vlasy. Je však možné, že mu vlasy časom stmavli na najstaršom známom zachovanom portréte je Richard III. vyobrazený s tmavšími vlasmi (obraz bol však namaľovaný až 25 rokov po jeho smrti). Z analýzy kostry vyplynulo aj to, že Richard III. utrpel počas bitky na Bosworthskom poli niekoľko závažných sečných poranení hlavy. Celkový charakter zranení nasvedčuje tomu, že anglický kráľ musel tesne pred smrťou prísť o helmu. (Turi E. King, et al., Nature Commun. 5, 5631, 2014 DOI: / ncomms6631; Appleby, J. et al., Lancet 385, , 2014, doi: /s (14) ) Peter Mikula, PřF UK Vesmír 94, duben

16 rozhovor s josefem lazarem Eva Bobůrková Pod radarem a teď na světlo Josef Lazar, autor unikátního mikroskopu a metody pozorování živých buněk, držitel českého a amerického patentu vypráví o svém kruhovém vědeckém vývoji. O tom, jak se vědec ze špičkové laboratoře v New Yorku stane přes noc nezaměstnaným, jak bez peněz člověku snadno uteče světové prvenství, a o tom, jak těžké je vědecké podnikání v Česku. Co dovedlo českého chemika do Ameriky a co k mikroskopům? Můj vědecký vývoj je docela dlouhý, proměnlivý a tak trochu kruhový. Studoval jsem syntetickou organickou chemii a při magisterské práci v Ústavu organické chemie a biochemie jsem přičichl k hmyzím feromonům. Syntetizoval jsem je a látky jim podobné, ale trochu jsem přitom záviděl biochemikům, že jejich práce zjišťování, jak tyto látky fungují, behaviorální pokusy je zajímavější. Abych mohl studovat biochemické mechanismy rozpoznávání feromonů, přesunul jsem se do Ameriky, na doktorské studium medicinální chemie na University of Utah a do laboratoře profesora Glenna Prestwiche, s nímž spolupracovala i pražská laboratoř UOCHB. Abych mohl dělat s bílkovinami, které interagují s feromony, musel jsem se naučit klonovat příslušné geny. Klonování genů je vlastně chemická reakce s DNA, to mě jakožto chemika bavilo a i mi to docela šlo. A ten obrat k mikroskopům, tedy do značné míry k fyzice? Po dokončení doktorandského studia jsem nastoupil na Columbia University, do laboratoře Stuarta Firesteina, který zkoumal myší feromony. Ale uvědomili jsme si, že fungování feromonů nikdy opravdu neporozumíme, dokud neuvidíme, jak v mozku běhá elektřina. Protože na úrovni neuronů se odehrávají procesy rozpoznání feromonů, zpracování signálů, spouštění chování samců nebo samiček. Shodli jsme se na tom, že bychom tyhle všechny záhady rádi rozluštili. Tehdy jsem sepsal žádost o velice kompetitivní grant McKnightovy nadace, který dostanou ročně pouze dva uchazeči. My jsme to štěstí měli. Tak jsem se pro změnu začal zabývat problémem, jak to udělat, abychom mikroskopem viděli změny elektrického napětí v buňkách. Pracovali jsme na tom několik let, ale pak Stuart nedostal grant a na konci listopadu mi řekl, že má na mou práci peníze jen do konce ruku. To bylo hodně nečekané a pak hodně krušné. Jak se to stalo? V tu dobu se situace ve financování vědy v USA velmi zhoršila, rozpočet vysáva la válka v Iráku. Firestein spolupracoval s takovými hvězdami jako profesorka Linda Buck na Harvardu, která rok předtím (2004) dostala Nobelovu cenu za výzkum čichu. Že by tahle skupina výzkumníků nedostala grant, bylo velmi nečekané, ale stalo se. Měl jsem tehdy pohovor s Richardem Axelem, druhým nobelistou za výzkum čichu a jedním z nejvlivnějších lidí na Columbia University, mimo jiné díky jeho patentu na způsob, jak dostávat DNA do savčích buněk, který univerzitě přinesl asi 100 milionů dolarů. Nicméně ani jeho doporučení mi nepomohlo najít dobrou práci. Já jsem nechtěl jen nějaký, chtěl jsem dobrý job, ale nešlo to. Nezbývalo vám, než se vrátit do Čech. Ještě půl roku jsem vydržel v New Yorku, nezaměstnaný, zůstal jsem doma s dětmi. A po nocích jsem programoval a programoval, až jsem vytvořil matematický model mikroskopické metody, pomocí níž by bylo mělo být možné pozorovat napětí v neuronech. Nechtěl jsem to publikovat, model jsem si raději nechal pro sebe, abychom nedávali návod konkurenci. Trochu jsem tím zariskoval s kariérou, protože bez publikací je velmi těžké získat peníze na výzkum, ale pořád jsme doufali, že budeme první a že získáme patent. Pak se mi podařilo získat na univerzitě ještě na rok stipendium, které mi dalo čas model dotáhnout a najít pracoviště, kde bych ho mohl otestovat. Což jste našel v Nových Hradech. Doma tedy na vaši práci peníze byly? Ano. Tehdy jsem se vracel z prestižní univerzity a Česká republika navíc byla zrovna jednou z nových zemí v EU, takže se mi podařilo získat finanční podporu z evropských fondů i bez publikací. V Nových Hradech, v Ústavu systémové biologie a ekologie navíc měli vhodný laserový mikroskop, který jsem pro svoji práci potřeboval. Je trochu jako stavebnice Merkur, mohl jsem ho rozebrat a přestavět, naprogramovat pro svoje účely jinak se totiž moc nevyužíval, protože to nebyl mikroskop pro biology. Po určité úpravě jsem mohl začít rozvíjet svůj nápad. Byla to dobrá volba, grant nějakou dobu vydržel a navíc jsem tam byl tak trochu pod radarem, neviditelný, mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, a kutat na svém nápadu. Skryt očím konkurence? Špičkový výzkum je často velice soutěživý a konkurující si týmy si většinou navzájem nic nedarují. Ale od Čecha v zapadlém ústa 200 Vesmír 94, duben 2015

