VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2012

Transkript

1 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2012 IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2 Dodavatel: Ipsos Tambor, s.r.o. Topolská 1591, Černošice Praha západ

2 OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU POZADÍ VÝZKUMU METODIKA SBĚRU DAT SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ Shrnutí vývojových trendů od roku Charakteristiky pobytu Hodnocení regionů Typologie regionů Informační zdroje, reklama DOPORUČENÍ PŘÍLOHY REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj Krkonoše a Podkrkonoší Královehradecko Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko Dotazník Průběh kontrol sběru dat Fotografie z průběhu osobních kontrol sběru dat

3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Cíle projektu: Výzkum mapuje návštěvnost jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky a zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb a zájem region v budoucnu opět navštívit. Realizace projektu: Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vždy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní). Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách monitoring.czechtourism.cz. Informace na těchto webových stránkách jsou aktualizovány vždy po vyhodnocení každé vlny a současně je možné v archivu dokumentů vyhledat výsledky z předchozích vln. Financování projektu: Projekt výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch je financován z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu: IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel projektu: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2-3 -

4 2. POZADÍ VÝZKUMU Smyslem studie, která navazuje na šetření z roku , je podpora domácího cestovního ruchu, tedy zvýšení návštěvnosti a posílení satelitního účtu cestovního ruchu v domácích regionech. Jednou z hlavních cest, jak toho dosáhnout, je identifikace hlavních produktů cestovního ruchu v regionech České republiky, jejich profilace a cílená podpora relevantních subjektů, které budou s výsledky pracovat. K tomu, aby kraje mohli posílit příjmovou složku svého rozpočtu, je zapotřebí na základě preferencí turistů a návštěvníků posilovat hlavní produkty turistického ruchu, vhodně sestavovat nové produkty včetně propojování dalších aktivit, které by návštěvnicky vytěžily hlavní přírodní, historické, a jiné zajímavosti a daly tak regionům (oblastem) prvek odlišnosti od ostatních krajů. Klíčovou roli v celém procesu, tedy od marketingového výzkumu až po následné finalizace produktů v cestovním ruchu, je komunikační kampaň. Monitoring návštěvníků cestovního ruchu je tedy také podkladem pro efektivní komunikaci, a to vedenou všemi subjekty, od státních až po soukromé. Stejně důležité jako samotná studie a odkrytí skrytých kapacit a potenciálních možností rozvoje je volba a správný mix nástrojů marketingové a PR komunikace. Jedná se o různé formy oslovení jednotlivých segmentů trhu (návštěvníků) s nabídkou produktů s cílem vyvolat zájem o danou destinaci. Úspěšný produkt musí tedy být nejen správně definován, nýbrž i komunikován. Nedílnou součástí marketingového mixu je vytvoření PR komunikačního plánu zacíleného na media relations (vyhledávání nových možností prezentace v médiích, systematické budování vztahů s médii). PR je v případě produktů cestovního ruchu více než doplňkem klasické reklamní kampaně. Placené inzerci je navíc vždy věnována menší pozornost v porovnání s redakčním článkem. Ten lze využít jednak k informování veřejnosti o aktuálních událostech v regionu (festivaly, regionální slavnosti, trhy apod.) výsledkem může být okamžitý, byť krátkodobý nárůst návštěvnosti. Především však PR podpora dlouhodobě vytváří image a povědomí o regionu jako vhodné destinaci

5 3. METODIKA SBĚRU DAT Metoda dotazování: Osobní dotazování Lokalita: Celá ČR Cílová skupina: Velikost vzorku: Domácí návštěvníci/turisté turistických regionů a oblastí České republiky respondentů Metoda výběru: Náhodný výběr ve vybraných lokalitách Etapa výzkumu: Léto 2012 Termín výzkumu: Turistický region: počet respondentů: Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava 964 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj 909 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky 803 Severní Morava a Slezsko

6 V rámci Výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch bylo za letní etapu 2012 (červen 2012 až září 2012) dotázáno návštěvníků České republiky. Data byla sesbírána na základě zadání agentury CzechTourism, kterou byly určeny také lokality dotazování, potažmo turistické regiony, ve kterých dotazování probíhalo. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozložení turistických regionů uvedenému níže a zveřejněné agenturou CzechTourism na svých webových stránkách ke dni S ohledem na rozdílnou velikost jednotlivých regionů bylo určeno odlišné množství oslovených návštěvníků v jednotlivých částech České republiky. 1 1 Webové stránky CzechTourism, sekce Pro odborníky Komunikace s regiony Koordinátoři (aktualizace ) - 6 -

7 4. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ 4.1. Shrnutí vývojových trendů od roku 2010 Domácí turisté jsou regionu svého pobytu mírně loajálnější než v roce 2010 ubylo těch, kteří do regionu zavítali poprvé (nicméně ve srovnání s rokem 2011 prvonávštěvníků opět přibylo). O opětovné návštěvě do půl roku uvažuje kolem 40 % návštěvníků, zatímco v roce 2010 jich bylo 36 %. Zvyšuje se i celková spokojenost s pobytem, v průběhu posledního roku přibylo velmi spokojených návštěvníků. I v letním období se délka pobytu v regionu postupně prodlužuje. Od roku 2010 je trendem nárůst středně dlouhých pobytů (jak s 1 až 2 noclehy, tak těch na 3 až 7 nocí), naopak ubývá jednodenních výletů. I přesto však v letních měsících stále převažují (48 %). V souvislosti s prodlužováním pobytů mírně přibylo účastníků domácího cestovního ruchu, kteří využili možnosti ubytování v regionu. Více návštěvníků než v roce 2010 se ubytovává v penzionech, které jsou dlouhodobě nejčastěji využívaným ubytovacích zařízením, v hotelech*, ** nebo pronajatých apartmánech a chatách. Stravování v restauračních zařízeních je stále běžnější záležitostí, mírně ubývá návštěvníků, kteří této možnosti vůbec nevyužívají. Výraznější rozdíly se objevují v některých regionech; stravování v restauracích má vzestupný trend v regionech Plzeňsko a Český les, Krkonoše a Podkrkonoší, Královéhradecko a Východní Čechy. Naopak se stává méně častou záležitostí ve Středních Čechách, Českém ráji, na Střední Moravě a na Severní Moravě a ve Slezsku. Návštěvníci nicméně celkově uvádějí, že jejich pobyt v regionu na osobu a den je v posledních dvou letech levnější než v roce 2010 v roce 2012 do 500 Kč utratilo 64 % z nich, v roce 2010 se jednalo o 57 % turistů. Převažující důvody návštěvy jednotlivých regionů se v posledních dvou letech proměnily jen mírně, těmi nejčastějšími nadále zůstává poznání, relaxace a turistika a sport; zatímco za poznáním přijíždělo méně návštěvníků než v roce 2010, zbývající dvě aktivity vyhledávají častěji. Méně turistů přijíždí také kvůli návštěvě příbuzných a známých, za zábavou nebo nákupy. Ačkoliv lákavost poznávací turistiky od roku 2010 poklesla (58 % 54 %), i nadále se jedná o nejsilnější lákadlo. Mimo to se snížila atraktivita kulturních akcí a společenského života a zábavy. Naopak na atraktivitě získává cykloturistika a méně časté aktivity: péče o fyzickou a duševní kondici, jiné aktivní sporty (golf, volejbal apod.) nebo venkovská turistika. Návštěvníci se do cílové lokality stále častěji dopravují automobilem, a to na úkor využívání hromadné dopravy, především vlaku. Od roku 2010 se posunulo těžiště propagace regionů. Návštěvníci si dnes méně všímají reklamy v tisku a naopak častěji zaznamenávají internetovou, venkovní a televizní reklamu. Tyto kanály by se tedy měly stát těmi hlavními pro komunikaci nabídky v regionech směrem k turistům

8 4.2. Charakteristiky pobytu Stejně jako v zimních měsících, i v letním období tradičně převažují jednodenní pobyty. V porovnání se zimními měsíci je však podíl vícedenních pobytů výrazně vyšší v zimě 2012 byl podíl pobytů s noclehem 35 %, v létě %. Do míst svého pobytu návštěvníci nejčastěji přijíždějí ze vzdálenosti nad 100 km (42 %), tedy z větších vzdáleností než v zimě, kdy z daleka přicestovalo pouze 25 % turistů. Hlavním impulsem pro návštěvu regionů je předchozí dobrá zkušenost (pro 43 % návštěvníků) nebo doporučení přátel a blízkých (v 26 % případů). Nejčastějším důvodem návštěvy regionu v letních měsících je poznání, kvůli kterému primárně přijíždí třetina návštěvníků. Poznání přitahuje návštěvníky především na Jižní Moravě, ve Středních Čechách a na Vysočině (více než 40 % návštěvníků). Dalším častým důvodem pro návštěvu regionů je relaxace, za níž přijíždí čtvrtina návštěvníků, a turistika a sport (18 % z nich). Pro relaxaci je primárně vyhledáván Český ráj, kvůli turistice a sportu pak Šumava nebo Krkonoše a Podkrkonoší. Kvůli péči o zdraví návštěvníci častěji než do ostatních regionů přijíždějí do Západočeských lázní; Praha zase častěji než v jiných případech slouží jako cíl těch, kteří hledají zábavu nebo přijíždějí za prací. Návštěva příbuzných a známých je častým důvodem pro cesty na Severní Moravu a do Slezska. Q10. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je (pouze jedna možná odpověď): v % Poznání Relaxace Turistika a sport Zdraví Práce Zábava Nákupy Návštěva známých Tranzit Celá ČR 30,8 26,3 17,5 3,3 3,3 5,5 2,5 7,4 2,3 Praha 34,8 17,3 6,9 2,8 11,3 5,4 6,4 9,7 3,6 Střední Čechy 41,7 25,0 14,0 1,6 2,0 2,1 1,2 6,8 3,6 Jižní Čechy 32,5 23,5 21,6 1,4 2,9 3,4 3,5 7,8 2,5 Šumava 35,6 21,1 37,0 0,2 0,9 1,7 0,1 2,8 0,5 Plzeňsko a Český les 24,5 27,2 16,9 4,4 5,0 6,9 1,8 7,3 4,1 Západočeské lázně 17,5 25,8 16,4 13,5 3,9 12,1 1,0 6,5 2,6 Severozápadní Čechy 28,4 29,8 20,1 1,6 2,0 4,6 1,3 8,3 2,6 Českolipsko a Jizerské hory 29,5 32,5 20,4 0,7 1,4 3,0 2,0 7,5 2,9 Český ráj 19,0 40,2 21,6 0,1 1,4 9,4 0,8 5,9 1,3 Krkonoše a Podkrkonoší 14,9 26,5 35,1 5,3 3,7 3,0 3,8 4,8 2,6 Královéhradecko 25,3 31,4 25,5 0,6 1,5 2,4 4,6 6,8 1,6 Východní Čechy 32,3 24,1 13,3 4,3 1,9 4,1 7,2 10,4 1,9 Vysočina 40,3 27,5 7,7 0,6 2,3 10,6 0,5 6,7 1,2 Jižní Morava 45,4 23,1 15,0 0,4 1,6 7,2 0,7 5,2 1,2 Východní Morava 37,8 31,4 10,0 2,0 3,5 4,6 4,0 5,8 0,3 Střední Morava a Jeseníky 30,3 21,2 19,3 6,6 7,2 4,7 2,4 6,5 1,1 Severní Morava a Slezsko 23,3 24,8 12,8 5,3 7,3 4,7 3,3 13,1 3,5 maximální hodnota ve sloupci minimální hodnota ve sloupci 45,4 40,2 37,0 13,5 11,3 12,1 7,2 13,1 4,1 14,9 17,3 6,9 0,1 0,9 1,7 0,1 2,8 0,3 Výsledky zobrazeny bez odpovědi Nevím/Nedokážu říci

