polemika Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? Šimona Löwensteinová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "polemika Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? Šimona Löwensteinová"

Transkript

1 polemika Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? Šimona Löwensteinová Nezávislá filosofka a publicistka Šimona Löwensteinová (*1964) žije od roku 1979 v Berlíně. Studovala na tamní Svobodné univerzitě filosofii, národní hospodářství a historii. V roce 1988 založila nakladatelství ITER a revue Transit. Vydala několik filosofických knih, v roce 1994 vyšla v českém překladu zkrácená verze její německé disertace Filosof a moralista Emanuel Rádl. Roku 2005 vydala v Mnichově svůj první román Ivan, čarodějův učeň (Iwan, der Zauberlehrling). Uvedená polemická stať je zkrácená česká verze příspěvku předneseného na mezinárodní konferenci Členství východoevropských a balkánských zemí v Evropské unii: jednotnost, nebo rozmanitost, která byla organizována Korejskou společností pro středoevropská a východoevropská a balkánská studia (KACEEBS) spolu s Bukurešťskou univerzitou (konference se konala v roce 2007 v Sinai v Rumunsku). Řecká báje o unesené a ztracené milence Dia dodnes inspiruje úvahy o Evropě, dokonce i o jejím sjednocení. Je však co největší hospodářská, politická a kulturní jednota skutečně jejím pravým, dosud nesplněným cílem? Při pohledu nazpět narazíme na samozřejmou skutečnost, že Evropu tvoří směs různých kultur. To, co se nazývá evropskou kulturou, vzniklo přinejmenším ze dvou zdrojů: z řecké antiky a z židovského monoteistického náboženství, na jehož základě bylo založeno křesťanství, šířené v tehdejší Římské říši. K dějinám Evropy nedílně patří i rozpory a protiklady. Křesťanský středověk byl zrovna tak rozpolcený jako evropská antika. A samozřejmě ani novověk nebyl žádným přirozeným vývojem m_cast_2_03.indd :47:20

2 48 polemika k čím dál lepšímu, rozumnějšímu světu, ale rovněž dobou krvavých válek a revolučních převratů, přičemž období míru nebyla výsledkem vzájemné svornosti, nýbrž rovnováhy sil. Přesto je to právě tato různorodost a protikladnost, které zřejmě vděčí Evropa za svou neobvyklou dynamiku. Bylo by zkreslením redukovat evropské dějiny na dobyvatelské války, křižácké výpravy, potlačená povstání, pogromy, upalování čarodějnic, revoluční masakry, etnické a třídní čistky, až po dvě světové války a vyvraždění Židů. Byla to rovněž konkurence idejí, dialektika v jejím původním smyslu jako umění rozhovoru, která umožnila nebývalý rozvoj vědeckého a politického myšlení. Nové ideje žijí z protikladů, ze sporu, zatímco jednota a svornost, sugerovaná například heslem Evropa jednoho hlasu, může naopak znamenat stagnaci a bezmyšlenkovitost. Kultura jako obdělávání : agrární a environmentální politika Evropské unie Slovo kultura pochází z latinského colere, což znamená obdělávat, pečovat a uctívat. V procesu kultivace jde nejprve o obdělávání půdy a pěstování rostlin, rolnictví, zemědělství. Ne náhodou se nazývají plodiny, bakterie či plísně rovněž kulturami. I německé slovo Pfl ug (pluh) souvisí s pfl egen (pečovat). Antika, středověk a velká část novověku až po industrializaci, v některých zemích ještě až daleko do druhé poloviny 20. století, mají selský ráz. Teprve zemědělská revoluce znamenala rozhodující změnu s podobně neblahými sociálními následky jako při přechodu na velkovýrobu s nasazením otroků v době rozmachu Římské říše. Postupující racionalizace během druhé poloviny 20. století byla dalším krokem k proměně dosud převážně selských statků na zprůmyslněnou zemědělskou velkovýrobu s dalekosáhlými ekologickými následky. Zvětšení zemědělských ploch a koncentrace podniků podle racionálních hospodářských kritérií, pojatých jednostranně jako zvýšení výnosu, znamenalo monotonizaci přirozeně nebo historicky vzniklé krajiny s výrazně negativními následky pro přírodní biotopy, jejichž zničení nebo narušení je hlavní příčinou vymírání živočichů a rostlin. Pěstování monokultur zvyšuje náchylnost rostlin na nemoci a škůdce, čímž se zdůvodňuje užívání pesticidů a jiných jedů, které hubí kromě škůdců i další druhy, mimo jiné i přirozené nepřátele škůdců m_cast_2_03.indd :47:20

3 Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? 49 (například ptáky). Nasazením chemických hnojiv dochází k přehnojení a k erozi půdy, k zamoření spodní vody a ke koncentraci škodlivých látek v potravinách. Další i morálně pochybené efekty přineslo zaměření zemědělství na masový chov zvířat a jejich průmyslovou porážku. Močůvkou zamořená pole na jedné straně a extenzivní užití umělých hnojiv na straně druhé, hromadné nákazy a zdravotní rizika spojená s konzumem nekvalitního masa a uzenin to jsou rovněž iracionální důsledky zdánlivé racionalizace. Evropská agrární politika svými subvencemi a zárukami odbytu, které motivují k větší intenzitě obhospodařování, nese přitom největší zodpovědnost za zmíněné důsledky. Z hospodářského hlediska znamená určování minimálních cen klasický případ zásahů do tržních mechanismů, způsobující nerovnováhu (nadprodukci), a zároveň zvýhodnění dílčích zájmů na úkor veřejnosti. Protože se agrární subvence udělují proporcionálně k výnosu, mají z nich navíc největší užitek průmysloví velkovýrobci, a nikoliv malí sedláci. Určováním kvót a norem zavedlo EHS v podstatě plánované hospodářství, které je v protikladu k proklamovanému principu soutěže a funguje jen s nadměrným vynaložením externích nákladů. K nim je ještě třeba připočítat náklady na nadprůměrně vynaloženou (rovněž subvencovanou) energii, na těžko odhadnutelné zničení přírody a následky deformací trhů, škody na životním prostředí a zdraví obyvatelstva. V hospodářském roce 1994/95 byla sice zavedena Agrární reforma, její zmírňující efekty a pozitivní účinky byly však jen nepatrné a už jenom zpětné, neboť kvóta na neobdělávání, spojená s prémií za hektar, byla koncem devadesátých let snížena, zatímco z reformních návrhů z osmdesátých let nebylo provedeno prakticky nic. V průběhu dalšího reformního procesu, který má trvat do roku 2013, mají být všechny druhy agrárních subvencí převedeny na plošné prémie, tedy de facto na důchod z pozemků. Zemědělská politika Evropské unie tím dospěla od původně sociálních opatření k zaručení feudálních nároků vlastníkům půdy. Mimoto se kritizuje, že omezeními dovozu a cly chrání své vysoce subvencované zemědělství proti zahraniční konkurenci, čímž zabraňuje i rozvojovým zemím získat příjmy na světovém trhu a navíc nechává několik milionů lidí ročně zemřít hlady. Zdůvodňuje je dokonce vysokou kvalitou domácích výrobků, což je absurdní vzhledem k zamořeným a k téměř úplné nechutnosti upraveným m_cast_2_03.indd :47:20

