TEMPUS MEDICORUM. Quo usque tandem abutere patientia nostra? časopis české lékařské komory. Lži a pravda o platech lékařů

Transkript

1 TEMPUS 10/2010 ročník 19 MEDICORUM časopis české ékařské komory Quo usque tandem abutere patientia nostra? V tomto číse: Lži a pravda o patech ékařů Pán snížit tarifní paty ékařů vyvoa bouři Gobání krize a její dopady na zdravotnictví Příjmy zdravotních pojišťoven stagnují, ae nekesají O úhradách pro rok 2011 rozhodne ministr Heger Omuvit se musí TV Prima i Lidové noviny Voební sjezd České ékařské komory se bude konat istopadu 2010 v Praze Inzerce Edukační a inzertní příoha časopisu Tempus medicorum

2 TEMPUS MEDICORUM obsah / editoria OBSAH MZDY A PLATY 4 13 Paty a mzdy ékařů poitické ži a pravda Tarifní paty pode Madých ékařů Na Západě je draze, ae Tři tisíce nemocničních ékařů vzkazují: Děkujeme, odcházíme Ohasy na snížení tarifních patů Mzda a pat z pohedu právníka ZAHRANIČÍ Gobání krize a její dopady na zdravotnictví ČINNOST ČLK 16 Lékařky a ékaři z řad posanců na půdě ČLK Jak douho ještě? Inzerce Foto na tituní straně: archiv ČLK Foto: archiv ČLK INZERTNÍ PŘÍLOHA MEDIREPORT PŘÍLOHA FI FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Pojišťovny na tom nejsou až tak špatně O úhradách pro rok 2011 rozhodne ministr Heger LÉKOVÁ POLITIKA Pravidená revize cen éků by přinášea úspory SOUDNÍ SPORY Lékař má právo na ochranu své profesní cti TV Prima se musea omuvit PRÁVNÍ PORADNA 40 Lékař nesmí být zkrácen na svých právech NAPSALI JSTE 41 Has ékaře z Londýna SERVIS Vzděávací kurzy ČLK Inzerce Křížovka Měsíčník TEMPUS MEDICORUM Vydává: Česká ékařská komora, Doní nám. 38, Oomouc Registr. číso MK ČR 6582 ISSN IČO Adresa redakce: Časopis ČLK, Lékařská 2, Praha 5 te fax recepce@ckcr.cz www. ckcr.cz Šéfredaktor: MUDr. Mian Kubek Redakční zpracování: EV pubic reations, s. r. o., Praha Odpovědná redaktorka: PhDr. Banka Rokosová Odpovědná redaktorka příohy MF medireport: MUDr. Andrea Skáová Příjem příspěvků: banka.rokosova@ev-pr.cz Pro Českou ékařskou komoru připravuje: Madá fronta a. s. Grafická úprava, sazba: Petr Psota Design: Petr Honzátko, Zdenka Hozáková Marketing: Hana Hoková, DiS., te , e-mai: hokova@mf.cz Inzerce: fax , Group Manager: Marcea Horáková, te , e-mai: horakova@mf.cz, Jiřina Hoá, mob , e-mai: hoa@mf.cz, Júius Korec, mob , e-mai: korec@mf.cz Vedoucí distribuce: Soňa Štarhová, te , e-mai: starhova@mf.cz Tisk: Europrint, a. s. Uzávěrka čísa 10: Vyšo: Podávání novinových zásiek povoeno: Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, čj. nov. 6139/96 ze dne Distribuce: Česká pošta, s. p., Postservis OZ Přeprava Předpatné pro nečeny ČLK 300 Kč/rok (přijímá redakce) Příspěvky se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce. Ta si současně vyhrazuje právo na redakční úpravu textů. Řádková inzerce je pro ékaře do pěti řádků (včetně) zdarma. Větší rozsah a inzerát neékaře je zpopatněn. Při zadávání inzerátu je proto potřeba zadat fakturační kontaktní adresu, IČO, DIČ, teefon, e-mai. Bez těchto informací nebude inzerát zveřejněn. Záeží však pouze na nás, jak douho ještě ze sebe necháme děat hupáky. Současná negativní biance veřejného zdravotního pojištění není objektivním důsedkem ekonomické recese. Je výsedkem chybného rozhodnutí poitiků, kteří se v rozporu s doporučením světových odborníků snaží na úkor zdravotnictví řešit probémy státního rozpočtu. Nespravednost v patbách pojistného je do nebe voající, přičemž největším dužníkem zůstává stát, který za děti, důchodce a nezaměstnané odvádí měsíčně jen směšných 723 Kč. Krizi do zdravotnictví zavek tzv. Janotův baíček, kvůi němuž vzrosty etos patby za státní pojištěnce méně, než koik předepisova zákon. Zdravotnictví se zároveň stao hříčkou v rukách vády, která dnes namísto zákona rozhoduje o výši těchto pateb sama pode své ibovůe. A pro příští rok se rozhoda, že patby za státní pojištěnce nezvýší. Je přece krize a zdravotníci se jistě i tentokrát ochotně uskromní. Navzdory takto dietantským rozhodnutím však cekový výběr zdravotního pojištění nekesá. Přestože pojišťovny etos vykazují zápornou bianci, bude na jejich účtech koncem roku ežet asi 18 miiard korun. Po neúspěchu dohodovacího řízení to bude právě ministr zdravotnictví, kdo vyháškou rozhodne, zda péči o pacienty zapatí příští rok pojišťovny v pné výši na úkor svých rezerv, či zda se na její úhradě budou muset i nadáe spoupodíet ékaři. A pan ministr si může vybrat, zda podpoří ékaře, nebo pojišťovny. Bude to poitické rozhodnutí, nikoi výsedek ekonomické reaity. Iuze si neděám. Docent Heger je sice vemi vstřícný a jeho přístup ke komoře i ceému ékařskému stavu je diametráně odišný od hrůzy, kterou jsme zažívai za Juínka. Na řadě věcí se shodneme bez výhrady, a i na kontroverzních tématech můžeme věcně spoupracovat. Diametráně odišná stanoviska však zastáváme bohuže právě v otázce nejdůežitější. Komora, tedy aespoň dokud ji budu mít tu čest vést já, se nikdy nesmíří s tím, aby ékaři byi nuceni dotovat české zdravotnictví. To je pro nás absoutně nepřijatené. Ministr Heger může počítat s naší pnou podporou, pokud začne omezovat zbytečné výdaje za éky, pokud se pokusí zracionaizovat nákup drahé techniky a umravní smuvní poitiku pojišťoven. Nebudeme protestovat ani proti zastavení nesmysné výstavby nových zdravotnických zařízení, ve kterých již stejně nebude mít kdo pracovat. Ministrova představa, že vyháškou pošně sníží úhrady všem typům zdravotnických zařízení o pět procent, aby řediteé pojišťoven mohi i nadáe brát prémie za dobré hospodaření na náš úkor, si však naši podporu nezíská. Restriktivní úhradová vyháška totiž vystaví ékaře diematu, zda je epší v rozporu s patnými právními předpisy i s naším etickým kodexem svévoně omezovat práva pacientů, anebo částečně pracovat zadarmo či v horším případě éky a indikovaná vyšetření patit pacientům ze svého. Ten, kdo zvoí první variantu, riskuje žaoby pacientů zaštítěných poučenými právníky. Lékař postupující druhým způsobem si zase oprávněně bude připadat jako naivní hupák. To se nám to šetří, když houpí doktoři patí péči o pacienty ze svého, aby se na nás naši voiči nerozhněvai, ibují si poitici již dvacet et. Nemají odvahu říci na rovinu občanům, že mohou dostat pouze takovou zdravotní péči, kterou za ně zapatí pojišťovny nebo na jakou si připatí ze svého. Pro poitiky je totiž mnohem pohodnější přehazovat zodpovědnost na ékaře. Záeží však pouze na nás, jak douho ještě ze sebe necháme děat hupáky. Zatímco my pracujeme, stao se zdravotnictví zatým doem pro idi, kteří se nám dnes chechtají do običeje. Nevím, jak vám, koegyně a koegové, ae mně již dochází trpěivost Mian Kubek tempus medicorum / říjen

3 TEMPUS MEDICORUM daří obbovat idi tak, aby se neptai po skutečných příčinách probémů našich veřejných rozpočtů. Paty a mzdy ékařů poitické ži a pravda Není ež jako ež. Zatímco za tzv. osvětimskou ež, tedy popírání hoocaustu, která je trestným činem, se můžete po právu dostat do vězení, tak díky vytrvaému opakování tzv. řecké ži, tedy srovnávání na soidních zákadech stojící české ekonomiky s kousky řeckých poitiků, kteří se s pomocí fašovaných statistik vetřei do eurozóny, se můžete stát třeba i ministrem financí. Taková ež není trestným činem, ae naopak poitickým trumfem, s jehož pomocí se našim poitikům i nadáe cekem úspěšně Iustrační foto: shutterstock.com Podobným nesmysem, a možná i účeovou ží, je poitiky neustáe opakované tvrzení, že ékařům v upynuých etech rosty příjmy rycheji než ostatním občanům ČR. Pode této ogiky by se tedy ékaři měi spíše uskromnit a smířit se s vádními návrhy na snižování tarifních patů než drze žádat zvýšení svých příjmů. Naposedy se k použití této ži sníži ministr zdravotnictví Heger v teevizní partii s exministrem Juínkem v neděi 26. září. Paty mají určitý psychoogický efekt. V posedních čtyřech až pěti etech rosty paty ékařů dvakrát rycheji než průměrný pat ve státě. Ae ti ékaři stáe bojují za své vyšší paty Jestiže je ceý národ postižen krizí a jestiže v minuém roce byo snížení nebo se vemi zpomai průměrný růst mezd ve všech sektorech, a ne ve zdravotnictví, když dochází i na resort zdravotnictví, tak mi vadí na aktivitách LOK, že se snaží o vemi razantní zvyšování patů ékařů. Toik účeové tvrzení poitika, který potřebuje na svoji stranu získat veřejnost a naštvat své voiče vůči ékařům. A nyní, jaká je skutečnost. Zatímco průměrná nominání mzda v ČR se mezi roky 2005 a 2009 zvýšia o 28 %, paty ékařů v nemocnicích řídících se pode státních tarifních tabuek se zvýšiy za stejné období o 26 % a mzdy jejich koegů v akciových spoečnostech vzrosty o 25,5 %. Kde je ten dvakrát rychejší růst příjmů ékařů zaměstnanců oproti průměrnému patu ve státě? Tak jako v případě tzv. řecké ži, i tentokrát zůstává pouze ve fantazii poitiků, kteří spoéhají na to, že jejich občané úpní pitomci. Mzdy a paty ékařů rosty rycheji v porovnání s průměrnou mzdou v ČR pouze voni a v roce 2006 za ministra Ratha. Naopak za vády ministra Juínka příjmy ékařů zaměstnanců rosty v porovnání se zbytkem spoečnosti mnohem pomaeji. V roce 2007, kdy průměrná nominání mzda v ČR stoupa o 7,2 % (reáná vzrosta o 4,4 %), došo u ékařů dokonce k po- Vývoj patů a mezd ékařů v porovnání s průměrnou mzdou v ČR Pat ékaři Mzda ékaři Mzda v ČR Inface Kč Kč +6,4 % Kč Kč +8,0 % Kč +4,0 % 1,0 % Kč Kč +5,6 % Kč Kč +7,9 % Kč +8,3 % 6,3 % Kč Kč +2,5 % Kč +587 Kč +1,5 % Kč +7,2 % 2,8 % Kč Kč +9,4 % Kč Kč +6,1 % Kč +6,6 % 2,6 % Kč Kč +4,3 % Kč Kč +7,2 % Kč +5,0 % 1,9 % Zdroj: ÚZIS, ČSÚ 4 tempus medicorum / říjen 2010

