Cizinci v Plzeňském kraji. Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni. číslo 2. prosinec 2006

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Cizinci v Plzeňském kraji. Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni. číslo 2. prosinec 2006"

Transkript

1 číslo 2 prosinec 2006 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Cizinci v Plzeňském kraji Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, díky střídání rolí v rámci naší redakční skupiny jsem byl tentokrát pověřen milým úkolem napsat úvodník, a proto mi na počátku prosince 2006 dovolte představit vám v krátkosti nové číslo čtvrtletníku Monitor, které je sice v pořadí třetí, ale svým číslem na obálce teprve druhé. Možná si ani nedovedete představit jaké zajímavé situace občas tato drobná hříčka přináší našemu pracovnímu týmu. Ale zpět k prosincovému číslu. Podzim přinesl v oblasti rozvoje lidských zdrojů mnoho zajímavých témat, a i proto náš časopis vychází v zatím největším rozsahu. Již na obálce jsem vytýčili dvě ústřední témata, kterými jsou cizinci v Plzeňském kraji a přijímací řízení na Západočeskou univerzitu pro akademický rok 2006/2007. Tato témata jsou doplněna pojednáním o přijímacím řízení na střední školy pro stejné období a stručnou analýzou dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Plzeňského kraje. Cizinci jako relativně nové téma nám připravují možnost analyzovat jejich přítomnost v České republice z hlediska nejrůznějších aspektů. Lucie Ženíšková se v tomto čísle zaměřila na demografické projevy spojené s imigrací, zároveň však byla naznačena témata další jako např. přítomnost cizinců na trhu práce, jejich vliv na něj, stejně jako vztah imigrantů ke vzdělávání apod. Zahraniční imigrace nám bezpochyby přináší kompenzaci populačního úbytku, který Česká republika již několik let vykazuje, obsazení pracovních pozic, ne už tak lukrativních pro domácí obyvatelstvo, avšak zároveň v sobě nese možné společenské a socioekonomické dopady. K tomu přispívá zvláště to, že do Česka přesídlují zejména jednotlivci a nikoliv celé rodiny, ubytovny pro ně se pak mohou stát malými ghetty. Proto je třeba vymezené téma sledovat i z evropské perspektivy a snažit se vyvarovat chyb a problémů, které stejný fenomén způsobil v některých oblastech západní Evropy. Západočeská univerzita v Plzni, která je klíčovou vzdělávací institucí v Plzeňském kraji, má v současné době přibližně 17 tisíc studentů, což znamená, že se jedná o sedmou největší vysokou školu v České republice. Tento fakt, ne samozřejmě jediný, přináší důvod pro zevrubnější zkoumání této instituce. Pod náš drobnohled se v tomto čísle dostala procedura přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007. Pavel Beneš ve svém článku hledá zajímavé aspekty tohoto procesu jak z hlediska celé univerzity, tak zejména sedmi fakult a jednoho specializovaného ústavu, které ZČU sdružuje. Doufám, že čtení následujících stránek vám přinese užitečné informace i podněty k diskusím a dalším úvahám. Budeme velmi rádi, když se s námi podělíte o vaše dojmy z našeho časopisu. Každý s autorů má u svého jména na konci článku i ovou adresu, na které je možné své reakce, dojmy a připomínky zasílat. Pokud by vás dokonce některé z témat či konkrétních článků natolik inspirovalo, že byste měli chuť do našeho periodika přispět, je možné využít stejného informačního kanálu ke kontaktování naší redakce. V současné době navíc prověřujeme možnost otevření diskuse na webových stránkách projektu Monitoring lidských zdrojů v Plzeňském kraji, které jsou právě aktualizovány. Vzhledem k tomu, že toto číslo je posledním v tomto roce, připadla mi i další milá úloha, tj. popřát vám šťastné a veselé prožití vánočních svátků a zároveň vše nejlepší do nového roku. Doufám, že vám náš Monitor přinesl v tomto roce alespoň několik zajímavých informací a podnětů k diskusi či zamyšlení. Věřte, že tato ambice nám zůstává i pro následující rok Mgr. Michal VOZOBULE garant projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: demografie CIZINCI V PLZEŇSKÉM KRAJI (Lucie ŽENÍŠKOVÁ)... strana 2 vzdělávání VÝSLEDKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLY V PLZEŇSKÉM KRAJI PRO ŠKOLNÍ ROK 2006/2007 (Ing. Pavel BENEŠ)... strana 6 VÝSLEDKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006/2007 NA ZČU V PLZNI (Ing. Pavel BENEŠ)... strana 8 trh práce DLOUHODOBÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESECH PLZEŇSKÉHO KRAJE (Mgr. Michal VOZOBULE)... strana 12 Pro příští číslo připravujeme např.: cizinci na trhu práce v Plzeňském kraji pozice Plzně v České republice z hlediska vysokého školství struktura nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v roce 2006 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Druhé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 demografie Cizinci v Plzeňském kraji Cizinci se v České republice stále více podílejí na populačním růstu Česka. Pochopení hlavních vývojových tendencí počtu cizinců je důležité nejen v souvislosti s růstem celé populace, ale i pro ekonomický rozvoj, nabídku bydlení nebo služeb obyvatelům. V posledních letech se v Česku začíná uplatňovat trend známý z většiny zemí EU, kdy se přirozený přírůstek obyvatel (rozdíl narozených a zemřelých) mění v úbytek, který je částečně nebo zcela kompenzován zvyšujícími se počty zahraničních migrantů. Podle statistiků a demografů bude tento trend pokračovat i v budoucnosti. K tvořili cizinci asi 2,9 % populace ČR. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra České republiky (MV ČR) tak k tomuto datu evidovalo cizinců. Trvalý pobyt mělo 42,5 % cizinců, zbytek tvoří cizinci s ostatním typem pobytu. Dle ustanovení zákona o pobytu cizinců se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Hodnocení dlouhodobého vývoje počtu cizinců v Česku je obtížné, neboť se několikrát změnila definice pobytového režimu cizinců. Zákony působící v průběhu 90. let 20. století byly nahrazeny v současnosti platným zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Tento zákon byl zpočátku velmi restriktivní a podstatně zpřísnil vstupní a pobytový režim většiny cizinců v ČR, což se odrazilo ve výrazném poklesu počtu cizinců pobývajících na území ČR mezi a V roce 2001 došlo ke změně statistické definice obyvatelstva. Mezi trvale bydlící začali být zahrnováni i azylanti a cizinci pobývající v ČR na víza nad 90 dní, jejichž délka pobytu překročila 1 rok. Poslední z novel tohoto zákona byla tzv. Euronovela (rok 2004), která připravovala pobytový režim cizinců v ČR na vstup ČR do EU. Tabulka 1 podává stručný přehled kategorie cizinců pobývajících v ČR. Tabulka 1: Kategorie cizinců pobývajících v ČR Kategorie pobytu Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska (zkráceně občané EU ) a jejich rodinní příslušníci bez povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu Občané zemí mimo EU (zkráceně občané třetích zemí ) krátkodobý pobyt bez víz (obecně do 90 dnů) * krátkodobá víza do 90 dní ** s povolením k přechodnému vízum nad 90 dní pobytu s povolením k dlouhodobému pobytu s povolením k trvalému pobytu s povolením k trvalému pobytu Pozn.: * týká se občanů těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku ** týká se občanů těch zemí, se kterými nemá ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku V rámci tohoto článku vycházím z počtu cizinců, který je zveřejňován Ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR (tzn. bez azylantů). V Plzeňském kraji bylo k evidováno celkem cizinců, což představuje 4,8 % cizinců pobývajících v Česku (viz Tabulka 2). Kraj se tak řadí na 7. místo z hlediska počtu cizinců v krajích, první je samozřejmě hlavní město Praha (31,8 % cizinců v ČR), pak následuje Středočeský kraj (13,2 %) a s velkým odstupem Jihomoravský, Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Odlišný pohled na zastoupení cizinců v jednotlivých krajích udává ukazatel počet cizinců na obyvatel. Zatímco Praha se stále drží na 1. místě (je zde téměř 80 cizinců na obyv.), Karlovarský kraj se dostal na 2. místo, pak následuje Středočeský kraj, Liberecký, Ústecký a 5. Plzeňský kraj (cca 26 cizinců na obyv.). Vzestup počtu cizinců v Česku je patrný již od roku Zásadním způsobem byl tento vývoj ovlivněn politickými a ekonomickými změnami, k nimž došlo po roce 1990 a rozpadem československé federace v roce Vývoj počtu cizinců je v tomto článku hodnocen od roku 2000 (vzhledem ke změně legislativy od ). V rámci sledovaného období vzrostl počet cizinců v Plzeňském kraji z téměř 9 tis. na 14 tis., což představuje 4. nejrychlejší nárůst počtu cizinců mezi kraji v Česku (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Počet cizinců v ČR a krajích k Počet Cizinci Index Podíl Územní obyvatel změny cizinců rozmístění (2000=100%) ( ) (%) ČR celkem ,3 28,8 100,0 Praha ,7 79,6 31,8 Středočeský ,3 33,4 13,2 Jihočeský ,3 18,3 3,9 Plzeňský ,0 25,5 4,8 Karlovarský ,0 49,0 5,0 Ústecký ,5 28,8 8,0 Liberecký ,4 28,9 4,2 Královéhradecký ,4 22,5 4,2 Pardubický ,6 13,7 2,3 Vysočina ,2 13,1 2,3 Jihomoravský ,8 23,0 8,8 Olomoucký ,4 12,3 2,7 Zlínský ,8 10,5 2,1 Moravskoslezský ,9 16,0 6,7 Zdroj: ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR Cizinci s trvalým pobytem představují 48,8 % cizinců v Plzeňském kraji. V rozmístění cizinců s ostatním typem pobytu se projevuje i v Plzeňském kraji celorepublikový trend spojený s vyšší koncentrací do velkých center. Toto rozmístění je způsobeno převládajícím charakterem jejich pobytu, stále totiž převažuje dočasná pracovní imigrace. V případě rozmístění cizinců podle okresů Plzeňského kraje (viz Tabulka 3) je koncentrace značně rozdílná. Nejvíce jsou cizinci koncentrováni v okrese Plzeň-město, v 1. pololetí roku 2006 zde pobývalo cizinců (téměř 40 % cizinců Plzeňského kraje). Pak následují dva příhraniční okresy Tachov (přes 17 %) a Klatovy (téměř 12 %). V případě relativního vyjádření počtu počet cizinců na obyvatel připadá nejvíce cizinců na domácí obyvatelstvo v okrese Tachov (47 cizinců) a Plzeň-město (34 cizinců). Tabulka 3: Počet cizinců v Plzeňském kraji podle okresů kraj/okres Počet Cizinci Index Podíl Územní obyvatel změny cizinců rozmístění (2000=100%) ( ) (%) Plzeňský kraj ,0 25,5 100,0 Domažlice ,1 19,1 8,0 Klatovy ,9 18,6 11,6 Plzeň-město ,3 34,4 39,9 Plzeň - jih ,5 15,5 7,7 Plzeň - sever ,7 14,4 7,7 Rokycany ,2 23,6 7,7 Tachov ,6 47,2 17,4 / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 demografie Co se týče vývoje, nárůst počtu cizinců byl zaznamenán ve všech okresech Plzeňského kraje, k největšímu nárůstu v období došlo ve městě Plzni (184 %) a v okrese Rokycany, nejmenší naopak v okrese Plzeň-sever. Graf 2: Cizinci podle státní příslušnosti na obyvatel Národnost Složení cizinců z hlediska státního občanství se v posledních 3 letech výrazně nezměnilo. Mezi 5 nejčastěji zastoupenými jsou občané Ukrajiny (4,4 tis.), na druhém místě občané Vietnamu (3,3 tis.), dále pak Slovenska (2 tis.), Německa (0,8 tis.) a Rumunska (0,4 tis.). Při srovnání podílů státního občanství cizinců v kraji a celé ČR (viz Graf 1) se najdou zřetelné odchylky, které souvisejí především s geografickou polohou kraje. Nadprůměrně vysoký podíl cizinců (oproti podílu ČR) je indikován zejména v případě občanů Vietnamu (souvisí zejména s přítomností mnoha drobných vietnamských živnostníků působící především v pohraničních oblastech), občanů Německa a Rumunska. Graf 1: Podíl cizinců podle státní příslušnosti (v %) Ve Grafu 2 je vidět relativní rozložení cizinců (tj. cizinci na obyvatel) podle národnosti v jednotlivých okresech. V okrese Plzeňměsto je nadprůměrná koncentrace cizinců v rámci Plzeňského kraje, tato koncentrace se však liší podle jednotlivých