9 V letním období jsou nejlákavějšími aktivitami poznávací turistika, která do regionů láká 54 % turistů a pěší turistika (42 %); oblíbená je také cykloturistika či koupání a vodní sporty. Poznávací turistika je atraktivní zejména na Jižní Moravě, ve Východních Čechách, Severozápadních Čechách a na Střední Moravě a v Jeseníkách. Především kvůli pěší turistice jsou navštěvovány Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj, Šumava a Královéhradecko. Praha se od ostatních regionů v atraktivitě nabízených aktivit výrazně odlišuje kromě zmíněného poznání Praha přitahuje turisty také kulturními akcemi a společenským životem a zábavou. Z celoročního hlediska je velmi lákavá již zmiňovaná cykloturistika, a to zejména na Šumavě. Q11. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? v % Pěší turistika Cykloturistika Koupání, vodní sporty Jiný aktivní sport Péče o kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí Celá ČR 42,5 24,3 22,0 5,0 8,8 53,8 5,5 3,5 12,1 3,8 11,7 Praha 14,0 3,5 14,3 7,3 10,4 54,3 8,4 5,0 30,8 8,7 30,0 Střední Čechy 35,2 18,0 16,7 4,4 8,2 53,5 8,4 11,0 7,4 3,3 5,8 Jižní Čechy 44,9 34,5 28,1 6,8 8,3 58,2 3,6 4,2 6,8 3,6 7,6 Šumava 66,0 42,7 28,4 4,5 3,1 59,2 2,1 0,4 8,6 1,5 3,4 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Společenský život a zábava 27,6 34,9 36,1 8,3 11,4 54,6 10,0 3,0 15,3 6,7 17,7 34,3 19,1 16,1 5,9 23,0 50,1 2,4 1,5 22,8 2,2 18,7 41,5 22,2 16,5 4,8 7,0 62,9 5,7 4,0 8,2 7,6 10,5 56,3 23,2 24,8 6,2 6,1 42,9 10,4 2,9 4,1 1,0 10,9 Český ráj 68,8 24,0 30,0 3,3 3,3 45,4 3,7 0,4 2,4 0,9 14,0 Krkonoše a Podkrkonoší 70,9 34,0 14,1 5,1 12,3 32,0 9,5 1,1 3,6 1,3 9,5 Královéhradecko 65,6 29,8 28,6 5,2 3,7 53,0 7,7 1,3 9,4 2,4 6,8 Východní Čechy 48,9 27,7 32,9 5,2 5,0 64,7 4,3 3,9 15,6 3,9 9,8 Vysočina 33,3 20,2 17,0 3,2 5,5 58,7 3,8 3,2 21,3 6,6 10,6 Jižní Morava 40,7 29,5 23,0 2,9 5,0 65,3 3,1 1,8 14,6 4,1 13,3 Východní Morava 31,9 14,8 23,1 5,0 15,1 59,0 5,8 5,7 18,4 2,2 7,9 Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko maximální hodnota ve sloupci minimální hodnota ve sloupci 34,9 21,0 7,7 3,6 7,1 62,9 1,5 3,2 8,3 8,8 13,1 31,1 19,1 20,9 4,8 8,9 36,4 4,8 2,2 5,6 2,5 11,4 70,9 42,7 36,1 8,3 23,0 65,3 10,4 11,0 30,8 8,8 30,0 14,0 3,5 7,7 2,9 3,1 32,0 1,5 0,4 2,4 0,9 3,4 Výsledky zobrazeny bez odpovědi Nevím/Nedokážu říci

10 I v letním období stále převládají jednodenní pobyty bez noclehu, nicméně jejich podíl se meziročně mírně snižuje v roce 2010 přijelo na jednodenní výlet 50 % návštěvníků, v roce 2012 se jednalo o 48 %. V porovnání se zimní sezonou je podíl pobytů s noclehem výrazně vyšší v zimě 2012 se v regionu ubytovalo pouze 34 % návštěvníků, zatímco v letních měsících zůstalo alespoň jednu noc 52 % turistů. Mezi regiony, které dokážou získat návštěvníky pro dlouhodobější pobyty, patří Šumava, Západočeské lázně a Plzeňsko a Český les. Na jednodenní výlety přijíždí návštěvníci zejména do Prahy, a to ve 3/4 případů, do Středních Čech, na Vysočinu nebo na Severní Moravu a do Slezska (více než 60 % návštěvníků). Krátkodobý charakter návštěv má silný vliv na minimální využívání ubytovacích kapacit a může potenciálně snižovat i využití kapacit stravovacích. Návštěvníci, kteří v regionu přenocují, se obvykle ubytovávají v penzionech (čtvrtina z ubytovaných). Ubytovací kapacity v penzionech se nejlépe daří naplňovat na Šumavě (v penzionech bydlí třetina všech návštěvníků), v Jižních Čechách a Krkonoších a v Podkrkonoší (pětina všech turistů). Turisté dále často využívají zázemí v soukromí (na vlastní chalupě, u příbuzných nebo známých). Vlastní ubytování převládá v regionech Plzeňsko a Český les a ve Východních Čechách, proto v těchto regionech ani v případě vícedenních návštěv nedochází k navýšení obsazenosti ubytovacích kapacit. V restauračních zařízeních se stravují 4 z 5 návštěvníků (34 % téměř vždy, 49 % částečně). V jednotlivých regionech se však využití stravovacích zařízení liší. Zatímco na Vysočině, Plzeňsku, Šumavě, Jižní a Východní Moravě je pravidelné využívání restaurací velmi vysoké (více než 40 % návštěvníků se v restauracích stravuje téměř vždy), na Severní Moravě a ve Slezsku, na Střední Moravě a v Jeseníkách a v České ráji naopak pravidelné využití restauračních zařízení klesá a je pod průměrem ČR. Průměrná denní útrata na osobu se zpravidla pohybuje mezi 201 a Kč, přičemž 201 až 500 Kč utratilo 47 % návštěvníků a 28 % pak 501 až Kč. Náklady do 200 Kč se týkají 17 % domácích turistů, 1 2 tis. Kč 6 % osob a více než Kč na osobu a den utratí 2 % návštěvníků. V posledních dvou letech jsou uváděné denní náklady na pobyt v regionech nižší než v roce Nejméně utrácí návštěvníci Severní Moravy a Slezska, z nichž více než třetina utratí méně než 200 Kč na den a 80 % méně než 500 Kč denně. Naopak nejdražší jsou pobyty na Plzeňsku a v Českém lese a v Západočeských lázních, kde téměř pětina návštěvníků deklarovala útratu vyšší než Kč na osobu a den. Turisté přijíždí zpravidla s partnerem/partnerkou nebo s přáteli; v letních měsících takto do regionů přijeli 4 z 5 návštěvníků. 45 % turistů přicestovalo také s dětmi, častěji s těmi malými. V létě návštěvníci přijíždí na pobyty bez doprovodu méně často než v zimním období (14 % v létě 2010 vs. 25 % v zimě 2012). Rodiny s dětmi nejčastěji přijíždějí do Českého ráje; v tomto regionu by proto měla být věnována zvýšená pozornost vybavenosti regionu atrakcemi pro děti. Složení návštěvníků dle pohlaví je v jednotlivých regionech víceméně vyrovnané; zatímco celkově mírně převládají ženy, především Krkonoše a Podkrkonoší jsou navštěvovány častěji muži. Po České republice nejčastěji cestují lidé ve věku

11 až 49 let, věkový průměr účastníků domácího cestovního ruchu je 40 let. Lidé vyššího věku navštěvují ve větší míře regiony Východní Morava a Plzeňsko a Český les, v nichž je věkový průměr návštěvníků o tři roky vyšší než celkově v ČR. Mladší lidé naopak častěji míří do Prahy a na Severní Moravu a do Slezska (věkový průměr 37 let). Lidé s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním představují více než čtvrtinu všech návštěvníků; vzhledem k tomu, že v České republice má VOŠ nebo VŠ vzdělání přibližně 19 % obyvatel 2, tato vzdělanostní skupina cestuje častěji. Lidé s vyšším vzděláním jezdí častěji do regionů Šumava, Střední Morava a Jeseníky a Jižní Čechy. Naopak Krkonoše a Podkrkonoší lákají více lidi s nižším vzděláním (základní, vyučen). Dominantním dopravním prostředkem pro cestování po České republice dlouhodobě zůstává automobil, kterým se do cílové lokality stabilně dopravují 3/4 návštěvníků. Nejvyšší podíl automobilové dopravy se týká regionů Šumava (kam takto přijíždí 90 % návštěvníků), Vysočina, Jižní Morava a Východní Čechy (více než 80 % z nich). Proto je zejména v těchto regionech klíčový stav silnic, dostatek parkovacích míst a také cenově dostupné parkování. Zároveň je nutné zaměřit se na zlepšení dostupnosti lokalit hromadnou dopravou, čímž by došlo ke snížení automobilového zatížení v regionech. Z prostředků hromadné dopravy návštěvníci nejčastěji využívají vlak (11 % z nich). Veřejná doprava hrade důležitou roli zejména pro návštěvníky Prahy, kam téměř polovina přijíždí vlakem nebo autobusem, Střední Moravy a Jeseníků a Severní Moravy a Slezska. V těchto regionech, kde je veřejná doprava výrazněji zastoupena, je třeba zaměřit se na vhodnost spojení (jízdní řády, budování zastávek u turistických atraktivit, poskytování informací o možném spojení v turistických centrech). Hodnocení dopravní infrastruktury se dlouhodobě mírně zlepšuje, stejně jako dostupnosti regionů veřejnou dopravou, přesto tyto oblasti zůstávají nejčastějším předmětem výhrad návštěvníků. Finanční investice do dopravní infrastruktury by měly zůstat prioritou, protože rozvoj dopravní infrastruktury povede nejen ke zvýšení spokojenosti turistů, ale i místních obyvatel. Při plánování investic doporučujeme zaměřit se nejen na zlepšování podmínek automobilové dopravy, ale i na rozvoj možností veřejné dopravy uzpůsobené potřebám návštěvníků (např. možnost využít cyklobusy se zastávkami u penzionů/hotelů, na parkovištích; možnost kombinovat pěší výlety s návratem veřejnou dopravou) Hodnocení regionů Celková spokojenost návštěvníků je dlouhodobě velmi vysoká, 59 % návštěvníků je s místem svého pobytu velmi spokojeno a 39 % spíše spokojeno. Podíl velmi spokojených návštěvníků meziročně roste (52 % v létě 2011). Nejspokojenější jsou návštěvníci Šumavy (téměř 80 % návštěvníků je velmi spokojeno), Jižní Moravy a Plzeňska a Českého lesa (velmi spokojeno je v tomto případě více než 70 % návštěv- 2 Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 na

12 níků). Naopak návštěvníci Prahy deklarovali nižší spokojenost (méně než polovina velmi spokojených). Q13. Jak jste celkově spokojen/a s místem Vašeho výletu/pobytu? Údaj v černém poli uvádí procento velmi spokojených návštěvníků. Návštěvníci nejlépe hodnotí oblasti péče o rozvoj regionu přátelskost místních lidí k návštěvníkům, místní orientační značení a péči o památky a turistické atraktivity. Dobře je také hodnocena péče o čistotu a pořádek v regionu. Spokojenost s těmito oblastmi je nejvyšší na Šumavě. Naopak negativně domácí turisté stejně jako v zimním období nejčastěji hodnotí cenovou úroveň služeb a dopravní infrastrukturu. Výhrady k cenové úrovni služeb mají především návštěvníci Krkonoš a Podkrkonoší a Západočeských lázní. Dopravní struktura pak nevyhovuje zejména návštěvníkům Českolipska a Jizerských hor, Vysočiny a Severozápadních Čech. Nicméně i přes přetrvávající výhrady se spokojenost s dopravní infrastrukturou oproti předchozím rokům zvyšuje. Loajalita k regionům je vysoká; 87 % návštěvníků plánuje, že se do regionu v budoucnu znovu vrátí, přičemž 39 % uvažuje o opětovné návštěvě do půl roku. Z hlediska brzkého návratu do regionu jsou nejloajálnější návštěvníci Prahy do půl roku plánuje znovu přijet více než 70 % návštěvníků. K opakované návštěvě naopak tolik netáhnou Západočeské lázně a Střední Morava a Jeseníky. Vztah domácích k turistům k regionům je středně silný, 62 % turistů řadí navštívený region mezi oblasti, které při zvažování dovolené či výletu upřednostňují. Z hlediska vztahu k regionu je na tom nejlépe Východní Morava (pro 79 % návštěvníků je jedním