4 MZDY A PLATY Zdroj: ÚZIS, ČSÚ Vývoj patů a mezd ékařů v porovnání s průměrnou mzdou v ČR kesu reáných příjmů. Loňský nárůst příjmů ékařů tedy není ničím jiným než částečným dorovnáním propadu z et 2008 a Mzdy ékařů v akciových spoečnostech jsou v průměru o 3 % nižší než paty pode státních tarifních tabuek. Mnohem hůře jsou na tom zdravotní sestry, které v akciových spoečnostech pobírají mzdu o 15 % nižší, než jaký pat berou za stejnou práci jejich koegyně v nemocnicích státních ( Kč versus Kč). Tarifní tabuky, které se váda snaží zrušit, aby moha ušetřit na patech zdravotníků, nejenomže nebrání epšímu odměňování piných a kvaifikovaných ékařů, ae zejména souží jako referenční hadina, která s ohedem na nedostatek ékařů brání pokesu mezd v akciových spoečnostech. Zrušení tabuek provázené pokesem patů ékařů v tzv. státních nemocnicích by pocítii jen o někoik měsíců později pokesem svých mezd i ékaři v akciovkách. Zavádějící je samozřejmě již samotné srovnávání průměrného příjmu nemocničního ékaře, který je vykoupen v průměru 70 hodinami přesčasové práce za měsíc, s průměrnou mzdou. Zatímco pracovní měsíc má v průměru 180 pracovních hodin, ékaři dosahují svého dvojnásobku průměrné mzdy za asi Místopředseda Zdravotního výboru PS Bc. Šnajdr pro Právo jako odpověď na otázku, proč se tak razantně ohradi proti odvoání náměstkyně ministra zdravotnictví Markéty Pat ékaře (včetně přesčasové práce) Mzda ékaře (včetně přesčasové práce) Průměrná mzda v ČR Kč Kč Kč Kč Kč Kč Nárůst v Kč Kč Kč Kč Nárůst v % +26,0 % +25,5 % +28,0 % Zrušení tabuek provázené pokesem patů ékařů v tzv. státních nemocnicích by pocítii jen o někoik měsíců později pokesem svých mezd i ékaři v akciovkách. Šnajdr k odvoání náměstkyně Heerové 250 hodin práce. Srovnávat obě hodnoty je tedy ještě méně korektní než tvrdit, že naše auto jede maximání rychostí 300 km za dvě hodiny. A ještě na jednu statistickou chybu bychom neměi zapomínat. Čím více je některá nemocnice personáně zdevastovaná, tím menší počet ékařů zde musí zajistit nepřetržitou zdravotní péči. Čím méně ékařů, tím více musí každý z nich soužit. Výsedkem jsou pak třeba i šedesátitisícové paty, jimiž se rádi ohánějí poitici a manažeři, kteří zapomínají dodat, že takový pat je za zákadní pracovní dobu navýšenou o takových deset až patnáct sužeb za měsíc. Paty ékařů se ve vyspěých zemích pohybují mezi 1,5 3násobkem průměrné mzdy v dané zemi, a to za zákadní pracovní dobu maximáně navýšenou o povoených 8 hodin přesčasové práce týdně. Vzhedem k tomu, že v posedních etech průměrný příjem ékaře zaměstnance rost pomaeji než průměrná mzda v ČR, je jasné, že bez zásadní změny se adekvátního finančního ohodnocení své práce nemůžeme dočkat nikdy! Záeží však jen na nás, zda dovoíme poitikům, aby si z nás i nadáe beztrestně děai egraci. Mian Kubek Heerové (ODS): Respektuji právo ministra zdravotnictví k takovému kroku. Nicméně odůvodnění nedostatečným reformním úsiím doktorky Heerové považuji za úsměvné a nedůstojné. Skutečným důvodem je rozpor v tom, co je napsáno v koaiční smouvě a programovém prohášení vády, což prosazovaa odvoaná náměstkyně, a tím, co si přeje prezident České ékařské komory Mian Kubek, a bohuže si to osvoji i Heger. Byo jen otázkou času, kdy se tyto nesučitené postoje vyhrotí. ANKETA Co si mysíte o návrhu ministra Drábka na snížení tarifních patů ékařů o 14 až 42 procent? Co z toho vy osobně vyvodíte? Je to absoutní nehoráznost a ignorantství! Pokud by k tomu došo, navrhova bych časově neomezenou stávku se zajištěním pouze akutní a neodkadné péče! Rudof Praus, I. interní kinika, FN Hradec Kráové Návrh ministra Drábka kvaifikuji jako aroganci moci. Návrat k totaitě. Postiženi nejsou státní byrokraté, ae idé, kteří odvádějí ve prospěch státu svoji práci a na otář vasti obětují své zdraví. Je to stejné jako před 35 ety, když jsem přiše s žádostí o byt a uvědoměá soudružka mi řeka, že jsem jen zasraný inteektuá, který studova za děnické peníze, a co vastně chci. Největšími nepřátei státu jsou mysící ékař (v tomto případě zaměstnanec nemocnice), učite, vědecký pracovník a všichni, kteří pracují ve prospěch státu, např. poicisté, hasiči, záchranáři a daší. Jsem tedy stáe v kategorii opovrhovaného, na kterého piv pan ministr stejně jako kdysi dotyčná soudružka. Madým se nedivím a přeji jim hodně úspěchu v zahraničí. V jejich věku bych odeše také. Stávka je pode mne egitimní, nicméně zase bychom byi pranýřováni, že jsme neetičtí a pacienti jsou našimi rukojmími. Madí ékaři to řeší ogicky, správně, nenechají se urážet a ponižovat vádnoucí mocí. Moji tzv. kamarádi mi denně voají a mají představu, že máme pracovat jen pro radost a nikoi za odpovídající mzdu. Přitom všichni mají pat 70 až 100 tisíc korun měsíčně a chtějí ošetření nejraději hned a špičkové, pokud možno zadarmo. Zoran Nerandžič, rehabiitační odděení MěN Litoměřice Mysím, že je to nehorázný návrh nového ministra. Stát patby za své pojištěnce nezvýší na úroveň obvykou v západní Evropě, proto je nutné něčím díru v rozpočtu částečně zaepit. Chápu, že se váda snaží ušetřit, ae v tomto případě na nesprávném místě. Nevím, proč mají ékaři znovu a pořád dokoa zachraňovat svými podhodnocenými paty nedostatek financí v tomto resortu. Lékaři jsou nejsnadnější obětí, protože se stáe spoéhá na jejich sociání cítění a havně na jejich nejednotnost jako stavu. Soudci nedovoí na své paty sáhnout, my ano? Opět skoníme havu a budeme pokorně čekat daších dvacet třicet et, až si na nás někdo vzpomene? Antonín Kutáek, praktický ékař, Rohe Vyvozuji z toho, že v ČR nemá smys pracovat. Pokud to půjde, po MD se budu orientovat na zahraničí nebo podnikat. Marta Bíková, ARO Šumperk, před atestací, momentáně na MD tempus medicorum / říjen

5 TEMPUS MEDICORUM ANKETA Spojování úspor státu a snižování našich mezd je jedna z největších demagogií, kterých se tato váda dopouští. Naše paty nemají vazbu na státní rozpočet, ae na zdravotní pojištění. Jeho výběr běží bez zádrheů a etos by navíc historicky úspěšný, minimáně ke snížení patů tedy není důvod. Naopak. Peněz ve zdravotnictví je dostatek. Jen musí jít za idmi, kteří jsou pro jeho chod nejdůežitější. Dokud budou proudit miiardy za farmaceutickou, stavební a přístrojovou obby, dokud bude na systému parazitovat někoik pijavic se svými kamarády, nic se nezmění. Je zvrácené, že ministerstvo zdravotnictví má dokonce k dispozici postupy a opatření, které by probémy resortu řešiy, zajistiy hospodárnost a dostatečné ocenění zaměstnanců a zabrániy katastrofě, která se ryche bíží. Rycheji než konec směrnice EU o výjimce na přesčasovou práci v roce 2012, kvůi které intenzivně shánějí tisíce ékařů v cizině na západ od nás. Vše uvedené je v rozporu s pánovaným snižováním mezd. Vnímám tento krok jako sprosté pivnutí do tváře ékařům (i ostatním zdravotníkům) a ukázkovou demonstraci arogance poitické moci. Pokud se ani nyní ékařský stav neozve a nespojí své síy, snížení patů si zasouží. V takovém případě však budu zcea vážně přemýšet o tom, zda chci být nadáe jeho součástí. Jiří Sedák, Obastní nemocnice Kadno, a. s., neuroogické odděení Zdravotnická profese je douhodobě podhodnocená, nicméně nikdy jsem si nevšim, že by odbory měy nějakou snahu se prát za zvýšení mezd tak, aby se na žebříčku mzdy dostay tam, kam patří svou spoečenskou úrovní jak u nás, tak v zahraničí. V současné době tvoří tarif u většiny ékařů zhruba 50 procent mzdy včetně přesčasů. Vzhedem k tomu, že mzda bude dáe záviset na tom, koik přijde z pojišťoven, není asi zcea podstatné, koik je tarif, ae jak se mzda tvoří a jaká je ceková výše. Jan Rejhoec, KZ, a. s., Nemocnice Děčín, o. z., chirurg Co na to říci? Dvacet et po revouci a žádná váda se nedokázaa postavit (nebo spíše ministr zdravotnictví and comp.) za náš resort. Každý, kdo tam vez, jako by zapomně, odkud vzeše. Jedinou světou výjimkou by zatracovaný MUDr. Juínek. Ten konečně dokáza říci, že není nic zadarmo a bude se muset zkrátka patit. Teď máme u kormida pravicovou vádu a ta by snad měa ctít konzervativní hodnoty. V paramentě dvacet (!) doktorů, a je nám to úpně k ničemu. To snižování je směšné, tristní, zoufaé, odporné. Šetřit by se měo. K tomu jsme se hrdě hásii ve vobách. Ae šetření na nepravém místě se vždy vymstí! Rušení tarifů de odsoužených et je nesmys. Pohybivá sožka hodnocení de zásuh? Jak to chcete objektivně děat? Tady v české Návrh Madých ékařů na úpravu patových tarifů v ČR při 40hodinovém týdnu na zákadě zkušeností v Německu Na zákadě veřejné výzvy Ministerstva zdravotnictví ČR k předožení návrhů nové podoby patové tabuky pro zdravotníky považujeme jako organizace zastupující zájmy madých ékařů za povinnost předožit vastní návrh na patové ohodnocení ékařů. Návrh občanského sdružení Madí ékaři vychází ideově ze struktury jednotné mzdové tabuky pro ékaře patné v SRN (ke stažení na Tarifpoitik). Určujícím parametrem pro výši tarifní mzdy ékaře je v našem návrhu průměrná mzda ve státě násobená variabiním koeficientem, jehož absoutní hodnota je dána kvaifikací, pozicí a dékou praxe daného ékaře. Neveké rozdíy přímého daňového zatížení mezi ČR a SRN vzhedem k již dnes v ČR fungujícím tržním cenám stáží, postgraduáních kurzů a popatkům za atestaci nepovažujeme za rozhodující. Naopak adekvátní ohodnocení ékařů by výrazně pomoho odstranit smouvy s pokutami ze strany zaměstnavateů (kvaifikační dohody a rezidentury), ékařům známé pouze v Estonsku, Litvě, Lotyšku, Sovinsku a Chorvatsku, a taktéž by výrazně přispěo k řešení nevyhovujícího systému financování speciaizačního vzděávání ékařů v ČR. Z porovnání reáných hrubých tarifních Německo - aktuání stav / ČR - návrh Průměrná mzda (I. kv. 2010) N: 3178 / ČR: Kč (cca 950 ) Průměrná mzda ékaře (v a v Kč) 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Lékař bez speciaizace N ( ) 3 891, , , , ,86 Lékař bez speciaizace CZ (Kč) , , , , ,00 násobek průměrné mzdy 1,22 1,29 1,34 1,43 1,53 1. rok 4. rok 7. rok 10. rok Lékař speciaista N ( ) 5 136, , , ,10 Lékař speciaista CZ (Kč) , , , ,00 násobek průměrné mzdy 1,62 1,75 1,87 1,94 Vedoucí ékař N ( ) 6 434, , ,19 Vedoucí ékař CZ (Kč) , , ,00 násobek průměrné mzdy 2,02 2,14 2,31 Přednosta / primář N ( ) 7 568, , ,21 Přednosta / primář CZ (Kč) , , ,00 násobek průměrné mzdy 2,38 2,55 2,69 Návrh Madých ékařů na úpravu patových tarifů ékařů v ČR patů ékařů v ČR a SRN za standardní pracovní dobu je jasně patrno, že nastupující ékař absovent sponzoruje zdravotní systém ČR měsíčně částkou přes deset tisíc korun. Na rozdí od nyní patného podprůměrného patového ohodnocení madého ékaře v ČR pokádáme náš návrh za sociáně vyvážený a to jak s ohedem k nárokům spoečnosti na kvaitu a odpovědnost naší práce, tak i v souvisosti s ohodnocením státních zaměstnanců v jiných odvětvích, včetně madých učiteů, soudců, státních zástupců apod. Podstatnou předností našeho návrhu je výše patu daná násobkem průměrné mzdy, což určuje jasná a transparentní pravida pro vaorizaci mezd pode aktuání výše průměrné mzdy. Případná daší ekonomická krize či konjunktura se tak odrazí i na mzdách ékařů, a to jak směrem doů, tak nahoru pode ekonomické výkonnosti státu v tom spočívá soidární prvek našeho návrhu s ostatními zaměstnanci státního i nestátního sektoru. Pně souhasíme s navýšením možnosti osobního ohodnocení až o 100 % zákadního tarifu, které umožní zaměstnavatei adekvátně odměnit kíčové a nepostradatené ékaře, tj. ty, kteří by zásuhou svých schopností a erudice naši bez probémů upatnění v zahraničí. Domníváme se, že finanční zdroje k pokrytí nákadů navrhovaného řešení tarifních mezd ékařů ze naézt již aktuáně v samotném zdravotním systému, a to zejména 6 tempus medicorum / říjen 2010

6 MZDY A PLATY Zdroj: Eurostat hospodárnějšími nákupy zdravotnické techniky, uváženými investicemi do infrastruktury zdravotnických zařízení a změnou ékové poitiky státu. Hedání zdrojů v již nyní ostudné výpatní pásce Na Západě je draze, ae je pro madé ékaře nepřijatené a vede zákonitě u řady koegů k odchodu do zahraničí či zaměstnání mimo zdravotní sektor. Předsednictvo Madí ékaři, o. s. Tabuky ukazují, koik korun bychom musei zapatit v jednotivých státech, kdybychom si chtěi dopřát takové množství zboží a sužeb, které u nás doma stojí 100 Kč. Česká repubika stáe patří v rámci EU k nejevnějším zemím. Napříkad v sousedním Německu jsou ceny o 50 % vyšší než u nás. Pokud však porovnáme průměrnou mzdu v Německu 3178 eur s naší průměrnou mzdou Kč, zjistíme, že zatímco ceny v Německu se pohybují na úrovni 150 % českých cen, pak průměrná mzda dosahuje úrovně 338 % české průměrné mzdy. Zaměstnanec v Německu si za své vyděané peníze doma pořídí přibižně 2/3 toho, co by si za stejné peníze moh koupit v České repubice. Pokud chceme objektivně srovnávat výděky v Německu s našimi paty, musíme vede směnného kurzu (asi 25 Kč = 1 euro) německý pat ještě přepočítat tímto koeficientem, abychom zohednii právě ty v Německu o 50 % vyšší ceny, a tedy i vyšší životní nákady. Tarifní pat, za který v Německu nastupuje ékař absovent po promoci do univerzitní nemocnice, je sice 3892 eur měsíčně za zákadní pracovní dobu 40 hodin týdně, což by po přepočtu směnným kurzem odpovídao částce Kč, ae ve skutečnosti tento pat kvůi vyšším životním nákadům v zemi našich sousedů odpovídá pouze částce Kč. Jen pro porovnání, absovent ékařské fakuty může v české nemocnici počítat s nástupním tarifním patem Kč. Musí se tedy smířit s reáným příjmem 3,75krát nižším. To vše za předpokadu, že má štěstí na sušného zaměstnavatee, který mu férově přizná úvazek 1,0. Většina začínajících ékařů ae ani takové štěstí nemá a při formáně zkrácených pracovních úvazcích tito naši koegové často nedosáhnou ani na minimání mzdu. Může se někdo rozumně uvažující divit tomu, že jen za prvních osm měsíců etošního roku žádao 104 absoventů potvrzení o nečenství v ČLK, které potřebují pro svého zahraničního zaměstnavatee? Kvaifikovaný ékař s desetietou praxí má v Německu tarifní pat 6158 eur, což s využitím přepočtu paritou kupní síy by odpovídao českému patu Kč. Jeho obdobně kvaifikovaný koega se stejnou praxí však v české nemocnici pobírá tarifní pat pouhých Kč a ještě se to naší vádě zdá příiš mnoho. Nikoho asi nepřekvapí, že ceá poovina ékařů, kterým již doša trpěivost, ztratii víru v nápravu poměrů u nás, a proto se rozhodi emigrovat, je ve věku 30 až 40 et. Je pravda, že všude je cheba o dvou kůrkách. Avšak pokud porovnáme paty, které se našim ékařům v zahraničí nabízejí, s tamní cenovou hadinou, nezbývá než dodat, že v některých zemích je na rozdí od České repubiky mezi kůrky cheba, který se ékařům nabízí, vožen ještě navíc chutný sýr a saámek. Mian Kubek Srovnání konečných cen (včetně nepřímých daní) spotřebiteského koše domácností v jednotivých státech EU 1. Dánsko 204,8 10. Itáie 151,0 19. Estonsko 106,4 2. Finsko 179,0 11. Německo 150,7 20. Lotyšsko 106,0 3. Irsko 177, Řecko 138,0 21. Sovensko 104,4 4. Lucembursko 172, Španěsko 138,0 22. ČR 100,0 5. Francie 161,9 14. Veká Británie 131,3 23. Litva 96,0 6. Begie 161,3 15. Kypr 129,2 24. Maďarsko 92,8 7. Nizozemí 153,7 16. Portugasko 126,5 25. Posko 83,0 8. Rakousko 152,8 17. Sovinsko 121,1 26. Rumunsko 81,4 9. Švédsko 151,6 18. Mata 115,3 27. Buharsko 74,6 Zdroj: Eurostat Konečné ceny (včetně nepřímých daní) spotřebiteského koše domácností v některých státech mimo EU Švýcarsko 195,6 Norsko 192,2 Japonsko 169,8 USA 125,8 ČR 100,0 Turecko 95,3 ANKETA kotině? Bude to jen daší borde, protekce, kamarádíčkování, podézání a faeš a zvůe ze strany nadřízených. Mám takový dojem, že všichni, kteří sibují před vobami, když se do té Prahy dostanou, tak zbbnou a ztratí pojem o reaitě. Být madší, tak se na to taky vykašu a odejdu do země, kde si ékařů váží, a ti jsou adekvátně ohodnoceni. Sunce v duši. Zbyněk Habrna, praktický ékař, Šumperk Na to se snad dá říci jen: Děkujeme, odcházíme! David Pech, Obastní nemocnice Trutnov, gynekoog-porodník Všichni by měi být paceni pode hodnoty své práce a nikoi pode věku, kterého se dožii ve státních sužbách. To tvrdím i přesto, že mi byo 57 et, a proto zřejmě proděám nejvíce na této nové tarifní tabuce. Pokud bude pokes tarifu kompenzován osobním přípatkem pro tzv. tažné doktory na úkor těch chovných, tak budu spokojen. Snad to některé ty enochy ve státních sužbách rozhýbe. Jan Hejda, soukromý uroog,saný Jde o krajní nerozum. Neumím si představit, že 13 et po absovování 1. LF UK v Praze a dvou atestacích budu chodit takřka zadarmo do práce. V situaci, kdy začíná naše ekonomika růst (HDP +2,3 %), se hojit na ékařích je houpost a omezenost nejhrubšího kaibru. Nejspíše většina ékařů začne přemýšet o odchodu do zahraničí. Martin Zajíček, DL Cvikov, pediatrie, aergoogie Tento návrh je výsedkem aktivity naprosto nekompetentní osoby. Můj pat nepochází z kasy státu, ae z toho, co si můj zaměstnavate vyděá od pojišťovny. Snížení mého patu spíše stát poškodí, budu odevzdávat nižší daně. Tento krok s paty ékařů je opět popuistický v době poitických nesnází. Už jste si všimi, že když poitici nevědí kudy kam, tak začnou vytahovat paty doktorů? Naposedy např. před vobami ústy sečny Kobzanové, která na rádiu F1 tvrdia, že nástupní pat ékaře je Kč. Lidi pak nenávidějí doktory, že jsou nenasytní, a ne poitické umpy. Ráda bych předveda svůj účet jak sečně Kobzanové, tak každému, kdo se nechá našimi zkorumpovanými médii ovivňovat. Pokud se můj pat změní tak, jak jsem bya informována prezidentem komory, budu muset odejít s rodinou do civiizovaného světa, ačkoi jsem jinak u svého zaměstnavatee spokojená a vemi mi záeží na mých pacientech. Ae mé děti potřebují nejen jíst, nýbrž také studovat, cestovat, sportovat, a to po pánované patové úpravě bude pro nás jen nedosažiteným snem. Martina Adámková, Psychiatrická éčebna Horní Beřkovice, závodní ékař tempus medicorum / říjen