4 50 polemika potravinám. Že se nesmyslně vzniklé přebytky ani nepoužívají na pomoc hladovějícím, nýbrž jsou na úkor veřejnosti skladovány a nakonec likvidovány, lze hodnotit jako nemorální, z hospodářského hlediska jako gigantické plýtvání. Zemědělství není jedinou oblastí, na kterou lze vztahovat význam slova colere. Patří k němu i všeobecné zacházení člověka s přírodou a okolím, tedy s životním prostředím. Že je konvenční zelená politika pomocí nepříliš působivých dávek a hraničních hodnot jak ekonomicky, tak ekologicky neúčinná, je už čtvrt století kritizováno. Asi od poloviny devadesátých došlo k inflaci ochranářského pojmosloví, k všeobecnému rozšíření nicneříkající odborné terminologie a přibylo i zdánlivě důležitých aktivit jakéhosi environmentálního managementu, jehož efekt se blíží nule. Navíc se tematické těžiště ekologické politiky posunulo od konkrétních projektů na ochranu přírody a prostředí k otázce klimatu to znamená k veličině, kterou nelze ani ovlivnit, ani jednoznačně přiřadit k určitému souboru příčin, zato je však možno o ní donekonečna diskutovat. Na tematizaci klimatu mají zájem nejen klimatologové se svými výzkumnými a prognostickými ústavy, ale i fiskální politika. Pomocí vědecky sporné teorie o působnosti takzvaného skleníkového efektu byl konečně nalezen univerzální viník: zcela neškodný a pro rostliny životně nezbytný plyn kysličník uhličitý. Veřejnosti sugerovaná hypotéza o vlivu CO 2 na změnu klimatu přitom nejen ignoruje argumenty klimaskeptiků; došlo s ní i ke zkreslení celé problematiky životního prostředí a vytvoření nové ideologie klimatické katastrofy. Podle různých scénářů, vydávajících fázi pozvolného oteplování země za globální katastrofu, vzniká dojem, jako by spotřeba energie byla vinna za všechny hříchy světa, zatímco opatření na omezení emisí kysličníku uhličitého jsou stylizována jako boj za globální záchranu Ve skutečnosti je celý Evropskou unií zvlášť prosazovaný boj proti CO 2 podle názorů znalců nerealisticky ambiciózní, ekologicky bezvýznamný a nepřiměřeně drahý. Vyžaduje nadměrné oběti na triviální zlepšení, dokonce oběti na přírodě a prostředí, jako třeba v případě vysoce subvencovaného ničení krajiny a ptačích populací větrníky nebo jiných způsobů získávání alternativní energie až po kácení pralesa a redukce potravin v chudých zemích za účelem pěstování takzvaných biologických paliv. Tato politika má více společného s kultem m_cast_2_03.indd :47:20

5 Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? 51 nenasytné modly, na jejíž oltář přináší ekologické hnutí už i vlastní děti, než s dlouhodobou, rozumnou a vyrovnanou strategií, za kterou se vydává. Kultura jako vzdělávání : plán sjednocení univerzit a výuky Člověk je přírodou vybaven už jen několika málo zakrnělými instinkty lidské mládě se většinu toho, co je zvířatům už vrozené, musí teprve naučit. Z toho důvodu je člověk na rozdíl od přírodních tvorů bytostí kulturní : kultura tu znamená umění ve smyslu něco umět. Žádná lidská společnost by nepřežila, kdyby svůj um, své kulturní techniky nepředávala dál příští generaci. Proto je kromě pěstování rostlin a dobytka předávání (tradice) stavu vědění a umění na potomky, pečování o ně a jejich vzdělávání, jehož výsledek se nazývá vzdělanost, druhým ze tří základních významů kultury. Přestože mají jednotlivé evropské země dosud různé koncepty školství, představy o tom, co a jakým způsobem se mají žáci učit, se donedávna příliš nelišily. Teprve od šedesátých let 20. století došlo v některých západoevropských zemích k pozvolnému reformování jejich školních a vzdělávacích systémů, v jehož průběhu byly postupně zpochybňovány po staletí vyvíjené vzdělávací cíle a metody. Na úpadku kdysi příkladné německé vzdělanosti po čtyřiceti letech reformování lze přitom sledovat, jak reformní horlivost neprospěla ani úrovni vzdělání, ani zlepšení životních šancí nižších vrstev. Tak byl postupně ze škol odstraněn klasický koncept vzdělání jako buržoazní haraburdí a nahrazen nejprve tzv. emancipační pedagogikou, později různými představami progresivních pedagogů o učení se hrou s upuštěním od negativních částí hodnocení, kárání a trestání, částečně i známkování. V praxi vedlo toto úmyslné zamezení motivace k stálé rozptýlenosti školáků, nezájmu o vyučování a ke zvýšené agresivitě. Osvojování si kulturních technik bylo čím dál víc nahrazováno získáváním abstraktních kompetencí a tradiční způsoby výuky užitím různých výmyslů takzvané vědecké didaktiky, postrádající přehlednost, jasnost a systematičnost. S jejich zavedením došlo i ke změně obsahů, nejprve vědomou likvidací cílů klasického vzdělání, vyloučením starých jazyků, funkcionalizací a komercializací učební látky podle sporných kritérií užitečnosti a praktičnosti, a nakonec k přechodu od zprostředkování základních znalostí k principu směs, spočívajícím v chaotickém hromadění částečně m_cast_2_03.indd :47:20

