VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O."

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Jakub Lének Současný spotřebitel v éře konzumního způsobu života Diplomová práce 2014

2 Diplomová práce Současný spotřebitel v éře konzumního způsobu života Bc. Jakub Lének Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra marketingu a mediálních komunikací Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: Praha 2014

3 Master s Dissertation Present Day Consumer in the Era of Consumerist Way of Life Bc. Jakub Lének The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communication Major: Marketing Comunication Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: Date of Thesis Defence: Prague 2014

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Současný spotřebitel v éře konzumního způsobu života zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o Bc. Jakub Lének V Praze dne

5 Rád bych poděkoval vedoucímu mé práce, panu PhDr. Jaroslavu Holoubkovi za cenné rady a trpělivost.

6 Abstrakt LÉNEK, Jakub. Současný spotřebitel v éře konzumního způsobu života. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : s. Tato práce se věnuje tématice současného spotřebitele v době konzumního způsobu života. Studie je rozdělena do třech částí. Teoreticko-metodologická se zabývá výkladem základních pojmů, které objasňují čtenáři základní definice a poznatky o dané problematice, jejichž znalost je nutná pro pochopení tématu práce. Analytická část se věnuje výzkumu nákupního chování spotřebitelů. V návrhové části jsou pak na základě předchozích dvou navrženy alternativní způsoby života. Klíčová slova: globalizace, konzumerismus, způsob života, hodnoty, reklama Abstract This work focuses on the theme of contemporary consumer at the time of consumerism. The study is divided into three parts. Theoretical deals with the interpretation of basic concepts that explain the reader the basic definition and knowledge about the issues. Knowledge which is necessary for an understanding of the work. The analytical part is devoted to research purchasing behavior of consumers. In the final part are then based on the previous two proposed alternative ways of life. Key words: globalization, consumerism, a way of life, values, advertising

7 Obsah ÚVOD... 9 I. TEORETICKO-METODICKÁ ČÁST Globalizace Devadesátá léta v USA počátky globalizace Negativní dopady globalizace Životní styl Kultura Potřeby a lidská motivace Hodnoty a postoje Konzumní člověk Homo consumens Chování spotřebitele v České Republice před a po roce Budoucí vývoj v nákupních tendencích v České republice Marketing Marketingový výzkum II. ANALYTICKÁ ČÁST Výzkum nákupního chování spotřebitelů Výsledky dotazníkového šetření Shrnutí výsledků III. NÁVRHOVÁ ČÁST Krize konzumní společnosti Alternativní spotřebitelské chování Trvale udržitelná spotřeba Dobrovolná skromnost Permakultura Freeganismus Cesta k udržitelné spotřebě ZÁVĚR Seznam zdrojů Literární zdroje - primární Literární zdroje sekundární Internetové zdroje... 90

8 Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Fotografie Obrázek 1 Obchodní dům Kotva v 70 letech Obrázek 2 Moderní nákupní centrum Černý most Obrázek 3 Český sen a zklamaní zákazníci Obrázek 4 Reklamní leták z marketingové akce Český sen Obrázek 5 Jedna z podob konzumního stylu života Obrázek 6 Alternativa konzumu Freeganismus... 99

9 ÚVOD Žijeme na počátku 21. století v době, která by se dala charakterizovat slovem konzum. Stále je třeba nakupovat a spotřebovávat. Jsme lapeni v tržním mechanismu nabídky a poptávky. Jsou pravdu věci, které toužíme vlastnit a nemůžeme bez nich být tím, co nás dnes pohání a motivuje? Nové auto, počítač, tablet, mobilní telefon atd. Jsou toto hodnoty, pro jejich získání chodíme do práce? Je náš život kvalitnější tím, že si můžeme dovolit luxusní zboží? Proč měříme bohatství penězi a ne například zdravím či počtem milovaných osob kolem nás? Na tyto otázky se pokusím ve své práci odpovědět. Pro občana České republiky je rok 89 milníkem, v době před sametovou revolucí se způsob života z pohledu nákupních zvyklostí značně lišil od toho dnešního. Celá řada zboží byla nedostupná nebo k dostání jen limitovaně, sortiment spotřebního zboží byl značně omezený a zcela nepředstavitelný pro člověka narozeného po roce 90. Změna politického režimu přinesla transformaci obchodu, tím pádem došlo k zásadním změnám v chování spotřebitele. Globalizace je trend, jenž ovlivňuje naše chování, ať už o tom víme či nikoliv. Moderní pojetí marketingu hovoří o poznání a pochopení potřeb člověka, na základě těchto informací je mu pak nabídnut produkt, který je schopen a ochoten koupit, ale tomu skutečně tak? Nepřeberné množství výrobků nadnárodních společností je distribuována po celém světě ohledu na kulturní hodnoty dané země. Proto se ptám: Je nám nabízeno, protože poptáváme, anebo poptáváme, protože je nám nabízeno? Subjektivně toto vnímám jako manipulace se zákazníkem. Je nám překládám model způsobu života a zboží, které nakupujeme, nám ho pomůže dosáhnout, ať už má skutečnou hodnotu či nikoliv. V předvánočním období se mohu vyhnout tématu konzum vs. svátky. Když se rozhlédnu ve svém okolí, zbývá jen málo jedinců, kteří si Vánoční svátky opravdu užijí bez zbytečného stresu a lovení vánočních a povánočních slev. Tento trend se samozřejmě netýká jen oslav narození Ježíše Krista, ale jakéhokoli svátku spojeného s nadměrnou konzumací. Staly se z nás jen nemyslící příslovečné ovce bojící se vystoupit z řady a jít proti proudu komercializace? To opravdu věříme, že konzumace přináší štěstí? Přes veškeré globalizační vlivy a zažitý konzumní styl života se stále více objevují alternativní cesty pro ty z nás, kteří jsou již unaveni neustálým tlakem moderní civilizace. Pokusím se popsat hlavní alternativní směry života, které nejsou zaměřeny na konzum. 9

10 I. TEORETICKO-METODICKÁ ČÁST V první kapitole této práce se zaměřím na fenomén globalizace. Jsem přesvědčen, že tímto jevem je každý člověk ovlivněn, a v dnešní době má podstatný vliv na jeho chování, zejména pak na jeho nákupní a spotřební zvyky. 1 Globalizace Pojem globalizace v sobě spojuje působení několika faktorů, které se vzájemně doplňují a jsou na sobě závislé. Jsou to procesy ekonomické, technologické, sociální, kulturní, a politické. Jak se vypořádat s těmito protichůdnými procesy se stává jednou z nejdůležitějších otázek dneška. Autoři popisující fenomén globalizace se v mnohém liší, přesto existuje několik bodů, na kterých se shodnou. Za prvé, globalizace s sebou přináší problémy, kterým lidstvo dosud nečelilo, vznikají nové vazby a činnosti překračující hranice v tradičním smyslu slova, ať už se jedná o ty geografické, politické či mentální. 1 Za druhé, dopady globalizace jsou příslovečně globální, týkají se každé země, každého společenství a každého jedince na světě. Propojenost tzv. interdependence subjektů stále roste a je pevnější, přináší s sebou pozitivní i negativní efekt. Nemůže nastat situace, kdy jedna skupina může z globalizace dlouhodobě prosperovat a jiná naopak čelit pouze problémům sní spojených je naprosto mylná. 2 Za třetí globalizace nejen zkracuje vzdálenosti, ale znamená i krácení fondu času. Celá řada globalizačních procesů neplyne lineárně, nýbrž postupuje exponenciálně, což velmi stěžuje předvídatelnost jevů a adaptabilitu institucí. 3 Za čtvrté krizové řízení negativních projevů globalizace je značně neúčinné. Neexistence účinných nástrojů globální vlády, nepružné instituce, upřednostňování vlastních zájmů jednotlivých organizací, pokrytecká politika dvojího metru, nerovnoměrnost v rozložení moci a absence vůdčích osobností. 4 1 URBAN, L. Sociologie: sociálně psychologická studie. 1. vyd. Překlad Jindra Hubková. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 373 s. ISBN , s URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN , s Tamtéž 4 Tamtéž 10

11 Jak jsem již zmiňoval na začátku kapitoly, globalizace v sobě zahrnuje procesy ekonomického, technologického, sociálně-kulturního a politického charakteru. Pojďme se proto na globalizaci podívat dle těchto faktorů. Globalizace ekonomická Dochází při ní k propojování světových trhů a kooperaci jednotlivých národních ekonomik do nadnárodních ekonomických vazeb. Typickým produktem ekonomické globalizace jsou nadnárodní korporace, jejich působení přesahuje geografické hranice. Pohyb spekulativního kapitálu na světových burzách, ovlivňuje chování na trzích a kurzovní pohyby světových měn. V posledním desetiletí je pro ekonomickou globalizaci charakteristický nárůst objemu zahraničního obchodu, rostoucí přímé zahraniční investice a eskalace mezinárodních finančních transakcí. Globalizace sociální Hlavní jejím projevem je rostoucí propojenost sociálních skupin a jedinců. Technologický pokrok v dopravě a zdokonalování infrastruktur, připravil půdu pro snadnější cestování. Rozvoj cestovního ruchu a mezinárodní migrace za pracovními příležitostmi není dnes nic neobvyklého. Samozřejmě hlavní slovo v sociální globalizaci mají komunikační technologie. Internet je nástrojem pro okamžité propojení lidí z opačných koutů planety. Tímto dochází ke vzniku virtuálních společenství osob, které se ve fyzickém světě třeba nikdy nesetkají. Řeč je o sociálních sítích, nejznámější z nich je asi celosvětově používaný Facebook. Negativní je v tomto případě nerovnoměrná dostupnost technologií a přístup k informačním zdrojům z hlediska hospodářské rozvinutosti jednotlivých států pro jejich obyvatele. Globalizace kulturní V minulosti není setkávání různých kultur a mezikulturní výměna nijak nezvyklým jevem. Jak už ale bylo řečeno, svět se stává díky moderním technologiím relativně menší a kultury se tedy střetávají a prolínají mnohem intenzivněji, může dokonce docházet k vytváření nových hybridních kulturních uskupení. Tyto jevy, nezřídka vyvolávají negativní reakce, dochází k radikalizovanému a násilnému odmítání globalizace po celém světě. 11