7 TEMPUS MEDICORUM ANKETA Já z toho nevyvodím nic, protože se mě to naštěstí týká jen sekundárně tím, že nebude, kdo by mi ve stáří zajisti ékařskou péči, nebo bude v té době důežitější překadate než samotný ékař. Budou tu jen Buhaři, Vietnamci a daší. A o návrhu pana ministra si mysím jen houšť, protože čím hůř, tím větší průšvih to bude, konečně se idé rozhýbou a snad se konečně někomu rozsvítí, aby kona. Pragmaticky přiznávám, že za siby jsem si ještě nikdy nic nekoupi. Libor Svět, pediatr, ékař-manažer, Roudnice n. L. Pracuji jako posudkový ékař. Při neustáe se zvyšujících požadavcích na množství a kvaitu naší práce, při stáe se zhoršující personání situaci předpokádám v příštím roce odchod do předčasného starobního důchodu, abych si zachova aespoň zbytky zdraví. Pracova jsem původně jako ORL ékař a kromě odpracování běžné pracovní doby jsme zajišťovai pohotovostní sužby o víkendech, bez přerušení od pátku do ponděí (na pracoviště jsme přicházei v pátek ráno, odcházei v ponděí odpoedne). Aespoň částečně se tato situace sice zepšia, avšak nikoi podstatně. Odměna za vysoce odbornou speciaizovanou činnost nebya a dosud není adekvátní, a přesto bude ještě výrazně redukována. Na skonku své profesní kariéry nehodám obětovat zbytky zdraví na otář spoečnosti, která nedokázaa dát najevo ani za minuého režimu, ani za režimu současného, že si naší práce váží. Děkuji, odcházím. Ivan Kratochví, OSSZ Žďár nad Sázavou, posudkový ékař Na ortopedii pracuji 15 et. Za tu dobu jsem se nedočka adekvátního finančního ohodnocení za svou práci. Tak jako drtivá většina nemocničních ékařů jsem by trpěivý a svou nízkou tarifní mzdu jsem si vyepšova přesčasovou prací. Nyní mi ministr Drábek navrhuje razantní snížení mého zákadního tarifního patu. Žádá se po mně, abych pracova stejně (nebo více než dosud) za méně peněz. Nikdy jsem nedosta 30, natož 100 procent osobního ohodnocení (které patné patové předpisy umožňují). Jesti jsem si takové osobní ohodnocení zasouži, nechť posoudí druzí. Faktem je, že neznám žádného koegu, který by se k takovému osobnímu ohodnocení jen přibíži. V této souvisosti navrhované možné osobní ohodnocení v nových patových tarifech (až 200 %) vyvoává na mé tváři úsměv. Odmítám nadáe dotovat chod našeho zdravotnictví svou neadekvátně nízkou mzdou. Proto, pokud vejdou v patnost navrhované tarifní tabuky patů ékařů, už nebudu na nic čekat, poděkuji a odejdu. Michae Jirčík, ortopedické odd., Nemocnice Nové Město na Moravě Omouvám se, ae moje odpověď asi nebude z kategorie očekávaných. Nebudu zde naříkat nad tím, jak poitici chtějí é- Tři tisíce nemocničních ékařů vzkazují: Děkujeme, odcházíme Ve středu 15. září 2010 spusti LOK-SČL kampaň Děkujeme, odcházíme. Cíem kampaně, která poběží do konce roku 2010, je získat podporu co největšího počtu ékařů, představit důvody a požadavky výzvy široké veřejnosti. V neposední řadě je snahou přimět vádu, aby začaa požadavky ékařů i situaci ve zdravotnictví brát konečně vážně. K výzvě Děkujeme, odcházíme, jež požaduje garanci patů ékařů ve výši 1,5 až 3násobku průměrné mzdy a zrušení špatného systému postgraduáního vzděávání, se doposud připojio na tři tisíce nespokojených ékařů, kteří jsou připraveni podat k hromadnou výpověď. Během násedujících 13 týdnů navštíví ve speciání retrosanitce ékaři, kteří se již k výzvě Děkujeme, odcházíme připojii, 13 krajů a Prahu. V cekem 64 vybraných nemocnicích budou hovořit s ékaři i veřejností o neutěšených pracovních podmínkách zdravotníků. Jednotivá setkání v krajích jsou koordinována s regionáními zástupci LOK-SČL a jejich pán je k nahédnutí na webových stránkách září ékaři navštívii jako první Obastní nemocnici Kadno, kde se k diskusi sešo 56 ékařů. Jsem huboce přesvědčen, že podpora výzvy Děkujeme, odcházíme roste také proto, že váda svými kroky zhoršuje již tak zjitřenou náadu nespokojených a ponížených zdravotníků. Návrhem změny tarifů by ti nejzkušenější ékaři přiši až o 40 procent patu. Navíc o starších ékařích ministr práce Drábek hovoří jako o vekém finančním nákadu. Řešení situace našich nízkých patů sibova každý ministr za posedních 21 et. Nestao se však nic. Lékaři jsou přepracováni a nespokojeni, nemohou a už ani nechtějí více sponzorovat zdravotní péči svých spouobčanů. Během prvního týdne kampaně se na webových stránkách k výzvě eektronicky připojiy desítky nových ékařů. Lékaři i veřejnost mohou svou podporu vyjádřit také na Facebooku a daších sociáních sítích. LOK-SČL si necha v rámci kampaně zpracovat ekonomickou anaýzu českého zdravotnictví. Naší snahou je definovat možné finanční zdroje pro navýšení mezd nemocničních ékařů. Souhrnný text v rozsahu 40 stran obsahuje návrh na 14 možných způsobů, jak buď ušetřit prostředky, které již existují v rámci zdravotního systému, nebo jak finance ve zdravotnictví navýšit z ostatních zdrojů mimo veřejné rozpočty. LOK-SČL také zorganizova kuatý stů s odborníky na ekonomii zdravotnictví, kteří jednotivé cesty zhodnotii a zvážii jejich účenost. Odborníci se shodi, že prostředky pro navýšení mezd ékařů-zaměstnanců je možné naézt a řešení závisí jen na vůi poitiků. Aby bya vyoučena nadměrná finanční zátěž pacientů, soustředí se řešení na možnosti, jak zefektivnit současný systém. Odborníci se shodi, že z navrhovaných postupů má největší potenciá tzv. hoandský mode zavedení nomináního pojistného. Ten v sobě nese prvky veřejného i soukromého pojištění. Houběji se také zamýšei nad možnostmi zavedení opatření pro zvýšení transparentnosti zakázek na nákup drahých technoogií, zdravotního materiáu a sužeb. Třetím zásadním doporučením ekonomických odborníků by ape na samotné ékaře, kteří mají být více součástí řešení než součástí probému. Aby se však ékaři mohi stát součástí řešení, musí s nimi váda navázat diaog. Jednostranná rozhodnutí o snižování patu a mezd jsou neproduktivní a jen zvyšují nespokojenost ékařů. V douhodobě podfinancovaném zdravotnictví není již žádný prostor pro mzdové úspory. Pokud bude váda neústupná, jsou ékaři připraveni české zdravotnictví opustit. O české ékaře je veký zájem v Německu, Rakousku, kde chybí více než 10 tisíc ékařů, pracovní možnosti jsou i v jiných zemí EU. Německé a rakouské nemocnice dokonce pořádají 29. a 30. října v Praze veetrh pracovních nabídek pro ékaře i střední zdravotnický personá. Manažeři nemocnic se netají tím, že mají ambici nespokojené ékaře z České repubiky nakoupit ve vekém množství, a sibují vysoce zajímavé finanční nabídky. Opravdu váda nechá odejít odborníky, jejichž příprava stáa miiony korun? Martin Enge, předseda LOK-SČL 8 tempus medicorum / říjen 2010

8 MZDY A PLATY Ke snížení patů není rozumný důvod Prohášení Asociace českých a moravských nemocnic k záměru snížit patové tarify ve zdravotnictví Asociace českých a moravských nemocnic s obavami seduje nekid ve zdravotnictví, vyvoaný záměrem snížit patové tarify zdravotnických pracovníků. K apikaci opatření ke snížení patů státních zaměstnanců i ve zdravotnictví není žádný rozumný důvod. Zdravotnictví není financováno ze státního rozpočtu. Změny patových tarifů nepřinesou žádné úspory veřejným rozpočtům. Reagovat na oprávněné požadavky zdravotníků na postupný růst patů a mezd návrhem na jejich snížení považuje AČMN za krok hraničící s provokací tváří v tvář nedostatku ékařů a sester ve většině nemocnic a stáe častějším odchodům ékařů do zahrani- Lékaři by měi zorganizovat generání stávku Vážený pane doktore Kubku, působím jako primář ORL Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Je mi 54 et. Mimo jiné, moje dcera a zeť, anestezioogové, oba ékaři se dvěma dětmi, se stěhují v únoru 2011 do Veké Británie za prací. Dovote, abych vám vyjádři hubokou úctu a obdiv za vaše douhodobé působení ve funkci prezidenta ČLK, protože jste jeden z máa nás, ékařů, kteří se nebojí veřejně vystupovat v zájmu naší profese. Ve všech vašich názorech s vámi pně souhasím a vím, že máte v řadách zdravotníků širokou podporu. Domnívám se, že akce Děkujeme, odcházíme je vemi prospěšná, avšak reaita bude taková, že výpovědi podá jen maý zomek z asi 3000 současných ékařů, kteří ji podepsai. Jistě to naši poitici vědí a budou mít o důvod více redukovat stávající zdravotnická zařízení. čí. Proto AČMN považuje připravované protesty organizací zdravotníků za opodstatněné. Všichni ve zdravotnictví jsou si vědomi toho, že paty a mzdy neze snížit, aniž by byo v zákadech ohroženo poskytování zdravotní péče. Dojde-i přesto ke snížení tarifů, budou nemocnice nuceny snížení vyrovnat mimotarifními sožkami patů a mezd. Z těchto důvodů zahrnutí zdravotnictví do připravovaných patových opatření je z věcného i finančního hediska nadbytečné. Pouze prohubuje kritickou personání a finanční situaci ve zdravotnictví, vede k nejistotě, znepokojení a napětí mezi zdravotnickými pracovníky a v důsedku i k možnosti ohrožení pacientů. O skutečné úrovni patů a mezd ve zdravotnictví rozhodnou úhrady zdravotních pojišťoven za zdravotní péči. I z tohoto hediska AČMN považuje návrhy zdravotních pojišťoven na snížení úhrad pro rok 2011 za nemravné. AČMN oceňuje snahu ministra L. Hegera o zmírnění dopadů připravovaných opatření do zdravotnictví vyjádřenou i v jeho osobním prohášení ze dne Údiv však musí vyjádřit nad prohášením Ministerstva zdravotnictví ČR z násedujícího dne, v němž jsou zástupci odborů a zaměstnavateů vyzváni k vastním návrhům na zapracování desetiprocentního snížení tarifů do patových tříd a patových stupňů. Pro nemocnice jako zaměstnavatee je zcea nepřijatené, aby samy navrhovay státu snížení již tak nedostatečných patů zaměstnanců ve zdravotnictví. V Praze Ohasy na snížení tarifních patů Situaci vidíme tak kritickou, že by se snad podařio konečně sjednotit jak ůžkovou, tak i ambuantní sožku v systému. Pokud byste považova za vhodnou podpisovou akci, včetně zdravotních sester a daších zaměstnanců ve zdravotnictví, napříkad prohášení ČLK (viz souhrn vašich posedních čánků) adresovanou naší vádě a našim občanům, jistě by je osovio někoik desítek tisíc podpisů. Primář Bohumi Markaous, Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Proč by mě ékař myset i na sebe Práce ékaře se i v současné době při troše sna hy dá stáe nazývat posáním. A pode přesvědčení obyvatestva dobrý ékař pracuje pořád, s úsmě vem na tváři, za máo peněz a na nic si nestěžuje. Ae dobrý ékař se může snadno stát i dobrým vězněm v některém nápravném zařízení. ANKETA kařům snížit mzdy a co všechno si na nás mohou dovoit. Je to jistě nehoráznost, ae máme to, co si zasoužíme. Oni prostě jen zkoušejí, co vydržíme, a my vydržíme hodně. Těžko bych asi heda jiný stav nebo spoečenskou skupinu, kde je taková koncentrace jedinců s nedostatkem sebeúcty, s tupou stádností, s naprostým nezájmem o věci, které se nás přitom bezprostředně dotýkají. Nemuvě o těch koegyních a koezích, kteří nyní mají to, co si zvoii. Předpokádám, že právě oni nám nyní při snižování vastních mezd půjdou příkadem a poiticky nám vysvětí, že našimi nehoráznými požadavky neze naši chudou zemičku zadužovat. Musíme přece počkat, až bude épe Petr Neugebauer, FN Brno, kardioog Daší z destruktivních porevoučních opatření proti zdravotnictví jako ceku. Jaromír Karban, gynekoogická ambuance, Neratovice Takový návrh je pro čověka zničující. Po 21 etech praxe s maximáním dosaženým vzděáním jsem dosud mě ve třídě 14, stupni 9, Kč hrubého, pode návrhu bych mě mít Kč hrubého. Jen hypotéka, kterou spácím, činí měsíčně Kč. Jak by na něco podobného asi reagovai poitici, soudci nebo etoví dispečeři? Osobně mne to nutí oprašovat jazyky a zvažovat nabídky ze sousedních zemí. Danie Driák, Ph.D., Gynekoogicko-porodnická kinika, FNB, Praha 8 Doufám, že tohe si snad nenechá íbit už žádný nemocniční ékař, a doufám, že ti, co se chystají v budoucnu nastoupit, snáze a rycheji pochopí, jak si u nás současná váda práce ékařů váží. Pro mě to znamená jednoznačnou podporu akci LOK-SČL Děkujeme, odcházíme. Josef Suk, ARO, Pehřimov Je vemi neomaený, řek bych přímo sprostý. Bude-i reaizován, pak takto upravená odměna zdravotnického pracovníka za odvedenou práci může být i na zhruba stejné úrovni jako případná podpora v nezaměstnanosti. A doba jejího čerpání by nakonec kromě hedání jiného zaměstnání nejen v ČR moha být věnována napříkad rodině a odpočinku. Já osobně jsem dokad o připravenosti podat výpověď z pracovního poměru k v případě neúspěchu ve vyjednávání o epších podmínkách pro odměňování zdravotnických pracovníků za jejich vysoce náročnou a odpovědnou práci podepsa. Vratisav Škoda, NsP Česká Lípa, a. s., rentgenoog Mysím, že na tak zásadní změny není nikdo připraven. Je jisté, že mnoho požadavků diktuje ekonomická nutnost, ae obecně chybí důvěra v to, zda jsou tako- tempus medicorum / říjen