6 52 polemika ideologicky zabarvených útržků vědomostí. Učitel se postupem času proměnil z autority vykládající nějakou látku v čím dál neschopnějšího manažera učebních procesů. Tímto způsobem lze stěží získat jakékoliv vědění. Třeba uznat, že Evropská unie dlouho nezasahovala do vzdělávacích konceptů členských států. Teprve Prohlášení z Boloně z roku 1999 o společné vysokoškolské politice zahrnuje pokus rozšířit vyrovnávání a plánování i na oblast vzdělání. Takzvaný Boloňský proces, vycházející z tohoto prohlášení, má pod záminkou srovnatelnosti, mobility a konkurenceschopnosti naráz zlikvidovat mnohost evropských univerzit s jejich staletými tradicemi a nahradit ho jednotným plánem dvoustupňových studijních ukončení, všeobecně platným bodovým systémem (European Credit Transfer System) a projektem jakéhosi celoživotního učení se (Lifelong Learning). V Německu narazila úprava studijních struktur a odstranění klasických akademických hodností na vehementní kritiku nejen kvůli vysokým nákladům na provedení změn a nedůvěře vůči anglosaským titulům hlavně byla vyslovena obava, že zkrácené studium s bakalářským zakončením povede k nižší kvalifikaci a přímé konkurenci odborným školám. Adaptace názvů přinese spíš znehodnocení národních titulů než srovnatelnost uzávěrů. Hlavní kritika těchto reforem se však vztahuje na jejich tendenci eliminovat vědecké komponenty studia a redukovat učební plány na kritéria tržního uplatnění, čímž se upouští od nezávislosti vědy a dřívějšího ideálu vzdělání. Co se tímto procesem ve skutečnosti započalo, se podobá reformnímu procesu na německých školách, totiž postupná likvidace tradičního vzdělání a jeho nahrazení pochybnými kritérii výkonnosti a tržní zdatnosti, jimiž se vyvíjí nátlak i na staré úctyhodné evropské univerzity. Jejich zglajchšaltování a proměna v pouhá výuková střediska odborníků přitom znamená nejen zneužití vysokých škol pro evropské hospodářské zájmy, ale i likvidaci substance evropských kultur. Bez možnosti definovat vlastní vzdělanost a poskytnout ji svým dorůstajícím elitám (budoucím nositelům kultury) jsou národní nebo regionální kultury znehodnoceny a redukovány na pouhý folklór. Uzurpace moci nad budoucími elitami je logickým důsledkem politiky sjednocování: Protože sjednocená Evropa má znamenat i politickou jednotu, je třeba tuto zdánlivou shodu m_cast_2_03.indd :47:20

7 Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? 53 vytvořit. Vliv na vzdělání je přitom dlouhodobě účinnější než zdlouhavé, často neplodné diskuse mezi představiteli jednotlivých zemí. Vysokoškolské reformy budou tudíž brzy přesahovat z formálních instrukcí na konkrétní obsahy a rozšiřovat se z univerzit do škol. Vyskytl se už návrh nahradit různost národních dějepisů jednotným výkladem dějin. Proč je třeba sjednotit zrovna dějepis, vyplývá rovněž ze záměru sledovaného plánu: Protože kultury nejsou bezčasové, ale vždy historické, tvoří dějiny jejich identifikační základ, byť by bylo vnímání vlastní minulosti založeno na pouhých mýtech nebo zfalšovaných faktech. Sjednocení vzdělání tedy znamená nejen redukci jednotlivých kultur na folklór a jejich elit na nástroje hospodářské výkonnosti, ale i snahu o jednotný světový názor, vytvořený indoktrinací budoucí generace. Směřuje k vymření jednotlivých kultur a zániku Evropě vlastní dialektické kultury, k jejímu nahrazení iluzí jakéhosi objektivního poznání, z kterého se záhy vyklube nová ideologie. Kultura jako uctívání : multikulturalismus a islamizace Evropy Třetí význam slova colere znamená uctívat. Tím bylo původně míněno především uctívání bohů, péče o obřady a rituály spojené s vyznáním víry, tedy kultura ve smyslu kultu. Lidská díla nevznikají v ahistorickém prostoru a kultura v jakémkoli smyslu je vždy, i jako projev protestu proti vládnoucímu řádu, nerozlučně spjata se základním přesvědčením určité společnosti nebo kultury. Hodnotový základ evropské civilizace přitom tvoří univerzální hodnoty jako humanita, tolerance, svoboda a spravedlnost hodnoty dnes čím dál více zpochybňované a deformované. Paradoxně začala jejich relativizace postulátem tolerance, mimo jiné i vůči jednání určitých skupin přistěhovalců v rozporu k morálce a zákonům civilizované společnosti. Ideologie multikulturní společnosti však s sebou nese povážlivou morální rozpornost hodnotících kritérií, když se tyto činy zamlčují, znevažují a omlouvají kulturními zvláštnostmi. Tatáž dvojí morálka se vyskytuje i v mediálním podání světového dění, v kterém jsou neustále odsuzovány jen určité země, zatímco masové zločiny jiných jsou naopak opomíjeny nebo zlehčovány. Zvláštním případem této předpojatosti je na veřejnosti už po desetiletí systematicky zkreslený obraz Izraele a čím dál agresivnější anti- m_cast_2_03.indd :47:20

8 54 polemika amerikanismus, který se už delší dobu šíří po Evropě a nachází uplatnění v různých hysterických mírových protestech. O morálním oprávnění evropských pacifistů lze však pochybovat: často pronášená výčitka destabilizace svržením zločinných režimů jako Talibanu nebo Saddáma Husajna vyjadřuje v podstatě, že jejich trvání znamenalo pro Evropu žádoucí status quo. Evropská odpověď na mezinárodní teror rovněž neobsahuje vyznání vlastních hodnot, nýbrž naopak jejich relativizaci a likvidaci: Na jedné straně je třeba vést dialog s islámem; zároveň je nutno vzdát se určitých našich svobod ve prospěch zostřených opatření proti teroru. Německý žurnalista Henryk M. Broder tento postoj nazval předčasnou kapitulací. Ta se projevuje nejen v neustálých omluvách za zdánlivou urážku náboženských citů a tabuizací určitých témat. Omezení práv a svobod probíhá rovněž zaváděním různých sledovacích opatření, za jejichž účelem byly vytvořeny centrální a prakticky nekontrolovatelné instituce (jako např. Enfopol). Vydávají se nová nařízení, od odposlechu telefonů a kontroly internetu až po přístup k soukromým datům; pasy občanů Evropské unie jsou vybavovány biometrickými daty, otisky prstů a RFID vysílačem (Radio Frequency Identification). Tato opatření nezaručují větší bezpečnost, nýbrž směřují k totální kontrole vlastních občanů. Každopádně znamenají pozvolné podemílání demokratických a právních principů naší civilizace. Je však možné, že za dnešním appeacementem, politikou smiřování, vězí ještě jiná strategie, vyplývající z evropského kurzu zahraniční politiky posledních desetiletí, který popsala britská autorka Bat Ye orová v knize Eurabia: The Euro-Arab Axis. Počátky této politiky sahají do doby naftové krize v sedmdesátých letech, když tehdejší EHS v panice přistoupila prakticky na všechny podmínky Arabské ligy ohledně požadavků vůči Izraeli. Tím se započal vývoj, který má vést k uskutečnění tehdy Francií prosazovaného utopického konceptu geostrategického spojení Evropy s arabským světem jako protiváhy k USA. Založením Parlamentární asociace pro evropsko-arabskou spolupráci se sídlem v Paříži byl zahájen takzvaný euro-arabský dialog. Rezoluce ze Štrasburku z července 1975 obsahují jednak závazek evropských vlád postarat se o vytvoření pro arabský svět výhodného veřejného mínění a respekt před jeho příspěvkem k evropské civilizaci, jednak přijetí arabských přistěhovalců do Evropy. Na tomto základě se formoval politický kurz, sledující hospodářské dohody s arabskými státy m_cast_2_03.indd :47:20