12 Globalizace politická Vysvětlení politické globalizace je nasnadě, jedná se o působení mezinárodních subjektů, jako jsou OSN, EU, NATO také jde o mezinárodní obchodní organizace např.: Mezinárodní měnový fond, Světová banka a světová obchodní organizace. Proces rozhodování není jen záležitostí konkrétního státu, rozšiřuje se na nadnárodní úroveň. Státy tak ztrácejí určitou část své suverenity a musí se přizpůsobovat mezinárodním usnesením a dohodám. Pozitivní výstupem mohou být úmluvy zasazující se především o lidská práva. Sociálním hnutím se relativně daří upozorňovat na škody způsobené mezinárodními finančními institucemi a nadnárodními korporacemi a vzbuzovat zájem o řešení problémů. Globalizace životního prostředí Následky poškozování místních ekosystémů dopadají na obyvatele celé naší planety. Exhalace skleníkových plynů způsobující globální klimatické změny, proto je nutné, aby státy napříč kontinenty na odstraňování vzniklých škod spolupracovali. Dalšími problém je devastace deštných pralesů, následky této činnosti se netýkají jen Jižní Ameriky, nýbrž celého světa. Neméně závažnou otázkou je růst populace planety, v ruku v ruce se stoupajícím počtem obyvatel zemí třetího světa dochází ke stárnutí populace tzv. západních zemí. Tyto a další problémy nejsou řešitelné v rámci jednotlivých států, je třeba hledat východiska společně. 1.1 Devadesátá léta v USA počátky globalizace Přestože prvotní projevy globalizace můžeme sledovat v šedesátých letech minulého století, zaměřím se pro potřeby této práce na její kulminaci v letech devadesátých. Poslední desetiletí dvacátého století je pro Spojené státy americké etapou ekonomického prospěchu. Pád sovětského svazu spolu se zrodem demokratického kapitalismu v evropských zemích bývalého východního bloku přivedl USA na pozici světové super velmoci. V polovině devadesátých let se stalo americké hospodářství světovým fenoménem, zapříčiněným nebývalým nárůstem produktivity spojeným s rozmachem nových technologií. 5 5 TINDALL, G. B. Dějiny Spojených států amerických. 5. dopl. vyd. Překlad Alena Faltýsková. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2008, 904 s. Dějiny států. ISBN , s

13 Vzrůstající angažovanost Spojených států v záležitostech východní Evropy je prvotní známkou globalizace. Šíření komunikačních technologií v globálním měřítku způsobuje zkracování vzdáleností a času, nadbytek spotřebního zboží je vyráběn, distribuován, nabízen a nakupován nadnárodními korporacemi po celém světě, ne pouze ve Spojených státech. Na rozdíl od padesátých a šedesátých let, kdy byly evropské a asijské ekonomiky zdevastovány v průběhu druhé světové války, mají spojené státy konkurenci ve v expandujícím obchodu Evropy a Asie, přesto vstup dalších zemí do světového obchodu přináší pro ekonomiku spojených států prosperitu. Vzrůstá poptávka po americkém zboží a do Spojených států je exportováno kvalitnější zboží ze zemí prožívajících hospodářský boom. V této době začíná masová produkce mobilních telefonů, laserových tiskáren, videorekordérů, faxů. Pro příklad společnost Apple, jejíž osobní počítače a ipody začínají slavit úspěch mezi veřejností nejen v Americe, ale po celém světě. Globalizace pro spotřebitele znamená lepší dostupnost zboží za nižší cenu. Koncem dvacátého století se americká ekonomika stala globálně závislou, vzrůstající míra vývozu, úzce spjata se zahraniční politikou, přispívala k prosperitě země. Globální ekonomika je určována kapitálem, myšlenkami a energií, nikoliv umělými geografickými či politickými hranicemi. Vlády a investoři z celého světa se stali hlavními kupci amerických státních obligací. V ústrety snižování nákladů přesouvají korporace svoji výrobu do zahraničí, do rozvojových zemí, kde výrobní faktor práce vyjde levně, tento jev se stává stále více populární. V roce 2000 je více než třetina produkce USA vyráběna za hranicemi, naproti roku 1980, kdy se jednalo o pouhých devět procent. Proměnu zaznamenaly i pozice vrcholových manažerů ve vedení mnohonárodních společností, manažer mnohdy pochází z jiné země než společnost, kterou zastupuje. Internacionalizace americké ekonomiky na konci dvacátého století dosáhla míry, kdy globální zájmy mají přímý vliv na vnitřní i zahraniční politiku USA. 6 6 TINDALL, G. B. Dějiny Spojených států amerických. 5. dopl. vyd. Překlad Alena Faltýsková. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2008, 904 s. Dějiny států. ISBN , s

14 1.2 Negativní dopady globalizace Globalizace s sebou nepřináší jen pozitivní jevy, ale i veskrze negativní fenomén globálního terorismu. Po zhroucení sovětského svazu a konci studené války, se světová politika vmítala v nejistotě, což, jak již bylo řečeno, umožnilo Spojeným státům zaujmout geopolitickou dominanci a vyvolat ekonomickou globalizaci. Nastalá situace vyvolávala napětí v mezinárodních vztazích, v zemích, kde hlavní příčinou konfliktů byl kapitalismus vs. komunismus, teď rozdělovalo rozdílné náboženství, etnicita či kulturní hodnoty. Do světové politiky přibývají nový hráči, jsou jimi mnohonárodní skupiny podněcované náboženským fanatismem a zuřivým antiamerikanismem, jejich nástrojem jsou promyšlené teroristické akce. Vybaveni finančními a zbrojními zdroji, mohou snadno infiltrovat jiné země a kultury. Živnou půdou se pro tyto skupiny stávaly hroutící se státy jako Súdán, Jemen, Pákistán a Afghánistán. Boj proti terorismu vedli Spojené státy celá devadesátá léta, leč neúspěšně. Impotence západních tajných služeb ve sledování plánovaných akcí militantních extrémistů, vyvrcholila v roce září 2001, kdy došlo k teroristickému útoku, pomocí unesených civilních letadel, na Světové obchodní centrum v New Yorku, Pentagon a neúspěšný pokus zasáhnout Bílý dům ve Washingtonu, D.C.. Zmocnění se civilních dopravních letadel je označováno jako nejtragičtější teroristický čin v dějinách Spojených států během, kterého ztráta na životech dosahovala k hranici třech tisíc. Teroristům se povedlo zdevastovat jeden ze symbolů Ameriky a globálního kapitalismu. Projevy smutku, soustrasti a hněvu zasáhly obyvatele napříč kontinenty. NATO poprvé ve své historii uplatnilo pátý článek své charty, ve kterém se pravý: Útok na jednoho člena aliance je považován za útok na všechny členy. Tento neblaze pamětný čin tak znamenal počátek globální války proti terorismu. 7 7 TINDALL, G. B. Dějiny Spojených států amerických. 5. dopl. vyd. Překlad Alena Faltýsková. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2008, 904 s. Dějiny států. ISBN , s

15 2 Životní styl Další kapitola pojedná o žitním stylu ze sociologického pohledu. Zaměřil jsem se v ní na vnímání kvality života a životní úrovně, což je stěžejní pro pochopení dané problematiky současného spotřebitele. Také pojednává o kultuře a lidských potřebách a motivaci. Životní styl Životní styl můžeme hodnotit podle dvou aspektů, materiálního, který je zaměnitelný s pojmem životní úroveň, charakterizována vybaveností konkrétní domácnosti předměty dlouhodobé spotřeby. Dalším aspektem je kulturní aspekt životního stylu, chápaný jako kulturní úroveň, kterou lze hodnotit indexem kulturních aktivit. Do těchto činností jsou zahrnuty aktivity mimopracovní doby. Rozděleny jsou do následujících skupin: 1) Návštěva divadel, koncertů, výstav 2) Studium odborné literatury 3) Chození do přírody, sport, turistika 4) Četba beletrie 5) Návštěvy přátel 6) Návštěva restaurací, kaváren, klubů 7) Rukodělné koníčky 8) Náročné fyzické práce doma Index kulturních aktivit je pak hodnocen stupněm zastoupení aktivit podle těchto skupin od nejvyšší první po nejnižší osmou. 8 Životní úroveň Životní úroveň je vymezena kvantitativně, ekonomicky, přičemž se rozlišuje životní úroveň společnosti a životní úroveň jednotlivce nebo domácnosti. Životní úroveň společnosti je dána materiálním blahobytem. Je možné ji měřit ukazatelem hrubého domácího produktu, přepočteného na jednoho obyvatele, tedy na hlavu. Z ekonomie známe, že HDP je peněžní hodnota statků a služeb vyprodukovaných v dané 8 MACHONIN, P.; TUČEK M. eská společnost v trans ormaci: k proměnám sociální struktury. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakl., 1996, 364 p. Studie Slon, sv. 11. ISBN , s

16 zemi za určité období, v tomto případě vydělená počtem obyvatel. Evropská unie tento ukazatel používá pro srovnání ekonomického zdraví jednotlivých členských zemí. 9 Životní úroveň jednotlivce nebo rodiny je chápána jako materiální blahobyt, ten se týká především úrovně spotřeby, materiálního vybavení domácnosti a obecně spotřebního zboží, které má člověk k dispozici. Životní úroveň se odvozuje především od výše příjmů osob či domácností a materiální vybaveností domácností a bytů. Ze sociologického pohledu se tedy předpokládá, že v moderní společnosti se jednotlivci či rodiny odlišují právě díky rozdílným příjmům, dle kterých určují svoji životní úroveň. Ze sociologického hlediska je možno analyzovat životní úroveň nejchudších vrstev nebo naopak životní úroveň vrstev s extrémními formami luxusu a okázalou spotřebou. S pojmem životní úroveň jsou spojovány i sociologické termy chudoba a bohatství. Předpokládá se i určitá provázanost mezi životní úrovní jednotlivců a rodin s životní úrovní společnosti, ve které žijí. Kvalita života Kvalita života jednotlivce či rodiny je chápána jako kulturnost trávení volného času, případně vybavenost domácnosti kulturními předměty zejména knihami, výše vzdělání nebo také složitost vykonávaného povolání. Kvalita života bývá, ale také spojována s problémem autenticity, odcizení, problematikou smyslu života, se zdravím a spokojeností se životem. Kvalita života na úrovni společnosti je poněkud širší pojem než obsah pojmu životní úroveň. Kvalita života se měří jednak za pomoci indikátorů materiální úrovně společnosti, tak prostřednictvím indikátorů kvalitativní úrovně spokojenosti. Index lidského rozvoje HDI je indikátorem, dle kterého lze měřit úroveň kvality života a zároveň stupeň modernizace jednotlivých zemí. Index se skládá z hrubého domácího produktu na jedince, indexu očekávané délky života a z indexu vzdělanosti, ten zachycuje míru všeobecné gramotnosti a poměr primárního, sekundárního a terciárního vzdělání v populaci KUB TOV, H TUČEK M. Sociologie životního způsobu: k proměnám sociální struktury. Vyd. 1. Překlad Alena Faltýsková. Praha: Grada Publishing, 2010, 272 s. Sociologie (Grada), sv. 11. ISBN , s URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN , s