9 TEMPUS MEDICORUM ANKETA vé změny dostatečně efektivní a nutné. Vypadá to, jako by ministerstvo chtěo reaizovat hned první nápad, který se namanu, bez ohedu na širší sociání dopad a spoečenskou přiměřenost. I když mají narůst nenárokové sožky mzdy, dá se předpokádat, že ve většině případů zaznamenají ékaři reáný propad svých mezd, a to ne vždy v souvisosti s tím, jaká je hodnota jejich práce, ae s tím, jaké budou možnosti stávajících zařízení a rozpoožení těch, kteří o tom budou rozhodovat. Mysím, že takové překotné změny jsou destruktivní. Tomáš Lajkep, Ph.D., psychiatr-důchodce Je to nehorázné, chtít po obyčejných idech, aby patii za rozhazování vády. Jana Smetanová, PL pro dospěé, Lužec nad Vtavou; ZZS Měník, výjezdový ékař Kdy jindy je větší příežitost k výskytu chyby než u čověka, který strávi v práci ceý víkend včetně pátku a v ponděí pokračuje dáe, je nevyspaý, zcea přepracovaný a vyčerpaný? Stigma rodiny z neustáé nepřítom nosti jednoho v horším případě ékařské rodiny střídavě obou rodičů může být posedním hře bíkem do rakve psychického zdraví. Student ékařství určitě netuší, že bude po nástupu nucen do neustáého, nikdy nekončícího porušování zákona a bude trávit v zaměstnání 1300, 1600 i více hodin přesčasů ročně, někteří dokonce i přes 2000, tedy v podstatě ceý daší pra covní úvazek! Zákoník práce nyní ékařům dovo uje odsoužit maximáně 416 hodin ročně, z toho max. 150 hodin může zaměstnavate nařídit, 416 hodin ročně vychází na 8 hodin přesčasů týd ně. Ve zvrácené reaitě českého zdravotnictví není 80 a více hodin týdně žádnou výjimkou. Mezi ékaři je bohuže douhodobě spousta jedinců, kteří by na sobě nechai dříví štípat a stejně by se proti tomu neozvai. Je zjevná potřeba určité formy vnitřní transformace, aby si každý ékař uvědomi, že je také jen čověk, nikoi pou ze stroj, který na příkaz mechanicky, programově a bez přestávky vykonává svoji práci. Lékařů neustáe ubývá, přitom pro fungování po puace jsou skupina zcea nepostradatená, a ačkoi je to jasná výhoda a siná zbraň k vyjednávání, ani to některým nestačí ke změně myšení. Kde na naše požadavky ti zodpo vědní vezmou, může být ékařům úpně jedno. A pokud ti, kteří v tomto státě mají moc a síu, tak záměrně nečiní a nic nezmění, pak je nezbytné myset především na sebe, své zdraví a podat výpověď. Jiří Sedák,, Obastní nemocnice Kadno, a. s Patové tabuky jsou pro zdravotnictví nevhodné Návrh ministra práce a sociáních věcí TOP 09 Drábka snížit mzdy v rozpočtové sféře je výrazem snahy ušetřit ve státním rozpočtu. Toto rozhodnutí dopadá i na část zdravotníků, a to je chyba. Odměny zdravotníkům snižovat nechceme, právě naopak. Vzděaní a zkušení zdravotníci jsou tím nejcennějším, co naše zdravotnictví má, a proto bychom měi prosazovat jejich odpovídající ohodnocení a tedy paty zvyšovat. Nejde to však nařídit z ministerstva, musí o tom rozhodovat vedení zdravotnických zařízení pode konkrétních možností. Na začátku devadesátých et byo zdravotnictví odděeno od státu a jeho financování od státního rozpočtu. Vzniko zdravotní pojištění, které není závisé na hospodaření státu a na státním rozpočtu a jeho stavu. Převážná část příjmů zdravotnických zařízení pyne z veřejného zdravotní- Je to dobrý nesmys. Vypadá to, jako by tam nahoře stáe ještě nevěděi, jak to s naším zdravotnictvím vypadá, aespoň pro média. Jenže oni to vědí a zřejmě jim to zapadá do pánů. Lidé se mají na co těšit. Až dopadneme na dno, pak se bez peněz k doktorovi nedostanou. Mají i ostatní idi rodiče v důchodu? Jan Běič, ARO, Rumburk Snížení tarifních patů ékařů o 14 až 42 procent je hrubou urážkou ékařského povoání, jehož budoucnost v České repubice bude de mého názoru sině ohrožena. Nevím, jesti podepisování protestní petice Děkujeme, odcházíme měo nějaký smys, když jsme se místo zvýšení patů dočkai jejich snížení, a to tak výrazného. Co z toho budu osobně vyvozovat, ještě netuším. Petr Vyškovský, KNTB, a. s., Zín, OZM radioogie Jsem 50etá ékařka se třemi atestacemi (interna I, endokrinoogie, diabetoogie), pracuji jako ústavní endokrinoog naší krajské nemocnice, současně ambuantní diabetoog, provádím interní konziia, zátěžové EKG, popisuji funkční píce. Moje hrubá mzda je Kč měsíčně a v čistém ji donesu domů jen díky sužbám, hodin měsíčně nařízený přesčas. Vzhedem k narůstání objemu práce v denní i noční praxi (ostatní akutní interny v našem re- Vědecká rada ČLK k navrhovaným změnám Na zákadě dostupných informací Vědecká rada ČLK i při vědomí ekonomické situace v naší zemi nesouhasí s navrhovaným změnami tarifního patového systému, které povedou ke snížení reáné mzdy zdravotníků. Jakákoiv změna ohodnocení zdravotníků nezmění státní finance! Zdravotníci, na rozdí od jiných státních zaměstnanců, jsou paceni z prostředků zdravotních pojišťoven. Navrhovaný přesun prostředků z nárokové části mzdy do nenárokové může ohrozit personání stabiizaci nemocnic a tím i úroveň zdravotní péče, která je na mnoha místech již dnes kritická. Nemocnice v současné době nejsou schopny napnit pánovaný počet kvaifikovaných ékařů. V případě nižší nárokové části mzdy hrozí jejich daší odchod z repubiky. Vědecká rada ČLK, jakožto jeden z garantů úrovně odborné péče, má obavu z jejího ohrožení, a proto vydává toto prohášení. Podepsao 43 čenů VR ČLK: Prof. Marek Babjuk, Doc. Petr Bartůněk, Prim. Martin Čihař, Doc. Vácav Dostá, Prof. Pave Dung, Doc. Jarosav Feyereis, Prof. Jana Hercogová, Pave Horák, Prof. Jan Hořejší, Věra Hořínová, Prof. Micha Hrdička, prim. Jaromír Cheníček, zást. prim. Anna Jedičková, Prof. Petr Kaňovský, Doc. Radan Kei, Prof. Pave Kener, Doc. Přemys Kír, prim. Luboš Kotík, Eva Kráíková, Mian Kubek prezident ČLK, Pave Kubíček, Prof. Mian Kvapi, Ján Lešták, Ota Mach, Prof. Miosav Mare, Prof. Josef Marek, Doc. Jan Měšťák, Zdeněk Mrozek, viceprezident ČLK, Prof. Pave Pafko, Jan Pajerek, Prof. Kare Paveka, Prof. Jan Pirk, Doc. Leopod Peva, prim. Kare Roztoči, Vácav Runt, Zdeněk Schwarz, Ondřej Sáma, Zdeněk Savík, Prof. Pave Šampa, Jarosav Štrof, Prof. Vadimír Tesař, Prof. Tomáš Zima, Prof. Jan Žaoudík. Nepodepsai 3 čenové VR ČLK: Prof. Svatopuk Býma, prim. Aeš Herman předseda VR ČLK, Prof. Vadimír Paička. 10 tempus medicorum / říjen 2010

10 MZDY A PLATY ho pojištění, a z těchto peněz jsou také vypáceni zaměstnanci. Dnes je část zdravotníků vypácena pode státních patových tabuek a druhá část, která pracuje v nestátních zdravotnických zařízeních, dostává mzdu na tabukách nezávisou. Výše odměny zaměstnanců má být stanovena vedením zdravotnického zařízení pode toho, koik může toto zařízení vyčenit na V rámci své návštěvy na Vysočině navštívi Vácav Kaus jihavské gymnázium. Během debaty se vyjádři také k výzvě Děkujeme, odcházíme: Já jsem to od žádného seriózního ékaře, a řadu z nich znám, nikdy nesyše. Mám pocit, že jsou to ti neseriózní ékaři, kteří tohe říkají. mzdy, a pode toho, jak si toho kterého pracovníka cení, jakou práci odvádí. Každé zdravotnické zařízení dobré, kvaifikované a zkušené zdravotníky potřebuje, váží si jich a chce si je udržet, a proto jim nabídne odpovídající odměnu. Nemůže jim pochopiteně nabídnout více, než má. Patové tabuky z rozpočtové sféry jsou ve zdravotnictví škodivé. Souží jako výmuva manažerům, kteří nechtějí své zaměstnance odměnit épe, podporují rovnostářství, brzdí úspěšné. Navíc ohrožují paty zdravotníků ve chvíi, kdy se státní rozpočet dosta do nesnází a musí šetřit na odměnách v rozpočtové sféře. Když jsme jednai o koaiční smouvě pro stávající koaici, byi jsme si těchto argumentů vědomi. Pracovní skupina, která vyjednávaa zdravotnictví, proto doporučia jako bod 39 násedující: Zrušíme tabukové paty ve zdravotnictví, mimo jiné proto, aby nebya bokována výše odměny zdravotníků po dokončení postgraduáního vzděávání a umožněna vyšší motivační mzda. V konečném textu koaiční smouvy se objevia možnost tabuky namísto zrušení upravit. Jsem přesvědčen, že zrušení by byo epší. Vytvářet uměe jiné, epší tabuky pro zdravotnictví postrádá smys. Každý dobrý manažer vytvoří tabuky své, takové, které budou odpovídat možnostem a potřebám jeho zdravotnického zařízení, a projedná je se svými zaměstnanci. Přesunovat větší část odměn do osobního hodnocení je zástupné, nedobré řešení. O osobním hodnocení by mě manažer rozhodovat také pode nějakých pravide, stejně jako by rozhodova o odměně, kdyby mu státní tabuky nebrániy. Navrhuji ryche dokončit odděení zdravotnictví od státního rozpočtu, zrušit státní patové tabuky pro zdravotníky, přestat strašit zdravotníky snížením příjmů a hedat cesty, jak je odměňovat épe. Zdravotnictví potřebuje dobré zdravotníky více než cokoi jiného. Mian Cabrnoch, posanec EP Snižování patů je nefér Ocenění práce zdravotníků je pořád výrazně horší než na západ od našich hranic míněno samozřejmě v poměru k průměrnému patu. A nová váda začaa poukazovat na to, že zaměstnanci v soukromé sféře se už musei uskromnit, takže teď dochází řada na ty státní. Logické je to ae jen na ten první pohed. Na ten druhý už něco nesedí: kde ve státní a veřejné sféře nejsou zakázky? Že by ékařům a sestrám ubyo pacientů? Lékař, když mu seberou významnou část patu, nezíská voný čas na přivyděávání, naopak bude stejně přepracovaný jako dosud. Snížení tarifů ve státní sféře, ae ve státem řízeném zdravotnictví zvášť, mi proto připadá bezdůvodné a nefér. Ještě je tu ovšem posední argument vždyť jde jen o snížení tarifů, částka na výpatní pásce přece nakonec může být stejná nebo vyšší. Je to ae pravda? Zjevně není, protože kdyby to tak byo, nic by se neušetřio. Zdravotnictví sice není financováno ze státního rozpočtu, ae stát ho výrazně ovivňuje. Pokud ceny vstupů stoupají a zároveň stát napříkad není ochoten navýšit patby za svoje pojištěnce, je rovnice jednoduchá peněz bude méně. Že kvaitnější pracovníci mohou dostat víc? Ae pode čeho poznat, který ékař nebo sestra je epší, když jsou všichni součástí týmu a každý v něm má svou specifickou, s druhým těžko srovnatenou úohu? Anebo dobrá, připusťme: bude se snažit, získá víc. A za dva měsíce přijde nový šéf a stanoví jiné priority, takže větší přípatek dostane někdo jiný. Nejsem radiká a chápu, že okamžité spnění požadavků LOK (1,5násobek, respektive trojnásobek průměrného patu) není možné okamžitě a rozhodně ne bez důkadné reformy zdravotnictví i přehodnocení rozpočtových priorit státu jako takového. Pokud ae někdo chce už tak mizernou situaci státem pacených (nebo épe: pode státních tabuek pacených) zdravotníků ještě zhoršit, je to ostudné. Mysím proto, že by se v této situaci měy spojit odborové organizace ve zdravotnictví, zapomenout na dřívější spory, koordinovat vzájemně své kroky a spoečně se snažit odvrátit, co se odvrátit dá. Síy by také měi spojit ékaři v rámci své stavovské organizace. As. MUDr. Ondřej Zahradníček, mikrobioog, Mikrobioogický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně (příspěvky byy redakčně kráceny) ANKETA gionu byy postupně zrušeny, LSPP po 22. hod není a my bereme navíc akutní koronarografie z regionu Zín, Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště, občas i Přerov) si nejsem jistá, jak douho toto tempo vydržím. Mám také na starosti rodinu, vzhedem k financím si paní na úkid nemůžu dovoit. Jedinou výhodou patrně je, že důchodu se tímto způsobem buď nedožiju, nebo ho nebudu douho čerpat. Daší snížení již nyní nevané mzdy mě donutí pochybovat o mém zdravém rozumu, naštěstí obě mé děti pochopiy a mají v pánu studovat zcea jiné než medicínské obory. Medicínská tradice po mých rodičích tedy se mnou zanikne. Považujete to za normání? Dagmar Langová, IK IPVZ, KN T. Bati, a. s., Zín, atestovaný endokrinoog a diabetoog Jsem soukromá oční ékařka, ae i tak se mne dotýká vemi podstatně pánované nehorázné snížení tarifních patů koegů, kteří pracují v nemocnicích. Zásadně nesouhasím! Mysím, že i moji koegové v ambuantní speciaizované péči si uvědomují, že je to totání dehonestující útok na ékařský stav. P. S.: Vemi mě potěšio, že ministr Heger odvoa totáně neschopnou náměstkyni Heerovou. Ludmia Říhová, předsedkyně OSL ČLK Prahy 2, předsedkyně SPOL, čenka představenstva ČLK K úpné dokonaosti tomuto návrhu chybí možnost pro ékaře místo tarifní sociání dávky dopácet státu za baho, že mohou pečovat o zdraví idu (třeba za pomoci úspor rodiny a příbuzenstva). Ať posední z personáu, prosím, ve špitáe zhasne. Richard Rýznar, pediatr, Šumperk Beriem to ako pokus o vtip. Osobne z toho vyvodzujem záver, že náš pán minister nemá dobrý zmyse pre humor. Peter Gind, gynekoog, gynekoogicko-porodnické odd., Děčín Mysím si, že snížení patů o procent je demotivující jak pro ékaře, tak pro studenty medicíny. Medicína je těžká škoa, pná obětí, douhé hodiny nad knihami, žádný voný čas a pak v praxi douhé hodiny v práci, postgraduání vzděávání, atestace atd. Jakmie se sníží paty, tak tu budou idi éčit Ukrajinci a Rumuni. Osobně z toho vyvodím ten závěr, že je nejepší čas odejít do Německa, Rakouska atd. Žít se dá i tam, a z pohedu ékaře důstojněji! Studova jsem medicínu proto, abych pomáha idem, ae kůži ze sebe sedřít nenechám! Martin Chorvát, odd. pastické chirurgie, KNTB, a. s., Zín (Děkujeme za příspěvky do ankety, kterých se tentokrát sešo opravdu mnoho. A omouváme se všem, jejichž názor se kvůi omezenému prostoru do časopisu neveše!) tempus medicorum / říjen