9 Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? 55 výměnou za evropskou podporu arabské politiky vůči Izraeli a její přistěhovaleckou strategii v Evropě. Vzhledem k této politice nespočívá ostouzení Izraele a rostoucí propast mezi Evropou a Amerikou jen v mocenské závisti a starých resentimentech Evropanů, nýbrž v úmyslné strategii ovlivnění veřejného mínění. V rámci protiizraelské politiky masivní finanční podporou Organizace pro osvobození Palestiny je rovněž pochopitelné, že Evropská unie ignorovala všechny poukazy na zneužití evropských peněz na luxus, teror a protiizraelskou propagandu. Na tomto pozadí se dá porozumět i plánům o rozšíření Evropské unie na takzvaný středomořský prostor, zahrnující všechny severoafrické země, jejichž účelem je prý hospodářský rozvoj, demokratizace severoafrických zemí, vytvoření zóny volného obchodu do roku 2010 a získání spojenců pro boj proti teroru. I zdánlivě nepodařená integrace muslimských přistěhovalců se jeví v souvislosti s touto politikou v jiném světle v tom smyslu, že se tu jedná o nikdy nepřiznaný kulturněpolitický záměr tyto přistěhovalce vyloučit z jejich možné integrace do společnosti hostitelské země. Na něj se vztahuje i podpora center a ústavů pro arabská studia a islamistiku a požadavek revize interpretace evropských dějin ve smyslu imaginární verze islámského náboženství, dějin a civilizace a jejich příspěvku pro evropskou civilizaci. Ze strany arabských zemí je nijak netajeným cílem této strategie postupná islamizace Evropy. Nepříliš přesvědčivé jsou oproti tomu pokusy ospravedlnit přistěhovaleckou politiku tvrzením, že kontrolované přistěhování je nutné, aby se zabránilo ilegálnímu pronikání Afričanů do Evropy, nebo poukazy na demografické mezery vyprázdněných důchodových pokladen až po tvrzení, že muslimské obyvatelstvo může přispět k překonání krize smyslu života vzniklé v západních společnostech. Jde tu o značně zkreslené vnímání světa, ne-li o zmíněnou předčasnou kapitulaci. Nevydává se tu spíš evropská kultura, především její víra a její hodnoty, na pospas cizí nepřátelské moci? Starší čísla revue PROSTOR možno zakoupit se slevou na adrese redakce nebo získat na dobírku! Informace na m_cast_2_03.indd :47:20

10 56 polemika Jsme Čechy, protože jsme Evropany! Monika MacDonagh-Pajerová Následující příspěvek je polemickou reakcí na klíčové teze uvedené v předchozí stati Šimony Löwensteinové Sjednocení evropské kultury jako plánovaný program? Monika MacDonagh-Pajerová patřila v listopadu 1989 ke studentským vůdcům a od devadesátých let se angažuje ve veřejném i politickém životě. V současnosti přednáší na New York University v Praze a je předsedkyní nevládní organizace ANO pro Evropu. Velkým nedostatkem polemického článku Šimony Löwensteinové je to, že je založen na představě existence nějakého plánu či projektu unifikace evropské kultury. Za použití různých staronových argumentů článek nakonec sklouzává ke známým protievropským klišé s tím, že úvahy o evropské kultuře v autorčině podání zcela ignorují fakt prospěšného spolužití národních a evropských kultur, a také mnohé nepopiratelně kladné aspekty evropského sjednocování. Řekli jsme Ano! Evropa je skutečně unikátní kulturní oblastí a pravděpodobně nejobdivuhodnější je v dnešním světě a v dnešní době sám způsob, jakým se podařilo vybudovat model fungující spolupráce mezi odlišnými státy za účelem nastolení míru a prosperity. A to několik let po nejstrašnější válce, kterou kdy lidstvo zažilo, po holocaustu, který otřásl důvěrou v samotnou existenci evropské kultury. Z popela nacismu a komunismu, po sociálních experimentech jak pravicových, tak levicových fanatiků vyrůstá nová evropská kultura Právě proto, že principy Evropské unie neodpovídají tradičnímu modelu národního státu ani mezinárodní organizace, je často těžké, řečeno slovy irského premiéra Bertieho Aherna (na jaře 2004 navštívil Českou republiku a promluvil v Senátu) těmto principům porozumět a je vždy snadné je dezinterpretovat. Evropská unie je odrazem evropské kultury, avšak není, nebyla m_cast_2_03.indd :47:20

11 Jsme Čechy, protože jsme Evropany! 57 a nikdy nebude jejím tvůrcem. Jde o jedinou mezinárodní organizaci v dějinách, jejíž každý členský stát konzultoval své členství se svými občany. Ostatně první a dosud jediné referendum v České republice se týkalo našeho vstupu a byla v něm položena otázka Chcete, aby Česká republika byla členem Evropské unie? V červnu roku 2003 přišli občané do volebních místností a 56 procent jich řeklo jasné ANO. V samé jádru budování Evropské unie je myšlenka, že spolupráce prostřednictvím silné sdílené organizace je jediným efektivním způsobem a to jak pro malé, tak pro středně velké i velké evropské státy jak čelit společným nebezpečím a výzvám. Jinými slovy: Jsme silnější, pokud pracujeme společně. Různorodost a rozmanitost je právě to, co dává Evropské unii jako celku i jejím jednotlivým členům sílu. V dobách mírových i v dobách konfliktních byly pro evropské země důležité vztahy k sousedům, kulturní výměna na různých úrovních, včetně výměny myšlenek. Evropské národy se od sebe nadále liší, ale nyní více než jindy vyrůstá tato odlišnost ze společných základů. Není náhodou, že mnoho klíčových osobností české historie spatřovalo v naší účasti na budování evropské identity základ také naší, české identity. Král Jiří z Poděbrad považoval spolupráci mezi evropskými státy za záruku bezpečnosti českých zemí. Mistr Jan Hus čerpal inspiraci z anglické teologie a výrazně ovlivnil reformátory napříč Evropou. Prezident Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk se nebál odvrhnout falešné národní mýty, vybudovat samostatný československý stát a přitom zůstat důsledným Evropanem. Dějiny jasně ukazují, že úsilí některých ideologů vykreslovat lidem Evropu jako hrozbu národní kultuře v přímém rozporu je s většinou dosavadních historických událostí. Když se ignorují fakta Odsudek Evropské unie Šimonou Löwensteinovou je natolik obšírný a přehnaný, že nepovažuji za smysluplné na něj reagovat ve všech jednotlivých bodech. Ostatně i argumentace ve vybraných třech oblastech (zemědělská, vzdělávací a kulturní politika EU) nám dodává spíše podpůrné argumenty pro evropskou civilizaci a kulturu. m_cast_2_03.indd :47:20