národností. Vynikají zde počty Ukrajinců a Vietnamců. V příměstských okresech je soustředění cizinců podstatně nižší, nejvíce jsou zde zastoupeni Ukrajinci, nezanedbatelný je také podíl Rumunů (především okres Plzeň-jih) a v okrese Rokycany Slováků. Příhraniční okresy Klatovy a Domažlice mají vcelku vyrovnané zastoupení cizinců všech sledovaných národností. Výjimečný podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel zaujímá okres Tachov, který se vymyká ostatním okresům v Plzeňském kraji. Zřetelný je zejména vysoce nadprůměrný podíl vietnamské národnosti a dále slovenské a německé národnosti. Zejména vysoké zastoupení Rumunů v Plzeňském kraji budí značnou zvědavost. Celkem zde žilo k občanů rumunské národnosti, což je hned za Ústeckým krajem (524 Rumunů) druhé nejvyšší zastoupení v Česku. Vysvětlení je jednoduché. V posledních letech dochází k návratu části české komunity, která přesídlila za Rakouska-Uherska do rumunského pohoří Banát s cílem osídlit pohraniční pásmo dnes již neexistující rakouské monarchie. V rumunském pohoří, v nejjižnějších výběžcích Karpat, bylo zhruba před 180 lety založeno celkem 6 vesnic (Gerník, Svatá Helena, Rovensko, Bígr, Eibentál, Šumice). Návrat do ČR (převážně tedy do západních Čech odkud tito lidé pocházeli) je motivován především vysokou nezaměstnaností v těchto českých vesnicích, kde převažuje výlučně zemědělství. čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 demografie Věková struktura Věková struktura cizinců v České republice se značně liší od domácího obyvatelstva. Je mezi nimi málo dětí a starých osob, výrazně tak převažují osoby v produktivním věku nezávisle na pohlaví (viz Graf 3). Největší podíl žen je ve věku let, naopak muži-cizinci jsou nejvíce koncentrování do věkové skupiny let. Ve věkové struktuře cizinců se odráží převažující ekonomický účel pobytu. Graf 3: Věková struktura obyvatel ČR a cizinců v ČR Z Tabulky 3 je zřejmé že se cizinkám u nás rodí jen velmi málo dětí v porovnání s jejich zemí původu. Zatímco obecná míra plodnosti žen v České republice je 38,7 dětí na žen ve věku let, pro cizinky v ČR je to jen 18,9 dětí. Tuto nízkou plodnost imigrantek lze vysvětlit tím, že značná část imigrantů zatím přichází pouze za prací a rodinu zde nehodlají zakládat. Výjimku tvoří snad jen pobyt Vietnamců, který bývá většinou trvalejšího rázu a do ČR často přichází celá rodina. Vzhledem k nízkému zastoupení osob v poproduktivním věku je úmrtnost cizinců zanedbatelná, v posledních letech zaznamenávají počty zemřelých spíše sestupnou tendenci. Migrace cizinců *Pozn.: Obyvatelé v produktivním věku zvýrazněny tmavší barvou Věková struktura k Reprodukční chování cizinců Následující údaje o reprodukčním chování cizinců jsou dostupné pouze za celou ČR, přesto je pro úplnost uvádíme. Základní informace vychází z článku Reprodukční chování imigrantů v ČR, publikovaný na Demografickém informačním portálu (viz V případě hlubšího zájmu je zde možné nalézt i podrobnější informace k problematice reprodukce cizinců v ČR. I přes příznivé věkové složení migrantů (viz výše) jsou počty dětí, které se zde cizincům narodí, velice nízké. Každoročně je zaznamenán mírný nárůst počtu narozených ve všech nejsilněji zastoupených skupinách podle země původu, výjimku tvoří jen imigranti ze Slovenska. Ti jako jediní v počtech narozených dlouhodobě ztráceli až do roku Navzdory mírnému nárůstu počtu narozených cizinců v ČR, tvoří toto číslo jen malý příspěvek vůči celkovému počtu narozených (asi 1,4 %). Největší podíl, tedy zhruba 1/3 narozených cizinců, připadá na skupinu vietnamských imigrantů, na druhém místě jsou imigranti z Ukrajiny, patrný nárůst je i u imigrantů z Ruska. Tabulka 3: Úhrnná plodnost v Česku a ve vybraných zdrojových zemích imigrantů ve zdrojové zemi úhrnná plodnost cizinky na území ČR obecná míra plodnosti Česko celkem 1,2 X 38,7 Cizinky celkem X 0,6 18,9 Ukrajina 1,2 0,2 4,8 Slovensko 1,2 0,1 2,5 Vietnam 2,2 0,7 19,3 Rusko 1,4 0,4 12,1 V rámci této tématiky se budeme věnovat oběma složkám migrace cizinců a to jak zahraniční, tak i vnitrostátní. Zahraniční migrace cizinců je hlavním faktorem změn v počtech cizinců vyskytujících se na území naší republiky. Nejčastějším typem zahraniční migrace do ČR je pracovní migrace, v roce 2003 činila pracovní imigrace téměř 78 %. Jako pracovního migranta lze definovat člověka, který vstupuje do cizí země jako pracovní síla buď na pozvání budoucího zaměstnavatele nebo za účelem nalezení práce. Pracovní migraci lze dělit na různé typy dle trvání - dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. Lze sem zařadit i fenomén brain drain (odliv mozků), který je pro střední a východní Evropu typický. V průběhu posledních tří let se tento trend obrací a mírně se zvyšuje počet cizinců, účelem jejichž pobytu je především sjednocení rodiny či usídlení (15 % přistěhovalých). Podíl cizinců pobývajících za účelem studia se zvyšuje, ale cizí studenti tvoří prozatím jen 5 % z celkového počtu imigrantů. Do Plzeňského kraje se v roce 2005 přistěhovalo cizinců (4,2 % celkového počtu přistěhovalých do ČR), vystěhovalo se 600 cizinců a migrační saldo zahraničního stěhování cizinců bylo kladné a činilo cizinců, tj. 5 % z ČR. Největší migrační přírůstek je překvapivě zaznamenán v okrese Tachov a Klatovy, nejnižší v okrese Domažlice. Vývoj zahraničního stěhování cizinců je zachycen v období (viz Tabulka 4). V roce 2004 však vlivem legislativních a definičních změn došlo k poklesu migračního přírůstku jak v jednotlivých krajích, tak i na úrovni ČR. Plzeňský kraj (jako jeden z mála) však dosáhl v roce 2004 dokonce záporného salda (-168 osob). Pro hodnocení vývoje je proto lepším ukazatelem rozdíl mezi lety 2005 a Největší pokles migračního salda je v okrese Plzeň-město (pokles o 394 osob), největší nárůst naopak v příhraničních okresech Klatovy a Tachov. V případě vnitrostátní migrace je postavení Plzeňského kraje poněkud odlišné. Zatímco přírůstek zahraniční migrace kraje je v rámci krajů ČR spíše průměrný, přírůstek vnitrostátní migrace cizinců je dlouhodobě kladný (viz Graf 4) a druhý nejvyšší mezi kraji v ČR (po Praze). To znamená mimořádný zájem cizinců žijících již na území ČR (zejména v Praze a Středočeském kraji) o Plzeňský kraj. Zdroj: převzato z Reprodukční chování imigrantů v ČR / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 demografie Tabulka 4: Zahraniční stěhování cizinců Kraj, okres Zahraniční stěhování přistěhovalí vystěhovalí přírůstek (úbytek) rozdíl rozdíl Graf 4: Vývoj vnitrostátní migrace cizinců, migrační saldo v období Pozn.: Praha byla vzhledem k vysokým hodnotám salda z grafu vypuštěna rozdíl ČR Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Zdroj: ČSÚ Shrnutí: Počet cizinců v Plzeňském kraji se neustále zvyšuje, v období došlo k nárůstu o 158 % (4. nejrychlejší nárůst počtu cizinců mezi kraji ČR), V 1. pololetí 2006 bylo v Plzeňském kraji evidováno celkem cizinců (4,8 % cizinců žijících v ČR), Nejvíce cizinců se koncentruje do okresu Plzeň-město a do 2 příhraničních okresů Klatovy a Tachov, Mezi pět nejčastěji zastoupených občanství cizinců patří Ukrajina, Vietnam, Slovensko, Německo a Rumunsko Národnostní složení cizinců v Plzeňském kraji se nepatrně vymyká průměru Česka, je zde zaznamenán větší podíl občanů Vietnamu, Německa a Rumunska, Věková struktura cizinců je zcela odlišná od věkové struktury domácího obyvatelstva (vysoce převažuje produktivní složka populace) a odpovídá převažujícímu ekonomickému účelu pobytu, Plodnost imigrantek v ČR se většinou pohybuje pod úrovní plodnosti žen ve zdrojové populaci; tato nižší plodnost je často způsobená charakterem jejich pobytu, kdy převažuje dočasná pracovní imigrace, V roce 2005 činil přírůstek zahraniční migrace cizinců, hlavním důvodem je migrace za prací V případě vnitrostátní migrace cizinců vykazuje Plzeňský kraj dlouhodobě kladné migrační saldo oproti ostatním krajům v ČR, tzn. že je atraktivní z hlediska stěhování cizinců v rámci ČR. Výše uvedené výsledky dokazují, že předmětné téma je více než zajímavé a hodné další pozornosti. Proto se v dalších číslech Monitoru budeme zabývat i jinými aspekty této problematiky. Nabízejí se zde témata cizinců na trhu práce nebo vztah cizinců a vzdělávání. Lucie ŽENÍŠKOVÁ čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 Výsledky přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007 vzdělávání V současné době jsou k dispozici konečné výsledky přijímacího řízení na všech středních školách v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007. Tento článek shrnuje poznatky o výsledcích přijímacích řízení v roce Text navazuje na článek Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji publikovaný v nultém čísle našeho časopisu Monitor, který vyšel v červnu Z důvodu srovnatelnosti údajů byl zvolen podobný přístup hodnocení výsledků přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji, tj. podle sídla a 14 skupin oborů a dále podle okresů a druhu studia (gymnázia, obory s maturitou, nástavby, obory s výučním listem a jiné obory). V souladu s legislativou se již nesledují výsledky podle typu školy. Na základě školského zákona č. 561/2004 Sb. probíhaly v roce 2006 přijímací zkoušky podruhé podle nových pravidel, tj. každý uchazeč mohl v každém kole podat pouze jednu přihlášku. To značně zpřehlednilo průběh a výsledky řízení. Na druhé straně to kladlo vyšší nároky na uchazeče správně se rozhodnout při výběru školy a studijního oboru. Nabídka v 1. ročnících středních škol v Plzeňském kraji činila (po doplnění statistiky) volných míst. Podle školské statistiky Odboru školství, mládeže a sportu KÚ Plzeňského kraje bylo přijato do 1. ročníků žáků. Na gymnázia bylo přijato celkem žáků, z toho 500 na 8-letá, 159 na 6-letá a 531 na 4-letá. Dále bylo přijato žáků ke studiu oborů s maturitní zkouškou, na obory s výučním listem, 225 na jiné obory a na nástavbové studium. Celkem tedy bylo přijato na obory určené pro žáky 9. tříd ZŠ (bez víceletých gymnázií a nástaveb) žáků, tj. cca o 800 více než byl počet vycházejících z 9. tříd ZŠ v Plzeňském kraji (5 848). Tento relativně vysoký rozdíl může být způsoben opakovaným nástupem žáků do 1. ročníků po ukončení neúspěšného studia nebo přijímáním žáků ze ZŠ mimo Plzeňský kraj. Je otázkou, zda tyto dva důvody mohou vysvětlit celý rozdíl. K tomu je nutno se podrobněji zabývat průběhem studia na středních školách a zdroji žáků, tj. jejich bydlištěm. Těmto otázkám se budeme podrobněji věnovat v některém z dalších čísel časopisu Monitor. Celkové výsledky přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007 v územním členění shrnuje Tabulka 1. Tabulka 1: Počty přijatých podle okresů a jejich podíly podle druhu studia DO KT PJ PM PS RO TC PK Celkem přijato z toho v % gymnázia 11,8 15,7 13,2 13,0 16,0 17,6 21,4 14,0 obory s maturitní zkouškou 35,6 37,5 21,5 48,1 18,1 25,4 25,8 40,5 nástavby 21,5 13,0 33,4 12,0 0,0 21,7 0,0 13,8 obory s výučním listem 29,4 28,6 31,8 25,0 52,3 32,2 52,8 29,0 jiné obory 1,7 5,2 0,0 2,0 13,5 3,1 0,0 2,7 Celkem 9,6 13,6 5,3 57,0 3,3 6,1 5,1 100,0 Počty přijatých podle okresů odpovídají nabídce míst v 1. ročnících. Výrazně nejnižší počet přijatých je v okrese Plzeň-sever, následují okresy Plzeň-jih a Tachov. Tyto 3 okresy se také nejvíce odchylují ve struktuře přijatých podle druhu studia od krajského průměru. V okresech Plzeň-sever a Tachov tvoří přijatí do oborů s výučním listem více než polovinu všech přijatých. Nabídka nástavbového studia zde však chybí. Naopak v okrese Plzeň-jih jsou počty přijatých na nástavby dokonce nejvyšší ze všech druhů studia (149), což je jen o málo méně než počet přijatých na gymnázium (59) a obory s maturitní zkouškou (96) dohromady. Všechny 3 okresy společně s okresem Rokycany mají nízký podíl (do 26 %) přijatých do oborů s maturitní zkouškou. Z hlediska vývoje počtu přijímaných ke studiu na středních školách v Plzeňském kraji za poslední 3 roky dochází k nárůstu počtu přijímaných cca o 500 ročně. Přitom je patrný pozvolný růst počtu přijímaných na gymnázia, obory s maturitní zkouškou a nástavby při stagnaci oborů s výučním listem. Využití nabídky studia na středních školách Základním ukazatelem pro hodnocení využití nabídky studia středních škol je podíl přijatých ku výchozí nabídce volných míst v %. Tento ukazatel za Plzeňský kraj pro školní rok 2006/2007 v územním členění kraji uvádí Tabulka 2. Tabulka 2: Využití nabídky podle okresů a druhu studia (%) DO KT PJ PM PS RO TC PK gymnázia 77,4 100,0 98,3 102,6 75,0 101,1 103,3 98,0 obory s maturitní zkouškou 87,1 92,3 71,6 97,2 85,0 84,0 68,3 92,7 nástavby 78,6 65,5 99,3 85,1-93,3-83,1 obory s výučním listem 67,6 68,0 56,8 90,2 84,0 72,2 61,4 76,8 jiné obory 87,5 81,1 0,0 51,1 59,4 44,4 0,0 53,2 Celkem 77,6 80,2 73,0 92,8 78,3 81,6 66,5 85,4 V tabulce jsou druhy studia uspořádány sestupně podle intenzity nabídky za celý Plzeňský kraj. Nejlépe byla využita nabídka u gymnázií, nejméně u jiných oborů. Nástavby se z tohoto hlediska nachází mezi obory s maturitní zkouškou a obory s výučním listem. Z tabulky je zřejmé, že do některých oborů školy přijímají nepatrně více žáků než kolik činila jejich výchozí nabídka (využití nabídky nad 100 %). V souhrnném vyjádření je to patrné u gymnázií, ale týká se to i jiných druhů studia. Celkově, tj. bez ohledu na druh studia, je nejnižší využití nabídky středních škol v okrese Tachov (66,5 %), nejvyšší v Plzni (92,8 %). U ostatních 5 okresů se pohybuje v rozpětí %. Poměrně překvapivé je pouze cca 3/4 využití nabídky u gymnázií v okresech Domažlice a Plzeň-sever. Ještě nižší využití nabídky je u oborů s maturitní zkouškou v okresech Plzeň-jih a Tachov. V těchto dvou okresech je také nejnižší využití nabídky oborů s výučním listem a nulové využití nabídky jiných oborů. Nabídka nástavbového studia chybí v okresech Plzeň-sever a Tachov. V ostatních okresech je nabídka nástavbového studia solidně využita (79 93 %) s výjimkou okresu Klatovy. Z uvedeného vyplývá, že v nejsložitější situaci při přijímání nových žáků jsou střední školy v příměstských okresech Plzeň-jih a Plzeňsever a v okrese Tachov, který se nachází v periferní poloze. Školy v příměstském území mohou jen s obtížemi konkurovat plzeňským školám např. z hlediska dostupnosti. Nové technické obory s maturitní zkouškou v Tachově si teprve budují svoje renomé. Podrobnější územní členění využití nabídky podle sídla školy a skupin oborů pro obory s maturitní zkouškou a obory s výučním listem přináší Kartogram 1. / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 vzdělávání Kartogram 1: Využití nabídky studia středních škol Obory s maturitní zkouškou Obory s výučním listem Z porovnání se zájmem o školy (viz 3. a 4. kartogram ve zmiňovaném článku v nultém čísle časopisu Monitor) je zřejmé, že u oborů s maturitní zkouškou se využití nabídky převážně shoduje se zájmem v 1. kole podle sídel a skupin oborů. K nutné korekci velkého zájmu, např. o gymnázia, dochází tedy především přesunem na jiné obory v rámci jednoho sídla. Stejný závěr platí i pro obory s výučním listem, ale např. v Horní Bříze nebo Horažďovicích došlo ke zřetelnému zvýšení využití nabídky oproti prvotnímu zájmu. Tato stabilita zájmu souvisí jistě i s aktuálním převisem nabídky a poměrně vysokou pravděpodobností přijetí. Výsledky nástavbového studia nebyly prezentovány v kartogramu, neboť ve většině sídel (6) se jedná pouze o obory Podnikání obvykle s velmi dobrým využitím nabídky. V Klatovech, Rokycanech a Sušici k tomu přistupují nástavby ve skupinách oborů potravinářství, strojírenství a zemědělství s poněkud nižším využitím nabídky. V Plzni je nabídka i u nástaveb velice komplexní (vyjma zemědělství) a s velmi dobrým využitím. V Domažlicích je nabídka nástaveb v oborech stavebnictví a potravinářství využita cca ze 70 %. Souhrn Na střední školy v Plzeňském kraji bylo pro školní rok přijato žáků. Opět se zvýšil počet přijatých cca o 500 žáků oproti předchozímu roku. Nejvíce žáků bylo přijato na obory s maturitní zkouškou (3 436). Existují dosti velké územní rozdíly v přijatých podle druhu studia. Celkové využití nabídky studia na středních školách v Plzeňském kraji dosáhlo 85 %. Nejvyšší využití nabídky dosáhly souhrnně střední školy v Plzni a nejnižší v okrese Tachov. Ing. Pavel BENEŠ čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 vzdělávání Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni je největším zařízením terciárního vzdělávání v Plzeňském kraji a sedmou největší vysokou školou v České republice. V letním semestru loňského akademického roku studovalo na 7 fakultách a Ústavu umění a designu (UUD) studentů (k ). Všechny fakulty dnes již poskytují všechny stupně vysokoškolského vzdělání, tj. bakalářské, magisterské a doktorské. Každým rokem se zvyšuje počet přijatých i zapsaných studentů. Jaké tedy bylo přijímací řízení na ZČU v Plzni pro akademický rok 2006/2007? Graf 1: Vývoj počtu přihlášených, přijatých a zapsaných za ZČU v Plzni Pro první hodnocení výsledků přijímacího řízení v roce 2006 je důležité srovnání vývoje počtu přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů podle podaných přihlášek, na ZČU v Plzni od roku 2000 (viz Graf 1). V roce 2006 se znovu oproti předchozímu roku zvýšil celkový počet přijatých i zapsaných na ZČU. Stagnuje počet uchazečů, což je způsobeno demografickým vývojem, resp. vývojem počtu absolventů středních škol. Výsledky i průběh přijímacího řízení na jednotlivých fakultách se dosti liší. Absolutní počty přijímacího řízení 2006/2007 tak jak byly publikovány na serveru ZČU v Plzni k shrnuje podle fakult Tabulka 1. Je nutno upozornit na rozdíl mezi uchazeči a osobami. Počet uchazečů reprezentuje počet podaných přihlášek. Rozdíl mezi počtem uchazečů a počtem osob vzniká podáním více přihlášek jednou osobou na stejnou fakultu, resp. v rámci ZČU. Počet osob nelze sčítat, neboť údaje o jedné osobě za více fakult jsou za ZČU uváděny pouze jednou. V uvedených číslech se projevuje různá úroveň prosazení strukturovaného studia. Na některých fakultách je již plně zahrnuto i přijímání absolventů bakalářských studijních programů do navazujícího magisterského studia. Pro srovnání přijímacího řízení podle fakult je názornější použití relativních ukazatelů v % (viz Tabulka 2). Tabulka 2 je souhrnným vyjádřením výsledků za jednotlivé fakulty bez rozlišení typů a forem studia, které jsou na jednotlivých fakultách různě zastoupeny v souvislosti s postupnou transformací na strukturovaný typ studia, tj. přeměnu 5-letého magisterského studia na 3- leté bakalářské a 2-leté navazující magisterské studium. Rozdíly souvisí i s metodikou sběru dat a administrace přijímacího řízení, což je v pravomoci fakult. Např. na FAV, kde je 5 studijních programů, uchazeč dává priority svého zájmu a může být přijat na všechny programy na které se hlásí. Dále je třeba zdůraznit, že z důvodu srovnatelnosti dat Tabulka 2 nezahrnuje výsledky doktorského studia na FST, FEL, FAV a FPR (viz vysvětlivka k Tabulce 1), neboť Zpráva o přijímacím řízení na ZČU v Plzni v roce 2006, která byla použita pro doplnění dat z www zcu.cz/pr_statistika z , neobsahuje všechny sledované údaje o průběhu a výsledcích (počty uchazečů, kteří se dostavili k přijímací zkoušce, počty zapsaných). Stejně je zpracovaná i Tabulka 3 (viz dále). Z indexu přihlášek v Tabulce 2, tj. počtu přihlášených osob na 100 přihlášených uchazečů je zřejmé, že na Fakultu aplikovaných věd (FAV) a fakultu elektrotechnickou (FEL) bylo podáno téměř dvakrát tolik přihlášek, než kolik se hlásilo osob. Na opačném konci stojí zbývající technická fakulta - Fakulta strojní (FST) s indexem přihlášek 98,8. Dalším faktorem podání pouze jedné přihlášky na FST naprostou většinou uchazečů může být vysoká pravděpodobnost přijetí (podíl přijatých z přihlášených), která se blíží 80 %, přičemž téměř všichni uchazeči byli přijati bez zkoušky. Nelze přehlédnout, že téměř stejně vysoká pravděpodobnost přijetí je i na FAV. Na FEL je také dosti velká pravděpodobnost přijetí osob (65,8 %), ale jen poloviční pravděpodobnost přijetí uchazečů (35,7 %). Dochází tak k eliminaci velkého počtu přihlášek na osobu. Z dostupných údajů bohužel nelze přímo hodnotit současné podávání přihlášek na více fakult, popř. vysokých škol. Tabulka 1: Výsledky přijímacího řízení na ZČU v Plzni pro akademický rok 2006/2007 Počet přihlášených uchazečů Počet přihlášených osob Přijatých bez přijímací zkoušky Celkový počet přijatých uchazečů Celkový počet přijatých osob Počet zapsaných uchazečů Index přihlášek **) Podíl bez zkoušky Pravděpodobnost přijetí uchazečů Pravděpodobnost přijetí osob Zapsaní z přijatých Zapsaní z přihlášených ZČU v Plzni ,2 11,7 40,0 48,6 68,8 27,5 Fakulta strojní *) ,8 78,3 79,0 79,6 74,0 58,5 Fakulta elektrotechnická *) ,2 22,9 35,7 65,8 95,4 34,0 Fakulta aplikovaných věd *) ,4 22,1 74,7 72,6 37,2 27,8 Fakulta pedagogická ,9 11,4 45,0 48,8 70,6 31,8 Fakulta ekonomická ,5 8,7 36,8 42,9 60,6 22,3 Fakulta právnická *) ,5 0,7 13,4 13,9 88,9 11,9 Fakulta filozofická ,3 0,0 40,9 47,5 73,9 30,2 Ústav umění a designu ,5 0,4 20,9 24,6 91,9 19,2 *) bez doktorských studií na FST, FEL, FAV a FPR, která k nebyla zahrnuta do přehledů na www a nebyly tedy dostupné všechny sledované údaje **) počet přihlášených osob na 100 přihlášených uchazečů Poznámka: V tabulce jsou pro snazší orientaci barevně vyznačeny některé významné relativní hodnoty / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 vzdělávání Všechny tři technické fakulty dosahují nižšího podílu (do 50 %) uchazečů, kteří se dostavili ke zkouškám z přihlášených (kromě těch, kteří byli přijati bez zkoušek). Nejméně je to na FST (méně než 25 %). Tento ukazatel indikující serióznost zájmu uchazečů jako celku dosahuje u všech ostatních fakult alespoň 75 %. Dalším ukazatelem dokládající zájem o zvolený obor je podíl zapsaných z přijatých. Mimořádně nízké hodnoty dosahuje tento ukazatel na FAV (37,2 %), nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele má FEL, kde podíl zapsaných převyšuje 95 %, následovaná UUD a FPR. Zájem o studium a pravděpodobnost přijetí se do jisté míry odrážejí také v nárocích kladených na uchazeče. Zatímco Fakulta filozofická (FF), právnická (FPR) a UUD prakticky nepřijímají uchazeče bez přijímací zkoušky, FST tímto způsobem přijímá téměř 80 % uchazečů. Tento podíl je pouze o málo nižší než celkový podíl přijatých (pravděpodobnost přijetí) na tuto fakultu. Poslední z použitých ukazatelů, tj. podíl zapsaných z přihlášených shrnuje konečný výsledek přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni podle fakult. Jedná se o součin ukazatelů pravděpodobnost přijetí uchazečů a zapsaní z přijatých uchazečů (v procentickém vyjádření). Je zřejmé, že na jedné straně se nachází FPR a UUD s velkým zájmem uchazečů a vysokými nároky na ně kladenými a na straně druhé FST. Ostatní fakulty se svým celkovým výsledkem přijímacího řízení pohybují v úzkém rozpětí kolem průměru univerzity. Ze srovnání tradičních technických fakult a FAV vyplývá, že největší zájem je o Fakultu elektrotechnickou. FAV tvoří alternativu i k jiným než technickým fakultám a FST je sázkou na jistotu a pro mnohé uchazeče i pojistkou přijetí na vysokou školu. Otázkou, která nebyla podrobněji sledována, ale která stojí za bližší pozornost, je původ uchazečů a přijatých, tj. z jakých středních škol přicházejí. Lze předpokládat, že na FAV směřují spíše absolventi