11 TEMPUS MEDICORUM Odměňování ékařů, mzda a pat z právního hediska Pode Ústavy České repubiky je Listina zákadních práv a svobod součástí ústavního pořádku České repubiky. Pode čánku 28 Listiny zákadních práv a svobod zaměstnanci mají právo na spravedivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Ustanovení čánku 28 Listiny zákadních práv a svobod je egitimním zákadem pro vznik samostatného zákona o odměňování ékařů tak, aby odměna za práci ékaře bya adekvátní šestietému vysokoškoskému studiu a dáe v průměru pětieté postgraduání přípravě, než ékař může vykonávat své povoání zcea samostatně, jakož i investicím do tohoto vzděávání. Pokud v některých zemích Evropské unie činí odměna za práci ékaře pětinásobek, jinde pouze trojnásobek průměrného výděku v přísušném státě, má to jistě svou ogiku. Čeští ékaři nepožadují, aby jejich odměna bya v přepočtu z eur na koruny adekvátní odměně německého nebo rakouského či jiného západoevropského ékaře, ae požadují, aby za svou práci obdržei spravedivou odměnu, odpovídající jejich náročné kvaifikaci i nesmírně vysoké odpovědnosti spojené s výkonem jejich povoání. Trojnásobek průměrného patu občana ve státě tedy není požadavkem nijak přehnaným a rozhodně nedostihne paty německých, rakouských či jiných západoevropských koegů. Přitom trojnásobek je požadován pouze pro pně kvaifikované ékaře se speciaizovanou způsobiostí, zatímco pro absoventy zákadního kmene je požadován dvojnásobek průměrného patu ve státě a pro absoventy ékařské fakuty jedenapůnásobek. Odměnu za práci ékaře ovšem neze sčítat s jeho přesčasovou prací, ať již konanou jakýmkoi způsobem, kdy vede své zákadní pracovní doby ékař ještě v rámci přesčasové práce nebo v rámci dohody o pracovní činnosti vykonává ústavní pohotovostní sužby. Stejně tak by nebyo možno sčítat pat ékaře za zákadní pracovní dobu v nemocnici s patem, který obdrží napříkad proto, že v době svého pracovního vona souží na záchrance. Z právního hediska má tedy požadavek vyššího zákadního patu nebo zákadní mzdy ékařů formou samostatného zákona o odměňování ékařů svůj ogický zákad v čánku 28 Listiny zákadních práv a svobod. Pokud by právní předpis, který stanoví výši patu ékařů v příspěvkových zdravotnických zařízeních, by změněn tak, že by odměna za práci ékařů měa být co do zákadního tarifu snížena, byo by možno podat proti takovému rozhodnutí návrh na zrušení k Ústavnímu soudu pro rozpor s čánkem 28 Listiny zákadních práv a svobod. Rozhodnutí Ústavního soudu o této stížnosti neze předjímat. Je pravdou, že Ústavní soud zhodnoti snížení patu soudců o čtyři procenta jako protiústavní především proto, že by tím moha být dotčena soudcovská nezávisost. Ústavní soud by jistě moh zasáhnout i v daném případě, neboť by moho být dotčeno ústavní právo na spravedivou odměnu za vykonanou práci, vezme-i se v úvahu požadavek na kvaifikaci, nákady spojené s kvaifikací, doba potřebná pro získání náežité kvaifikace a v neposední řadě nesmírná odpovědnost za práci, kterou ékař při výkonu své profese nepochybně má. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotivých ustanovení může podat prezident repubiky, skupina nejméně 41 posanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, senát Ústavního soudu v souvisosti s rozhodováním o ústavní stížnosti a za některých podmínek též váda a daší subjekty. Návrh na zrušení jiného právního předpisu než zákona, napříkad nařízení vády nebo vyhášky, může podat váda, skupina nejméně 25 posanců nebo skupina nejméně 10 senátorů, senát Ústavního soudu v souvisosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, zastupitestvo kraje, veřejný ochránce práv a ve specifických případech některé daší subjekty. Dospěje-i Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, nebo že jiný právní předpis nebo jednotivá ustanovení tohoto jiného právního předpisu jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo se zákonem, náezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotivá ustanovení se zrušují dnem, který v náezu určí. Pokud by tedy skutečně měo dojít ke snížení dosud stanovených patů ékařů, byo by možno, pokud by subjekt k tomu oprávněný poda návrh na zrušení takového právního předpisu a tento právní předpis zrušit pro rozpor s čánkem 28 Listiny zákadních práv a svobod. Stejně tak by ovšem byo možno zrušit i dosavadní patový právní předpis, pokud by Ústavní soud dospě k závěru, že je v rozporu s právem na spravedivou odměnu za práci. Pat stanovený předpisem, nebo smuvní mzda? Lékaři se většinou domáhají toho, aby jejich pat by stanoven právním předpisem, protože bude-i dohodnuta pouze smuvní mzda, bývá tato mzda nižší než pat, který je pro zaměstnavatee pode právního předpisu nepodkročitený. Na druhé straně, pokud by se významná část ékařů, a to třeba i v jediném zdravotnickém zařízení, vzájemně dohoda, že uzavře se svým zaměstnavateem smouvu jen se zaručenou zákadní mzdou, která bude činit nejméně částku, kterou budou považovat za přiměřenou, a tuto dohodu dodržea, patrně by zaměstnavatei nezbyo než požadavek přijmout a smuvní mzda by v takovém případě moha být podstatně vyšší než tarifní pat. Konečně v některých krajských nemocnicích je smuvní mzda skutečně stanovena smouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavateem jako dvoustranný akt, který neze jednostranně změnit. Odměna ve mzdovém či patovém výměru, nebo ve smouvě? Patový nebo mzdový výměr je jednostranným aktem zaměstnavatee, který může zaměstnavate jednostranně změnit. Pokud je v pracovní smouvě uvedeno, že mzda bude stanovena mzdovým výměrem zaměstnavatee, je to pro ékařezaměstnance nevýhodné. Naproti tomu v případě soukromého ékaře, který zaměstnává napříkad zdravotní sestry nebo daší personá, je výhodnější, aby v pracovní smouvě nebya výše mzdy stanovena a aby pracovní smouva odkazovaa na mzdový výměr zaměstnavatee, neboť tento jednostranný právní akt, mzdový výměr vydaný zaměstnavateem, může také zaměstnava- 12 tempus medicorum / říjen 2010

12 MZDY A PLATY te jednostranně změnit kdykoi, a to i snížením původně stanovené mzdy na mzdu odpovídající zákadnímu mzdovému tarifu, stanovenému právním předpisem (zpravida vemi nízké mzdě). Je-i mzda stanovena přímo v pracovní smouvě nebo v jiné smouvě uzavřené o odměně za práci mezi ékařem a zaměstnavateem, jde o dvoustranný právní akt, který již neze jednostranně změnit. Proto pokud by se podařio ékaři dohodnout se zaměstnavateem na mzdě, kterou by považova pro sebe za přiměřenou, je vhodné uzavřít o tom smouvu jako dvoustranný právní akt, ať již v rámci pracovní smouvy, nebo vede vastní pracovní smouvy, a patrně by byo vhodné v této smouvě pamatovat i na určitou infační doožku. Shrnutí Lékař-zaměstnanec má právo na spravedivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky pode čánku 28 Listiny zákadních práv a svobod. Pokud by by vydán právní předpis, který by dokonce ještě sníži odměnu za práci ékařů, ze se pokusit o jeho zrušení Ústavním soudem na zákadě návrhu podaného k tomu oprávněným subjektem. Ústavní soud by ovšem moh zrušit i dosavadní patový předpis, pokud by sheda, že je v rozporu s právem na spravedivou odměnu za práci ékaře. Pro ékaře-zaměstnance je při stanovení případné smuvní odměny za práci rozhodně vhodnější stanovit ji ve formě smouvy jako dvoustranného právního aktu, ať již smouvy pracovní, nebo zváštní smouvy o odměně s infační doožkou. Takovou smouvu nemůže pak zaměstnavate jednostranně změnit. U soukromých ékařů v pozici zaměstnavateů je výhodnější opačný přístup: stanovit mzdu jednostranným aktem, mzdovým výměrem, neboť pokud se zhorší pracovní moráka zaměstnance, ze jednostranným rozhodnutím zaměstnavatee odměnu za jeho práci snížit. Tento postup rozhodně neze doporučit vůči koegům, ae spíše vůči střednímu personáu, případně pomocnému personáu, aby ékař v pozici zaměstnavatee mě potřebný nástroj, jak reagovat na zhoršené pracovní výsedky. JUDr. Jan Mach, ředite právní kanceáře ČLK Medicína je tvrdý cheba, říká náměstek Vadimír Paveka v rozhovoru pro Medica Tribune Jak řešit zoufaou personání situaci ve zdravotnictví? Reorganizací práce, říká v rozhovoru pro Medica Tribune první náměstek ministerstva zdravotnictví Vadimír Paveka. Chtě byste po akutní operaci ežet na odděení, kde je kromě vás ještě 24 pacientů (někteří z nich rovněž po operaci) a kde o vás všechny pečuje přes noc jedna sestra a ékař o patro výše, který má na starosti také ambuanci a akutní konziia? Já jsem podobnou životní zkušenost sám zaži. Leže jsem po operaci na jednotce intenzivní péče, sestra nebya přítomná a já jsem to vyřeši tak, že jsem přeez ohrádku a odebra jsem se na svůj původní pokoj. Jinak tuto otázku vnímám jako osobní špičku vůči mně To není narážka na vás. Popsaná situace není v dnešních nemocnicích nijak výjimečná a tazateka se ptá čověka, který by to moh změnit Já to jako osobní otázku vnímám. Jestiže je tazateka zdravotní sestra, tak si mysím, že mezi zdravotníky bychom mohi diskutovat na jiné úrovni, než chtě byste ežet Co říkáte jako první náměstek MZ tomu, že k takovým situacím v dnešních nemocnicích běžně dochází? Jestiže nemocnice není schopna zajistit dostatek kapacit, tak je to probém. Já si mysím, že odděení, které nefunguje kvaitně, by v dnešní době neměo existovat. Kdo to zjistí, že nefunguje kvaitně a nemá tedy existovat? Zdravotní pojišťovna. Máme to v programovém prohášení, aby pojišťovny dbay na kvaitu poskytované péče, aespoň v tom, co ze snadno kontroovat tedy věcné a personání vybavení pracovišť. Proč stáe trpíte permanentní porušování zákoníku práce v těchto nemocnicích? Mám tím na mysi fašování výkazů práce, aby ékaři mohi soužit více, než ZP povouje, totéž u sester. Jak je možné, že na noční směně ve veké nemocnici na operačním oboru souží u ůžka v noci na 35 pacientů jen jedna sestra, která ještě musí být k ruce ékaři na ústavní pohotovostní sužbě? Provozovate by porušování zákoníku práce nemě trpět. Děje-i se toto porušování zákoníku ve fakutních nemocnicích, tak musí resort zjednat nápravu. Každý ae přece ví, že české zdravotnictví dnes přežívá jen díky obcházení zákoníku práce Ano, je to tak. Já na to ještě odpovím jinak. My jsme jako ékaři soužii stovky hodin a byo nás podstatně méně. Dnes počet ékařů pode statistik pořád narůstá. Kde jsou, to já nevím. Cesta k epšímu zdravotnictví spočívá v efektivnějším nakádání s idskými zdroji. Bude potřeba se podívat na personání vybavení pracovišť. Na odděení musí jeden ékař soužit někoik sužeb, protože tam není daší koega, který by ho vystřída. Jak to chcete reorganizací práce změnit? Je otázka, na kterých odděeních musí být ékař po dobu 24 hodin. Napříkad na odděení pro douhodobě nemocné máme špičkové sestry, které jsou vysokoškosky vzděané a jsou na špičkové úrovni. Mají krůček od doktorátu. Chcete docíit toho, že odejde většina kvaifikovaných idí z resortu? Chceme docíit opaku. Jaká by měa být pode vašeho názoru hodinová výše patu ékaře? To je otázka finančních prostředků, které pynou do resortu. Moje představa je trošku odišná od těch zjednodušených představ. Lékař by mě být pacen za odváděnou práci. Systém profesních patů tak, jak by nastaven v jihočeských nemocnicích tamní nemocnice netrpí žádnou personání nouzí, netrpí nouzí o ékaře. Tam je odměňování ékařů na vemi dobré úrovni. Týká se to všech nemocnic v Jihočeském kraji. Českobudějovická nemocnice si v tuto chvíi dokonce ékaře vybírá. Je pravda, že někteří ékaři odeši za prací do zahraničí a dneska se již po někoika etech vracejí. Takže nejde o hromadný exodus. Někteří z mé generace emigrovai za epším výděkem a někteří zůstai, protože věděi, že se budou mít épe. Iva Bezděková, (redakčně kráceno) tempus medicorum / říjen