17 vu v malé zemi ve východní Evropě nikdo nic neočekával, takže se stalo i to, že jsme jednomu profesorovi napsali o nějakou DNA a on nám jich poslal pět. Možná mu nás bylo trochu líto. Ale pak peníze zase došly. Ještě dřív, než se vám podařilo tu pozorovací metodu dotáhnout? Bohužel. Naši práci hodně zdržely technické problémy s laserem. Trvalo přes rok, než jsme sehnali peníze na jeho výměnu. Grant Josef Lazar se narodil v Příbrami. Vystudoval organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorát z medicinální chemie získal na University of Utah v Salt Lake City. V letech a působil v laboratoři na Columbia University v New Yorku. Tady začal vymýšlet technologii, která nyní umožňuje sledovat molekulární změny v buňkách. S týmem vědců výzkumného ústavu v Nových Hradech se mu podařilo v roce 2011 sestrojit unikátní optický mikroskop, který tuto technologii využívá. V Nových Hradech ostatně každoročně probíhají letní školy pro studenty, kde si mj. mohou mikroskopickou metodu Josefa Lazara vyzkoušet. Objev publikoval v časopise Nature Methods a získal nejprve český a poté americký patent. Snímek Jan Rasch. Vesmír 94, duben

18 Snímek Jan Rasch. financující běžný provoz laboratoře tak skončil dříve, než jsme mohli metodu dovyvinout. Problém s penězi byl daný pořád tím, že jsem nepublikoval. Ale já jsem se v Americe naučil dokud není hotovo, nelezu s tím ven, jinak mě někdo předběhne. Chtěl jsem svou metodu patentovat. Byl jsem přesvědčen, že může mít dobré komerční uplatnění. Pro patentování bylo ale třeba metodu demonstrovat, samotný nápad se přihlásit nedá. Tady v Čechách to ale funguje jinak. Chceš peníze? Publikuj. Jinak zhyň. Tady se očekává, že člověk bude publikovat alespoň jeden vědecký článek za rok, to je pravda. Byl to takový boj nervů, komu rupnou dřív, jestli mně a opublikuju nějaká předběžná data a žádný patent nebude, nebo jestli ústavu a vyhodí mě. Tohle trvalo asi půl roku a nebylo to nic příjemného. Ale pak jsem podal patentovou přihlášku a publikoval článek v Nature Methods. Přesto jsme ještě další rok byli bez peněz. Tady jsou uzávěrky grantů jen jednou ročně a nám článek vyšel těsně po uzávěrce. Ten rok byl strašný. Bezmocně jsem přihlížel, jak mezitím začaly vycházet publikace na podobné téma z jiných laboratoří. Věděl jsem, že na stejné věci dělá více týmů na Columbia University, na Yale, na Stanfordu, Harvardu, v Oxfordu, v Japonsku. To oni nevěděli o mně. Teď tedy už konečně zdroje zase máte. Máme, ale v některých věcech už mezitím musíme dohánět jiné, například laboratoř Adama Cohena na Harvardu. Co se týče sledování elektrických signálů v mozku, oni jsou teď cíli nejblíže. Velice blízko. Je asi načase říct, jakou metodu jste vlastně vymyslel. Uvědomil jsem si, že molekuly fluorescenčních proteinů, které se používají ke sledování procesů v živých buňkách, se chovají trochu jako antény. Zda pohltí světlo, nebo ne i směr, do kterého světlo vyzáří, závisí na tom, jak jsou ty molekuly natočené. Napadlo mě toho využít. Postavili jsme mikroskop, na kterém je vzorek buňka či tkáň střídavě osvětlován světlem s různými polarizacemi. Světlo chvilku, dejme tomu deset mikrosekund, osciluje vertikálně, světelná vlna se pohybuje nahoru a dolů, dalších deset mikrosekund osciluje horizontálně, zleva doprava. A na těch fluorescenčních molekulách pak vidíme, jak jsou orientované i kdy se jejich orientace změní. Když chceme v buňkách sledovat nějaký proces, třeba aktivaci G-proteinů, připojíme na bílkovinu fluorescenční značku a sledujeme orientaci této značky vůči buněčné membráně. Když je G-protein aktivován, orientace značky se změní. A vzhledem k tomu, že G-proteiny zprostředkovávají v buňkách signály o hormonech, neurotransmiterech, odorantech i chuťových molekulách, my jsme schopni všechny tyhle signály velmi dobře sledovat. A váš původní cíl elektrické napětí v neuronech? Na jeho detekci také pracujeme. V tomto případě zase musíme fluorescenční značku připojit k bílkovině, jejíž tvar se mění v zá 202 Vesmír 94, duben 2015