13 z preferovaných regionů), Střední Čechy (pro 78 % turistů) a Praha (73 % z nich). Nejvíce návštěvníků, pro které je region jediným zvažovaným, mají Severní Morava a Slezsko a Vysočina (11 %). Naopak regiony, které nejsou tak upřednostňovány před jinými, jsou Plzeňsko a Český les, Západočeské lázně a Šumava (i přes vysokou spokojenost a ochotu k návratu) Typologie regionů Jednotlivé regiony ČR se mezi sebou liší v charakteristikách pobytu, nabídce atraktivních aktivit i ve skladbě návštěvníků, přesto je míra odlišnosti v letním období nižší než v případě zimních měsíců. V letním období lze lokality rozdělit do několika základních skupin: Regiony pro dlouhodobější pobyty Šumava, Plzeňsko a Český les, Českolipsko a Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší, Jižní Čechy Tyto regiony přitahují v letních měsících návštěvníky z větší dálky a na dlouhodobější pobyty. Turisté do těchto regionů přijíždí ze vzdálenosti nad 100 km, a to v naprosté většině případů automobilem, což klade vysoké nároky na dopravní infrastrukturu. Návštěvníci často zůstávají na delší dobu (3 až 7 nocí), tím pádem i více využívají ubytovací kapacity (zpravidla se přenocují v penzionech, případně v soukromí) a pravidelně se stravují v restauračních zařízeních. Útrata návštěvníků je s výjimkou Českolipska ve srovnání s celou Českou republikou nadprůměrná. Návštěvníci do těchto regionů přijíždí především za turistikou a sportem, poznáním nebo relaxací je zde tedy celoroční potenciál přitáhnout turisty. Nízkonákladové regiony Střední Morava a Jeseníky, Severní Morava a Slezsko, Východní Morava, Střední Čechy, Vysočina, Český ráj Tyto regiony přitahují návštěvníky z daného regionu nebo blízkých regionů (do 50 km). K dopravě do cílových lokalit nebývá výhradně využíván automobil, ale častěji než v jiných regionech i vlak nebo linkový autobus. Turisté zpravidla přijíždí na jednodenní pobyty bez ubytování; v případě, že zde přenocují, obvykle zůstávají v soukromí (u známých, na vlastní chatě) nebo v kempech či penzionech, tedy levnějších ubytovacích zařízeních. Využití stravovacích kapacit bývá pod průměrem ČR, stejně tak je nižší jejich celková útrata (zpravidla do 500 Kč na osobu a den). Nejčastějšími důvody k návštěvě bývají poznání a relaxace. V případě této skupiny návštěvníků by aktivita měla směřovat spíše k motivaci k opakovaným návštěvám. Vysočina v této skupině mírně vybočuje, a sice vyšší mírou využívání stravovacích kapacit a silnějším postavením automobilu coby hlavního dopravního prostředku. Lázeňské regiony Západočeské lázně Oblast Západočeských lázní je ve srovnání s ostatními regiony výrazně atraktivnější z hlediska péče o fyzickou a duševní kondici. Turisté přijíždějí z větších vzdáleností (téměř 3/5 ze vzdálenosti nad 100 km) na dlouhodobější více než třetina na 3 7 nocí, dalších 16 % více než 7 nocí). Díky tomu častěji využívají ubytovacích zaří

14 zení, a to i zařízení vyšší kategorie (hotely 3* a více) i se často stravují v restauracích (85 % alespoň částečně), s čímž souvisí celkově vyšší útrata na osobu a den. Praha Hlavní město Praha má mezi regiony specifické postavení. Do Prahy přijíždí turisté z celé republiky, a to zpravidla opakovaně. Pro dopravu do Prahy je výrazně častěji než v případě jiných regionů využívána hromadná doprava (v 31 % případech vlak, v 16 % linkový autobus). Ubytování je okrajovou záležitostí, pokud turisté v regionu zůstávají, přenocují u známých. Návštěvníci sem častěji přijíždějí sami. Mimo poznávací turistiku je Praha atraktivní pro církevní turistiku a návštěvy sportovních akcí. Ostatní Královéhradecko, Východní Čechy, Severozápadní Čechy Poslední skupinu tvoří regiony, které nemají vyhraněné zaměření nebo výrazné turistické atraktivity. Domácí turisté do těchto regionů přijíždí obvykle na jednodenní výlet; pokud zde stráví více dnů, většinou přenocují v penzionu nebo v soukromí (tj. u příbuzných/známých nebo na vlastní chatě). Tyto regiony lákají návštěvníky z různých vzdáleností, spíše z těch delších Informační zdroje, reklama Při výběru místa výletu nebo dovolené návštěvníci nejvíce čerpají informace na internetu; před příjezdem do regionu internet využily 2/3 z nich a pro 43 % byl dokonce hlavním informačním zdrojem. Na internetu turisté nejčastěji vyhledávají informace prostřednictvím internetových vyhledávačů (Seznam, Google, aj.), případně navštěvují turistické informační portály. Vzhledem k častému využívání vyhledávačů doporučujeme zařadit turistické informační portály mezi první výsledky při zadání klíčových slov do vyhledávače. Druhým nejvýznamnějším zdrojem informací jsou příbuzní a známí návštěvníků ve svém okolí si informace zjišťovaly 2/5 turistů, pro více než pětinu to byl dokonce hlavní zdroj informací. Doporučujeme proto zaměřit se také na sociální sítě a skrze ně aktivně komunikovat možnosti regionů. Turistická informační centra (TIC) jsou v letních měsících využívána častěji než v zimě v létě 2012 je navštívilo 28 % návštěvníků, v zimě se jednalo o 18 %. Meziročně se jejich využití v letních měsících nemění

15 Q19A. A který z těchto informačních zdrojů pro Vás byl tím hlavním, kde jste získal/a nejdůležitější informace? Před svým příjezdem reklamu na daný region zaznamenala necelá polovina návštěvníků (46 %). Zásah reklamou je dlouhodobě stabilní, mění se však vliv jednotlivých médií, v nichž se turisté s reklamou setkali. Jako dlouhodobě nejefektivnější se jeví reklama na internetu a reklama venkovní, jejichž zásah meziročně roste. Stejně tak roste vliv TV reklamy, která je však spíše minoritním kanálem. Naopak méně návštěvníků je zasaženou reklamou v tisku (desetina z nich). Nejlépe byl propagován region Plzeňsko a Český les, kde nějakou formou reklamy bylo zasaženo 70 % návštěvníků. Nejméně často se naopak s reklamou na region setkali návštěvníci Severozápadních Čech a Středních Čech, kde reklama zasáhla jen třetinu turistů

16 Q9. Zaznamenal/a jste před svým příjezdem nějakou reklamu/upoutávku na tento region? Pokud ano, jakou? Údaj v černém poli uvádí procento návštěvníků, kteří zaznamenali nějakou reklamu. v % Reklamu v tisku Reklamu v rádiu Venkovní reklamu Reklamu na internetu TV reklamu Jiné Nezaznamenal/a jsem žádnou Celá ČR 10,3 7,1 19,8 20,8 5,1 0,9 54,3 Praha 10,6 5,7 17,7 22,1 5,6 0,0 65,0 Střední Čechy 6,9 6,6 13,3 13,7 4,6 0,7 65,6 Jižní Čechy 9,2 8,0 21,0 20,6 4,7 0,1 53,0 Šumava 6,0 3,8 15,8 14,4 1,9 0,7 64,9 Plzeňsko a Český les 14,3 9,2 46,7 41,1 4,2 0,9 30,3 Západočeské lázně 16,4 9,1 22,9 29,3 10,7 0,6 45,5 Severozápadní Čechy 6,0 3,6 12,9 16,5 3,0 0,8 66,7 Českolipsko a Jizerské hory 6,4 4,3 23,1 28,0 8,5 0,1 51,7 Český ráj 5,5 6,2 28,8 28,8 6,9 0,7 44,2 Krkonoše a Podkrkonoší 8,6 6,2 23,5 19,8 6,1 4,6 43,9 Královéhradecko 14,6 10,1 30,5 14,7 2,1 1,0 47,0 Východní Čechy 14,2 9,7 32,7 17,5 4,8 0,1 41,8 Vysočina 9,7 8,1 12,4 19,6 4,7 0,6 56,7 Jižní Morava 7,2 5,1 10,3 19,6 4,1 1,2 63,4 Východní Morava 14,1 6,7 17,8 14,0 3,8 0,6 58,6 Střední Morava a Jeseníky 8,6 9,3 13,0 24,9 7,0 0,6 54,0 Severní Morava a Slezsko 13,4 8,4 11,0 16,1 2,5 1,5 58,6 maximální hodnota ve sloupci 16,4 10,1 46,7 41,1 10,7 4,6 66,7 minimální hodnota ve sloupci 5,5 3,6 10,3 13,7 1,9 0,0 30,3-16 -

17 Pořad Národní klenoty vysílaný na ČT1 zaznamenala necelá třetina účastníků domácího cestovního ruchu. K návštěvě některé z českých památek UNESCO jeho zhlédnutí inspirovalo 62 % z nich. Nejznámějšími památkami UNESCO v České republice jsou ty v Praze a Českém Krumlově; ty také v posledních pěti letech turisté sami navštěvovali nejčastěji. Q23., Q24. Znalost pořadu Národní klenoty, inspirace k návštěvě památek UNESCO

18 SWOT ANALÝZA Silné stránky Vysoká spokojenost návštěvníků (celková i dílčí) Vysoká loajalita, opakované návštěvy regionů Schopnost přilákat návštěvníky ze vzdálených oblastí Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Vysoká úroveň turistického značení a péče o památky Silný vliv předchozí dobré zkušenosti a word-of-mouth (doporučení příbuzných a známých) na opakovanou návštěvu Příležitosti Aktivní rozvoj a komunikace široké nabídky aktivit motivace k dlouhodobým a/nebo opakovaným návštěvám. Pokračování v rozvoji dopravní infrastruktury (spolupráce státu, krajů i soukromých subjektů/dopravců) a služeb pro motoristy Posilování vnímání regionů jako oblastí vhodných pro návštěvy rodin s dětmi, zlepšování zázemí pro děti a vybavenosti regionů dětskými atrakcemi K propagaci dovolené v regionech ČR využívat sociálních sítí a reklamních serverů Budování kvalitního zázemí pro relaxaci, která se stává stále častějším důvodem cestování Slabé stránky I přes zlepšující se trend stále nízká motivace návštěvníků/turistů k dlouhodobějším pobytům v regionech a s tím související nízké využívání ubytovacích kapacit Odlišná atraktivita jednotlivých oblastí (rozdílné hodnocení regionů domácími turisty), liší se také schopností přitáhnout návštěvníky na dlouhodobější pobyty a z delších vzdáleností Negativní vnímání dopravní infrastruktury, a to i přes určité meziroční zlepšení Negativní vnímání cenové úrovně služeb Hrozby Přetrvávající trend jednodenních návštěv a jeho vliv na nízké využívání ubytovacích zařízení, s tím související klesající průměrná denní útrata Atraktivita a dostupnost zahraniční dovolené, což může vést snižování počtu účastníků domácího cestovního ruchu Klesající atraktivita regionů z hlediska kulturních akcí a společenského života a zábavy

19 6. DOPORUČENÍ Hlavní doporučení plynoucí z výzkumu zaměřeného na monitoring a podporu domácího cestovního ruchu jsou následující: Ve spolupráci se soukromými subjekty se zaměřit na: Sestavení atraktivních nabídek skládajících se z širokého spektra nabízených aktivit a možností trávení volného času pro různé cílové skupiny Rozšíření nabídky možností pro návštěvníky přijíždějící za relaxací a nabízet aktivity, které jsou využitelné celoročně (odpočinková zařízení, wellness, aqvaparky apod.) Dlouhodobé zvyšování návštěvnosti rodin s dětmi, budování lepšího zázemí pro děti Organizaci a propagaci sezónních akcí, které motivují k opakovaným návštěvám (např. letní hudební festivaly) Zajištění odpovídající infrastruktury (stav silnic, parkovací místa, úklid, možnost nákupů aj.), podporu využívání hromadné dopravy (navazující jízdní řády, zastávky u turistických atraktivit) Na úrovni celé ČR a krajů diskutovat možnosti spolupráce v následující oblasti: Posilovat vnímání regionů jako vhodných jak ke krátkodobým, ale i dlouhodobějším pobytům prostřednictvím provázání nabídky jednotlivých regionů a lokalit. Zajištění odpovídající dopravní infrastruktury a služeb pro motoristy tak, aby osobní i veřejná doprava respektovala potřeby turistů (cyklobusy, možnost využít hromadnou dopravu pouze pro jednu z cest tam/zpět, záchytná parkoviště apod.) Sdílení Best Practices postupů osvědčených v určitých regionech: Šumava, Krkonoše a Podkrkonoší, Plzeňsko a Jižní Čechy z hlediska schopnosti získat návštěvníky z delších vzdáleností na delší pobyt s využitím ubytovacích kapacit V oblasti komunikace: Komunikovat aktuální nabídku možností trávení volného času (zejména v oblasti kulturních akcí, společenského života a zábavy) a tím motivovat návštěvníky k dlouhodobější a/nebo opakované návštěvě K propagaci regionů využívat především hojně využívaný internet (standardní i nové přístupy sociální sítě a virální marketing, slevové servery,