13 TEMPUS MEDICORUM Iustrační foto: shutterstock.com Gobání krize a její dopady na zdravotnictví Vdůsedku gobaizace postiha recese nebo aespoň pokes ekonomického růstu všechny státy světa, byť s různou intenzitou. Můžeme tedy oprávněně hovořit o první skutečně ceosvětové ekonomické recesi. A právě jejím dopadům na zdravotnictví bya věnována konference, kterou uspořádaa Světová ékařská asociace (WMA) ve spoupráci s WHO a OECD ve dnech září 2010 v otyšském havním městě Rize. Vyspěé státy s krizí bojují, ostatní se vezou Vády vyspěých zemí se s krizí snaží bojovat, a to i zvyšováním veřejných výdajů na zdravotnictví, které nepovažují za žádnou černou díru na peníze. Na rozdí od našich poitiků totiž pochopiy, že se investice do zdravotní péče vypácí. Vždyť přece pouze zdraví idé mohou pracovat, tvořit hodnoty a nakonec i patit daně, bez jejichž výnosu se státní rozpočet nevzpamatuje. Naopak v zaostaých zemích výdaje na zdravotnictví většinou otrocky kopírují vývoj ekonomiky, a v čase hospodářské recese tedy stagnují nebo kesají. Česká repubika je na tom v rámci Evropy bohuže obdobně jako třeba Turecko. Pokes hospodářského růstu je pro naše poitiky důvodem k omezování veřejných výdajů na zdravotnictví. Modeovým příkadem je chybné rozhodnutí nezvýšit v příštím roce patby na zdravotní pojištění za děti, důchodce a nezaměstnané. Čím vyšší výdaje na zdravotnictví, tím nižší mortaita Snaha řešit probémy státního rozpočtu na úkor zdravotnictví, to je ae krátkozraká poitika. Každých 100 doarů vynaožených ročně v přepočtu na jednoho obyvatee na zdravotní péči a sociání zabezpečení totiž snižuje pode Světové zdravotnické organizace (WHO) v evropských podmínkách úmrtnost o 1,2 %. A to jistě není máo. Snížení výdajů na zdravotnictví způsobuje zhoršení kvaity a dostupnosti ékařské péče. Ekonomická krize prohoubia nerovnost v dostupnosti zdravotní péče. U pětiny nejchudších obyvate Evropské unie je právě nedostatek peněz až ze tří čtvrtin tím důvodem, proč neužívají doporučené éky, nejdou na operaci nebo na potřebná vyšetření. Tím pochopiteně riskují daší zhoršení svého zdravotního stavu a zvyšuje se tak i riziko předčasného úmrtí. Nejvíce ohroženi jsou zkrátka chudí idé, dáe pak chronicky nemocní pacienti, senioři, ae též matky a jejich maé děti. Těmto idem je třeba pomáhat. Pro Světovou ékařskou asociaci (WMA) je nepřijatené, aby v Evropě v 21. stoetí bya nemoc příčinou upadnutí do chudoby. Poitici rozhodi, že peněz na zdravotní péči bude v ČR nedostatek Proti obecné tezi, že když nejsou peníze, tak se musí šetřit, ze jen stěží něco namítat. 14 tempus medicorum / říjen 2010

14 zahraničí Ve skutečnosti je však nedostatek peněz na zdravotní péči v České repubice pojem sině reativní. Jen na zákadních fondech zdravotních pojišťoven totiž stáe dřímá bezmáa 20 miiard korun. Ekonomické probémy většiny zdravotnických zařízení způsobují nedostatečné úhrady od zdravotních pojišťoven. Jejich výši i pravida určuje v případě stáe častější nedohody v rámci dohodovacího řízení ministr zdravotnictví svou vyháškou. Naše ekonomické probémy jsou tedy důsedkem takových rozhodnutí, jakým by nápad bývaého náměstka Šnajdra posunout porovnávací období pro úhrady o daší rok zpět. Šetrně hospodařit mě stát již dávno a všude. Když se zamysíme nad mírou pýtvání třeba v naší armádě, pak vyzývat zdravotníky k dašímu utahování opasků zní jako drzost. Lékaři a zdravotní sestry soidárně sponzorují české zdravotnictví na úkor svých příjmů již dvacet et. To pochopiteně neznamená, že by se nedao uspořit i ve zdravotnictví. Je to otázka priorit a dobré vůe. Nesmíme nakupovat éky a přístroje za přemrštěné ceny a musíme épe zvažovat, zda všechny nové přístroje a drahé éky mají skutečně takový přínos pro éčbu pacientů, aby se za ně vypatio tak draze patit. Samozřejmě je vhodné rovněž podpořit evnější ambuantní éčbu a více investovat do prevence a propagace zdravého životního styu. Napříkad pro neschopnost našich poitiků reguovat kouření se na mezinárodním fóru již stáváme terčem posměchu. Kouření, akohoismus a obezita mají přitom na zdravotnické rozpočty devastující dopad. Snažte se udržet si ékaře za každou cenu! Obsah dva dny trvající konference s desítkami přednášek se jistě nedá shrnout do jednoho čánku, avšak v souvisosti se současnou ekonomickou krizí se jako červená nit většinou přednášek táho doporučení, že každý stát se musí i v čase ekonomické recese snažit především si za každou cenu udržet své kvaifikované zdravotníky! Pokud totiž z ekonomických důvodů odejdou napříkad ékaři do zahraničí, nebude je mít ani v čase prosperity kdo nahradit. Od zahájení studia do získání pné kvaifikace totiž u ékaře upyne minimáně deset et. Na rozdí od přístrojů jsou tedy ékaři v krátkodobém časovém horizontu nenahraditení. Česká repubika do idského kapitáu neinvestuje Česká repubika douhodobě zanedbává investice do idských zdrojů. Ze všech států Graf 1 - Vývoj HDP v upynuých dvaceti etech reáný růst HDP (%) OECD vydávají napříkad na vzděávání nižší podí svého hrubého domácího produktu (HDP) pouze Španěsko, Irsko a Sovensko. A pokud vezmeme v potaz souhrnné výdaje na vzděávání, vědu a zdravotnictví, pak tyto investice do idského kapitáu představují 26 % HDP v USA nebo 17 % HDP v Německu. USA Isand Švýcarsko Dánsko Švédsko Francie Kanada Rakousko Begie Německo Finsko Korea Nizozemsko Nový Zéand *OECD průměr Japonsko Portugasko Veká Británie Austráie Norsko Itáie Maďarsko Španěsko Česko Irsko Posko Sovensko Mexiko My se svými 13 % se i v tomto parametru krčíme u samého dna. Hůře než my jsou na tom z kubu vyspěých zemí pouze Irové, Poáci, Sováci a Mexičané. Nemůžeme se tedy divit, že pokud se nestane zázrak, životní úrovně našich německých sousedů nedosáhnou ani za sto et naši pravnuci. Mian Kubek vzděání výzkum zdraví ZDROJ: OECD průměr, kompiace - BASYS OECD je mezivádní Organizace pro hospodářskou spoupráci a rozvoj Graf 2 - Výdaje do idského kapitáu jako procento HDP Svět Evropská unie Střední a východní Evropa Spoečenství nezávisých států (státy bývaého SSSR) Spojené státy Indie Čína tempus medicorum / říjen

15 TEMPUS MEDICORUM návštěva čk Lékařky a ékaři z řad posanců na půdě ČLK Vnově zvoené Posanecké sněmovně je 20 ékařek a ékařů, což je přesně 10 procent ze všech posanců. Přestože byi zvoeni za různé poitické subjekty, ze předpokádat a zároveň doufat, že mají spoečnou jednu věc, a to vztah ke svému ékařskému stavu. Prezident České ékařské komory proto všechny posankyně-ékařky a posance-ékaře pozva na setkání, které se uskutečnio 8. září večer v síde ČLK. Účast bya vemi reprezentativní. Pozvání přijai za ČSSD Vojtěch Adam, Pave Hoík a Jarosav Krákora, za ODS Vít Němeček, za TOP 09 doc. Leoš Heger, Jitka Chaánková, Micha Janek, prof. Rom Kostřica, Patricie Kotaíková a prof. Aeš Roztoči a za Věci veřejné Jiří Štětina. Daší koegyně a koegové se z vážných pracovních důvodů musei omuvit (poitická jednání, vystoupení v teevizi, zahraniční cesta apod.). V úvodu prezident ČLK Mian Kubek přítomné seznámi s činností a postavením komory a s některými probémy resortu. Díky tomu, že pozvání přija i ministr zdravotnictví doc. Heger, bya násedná diskuse vemi zajímavá. Havními tématy, o kterých se muvio, byy mj. vzděávání ékařů, důsedky odchodů ékařů do ciziny a kompetence České ékařské komory. Přestože šo o posankyně a posance prakticky z ceého poitického spektra, v názorech na probémy, které trápí ékaře, i na probematiku kompetencí komory se i díky svým dosavadním zkušenostem z medicíny příiš neišii. Lékařská komora všem nabída svoji veškerou odbornou pomoc, což byo kvitováno pozitivně. Zajímavostí také je, že některé koegyně a koegové z různých poitických stran dostai právě na půdě ČLK vůbec první možnost seznámit se i mezi sebou navzájem, neboť setkání se uskutečnio na samém začátku funkčního období nové sněmovny. Návštěvu našich posankyň a posanců na půdě ČLK ze proto hodnotit jako vemi přínosnou, vzbuzující naději do budoucnosti. Micha Sojka 16 tempus medicorum / říjen 2010

16 FARMAKOTERAPEUTICKÉ INFORMACE Měsíčník pro ékaře a farmaceuty Postavení inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu v terapii kardiovaskuárních onemocnění... 1 Obsah Evropská éková agentura doporučuje pozastavení registrací pro přípravky Avandia, Avandamet a Avagim... 4 Postavení inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu v terapii kardiovaskuárních onemocnění Úvod Angiotenzin konvertující enzym (ACE) se vyskytuje v krvi, těesných tekutinách a tkáních. Reguuje rovnováhu mezi dvěma systémy, které ovivňují krevní tak: systém renin-angiotenzin-adosteron (RAAS) a systém kaikrein kinin (KK). Aktivace RAAS vede k retenci soi a vody a ke zvýšení cévního tonu. Aktivace KK systému se zvýšením koncentrací bradykininu vede k vazodiataci a natriuréze. Havními příčinami aktivace RAAS jsou: pokes renání perfuze, snížení přísunu natria do macua densa a sympatoadrenání aktivace vedoucí ke zvýšené syntéze reninu juxtagomeruárním aparátem edvin. Renin katayzuje přeměnu angiotenzinu produkovaného játry na neaktivní angiotenzin I, který je účinkem ACE metaboizován na angiotenzin II. Angiotenzin II je havním efektorem RAAS se systémovým a tkáňovým účinkem. Zvýšení pazmatických koncentrací angiotenzinu II vede k systémovým účinkům: k vazokonstrikci přímým účinkem na hadkou svaovinu cév a zvýšením aktivity sympatoadrenáního systému. Zvýšené pazmatické koncentrace angiotenzinu II jsou odpovědné za vzestup syntézy adosteronu v nadedvinách s násednou retencí soi, aktivací vazopresinu a retencí vody. Tkáňový účinek angiotenzinu II je spojen se zvýšením buněčné migrace, proiferace a růstu tedy s rozvojem srdeční a cévní hypertrofie /. Kardiovaskuární hypertrofie zahrnuje nejen hypertrofii svaových buněk, ae i zmnožení mezibuněčné hmoty intersticiání fibrózu. Kromě angiotenzinu II jsou dašími faktory, které vedou k srdeční a cévní hypertrofii katechoaminy a endotein. Daším faktorem, který vede k rozvoji intersticiání fibrózy je adosteron. Kromě procesu svaové hypertrofie a intersticiání fibrózy je aktivace RAAS odpovědná za rozvoj endoteiání dysfunkce charakterizované ztrátou vazodiatační schopnosti cév. Kinický význam srdeční hypertrofie spočívá v tom, že zvyšuje u nemocných s arteriání hypertenzí riziko náhé srdeční smrti, infarktu myokardu a srdečního sehání. Přítomnost endoteiání dysfunkce má také kinický význam: hraje kíčovou úohu v patofyzioogii ateroskerózy 1,2 /. Enzym ACE je také odpovědný za degradaci bradykininu: inhibice ACE vede ke zvýšení jeho koncentrací. Účinky bradykininu jsou opačné k účinku angiotenzinu II. Zvýšené koncentrace bradykininu vedou ke zvýšené produkci kyseiny arachidonové a oxidu dusnatého (NO) cévním endoteem s násednou vazodiatací. Bradykinin také zvyšuje natriurézu přímým účinkem na renání tubuy. Inhibice ACE ovivňuje rovnováhu mezi RAAS a KK ve prospěch vazodiatace, natriurézy a má antiproiferativní účinek. Inhibicí ACE dochází ke snížení periferní cévní rezistence bez změny srdeční frekvence. U jedinců s normání funkcí evé komory mají inhibitory ACE (ACEI) minimání účinek na srdeční výdej a tak v zakínění. U nemocných se systoickou dysfunkcí evé komory snižují ACEI afteroad, preoad, systoické napětí ve stěně komor se zvýšením srdečního výdeje bez zvýšení srdeční frekvence. Neutrání efekt ACEI na tepovou frekvenci je vysvětován vivem na barorecepční aktivitu a inhibicí účinku angiotenzinu II na sympatoadrenání systém. ACEI mají významné kardioprotektivní a vaskuoprotektivní vastnosti, které jsou zprostředkovány jak inhibicí syntézy angiotenzinu II, tak inhibicí degradace bradykininu. Právě snížení degradace bradykininu je pode současných znaostí havním faktorem kardioprotektivního účinku ACEI. Bradykinin je zapojen do procesu reverze endoteiání dysfunkce a snížení progrese ateroskerózy 3 /. ACEI se iší účinkem, bioogickou dostupností, pazmatickým poočasem a způsobem eiminace. Většina ACEI jsou proéky, než se stanou aktivními, je nutná jejich esterifikace v játrech. Tato vastnost zvyšuje jejich bioogickou dostupnost. ACEI rozděujeme pode chemické struktury do 3 skupin: 1. skupina obsahuje sufhydryovou skupinu (příkad: kaptopri), 2. skupina obsahuje fosfiniovou skupinu (fosinopri), 3. skupina obsahuje karboxyovou skupinu (enaapri, trandoapri, Tabuka 1. Přehed nejčastěji používaných ACEI éčivá átka nástup účinku trvání účinku terapeutická dávka kaptopri 15 min 2-4 hod 3 x 12,5-50 mg enaapri 4 hod 12 hod 2 x 5-20 mg perindopri 3 hod 24 hod 1 x 4 mg quinapri 2 hod 6 hod 1-2 x 5-20 mg ramipri 2 hod 24 hod 1 x 1,25 10 mg isinopri 2 hod 24 hod 1 x 5-20 mg trandoapri 30 min 24 hod 1 x 0,5-4 mg fosinopri min 24 hod 1 x mg FI Číso 10/2010