17 Kvalitu života může pojmout ze širšího hlediska jako zajištění příslušné kvality života občanům daného státu. Kvalita života se potom odvíjí od vnímaného pocitu veřejného klidu a bezpečí, úrovně infrastruktury, environmentální situace a dostupných komunikačních prostředků (mobilní telefony, internet, pošta). Tyto a mnohé další aspekty kvality života se nazývají služby ve veřejném zájmu, které jsou zajišťovány veřejnou správou. 11 Služby ve veřejném zájmu slouží k uspokojování společenských potřeb, v ideálním případě jsou nadřazeny nad soukromé zájmy jednotlivců. 2.1 Kultura Co pro člověka kultura znamená? Jedinec se do kultury rodí a následně ji dědí, jelikož mu není vrozená, musí se kultuře učit, je tedy pravý opak instinktivního a vrozeného. Člověk kulturu dále rozvíjí, musí ji přizpůsobovat prostředí a výzvám současné doby a dále ji předává mladší generaci. Sdílení kultury probíhá vždy v určité skupině ať je to stát či parta teenagerů, nezáleží tedy na její velikosti. Umožňuje těmto skupinám odlišení od ostatních, zároveň ale dochází k mezi kulturním výměnám prvků. Současnou společnost si lze představit jako rozkvetlou louku, na které vlivem globalizace ubývá rozmanitost druhů. Společnost je pestrobarevná, plná vzruchu a pohybu, to ale s sebou přináší rozličné konflikty, ať už jde o spory o moc nebo o snahy vymezení normality, té jediné správné pravdy. Tak do řad společnosti vchází nedůvěra, strach vzájemné nepochopení, závit a různé projevy agresivity. Existence konfliktů a napětí ve společnosti tímto příměrem ztrácí mnohé ze své negativity a stává se věcí přirozenou, odpovídající různorodosti systému, rozdílným potřebám jeho strukturálním prvkům, kterými jsou jednotlivci, skupiny či subkultury. 12 Takto si současnou společnost představuje rakouský psycholog Irenäus Eibl-Eibesfeld. Jednou z nejdůležitějších funkcí kultury je regulace konfliktů, tedy harmonizace mezilidského soužití. Kulturu je možno přirovnat k jakémusi mazivu společenského života. 11 HUDEČKOV, H. ZAGATA L. Sociologie a její aplikace ve veřejné správě: k proměnám sociální struktury. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007, 143 s. Studie Slon, sv. 11. ISBN EIBL-EIBESFELDT, I.; KOM REK S. lověk - bytost v sázce: přírodopis lidské pošetilosti. Vyd. 1. Překlad Marco Stella. Praha: Academia, 2005, 234 s. ISBN

18 Masová kultura Produktem moderní civilizace je kultura masová, jde o kulturu populární a snadno přístupnou. Masová kultura je produkována primárně pro zábavu, rozptýlení a relaxaci, jak už vyplývá z přídomku masová, širokého pásma lidových vrstev. Pokud chceme hodnotit úroveň její kvality, je třeba si uvědomit, že kultura se utváří taková, jakou ji člověk a společnost chce mít. Podílí se na její formování a rozhoduje o tom co je schopen a ochoten si zní odnést. Masovost kultury není hlavním problémem dnešní společnosti, spíše fakt, že na ni divák nemusí být dostatečně připraven a neumí si zvolit odpovídající alternativu, pokud tedy existuje. 13 Rozvoj masové kultury ve společnosti zapříčinilo několik předpokladů a faktorů v součinnosti. Jedním z nich technologický a technický pokrok, který umožnil šíření identických informací souběžně mezi publikum nacházející se na různých místech. Dalším, je demokratizace, jež způsobila vnímání kulturních produktů, jako veřejných statků. Dále pak vzrůstající vzdělanost, aby bylo publikum schopno konzumovat masovou kulturu, musí dosáhnout určitého stupně gramotnosti. V neposlední řadě rozvoj masové kultury umožnil vzrůst fondu volného času konzumenta. Proces urbanizace, tedy koncentrace publika rovněž přispěla k formování masové kultury. Masová kultura je neoddělitelná od masové společnosti a záleží jen na každém jedinci, který ji konzumuje, co si z ní odnese a do jaké míry se nechá strhnout jejími lákavými produkty. Každý sám za sebe si musí umět stanovit hranici, po kterou se nechá masovou kulturu ovlivňovat a zasahovat do jeho reálného života. Je třeba nalézt osobní rovnováhu mezi masovou kulturou a alternativními stimuly. Člověk v tom ale přece jenom není sám, záleží také na moudrosti sociálně-kulturního systému, ten by měl být schopen připravit své členy na masovou formu kultury, upozorňovat na její klady i zápory a měl by být ochoten nabízet alternativní formy bez ohledu na finanční návratnost. Spoléhat na přirozenou rezistenci a informační gramotnost masových diváků se zdá poněkud scestné a alibistické. Musíme si totiž uvědomit, že proti 13 URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN , s

19 průměrnému konzumentovi stojí profesionální týmy mediálních specialistů složených z psychologů, sociologů, reklamních designérů a marketingových pracovníků Nutno zmínit, že masová kultura přichází ruku v ruce s globalizací společnosti a jejími hlavními definičními znaky jsou dostupnost, nenáročnost a komerční charakter. Kulturní globalizace se projevuje zejména sjednocováním kulturních obsahů. Patrný je hlavně vliv amerického kulturního prostředí, proto se hovoří o amerikanizaci národních kultur. Tomuto fenoménu se věnuji samostatně v kapitole o globalizaci. 2.2 Potřeby a lidská motivace Abychom pochopili současného spotřebitele, je třeba začít od začátku tedy od teorie potřeby. Pojmem potřeba je označován soubor vrozených i získaných požadavků organizmu, které u daného jedince, skupiny či společnosti vyvolávají pocity nedostatku či nadbytku, čímž motivují k cílenému jednání a nutkání něco získat, nebo se něčeho naopak zbavit. Motivace je souhrn psychických a situačních důvodů lidského chování. Uspokojováním lidských potřeb dochází k seberealizaci, ať už se jedná o jedince či skupinu. Seberealizace může mít charakter pozitivní i negativní. Potřeba vyvolává vnitřní duševní napětí, tím člověka motivují k cílenému jednání. Potřeby podmiňují lidské chování a ovlivňují jeho pravděpodobnost, stávají se tedy klíčovou pohnutkou určité aktivity. Obecná definice lidské motivace říká, že jde o souhrn psychických a situačních pobídek, důvodů chování, tedy právě to co chování dává subjektivní význam. Předcházející vysvětluje i psychologickou variabilitu chování, tedy proč se různí lidé orientují na různé cíle URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN , s

20 Zřejmě nejznámější model dělení lidských potřeb formuloval americký psycholog Abraham H. Maslow. Dle jeho názoru se musí potřeby uspokojovat z důvodu udržení rovnováhy organismu od těch nejnižších po nejvyšší, které ho charakterizují jako společenskou entitu. Obrázek 1 - Maslowova pyramida potřeb Zdroj: kniha Chování zákazníka (J. Vysekalová) Fyziologické potřeby jsou člověku vrozené, má je společné s ostatními živočichy, přestože jsou již značně kultivovány. Bez uspokojování základních potřeb by nebyla možná samotná existence člověka. Vyšší potřeby, označované jako sociálně-psychologické, jsou ve své podstatě a projevech více variabilní, záleží na konkrétním jedinci či skupině, jsou z velké části formované socializací. Nicméně potřeby jsou vnímány jako univerzální, jsou společné všem zástupcům lidského rodu. Rozdílné, jsou ale cesty uspokojování potřeb 20

21 a důležitost přisuzovaná důležitost jednotlivým stupňům potřeb, tím se od sebe jedinci odlišují. Za zmínku stojí rozdělení potřeb psychologa Ericha Fromma, jenž potřeby rozdělil na pravé a nepravé podle jejich autentičnosti. Pravé potřeby jsou pro člověka a skupinu v zásadě prospěšné, na druhou stranu skupina potřeb nepravých přináší spíše negativní dopad, jsou totiž výtvorem jiných osob a těm přináší užitek, méně prospěšné jsou pak pro svého nositele. 15 Příklady autenticky pravých seberealizačních potřeb mohou být: potřeba seberealizace vzděláním, prací nebo v rodině. Naopak autenticky nepravé potřeby seberealizace mohou být například formou absolvování masového zájezdu do právě módní destinace s přídomkem all inklusive, nákup dalšího o něco rychlejšího vozu na splátky nebo nákup nového spotřebiče do domácnosti dle aktuálního trendu designu a barvy, aniž by skončila životnost toho původního. Potřeby se v životě lidí projevují v podobě zájmů. Lze na ně pohlížet jako na uvědomělé toužení a dlouhodobé zaměření aktivit na uspokojování určitých potřeb, těm je pak přisuzována společenská hodnota. 2.3 Hodnoty a postoje Hodnota má materiální i nemateriální podstatu, ke které jednotlivci svojí interakcí ve skupinách a společnosti zaujímají hodnotící postoj, tím se hodnotám přisuzuje význam a důležitost. Snaha o jejich dosažení je následně vnímána jako nutnost s různým stupněm intenzity. Stávají se interaktivní reflexí individuálních či skupinových představ o tom, co je právě v dané kultuře a čase ideální a naopak co je nemístné nežádoucí. Mají tedy funkci kritéria pro hodnocení jednání druhých a dají se použít jako základ posuzování míry společenské prospěšnosti jejích jednotlivých členů. Základní vlastností hodnot a norem je řízení sociálního jednání, nikdy jej však nemohou determinovat absolutně FROMM, E. Mít, nebo být?. Vyd. tohoto překladu 2. Překlad Jan Lusk. Praha: Aurora, 2014, 242 s. ISBN SEKOT, A. Sociologie v kostce. 3., rozš. vyd. Brno: Paido, 2006, 258 s. ISBN X, s 23 21

22 Hodnoty vyjadřují tři druhy skutečností, jedná se o stav žádoucí, nežádoucí a chtěný. Chtěné znamená, to co se danému jedinci nedostává, a proto se to stává předmětem jeho touhy. Například může jít o zdraví, mezilidskou slušnost, partnerskou důvěru a věrnost nebo usilování o pevnou fungující rodinu. Subjektivní rovina hodnot, je tvořena souborem volících a citových procesů, z čehož vyplívá, že hodnoty nejsou jen výsledkem racionální volby, ale jsou i odrazem konkrétních lidských prožitků. Významný prvkem procesu hodnocení nejí jen samotný objekt, nýbrž záleží ve velké míře na hodnotícím subjektu, tedy na tom kdo hodnotí. Rozdílné hodnoty a hodnocení bude aplikovat například příslušník mocenské či ekonomické elity oproti nespokojenému mladému studentovy. Podobných příkladů mohu uvést více: teenager vs. senior, příslušník muslimské komunity vs. vyznavač alternativních uměleckých proudů, bezdomovec vs. příznivec vládnoucí pravicové strany a tak dále. V okamžiku kdy jsou hodnoty sdíleny ve formě socio-kulturního prvku systému, získávají statut sociálních hodnot, jejich součet a hierarchické setřídění se nazývá hodnotová struktura. V této struktuře pak podle výjimečnosti, atraktivnosti, vzácnosti, a významnosti vzniká určitý žebříček hodnot, nezáleží přitom, jestli jsou domnělé nebo reálné. Pozice hodnoty v žebříčku odráží priority nositelů hodnot a nazývá se hodnotová preference. Jiří Reichel současný český sociolog, podotýká ve své učebnici sociologie, že hodnoty mohou mít rozličnou podobu. Od abstraktních idejí, jimiž jsou pojmy jako spravedlnost, dobro, krása, štěstí přes nemateriální podoby, mezi které se řadí seberealizace, prestiž, radost z radosti druhých až po projevy veskrze materiální, těmi jsou peníze, automobil, rodinný dům, oblečení elektronika a tak podobně. Cesty k jejich dosažení jsou taktéž různorodé a většinou spojené s překonáváním těžkostí a překážek. 17 Postoj jedinec zaujímá k určitému objektu, události nebo osobě, dle hodnotícího vztah v mysli. Postoje mohou být neutrální, pozitivní a negativní. 17 REICHEL, J. Kapitoly systematické sociologie. Vyd. 2., přeprac. a dopl. /. Praha: Grada, 2008, 239 s. ISBN , s