20 apod.); aktivně pracovat s využitím vyhledávačů (správná volba klíčových slov podporující návštěvu turistických informačních portálů) Začít využívat možností internetových aplikací pro mobilní telefony - hodnocení a doporučení navštívených lokalit, zobrazení turistických atraktivit a akcí v nejbližším okolí Podporovat pozitivní word-of-mouth V obecné rovině doporučujeme budovat nabídku v jednotlivých regionech tak, aby byla využitelná různými cílovými skupinami při různé délce pobytu, s co největším využitím v průběhu celého roku

21 7. PŘÍLOHY 7.1. REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA PRAHA Charakteristiky pobytu: V roce 2012 návštěvníci přijížděli do Prahy ze všech koutů republiky, častěji než vloni ze středních vzdáleností (21 až 100 km). Výrazně klesl podíl návštěvníků ze vzdálenosti nad 100 km. Turisté se do cílové lokality dopravili většinou autem, třetina také vlakem. Zpravidla přijeli na jednodenní pobyt bez noclehu, v doprovodu partnerů či přátel, častěji než loni také v doprovodu dětí. V restauracích se stravovalo 9 z 10 návštěvníků. Naopak ubytovací kapacity byly využívány spíše výjimečně, návštěvníci nejčastěji zůstávali u známých a přátel. Celková útrata se snížila, témě polovina návštěvníků utratila 201 až 500 Kč na osobu a den. Návštěvníci přijížděli do Prahy nejčastěji za poznáním, kulturními akcemi nebo společenským životem. Tyto aktivity patří dlouhodobě mezi největší pražská lákadla. Na lákavosti oproti roku 2011 ztratila pěší turistika. Téměř všichni návštěvníci přijíždí do Prahy opakovaně (87 % z nich tu v minulosti bylo již více než třikrát), stejně tak se až na výjimky plánují do regionu vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost návštěvníků Prahy zůstává velmi vysoká. Zeslábl však jejich vztah k regionu, Praha už nemá v porovnání s ostatními regiony při výběru výletu natolik výsadní postavení. Nejlépe byla v tomto regionu hodnocena nabídka programů pro volný čas a nákupní možnosti. Naopak nejvíce nespokojených návštěvníků bylo zaznamenáno u cenové úrovně služeb, dopravní infrastruktury a služeb pro motoristy. Mezi silné lokality v Praze patří především Botanická zahrada Troja a Masarykovo nádraží. Naopak nejslabší lokalitou je Botanická zahrada Albertov. Informační zdroje: Návštěvníci nejčastěji vyhledávali informace na internetu, často je získávali i od svých příbuzných a známých, ovšem v menší míře než v roce Dvě třetiny návštěvníků tohoto regionu na Prahu nezaznamenala žádnou reklamu. Největší vliv měla reklama na internetu (22 %) nebo reklama venkovní (18 %). Pořad Národní klenoty zaznamenala pětina návštěvníků Prahy, z nichž téměř 2/3 jeho zhlédnutí inspirovalo k návštěvě některé z českých památek UNESCO

22 Silné stránky Unikátnost pozice hlavního města České republiky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky z celé ČR Široké nákupní možnosti Široká nabídka programů pro volný čas Příležitosti Posilovat vnímání Prahy jako destinace vhodné pro dlouhodobější pobyty Zlepšovat dostupnost ubytovacích kapacit Nadále zlepšovat dopravní infrastrukturu rozšiřovat možnosti parkování Zintenzivnit péči o čistotu a pořádek Vzdělávat pracovníky v oblasti cestovního ruchu, aby mohli návštěvníci získávat potřebné informace přímo na místě Slabé stránky Negativní vnímání cenové úrovně služeb Výhrady k dopravní infrastruktuře (nedostatek parkovacích míst) a službám pro motoristy Velmi nízké využití ubytovacích kapacit Výhrady k péči o čistotu a pořádek Hrozby Vysoká cenová úroveň služeb může vést k poklesu frekvence stravování v restauračních zařízeních a přetrvávání nízkého využívání ubytovacích kapacit Klesající spokojenost s rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit Zachování stavu dopravní infrastruktury může odradit návštěvníky přijíždějící autem od další návštěvy

23 STŘEDNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do Středních Čech přijíždí návštěvníci nejčastěji ze vzdálenosti nad 51 km, a to zpravidla autem v doprovodu partnera/partnerky nebo přátel. Nadále převládá jednodenní charakter pobytů, podíl těch dlouhodobějších však roste. V restauračních zařízeních se stravovalo více než 80 % návštěvníků. Vzhledem k převládajícím pobytům bez noclehu byla ubytovací zařízení využívána v malé míře; pokud ano, návštěvníci nejčastěji přenocovali u známých a přátel. Průměrná denní útrata se obvykle pohybovala do 500 Kč. Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do Středních Čech za poznáním a relaxací. Nejlákavější aktivitou tak zůstala poznávací turistika, atraktivita pěší turistiky a cykloturistiky zaznamenala pokles. Většina návštěvníků přijíždí do Středních Čech opakovaně, stejně tak se naprostá většina z nich plánuje do regionu vrátit. Vztah k regionu zesílil 80 % turistů řadí region mezi své preferované. Hodnocení regionu: Celková spokojenost návštěvníků Středních Čech je vysoká, oproti roku 2011 se ještě zvýšila. Nejspokojenější byli návštěvníci s přátelskostí místních lidí, místním orientačním značením a péčí o čistotu a pořádek. Výhrady měli především k poskytování informací o regionu a dopravní infrastruktuře. Mezi nejsilnější lokality patří Nymburk, Poděbrady a Žleby, hůře je naopak návštěvníky hodnocena Kutná Hora. Informační zdroje: 2/3 návštěvníků nezaznamenaly na Střední Čechy žádnou reklamu; pokud ano, jednalo se nejčastěji o reklamu na internetu nebo venkovní reklamu. Převládajícím zdrojem informací je internet, nicméně míra využívání informačních zdrojů je celkově nízká. Pořad Národní klenoty zaznamenala téměř čtvrtina návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byly jeho zhlédnutím motivovány 2/3 z nich

24 Silné stránky Vysoká návratnost návštěvníků a vysoká loajalita k regionu Oblast využívaná především pro poznání a relaxaci Pozitivně hodnocená úroveň turistického značení Přátelskost místních lidí k turistům Schopnost přilákat návštěvníky z větších vzdáleností Příležitosti Posílení vnímání regionu jako destinace vhodné pro dlouhodobější pobyt Udržení a zvýšení spokojenosti s úrovní ubytovacích služeb Udržení kvality péče o čistotu a pořádek Komunikace regionu také jako vhodné destinace pro výlety obyvatel Prahy Další zlepšování dopravní infrastruktury a vybavenosti regionu atrakcemi pro děti Slabé stránky Převládající charakter jednodenních návštěv bez noclehu, s tím související nízké využítí ubytovacích zařízení Negativní vnímání dopravní infrastruktury Výhrady k poskytování informací o regionu Hrozby Přetrvávající trend jednodenních návštěv a jeho vliv na nízké využívání ubytovacích zařízení, s tím související klesající průměrná denní útrata Klesající spokojenost s rozsahem a dostupností ubytovacích služeb

25 Jižní Čechy Charakteristiky pobytu: Do Jižních Čech v letním období přijela většina návštěvníků ze vzdálenosti nad 100 km, a to zejména autem a v doprovodu partnera/partnerky či přátel. 2/5 návštěvníků přijely pouze na jeden den bez noclehu, stejné množství ale setrvalo 3 a více nocí. Pokud se v regionu ubytovali, jednalo se nejčastěji o penzion, případně přenocovali u známých/na chatě nebo v kempech. V restauračních zařízeních se stravovalo 90 % návštěvníků. Průměrná denní útrata se obvykle pohybovala mezi 200 a 1000 Kč. Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do regionu za poznáním, relaxací a turistikou a sportem. Nejlákavějšími aktivitami zůstávají různé typy turistiky, atraktivní je i koupání a vodní sporty. Téměř 3/4 návštěvníků byly v regionu opakovaně a naprostá většina z nich se hodlá znovu vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s Jižními Čechami je velmi vysoká. Loajalita mírně poklesla, přesto Jižní Čechy 60 % turistů při výběru místa dovolené upřednostňuje. Nejspokojenější byli návštěvníci s péčí o památky a turistické atraktivity, přátelskostí místních lidí k návštěvníkům a s péčí o bezpečnost návštěvníků a o životní prostředí. Výhrady měli především k dopravní infrastruktuře a cenové úrovni služeb. Mezi nejsilnější lokality patří Písek a Tábor, hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Jindřichův Hradec a Slavonice. Informační zdroje: Nejčastější zdroj informací představuje internet (vyhledávače). Propagaci regionu zaznamenali nejčastěji formou reklamy na internetu (21 %) nebo venkovní reklamy (21 %). Pořad Národní klenoty zaznamenala přibližně čtvrtina návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byla jeho zhlédnutím motivována více než polovina z nich

26 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky z celé České republiky Přátelskost místních lidí Úroveň péče o památky a turistické atraktivity Slabé stránky Značný podíl návštěvníků stále přijíždí pouze na jednodenní výlety bez noclehu, s čímž souvisí nízká míra využití ubytovacích kapacit Nespokojenost s cenovou úrovní služeb Negativní vnímání dopravní infrastruktury Příležitosti Posílení vnímání regionu jako oblasti vhodné, jak pro krátkodobé, tak pro dlouhodobé pobyty Udržení a zvyšování úrovně služeb pro motoristy Aktivní propagace široké nabídky aktivit nabízející sportovní vyžití, zároveň i kulturní a společenské akce Hrozby Pokračující trend jednodenních návštěv a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení v regionu Zachování současné dopravní infrastruktury Cenová úroveň služeb Klesající spokojenost s rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit

27 ŠUMAVA Charakteristiky pobytu: Více než 3/4 návštěvníků přijely na Šumavu ze vzdálenosti nad 100 km. Až na výjimky se do cílové lokality dopravili automobilem v doprovodu partnera/partnerky či přátel, 45 % z nich přijelo s dětmi. Nejčastěji v regionu pobyli 3 až 7 nocí. V restauracích regionu se alespoň částečně stravovalo 9 z 10 návštěvníků. Z ubytovacích kapacit byly nejčastěji využívány penziony (34 %), desetina návštěvníků přenocovala v kempech. Průměrná denní útrata se obvykle pohybovala mezi 200 a 1000 Kč na osobu a den. Do regionu přijelo nejvíce návštěvníků za turistikou a sportem, dále i za poznáním či relaxovat. Nejvíce je lákala pěší a poznávací turistika, atraktivní byla i cykloturistika či koupání a vodní sporty. Lákavost kulturních akcí naopak poklesla. Stejně jako minulé léto přijela do regionu většina návštěvníků na opakovanou návštěvu. Až na výjimky se sem plánují dříve či později vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost je téměř maximální. Vztah k regionu ovšem zeslábl Šumavu mezi preferované regiony při plánování dovolené řadí přibližně polovina návštěvníků. Nejlépe hodnocenou oblastí regionu byl rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit. Návštěvníci byli velmi spokojeni také s poskytováním informací o regionu a s přátelskostí místních lidí. Naopak nejhůře hodnocena byla cenová úroveň služeb. Hodnocení všech sledovaných lokalit je velmi dobré. Mezi nejsilnější lokality patří Lipno, mírně slabší ve srovnání s ostatními je Boubínský prales a Železná Ruda. Informační zdroje: Velká většina návštěvníků čerpala informace z internetu, který byl i hlavním informačním zdrojem. Reklamu na region většina návštěvníků nezaznamenala. Zasažení návštěvníci si nejčastěji všímali venkovních reklam (16 %) a reklam na internetu (14 %). Pořad Národní Klenoty zaznamenala více než třetina návštěvníků Šumavy. 2/5 z nich jeho zhlédnutí inspirovalo k návštěvě některé z českých památek UNESCO