12 58 polemika Tedy postupně oblast první: zemědělská politika Evropských společenství byla zavedena v poválečných dobách, kdy nedostatek potravin byl nejpalčivějším problémem. Mnoho skutečně negativních jevů, jako je zemědělské hospodaření v průmyslových rozměrech, se vyskytuje v mnoha částech světa. Rozdíl je však v tom, že v Evropě je snaha hledat způsoby, jak těmto negativním jevům čelit. Během zemědělských reforem EU probíhajících v posledních dvou desetiletích se do popředí společného úsilí dostala právě ochrana krajinné rozmanitosti, redukce škodlivého znečišťování a pomoc venkovskému obyvatelstvu tak, aby bylo dosaženo dlouhodobě udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje. I v naší zemi došlo k podstatnému posunu v oblasti ochrany životního prostředí a zlepšení kvality života ve městech i na venkově, a to právě i v rámci evropských projektů a aktivit. Říci, že Evropská unie je synonymem pro ekonomickou a ekologickou katastrofu znamená ignorovat fakta. Co se týče problematiky klimatických změn, jedinou věcí, kterou sdílím s většinou těch, kdo atakují hnutí za snížení emisí kysličníku uhličitého, je fakt, že sama nejsem klimatologem. Naprosto však přijímám názor většiny odborníků, kteří se tímto problémem systematicky zabývají a již řadu let nás upozorňují, že toto téma existuje, že je nutné ho řešit a že jeho řešení vyžaduje koordinované mezinárodní úsilí. Evropská unie byla pověřena svými členskými státy k tomu, aby toto řešení hledala, přičemž členské státy dostaly mandát a podporu vlastních občanů. (A to i přesto, že zejména v naší zemi dostali velký prostor ve veřejné debatě i obhájci ideologie nečinnosti a ti, kteří po způsobu českého prezidenta tvrdí, že se žádná klimatická změna neodehrává.) Oblast druhá ve vztahu ke vzdělání Evropská unie nehraje explicitně žádnou roli a nechává iniciativu na národních politikách. Každá členská země si vybírá svou cestu. Některé státy jsou v pojetí vzdělávání tradičnější, jiné aplikují nové přístupy. Nevidím žádné pokusy o unifikaci vzdělání, a názor autorky, že jsme svědky pokusu o redukci jednotlivých kultur na folklor, pokusu, který povede k indoktrinaci budoucích generací, považuji za nesmysl. Udivuje mě, že právě takzvaný Boloňský proces je použit jako argumentační nástroj v této oblasti. Vždyť tento proces je nezávislý na jednotlivých politikách Evropské unie, a zahrnuje dokonce i nečlenské státy. Myslím, že právě absolutně vol- m_cast_2_03.indd :47:20

13 Jsme Čechy, protože jsme Evropany! 59 ný pohyb studentů a pracovníků a obohacující výměna talentů napříč Evropou bude posilovat, a nikoli narušovat intelektuální dialog a spolupráci. (Víme z historie, že evropské univerzity kdysi působily ve velmi podobném duchu a že tytéž předměty byly vyučovány velmi podobným způsobem v Oxfordu i v Paříži to byl skutečně homogenizující proces, který ale dnes již nikdo neobhajuje.) Většina negativ předestřených autorkou a připisovaných takzvanému Boloňskému procesu je založena na kritice moderních univerzit po celém světě ta ovšem pramení nikoli z existence jasné struktury kvalifikací, ale jako důsledek masově pojatého vysokoškolského vzdělání a nedotažených reforem. Oblast třetí poslední autorkou zmíněný zločin proti evropské kultuře, z něhož je Evropská unie viněna, vyplývá z předpokladu, že politika Evropské unie vede k relativismu a narušení univerzálních hodnot, jako je humanismus, tolerance, svoboda a spravedlnost, tedy hodnot představujících ideový základ evropské civilizace. Löwensteinová rovněž popisuje Evropu jako prostředí, kde panuje přílišná tolerance k etnickým a náboženským menšinám v rozporu s morálními normami a zákony civilizované společnosti (!), což vede k dvojím morálním standardům a zkreslování reality médii a v důsledku ke kontraproduktivní imigrační politice. Také zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie je podle Löwensteinové kontroverzní, protože pod pláštíkem takzvaného dialogu kultur podporuje vlastně kulturněpolitické plány arabských zemí postupně kolonizovat a islamizovat Evropu. (!!) Jistě, člověk se může rozzuřit při četbě těchto extremistických nesmyslů ale to samo o sobě ničemu nepomůže. Chci ve vší vážnosti prohlásit toto jestliže po padesáti letech ochrany svých členských států proti dominanci těch mocnějších, po padesáti letech aktivního prosazování svobody, tolerance a spravedlnosti v Evropě a po padesáti letech míru, nejdelším období v historii Evropy, nacházíme v seriózním českém tisku argumentaci, která napáchala v dějinách Evropy tolik násilí a škod, pak cítím nebezpečí Evropská unie si podle mě nezaslouží být tímto způsobem atakována, ale hlavně jde o to, že právě tento způsob argumentace, tato ideologie nacionalismu, netolerance a hledání nepřítele způsobila v minulosti neštěstí milionů lidí. Asi bohužel není náhoda, že ti nejhlasitější nepřátelé Evropské m_cast_2_03.indd :47:20

14 60 polemika unie se zároveň stali nejslabšími obhájci lidských práv ve světě a nejsilnějšími příznivci současné ruské administrativy. Evropa v nás, my v Evropě Chce se mi připomenout toto před dvaceti lety se lidé této země shromáždili v ulicích a na náměstích, aby svrhli nenáviděný totalitní režim. I po letech nesvobody a krutostí lidé v Čechách, na Moravě i ve Slezsku své identitě rozuměli dobře a jejich volání spontánně vyjadřovalo: Chceme zpátky do Evropy! Jen si vzpomeňte v den našeho přistoupení k Evropské unii 1. května roku 2004 se naše ulice a náměstí znovu zaplnily lidmi. Ti lidé se radovali, ti lidé slavili, ti lidé byli pyšní na to, že jsme zase Evropany. (A nedá mi to nepřipomenout ti lidé vesměs odmítli zaslepené ideologické elity, které pateticky stoupaly na kopec Blaník, aby tam ve větru a dešti zápasily o záchranu národní identity.) My Češi, Moravané a Slezané máme výraznou kulturu právě proto, že máme dostatek sebevědomí a schopností být součástí většího a rozmanitějšího kulturního společenství. Jsme Čechy, protože jsme Evropany tak, jak jsme v dobrých dobách vždycky byli. kresba Jiří Jirásek m_cast_2_03.indd :47:20