gymnázií. Zajímavé je, že Fakulta ekonomická a Fakulta pedagogická v žádném ze sledovaných ukazatelů nedosáhly extrémních hodnot (viz Tabulka 2 nevybarveno). Fakulta právnická je přísně výběrovou fakultou a také pravděpodobnost přijetí ke studiu na UUD je dosti nízká. Největší počty přijímaných studentů jsou na Filozofické fakultě, která je nejmladší mezi ostatními fakultami ZČU v Plzni. Přijímací řízení 2006/2007 na fakultách ZČU v Plzni Podrobnější rozbor průběhu a výsledků přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 podle jednotlivých fakult sice vychází z výsledků za jednotlivé studijní obory a programy, avšak z důvodu rozsahu se pohybuje pouze na úrovni typu a formy studia. Fakulta strojní Fakulta strojní nabízela pro akademický rok 2006/2007 volná místa v bakalářském typu studia ve studijních programech Strojírenství a Strojní inženýrství, v každém z nich po jednom stejnojmenném studijním oboru a v obou formách studia, prezenčním i kombinovaném. Prezenční studium Strojního inženýrství je možno studovat i ve Strakonicích. Strojní inženýrství lze studovat i v navazujícím magisterském i doktorském studiu v obou formách a to v 5, resp. 6 studijních oborech. Průběh a výsledky přijímacího řízení na FST shrnuje tabulka podle typu a formy studia (viz Tabulka 3). Tabulka neuvádí údaje o osobách, neboť tyto údaje nelze agregovat z dostupných dat. Pro FST nebyly k dispozici informace o zapsaných a podrobnější informace o průběhu přijímacího řízení. Z tabulky je zřejmé, že těžiště vzdělávání na FST se přesunulo k bakalářskému studiu, kde je počet zapsaných více než 20-krát vyšší než v navazujícím magisterském studiu. Naopak počet přijatých pro akademický rok 2006/2007 k doktorskému studiu byl stejný jako v navazujícím magisterském studiu. Pouze menšina studentů v navazujícím magisterském studiu studuje prezenční formou. Tento stav zřejmě ovlivňuje několik faktorů. Jednak FST uplatnila strukturovaný model studia až od roku 2004 a nemohla tedy dosud vzniknout adekvátní poptávka po navazujícím studiu a dále průběh přijímacího řízení naznačuje přijímání méně připravených studentů ze středních škol, což vede k nízké úspěšnosti studia na FST a menším počtu studentů ve vyšších ročnících, resp. v navazujícím magisterském studiu. Vývoji přijatých podle typu a formy studia od roku 2000 a průběhu studia na jednotlivých fakultách ZČU v Plzni se budeme věnovat v některém z příštích čísel časopisu Monitor. Fakulta elektrotechnická Fakulta elektrotechnická připravila pro akademický rok 2006/2007 nabídku několika oborů ve studijním programu Elektrotechnika a informatika v typu studia bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském a studijní obor Aplikovaná elektrotechnika pro bakaláře a navazující studium. Také zde chybí některé údaje o přijímacím řízení k doktorskému studiu (viz Tabulka 3) I když na FEL proběhla transformace studia o něco dříve, tj. k prudkému nárůstu přijatých k bakalářskému studiu došlo v roce 2002 a v roce 2003 nahradilo navazující studium 5- leté magisterské, má FEL stále dosti velký podíl přijatých k navazujícímu magisterskému studiu (více než 40 % přijatých oproti bakalářskému studiu). Přitom ve všech typem studia výrazně převažuje jeho prezenční forma. Solidní počet uchazečů o studium umožňuje uplatňovat přísnější výběr také pro navazující magisterské studium, kde je pravděpodobnost přijetí uchazečů dokonce ještě nižší než pro studium bakalářské. To dokládá prestiž magisterského studia na FEL a zřejmě i zájem o absolventy v těchto perspektivních oborech. Fakulta aplikovaných věd Fakulta aplikovaných věd se vyznačuje poměrně širokou nabídkou studijních programů a oborů. Ve všech typech studia nabízí fakulta obory ve studijních programech Geomatika, Inženýrská informatika, Aplikované vědy a informatika a Matematika, resp. Aplikovaná matematika v doktorském typu studia. Pro FAV nebyly k dispozici úplné údaje o přijímacím řízení pro akademický rok 2006/2007 k doktorskému studiu (viz Tabulka 3). Nejvýznačnějším rysem přijímacího řízení na FAV pro akademický rok 2006/2007 je velmi nízký podíl (cca 30 %) zapsaných z přijatých na bakalářské prezenční studium, což je způsobeno jinou metodikou sběru dat a administrace přijímacího řízení (viz výše). čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 vzdělávání Fakulta pedagogická Fakulta pedagogická nabízela pro akademický rok 2006/2007 velmi širokou nabídku oborů takřka výhradně v prezenční formě studia. V bakalářském typu studia jsou to Přírodovědná studia, Historická studia, Geografie, Tělesná výchova a sport, Předškolní a mimoškolní pedagogika, Specializace v pedagogice a Sociální péče. Pětileté magisterské studium Učitelství pro základní školy se kromě Učitelství pro 1. stupeň soustředí podobně jako Učitelství pro střední školy na přípravu učitelů jazyků, popř. v kombinaci s jiným předmětem. V navazujícím magisterském studiu přibylo k oboru Sociální práce od roku 2005 Učitelství pro základní školy a Učitelství pro střední školy především v přírodovědných a společenskovědních oborech, které tak navazují na některé obory bakalářského studia. Doktorský typ studia je možné absolvovat v oborech teorie vzdělávání ve fyzice a v bohemistice prezenčně i formou kombinovaného studia. Z Tabulky 3 vyplývá, že dosud dominantním typem studia na PFE je magisterské studium prezenční formou. Tento stav odráží proces strukturování učitelského studia v návaznosti na stanoviska Akreditační komise vlády ČR. Učitelské obory přírodovědného charakteru byly strukturovány dříve, filologické obory byly v dvoustupňové struktuře akreditovány až v roce 2006, takže k bakalářskému studiu budou uchazeči poprvé přijímáni v akademickém roce 2007/2008. Fakulta pedagogická nevybočuje z průměru podle sledovaných charakteristik. Lze tedy přijímací řízení na programy a obory této fakulty považovat za stabilizované. Zřejmě i to ovlivnilo rozhodnutí fakulty využít od příštího roku pro všechny bakalářské studijní programy a pro Učitelství pro 1. stupeň při přijímacím řízení národní srovnávací zkoušky ze všeobecných studijních předpokladů. FPE se tak zařadila mezi 9 fakult v ČR, které se tak rozhodly. Fakulta ekonomická Fakulta ekonomická nabídla pro akademický rok 2006/2007 studijní obor Podniková ekonomika a management ve všech typech a formách studia, studijní obor Informační management v bakalářském a navazujícím magisterském studiu a studijní obor Veřejná ekonomika pro bakaláře. Část oborů je možno studovat v Chebu. Průběh a výsledky přijímacího řízení na FEK shrnuje tabulka podle typu a formy studia (viz Tabulka 3). Na Fakultě ekonomické je z hlediska počtu přijímaných studentů stěžejní bakalářský typ studia a podobně jako na FAV i zde je v prezenční formě bakalářského studia nejnižší podíl zapsaných z přijatých (53,5 %). Zapsaných k bakalářskému studiu je tak cca 5-násobný proti zapsaným k navazujícímu magisterskému studiu a nikoliv 8-násobný jako u přijatých. Fakulta právnická Fakulta právnická pro akademický rok 2006/2007 nabízela pouze jeden obor v bakalářském typu (Veřejná správa) a jeden obor v magisterském typu studia (Právo) a to pouze prezenčně. Dále bylo možno studovat 6 oborů v doktorském studijním programu Teoretické právní vědy v kombinované formě studia. Podrobnější informace o průběhu přijímacího řízení k doktorskému studiu zatím nebyly k dispozici (viz Tabulka 3). Tabulka potvrzuje přísnou výběrovost FPR, dokonce vyšší v bakalářském studiu než v magisterském. Poněkud nižší podíl zapsaných k bakalářskému studiu naznačuje, že tito uchazeči mají ještě další alternativy vysokoškolského studia (např. magisterského). Fakulta filozofická Fakulta filozofická je nejmladší fakultou ZČU v Plzni. Vznikla v roce 2005 z Fakulty humanitních studií. FF připravila pro akademický rok 2006/2007 velmi širokou nabídku studijních programů a oborů. Pro všechny typy vysokoškolského studia to byly obory v programech Humanitní studia, Politologie a Historické vědy. V navazujícím magisterském typu studia byl v nabídce ještě studijní program Antropologie (obor Antropologie populací minulosti) a k bakalářskému studiu Sociologie, Mezinárodní teritoriální studia zaměřená na Blízký Východ a východní Evropu a Filologie orientovaná na studium různých kombinací cizích jazyků pro komerční praxi. Většinu studijních programů v bakalářském a v navazujícím magisterském studiu je možno studovat pouze prezenčně. V doktorském studiu je možno všechny obory kromě Archeologie studovat prezenčně i kombinovaně. Tabulka 3 potvrzuje velkou vyrovnanost sledovaných ukazatelů pro všechny typy a formy studia kromě doktorského. Počet přijatých a zapsaných do bakalářského studia je cca 5-krát vyšší než, do studia navazujícího. Pravděpodobnost přijetí k bakalářskému studiu je asi o 10 % vyšší než je tomu u studia navazujícího. Filozofická fakulta je i přes svoje mládí velmi úspěšná při přijímání nových studentů, což jí umožnilo zařadit se mezi fakulty ZČU s vysokými nároky na uchazeče. Ústav umění a designu Ústav umění a designu jako jeden ze dvou samostatných ústavů ZČU v Plzni vznikl v roce Pro akademický rok 2006/2007 byli přijímaní studenti k prezenčnímu bakalářskému a navazujícímu magisterskému studiu do studijních programů Design a Výtvarné umění. Celkem se hlásilo více než 500 uchazečů a zapsáno do 1. ročníků bylo cca 100 studentů (viz Tabulka 3). Přijímací řízení probíhá na základě výsledků talentových zkoušek. Pravděpodobnost přijetí k první fázi studia, k bakalářskému studiu, byla velmi nízká (18,5 %) a blížila se tak FPR. Zájem o studium výrazně převyšuje současné možnosti, což je dobrým předpokladem rozvoje vysokoškolského studia uměleckých oborů v západních Čechách. Závěr Západočeská univerzita v Plzni poskytuje v současné době dosti komplexní nabídku vysokoškolského vzdělání. I přes mírně rostoucí počet přijímaných studentů se díky trvajícímu zájmu o studium na této škole daří většině fakult podchytit nejkvalitnější uchazeče. Téměř všechny fakulty již transformovaly 5-leté magisterské studium na strukturované studium, což na jedné straně přispívá k průchodnosti vzdělávací soustavy a zároveň umožňuje většímu počtu studentů dokončit vysokoškolská studia. V případě právnické fakulty nebylo dosud dosaženo dohody na národní úrovni, zda studium práva má být strukturováno. Jsou patrné dosti značné rozdíly v zájmu o jednotlivé fakulty studijní programy a obory. Současná skladba zájmu uchazečů, resp. rozpory zájmu s potřebami zaměstnavatelů, vyžadují soustředěnou pozornost ze strany různých aktérů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Tento článek shrnul ve stručnosti některé poznatky z přijímacího řízení na ZČU v Plzni pro akademický rok 2006/2007. Zároveň však z něj přímo nebo nepřímo vyplynulo několik dalších témat, která by mohla být velice přínosná při poznávání stavu a vývoje vysokého školství jako významného faktoru konkurenceschopnosti regionu v širších souvislostech. Rozhodně stojí za pozornost vývoj počtů uchazečů o studium podle fakult, popř. podle typu a formy studia. Odkud tito uchazeči přicházejí? Jaký je průběh jejich studia (nikoliv individuálně, ale jen v souhrnném hodnocení)? A jaké jsou výsledky jejich přípravy, tj. jaké nacházejí uplatnění? Tyto otázky nestačí zodpovědět pouze za ZČU v Plzni, ale i za další vysoké školy v Plzni a v regionu. Pro hodnocení Plzeňského kraje v širším kontextu je potřebné poznat vývoj vysokého školství alespoň v ČR a postavení Plzně jako univerzitního města na základě srovnání s podobnými institucemi dle různých kritérií. Uvedeným tématům se budeme postupně věnovat v dalších číslech našeho časopisu. Ing. Pavel BENEŠ / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