17 Postavení inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu v terapii kardiovaskuárních onemocnění ramipri, isinopri). Většina ACEI je vyučována edvinami a je u nich nutná redukce dávky u nemocných s renání insuficiencí. Výjimku tvoří fosinopri a trandoapri, které jsou vyučovány také játry. Nejdée používaným ékem ze skupiny ACEI je kaptopri. Má nejkratší pazmatický poočas. Nejčastěji používané ACEI ukazuje tabuka 1. Nežádoucí účinky ACEI rozděujeme na účinky spoečné všem ékům této skupiny a dáe účinky, které se vyskytují ve spojitosti se sufhydryovou skupinou (kaptopri). Nejčastějším nežádoucím účinkem je kaše, který se pode různých pramenů vyskytuje u 10 % až 20 % pacientů éčených ACEI. Mnohem závažnějším, ae významně méně častým nežádoucím účinkem terapie ACEI je angioedém. Objevuje se až po určité době od zahájení terapie ACEI. Oba tyto nežádoucí účinky jsou důvodem k přerušení terapie. Lékové interakce ACEI souvisí s farmakodynamickým účinkem této skupiny. Při současné supementaci kaia nebo při použití kombinace s kaium-šetřícími diuretiky hrozí rozvoj hyperkaémie. Zahájení terapie ACEI u pacientů éčených vysokými dávkami diuretik je spojeno s rizikem hypotenze a renáního sehání. Naopak, antihypertenzivní efekt ACEI snižuje současné podání nesteroidních antirevmatik. Postavení acei v terapii kardiovaskuárních onemocnění Hypertenze ACEI jsou éky, které účinně snižují krevní tak a brání vzniku a progresi strukturáních změn srdce a cév, které hypertenzi provázejí. Jejich efekt na přítomnost přidružených onemocnění je neutrání nebo dokonce příznivý. ACEI snižují u hypertoniků systoický i diastoický krevní tak. Pokes krevního taku je způsoben snížením periferního cévního odporu. Na rozdí od přímých vazodiatačních átek není pokes krevního taku při použití ACEI provázen refexní tachykardií ani snížením srdečního výdeje. Stupeň snížení krevního taku koreuje s pazmatickou reninovou aktivitou (PRA) a s koncentrací angiotenzinu II. Největšího hypotenzního účinku je dosaženo u jedinců se zvýšenou PRA. Daší terapie snižuje krevní tak bez ohedu na snížení PRA a je tedy dána účinkem ACEI na KK systém. ACEI jsou átky, které ze všech éků používaných v terapii hypertenze vedou nejúčinněji k regresi srdeční a cévní hypertrofie. ACEI rovněž zmenšují zvýšené množství vaziva hypertrofického myokardu. Ve srovnání s jinými antihypertenzivy mají daší výhody: mají neutrání metaboický účinek, neovivňují metaboizmus ipidů ani gycidů, naopak příznivě ovivňují inzuínovou rezistenci, zpomaují progresi diabetické nefropatie, zabraňují ztrátám drasíku při současné terapii diuretiky, brání vzniku srdeční diatace, snižují mortaitu nemocných se srdečním seháním a dysfunkcí evé komory po infarktu myokardu. ACEI jsou éky voby u nekompikované hypertenze a u nemocných s hypertenzí a některými přidruženými onemocněními: s hypertrofií evé komory, s chronickým srdečním seháním a/nebo dysfunkcí evé komory (ejekční frakce < 40%), s inzuín-dependentním diabetem meitem spojeným s proteinurií a u pacientů s non-inzuindependentním diabetem meitem bez ohedu na přítomnost proteinurie. Vhodné jsou i u hypertenze rezistentní na běžnou terapii, hypertenze s chronickou renání insuficiencí, hypertenze s hyperipoproteinémií a poruchou gukózové toerance, u renovaskuární hypertenze. U renovaskuární hypertenze a chronické renání insuficience je nutno postupovat opatrně a dodržovat některé specifické zásady použití ACEI. Srdeční dysfunkce a chronické srdeční sehání ACEI snižují mortaitu u pacientů s chronickým srdečním seháním a se systoickou dysfunkcí evé komory. Snížení mortaity je dáno snížením rizika úmrtí pro progresi srdečního sehání 4,5 /. ACEI snižují u pacientů se srdeční dysfunkcí a chronickým srdečním seháním výskyt fatáního infarktu myokardu, nemají ae viv na snížení rizika náhé srdeční smrti. Infarkt myokardu Inhibice ACE je u pacientů v akutní fázi infarktu myokardu (IM) prospěšná, neboť vede ke snížení aktivace jak RAAS, tak i sympatoadrenáního systému. Bokáda RAAS má význam zejména u pacientů se srdečním seháním v akutní fázi IM. Efekt ACEI u pacientů s infarktem myokardu by prokázán v prospektivních randomizovaných studiích jak v neseektované popuaci pacientů, tak u seektovaných nemocných s asymptomatickou nebo symptomatickou srdeční dysfunkcí po infarktu myokardu. Inhibice ACE veda v těchto studiích ke snížení cekové mortaity, ke snížení rizika hospitaizace pro srdeční sehání a ve studii SAVE ke snížení rizika reinfarktu 6 /. Z inhibice ACE nejvíce profitují pacienti s předním infarktem nebo s IM bez ohedu na okaizaci kompikovaným srdečním seháním. ACEI jsou prospěšné u pacientů s IM a zvýšenou tepovou frekvencí, picním městnáním nebo s prokázanou systoickou dysfunkcí evé komory. ACEI jsou dáe vhodné u pacientů s IM a hypertenzí nebo diabetem meitem a u pacientů s reinfarktem, kde ze předpokádat těžší srdeční dysfunkci. Měy by být podány v prvních 24 hodinách 6,7 /. Prevence kardiovaskuárních a cerebrovaskuárních příhod Jednou z prvních rozsáhých studií v sekundární prevenci, které sedovay efekt ACEI na mortaitu a morbiditu pacientů s vysokým rizikem kardiovaskuárních příhod, bya studie HOPE (Heart Outcomes Prevention Evauation Study). Její výsedky byy pubikovány v roce /. Cíem studie byo zjistit, zda podání ramipriu u pacientů s významným rizikovým profiem a absencí tradičních indikací k terapii ACEI dokáže snížit riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí z kardiovaskuárních příčin. Do studie byo zařazeno více než mužů a žen starších 55 et s anamnézou ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody nebo s postižením periferních tepen, anebo s diabetem meitem a aespoň jedním z daších kardiovaskuárních rizikových faktorů, jako jsou hypertenze, zvýšení cekového choesterou, nízký HDL choestero, kouření cigaret nebo dokumentovaná mikroabuminurie. Vyučovacím kritériem bya kinická indikace k použití ACEI: srdeční sehání, dysfunkce evé komory s ejekční frakcí < 40%, nekontroovaná hypertenze nebo zřejmá nefropatie. Výsedky studie HOPE byy významné: terapie ramipriem statisticky významně snížia riziko kombinovaného výsedku infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí z kardiovaskuárních příčin. Kromě toho byo významně sníženo riziko úmrtí z jakékoi příčiny, riziko revaskuarizace, riziko srdeční zástavy, riziko srdečního sehání a riziko diabetických kompikací. Součástí studie HOPE byo i sedování efektu ACEI u diabetiků bez proteinurie, bez srdečního sehání či srdeční dysfunkce. I zde byo dosaženo významných výsedků: terapie ramipriem snížia u diabetiků významně riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo úmrtí z kardiovaskuárních příčin, kromě toho bya snížena i ceková mortaita a riziko významné nefropatie. Je důežité, že jak ve studii HOPE, tak v podstudii u diabetiků nesouvise příznivý účinek ramipriu se snížením krevního taku 9 /. Sekundární prevencí cévních mozkových příhod se zabývaa studie PROGRESS (The Perindopri Protection Against Recurrent Stroke Study), jejíž výsedky byy pubikovány v roce /. Studie PROGRESS testovaa hypotézu, zda použití ACEI perindopriu, eventuáně v kombinaci s diuretikem indapamidem, sníží riziko recidivy cévní mozkové příhody jak u pacientů s hypertenzí, tak u normotenzních jedinců. Do studie byo zařazeno více než pacientů s anamnézou 2 FI Číso 10/2010

18 PosTAvEní InhIbITorů AngIoTEnzIn-konvErTujíCího Enzymu v TErAPII kardiovaskuárních onemocnění proděané cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemické ataky. Pacienti byi randomizováni k éčbě perindopriem v dávce 4 mg denně, případně v kombinaci s indapamidem, nebo k terapii pacebem. Aktivní terapie ACEI perindopriem veda k významnému snížení rizika cévní mozkové příhody srovnateně u hypertoniků i u normotenzních pacientů. Dopad kombinace perindopriu s indapamidem na snížení rizika iktu by ještě větší. Aktivní terapie veda rovněž k významnému snížení rizika vaskuárních příhod (úmrtí z kardiovaskuárních příčin, nefatáního infarktu myokardu a nefatání cévní mozkové příhody). Souhrnem ze říci, že výsedky dvou výše uvedených studií rozšiřují indikace k použití ACEI v prevenci infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo úmrtí z kardiovaskuárních příčin pro nemocné s vysokým rizikem vaskuárních příhod bez přítomnosti srdeční dysfunkce nebo srdečního sehání: u pacientů s dokumentovanou ischemickou chorobou srdeční, cévní mozkovou příhodou nebo s postižením periferních tepen a dáe u diabetiků s přítomností dašího rizikového faktoru ateroskerózy. Studie HOPE prokázaa také příznivý efekt ACEI na snížení rizika významné nefropatie u diabetiků bez proteinurie. ACEI by na zákadě výsedků studie PROGRESS měy být použity u nemocných v sekundární prevenci cévní mozkové příhody, a to jak u hypertoniků, tak u normotenzních jedinců. ACEI v prevenci vaskuárních kompikací diabetes meitus Kombinace ACEI a metaboicky neutráního diuretika indapamidu bya použita ve studii ADVANCE (Effects of a fixed combination of perindopri and indapamide on macrovascuar and microvascuar outcome in patients with type 2 diabetes meitus the ADVANCE tria) 11,12 /. Tato studie testovaa efekt dašího snižování krevního taku a intenzivní kontroy gykémie u pacientů s diabetem meitem 2. typu. Počáteční dávka kombinace perindopriu a indapamidu 2,0/0,625 mg bya po 3 měsících zvýšena na 4,0/1,25 mg denně a porovnána s pacebem. Do studie byo randomizováno pacientů s DM 2. typu ve věku nad 55 et jak s hypertenzí, tak normotenzních jedinců. Podmínkou pro zařazení byo zvýšené kardiovaskuární (KV) riziko zaožené na přítomnosti aespoň jednoho z rizikových faktorů: věk nad 65 et, anamnéza makrovaskuárního nebo mikrovaskuárního onemocnění, infarkt myokardu před více než 10 ety či jiný závažný faktor KV rizika. Po průměrné době sedování 4,3 roku byo zjištěno významné snížení cekové a KV mortaity, výskytu koronárních příhod a snížení výskytu nové mikroabuminurie u kombinace ACEI s diuretikem při snížení krevního taku o 5,6/2,2 mmhg ve srovnání s pacebem. Použití acei v kombinační éčbě Z paety éků, které jsou používány napříkad pro éčbu arteriání hypertenze, se ACEI řadí na přední místo díky svým vastnostem nezávisým na snížení krevního taku. Jsou proto právem zařazeny jako éky první voby u pacientů s vysokým kardiovaskuárním a metaboickým rizikem. V současnosti jsou používány i v kombinační éčbě hypertenze s diuretiky a bokátory kaciových kanáů (BKK). Právě kombinace ACEI a BKK se ukázaa být prospěšnější v éčbě hypertenze rizikových pacientů ve srovnání s kasickou kombinací betabokátor + diuretikum. Srovnání moderní terapie hypertenze kombinací ACEI a BKK s kombinací betabokátoru (atenoo) a diuretika (bendrofumethiazid) byo cíem studie ASCOT BPLA (Ango-Scandinavian Cardiac Outcomes Tria-Bood Pressure Lowering Arm) 3 /. Havními sedovanými výsedky studie bya ceková a KV mortaita. Do studie byo randomizováno pacientů s arteriání hypertenzí s přítomností daších FI Číso 10/2010 KV rizikových faktorů. Studie bya předčasně ukončena po mediánu 5,5 roku sedování pro rozdí ve sedovaných ukazateích ve prospěch kombinace perindopriu s amodipinem. Ceková mortaita bya o 11 % nižší ve prospěch kombinace ACEI + BKK, významný rozdí by i v KV mortaitě (snížení reativního rizika o 24 %), v riziku koronárních příhod (snížení rizika o 13 %) a v riziku cévních mozkových příhod (snížení rizika fatáních a nefatáních iktů o 23 %). Kombinace ACEI s BKK snížia významně riziko nového diabetes meitus (snížení reativního rizika o 30 %). Přímé porovnání kombinace ACEI s diuretikem a ACEI s bokátorem kaciového kanáu (BKK) u nemocných s arteriání hypertenzí byo havním cíem studie ACCOMPLISH (Avoiding Cardiovascuar events through COMbination therapy in Patients Living with Systoic Hypertension) 14,15,16 /. Studie zahrnovaa více než pacientů s arteriání hypertenzí a vysokým kardiovaskuárním rizikem. Primárním sedovaným ukazateem by kombinovaný výsedek závažné kardiovaskuární příhody (úmrtí z KV příčin, nefatání infarkt myokardu, nefatání cévní mozková příhoda, hospitaizace pro ischemickou chorobu srdeční, náhá srdeční smrt, koronární revaskuarizace). Studie porovnávaa efekt kombinace ACEI benazepriu v dávce mg s hydrochorothiazidem v dávce 12,5-25 mg s kombinací benazepriu s BKK amodipinem v dávce 5-10 mg denně. Studie bya předčasně ukončena pro příznivější efekt kombinace ACEI a BKK, přestože oba éčebné postupy snižovay krevní tak srovnateně. Kombinace ACEI a BKK snížia významně i sekundární sedovaný výsedek: kombinace KV mortaity, nefatáního infarktu myokardu a nefatání cévní mozkové příhody. V současné době máme dostatek vědeckých důkazů pro tvrzení, že éková skupina ACEI se v moderní farmakoterapii kardiovaskuárních onemocnění stává nenahraditenou /. iteratura 1. Cohn JN. Structura changes in cardiovascuar disease. Am J Cardio 1995, 76(Supp E): Kanne WB, Castei WP, Mc Namara PM. Roe of bood pressure in the deveopment of congestive heart faiure. The Framingham Study. N Eng J Med 1972, 287: Hornig B, Drexer H. Endotheia function and bradyinin in humans. Drugs 1997, 5: The CONSENSUS tria study group. Effects of enaapri on mortaity in severe congestive heart faiure. Resuts of the Cooperative North Scandinavian Enaapri Surviva Study. N Eng J Med 1987; 316: SOLVD Investigators. Effect of enaapri on surviva in patients with reduced eft ventricuar ejection fraction and congestive heart faiure. N Eng J Med 1991, 325: Rutherford JD, Pfeffer MA, Moye LA et a. On behaf of SAVE investigators. Effects of captopri on ischemic events after myocardia infarction. Resuts of the Surviva And Ventricuar Enargement tria. Circuation 1994, 90: Ryan TJ, Anderson JL, Antman EM, et a. ACC/AHA guideines for the management of patients with acute myocardia infarction. A report of the American Coege of Cardioogy/ American Heart Association Task Force on Practice Guideines (Committee on Management of Acute Myocardia Infarction). J Am Co Cardio 1996, 28: Heart Outcomes Prevention Evauation Study Investigators. Effects of an angiotensin-converting-enzyme inhibitor, ramipri on cardiovascuar events in high-risk patients. N Eng J Med 2000, 342: Heart Outcomes Prevention Evauation Study Investigators. Effect of ramipri on cardiovascuar and microvascuar outcomes in peope with diabetes meitus: resuts of the HOPE study and MICRO-HOPE substudy. The Lancet 2000, 355(9200):