15 Jsme Čechy, protože jsme Evropany! 61 konfrontace Spor o evropské hodnoty a duchovní dědictví výzva evropským elitám? V souvislosti s neustálým rozšiřováním společného evropského domu (s Rumunskem a Bulharskem už v tomto domě bydlí 27 členských zemí!) vzniká znepokojující otázka: Pokračuje podobným tempem i proces tříbení hodnot a unijních politických principů? Stavba se rozšiřuje, ale jak je to s vertikálním rozměrem, s duchovní dimenzí a s hodnotovými pilíři, na nichž celá konstrukce evropského domu spočívá a u jejichž základů stáli nadšení i kritičtí evropští duchové, jako byli například R. Coudenhove-Kalergi, A. Spinelli, S. da Madariaga, D. de Rougemont? Daří se rozvíjet současným evropským elitám tento inspirující odkaz? V současnosti naráží integrační proces na potíže s přijetím evropské ústavy respektive Lisabonské smlouvy a na diskuse týkající se nejasných hranic Evropské unie (otázka Turecka). Mají tyto problémy politické příčiny, anebo tkví hlouběji v hodnotovém deficitu, v neschopnosti jasně definovat hodnoty, na nichž stavba Evropy spočívá? Mohl byste v této souvislosti naznačit, jaké hodnoty to podle Vás jsou? V souvislosti s politikou EU se hovoří o nových evropských hodnotách, k nimž patří například politika multikulturalismu, genderová politika, politická korektnost, zákaz trestu smrti jaký je vztah těchto nových hodnot k tradičním evropským hodnotám, které ctili i zakladatelé evropského domu (R. Schuman, A. de Gasperi, K. Adenauer) jsou jejich rozvinutím, nebo spíš pokřivením? Dochází v důsledku uplatňování různých politik (vůči přistěhovalcům, menšinám, k otázce vzniku života a postoje k smrti) spíše k erozi a oslabování hodnot, na nichž evropská civilizace stojí, anebo naopak k jejich posilování? Počátkem devadesátých let minulého století vyhlásil tehdejší před- m_cast_2_03.indd :47:20

16 62 konfrontace seda Evropské komise Jacques Delors program Duše pro Evropu etika a spiritualita. Zároveň varoval před převládajícím ekonomismem: Jestliže během deseti let nevdechneme Evropě duši, neprobudíme-li spiritualitu a smysluplnost, naše hra na sjednocenou Evropu budu muset skončit. Ani po patnácti letech od Delorsových slov hra na sjednocenou Evropu nekončí znamená to však, že se evropským elitám skutečně podařilo vdechnout Evropě duši? A jak by podle Vás takováto regenerace evropské duše a evropského snu (Jeremy Rifkin) měla vypadat? Roger Scruton, britský filosof, esejista a spisovatel V době, kdy byly podniknuty první kroky k ustavení politického svazku, který je dnes Evropskou unií, stáli v čele tohoto procesu Konrád Adenauer, A. de Gasperi, Robert Schuman a ze zákulisí se o jeho vznik zasazoval Jean Monnet. Všichni tito muži byli křesťané, dokonce katolíci, a koncept společné Evropy chápali v prvé řadě jako civilizaci evropského kontinentu založenou na křesťanské víře. Byli si vědomi oslabení této víry dvě světové války toho byly děsivým důkazem. Nicméně i přesto, pokud by si položili otázku, v čem duchovní identita Evropy spočívá, nepochybně by poukázali na stěžejní apel evangelií: oddat se cele Bohu a milovat bližního svého jako sebe samého. Pravděpodobně by zdůraznili závislost světského právního řádu a svobodné tržní ekonomiky na křesťanských normách; a dozajista by zmínili také svobodu jednotlivce jako nezbytný předpoklad života v souladu s křesťanskými zásadami a jako jeden z významných politických přínosů. Nové evropské hodnoty, které jsou evropskými elitami tak často skloňovány ve všech pádech, nemají s křesťanským étosem téměř nic společného. Pokud je lze nějak definovat, směřují k utváření multikulturní společnosti, to jest společnosti, ve které je křesťanská víra odsunuta z ústředního místa, jež doposud zaujímala v evropské civilizaci. Výrazem těchto hodnot jsou politické programy levicově liberálních skupin prosazované v médiích a na univerzitách: společenská rovnost, zákaz diskriminace, práva žen, práva homosexuálů a řada jiných práv, která se vzala tak nějak ze vzduchu a jsou využívána jako hůl na ty, kdo věří v kánon zvyku, tradice a rodiny. Evropská komise si neuvě- m_cast_2_03.indd :47:20

17 Spor o evropské hodnoty a duchovní dědictví výzva evropským elitám? 63 domuje absurditu zákonů, které tím, že zakazují diskriminaci na základě sexuální orientace, přispívají k zániku institucí, jako je skautská organizace, katolické agentury pro adopci, či dokonce soukromé školy. Kdykoli vznikne potřeba definovat stěžejní evropské hodnoty, jsou vymezeny prostřednictvím politických, nikoli náboženských termínů demokracie, svoboda, lidská práva. Ale v reálné praxi evropských institucí se projevuje pramalá úcta k demokracii, také velice selektivní přístup k otázce lidské svobody a nanejvýš ideologický výklad lidských práv. Když tedy irští občané hlasovali proti ratifikaci zatím posledního pokusu o schválení ústavní smlouvy Evropské unie, Evropská komise postupovala, jako kdyby k tomuto hlasování nedošlo. Evropské elity trvaly na prosazení smlouvy v národních parlamentech, aniž by byla schvalována v referendu, a i nadále se chovají, jako kdyby se žádná taková nepříjemnost nestala. To je pádný důkaz, že pokud jde o Evropskou unii, demokracie není jednou z jejích hodnot. Totéž platí pro svobodu. Svoboda pracovat počet hodin, který pracovat chcete, zaměstnat pracovníky, které si zaměstnat přejete, používat váhy a míry, které vám tradicí přirostly k srdci tyto a mnoho jiných povýtce základních svobod byly odstraněny z evropských právních předpisů a každý aspekt života byl spoután evropskými okovy. Nejzákladnější svobodu, kterou získaly evropské národy vytvářet své vlastní zákony prostřednictvím zástupců, jež jsme si zvolili nám Evropská unie vzala, což je pádný důkaz, že pokud jde o Evropskou unii, svoboda v politickém slova smyslu není jednou z jejích hodnot. Totéž platí pro lidská práva. My všichni inklinujeme k názoru, že existují základní práva na život, na zdraví a na majetek, bez jejichž dodržování nelze zaručit konsenzuální správu věcí veřejných. A tato práva hájily naše národní vlády. Ale Evropský soud pro lidská práva, Evropská komise a Evropský soudní dvůr nás zavalily všemi možnými typy absolutně falešných pseudopráv, jako například právem nebýt diskriminován, které není vůbec žádným právem, ale způsobem popření práva na diskriminaci (right to non-discrimination). Tím, že je často a bez rozmyslu (vpravdě promiskuitně) rozšiřován počet práv, aniž by pro to existovalo opodstatnění z náboženského, filosofického nebo morálního hlediska, Evropskému soudu pro lidská práva a Evropské komisi se ve vzájemné součinnosti podařilo koncept lidských m_cast_2_03.indd :47:21