13 vzdělávání Tabulka 2: Fakulty - přehledové informace o přijímacím řízení 2006 Počet přihlášených uchazečů Přijatých bez přijímací zkoušky Dostavilo se k přij. zkouškám Celkový počet přijatých uchazečů Počet zapsaných uchazečů Podíl bez zkoušky Ke zkouškám z přihlášených (- bez zk.) Pravděpodobnost přijetí uchazečů Zapsaní z přijatých Zapsaní z přihlášených ZČU v Plzni *) ,7 71,9 40,0 68,8 27,5 FST - Fakulta strojní *) ,3 23,5 79,0 74,0 58,5 Bakalářské ,8 23,7 78,6 73,4 57,7 Prezenční ,7 7,2 79,3 69,9 55,4 Kombinované ,5 89,3 75,4 91,2 68,7 Navazující ,5 0,0 92,5 91,9 85,0 Prezenční ,0 0,0 75,0 100,0 75,0 Kombinované ,0 100,0 89,3 89,3 Doktorské ,0-86,0 - - Prezenční ,0-87,0 - - Kombinované ,0-85,0 - - FEL - Fakulta elektrotechnická *) ,9 41,4 35,7 95,4 34,0 Bakalářské ,2 39,1 37,8 94,2 35,6 Prezenční ,8 36,2 36,1 93,8 33,9 Kombinované ,0 74,3 60,0 97,3 58,4 Navazující ,2 45,8 31,5 98,2 30,9 Prezenční ,2 43,4 28,8 98,7 28,4 Kombinované ,1 81,8 60,5 95,7 57,9 Doktorské ,0-100,0 - - Prezenční ,0-100,0 - - Kombinované ,0-100,0 - - FAV - Fakulta aplikovaných věd *) ,1 49,3 74,7 37,2 27,8 Bakalářské ,8 53,5 72,9 31,9 23,2 Prezenční ,9 51,5 74,2 30,2 22,4 Kombinované ,7 69,7 60,7 51,0 31,0 Navazující ,4 0,0 87,6 67,7 59,4 Prezenční ,6 0,0 90,8 66,0 59,9 Kombinované ,0 0,0 67,6 82,6 55,9 Doktorské ,5 - - FPE - Fakulta pedagogická ,4 83,3 45,0 70,6 31,8 Bakalářské ,0 76,1 45,7 69,3 31,7 Prezenční ,0 76,1 45,7 69,3 31,7 Navazující ,0 72,5 27,9 89,1 24,9 Prezenční ,0 72,5 27,9 89,1 24,9 Magisterské ,6 103,6 46,7 70,0 32,7 Prezenční ,6 103,6 46,7 70,0 32,7 Doktorské ,0 0,0 60,0 100,0 60,0 Prezenční ,0 0,0 80,0 100,0 80,0 Kombinované ,0 0,0 56,0 100,0 56,0 FEK - Fakulta ekonomická ,7 75,0 36,8 60,6 22,3 Bakalářské ,2 75,8 35,7 57,7 20,6 Prezenční ,9 77,4 36,4 53,5 19,4 Kombinované ,0 66,4 31,9 87,4 27,9 Navazující ,4 74,2 44,1 78,7 34,7 Prezenční ,4 73,9 55,4 77,7 43,0 Kombinované ,0 74,6 28,4 81,6 23,1 Doktorské ,0 0,0 65,4 94,1 61,5 Prezenční ,0 0,0 87,5 100,0 87,5 Kombinované ,0 0,0 55,6 90,0 50,0 FPR - Fakulta právnická *) ,7 80,5 13,4 88,9 11,9 Bakalářské ,0 84,1 9,5 69,7 6,6 Prezenční ,0 84,1 9,5 69,7 6,6 Magisterské ,1 79,1 14,9 93,7 14,0 Prezenční ,1 79,1 14,9 93,7 14,0 Doktorské ,0-0,0 - - Kombinované ,0-0,0 - - FF - Fakulta filozofická ,0 75,8 40,9 73,9 30,2 Bakalářské ,0 80,2 42,3 71,5 30,2 Prezenční ,0 80,8 42,5 68,0 28,9 Kombinované ,0 77,9 41,6 84,6 35,2 Navazující ,0 63,7 32,5 82,2 26,7 Prezenční ,0 61,5 32,3 80,8 26,1 Kombinované ,0 75,0 33,8 89,1 30,1 Doktorské ,0 0,0 90,6 95,8 86,8 Prezenční ,0 0,0 93,1 92,6 86,2 Kombinované ,0 0,0 87,5 100,0 87,5 UUD - Ústav umění a designu ,4 94,3 20,9 91,9 19,2 Bakalářské ,4 94,2 18,5 90,3 16,7 Prezenční ,4 94,2 18,5 90,3 16,7 Navazující ,0 96,4 64,3 100,0 64,3 Prezenční ,0 96,4 64,3 100,0 64,3 *) bez doktorských studií na FST, FEL, FAV a FPR, která k nebyla zahrnuta do přehledů na www Poznámka: Za uvedené fakulty nebyly pro tento typ studia dostupné všechny používané údaje (chybějící označeno pomlčkou) čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 11