28 Silné stránky Celkově silný region v rámci celé ČR Velmi vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Spokojenost s poskytováním informací Velmi dobře hodnocený rozsah a dostupnost ubytovacích i stravovacích kapacit Velká část návštěvníků přijíždějící z daleka Převažující vícedenní pobyty Rostoucí spokojenost ve všech oblastech Příležitosti Zvyšování kvality využívaných ubytovacích a stravovacích zařízení Zlepšování podmínek pro turistiku a vytváření zázemí ke sportovním aktivitám Vyhledávání příležitostí k pořádání kulturních akcí a vytváření podmínek k dalšímu volnočasovému vyžití Zachovávání životního prostředí a využívání přírodního potenciálu regionu Dalším vzděláváním zvyšovat úroveň pracovníků turistických informačních center Slabé stránky I přes určité zlepšení vysoká cenová úroveň služeb Rezervy v dopravní infrastruktuře a nespokojenost s parkovacími možnostmi Ve srovnání s ostatními regiony spíše nižší loajalita návštěvníků Hrozby Přelidněnost ve frekventovaných lokalitách může ohrozit kvalitu prostředí i spokojenost některých návštěvníků Snižující se atraktivita společenského a kulturního vyžití v regionu Problematické vymezení Národního parku Šumava a nespokojenost některých návštěvníků s ochranou přírody

29 PLZEŇSKO A ČESKÝ LES Charakteristiky pobytu: Návštěvníci přijížděli na Plzeňsko a do Českého lesa nejčastěji ze vzdálenosti nad 100 km. Nejčastěji cestovali autem, častěji než vloni přijeli vlakem. Délka pobytu se mírně prodloužila, klesl podíl jednodenních návštěv a naopak vzrostl počet pobytů na 3 a více nocí. Návštěvníci byli doprovázeni zpravidla partnerem/partnerkou nebo přáteli. V restauračních zařízeních se stravovala naprostá většina návštěvníků, ubytovacích kapacit využily 2/3 z nich. Nejčastěji přenocovali v soukromí (na chatě, u známých) či v penzionech. Průměrná denní útrata činila nejčastěji 201 až 500 Kč na osobu, náklady na pobyt se od roku 2011 mírně zvýšily. Návštěvníci do regionu nejčastěji přijíždějí relaxovat, za poznáním či turistikou a sportem. Většinu návštěvníků sem lákala poznávací turistika, atraktivní bylo i koupání a vodní sporty. Více než polovina návštěvníků byla již v regionu více než 3krát, většina se sem chce v brzké době vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost návštěvníků je nadále velmi vysoká, výrazně se zvýšil počet velmi spokojených návštěvníků. Jejich loajalita k regionu je ale spíše slabší Plzeňsko a Český les při plánování dovolené či výletu upřednostňuje necelá polovina turistů. Nejvíce spokojeni byli oslovení návštěvníci s oblastí místního orientačního značení, velmi dobře hodnotili i poskytování informací o regionu a přátelskost místních lidí. Naopak nejhůře hodnotili nákupní možnosti a cenovou úroveň služeb. Mezi silnější lokality regionu patří Přírodní park Sedmihoří Sycherák a rozhledna na Čerchově, mírně hůře než ostatní jsou naopak návštěvníky hodnoceny Domažlice. Informační zdroje: Informace čerpali návštěvníci ze stejných zdrojů jako v minulém roce, nejčastěji opět na internetu. Hlavním zdrojem byly vyhledávače a důležité informace získávali návštěvníci i prostřednictvím sociálních sítí. Dále byli často informačním zdrojem příbuzní či známí. Oproti loňskému létu byla více využívána turistická informační centra. Velká část návštěvníků zaznamenala venkovní reklamu (47 %) a reklamu na internetu (41 %). Pořad Národní klenoty zaznamenalo téměř 60 % návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byly jeho zhlédnutím motivovány necelé 3/4 z nich

30 Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky ze všech koutů republiky Vysoká spokojenost návštěvníků Místní orientační značení a atraktivita poznávací turistiky Přátelskost místních lidí Velká návratnost návštěvníků Prodlužování délky pobytů v regionu Vysoký zásah reklamou Slabé stránky Negativní hodnocení dopravní infrastruktury Nespokojenost s cenovou úrovní služeb I přes pokles jednodenních návštěv se stále jedná o poměrně rozšířený trend Nižší využívání veřejných ubytovacích kapacit (návštěvníci často zůstávají v soukromí) Příležitosti Rozvíjení možností volnočasového vyžití a podporovat společenské aktivity v regionu Vytváření lepších podmínek pro vodní sporty i jiné aktivity v přírodě Udržování kvality ubytovacích služeb a hojně využívaných stravovacích zařízení Podporování konkurence mezi prodejci a zlepšování nákupních i cenových podmínek Dalším profesním vzděláváním zlepšovat kompetence pracovníků turistických informačních center i pracovníků v dalších službách cestovního ruchu Hrozby Převládající ubytování v soukromí může snížit vytíženost ubytovacích kapacit Snižující se spokojenost s cenami a nákupními možnostmi

31 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ Charakteristiky pobytu: Do Západočeských lázní přijíždí návštěvníci nejčastěji ze vzdálenosti nad 100 km, a to zpravidla autem, častěji než v roce 2011 využívali také vlak nebo linkový autobus. Nejčastěji v regionu strávili 3 až 7 nocí, více než čtvrtina návštěvníků stále přijíždí na jednodenní výlet. Doprovázeni jsou zpravidla partnerem/partnerkou nebo přáteli. V restauračních zařízeních se stravovalo 85 % návštěvníků. Ti, kteří byli v regionu ubytováni, nejčastěji přenocovali v penzionech a hotelech *** a více. Průměrná denní útrata návštěvníků se obvykle pohybovala mezi 201 až 1000 Kč na osobu a den. Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do Západočeských lázní za relaxací, velká část jich přijela také za poznáním či turistikou a sportem. Stejně jako loni byla v tomto regionu nejlákavější aktivitou poznávací turistika, významný nárůst zaznamenala pěší turistika. Ačkoliv v roce 2012 do regionu přijelo více prvonávštěvníků, většina přijíždí opakovaně a hodlá se do regionu znovu vrátit. Hodnocení regionu: Spokojenost s místem pobytu zůstává vysoká, výrazně se zvýšil počet velmi spokojených návštěvníků. Polovina z nich řadí Západočeské lázně mezi upřednostňované regiony. Nejspokojenější byli návštěvníci s poskytováním informací o regionu, dále pak s místním orientačním značením a dostupností stravovacích kapacit. Výhrady měli především k cenové úrovni služeb a dopravní infrastruktuře. Mezi nejsilnější lokality patří Horní Slavkov, hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Karlovy Vary. Informační zdroje: Návštěvníci Západočeských lázní nejčastěji získávali informace o regionu na internetu, který byl pro ně i zdrojem nejdůležitějších informací. Nejvíce byly využity vyhledávače. Oproti minulému roku narostlo využití turistických informačních portálů. Významným informačním zdrojem byli také příbuzní či známí. Propagaci regionu zaznamenali nejčastěji formou reklamy na internetu (29 %), venkovní reklamy (23 %) a reklamy v tisku (16 %). Žádnou reklamu nezaznamenalo 45 % návštěvníků. Pořad Národní klenoty zaznamenala více než třetina návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO bylo jeho zhlédnutím motivováno přibližně 60 % z nich

32 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky z velkých vzdáleností Dobrá úroveň orientačního značení Vysoká spokojenost s poskytováním informací o regionu Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Výborné podmínky pro relaxaci a wellness Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Příležitosti Posilovat vnímání Západočeských lázní jako destinace vhodné k dlouhodobým pobytům s širokou nabídkou aktivit Nadále zlepšovat dopravní infrastrukturu, včetně dostupnosti vlakem nebo autobusem Zlepšovat vybavenost regionu pro děti a zvyšovat tak atraktivitu regionu pro rodiny s dětmi Zvýšit počet kulturních akcí, podpořit noční život Udržet úroveň péče o životní prostředí Slabé stránky Negativní hodnocení dopravní infrastruktury Vysoká cenová úroveň služeb Nižší loajalita ve srovnání s průměrem celé ČR Výhrady k velkému množství návštěvníků z Ruska Hrozby Snižující se spokojenost návštěvníků s cenovou úrovní služeb může snížit využívání ubytovacích i stravovacích zařízení v regionu Spíše nižší loajalita návštěvníků Malá nabídka programů pro volný čas a zábavy může způsobit neatraktivnost regionu pro mladé lidi a rodiny s dětmi

33 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Více než třetina návštěvníků přijížděla do Severozápadních Čech ze vzdálenosti větší než 100 km. Nejvíce jich přijelo autem, část cestovala vlakem či na kole. Většinou se sem vydali na jednodenní výlet s partnery či známými. Častěji než loni přijeli i s dětmi. V místních restauračních zařízeních se alespoň částečně stravovalo 9 z 10 návštěvníků. Ubytovaní návštěvníci využili nejčastěji penziony, často přenocovali také v soukromí (u příbuzných, na chatě). Průměrná denní útrata se obvykle pohybovala do 500 Kč na osobu a den. Nejčastějším důvodem pro návštěvu regionu byla letos relaxace, dále pak poznání či turistika a sport. Nejlákavější aktivitou byla poznávací turistika. Atraktivní byly i další druhy turistiky (pěší turistika, jejíž lákavost oproti roku 2011 poklesla, cykloturistika) nebo koupání a vodní sporty. Návštěvníci obvykle přijíždějí do Severozápadních Čech opakovaně, prvnonávštěvníci ale dlouhodobě tvoří téměř třetinu turistů. Až na výjimky uvažují o další návštěvě. Hodnocení regionu: Celková spokojenost je nadále velmi vysoká, roste počet velmi spokojených návštěvníků. Mezi preferované regiony Severozápadní Čechy řadí 60 % těch, kteří je navštívili. Návštěvníci regionu byli nejvíce spokojeni s přátelskostí místních lidí a s poskytováním informací o regionu. Naopak nespokojeni byli často s nákupními možnostmi, cenovou úrovní služeb a dopravní infrastrukturou. Mezi nejsilnější lokality patří Louny, Teplice (zámek, botanická zahrada), Libochovice (zámek) a Chomutov, hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Litoměřice a Velké Březno (zámek). Informační zdroje: Informace byly získávány nejčastěji prostřednictvím internetových vyhledávačů. Návštěvníci často čerpali informace také od příbuzných či známých a z propagačních materiálů a průvodců. 2/3 návštěvníků nezaznamenaly žádnou reklamou na region. Pokud nějakou zaznamenali, bylo to zpravidla na internetu, případně si všimli reklamy venkovní. Pořad Národní klenoty zaznamenala čtvrtina návštěvníků, z nichž jeho zhlédnutím byly k návštěvě některé z českých památek UNESCO inspirovány 2/3 z nich

34 Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky ze všech koutů republiky Vysoká celková spokojenost návštěvníků Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Spokojenost s poskytováním informací o regionu Návratnost návštěvníků Příležitosti Propagovat region jako vhodný pro dlouhodobé pobyty Zvýšení kvality ubytovacích služeb i stravovacích zařízení Vybudování podmínky vhodné k relaxaci, která se stala dominantním důvodem návštěvy regionu Větší propagace kulturních a turistických atraktivit v regionu pro turisty přijíždějící za poznáním Další vzdělávání pracovníků ve službách cestovního ruchu Zlepšit vybavenost regionu atrakcemi pro děti Slabé stránky Převládající trend jednodenních návštěv a s tím související nízká míra využití ubytovacích kapacit Zhoršující se hodnocení ubytovacích služeb Negativně vnímané ceny služeb Výhrady k nákupním možnostem Nespokojenost s dopravní infrastrukturou Hrozby Snižující se spokojenost ve všech sledovaných oblastech může do budoucna ohrozit návštěvnost regionu Špatné hodnocení dopravní infrastruktury i dostupnosti regionu hromadnou dopravou může odradit návštěvníky přijíždějící jak z kratších, tak delších vzdáleností Návštěvníci stěžující si na množství Romů v regionu