19 vislosti na napětí v buněčné membráně. Takže můžeme používat iontové kanály, nebo se snažíme využít molekulu, která se jmenuje prestin, je přítomna v uchu a převádí elektrické signály na zvuk, takže funguje jako elektromotor nebo piezoelektrický krystal. Když se změní napětí na membráně, molekula prestinu nějakým způsobem změní svoji podobu a my doufáme, že po připojení značky budeme schopni vidět, jak se v buňce mění elektrické napětí. Zároveň se snažíme naši techniku zkombinovat s nejlepšími dostupnými superrezolučními technikami, abychom získali při pozorování téměř neomezené rozlišení. Váš mikroskop by mohl dost zajímat farmaceutický průmysl. Tím jsem si jist. Léků, které fungují na principu ovlivňování G-proteinů, se ročně prodá asi za 50 miliard dolarů. A náš mikroskop by mohl pomoci při hledání nových. Loni jsme dostali i americký patent, ale přímo s žádnou farmaceutickou firmou zatím nespolupracujeme, jednání teprve probíhají, stejně jako s výrobci mikroskopů. Založil jsem kvůli tomu i spin off firmu. Příští rok už se nám snad podaří něco prodat. Pomáhá vám v tomto nějak domovský ústav, nebo co si neuděláte Pomáhá, ale hodně je toho na mně. Teď dělím svou práci mezi tři instituce, mám úvazek na Jihočeské univerzitě, v Nových Hradech a nově teď po letech opět i v Ústavu organické chemie a biochemie. Všude se mi snaží pomoci. Možná jsem však byl příliš dlouho v Americe, kde jsem byl zvyklý na trochu jiné fungování. Tam jsou pravidla pro podnikání nastavena co nejjednodušeji. Tady se spíš vymyslí detailní, složitá pravidla a zřídí se instituce, které pomáhají je zvládat. Proto i firmu jsem nejdříve založil v USA. Přes internet, trvá to půl hodiny, zaplatíte kreditkou 200 dolarů a je to. Ústav organické chemie a biochemie je znám jako světlá výjimka, co se týče převodu výsledků výzkumu do praxe či komerčního využití. Proto jste sem nastoupil? Je to jeden z důvodů. Dalším je, že teď, když je metoda publikovaná, už nepotřebujeme být pod radarem, ale naopak co nejvíc na očích, aby se o nás vědělo co nejvíce, aby co nejvíc lidí naši metodu používalo. Pro obojí je ÚOCHB dobré místo. Příjmy té moji firmy jsou zatím malé a licenční poplatky pro můj ústav a univerzitu zanedbatelné. Ale doufám, že to se jednou změní. Budeme-li na trhu první, což jsme, budeme-li mít reference, zkušenosti, budeme-li umět nainstalovat, co zákazníci potřebují, pak náš náskok bude těžko někdo překonávat. Myslíte si, že přístup ÚOCHB je daný americkou zkušeností ředitele Zdeňka Hostomského? Částečně americkou zkušeností, částečně tím, že má velice dobré vědecké i manažerské zkušenosti z farmaceutické firmy. Vyzná se v celém spektru od základního výzkumu po komerční uplatnění. A jeho americký přístup mne potěšil, i když mě přijímal: nekladl důraz na to, abych každý rok publikoval nějaký malý článek, ale spíš abych šel po velkých publikacích. Bádat třeba dva tři roky v tajnosti, a pak vydat článek v prestižním časopise, který bude mít výrazný dopad. To vás tedy trochu drží stranou našeho českého kafemlejnku. Ano, nejsem zcela závislý jen na grantech, kde se hodně hledí na velký počet publikací. Ale jinak já nejsem úplně proti současnému systému hodnocení. Přinesl určitě hodně pozitivního, atmosféra se zlepšila, pročistila. Na druhou stranu je česká věda pořád dost zahleděná sama do sebe. Před třemi roky jsem podával grant na GAČR, posudky byly od zahraničních posuzovatelů, kvalitní. Loni jsem podával grant znovu a k posouzení šel pouze českým hodnotitelům. Review ze zahraničí je přitom velmi důležité, navíc eliminuje struktury známostí a přátelství. Tady se lidé hodně znají a já leckoho trochu štvu tím, že jsem dlouho nepublikoval. Navíc jsem byl dlouho v cizině a nevrátil se do Čech do stejného oboru, takže nemám žádného bývalého mentora, který by mě podržel. Co teď ještě potřebujete k tomu, abyste vyhrál? Peníze už víceméně mám, spíš teď trpím hrůzou, abych je dobře vynaložil. Když jsem je neměl, byl jsem svobodný, zodpovědný víceméně jen sám za sebe. Nyní do mě ústav investuje, a já mám poněkud nahnáno, aby se jim ta investice vrátila. Ale oni jsou určitě rádi, že mám nahnáno. Co se týče naší metody, nejdřív jsme se snažili zjistit, zda bude fungovat. Teď už nám jde o to, aby naše metoda umožnila získat co nejvíce informací o molekulách v buňce a aby byla zároveň co nejjednodušší, nejpřístupnější a co nejlevnější. Co mezitím dělá Adam Cohen na Harvardu? No, pořád ho doháníme. A protože na to jdeme oba jinak, konkurujeme si v cíli, ne v cestě. Ale prvenství de facto už patří jim. Konstatujete to klidně, ale muselo to být frustrující. To víte, že jo, pracoval jsem na tom tak dlouho, a v jistém smyslu jsem byl velice blízko. Přes všechny ty potíže a překážky jsem měl pořád svou vizi, že to stihneme, že bude happy ending. Není to však jen věcí peněz, které nám v klíčovou dobu opravdu citelně chyběly, také některé moje nápady se prostě ukázaly jako méně dobré než jiné. Nápad Adama Cohena se naopak ukázal jako velmi dobrý. Jak na vaše pracovní zvraty a přesuny reaguje vaše americká manželka. Ji i děti jste přesadil z New Yorku do Českých Budějovic, teď možná do Prahy Původně jsem měl ultimátum, že to v Čechách zkusíme dva roky. Ale výzkum nebyl hotový, potřeboval jsem ještě rok, pak další už jsme tu osm let. V průběhu té doby skoro vždycky někdo chtěl zpátky do Ameriky, syn, dcera, manželka i já, ale ta přání se nikdy nesešla dohromady. Pravděpodobnost, že se tam vrátíme, se stále zmenšuje. A s Prahou to teprve musíme vyřešit. Ö Vesmír 94, duben