19 Protidestičková evropská éková éčba agentura v kardioogii doporučuje Pozastavení registrací Pro PříPravky avandia, avandamet a avagim 10. PROGRESS Coaborative Group. Randomised tria of a perindopri-based bood-pressure regimen among individuas with previous stroke or transient ischaemic attack. The Lancet 2001, 358: Pate A and ADVANCE Coaborative Group. Effects of a fixed combination of perindopri and indapamide on macrovascuar and microvascuar outcome in patients with type 2 diabetes meitus (the ADVANCE tria). The Lancet 2007, 370: Fiipovský J. Studie ADVANCE významný pokrok v předcházení kardiovaskuárním kompikacím u DM 2. typu. Kardio Rev 2007, 9(3): Pouter NR, Peters R, Fetcher AE, et a. Roe of bood pressure and other variabes in the differentia cardiovascuar ebeny rates noted in Ango-Scandinavian Cardiac Outcomes Tria-Bood Pressure Lowering Arm (ASCOT-BPLA). The Lancet 2005, 366: Jamerson KA, Weber MA, Bakris GL et a. For the ACCOM- PLISH Tria Investigators. Benazepri pus Amodipin or Hydrochorothiazide for Hypertension in High Risk Patients. N Eng J Med 2008, 359: Souček M. Léčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy. Interní medicína pro praxi 2009, 11(9): Ferrari R. Optimizing the treatment of hypertension and stabe coronary artery disease: cinica evidence for fixed-combination perindopri/amodipine. Curr Med Res Opin 2008, 24: Guideines for the Management of Arteria Hypertension. J Hypertension 2007, 25: Špinar J, Hradec J, Meuzín J, et a. Doporučení pro diagnostiku a éčbu chronického srdečního sehání ČKS Cor Vasa 2007, 49(11): ESC Guideines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart faiure European Heart Journa 2008, 29: European guideines on cardiovascuar disease prevention in cinica practice: executive summary. Fourth Joint Task Force of the European Society of Cardioogy and Other Societies on Cardiovascar Disease Prevention in Cinica Practice. Eur Heart J 2007, 28: evropská éková agentura doporučuje Pozastavení registrací Pro PříPravky avandia, avandamet a avagim Tisková zpráva ze dne Evropská éková agentura doporučia pozastavení rozhodnutí o registracích pro éčiva proti diabetu obsahující rosigitazon Avandia, Avandamet a Avagim. Tato éčiva budou v Evropě v průběhu někoika příštích měsíců stažena z trhu. Pacienti, kteří v současné době užívají tyto přípravky, by se měi se svým ékařem domuvit na vhodné aternativní éčbě. Pacientům se nedoporučuje přestat užívat tyto éky bez konzutace s ékařem. Lékaři by měi přestat předepisovat éčivé přípravky obsahující rosigitazon. Dotčené pacienty by měi včas vyšetřit a učinit nutné změny v jejich dosavadní éčbě. Nedávný přezkum registrace rosigitazonu Výborem EMA pro humánní éčivé přípravky (CHMP) by zahájen 9. července 2010 na žádost Evropské komise poté, co byy zpřístupněny nové studie zpochybňující kardiovaskuární bezpečnost éčiva. Účinná átka rosigitazon je již od první registrace spojována se zadržováním tekutin a zvýšeným rizikem srdečního sehání a její kardiovaskuární bezpečnost bya neustáe detaině sedována. V důsedku toho by při registraci přípravku Avandia v roce 2000 rosigitazon určen jako éčba druhé voby a kontraindikován u pacientů se srdečním seháním anebo s anamnézou srdečního sehání. Data z kinických studií, observačních studií a meta-anaýz existujících studií, která bya zpřístupněna v průběhu posedních tří et, poukázaa na možné zvýšené riziko ischemické choroby srdeční spojené s užíváním rosigitazonu. Pro jeho užívání bya u pacientů s ischemickou chorobou srdeční zavedena daší omezení. Nedávno provedené studie přispěy k vědomostem o rosigitazonu novými fakty a v nich shromážděné údaje podporují zvýšené kardiovaskuárního riziko rosigitazonu. S ohedem na již zavedená omezení pro užívání rosigitazonu Výbor nemoh stanovit dodatečná opatření pro snížení kardiovaskuárního rizika. Výbor proto vyvodi závěr, že přínosy rosigitazonu již nepřevyšují jeho rizika a doporuči pozastavení registrace tohoto éčiva. Pozastavení bude patit, pokud držite registrace neposkytne přesvědčivá data identifikující skupinu pacientů, u které by přínosy užití této átky převyšovay jeho rizika. Doporučení Výboru byo předáno Evropské komisi, aby jej přijaa ve formě právně závazného rozhodnutí. Postup, jakým jsou naše čánky připravovány: témata navržená redakční radou jsou zpracovávána vybranými odborníky z oboru a procházejí recenzí a event. dopracováním oponenty a redakční radou. Autor má možnost vastního kritického pohedu, ae čánky reprezentují i názor redakční rady. Nadáe proto nebudeme autory uvádět, v posedním číse každého ročníku však naeznete souhrnné poděkování všem, kteří pro nás čánky do přísušného ročníku napsai. Podobně pracují i ostatní nezávisé ékové buetiny (např. britský DTB), sdružené v Mezinárodní spoečnosti ékových buetinů (ISDB), jejímž řádným čenem jsou Farmakoterapeutické informace od roku Farmakoterapeutické informace jsou vydávány Státním ústavem pro kontrou éčiv a distribuovány jako příoha časopisu Tempus Medicorum, Časopisu českých ékárníků a Zdravotnických novin vydavateství Ambit Media. Materiá pubikovaný ve FI nemůže být používán pro žádnou formu rekamy, prodeje nebo pubicity, ani nesmí být reprodukován bez svoení. Šéfredaktor: MUDr. Marie Aušíková, CSc. Odborní redaktoři: MUDr. Jana Madá, MUDr. Martina Kotuková Výkonný redaktor: RNDr. Banka Pospíšiová, CSc. Redakční rada: Doc. MUDr. Š. Aušík, CSc., IPVZ; PharmDr. M. Beneš, SÚKL; Doc. MUDr. J. Fanta, DrSc., ONP Příbram; Prof. MUDr. Z. Fendrich, CSc., FaFUK; RNDr. J. Kramová, ékárna FN Moto; MUDr. J. Lyer, Sante; MUDr. Jitka Patočková, PhD., Ústav farmakoogie 3. LF UK; Doc. MUDr. B. Seifert, PhD., praktický ékař; MUDr. H. Skaická, CSc., soukromý kardioog; Prof.MUDr. T. Vaněk, CSc., FNKV; Prof. MUDr. J. Živný, DrSc., VFN. Poradní sbor: Doc. MUDr. A. Hahn, CSc., FNKV; Doc. MUDr. K. Hynek, CSc., VFN; MUDr. M. Jirásková, CSc., VFN; Doc. MUDr. F. Perík, CSc., VFN; Doc. MUDr. E. Růžičková, CSc., VFN; Prof. MUDr. J. Švihovec, DrSc., 2. LF UK; Doc. MUDr. P. Vavřík, CSc., VFN; MUDr. V. Vomáčka, FTN. Nákad výtisků ISSN Korespondenci zasíejte na adresu: Redakce FI, Státní ústav pro kontrou éčiv, Šrobárova 48, Praha 10 MK ČR E 7101 Na internetu naeznete FI na domovské stránce SÚKL ( 4 FI Číso 10/2010

20 Již nyní je třeba myset na budoucnost O tom, zda Česká ékařská komora bude mít dost síy hájit zájmy soukromých ékařů v dohodovacím řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2012, se rozhoduje již nyní. Chcete, aby vaše ekonomické zájmy hájio nejsinější sdružení poskytovateů s profesionáními právníky a ekonomy? Jste soukromým ékařem-ambuantním speciaistou, gynekoogem, praktickým ékařem nebo provozujete vastní aboratoř či radiodiagnostické pracoviště? Chcete se bránit ekonomické zvůi státu a zdravotních pojišťoven, které zneužívají nejednotnost nás ékařů? Pokud jste aespoň na jednu z těchto otázek odpověděi ANO, pak neváhejte a zašete pnou moc pro ČLK o. s., abychom mohi v dohodovacích řízeních hájit také vaše oprávněné zájmy. Žádáme o vypnění formuáře pné moci také ta zdravotnická zařízení a soukromé ékaře, kteří svoji pnou moc ČLK o. s. uděii již dříve. zde odstřihněte P L N Á M O C Zmocnite smuvní zdravotnické zařízení název: sído: IČ: IČZ 1 ): IČP 2 ): PPNV 3 ): zastoupený: tímto zmocňuje Zmocněnce profesní (zájmové) sdružení poskytovateů zdravotní péče: Českou ékařskou komoru o. s. IČ: , se sídem: Praha 5, Lékařská 2 aby jej jako smuvní zdravotnické zařízení zastupova v dohodovacím řízení o rámcové smouvě ve smysu ust. 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., v patném znění v dohodovacím řízení o hodnotě bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a reguačních omezeních de ust. 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., v patném znění a to za skupinu poskytovateů praktických ékařů a praktických ékařů pro děti a dorost; skupinu poskytovateů ambuantní gynekoogické péče; skupinu poskytovateů mimoústavní ambuantní speciaizované péče, vysokoškosky vzděaných pracovníků ve zdravotnictví (zejména kinických psychoogů a kinických ogopedů) a ortoptistů; skupinu poskytovateů mimoústavní aboratorní a radiodiagnostické péče. (přísušnou skupinu zmocnite označuje křížkem) Pozn.: IČZ, IČP, PPNV jsou fakutativními údaji, na jejichž zákadě ČLK o. s. získává kompexní představu o smuvních zdravotnických zařízeních, která v rámci dohodovacích řízení reprezentuje. Nevypnění těchto údajů nezakádá nepatnost pné moci. 1. IČZ identifikační číso zařízení, nebo části zařízení: jednoznačný osmimístný čísený kód ve vztahu k Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. Číso přiděuje vždy místně přísušná okresní pojišťovna VZP ČR na zákadě žádosti té zdravotní pojišťovny, která první uzavře smouvu na poskytování zdravotní péče s daným zařízením. 2. IČP identifikační číso pracoviště: jednoznačný osmimístný čísený kód ve vztahu k Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, který bíže identifikuje konkrétní zdravotnické pracoviště zařízení nebo části zařízení, případně samostatné ékaře, kteří mají s některou ze zdravotních pojišťoven uzavřenu smouvu pouze na preskripci éčivých přípravků pro rodinné přísušníky. Potvrzuje jej vždy místně přísušná okresní pojišťovna VZP ČR. 3. PPNV přepočtený počet nositee výkonu: zjistí se z počtu hodin odpracovaných jednotivým nositeem výkonu ve zdravotnickém zařízení v daném čtvrtetí při poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění (pode ust. 41 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb.) takto: Odpracovaný čas nositee výkonu v období Přepočtený počet nositee výkonu Do 10 hodin / čtvrtetí 0,00 Zmocněnec je oprávněn zastupovat zájmy zmocnitee v pném rozsahu úkonů, stanoveném pro účastníky dohodovacího řízení zákonem č. 48/1997 Sb. Zmocněnec je oprávněn ustanovit si za sebe zástupce, a pokud jich ustanoví více, souhasí s tím, aby každý z nich jedna samostatně v pném rozsahu tohoto zmocnění. Tato pná moc nabývá účinnosti dnem jejího podpisu zmocniteem a je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž jeden si ponechá zmocněnec a druhý zmocnite. Do 100 hodin / čtvrtetí 0,25 Do 200 hodin / čtvrtetí 0,50 Do 300 hodin / čtvrtetí 0,75 Nad 300 hodin / čtvrtetí 1,00 V případě, že je nositeem výkonů sestra ošetřujícího ékaře, je počet odpracovaných hodin vztažen pouze na dobu samostatně prováděných zdravotních výkonů. V dne: Zmocnite (podpis a razítko)