35 ČESKOLIPSKO A JIZERSKÉ HORY Charakteristiky pobytu: Návštěvníci do regionu přijížděli nejčastěji ze vzdálenosti větší než 100 km. Nejčastěji cestovali autem, přijížděli s partnery či známými, často i s dětmi. Téměř 2/5 návštěvníků přijela na jednodenní výlet, téměř ve stejné míře ale strávila v Českolipsku a Jizerských horách 3 až 7 nocí. Naprostá většina návštěvníků se alespoň částečně stravovala v restauračních zařízeních. Průměrná denní útrata od loňska mírně klesla, polovina turistů utratila mezi 201 až 500 Kč na osobu a den, pětina pouze do 200 Kč. Z návštěvníků, kteří zde byli ubytováni, jich nejvíce nocovalo v penzionech, velká část zůstávala i u známých či na vlastní chalupě, případně přespali v kempech. Návštěvníci do Českolipska a Jizerských hor nejčastěji přijíždějí relaxovat. Častěji než vloni také přijeli za poznáním, méně naopak přijelo za turistikou či sportem. Nejatraktivnější byla stejně jako loni pěší turistika nebo také poznávací turistika a koupání či vodní sporty. Atraktivita těchto aktivit však poklesla. Do regionu přijela čtvrtina návštěvníků poprvé, naprostá většina se plánuje dříve či později vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s místem pobytu zůstává vysoká, snížil se ale počet velmi spokojených návštěvníků. Jejich vztah k regionu přesto výrazně zeslábl Českolipsko a Jizerské hory řadí mezi své preferované regionu 56 % návštěvníků. Návštěvníci v regionu byli nejvíce spokojeni s péčí o životní prostředí, ale také s přátelskostí místních lidí. Velmi dobře hodnotili i místní orientační značení. Nejhůře hodnocena byla dopravní infrastruktura, cenová úroveň služeb a služby pro motoristy. Mezi nejsilnější lokality patří Hrubý Rohozec a Jablonec nad Nisou, hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Česká Lípa a Zákupy. Informační zdroje: Nejvýznamnějším zdrojem informací pro návštěvníky tohoto regionu byly stejně jako loni internetové vyhledávače. Vzrostlo využití informací od příbuzných či známých, návštěvníci často čerpali z knižních průvodců a častěji než v loňském létě také využívali turistická informační centra. Reklamu či upoutávku na region zaznamenala jen necelá polovina návštěvníků, nejčastěji se jednalo o reklamu na internetu (28 %) či reklamu venkovní (23 %). Pořad Národní klenoty zaznamenalo téměř 30 % návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byly jeho zhlédnutím motivována téměř 2/3 z nich

36 Silné stránky Vysoká spokojenost návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky i ze vzdálených koutů České republiky Atraktivita regionu pro účely relaxace Vysoká míra využívání stravovacích zařízení Spokojenost návštěvníků s péčí o životní prostředí a o čistotu a pořádek Přátelskost místních lidí Příležitosti Posílit vnímání regionu jako vhodné destinace i pro dlouhodobé pobyty Rostoucí využívání turistických informačních center lze využít k lepší informovanosti návštěvníků o atraktivitách v regionu Zlepšovat kvalitu restaurací a podporovat penziony Rozšiřovat spektrum nabízených aktivit, budovat zázemí k relaxaci a podporovat kulturní akce Zlepšit především dopravní infrastrukturu, včetně služeb pro motoristy a cykloturisty Slabé stránky Rostoucí počet jednodenních návštěv bez noclehu, celkové zkracování doby pobytu v regionu Negativní hodnocení dopravní infrastruktury Nespokojenost s cenovou úrovní služeb Výtky ke službám pro motoristy Nespokojenost návštěvníků s cenami Málo příležitostí ke kulturnímu vyžití Hrozby Klesající loajalita návštěvníků Klesající spokojenost návštěvníků se sledovanými oblastmi Nespokojenost s dopravní obslužností může odradit velkou část návštěvníků přijíždějící z dalekých vzdáleností Vysoké ceny a nedostatečná šíře volnočasových aktivit může způsobit odliv návštěvníků do atraktivnějších oblastí

37 ČESKÝ RÁJ Charakteristiky pobytu: Do Českého ráje v letním období přijela většina návštěvníků ze vzdálenosti nad 50 km, zvýšil se však počet těch přijíždějících ze vzdálenosti 21 až 50 km. Do lokality se zpravidla dopravili autem, v doprovodu partnera/partnerky či přátel. Častěji něž vloni přijížděli s dětmi. Více než 2/5 návštěvníků přijely pouze na jeden den bez noclehu. Pokud se v regionu ubytovali, jednalo se nejčastěji o kempy, případně přenocovali u známých/na chatě nebo v penzionech. V restauračních zařízeních se stravovaly 3/4 návštěvníků. Průměrná denní útrata se mírně snížila a obvykle se pohybovala do 500 Kč. Návštěvníci do regionu nejčastěji přijeli relaxovat, velká část jich přijela také za turistikou a sportem či za poznáním. Nejlákavější aktivitou byla pěší a poznávací turistika, oproti loňskému létu výrazně vzrostla atraktivita koupání a vodních sportů. Oproti minulému létu bylo v regionu více prvonávštěvníků, hlavním impulsem návštěvy bylo nejčastěji doporučení známých a v případě opětovné návštěvy i vlastní dobrá zkušenost. 88 % návštěvníků uvažuje, že se do regionu vrátí. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s Českým rájem je velmi vysoká. Loajalita mírně poklesla, přesto Český ráj 70 % turistů při výběru místa dovolené upřednostňuje. Nejspokojenější byli návštěvníci s místním orientačním značením, s přátelskostí místních lidí, dále pak s péčí o památky a turistické atraktivity, péčí o životní prostředí i s péčí o čistotu a pořádek.výhrady měli především k dopravní infrastruktuře a cenové úrovni služeb. Mezi nejsilnější lokality patří Jičín a Nová Paka, hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Prachovské skály. Informační zdroje: Návštěvníci Českého ráje nejčastěji získávali informace o regionu na internetu, který byl pro ně i zdrojem nejdůležitějších informací. Nejvíce byly využity vyhledávače, třetina respondentů využila turistické informační portály. Téměř třetina návštěvníků zaznamenala reklamu na internetu nebo venkovních poutačích. Pořad Národní klenoty zaznamenala přibližně čtvrtina návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byla jeho zhlédnutím motivována téměř polovina z nich

38 Silné stránky Vysoká celková spokojenost a návratnost návštěvníků Vysoká návštěvnost rodin s dětmi zna- Úroveň místního orientačního čení Péče o turistické atraktivity Široký rozsah sportovní vyžití (turistika, cyklistika, vodní sporty) Spokojenost návštěvníků s čistotou a pořádkem Příroda a životní prostředí Slabé stránky Přetrvávající krátkodobý charakter pobytů, s čímž souvisí nízká míra využití ubytovacích kapacit Negativní hodnocení dopravní infrastruktury Výhrady k cenové úrovni služeb Příležitosti Dále posilovat vnímání Českého ráje jako destinace vhodné k dlouhodobým pobytům Zlepšovat dopravní infrastrukturu a podmínky pro motoristy i cyklisty Zvyšovat kvalitu ubytovacích zařízení Rozvíjet možnosti vyžití pro děti Vytvářet podmínky pro malé a střední podnikatele v oblasti ubytování, stravování i drobného prodeje Posílit využití turistických informačních center a rozvíjet kompetence pracovníků v cestovním ruchu Hrozby Snižující se spokojenost návštěvníků s cenovou úrovní služeb může způsobit jejich odliv z ubytovacích i stravovacích zařízení v regionu Zachování současné dopravní infrastruktury Přetrvávající trend jednodenních návštěv bez noclehu

39 KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ Charakteristiky pobytu: Do Krkonoš a Podkrkonoší přijíždí návštěvníci nejčastěji ze vzdálenosti nad 100 km, a to zpravidla autem, častěji než v roce 2011 využívali také vlak. Třetina turistů přijela na jednodenní výlet, ve stejné míře v regionu strávili 3 až 7 nocí. Doprovázeni jsou zpravidla partnerem/partnerkou nebo přáteli. V restauračních zařízeních se stravovalo přibližně 80 % návštěvníků. Ti, kteří byli v regionu ubytováni, nejčastěji přenocovali v penzionech a hotelech *,**. Průměrná denní útrata se mírně snížila, nejčastěji utratí 201 až 500 Kč na osobu a den. Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do Krkonoš a Podkrkonoší za turistikou, sportem a relaxací. Nejlákavější aktivitou tak jednoznačně zůstala pěší turistika, oblíbená je i poznávací turistika, roste význam cykloturistiky. Většina návštěvníků přijíždí do regionu opakovaně a hodlá se do regionu znovu vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost návštěvníků je vysoká, stejně jako jejich loajalita. Vztah k regionu zesílil téměř 70 % turistů řadí region mezi své preferované. Nejspokojenější byli návštěvníci s přátelskostí místních lidí k návštěvníkům, poskytováním informací o regionu a rozsahem a dostupností ubytovacích kapacit. Výhrady měli především k cenové úrovni služeb. Lokality Krkonoš a Podkrkonoší jsou celkově hodnoceny velmi dobře, mezi nejsilnější lokality patří Lázně Bělohrad, hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Milovice a Strážné. Informační zdroje: Propagaci regionu zaznamenali nejčastěji formou venkovní reklamy (24 %) a reklamy na internetu (20 %). Žádnou reklamu nezaznamenaly přibližně 2/5 z nich. Převládajícím zdrojem informací je internet, ve větší míře využívají i informační turistická centra a propagační materiály. Pořad Národní klenoty zaznamenala téměř třetina návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byla jeho zhlédnutím motivována přibližně polovina z nich

40 Silné stránky Vysoká spokojenost a loajalita návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky i ze vzdálenějších oblastí Přátelskost místních lidí Relativně vysoký podíl návštěvníků přijíždějících na několikadenní pobyty Vysoká atraktivita regionu pro pěší turistiku Příležitosti Další rozšiřování služeb pro motoristy a zlepšování dopravní infrastruktury I přes určité zlepšení pokračovat ve zpřístupňování regionu hromadnou dopravou Posilovat rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Zvýšit atraktivitu regionu pro rodiny s dětmi Slabé stránky Vysoká cenová úroveň služeb Výhrady k nedostatku parkovacích míst, vysoké ceně parkování Hrozby Stávající cenová úroveň služeb, která může způsobit odliv návštěvníků určité skupiny Přetrvávající výhrady k dopravní infrastruktuře nedostatek parkovacích míst, drahé parkování

41 KRÁLOVEHRADECKO Charakteristiky pobytu: Do Královéhradecka přijela téměř polovina návštěvníků ze vzdálenosti větší než 100 km. Ačkoliv se délka pobytu prodloužila, nejvíce návštěvníků přijelo na jednodenní pobyt. Nejčastěji cestovali autem a zpravidla přijeli s partnery či známými,častěji než vloni přijeli také s dětmi. V restauračních zařízeních se alespoň částečně stravovalo necelých 90 % návštěvníků. Ubytovaní návštěvníci nejčastěji nocovali v penzionech, dále pak u známých, případně na vlastní chalupě nebo v kempu. Výdaje v regionu se mírně snížily, návštěvníci obvykle utratili 201 a 1000 Kč na osobu a den. Nejčastějším důvodem návštěvy regionu byla relaxace, lidé často přijížděli i za poznáním či turistikou a sportem. Nejlákavější aktivitou byla pěší turistika, do regionu často lákala i turistika poznávací, cykloturistika nebo koupání a vodní sporty. Oproti roku 2011 výrazně klesla atraktivita společenského života a zábavy v regionu. 3/4 návštěvníků na Královéhradecko přijíždí opakovaně a až na výjimky se sem plánují dříve či později vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost je dlouhodobě vysoká, dokonce ještě vzrostl počet velmi spokojených návštěvníků. Zesílil také jejich vztah k regionu, Královéhradecko při plánování pobytu upřednostňuje přibližně 70 % návštěvníků. Návštěvníci v regionu nejlépe hodnotili místní orientační značení, péče o čistotu a pořádek i přátelskost místních lidí. Nejhůře byly naopak hodnoceny služby pro motoristy, dopravní infrastruktura a cenová úroveň služeb. Mezi nejsilnější lokality patří Hradec Králové a Památník bitvy 1866, hůře je naopak návštěvníky hodnocen Vamberk. Informační zdroje: Návštěvníci regionu čerpali informace nejčastěji z internetu prostřednictvím vyhledávačů, důležitým zdrojem byli i příbuzní či známí. Od minulého léta se zvýšilo také využití turistických informačních center. Reklamu na region zaznamenala přibližně polovina návštěvníků, nejčastěji si všímali venkovních reklam (31 %). Pořad Národní klenoty zaznamenala třetina návštěvníků. Jeho zhlédnutím byly k návštěvě některé z českých památek UNESCO motivovány 3/4 z nich