20 molekulární genetika Jaroslav Petr Děti tří rodičů Nové techniky zabrání tomu, aby matka přenesla na dítě chorobu vyvolanou poškozením mitochondriální dědičné informace. Svítá na lepší časy, anebo vstupujeme na šikmou plochu vedoucí k cílenému vylepšování člověka? vajíčko dárkyně se zdravými mitochondriemi Když selžou mitochondrie Lidská dědičná informace je v buňce uložena na dvou místech. Hlavním genetickým depem je buněčné jádro. Tam se skrývá velké množství DNA, kterou nám předali rovným dílem matka a otec. Tuto dědičnou informaci tvoří více než tři miliardy písmen genetického kódu a v těch se nachází zhruba genů. Druhým úložištěm lidské DNA jsou mitochondrie. Těch jsou v každé 1. Záměna mitochondrií ve zralém vajíčku. Z vajíčka ženy nesoucí poškozenou dědičnou informaci mitochondrií je jaderná dědičná informace přenesena do vajíčka se zdravými mitochondriemi, z něhož byla původní jaderná dědičná informace odstraněna. Spolu s jadernou dědičnou informací může být přeneseno i určité množství poškozených mitochondrií. Jejich podíl v nově vzniklém vajíčku ale není vyšší než 1 %. buňce stovky až tisíce. Každá mitochondrie může obsahovat hned několik kopií DNA, skládajících se z pouhých písmen genetického kódu. Jedna kopie mitochondriální DNA (mtdna) v sobě ukrývá 37 genů. Dědičná informace mitochondrií je tedy ve srovnání s jadernou dědičnou informací velmi malá, ale co do zastoupení v organismu velmi početná. A zdaleka není nevýznamná. Mitochondrie zajišťují produkci energie a geny v mtdna ve spolupráci s mnoha geny uloženými v jádru buňky v tom hrají klíčovou roli. Poškození mtdna tak hrozí vážnými následky. Současná genetika zná asi 400 podstatných změn postihujících jedno písmeno genetického kódu v mtdna a bezpočet defektů postihujících její delší úseky. Na vrub těchto poškození mtdna je připisováno asi 120 těžkých onemocnění. Odhaduje se, že nejméně stejný počet chorob vyvolaných poškozením mtdna ještě zbývá odhalit. Choroby vyvolané defekty mtdna tvoří pestré spektrum. Postihují kosterní i srdeční svalovinu, trávicí trakt, mozek, ledviny, játra, slinivku, krvetvorbu, zrak, sluch aj. Například při Leighově syndromu je v důsledku narušení mtdna poškozen mozkový kmen a jádra hypothalamu. Při Pearsonově syndromu je vážně postižena tvorba krvinek. Odhaduje se, že s dědičnou chorobou vyvolanou poškozením mtdna se rodí zhruba jedno z pěti tisíc dětí. 1 vajíčko pacientky s poškozenými mitochondriemi jaderná dědičná informace vajíčka pólové tělísko vajíčka s vydělenou jadernou dědičnou informací Nově vytvořené vajíčko má převahu mitochondrií dárkyně s nepoškozenou dědičnou informací a jadernou dědičnou informaci od pacientky s poškozenými mitochondriemi. Podíl poškozených mitochondrií je do 1 %. mitochondrie s nepoškozenou dědičnou informací mitochondrie s poškozenou dědičnou informací jaderná dědičná informace odstraněná z vajíčka s malým objemem cytoplazmy, v níž zůstává malé množství mitochondrií Zvláštnosti mitochondriální dědičnosti Mitochondriální DNA dědí dítě výhradně po matce. Ta předá své mitochondrie potomkovi ve vajíčku. Otec sice dodá při oplození do vzniklého zárodku malý počet mitochondrií skrytých v krčku spermie, ale ty zárodek záhy zlikviduje a ponechá si výhradně mateřskou mtdna. Navzdory této jednostrannosti je dědičnost mtdna v mnoha ohledech komplikovaná. Buňka nemusí mít všechny mitochondrie stejné. 2 Některé mohou nést defekt mtdna, jiné mají dědičnou informaci zdravou. Když se v těle matky vytvářejí vajíčka, množí se v nich jen malý podíl z celkového počtu mitochondrií, jež jsou buňce k dispozici. Záleží na tom, jak velký podíl poškozených mitochondrií si tvořící se vajíčko nabere. I když má matka v buňkách těla poměrně nízký podíl poškozených mitochondrií a sama žádnými zjevnými zdravotními problémy 204 Vesmír 94, duben 2015