18 64 konfrontace práv postupně stále více zbavovat jakéhokoli reálného obsahu, takže v současnosti postrádá prakticky jakýkoli smysl. Pokud jde o Evropskou unii, nemůžeme se tedy domnívat, že lidská práva jsou jednou z jejích hodnot. Kde lze tedy najít nové duchovní jádro Evropy? Nebo se jednoduše zmítáme v postkřesťanském, postmoderním vzduchoprázdnu, ve kterém nevěříme v nic kromě svobody věřit v cokoli, tedy i v nic? Často když poslouchám bezobsažné tlachy o multikulturalismu, toleranci a začleňování do společnosti, kterými nás tak vrchovatou měrou neustále zásobuje naše politická reprezentace, mám skoro pokušení věřit tomu, že ve skutečnosti žádné evropské hodnoty neexistují, že hodnoty, které jsme kdysi vyznávali, byly buď zavrženy, nebo upadly v zapomenutí. Ale pak si položím otázku: Čím tedy jsou hodnoty? Jaký je rozdíl mezi tím, čeho si ceníte, čemu přisuzujete hodnotu, a tím co pouze chcete? A odpověď zní dozajista takto: Hodnoty jsou čímsi, pro co jste ochotni obětovat to, co chcete. Všechny řeči o multikulturalismu, toleranci a začleňování znamenají pouze cestu k vytváření světa, ve kterém nebudou žádné oběti, kde lidé dostanou to, co chtějí od politické mašinérie, jež poskytne všechno všem, světa, ve kterém nebude nikdy třeba činit těžké volby. Ale povaha života je jiná a všude kolem sebe vidím lidi, kteří jsou ochotni učinit oběti a kteří se s oficiální ideologií evropských elit neztotožňují. Existují lidé, kteří se obětují pro své děti a pro to, aby budovali rodinu; lidé, kteří pracují v charitativních nadacích a pro druhé; lidé, kteří vkládají svou energii do výkonu vojenské služby a dávají všanc svou bezpečnost pro svou zemi; lidé, kteří svůj život zasvětí Bohu při duchovní službě v kostelích. U takových lidí lze najít skutečné evropské hodnoty, a to jsou původní, staré hodnoty, jejichž jádrem je rodina, náboženství, milosrdenství a láska k bližnímu, láska k vlasti. Žvanění o multikulturalismu pochází od lidí bez hodnot, od lidí, kteří ztratili vztah k tradici oběti a života v sebeobětování a chtějí si místo toho zařídit život zbavený nepohodlné nutnosti činit existenciální volby. Problém je v tom, že jim nebude dáno tímto způsobem žít dlouho. Jak nám jasně dali najevo islamisté, existenciální volby jsou nevyhnutelné, čekají nás za prvním rohem. Pokud si my Evropané nedokážeme ozřejmit hodnoty, které jsou nám vlastní, a nepřijmeme opět za svou tradici oběti a sebeobětování, která je nutným předpokladem kontinuity naší společnosti, pak onen m_cast_2_03.indd :47:21

19 Spor o evropské hodnoty a duchovní dědictví výzva evropským elitám? 65 společný dům, jenž elity v žádném svém proslovu nezapomenou zmínit, ztratíme. Filosof Jan Patočka řekl, že život, který není ochoten sám sebe obětovat svému smyslu, nestojí za to, aby byl žit. A já jsem přesvědčený, že postihl (svým drastickým způsobem) hlubokou životní pravdu, kterou bychom si teď měli připomínat. Tím, že skutečnou povahu našich životů zatemňujeme matoucí nenáročnou rétorikou zákazu diskriminace a dodržování lidských práv, se pokoušíme vytvářet si prostor pro naše chutě a utvrzujeme se v tom, že je můžeme uspokojovat, aniž bychom se proti něčemu prohřešovali. Ale co je zárukou, že řád, právo, stabilita a slušnost zůstanou zachovány? Tyto hodnoty nevytvořil multikulturalismus nebo filosofie zákazu diskriminace. Jejich zdrojem jsou věrnost národu, náboženství, rodina a všechny oběti, které tyto staré předměty lásky umožňují. Tyto hodnoty chtějí evropské elity popřít a jejich tendence k popírání tradičních hodnot vysvětluje naprostou prázdnotu floskulí, kterými tyto hodnoty chtějí nahradit. (Z angličtiny přeložil Milan Jára) Petr Pithart, politik a právník, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Na otázku všech evropských otázek čili kam, k jakému cíli či cílům Evropská unie směřuje a zda vůbec někam směřuje lze odpovědět spekulativně, tedy kouzlením se slovy, což se děje převážně. Anebo také činy, tedy praktickou zkouškou, způsobilou ověřit, které hodnoty je Evropská unie ochotna bránit a přitom za ně zaplatit cenu. První možnost je beznadějně nezávazná; pokusím se proto přesvědčit, že jedině druhá možnost nám může něco podstatného o nás Evropanech vyjevit. Vědomě tím ovšem srážím tuto vznešenou debatu filosofů na zem. V naší zemi rádi, často i bezmyšlenkově, opakujeme slova prvního prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka o tom, že státy se udržují těmi idejemi, na základě kterých vznikly. Platí-li to o státu jako o lidském institučním výtvoru, mělo by to cun grano salis platit i o jiných lidských institučních výtvorech, jakým je také Evropská unie. m_cast_2_03.indd :47:21