23 Normalita Na rozdíl od hodnot, jež mohou mít pouze abstraktní charakter, normy jsou formulovány do konkrétních sdělení. Norma je latinské slovo označující měřítko, míru, pravidlo nebo předpis. Zcela obecně jde normu vnímat jako nástroj pro poměřování reality a prostředek rozlišování mezi žádoucím a nežádoucím, zdravým a patologickým, obvyklým a výstředním. Sociální norma představuje v kontextu společnosti, verbalizované pravidlo lidského chování, které je široce sdílené a je považováno za přijatelné při naplňování společně uznávaných hodnot. Každá norma má svůj hodnotový základ. Jedná se o pravidlo chování, které je třeba respektovat a považovat za závazné. Možné je také normu interpretovat jako vzor či návod, jak v určitých opakujících se situacích dosahovat svých cílů a realizovat své potřeby v mezích nastavených obecně uznávanými pravidly společenského soužití. Z předchozího textu vyplývá, že základní funkcí norem je zabezpečování sociální soudržnosti a dosahování konformity v dané společnosti. O konformitě pojednává následující subkapitola. Konformita Konformita je podle Ottovy encyklopedie: Stav přizpůsobení se většinovému mínění, postojům a vzorcům chování podrobení se. 18 Jednou z klíčových vlastností kultury je integrace jedince do dané společnosti a její struktury. Jedinec pak může na tento tlak reagovat dvěma způsoby, jsou jimi konformita a deviace. Konformní jedinec se vnitřně ztotožňuje s tím, co mu společnost nabízí a co po něm vyžaduje. Sama o sobě není vypovídající o kulturní kvalitě nabídky. Tím pádem může být člověk konformní s demokratickou, ale i totalitní společností. Vyhraněný konformismus je charakterizován nekritickým přijímáním cizích vzorů, idolů a ikon. Znamená plné odevzdání se autoritě většiny, názorového lídra či tradice. Mezi jeho znaky patří také fanatické podléhání jakémukoliv trendu, jenž je v danou chvíli propagován někým mocným, populárním, mediálně diskutovanějším, bohatším, vlivnějším a tak dále. Člověk ztrácí zdravý odstup od okolí i sebe samého, identifikuje se něčím či 18 Ottova encyklopedie A-Ž. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 1144 s. ISBN , s

24 někým, emocionálně se pro to či ono nadchne a následně mu to brání vidět věci v širší perspektivě. 19 Příčinu vzniku vyhraněného konformismu lze hledat v nedostatečné schopnosti člověka formulovat své vlastní stanoviska a vyhledávat v přesyceném mediálním prostoru relevantní informace. Jedinec není v dostatečné míře schopen řídit se vlastními zkušenostmi, vlastním poznáním při přijímání či odmítání hodnot a nést za své volby odpovědnost. Roli při tom může hrát netrpělivost a strach být sám sebou, což je pro dnešní dobu typické. S tím to tématem úzce souvisí i termín laciná konformita. Splývání s duchem doby a proplouvání životem bez kladení otázek je jakousi problematickou ctností. Laciná konformita je uměním prohlédnout, jak to na světě tak zvaně chodí, a zcela se přizpůsobit, to sice poukazuje na dobrý pozorovací talent jedince a jeho sociální přizpůsobivost, ale také na slabou sociální identitu, neschopnost pochybovat, ptát se a formulovat vlastní názory. Ohrožena je také schopnost rozeznat dobré od zlého a umět špatnému vzdorovat. Laciná konformita může vést společnost ke stabilitě, přesto je vnímána negativně, protože vzniká efekt přehlížení nežádoucích jevů, které mohou být i zločinného charakteru, dochází ke konzervaci těchto jevů, což způsobuje stagnaci společnosti. Nonkonformita Pravým opakem je nonkonformita, jedná se o vybočování z logiky tohoto světa, může vyprovokovat žádoucí ozdravení společnosti. Nejedná se, ale ve své podstatě pouze o jev pozitivní. Můžeme se setkat s jedinci, kteří svoji domnělou jinakost, nemající hlubší smysl maskují právě nonkonformitou, která je ale často příliš ostentativní, netolerantní a příliš orientovaná na samotného nositele či ideové ukotvení bez pevných základů. Mnohdy jde jen o mínění veskrze většinová pouze hlasitější a vulgární. 19 URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN , s

25 3 Konzumní člověk Homo consumens Homo consumens je označení novodobého člověka a společnosti, kterou vytváří, zavedené psychologem Erichem Frommem. Charakteristickým znakem konzumního člověka je neomezená a nutkavá a ve své podstatě neukojitelná touha po materiální i duchovněduševní spotřebě. Nepřetržitá spotřeba nových věcí, spotřeba pro spotřebu a spotřeba pro potěchu v okamžiku spotřeby, se stávají smyslem života konzumního člověka. Lidem takto smýšlejícím nijak nepomáhá nic už jednou spotřebované, mají velmi krátkou paměť. 20 Hromadění majetku není charakteristickým rysem konzumního stylu života, spíše ho doprovází. Permanentní obměna je to, po čem prahne homo consumens, preferuje ji před dlouhodobým vlastněním věcí. Objekty již několikrát použité se pro něj stávají okoukané a nudné. Jedinci vyznávající hodnoty jako konzumní člověk soudí druhé podle schopnosti spotřebovávat a obměňovat, nezáleží přitom na objektech, může se jednat o adresy bydliště, životní partnery, oblečení, automobily i televizní programy, druhotná je výše jejich majetku. Ten je posuzován jako příliš statický a konzervativní. Mantra konzumního člověka je tedy nasnadě: Sleduj trendy, nenasytně spotřebovávej nakoupené pocity štěstí, zdání seberealizace i naplnění i naplnění smyslu života a snaž se okamžiky očekávání na ukojení těchto svých potřeb zkracovat na minimum. Jako příklad lze uvést majitele automobilu označovaného jako veterán, to někteří ocení, ale konzumní člověk ne, snad jen jeho výstřednost, která budící pozornost. Dlouhodobá péče o takový to vůz, mnohdy celoživotní, je vnímána spíše negativně jako zbytečná, navíc pro okolí málo čitelná. Naopak jedinec, jenž svůj vozový park obměňuje několikrát ročně extravagantními novinkami je pro konzumního člověka vzorem. Vzbuzuje v něm pocit závisti, touhu dosáhnout na takovéto možnosti a v neposlední řadě respekt a obdiv. U konzumního člověka můžeme pozorovat převahu nepravých potřeb nad těmi pravými. Pravé potřeby jsou totiž autentické, nejsou výplodem marketingu právě módních značek, jejich uspokojování prospívá emancipaci člověka. Ty, ale konzumní člověk nevyznává, přiklání se těm opačným nepravým. Nepravé potřeby jsou mu naopak vlastní, jsou produktem tržního mechanismu přesněji firem soutěžících o přízeň zákazníků. Homo consumens přichází v podstatě o svobodu a je snadno manipulovatelný, vždyť jeho život se odvíjí od diktátu okolí, zejména firem přicházejících s módními výstřelky a reklamních 20 FROMM, E. Mít, nebo být?. Vyd. tohoto překladu 2. Překlad Jan Lusk. Praha: Aurora, 2014, 242 s. ISBN

26 agentur. Zajímavou myšlenkou je tvrzení, že nejúspěšnější na trzích, kde se pohybuje konzumní člověk, je firma, jež uspokojuje potřeby, které sama vyvolala. John Kenneth Galbraith americký sociální kritik, glosuje nesvobodu konzumního člověka následovně: člověk je sváděn k nakupování věcí, které nepotřebuje za peníze, které nemá. 21 Jan Keller ve své publikaci Až na dno blahobytu zdůrazňuje vliv reklamy a marketingových svodů na nesvobodné jednání konzumního spotřebitele. Dle jeho názoru, že příčinnou neutuchající nespokojenosti a hladu po stále rychleji zastarávajících novinkách přesyceného trhu, je reklama. Vždyť právě reklama je to co spotřebitele nabádá k nákupu věcí, co mu do tohoto okamžiku chyběli a jejich získání ho konečně učiní šťastným. Konzumní člověk na tyto pobídky rád slyší. Zvykl si totiž na neustálé rady stran způsobu života, ze všech směrů se na něj hrnou doporučení, co má dělat a co ne, po čem má prahnout, co mu v životě schází. 22 Klíčovou vlastností nepravých potřeb konzumního člověka je pomíjivost. Jejich uspokojování přináší uspokojení jednorázového a krátkodobého charakteru. Keller dodává: Nutnost peněz si vynucuje výrobu, nutnost výroby prodej a nutnost prodeje nakupování. Základní potřeby jsou omezené, je nutno počítat v plánování výroby v podmínkách konzumního trhu se zastaráváním výrobků. 23 Princip fungování konzumní společnosti tedy můžeme snadno odvodit, je založen na neustálé se vzdalujícím horizontu potřeb, na vytváření stále nových posedlostí s rychlostí rovnající se vytváření nových deziluzí. Dalším charakteristickým znakem homo consumens jsou nervozita, neklidné sledování okolí, život v nekončícím pokušení a život rozdělený do epizod samoúčelné touhy. To co bylo předmětem touhy včera je již překonané a je nutno mezeru zaplnit hladověním po něčem dalším. Umění výběru a akt volby se staly nejzásadnějšími problémy a zároveň výzvami. Zajímavým pohledem na konzumní chování spotřebitelů, je tvrzení, že lidé neinklinují ke konzumu jen z paradoxu nadvýroby. Můžou to být i existencionální opodstatnění, jako hledání své identity. V tomto případě nehrají hlavní roli v životě homo consumens peníze. Nezáleží na výši disponibilního příjmu spotřebitele, ten pouze určuje, jestli bude spotřebovávat zboží luxusní nebo se zaměří na takzvaný levný luxus, představovaný 21 GALBRAITH, J. K. A history of economics: the past as the present. London: H. Hamilton, 1987, ix, 324 p. ISBN KELLER, J. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: EarthSave CZ, 2005, 132 s. ISBN Tamtéž 26