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

MATEMATICKÁ BIOLOGIE

MATEMATICKÁ BIOLOGIE INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita MATEMATICKÁ BIOLOGIE Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Studijní obor Matematická biologie Masarykova

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

Nejlepší fotografie ze soutěže Rostlina s příběhem se představí na Týdnu vědy a techniky

Nejlepší fotografie ze soutěže Rostlina s příběhem se představí na Týdnu vědy a techniky Nejlepší fotografie ze soutěže Rostlina s příběhem se představí na Týdnu vědy a techniky 3. listopadu 2008 Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., vyhlásil na jaře spolu s dalšími akademickými institucemi

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Učební osnovy předmětu Biologie

Učební osnovy předmětu Biologie (kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více

Preventivní medicína

Preventivní medicína Preventivní medicína Předseda Doc. MUDr. Alexander Martin Čelko, CSc., Ústav epidemiologie LF UK tel: 26710 2485 fax: 272 738 497 e-mail: martin.celko@lfcuni.cz Místopředseda Prof. MUDr. Kamil Provazník,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy,

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech.

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. Urči, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nepravdivá. Pravdivá tvrzení označ

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

BRITISH COUNCIL pro TVT 2013 akce v PRAZE

BRITISH COUNCIL pro TVT 2013 akce v PRAZE Město, přednáška, místo adresa, den, datum, čas, název, přednášející, ústav domovský vše lze najít na: www.tydenvedy.cz ( do vyhledávače vložte British Council) město typ akce místo adresa Datum a čas

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE 26.10.2011 Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Výzkum Lidské zdroje v ICT vznikl za finanční podpory MŠMT ČR v rámci projektu Sociální síť v regionech České republiky -

Více

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař Obsah Úvodem.................................... 7 Část I. Základy mykologie pro praktické houbaře........... 11 Charakteristika hub........................... 12 Tělo.......................................

Více

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti.

Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. 1 Bratislava 2011 2 Publikace je určena pro získání základních informací o postupném vývoji integračních a unifikačních snah v Evropě od nejstarších dob do současnosti. Autoři: Doc. JUDr. Karel Schelle,

Více

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy

ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy ČR loni lákala zahraniční franchisové systémy PRAHA, 11. března 2015 V České republice funguje na 246 franchisových konceptů a 5272 franchisantů. Obliba podnikání pod zavedenou značkou nadále roste a přináší

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Postgraduální výuka na akreditovaných pracovištích a v IPVZ

Postgraduální výuka na akreditovaných pracovištích a v IPVZ Postgraduální výuka na akreditovaných pracovištích a v IPVZ Koordinátor: prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc. doc. MUDr. Filip Růžička, PhD V. Výroční zasedání společnosti pro lékařskou mikrobiologii České