20 66 konfrontace Zakladatelskou ideou Evropské unie bylo zajistit mír na kontinentě, na kterém se rozhořely dvě světové války a který zamrzl jednou válkou studenou. Mír byl tím původním zakládajícím ideálem, nejvyšší hodnotou, sjednocující šestici prvních členských států. Jestliže to dnes mladším generacím už mnoho neříká, nás starší to na jedné straně může mrzet, na druhé straně je to však důkaz, že tento zakládající projekt byl a je vcelku úspěšný: mír se dnes zdá už samozřejmostí. Až příliš velkou samozřejmostí. Brzy po založení Montánní unie (Evropského sdružení uhlí a oceli) začalo však být zřejmé, že se tento projekt nemůže omezit na kontrolu těžby uhlí a výroby oceli (tedy toho, čeho by bylo třeba k opětovnému vyzbrojování), ale že sjednocující se Evropa předpokládá společný růst prosperity a také společnou ochranu a obranu sdílených hodnot. Ale jakých hodnot? A co potom dál? Co je koncový plán evropské integrace? Existuje vůbec? Anebo existovat nemá? Evropa jako příběh s otevřeným koncem Jsem přesvědčen, že pokud jde o takzvanou evropskou finalitu, vizi o cíli evropského směřování, o mnoho víc nevymyslíme, leda když se do toho budeme nutit. Nevím ovšem, proč bychom se do toho měli nutit i když jakoby pod tlakem špatného svědomí právě to děláme. Slovem finalita nemyslím jen cílové instituční uspořádání, například zda více nebo méně federace, více nebo méně spolupráce na mezivládní úrovni, větší nebo menší role národních států. Myslím tím základní smysl, poslání, sdílený úkol Evropské unie. Chce být Evropská unie jen velkým svobodným prostorem trhu? Nebo chce být také aktivně solidární a vyrovnávat rozdíly mezi evropskými zeměmi a regiony? Je vskutku odhodlána účinně chránit dohodnuté standardy lidských práv? Nebo i sociálních práv? Chce se bránit tlakům globalizace podporou své vnitřní diverzity, anebo je chce sama aktivně usměrňovat jako jeden homogenizovaný superstát? Myslím si, že Evropa by vždycky měla trvat na tom, že bude i nadále něčím jako příběhem s otevřeným koncem. Tato otevřenost totiž nejvýstižněji charakterizuje doby, kdy Evropa byla úspěšná. Evropa je ten kus světa, který věčně hledá svoje místo, svoje hranice, svoji identitu, sebedefinici, který o sobě pochybuje a čím dál tím častěji o sobě tvrdí, že je v krizi. Krize je tady v Evro- m_cast_2_03.indd :47:21

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Vyučovací předmět dějepis je nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost a je úzce spjat s dalšími předměty - zeměpisem, literaturou a jazyky,

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

DODATEK č. 1 ke straně 17

DODATEK č. 1 ke straně 17 DODATEK č. 1 ke straně 17 Osobnostní a sociální výchova První cesta OSV k žákovi probíhá nepřetržitě učitel je vzorem sociálního chování, ať chce nebo nechce. V běžných školních V běžných školních SPT

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

V. Průřezová témata a jejich zastoupení v ročnících

V. Průřezová témata a jejich zastoupení v ročnících V. Průřezová témata a jejich zastoupení v ročnících Osobnostní a sociální výchova - (1.-5. ročník) Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení

Více

Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ipad

Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ipad Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Občanská výchova (ONV) Výchova k občanství, výchova ke zdraví Sekunda 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ipad Právo a

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Je zřejmé, že národohospodářské systémy evropských států se musí vyrovnat s velkými změnami. Ty vyplývají jednak z globalizace, čili rozšíření tržního hospodářství

Více

Společenskovědní seminář

Společenskovědní seminář Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní Celkový počet vyučovacích

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

Společenskovědní seminář

Společenskovědní seminář Učební osnova předmětu Společenskovědní seminář Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 4. ročník: 32 týdnů po

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Evropa pro občany 2007-13

Evropa pro občany 2007-13 Evropa pro občany 2007-13 Jak čerpat finanční prostředky na podporu projektů 14.4.2009 Plzeń Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII.

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII. Etická výchova II.st KOMUNIKACE otevřená komunikace úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztížených podmínkách KD,6. a 7.roč. Verbální kom.,společenské

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Na cestě k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání

Na cestě k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání Na cestě k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání Komuniké ze setkání evropských ministrů zodpovědných za vysoké školství v Praze ze dne 19.května 2001 Dva roky po podpisu Boloňské deklarace a

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE

ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE DIAGNOSTICKÝ ÚSTAV PRO MLÁDEŽ,STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE A ŠKOLNÍ JÍDELNA,BRNO VESLAŘSKÁ 246, BRNO 637 00 SMĚRNICE Č. 10/2014 ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCE účinný od 1. 5. 2014 Zpracoval/a: MGR. RENATA JEŽKOVÁ

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obor vzdělávání: -41-M/01 Strojírenství 6-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních vyučovacích

Více

POLITICKÉ IDEOLOGIE,

POLITICKÉ IDEOLOGIE, POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list 1. Doplňte tabulku:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Volitelné předměty - Člověka a příroda, Člověk a svět práce, průřezové téma Environmentální výchova

Volitelné předměty - Člověka a příroda, Člověk a svět práce, průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblasti : Vyučovacího předmět: Volitelné předměty - Člověka a příroda, Člověk a svět práce, průřezové téma Environmentální výchova Přírodovědný seminář Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah:

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte

Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte Já mám práva, ty máš práva, on/ona/ono má práva... Na úvod k právům dítěte Každý má práva. A co víc, jsi-li chlapec nebo dívka a je ti méně než 18 let, máš jistá specifická práva. Všechna tato práva byla

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah 6. ročník 1. ČLOVĚK VE Kompetence k učení, k řešení 1.1. Člověk v rytmu času Svět kolem Lidé a čas 1.-5. SPOLEČNOSTI problémů, komunikativní, sociální a Čas v

Více

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Předmět: Podnikový a personální management Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST

Více

Vztahy mezi EU a Ukrajinou: vyhlídky do budoucna

Vztahy mezi EU a Ukrajinou: vyhlídky do budoucna SPEECH/10/175 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Vztahy mezi EU a Ukrajinou: vyhlídky do budoucna Národní universita Tarase Ševčenka Kyjev V Kyjevě dne 22. dubna 2010 Vážený

Více

Francouzský jazyk. Septima

Francouzský jazyk. Septima Francouzský jazyk Povinná výuka dalšího cizího jazyka je pojata jako šestiletý cyklus - začíná v tercii a pokračuje až do maturitního ročníku. Studenti PORGu mohou z 2. cizího jazyka maturovat, a to buď

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Vzdělávací programy V této

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Symboly EU VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a společnost VZDĚLÁVACÍ OBOR: Výchova k občanství TEMATICKÝ OKRUH: Mezinárodní

Více

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové vymezení Předmět Dějiny umění integruje žákovské výstupy vzdělávací

Více

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu, ODS Českomoravská elektrotechnická asociace Třeboň, 24. listopadu 2005 Milan Cabrnoch 2004 poslanec EP, ODS, výbor pro zaměstnanost

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester

Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester PŘEDMLUVA Mezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. Od té doby byl několikrát revidován

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více