27 padělky a napodobeninami. Lidé s konzumní mentalitou a nedostatečnými příjmy, se pak obklopují zbožím sériové výroby, označovaným jako konfekce, to je zpravidla méně kvalitní, ředěné, nezdravé, tím pádem i levnější a dostupnější. Nedostatek peněz potom neposkytuje ochranu před samoúčelným konzumem. Asijská tržiště, supermarkety nabízející levné a druhojakostní zboží, komunikující prostřednictvím letákových akcí, slev a v neposlední řadě teleshoppingové společnosti jsou sami o sobě příkladem levného dostupného konzumu. Dalším prostředkem získávání jsou homo consumens nebankovní instituce umožňující nákupy na splátky. Život takzvaně na dluh se bohužel stal v dnešní době tak rozšířeným fenoménem, že nemá smysl se pozastavovat nad nelogičností života za hranicí skutečných finančních poměrů. Nedostatek peněz na kýžené zboží, neznamená pro spotřebitele překážku ve smyslu spoření a uskromňování, představuje jen technický a administrativní háček a peníze má takřka ihned k dispozici. To, že jde o prostředky cizí a bude je nemuset splácet, není problémem dnešním, ale zítřejším. Keller prosazuje také názor, že podstatu konzumní orientace člověka je nutno hledat v samotném přístupu jedince potažmo skupiny či společnosti k životu, hodnotovém systému, životních horizontech a duchovně-duševních hloubkách. Zvláštní proces výstavby individuální identity, potvrzení příslušnosti k vlastní nebo referenční skupině a prosazování vlastního Já do okolí, to jsou kořeny konzumu. 24 Homo consumens má jasno v tom, že chce být sám sebou, chce být výjimečný, chce se odlišovat, jen zkrátka neví, jak toho dosáhnout. Projevuje se u něj absence odpovídajícího kapitálu, vlastní jedinečné myšlenky, znalosti, informace, není dostatečně samostatný. A především neví, po čem doopravdy touží. Při tomto tápání v nejistotě, se může jevit čtení reklamních letáků, módních časopisů, sledování lifestylových pořadů a konzumace novinek jako cesta k nalezení sebe sama, i když se jedná o cestu většinou nejsnazší zato velice atraktivní. Takové to jednání, ale nikam nevede, právě proto, že člověka nijak neobohacuje a nikam ho neposouvá. Konzum plní v dnešní době socializační roli, dokáže mnohé lidi začlenit do společnosti tím, že jim poskytuje náměty do diskuze, svým pomíjivým charakterem udržuje jedince v pohybu. Sledování módních trendů, nově uváděných produktů nebo sledování slevových 24 KELLER, J. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Praha: EarthSave CZ, 2005, 132 s. ISBN

28 akcí dokládá, že věk masové spotřeby velice úzce souvisí s rozvojem informačních technologií a komunikace. Dalším zajímavým fenoménem je demonstrativní spotřeba. Můžeme ji vnímat jako snahu o manifest skutečnosti o sobě, potřebě o sobě něco říkat ať už je tvrzení pravdivé či nikoliv. Pokud si jedinec něco nalhává nebo zkresluje informace o sobě, jde většinou o úsilí zalíbit se, a tím se dostat na vyšší společenskou příčku. Stejně lze pohlížet na demonstrativní nespotřebu, to znamená vyhýbání se určité módní či kosmetické značce, důvody mohou být různé například nešetrné zacházení se životním prostředím, pokusy na zvířatech, úzká vazba na idol ze showbyznysu nebo mainstreamová rozšířenost. Velkou vypovídací hodnotu má také marnotratná spotřeba, tomto případě jde o rozmařilou spotřebu způsobenou nadbytkem finančních prostředků a volného času. Příčiny konzumu lze rovněž interpretovat jako specifickou odvozeninu existenční nejistoty a bezmoci. Francouzský sociolog Pierre Bourdieu říká: Nejistota je dnes všude. 25 To že je svět nepředvídatelný a pro člověka těžko prohlédnutelný není jen problémem dnešní doby, i v dobách dávno minulých žil člověk v nejistotě. Co se, ale změnilo, je její kvantita a nepřítomnost osvědčených způsobů jak se vyhnout psychologickým a pragmatickým důsledkům nejistoty lidského údělu a jeho dalších vyhlídek. Tyto způsoby můžeme pozorovat v historii od starověku přes středověk až k raně moderní hodnoty protestantské etiky. Můžu tedy říct, že člověku chybí jakýsi osvědčený, fungující a nezpochybnitelný manuál jak se s nejistotou a paradoxy dnešní doby vypořádat. Bauman k tématu moderní nejistoty navíc dodává: Většina lidí nemá v moci vlastní přítomnost, protože nejdůležitější faktory, které rozhodují o jejich živobytí a společenském postavení a další budoucnosti, leží mimo jejich dosah. 26 Ten, kdo nemá pod kontrolou svůj život, komu se život děje, kdo je pouhým objektem dění, kdo nevládne nad svojí pracovní kariérou, kdo je v pasivním vleku událostí, pro toho je kontrola nákupního vozíku alespoň nějakou formou rozhodování. Takovému typu člověka se stává konzum drogou zkreslující neutěšenou realitu a pocity vlastní 25 BOURDIEU, P. Sociologické hledání sebe sama. 1. vyd. Překlad Jana Klokočková. V Brně: Doplněk, 2012, 107 s. Edice světových autorů (Doplněk). ISBN BAUMAN, Z. Individualizovaná společnost. Vyd. 1. Překlad Martin Ritter. Praha: Mladá fronta, 2004, 290 s. Myšlenky (Mladá fronta), sv. 19. ISBN X 28

29 nevýznamnosti. Kdo nemá svůj život v podstatných otázkách pod kontrolou, upírá se na kontrolu malicherností. Konzum se tedy stává typickou sociálně kulturní drogou, která pomáhá zvládat nesnesitelnou lehkost bytí, všudypřítomné a neustálé nejistoty, strach a úzkost z nekonečných možností. Někteří lidé by dnes dali přednost světu, ve kterém člověk ví, co dělat, aby věci byly v pořádku. Svět, který neskrývá žádné záhady a který člověka a který člověka nepřekvapí. Pro mnohé lidi, kterým se dostalo svobody, aniž by o ni žádali, je nabídka, velkého zjednodušení velmi lákavá a jen těžko se odmítá. 27 Konzum se také pro mnohé stává moderním rituálem, který funguje a není třeba se ho učit. Stává se obřadem, který nabízí životní jistoty například uspořádaní regálů v obchodě, uklidňující kontrolu situace, vytoužená pravidla, o nichž se nemusí složitě přemýšlet, iluzi vlastní důležitosti. Já jsem zákazník, já platím, já jsem pán. Povšimněte si někdy v obchodě jednání obyčejného člověka se zaměstnanci obchodu, nezřídka se chovají arogantně a s nepatřičnou nadřazeností. Touha po moci ať už chvilkové a úsměvné je člověku vrozená. Laciná zábava V neposlední řadě bych zmínil funkci konzumu, nazývanou laciná zábava. Jedná se o zaplnění volného času, se kterým si člověk neví rady, rozptýlení ze stereotypu všedního dne. Anglické to do shopping si rychle osvojila i moderní čeština. Z úst mnoha lidí na otázku co dělali o víkendu, můžeme slyšet: Byli jsme šopovat. Peníze, jak již bylo řečeno, nejsou potřeba, život v dluzích není ostuda ani důkaz nerozvážnosti je to běžné. Absence smyslu života a vnitřní prázdnota se dá léčit v novodobých chrámech, jsou jimi nákupní a zábavní centra, v nichž káží konzumní víru moderní velekněží mající podobu marketingových specialistů, reklamních kreativců a manažerů. 27 BAUMAN, Z. Individualizovaná společnost. Vyd. 1. Překlad Martin Ritter. Praha: Mladá fronta, 2004, 290 s. Myšlenky (Mladá fronta), sv. 19. ISBN X, s

30 Konzumerismus Zde si pro přehlednost dovolím shrnout nejdůležitější poznatky z celé kapitoly. V konzumeristické společnosti dvacátého století se stává hlavní hnací silou člověka vlastnění věcí, rozmnožování peněz a majetku. Mít je sloveso, které vyjadřuje naši majetnickost, touhu po moci, nadřazenosti, také agresivitu a aroganci. Tyto negativní emoce plodí další například závis a násilí. Naprostý odklon od altruismu, jenž je možno charakterizovat slovem být. Americký psycholog Erich Fromm definoval altruistický přístup k životu takto: Kvalita života se vyjádří slovesem být, jeho obsahem je altruismus, touha lidí pečovat o druhé, dávat, sdílet s nimi život, obětovat se, být zodpovědný za sebe, za ostatní lidi a vnější svět. 28 V roce 1995 na mezinárodní konferenci vědců a příznivců ochrany životního prostředí, bylo řečeno, že konzum je začarovaný kruh spotřeby, jde o nakupování pro nakupování, jsou vytvářeny umělé potřeby nutící spotřebitele toužit vlastnit stále více, než potřebují. Moderní člověk se orientuje na hromadění peněz za účelem nakupování stále novějších a pěknějších věcí. Velké obchodní domy se stávají moderními Mekkami západní civilizace. Jako sekty naopak působí společenství dealerů, vznikající kolem společností, jako jsou například Amway, Oriflame, Avon, Herbalife. Jejich náležitost ke skupině je definován používáním konkrétní zubní pasty, pracího prášku, nošením dané značky oblečení, řízením osobního automobilu správné značky. 29 Zde si můžeme povšimnout začarovaného kruhu. Chceme koupit nové auto, a proto v práci odvádíme nadprůměrné výkony, auto si pořizujeme, abychom se do práce dostali rychleji. Z toho to příkladu vyvstávají následující otázky. Jsou tyto jevy způsobené absencí životního obsahu? Jedná se o důsledky citové či sociální frustrace? Naplňujeme svůj život materiálními statky, pro neuspokojivé partnerské či rodičovské vztahy? 28 FROMM, E. Mít nebo být?. 1.vyd. Praha: Naše vojsko, 1992, 170 s. ISBN HAISOV, M.;HAUSEROV E. eníze nebo život?: kudy ven z pasti konzumerismu. Praha: Agentura Koniklec, 1998, 72 p. ISBN , s 17 30