42 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Kvalitní místní orientační značení v souvislosti s vyhledávanou pěší turistikou Dobré hodnocení péče o rozvoj regionu Zvyšující se spokojenost se službami Vysoká míra využití restauračních zařízení Přátelskost místních lidí Lidé přijíždějící z velkých vzdáleností Příležitosti Rostoucí počet návštěvníků využívající stravovací kapacity poukazuje na jejich kvalitu větší propagace těchto zařízení a jejich cenová dostupnost pro všechny kategorie návštěvníků Další zlepšování dopravní infrastruktury Udržení kvality poskytovaných služeb a zvyšování kvality zejména u využívaných restauračních zařízení Vybudování zázemí pro návštěvníky přijíždějící za relaxací a prodloužit tak jejich pobyty v regionu Vysoká atraktivita sportovních aktivit Slabé stránky Nadále převládající charakter jednodenních návštěv, s čímž souvisí nízké využívání ubytovacích kapacit v regionu Negativní vnímání dopravní infrastruktury a služeb pro motoristy Výhrady k cenová úrovni služeb Hrozby Klesající atraktivita společenských aktivit může do budoucna odradit určité skupiny návštěvníků Přetrvávající nízké využívání ubytovacích kapacit

43 VÝCHODNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Návštěvníci do Východních Čech přijížděli ze všech koutů republiky, a to zpravidla autem. Návštěvníci z blízkého okolí cestovali také na kole. Ačkoliv se délka pobytu v regionu mírně prodloužila, téměř polovina návštěvníků přijela na jednodenní pobyt bez noclehu. Většina návštěvníků přicestovala s partnery či známými, často i s dětmi. 85 % návštěvníků regionu se alespoň částečně stravovalo v místních restauracích. Ti, kteří byli v regionu ubytovaní, přenocovali zpravidla v soukromí (u známých, na vlastní chatě) či v penzionech. Obvykle utratili 200 až 1000 Kč na osobu a den. Návštěvníci přijížděli do Východních Čech především kvůli poznání a relaxaci nebo také turistice a sportu. Nejlákavější atraktivitou zůstala pěší turistika, více návštěvníků než vloni bylo přilákáno pěší turistikou. Atraktivní bylo i koupání a vodní sporty či cykloturistika. Většina návštěvníků přijíždí do regionu opakovaně a až na výjimky se sem plánují znovu vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost je velmi vysoká, oproti roku 2011 se ještě zvýšil počet velmi spokojených návštěvníků. Při plánování dovolené řadí Východní Čechy mezi preferované regiony 7 z 10 návštěvníků. Návštěvníci regionu byli nejvíce spokojeni s místním orientačním značením, péčí o čistotou a pořádek a přátelskostí místních lidí. Naopak nejhůře hodnotili dopravní infrastrukturu a služby pro motoristy. Mezi nejsilnější lokality patří Heřmanův Městec, Kladruby nad Labem, Lázně Bohdaneč, Chrudim a Holice, naopak hůře byl návštěvníky hodnocen Lanškroun. Informační zdroje: Návštěvníci nejčastěji čerpali informace z internetu, častěji než vloni využívali také informace od příbuzných či známých a z turistických informačních center. Naopak méně byly využívány propagační materiály, prospekty či průvodci. Reklamu či upoutávku na region zaznamenala více než polovina návštěvníků. Největší vliv měla venkovní reklama (33 %), dále reklama na internetu (18 %) nebo v tisku (16 %). Pořad Národní klenoty zaznamenala třetina návštěvníků. 4 z 5 byli jeho zhlédnutím inspirováni k návštěvě některé z českých památek UNESCO

44 Silné stránky Návštěvníci přijíždějící ze všech koutů republiky Vysoká spokojenost návštěvníků Přátelskost místních lidí a návratnost Péče o čistotu a pořádek a životní prostředí Místní orientační značení Příležitosti Posílení vnímání regionu jako destinace vhodné pro delší pobyty Rozvíjet rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Zaměřit se na atraktivitu regionu pro rodiny s dětmi Rostoucí atraktivita pěší turistiky Rostoucí spokojenost s dopravní infrastrukturou i službami pro motoristy Rozšiřovat možnosti kulturního a společenského vyžití Slabé stránky Silná preference jednodenních návštěv bez noclehu, s čímž souvisí nízké využívání veřejných ubytovacích kapacit (pokud se návštěvníci ubytují, nejčastěji zůstávají v soukromí) Výhrady k dopravní infrastruktuře a službám pro motoristy Negativní vnímání cenové úrovně služeb Hrozby Negativní vnímání dopravní infrastruktury může odradit návštěvníky přijíždějící autem (nedostatek parkovacích míst, drahé parkování) Přetrvávající převaha jednodenních výletů způsobuje nedostatečné využití ubytovacích kapacit

45 VYSOČINA Charakteristiky pobytu: Na Vysočinu přijíždí návštěvníci především ze vzdálenosti 21 až 50 km, do cílové lokality se dopravují zpravidla automobilem. Nejčastěji jsou doprovázeni partnerem/partnerkou či přáteli, značná část návštěvníků přijížděla také s dětmi. V 60 % případů se jednalo o jednodenní pobyty bez noclehu. Téměř 90 % návštěvníků se alespoň částečně stravovalo v restauračních zařízeních. Ubytovací kapacity byly naopak využity spíše výjimečně, ti, kteří na Vysočině přenocovali, zůstávali obvykle v penzionu, kempu nebo soukromí (u známých, na chatě). Denní útrata se od roku 2011 snížila, turisté obvykle utratí 201 až 500 Kč na osobu. V letních měsících je hlavním důvodem pro návštěvu Vysočiny poznání a častěji než vloni také relaxace. Ačkoliv atraktivita poznávací turistiky poklesla, zůstává nejlákavější aktivitou. Návštěvníky dále láká koupání a vodní sporty. 3/4 návštěvníků přijíždí na Vysočinu opakovaně. Další návštěvu plánují 4 z 5 turistů. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou s pobytem na Vysočině až na výjimky spokojeni. Mírně posílil jejich vztah k regionu, Vysočinu při plánování dovolené upřednostňují téměř 2/3 návštěvníků. Mezi nejlépe hodnocené oblasti patří přátelskost místních lidí a péče o čistotu a pořádek. Negativní hodnocení se naopak týká zejména nákupních možností a poskytování informací o regionu. Mezi nejsilnější lokality patří Velká Bíteš a Nové Město na Moravě, naopak hůře návštěvníci hodnotili Žirovnice. Informační zdroje: Reklamu na region Vysočina zaznamenaly 2/5 návštěvníků, nejčastěji se jednalo o reklamu na internetu (20 %). Nejčastější zdroj informací představoval internet (internetové vyhledávače). Častěji než vloni byly využívány také informace od známých či příbuzných nebo z turistických informačních center. Pořad Národní klenoty zaznamenala necelá čtvrtina návštěvníků. Jeho zhlédnutí k návštěvě některé z českých památek UNESCO inspirovalo 60 % z nich

46 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky ze všech koutů republiky Vnímaná přátelskost obyvatel Vysočiny k návštěvníkům Úroveň péče o čistotu a pořádek Příležitosti Posilovat vnímání regionu jako destinace vhodné pro dlouhodobější pobyty Rozšiřovat vybavenosti regionu atrakcemi pro děti Udržet úroveň veřejného stravování Zintenzivnit propagaci regionu v médiích Budovat vhodné zázemí pro relaxaci a wellness Podporovat vzdělanost pracovníků v oblasti cestovního ruchu Slabé stránky Přetrvávající trend jednodenních pobytů bez noclehu, s čímž souvisí velmi nízké využívání ubytovacích kapacit Výhrady k nákupním možnostem (nedostatečná nákupní síť) Nedostatečné poskytování informací o regionu Klesající spokojenost s hodnocenými oblastmi Hrozby Přetrvávající neatraktivita regionu k vícedenním pobytům Zhoršující se hodnocení služeb, dostupnosti regionu i péče o jeho rozvoj (častější výtky ke všem hodnoceným oblastem návštěvníků než je tomu v případě jiných regionů) Prudce klesající spokojenost se službami pro cyklisty

47 JIŽNÍ MORAVA Charakteristiky pobytu: Na Jižní Moravu v letním období přijela většina návštěvníků ze vzdálenosti větší než 100 km, přibylo ale návštěvníků přijíždějících z kratších vzdáleností. Nejčastěji cestovali autem a v doprovodu partnera/partnerky či přátel. Více než polovina návštěvníků přijela pouze na jeden den bez noclehu. Pokud se v regionu ubytovali, jednalo se nejčastěji o penzion, v kempech strávilo noc méně lidí než v roce V restauračních zařízeních se stravovalo 84 % návštěvníků. Průměrná denní útrata se snížila, obvykle se pohybovala do 500 Kč na osobu a den. Návštěvníci nejčastěji přijíždějí do regionu za poznáním a relaxací. Největšími lákadlem byla poznávací a pěší turistika, oproti minulému létu stoupla atraktivita kulturních akcí a společenského života v regionu. Téměř polovina respondentů již byla v regionu více než 3krát a skoro všichni se sem plánují dříve či později vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s Jižní Moravou je velmi vysoká dokonce ještě vzrostl počet velmi spokojených návštěvníků. Stejně tak zesílil vztah návštěvníků k regionu mezi preferované regiony jej řadí téměř 60 % z nich. Nejspokojenější byli návštěvníci s místním orientačním značením a s přátelskostí místních lidí. Výhrady měli především k dopravní infrastruktuře a cenové úrovni služeb. Mezi nejsilnější lokality patří Valtice a Boskovice (město, zámek), hůře jsou naopak návštěvníky hodnoceny Strážnice a Hustopeče. Informační zdroje: Návštěvníci Jižní Moravy nejčastěji získávali informace o regionu na internetu, který byl pro ně i zdrojem nejdůležitějších informací. Dalším častým informačním zdrojem byli příbuzní a známí. Propagaci regionu zaznamenali nejčastěji formou reklamy na internetu (20 %). Pořad Národní klenoty zaznamenala přibližně čtvrtina návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byla jeho zhlédnutím motivována více než polovina z nich

48 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Úroveň místního orientačního značení Spokojenost s péčí o životní prostředí a s čistotou a pořádkem Přátelskost místních lidí k návštěvníků Příroda a životní prostředí Schopnost přilákat návštěvníky z velkých i malých vzdáleností Příležitosti Posilovat vnímání Jižní Moravy jako destinace vhodné k dlouhodobým pobytům Vytvářet zázemí pro relaxační pobyty a podporovat vinařskou turistiku Nadále zlepšovat dopravní infrastrukturu Vyhledávat příležitosti k pořádání kulturních akcí Udržet kvalitu a čistotu prostředí Rozvíjet možnosti vyžití pro rodiny s dětmi Slabé stránky Negativní hodnocení dopravní infrastruktury Negativní vnímání cenové úrovně služeb Převaha jednodenních výletů a s tím související nízké využívání ubytovacích kapacit Klesající spokojenost s ubytovacími službami Hrozby Převaha jednodenních výletů klesající spokojenost s ubytovacími službami Klesající spokojenost s dostupností regionu hromadnou dopravou Nižší spokojenost s nabídkou rozmanitých volnočasových aktivit může způsobit odliv návštěvníků do atraktivnějších oblastí