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1

Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 1 Interkulturni komunikace.qxd 26.2.2007 8:45 StrÆnka 4 Ivan Nový, Sylvia Schroll-Machl, 2007 Cover design Petr Foltera, 2007 Všechna práva vyhrazena

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

Současné výsledky transplantací ledvin

Současné výsledky transplantací ledvin Současné výsledky transplantací ledvin MUDr. Tomáš Reischig transplantační nefrolog, I. interní klinika Úvod Není pochyb o tom, že transplantace ledviny je nejlepší léčebnou možností pro pacienty s chronickým

Více

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014

Stáří na Zemi. VY_32_INOVACE_Z.1.03 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Náš mozek se vyvíjel více než 200 milionů let. Byla to období, kdy na zemi vládli plazi, pak savci a následně primáti. V těchto obdobích se postupně vyvíjely všechny

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

5.6.3 Přírodopis povinný předmět 5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci

Více

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Vyplň úvodní hlavičku tabulky. Do každé kolonky zaznamenej 3 podstatné informace ze shlédnuté prezentace. ČLENOVÉ SKUPINY: TŘÍDA: DATUM: VĚDY V BIOLOGII ČLOVĚKA

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Význam organismů pro člověka

Význam organismů pro člověka I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 10 Význam organismů pro člověka

Více

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU PŘÍRODOPIS toto označení zahrnuje soubor věd zkoumajících přírodu živou i přírodu neživou. Pokud bychom měli rozdělit vědní obory zkoumající živou přírodu

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

. Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

. Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu

Více

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ STUDIE Tematické oddělení B Strukturální politika a politika soudržnosti ANALÝZA AKADEMICKÉ A ODBORNÉ KARIÉRY ABSOLVENTŮ EVROPSKÝCH ŠKOL SHRNUTÍ KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ 2008 CS Generální ředitelství pro

Více

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry

Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Vědci se zabývali nanotechnologiemi i reakcemi bakterií a virů na extrémní prostředí stratosféry Dne 15. května 2015 se v Žilině setkal realizační tým projektu SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE (SpVRI)

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy. Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9.

Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy. Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9. Informace pro vědu a výzkum zkušenosti z kurzu ÚK ČVUT pro doktorandy Věra Pilecká, Ústřední knihovna ČVUT Seminář IVIG, 25. 9. 2014, Praha Kontext ČVUT nejstarší česká technika (1707) 8 fakult, 5 vysokoškolských

Více

Prezentace. časopisu roku 2005, 2006 a 2007 v kategorii B2B. Vydává Economia, a.s. největší vydavatelství ekonomického a odborného tisku v ČR

Prezentace. časopisu roku 2005, 2006 a 2007 v kategorii B2B. Vydává Economia, a.s. největší vydavatelství ekonomického a odborného tisku v ČR Prezentace časopisu roku 2005, 2006 a 2007 v kategorii B2B Vydává Economia, a.s. největší vydavatelství ekonomického a odborného tisku v ČR Profil titulu REDAKČNÍ KONCEPT Aktuální zpravodajství, data,

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU

Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU Metodika komplexního hodnocení kvality DIGITÁLNÍ MÉDIA V ROCE 2015 PODLE REUTERS INSTITUTU /VŠ V. Krasnický a tým KA05 1 Úvod Jak najít cestu ke své cílové skupině? Jak ji zaujmout? To jsou otázky, které

Více

Jak to, že jsou vykopávky pravěkých lidí, když první lidé byli Adam a Eva? Sabina, 10 let. Dr. phil. Jiřina Prekopová (*1929)

Jak to, že jsou vykopávky pravěkých lidí, když první lidé byli Adam a Eva? Sabina, 10 let. Dr. phil. Jiřina Prekopová (*1929) Dr. phil. Jiřina Prekopová (*1929) Jsem psycholožka, učitelka a také spisovatelka, protože jsem napsala 25 knih, které byly přeloženy do 25 jazyků. Pomáhám dětem, které to mají složité se svými rodiči,

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více