31 Mcdonaldismus Tento pojem z oblasti sociologie je velice zajímavý pro potřeby mé práce, právě pro svoji výstižnost. Americká společnost McDonald s a její řetězce se stali symbolem kapitalismu a konzumní společnosti. Mcdonaldizace společnosti znamená proměnu jejího života a organizace. Hlavními znaky jsou hluboká komercializace a dehumanizace mezilidských vztah, služeb a výrobních činností, což jsou následky snahy o dosahování maximálního zisku a nejvyšší možné produktivity práce, charakteristická je sofistikovaná imitace kvality, hra na efekt a profesionální svádění klientů. 30 Termín Mcdonaldizace společnosti poprvé definoval americký sociolog George Ritzer, který postavil svoji teorii mcdonaldizace na dvou klasických vědeckých koncepcích, teorii byrokracie a organizace Maxe Webera a teorii vědeckého řízení Frederica W. Taylora, ty pak propojil s principy masové pásové výroby identických produktů a aplikoval je na fenomén kulturního životně-stylového fastfoodu současné společnosti. Ritzer hovoří o přílišné fixaci na hodnoty, jako jsou maximální efektivita, která se projevuje automatizací a specializací práce, instrumentální racionalita, kontrola a předvídatelnost. Tyto hodnoty pak dávají vzniknout celé řadě negativní a často nezamýšlených jevů. 31 Dochází k dehumanizaci, zaměstnanci řetězců jsou vázáni podnikovými manuály, nosí jednotné oblečení, stejně vystupují i mluví, stávají se z nich lidští roboti. Unifikace se projevuje v používání polotovarů a prosazování standardního vzhledu a chuti. Skryté převádění výrobních nákladů na koncové zákazníky, pokud se v restauraci odsloužíme sami nebo si nábytek sami přivezeme domů a smontujeme, ušetříme si peníze, ale platíme vlastním časem a prací vynaloženou navíc. Dalším negativním jevem je všudypřítomné svádění. Patrné je především zacílení na dětského zákazníka, s jehož myslí se snadněji manipuluje. Děti představují budoucí kupní sílu. 32 Vyjmenované trendy ilustrativně vysvětluje autor koncepce na příkladu rychlo obslužných jídelen. Staly se symbolem dnešní doby směřující ke komercializaci života, jeho akceleraci 30 URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN RITZER, G. Mcdonaldizace společnosti: Výzkum měnící se povahy soudobého společenského života. 1.vyd. Praha: Academia, 1996, 176 s. ISBN s URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN

32 a tendenci k zpohodlnění, usnadňujeme si život instantními produkty a polotovary nejrůznějších forem. Metody fungování rychlo obslužných restaurací pomalu opouští fastfood řetězce, a přebírají je stále další instituce na celém světě, například banky školy, nemocnice média, či cestovní kanceláře jsou vedena dle podobného konceptu. Proces takzvané mcdonaldizace se nevztahuje jen na prostředí rychlého stravování, ale trefně popisuje život dnešní společnosti. 4 Chování spotřebitele v České Republice před a po roce 89 Centralizované řízení socialistické ekonomiky dlouhá léta určovala a regulovala oblast vnitřního obchodu v České republice, což ovlivňovalo nákupní zvyklosti obyvatelstva. Místa spotřeby i sortiment zboží byl direktivně určován směrnicemi. Lokalizace prodejních míst nebyla logicky uspořádána, centra měst byla nesmyslně přetěžována nákupními středisky a naopak na okrajích měst, kde vznikaly sídlištní bloky, se dostačujících obchodních domů nedostávalo. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vzrostla nespokojenost obyvatel s rozsahem a kvalitou obchodní nabídky natolik, že na ni bylo reagováno zvýšenou intenzitou výstavby obchodních domů. K velkému zlepšení neutěšené situace ale nedošlo. Prodejní kapacity narůstaly především na venkově, v kontrastu nedostatku ve městech. Po sametové revoluci, v první polovině devadesátých let 20. Století, byla uskutečněna rozsáhlá vlna privatizace a liberalizace ekonomického prostředí, na maloobchodní scénu přichází první velkoplošné prodejny zahraničních řetězců. První fáze transformace spotřebitelského chování měla příčinu v rozvoji supermarketových sítí, jež byly budovány jak na zelených loukách, kde chyběla odpovídající maloobchodní nabídka, tak v adaptovaných prostorách velkoprodejen potravin dle provozních požadavků. Zahraniční řetězce na český trh vstupovali přinejmenším opatrně. Po prvotní expanzi, a jí vyvolané transformaci nákupních zvyků, přichází druhá vlna, kdy vzniká stále více velkoplošných prodejen různých formátů, nejdříve v podobě diskontních prodejen, později potom přichází exploze hypermarketů. Spotřebitelé se velice rychle adaptovali, a své nákupní zvyky přizpůsobili zahraničním maloobchodním řetězcům, a jejich velkoplošným prodejnám. Velice pěkným usvědčujícím důkazem je tomu psychologický experiment 32

33 Český sen. Projekt filmových studentů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Objednali totiž u jedné z největších reklamních agentur propagaci neexistujícího produktu - hypermarketu. Pak už jen s kamerou sledovali, jak se dnes vyrábí důvěryhodná reklama, jež nemusí být sebeméně podložena skutečností. Zábavný i znepokojivý film zblízka pozoruje reklamní profesionály, režiséry, psychology, analytiky, české celebrity, ředitele hypermarketu i zákazníky. 33 Český sen 31. května 2003 na parkovišti v pražských Letňanech se tlačí více jak 3000 nedočkavých lidí. Mnozí z nich svírají igelitky, někteří jsou vyzbrojeni taškou na kolečkách. Moderátor z osvětleného pódia nabádá, aby lidé využili přistavené cisterny s pitnou vodou a napili se. Asistentky rozdávají kelímky. Z reproduktorů zazní ještě jednou hyperhymna Českého snu: Tak zkus se dívat jako dítě, spousta věcí omámí tě. Náhle na pódium vcházejí manažeři hypermarketu, vítají své zákazníky a svižně přestřihnou blyštivou pásku. Ochranka odstraňuje kovové zábrany, dav se dává do pohybu. K hypermarketu zbývá ještě 300 metrů. Lidé se rozběhnou. Chvíli na to nejrychlejší z nich stane v němém úžasu, hypermarket, ke kterému doběhli, je jen velká filmová kulisa. První česká filmová reality show Český sen je celovečerní film o hypermarketu, který nebyl. 34 Dle komparativních studí provedených v roce 2005, nejvíce ze zemí Visegradské skupiny inklinují k nákupům v hypermarketech právě obyvatelé České republiky. Přestože se privátní maloobchodní sektor nejrychleji etabloval v Maďarsku. Dalším stupněm vývoje v oblasti maloobchodu v České Republice je dynamický rozvoj nákupních center na přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Jejich výstavba probíhá nejdříve na okrajích velkých měst, v lokalitách s dostatkem volné stavební plochy. Tento trend se v posledních letech změnil, nákupní centra se stěhují blíže do středu měst. Na nákupní galerie jsou adaptovány tehdejší tovární haly a budovy dříve sloužící jiným účelům. Příkladem za všechny může být pražské Palladium, které vyrostlo na pozemku 33 KUNC, J. asoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 194 s. ISBN , s Ceskysen. [online]. [cit ]. Dostupné z 33

34 bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky. Tento proces není zdaleka ukončený a v následujících letech se jistě můžeme dočkat dalších proměn center měst. 35 Aktuální tendence v nákupních zvycích české populace je podle odborníků ze společnosti Incoma GfK, možno shrnout do dvou trendů. V první řadě je patrný vzrůstající pragmatismus a racionalita nakupování a spotřeby, který vystřídal impulsivní styl nakupování, typický pro většinu západních zemí a zemí, kde byla demokracie mladá. Unáhlený způsob nákupu postupně mizí v ruku v ruce se změnou myšlení lidí, kteří si dopředu rozmýšlejí, co budou nakupovat a nikoliv jako v minulosti, kdy nejdříve nakoupily a až poté přemýšleli, co si s danou věcí počnou. Hlavní příčinou lze nalézt v hospodářské krizi. Ta zákazníky přivedla k opatrnosti, úsporám a redukci nákupů. Proměna ekonomiky ale není jediným faktorem změn nákupního chování. Stále rozšířenější používání internetu jako zdroje informací, celosvětový systém propojených počítačových sítí má také svůj podíl na zvýšenou rozvahu nakupujících. Pravým opakem je reklama. Ta svou podstatou spotřebitele nutí k nákupu bez rozmyslu nejlépe okamžitě. Racionální nakupování českého zákazníka je tedy posunem z hlediska kulturního, více o nákupu přemýšlí a stává se pánem situace, není tolik ovlivnitelný reklamou. Ekonomicky se jedná o trend negativní, ubývá množství zboží v nákupních košících, tedy klesá HDP. 36 Druhou tendencí je orientace na hodnotu a kvalitu. Preference čerstvých potravin zákazníky zvyšuje frekvenci nákupů, které je spotřebitel ochoten absolvovat. Upřednostňování kvality znamená denní nákupy, a někdy i nutnost dojíždění za preferovaným zbožím. Silnou pozici v nákupních zvycích získávají akční nabídky, promo akce, klubové karty a další. Takto je možno získat značkové zboží za nižší cenu, při neustoupení z nároků na kvalitu. Ale, jak už bylo řečeno v kapitole o homo cosumens, konzumního člověka se toto netýká. Ten upřednostňuje větší množství věcí, klidně i podřadné kvality před menším množstvím výrobků vysoké kvality KUNC, J. asoprostorové modely nákupního chování české populace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 194 s. ISBN , s Inkoma.cz. [online]. [cit ]. Dostupné z: 37 Tamtéž 34

35 4.1 Budoucí vývoj v nákupních tendencích v České republice Prognóza do budoucnosti zní: Až hospodářská krize odezní, ustoupí obavy z budoucnosti. Lidé budou opět ochotni nakupovat a všeobecně utrácet peníze. Zákazníci se budou chtít vrátit k tomu, o čem se přesvědčili, že pro ně má hodnotu a kvalitu. Již dnes je tak vytváří potenciální poptávka po zboží a službách vysoké kvality, která bude v pokrizovém období realizována. Zástupci nové generace vyrůstající v době internetového prostředí, jejichž uvažování se značně odlišuje od generací předešlých, aktivně sledují dostupné informace. Jednoduchost a přímočarost internetové komunikace mezi obchodníkem a zákazníkem budou rozhodujícími faktory potenciálního i reálného nákupu. Nákupní chování se posune od pasivity k aktivitě, od přijímání k vyhledávání. Obchod aktuálně patří k nejrychleji se rozbíjecím odvětvím po stránce technologické inovace a podpory. Již dnes lze sledovat změnu nákupního procesu v podobě samoobslužných pokladen, či možnosti realizování nákupu přes internet s možností dovezení až domů. V budoucnu můžeme očekávat nástup takzvaného multichannel retailingu, který sebou přinese mnoho variant, jakým způsobem budeme nakupovat. Například prostřednictvím virtuálních regálů, kdy si zákazník vybírá zboží ve skutečném supermarketu, ale ne ze skutečného sortimentu, v regálech jsou vystaveny pouze fotografie výrobků v životní velikosti a informace o nich. Nakupující pak pomocí aplikace v mobilním telefonu či tabletu naskenuje jen kód zboží, a po ukončení nákupu a zaplacení je mu zboží zabaleno a dovezeno domů. Dalším trendem bude prohlubující se uplatňování takzvaného zeleného přístupu nejen v oblasti technologií. Nakupování od lokálních a regionálních dodavatelů povede ke snižování environmentální zátěže. A také nákup od důvěryhodných firem či Fair Trade výrobků. 5 Marketing Následujícím pojmem, který je nutný definovat pro potřeby mé práce, je marketing. Marketing je aktivita k uspokojování potřeb a přání zákazníka, která se provádí na trhu. Je to proces sloužící k identifikaci, zjišťování a uspokojování potřeb zákazníka, přičemž dodavatel uspokojování potřeb vytváří zisk. Zjednodušeně řečeno, marketing má za úkol 35