14 trh práce Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje Úvod V minulých číslech tohoto časopisu byla nezaměstnanost v Plzeňském kraji zkoumána ze dvou rozličných aspektů. Zatímco v nultém čísle byla pozornost věnována struktuře nezaměstnanosti v Plzeňském kraji, v čísle prvním jsme se věnovali regionálním rozdílům v nezaměstnanosti. V následujícím textu pak bude nezaměstnanost analyzována z pohledu jejího dlouhodobého vývoje v jednotlivých okresech Plzeňského kraje. Při tomto zkoumání se zaměříme na období od ledna 1999 až do září 2006, a to z důvodů dostupnosti podrobných dat na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, které od té doby zveřejňuje pravidelné měsíční statistické výkazy podle okresů. Dalším důležitým faktorem pro výběr tohoto období je hospodářský vývoj České republiky. V roce 1999 bylo možné zaznamenat důsledky hospodářského útlumu vrcholícího v roce Využito bude také základních statistických metod, za pomoci kterých bude možné posoudit stabilitu trhu práce v daném okrese. Tabulka 2: Souhrnné analytické ukazatele Okresy Trend 1 Trend 2 Domažlice -0,20 0,28 Klatovy 0,29 0,83 Plzeň-město -1,94-1,77 Plzeň-jih -0,89-0,63 Plzeň-sever -0,71-0,59 Rokycany -1,98-1,61 Tachov -1,12-0,44 Plzeňský kraj -1,09-0,72 Pozn.: Trend 1 je vypočten rozdílem hodnoty za září 2006 a dlouhodobým průměrem ( ). Trend 2 v sobě zahrnuje průměr roku 2006 minus dlouhodobý průměr ( ). Záporná čísla vyjadřují pozitivní trend, kladná trend negativní. Vývoj nezaměstnanosti v okresech v letech Hlavním tématem tohoto článku je ovšem vývoj samotné registrované míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Plzeňského kraje v období ledna 1999 až září Základními zkoumanými kritérii v předmětném období se staly nejjednodušší statistické metody. Těmi jsou nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (MAX), nejnižší míra (MIN), průměrná hodnota sledovaného období (PRŮM) a střední hodnota v celém období (MEDIAN), tj. velikost střední hodnoty při seřazení všech jednotlivých hodnot do vzestupné řady (celkem 93 hodnot, Medián velikost 47. prvku řady). Poslední dvě kritéria byla stanovena z rozdílu těch předchozích a mají dokázat míru stability nezaměstnanosti v daném území. Za sledované období v jednotlivých okresech kraje shrnuje všechna zkoumaná kritéria Tabulka 1. Tabulka 1: Vybrané hodnoty registrované míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji ( ) Okresy MAX MIN PRŮM MEDIAN PRŮM-MED MAX-MIN Domažlice 7,20 3,50 5,60 5,77-0,17 3,70 Klatovy 9,00 5,10 6,91 6,94-0,03 3,90 Plzeň-město 8,80 5,10 7,14 7,40-0,26 3,74 Plzeň-jih 6,50 4,00 4,99 4,97 0,01 2,47 Plzeň-sever 7,40 4,90 6,01 6,00 0,01 2,52 Rokycany 9,10 5,10 7,28 7,20 0,08 3,99 Tachov 10,70 7,30 8,62 8,60 0,02 3,40 Plzeňský kraj 8,00 5,50 6,69 6,70-0,01 2,50 Z hlediska krajských hodnot lze na základě stanovených kritérií konstatovat, že je ve zkoumaném období ( ) velmi stabilní, přičemž výkyvy zaznamenávají jednotlivé okresy nikoli kraj jako celek. Velkou stabilitu nezaměstnanosti v Plzeňském kraji dokazuje i srovnání průměru a mediánu, jejichž hodnoty jsou prakticky naprosto shodné. Rozdíl krajních hodnot, ukazující velikost výkyvu registrované míry nezaměstnanosti, je ve srovnání s ostatními okresy velmi nízký. Okres Domažlice Na registrovanou míru nezaměstnanosti na Domažlicku, narozdíl od ostatních okresů, prakticky neměla vliv recese českého hospodářství, která měla svůj vrchol v roce 1998, přičemž její dozvuky se v nezaměstnanosti nejvíce promítly v roce Naopak následná ekonomická konjunktura dovedla nezaměstnanost v okrese na dlouhodobé minimum, když klesla na v kraji rekordních 3,5 %. Tím byla prakticky naplněna absorpční schopnost trhu práce na Domažlicku. Tato situace nastala na přelomu jara a léta v roce Od té doby míra nezaměstnanosti prakticky neustále stoupala až do svého maxima v únoru 2004, kdy se její hodnota vyšplhala na více než dvojnásobek nejnižší hodnoty (7,2 %). Na tomto jevu se mohlo výrazně podepsat zpřísnění pravidel pro získávání práce v SRN. V poslední době (od počátku roku 2005) pak prakticky kopíruje vývoj celokrajského průměru. Z výše uvedených skutečností lze situaci na trhu práce na Domažlicku označit za poměrně nestabilní. Okres Klatovy Nejbouřlivější vývoj z hlediska negativního vývoje míry nezaměstnanosti zažil ve zkoumaném období okres Klatovy. Zatímco v srpnu 1999 byla na Klatovsku registrována vůbec nejnižší míra nezaměstnanosti v celém kraji, o šest let později v prosinci 2005 naopak nejvyšší (tehdy společně s okresem Tachov). Na negativním vývoji trhu práce na Klatovsku má svůj významnými podíl i zánik tradičních firem, jež byly nuceny z nejrůznějších důvodů zastavit své aktivity. Jedná se zejména o Kozak Klatovy a Solo Sušice. Okres Plzeň-město Nejstrmější růst registrované míry nezaměstnanosti zaznamenala Plzeň v roce 1999, kdy v červenci dosáhla svého maxima v podobě 8,8 %, což v dané situaci znamenalo vůbec nejhorší výsledek ze všech okresů nynějšího Plzeňského kraje. V rámci tehdejšího Západočeského kraje na tom hůř bylo pouze Sokolovsko (9,7 %). Po mírně klesajícím a stagnujícím období let , přišel v roce 2004 strmý pokles, který prozatím vyvrcholil v létě 2006, kdy dosáhla míra nezaměstnanosti ve městě 5,1 %. Je pravdou, že / 12 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