49 VÝCHODNÍ MORAVA Charakteristiky pobytu: Návštěvníci přijíždí na Východní Moravu ze všech oblastí republiky. Do cílové lokality se dopravili zpravidla autem, případně využili linkové autobusy či vlaky. Téměř 3/5 návštěvníků přijely do regionu na jednodenní výlet. Turisté většinou přijeli s partnery či známými, často cestovali také s malými dětmi. V restauračních zařízeních se alespoň částečně stravovalo 80 % návštěvníků. Využívání ubytovacích kapacit zůstalo nízké, oproti loňskému létu více přenocovali v penzionech, část návštěvníků zůstala také v hotelech *** a více nebo v soukromí. Obvykle v regionu utratili do Kč na osobu a den. Návštěvníci přijeli na Východní Moravu nejčastěji kvůli poznání, které se stalo nejčastějším důvodem výletu, a relaxaci. V menší míře naopak přijížděli za zábavou. Z aktivit byla nejlákavější poznávací turistika, dále pak pěší turistika a koupání či vodní sporty. Oproti roku 2011 výrazně klesla atraktivita společenského života a návštěv kulturních akcí. Většina návštěvníků vyhledává region opakovaně a až na výjimky se sem plánují dříve či později vydat znovu. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s místem pobytu je velmi vysoká, zvýšil se počet velmi spokojených návštěvníků. Posiluje i vztah k regionu Východní Moravu řadí mezi preferované regiony 4 z 5 návštěvníků. Největší spokojenost návštěvníci projevili v oblasti péče o čistotu a pořádek, péče o památky a turistické atraktivity a místního orientačního značení. Výhrady měli naopak především k dopravní infrastruktuře a vybavenosti regionu atrakcemi pro děti. Mezi nejsilnější lokality patří ZOO Lešná, naopak hůře byla návštěvníky hodnocena Kroměříž. Informační zdroje: Informace návštěvníci získávali nejčastěji prostřednictvím internetových vyhledávačů, které byly zpravidla i hlavním informačním zdrojem. Méně často než loni byli zdrojem informací příbuzní a známí. 3/5 návštěvníků nezaznamenaly na navštívený region žádnou reklamu či upoutávku. Největší zásah měla venkovní reklama (18 %). Pořad Národní klenoty zaznamenaly 2/5 návštěvníků regionu. K návštěvě některé z památek UNESCO byly jeho zhlédnutím inspirovány 2/3 z nich

50 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Využití stravovacích kapacit a jejich rozsah a dostupnost Úroveň péče o památky Místní orientační značení Rostoucí spokojenost s péčí o čistotu a pořádek Příležitosti Přilákat návštěvníky na dlouhodobější pobyty spojené s poznáním a relaxací Zvyšovat kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení Vyhledávat příležitosti k pořádání kulturních akcí a podporovat společenské vyžití pro všechny věkové skupiny Zlepšovat dopravní infrastrukturu Vybudovat zázemí pro rodiny s dětmi Nadále vzdělávat pracovníky v cestovním ruchu a rozšiřovat informovanost návštěvníků regionu Slabé stránky Přetrvávající trend jednodenních pobytů bez noclehu, s čímž souvisí nízké využití ubytovacích kapacit Negativní vnímání dopravní infrastruktury Nízká spokojenost s vybaveností atrakcemi pro děti Nízká atraktivita kulturního a společenského vyžití Hrozby Nízké využívání ubytovacích kapacit Negativní vnímání dopravní infrastruktury může odradit zejména návštěvníky přijíždějící z daleka Malá rozmanitost volnočasového vyžití v regionu

51 STŘEDNÍ MORAVA A JESENÍKY Charakteristiky pobytu: Návštěvníci přijíždí na Střední Moravu a do Jeseníků ze všech oblastí republiky. Většina jich přijela autem, pětina využila k přepravě vlak. Více než polovina návštěvníků strávila v regionu jeden den bez noclehu, jejich počet však oproti roku 2011 mírně klesl na úkor pobytů s 1 až 2 noclehy. Nejvíce turistů přijelo s partnery či známými, častěji než vloni přijížděli se staršími dětmi. V restauracích se alespoň částečně stravovaly 3/4 návštěvníků. Ti, kteří v regionu přenocovali, využili nejčastěji zázemí u známých, na vlastní chalupě nebo v penzionu. Průměrná denní útrata se obvykle pohybovala do 500 Kč na osobu. Návštěvníci do regionu nejčastěji přijeli za poznáním, ve větší míře než vloni za relaxací nebo turistikou a sportem. Nejlákavější aktivitou byla poznávací a pěší turistika, dále pak cykloturistika. Silně klesla atraktivita návštěv kulturních akcí. Většina návštěvníků přijíždí do regionu opakovaně a uvažuje o něm v souvislosti s další návštěvou. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s regionem je dlouhodobě vysoká. Vztah k regionu mírně zeslábl, mezi preferované oblasti Střední Moravu a Jeseníky řadí 60 % návštěvníků. Nejvíce spokojeni byli návštěvníci regionu s péčí o památky a turistické atraktivity, dále pak s přátelskostí místních lidí k turistům a místním orientačním značením. Naopak největší nespokojenost byla zjištěna v oblasti dopravní infrastruktury a cenové úrovně služeb. Mezi nejsilnější lokality patří Olomouc, hůře byl návštěvníky hodnocen Králický Sněžník a Rychlebské stezky a okolí. Informační zdroje: Návštěvníci Střední Moravy a Jeseníků nejčastěji získávali informace o regionu na internetu, který byl pro ně i zdrojem nejdůležitějších informací. Řada návštěvníků získala informace od příbuzných a známých nebo z propagačních materiálů, prospektů a průvodců. Reklamu nezaznamenala více než polovina návštěvníků; pokud ano, všimli si nejčastěji reklamy na internetu (25 %). Pořad Národní klenoty zaznamenala necelá třetina návštěvníků. Jeho zhlédnutím byla polovina inspirována k návštěvě některé z památek UNESCO

52 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Schopnost přilákat návštěvníky ze všech koutů republiky Časté využívání vlakové dopravy Péče o památky a turistické atraktivity Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Místní orientační značení Příležitosti Posilovat vnímání Střední Moravy a Jeseníků jako destinace vhodné k dlouhodobým pobytům Zlepšovat nabídku aktivit pro vícedenní návštěvy Zlepšovat dopravní infrastrukturu a podmínky pro motoristy i cyklisty Rozvíjet možnosti vyžití pro děti, především pro děti předškolního věku Posilovat atraktivitu kulturních akcí Posílit využití turistických informačních center a rozvíjet kompetence pracovníků v cestovním ruchu Slabé stránky Přetrvávající trend jednodenních návštěv, s čímž souvisí i nízké využívání ubytovacích kapacit Negativní hodnocení dopravní infrastruktury Výhrady k cenové úrovni služeb Nedostatečné možnosti parkování Snižující se využívání restauračních zařízení Hrozby Klesající loajalita návštěvníků Klesající spokojenost s dostupností regionu hromadnou dopravou Přetrvávající výhrady k dopravní infrastruktuře Snižující se spokojenost návštěvníků s cenovou úrovní služeb může způsobit jejich odliv do jiných regionů

53 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO Charakteristiky pobytu: Návštěvníci Severní Moravy a Slezska nejčastěji přijeli ze vzdálenosti kratší než 50 km. Více než polovina jich cestovala autem, oproti loňskému roku ale výrazně více návštěvníků přijelo vlakem nebo linkovým autobusem. Ačkoliv přijížděli většinou na jednodenní výlet, délka pobytu v regionu se od loňského roku mírně prodloužila. Doprovázeni byli zpravidla partnery či známými. V restauračních zařízeních se alespoň částečně stravovaly necelé 2/3 návštěvníků regionu, výrazně však vzrostl počet těch, kteří této možnosti nevyužili. Průměrná denní útrata se snížila obvykle se pohybovala do 500 Kč na osobu a den. Návštěvníci, kteří v regionu přenocovali, nejčastěji zůstali v soukromí (na vlastní chatě, u známých apod.). Nejvíce lidí přijelo do regionu relaxovat a za poznáním, nejčastěji je lákala poznávací turistika, pěší turistika či koupání a vodní sporty. Oproti loňskému létu se však atraktivita aktivit celkově snížila, nejvýrazněji u pěší turistiky a návštěvy kulturních akcí. 3/4 návštěvníků přijíždí do regionu opakovaně a až na výjimky se sem plánují dříve či později vrátit. Hodnocení regionu: Celková spokojenost zůstává vysoká, mírně zesílil vztah návštěvníků k regionu mezi preferované regiony Severní Moravu a Slezsko řadí 60 % z nich. Největší spokojenost byla zjištěna v oblasti péče o čistotu a pořádek, cenové úrovně služeb a péče o památky a turistické atraktivity. Nejhůře naopak návštěvníci hodnotili dopravní infrastrukturu a dostupnost regionu hromadnou dopravou, i když se v této oblasti spokojenost oproti minulým rokům zvyšuje. Informační zdroje: Informace byly nejčastěji získávány prostřednictvím internetu, ale jeho využití výrazně kleslo. Stejně tak se snížilo využití všech ostatních informačních zdrojů. Nejdůležitější informace čerpali návštěvníci regionu kromě internetu také od příbuzných či známých. Reklamou na region byla zasažena necelá polovina respondentů, většinou ji viděli na internetu nebo v tisku. Pořad Národní klenoty zaznamenalo téměř 30 % návštěvníků. K návštěvě některé z památek UNESCO byla jeho zhlédnutím inspirována více než polovina z nich

54 Silné stránky Vysoká spokojenost a návratnost návštěvníků Zlepšení vybavenosti regionu atrakcemi pro děti Péče o památky a turistické atraktivity Pozitivní vnímání cenové úrovně služeb Zlepšující se péče o životní prostředí Rostoucí spokojenost se společenským vyžitím a nabídkou volnočasových aktivit Příležitosti Posílit vnímání regionu jako vhodného k vícedenním relaxačním pobytům v souvislosti s příznivým životním prostředím Rozšíření nabídky kulturního a společenského vyžití Propagovat turistické i kulturní atraktivity v médiích a přilákat tak návštěvníky z větších vzdáleností Vytvářet podmínky pro malé a střední podnikatele v oblasti ubytování, stravování i drobného prodeje a zlepšit tak kvalitu služeb v cestovním ruchu Slabé stránky Přetrvávající trend jednodenních návštěv a s tím související nízké využívání ubytovacích kapacit Návštěvníci přijíždějí spíše z kratších vzdáleností Negativní hodnocení dopravní infrastruktury a dostupnosti regionu hromadnou dopravou Snižující se útrata v navštívených lokalitách Pokles atraktivity pěší turistiky Hrozby Dlouhodobě nižší spokojenost s dopravní infrastrukturou Přetrvávající výtky k dostupnosti hromadnou dopravou Horší hodnocení místního orientačního značení může do budoucna odradit turisty Snižující se atraktivita turistiky

55 7.2. Dotazník ČÍSLO TAZATELSKÉ ÚLOHY (vyplňuje tazatel) ČÍSLO DOTAZNÍKU (vyplňuje agentura) DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKY REGIONU ČÍSLO TAZATELE (vyplňuje tazatel) ČÍSLO PROJEKTU (vyplňuje agentura) ČÍSLO KOORDINÁTORA (vyplňuje koordinátor) Datum a čas rozhovoru (vyplňuje tazatel) Datum Čas Dobrý den. Jmenuji se.. a jsem z agentury Ipsos, která se zabývá výzkumem trhu. V současné době provádíme ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism výzkum cestovních zvyklostí financovaný z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu. Mohl/a byste mi prosím věnovat 10 minut času pro vyplnění jednoduchého dotazníku? HNED NA ZAČÁTKU NAŠEHO ROZHOVORU BYCH VÁS RÁD/A UJISTIL/A, ŽE VŠE, CO MI ŘEKNETE, BUDE ZPRACOVÁNO ZCELA ANONYMNĚ A VŠECHNY INFORMACE BUDOU POUŽITY POUZE PRO ZPRACOVÁNÍ TOHOTO VÝZKUMU A BUDE S NIMI NAKLÁDÁNO NAPROSTO DŮVĚRNĚ