36 prozkoumat trh, dynamicky reagovat na případnou změnu poptávky a také sledovat aktuální spotřebitelské trendy. V neposlední řadě odhadnout, jak se tyto trendy budou vyvíjet. 38 Definice podle Philipa Kotlera zní: Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot. 39 Definice marketingu oficiálně přijatá Americkou marketingovou asociací v roce 2004 zní následovně: Marketing je jednou z činností vykonávanou organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené. 40 Reklama Reklama je jen jedním z prvků marketingového komunikačního mixu. Ten je složen z reklamy, podpory prodeje, vztahů s veřejností, publicitou, a osobním prodejem. Vzhledem k charakteru sledovaného problému konzumního stylu života se zaměřím pouze na první položku mixu tedy reklamu. Reklama je placená forma masové komunikace, prezentace myšlenek, výrobků a služeb. Její hlavní výhody spočívají ve vytváření dlouhodobé image produktu a také ve schopnosti oslovit široké spektrum potenciálních spotřebitelů, kteří jsou geograficky rozptýleni. Reklama má i své nevýhody, zejména absence zpětné vazby od zákazníků. Další je pak její nákladnost. Obsah reklamy zadává reklamní agentuře její objednatel a ta pak vytvoří její koncept. Mezi vlastnosti reklamy patří: Pronikavost (možnost opakovat sdělení, eventualita srovnání s konkurenčními produkty ze strany spotřebitelů), zesílená působivost na zákazníky (rafinovaným využitím slov, obrazu a zvuku) a její neosobnost. 38 Topzine.cz. [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://www.topzine.cz/marketing-a-reklama-anebvyznam-dvou-tajemnych-slov> 39 KOTLER, P. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN , s SOLOMON, M. R. Marketing: očima světových marketing manažerů. vyd. 1. Brno: Computer Press, s. ISBN X, s. 6 36

37 Hlavními prostředky reklamy jsou: Inzerce v tisku, televizní a rozhlasové spoty, vnější reklama (billboardy, vitríny, tabule, reklama umístěná na dopravních prostředcích a jiné), reklamní spoty v kinech a bannery 41 na internetu Marketingový výzkum Porozumět chování zákazníků představuje obtížný úkol. Správná analýza je základem pro úspěšné plánování a určování vhodných marketingových a obchodních strategií. Nákupní chování ovlivňuje celá řada různých faktorů. Toto chování není nikdy jednoznačné a porozumět mu patří mezi zásadní úkoly managementu a marketingu. Metodologie marketingového výzkumu Pro každý výzkum je nezbytně nutné vhodně zvolit metodu sběru primárních dat tak, aby získané informace byly přesné, úplné a nezkreslené. Základní metody sběru dat jsou pozorování, experiment a dotazování. Pro zjištění požadovaných informací jsem použil kvantitativní formu sběru dat v podobě písemného dotazníku. Definování problému a cíl výzkumu Na začátku marketingového výzkumu je důležité přesné vymezení problému, který je třeba řešit. Formulace problému znamená přesné stanovení důvodů, proč má být výzkum prováděn, a s jakými proměnnými se bude pracovat. Účelem realizace výzkumu je určit nákupní chování a analyzovat zda nese znaky spotřebního chování konzumního člověka. Konkrétně jsem definoval tyto cíle: Zjistit, zda se spotřebitelé v Praze chovají konzumně. Zjistit zda potřebitelé o svých nákupech přemýšlí. Posoudit vliv reklamy na chování spotřebitele. Definovat faktory ovlivňující spotřebitelovo chování. V jakém poměru referují spotřebitelé značku, kvalitu a cenu. Zjistit jaké faktory jsou pro spotřebitele důležité při výběru obchodu. 41 Banner reklamní okénko na internetových stránkách 42 JAKUBÍKOV, D. Marketing v cestovním ruchu: očima světových marketing manažerů. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN , s

38 Návrh dotazníku Dotazník je soubor otázek, které jsou uspořádány v určitém sledu, za účelem získání potřebných informací. Dotazník jsem sestavil tak aby vyhovoval potřebám a cílům výzkumu. Ke sběru dat bylo použito jednotného, standardizovaného, strukturovaného dotazníku, v němž byly přesně stanoveny formulace i pořadí otázek. Při sestavování dotazníku byly využity uzavřené otázky s mnohonásobným výběrem. Některé otázky nabízely strukturu odpovědí ve formě škály důležitosti. Výběr vzorku respondentů Proces výběru respondentů, za účelem získání primárních dat, je označován jako výběrové řízení. Vzorek lze vybírat na základě dvou hlavních přístupů: statistického a nestatistického. U statistické metody je každá jednotka vzorku vybírána na základě náhody. Nestatistické metody nevyžadují použití vzorkovacího rámce, vzorek se tedy volí podle potřeby výzkumu, podle úsudku odborníků, případně podle účelu výzkumu nebo poměrným způsobem. Vzorek byl zvolen na základě náhodného statistického výběru. Prakticky byl dotazník šířen dvěma způsoby a to tištěnou formou a v elektronické podobě v u šířený virálně. 38

39 II. ANALYTICKÁ ČÁST 6 Výzkum nákupního chování spotřebitelů Metody získávání dat Jak jsem již popisoval v teoreticko-metodologické části práce, pro výzkum byla využita metoda výzkumu za použití strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum byl prováděn na začátku listopadu, a proto se projevil vliv nadcházejících vánočních svátků v tomto období, dle mého názoru, lze nejlépe zachytit vliv konzumního způsobu života na jednání spotřebitele. Pro vyplnění dotazníku se mi podařilo získat respondenty všech daných věkových skupin, nejmladšímu respondentovi přitom bylo 17 a nejstaršímu 75 let. K naplnění potřebného souboru respondentů jsem využil míst s vysokou koncentrací spotřebitelů, zejména nákupní centra, supermarkety a také své pracoviště jelikož pracuji v oboru gastronomie. Distribuováno bylo 130 tištěných dotazníků a 20 rozesláno em, přičemž jsem spoléhal na rozšíření dotazníku virální formou, pomocí tohoto rozšíření se podařilo distribuovat dalších 42 dotazníků. Celkový počet rozšířených dotazníků dosáhl počtu 192. Návratnost dotazníků činila 81 procent tedy 156 dotazníků. Kompletně vyplněných a pro výzkum relevantních dotazníků dosáhl počtu 138 tedy 70 procent. Soubor respondentů Množství získaných vyplněných dotazníků ovlivnila především ochota dotazovaných, tedy poskytnout údaje o své osobě. Ochotnějšími se přitom ukázaly zástupkyně ženského pohlaví, muži projevovali spíše nezájem. Překvapivou ochotu k vyplnění dotazníku projevovala mladší generace dotazovaných, zástupců ze skupiny starších ročníků se podařilo získat podstatně méně. Zato se změnila tendence z hlediska pohlaví, ochotu odpovídat projevovali se stoupajícím věkem zejména muži, ženy s klesající ochotou. 39

40 Respondenty jsem rozdělil do kategorií podle pohlaví a věku. Podle věku pak do několika skupin. Výběrový soubor respondentů je uveden v následujících tabulkách, v první věková struktura dotazovaných mužů a v druhé věkové rozložení dotazovaných žen. Tabulka 1 Rozložení respondentů z hlediska věku - muži Věková struktura respondentů Kategorie muži % % z celkového počtu respondentů Muži nad Tabulka 2 Rozložení respondentů z hlediska věku ženy Věková struktura respondentů Kategorie ženy % % z celkového počtu respondentů Věková skupina nad

41 6.1 Výsledky dotazníkového šetření V této části se zaměřím na vyhodnocení dat získaných provedeným dotazníkovým šetřením. Spotřebitelé jsou rozděleny do skupin, zejména dle pohlaví a věku. V této kapitole odpovím na stanovené cíle práce a provedu celkové zhodnocení dotazníkového šetření. V neposlední řadě bude ověřena správnost hypotéz stanovených v teroretickometodologické části. Otázky jsou přiřazeny každé stanovené hypotéze a následně je provedena diskuze. Stanovené cíle Zjistit, zda se spotřebitelé v Praze chovají konzumně. Zjistit zda potřebitelé o svých nákupech přemýšlí. Jestli je jejich nákupní chování racionální a neimpulsivní nebo naopak iracionální a impulsivní. Posoudit vliv reklamy na chování spotřebitele. Definovat faktory ovlivňující spotřebitelovo chování. V jakém poměru referují spotřebitelé značku, kvalitu a cenu. Zjistit jaké faktory jsou pro spotřebitele důležité při výběru obchodu. A jaké prostředky nejčastěji využívají k získání informací při rozhodování o nákupu. Stanovené hypotézy H1: Spotřebitelé inklinují ke konzumnímu stylu života. Předpokládám, že více než 50% dotazovaných inklinuje ke konzumnímu způsobu života. H2: Předpokládám, že 75 % žen své nákupy nerozmýšlí, chovají se při nakupování iracionálně a impulsivně. H3: Předpokládám, že 50% mužů své nákupy rozmýšlí a jejich nákupní zvyky jsou racionální a promyšlené. 41

42 6.1.1 Konzumní způsob nakupování (života) H1: Spotřebitelé inklinují ke konzumnímu stylu života. Předpokládám, že více než 50% dotazovaných inklinuje ke konzumnímu způsobu života a z toho je 70% zastoupeno ženami. Odpovědi na otázku 5 Nakupujete věci jen pro radost? Nejvíce respondentů odpovědělo, že si koupí něco jen pro radost příležitostně 52 %. Druhá nejčetnější odpověď byla často 36 % a nejméně respondentů uvedlo, že nakupují jen to, co potřebují 21 %. Tabulka 3 Odpovědi na otázku 5 Odpovědi Počet respondentů % Ano často Ano příležitostně Ne kupuji jen to, co potřebuji Graf 1 Odpovědi na otázku 5 Nakupujete věci jen pro radost? 21% 27% Ano často Ano příležitostně 52% Ne kupuji jen to, co potřebuji 42