15 trh práce Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje ( ) pokles v průběhu roku 2004 významně ovlivnila i pololetní změna metodiky, jejímž důsledkem byl zaznamenán výraznější pokles ve všech okresech. Kladně se v případě Plzně projevila lokalizace nových investic zejména v Městském industriálním parku Borská pole. Okres Plzeň-jih V jižním z plzeňských příměstských okresů lze registrovanou míru nezaměstnanosti považovat za vůbec nejstabilnější. Okres vykazuje od června 2002 nejnižší nezaměstnanost a svými výsledky patří dlouhodobě mezi 10 okresů s nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé ČR. Vůbec nejnižší míry nezaměstnanosti dosáhl Plzeň-jih v červnu tohoto roku, kdy územně příslušný Úřad práce vykázal čtyřprocentní míru nezaměstnanosti. Ukazuje se tak, že tento okres je s největší částí saturován díky krajské metropoli, se kterou jej pojí silné vazby a dobré dopravní spojení. Okres Plzeň-sever Okres Plzeň-sever dlouhodobě a možná vůbec nejvěrněji kopíruje vývoj krajského průměru. Nikdy jej však míra nezaměstnanosti severního příměstského okresu ve zkoumaném období nepřekročila. Vývoj nezaměstnanosti pak je poměrně stabilní a prakticky totožný s vývojem okresu Plzeň-jih, což lze demonstrovat např. na stejných měsících, kdy byla v obou okresech v daném období zaznamenána maxima a minima. Rozdíl mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih je stabilně do jednoho procentního bodu. Okres Rokycany V okrese Rokycany, který z větší části tvoří východní část plzeňské aglomerace, byla zaznamenána vůbec největší diference mezi maximy vývojové křivky míry nezaměstnanosti. Rozdíl mezi minimem a maximem tvořil v inkriminovaném období téměř celá čtyři procenta. V období září až prosince 1999 hodnota míry nezaměstnanosti totiž dosahovala nejvyšších hodnot z celého nynějšího Plzeňského kraje. V závěru sledovaného období, přesněji v květnu a červnu 2006, pak klesla až na 5,1 %, čímž se zařadila k okresům Plzeň-město a Plzeňsever. Okres Rokycany tak začal vykazovat podobné hodnoty jako všechny okresy plzeňské aglomerace, a to i přesto, že se pod průměr Plzeňského kraje dostal poprvé až v únoru letošního roku. Důvodem pozitivního vývoje je evidentně přítomnost dálnice D5 jako hlavní osy mezi Prahou a západní Evropou, která kladně ovlivňuje vznik pracovních míst spojených s nově lokalizovanými investicemi (např. průmyslová zóna Mýto). S tím souvisí i vliv dostředivé síly hlavního města Prahy, který se zde významně projevuje. Proto také pozitivní dopady přítomnosti dálnice mají výraznější efekt než na Tachovsku. Okres Tachov Tachovsko je dlouhodobě z hlediska registrované míry nezaměstnanosti nejpalčivějším problémem v Plzeňském kraji. Z celostátního hlediska se sice nejedná o nijak závratné hodnoty, zejména při srovnání s takovými okresy jako jsou Most (v září ,3 %), Karviná (17,8 %) nebo Teplice (15,8 %), avšak v rámci kraje je tento rozdíl cítit výrazně. V lednu 2004 dosáhla míra nezaměstnanosti na Tachovsku krajského maxima, když byla 10,7 %. Z hlediska vývoje v jednotlivých letech okres Tachov vykazuje vůbec největší vzestup na přelomu jednotlivých let. Potvrzuje se tak, že zde není dostatek stabilních pracovních míst a výsledek výrazně ovlivňují sezónní práce. Shrnutí Nezaměstnanost v Plzeňském kraji je z hlediska dlouhodobého vývoje ( ) aktuálně na svém minimu Okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever v září 2006 skončily v pořadí všech okresů v České republice do 15. místa. Vyšší hodnoty vykazují okresy Klatovy a Tachov, kde ale registrovaná míra nezaměstnanosti stále nepřekračuje celostátní hodnotu Okres Klatovy prochází negativním vývojem trhu práce, který je způsoben zánikem tradiční výroby a zároveň periferností některých oblastí Z hlediska trendu vykazují nejlepší výsledky okres Rokycany a město Plzeň, naopak dlouhodobě nejhorší vývoj je možné zaznamenat v okrese Klatovy a do jisté míry i Domažlice (viz Tabulka 2). Mgr. Michal VOZOBULE čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 13

16 Druhé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

Výsledky přijímacího řízení na Západočeskou univerzitu v Plzni pro akademický rok 2010/2011

Výsledky přijímacího řízení na Západočeskou univerzitu v Plzni pro akademický rok 2010/2011 Výsledky přijímacího řízení na Západočeskou univerzitu v Plzni pro akademický rok 2010/2011 Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Květen 2011 Obsah Úvod... 3 1 Výsledky

Více

Zaměstnanost 2014 Partnerství ZČU a Karlovarského kraje

Zaměstnanost 2014 Partnerství ZČU a Karlovarského kraje Partnerství ZČU a Karlovarského kraje Jaroslav Dokoupil Cheb, 02.10.2014 Na ZČU bylo v roce 2013 celkem 128 akreditovaných studijních programů, z toho je 55 bakalářských, 5 magisterských, 37 navazujících

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006 Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2006 Opava, leden 2007 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě, garantuje a zajišťuje

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová Dokument schválila Vědecká rada Matematického ústavu dne 17. února 2015. 1. Studijní

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

Vyhláška děkanky č. 22VD/2014 Přijímání ke studiu v akademickém roce 2015/2016

Vyhláška děkanky č. 22VD/2014 Přijímání ke studiu v akademickém roce 2015/2016 Děkanka Fakulty pedagogické Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň Tel.: +420 377 636 000 Fax: +420 377 636 002 e-mail: coufalov@fpe.zcu.cz V Plzni 3. prosince 2015 ZCU 036656/2014/DFPE/Pel Vyhláška děkanky č. 22VD/2014

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové

Analýza uplatnění absolventů FIM UHK. Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Analýza uplatnění absolventů FIM UHK Petra Poulová Univerzita Hradec Králové Dotazníkové šetření = za 2 let existence má fakulta 534 absolventů = dotazníky distribuovány e-mailem 8 absolventům, kteří se

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

katedra statistiky PEF, Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol

katedra statistiky PEF, Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol STATISTICKÁ ANALÝZA PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA PEF PRO AKADEMICKÝ ROK 1994/1995 Bohumil Kába, Libuše Svatošová katedra statistiky PEF, Vysoká škola zemědělská, 165 21 Praha 6 - Suchdol Anotace: Příspěvek pojednává

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002 Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2002 Opava, březen 2003 1. Studijní programy Matematický ústav v Opavě, Slezské univerzity v Opavě garantuje a zajišťuje

Více

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce.

Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Aktuální situace na trhu práce v Jihomoravském kraji. Nová role úřadů práce. Úřad práce ČR krajská pobočka v Brně Ing. Josef Bürger Vedoucí oddělení zaměstnanosti josef.burger@bm.mpsv.cz Obsah prezentace

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Plzeňském kraji 5,9 % 1 a celkový počet dosahoval 17 953 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Vyhláška děkanky č. 6/2009

Vyhláška děkanky č. 6/2009 Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni Vyhláška děkanky č. 6/2009 Přijímání ke studiu v akademickém roce 2010/2011 Děkanka Fakulty pedagogické ZČU v Plzni vyhlašuje podle 49 Zákona č. 111/1998

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016

SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK. Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2016 únor 2016 IPR Praha, Sekce strategií a politik Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2013/14

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2013/14 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta elektrotechnická Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2013/14 Zpracováno dne 1. 11. 2013 Informace o přijímacím řízení na

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2013 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 Obyvatelstvo Praha, 2012 Kód publikace: 104003-12 Č. j.: 00961/2012-7101 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY v roce 2011 Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze,

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2004/05

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2004/05 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta elektrotechnická Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2004/05 Zpracováno dne 29. 10. 2004 Informace o přijímacích zkouškách

Více

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2015/16

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2015/16 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta elektrotechnická Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2015/16 Zpracováno dne 2. 11. 2015 Informace o přijímacím řízení na

Více

Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech 2003-2007. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji

Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech 2003-2007. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji číslo 6 prosinec 2007 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Výsledky přijímacího řízení na ZČU 2007/2008 a v letech 2003-2007 Nezaměstnanost absolventů středních

Více

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2014/15

Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2014/15 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta elektrotechnická Zpráva o přijímacím řízení na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni v ak. roce 2014/15 Zpracováno dne 31. 10. 2014 Informace o přijímacím řízení na

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Vyhodnocení přijímacího řízení na navazující magisterské studijní obory akademický rok 2014/2015 Zpracovala: Mgr. Vlasta Ditrichová Ing. Romana Lamačová Předkládá:

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Vzdělanost v Pardubickém kraji

Vzdělanost v Pardubickém kraji Vzdělanost v Pardubickém kraji Předkládaný analytický materiál navazuje na publikaci Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Pardubický kraj analýza výsledků vydanou v září roku 2013. Vzhledem k tomu, že díky sčítání

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1

Absolventi vysokých škol evidovaní na ÚP Plzeňského kraje ke 30.12.2010. Stránka 1 IČO KKOV Název oboru Celkem Dosud nepracovali ŠKODA AUTO a.s., Vysoká škola 177041 62-08-R/088 1 0 Přírodovědecká fakulta UK Praha 00216208 12-01-T/000 Geologie 3 1 00216208 14-07-R/000 Biochemie 1 1 00216208

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

červen 2006 Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

červen 2006 Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu. červen 2006 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji Spolufinancováno z Evropského

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

SCICOM Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy

SCICOM Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy SCICOM Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy CZ.1.07/2.3.00/09.0151 Západočeská univerzita v Plzni 4. prosince 2009 Obsah Proč byl tento projekt připraven? Cíle projektu Aktivity projektu Realizované aktivity

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy 2016 2020 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŠKOLSTVÍ A MLÁDEŽE 2 OBSAH Úvod...4 1. Krajská specifika

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 4.4 Školství Vzdělání je nezbytnou součástí budoucího kvalitního života každého člověka. Jedním z obecných cílů vzdělávání jako veřejné služby je rozvíjet osobnost každého jednotlivce, a to především ve

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU ŠABLONY STÁŽÍ 28. 7. 2014 se uskutečnilo jednání Odborné rady, na kterém bylo schváleno všech 6 předložených šablon a systém revize stávajících šablon.

Více

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi Výběr z úvodních analýz pro projekt Vyhodnocení stavu vysokého školství v Ústeckém kraji Mgr. Zdeňka Šímová, O projektu Projekt: Vyhodnocení stavu

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy

PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy KONFERENCE PRACOVNÍ MIGRANTI V Č R V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE - současná situace a její implikace pro sociální a migrační politiku PARDUBICE 12.5.29 PRACOVNÍ MIGRANTI V ČR obecné trendy MILADA HORÁKOVÁ VUPSV-Praha

Více