43 Diskuze Dle vyhodnocení výsledků dotazníku 79% dotazovaných kupuje věci jen pro svoji potěchu což primárně, což hovoří ve prospěch hypotézy 1. Nepřetržitá spotřeba nových věcí, spotřeba pro spotřebu a spotřeba pro potěchu v okamžiku spotřeby, se stávají smyslem života konzumního člověka. 43 Odpovědi na otázku 14 Jak často nakupujete nové oblečení? Nejvíce respondentů odpovědělo jednou za měsíc 52 %, druhé místo patřilo odpovědi sezóně 17%, třetí místo zaujala odpověď jednou či více krát týdně 21 % a poslední příčku obsadila odpověď jen, když je to nutné 10 %. Tabulka 4 Odpovědi na otázku 14 Odpovědi Počet respondentů % Jednou či více krát týdně Jednou za měsíc Sezóně Jen, když je to nutné Graf 2 Odpovědi na otázku 14 Jak často nakupujete nové oblečení? 17% 10% 21% Jednou či více krát týdně Jednou za měsíc 52% Sezóně Jen, když je to nutné 43 FROMM, E. Mít, nebo být?. Vyd. tohoto překladu 2. Překlad Jan Lusk. Praha: Aurora, 2014, 242 s. ISBN

44 Diskuze 73% respondentů nakupuje oblečení častěji než je sezónní nutnost obměny šatníku. Tento fakt hovoří ve prospěch potvrzení hypotézy 1. Permanentní obměna je to, po čem prahne homo consumens, preferuje ji před dlouhodobým vlastněním věcí. Objekty již několikrát použité se pro něj stávají okoukané a nudné. Jedinci vyznávající hodnoty jako konzumní člověk soudí druhé podle schopnosti spotřebovávat a obměňovat, nezáleží přitom na objektech, může se jednat o adresy bydliště, životní partnery, oblečení, automobily i televizní programy, druhotná je výše jejich majetku. 44 Odpovědi na otázku 16 Je pro Vás koupě nového automobilu známkou úspěchu? Nejméně respondentů odpovědělo, že ne 13%, nejvíce dotazovaných považuje nákup nového vozu za známku úspěchu 84 % a zbylá 3 % dotazovaných o tom nepřemýšlí. Tabulka 5 Odpovědi na otázku 16 Odpovědi Počet respondentů % Ano Ne Nepřemýšlím o tom URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Překlad Jan Lusk. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN

45 Graf 3 Odpovědi na otázku 16 Je pro Vás koupě nového automobilu známkou úspěchu? 13% 3% 84% Ano Ne Nepřemýšlím o tom Diskuze Zde je nejpatrnější charakter konzumního člověka, tedy oceňování materiálního úspěchu. 84 % vidí nákup nového vozu jako úspěch. Jedinec, jenž svůj vozový park obměňuje několikrát ročně extravagantními novinkami je pro konzumního člověka vzorem. Vzbuzuje v něm pocit závisti, touhu dosáhnout na takovéto možnosti a v neposlední řadě respekt a obdiv URBAN, L. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Překlad Jan Lusk. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN

46 Odpovědi na otázku 19 Elektroniku a spotřebiče do domácnosti kupujete, když Odpovědí v případě, že na trh dorazil nový model s lepšími funkcemi či designem bylo 55 % a v případě nutnosti 45%. Tabulka 6 Odpovědi na otázku 19 Odpovědi Počet respondentů % doslouží a je potřeba koupit nový dorazil na trh nový model Graf 4 Odpovědi na otázku 19 Elektroniku a spotřebiče do domácnosti kupujete, když doslouží a je potřeba koupit nový dorazil na trh nový model 46

47 Diskuze U této otázky není rozdíl mezi racionálním a konzumním způsobem nákupu tak patrný přesto se dotazovaní hlásí s rozdílem 10% ke konzumnímu způsobu nakupování. Charakteristickým znakem homo consumens jsou nervozita, neklidné sledování okolí, život v nekončícím pokušení a život rozdělený do epizod samoúčelné touhy. To co bylo předmětem touhy včera je již překonané a je nutno mezeru zaplnit hladověním po něčem dalším. 46 Odpovědi na otázku 20 Vyrážíte o víkendu na nákup do nákupních center? 53 % respondentů navštěvuje nákupní centra každý nebo téměř každý víkend a 19 % se přiznává k častější návštěvě. 17 % pak navštíví centra průměrně dvakrát v měsíci a zbylých 11% nákupní centra o víkendech nevyhledává. Tabulka 7 Odpovědi na otázku 20 Odpovědi Počet respondentů % každý víkend někdy i v týdnu každý nebo téměř každý víkend dvakrát v měsíci jednou v měsíci 12 9 téměř nenavštěvuji KELLER, J. Až na dno blahobytu. 3. vyd. Překlad Jan Lusk. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: EarthSave CZ, 2005, 132 s. Sociologie (Grada). ISBN

48 Graf 5 Odpovědi na otázku 20 Vyrážíte o víkendu na nákup do nákupních center? 17% 9% 2% 19% každý víkend někdy i v týdnu každý nebo téměř každý víkend dvakrát v měsíci 53% jednou v měsíci téměř nenavštěvuji Diskuze Jak je patrné respondenti mají nákupní centra velice v oblibě, celých 72 % dotazovaných je navštěvuje s vysokou frekvencí. Laciná zábava je jednou z mnoha forem projevů konzumního způsobu života. Jedná se o zaplnění volného času, se kterým si člověk neví rady, rozptýlení ze stereotypu všedního dne. Anglické to do shopping si rychle osvojila i moderní čeština. Z úst mnoha lidí na otázku co dělali o víkendu, můžeme slyšet: Byli jsme šopovat URBAN, Lukáš. Sociologie trochu jinak. 2., rozš. vyd. Překlad Jan Lusk. Ilustrace Zdeněk Prošek. Praha: Grada, 2011, 271 s. Sociologie (Grada). ISBN

49 Odpovědi na otázku 21 Používáte při placení nákupů kreditní kartu? Platbu kreditní kartou preferuje 61 % dotazovaných, 20 % přiznává občasné používání a 19 % používání kreditní karty popírá. Tabulka 8 Odpovědi na otázku 21 Odpovědi Počet respondentů % Vždy 7 5 Velmi často Občas či zřídka Nikdy Graf 6 Odpovědi na otázku 21 Používáte při placení nákupů kreditní kartu? 19% 5% 20% 56% Vždy Velmi často Občas či zřídka Nikdy Diskuze Používání kreditní karty je obdobné spotřebitelským úvěrům, peníze na účtu nemizí hned, úbytek je záležitostí budoucnosti a není tady nutné, řešit nedostatek finančních prostředků při nákupu. Toto je pro homo consumens rovněž typické. 49

50 Odpovědi na otázku 22 Jak často sledujete ve volném čase televizi? Dotazovaní uvedli, že televizi sledují každý den a 5 krát v týdnu v 59 % případů, 3 krát a dvakrát v týdnu v 11 % případů a v 30 % případů, že televizi nesledují. Tabulka 9 Odpovědi na otázku 22 Odpovědi Počet respondentů % každý den v týdnu dní v týdnu dny v týdnu dny v týdnu 4 3 televizor vlastním, ale televizi nesleduji televizor nevlastním 3 4 Graf 7 Odpovědi na otázku 22 Jak často sledujete ve volném čase televizi? 4% každý den v týdnu 26% 27% 5 dní v týdnu 3 dny v týdnu 3% 8% 32% 2 dny v týdnu televizor vlastním, ale televizi nesleduji 50

51 Diskuze Velice typické je pro konzumního člověka, způsob trávení volného času před televizním přijímačem. Homo consumens ve velkém konzumuje standardizovanou televizní zábavu, přičemž může zaplňovat i svůj žaludek. Z mého pohledu má, ale konzumace televizních programů efekt a spíše než zaplňování mozku kvalitními informacemi, dochází k jeho vyprazdňování. 59% respondentů uvedlo, že sledují programy televizních stanic 5 a více krát v týdnu. Odpovědi na otázku 23 Využíváte v současné době služeb nebankovních institucí v oblasti půjčování peněžních prostředků, čili máte úvěr? 54 % dotazovaných uvedlo, že má v současné době poskytnut jeden či více úvěrů, 36 % využilo úvěr v minulosti a 10 % uvedlo, že úvěr nevyužily ani v minulosti. Tabulka 10 Odpovědi na otázku 23 Odpovědi Počet respondentů % Ano několik 13 9 Ano jeden Ne, ale v minulosti jsem možnost úvěru využil/a Ne a ani v minulosti jsem úvěr nevyužil/a

52 Graf 8 Odpovědi na otázku 23 Využíváte v současné době služeb nebankovních institucí v oblasti půjčování peněžních prostředků, čili máte úvěr? 10% 9% Ano několik 36% 45% Ano jeden Ne, ale v minulosti jsem možnost úvěru využil/a Diskuze Využívání nákupu na splátky je typickým prostředkem získávání pro konzumního člověka. Nemusí čekat, až si na kýženou věc našetří, peněžní prostředky jsou ihned k dispozici a konzumace může pokračovat. Respondenti uvedli v 90 % případů existenci právě čerpaného nebo v minulosti čerpaného úvěru. 52

53 Odpovědi na otázku 26 Navštěvujete restaurační zařízení označovaná jako fastfood? V otázce návštěvy fastfoodových řetězců 59 % respondentů potvrdilo inklinaci k této formě stravování a 41 % uvedlo opak. Tabulka 11 Odpovědi na otázku 21 Odpovědi Počet respondentů % Ano Spíše ano Spíše ne Ne Graf 9 Odpovědi na otázku 21 Navštěvujete restaurační zařízení označovaná jako fastfood? 18% 16% 23% 43% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 53

54 Diskuze Tuto otázku jsem vložil do dotazníku jen pro zajímavost. Všeobecná oblíbenost fastfoodových restaurací není ničím překvapivým. Překvapivé je, ale procento dotazovaných, kteří označili možnost spíše ne a ne celých 41 %. Hypotéza 1 je potvrzena Na základě provedených diskuzí potvrzuji správnost stanovené hypotézy, tedy více než 50% dotazovaných projevuje znaky konzumního způsobu života. 54

55 6.1.2 Racionalita vs. iracionalita, impulsivnost vs. neimpulsivnost v rozhodování o nákupu H2: Předpokládám, že 75% žen své nákupy nerozmýšlí, chovají se při nakupování iracionálně a impulsivně. Odpovědi na otázku 6 Na nákup potravin chodíte s připraveným seznamem nebo se rozhodujete až v obchodě? Na otázku jestli si nakupující ze skupiny ženy připravují seznam, se kterým jdou na nákup. Odpovědělo 63 %, že se rozhodují až v obchodě, 25 % si nákupní seznam připraví příležitostně a zbylých 12 % chodí nakupovat s předem připraveným seznamem. Tabulka 12 Odpovědi na otázku 6 (ženy) Odpovědi Počet respondentů - ženy % Vždy nakupuji s připraveným seznamem Někdy si seznam připravím Ne rozhoduji se na místě Graf 10 Odpovědi na otázku 6 (ženy) Na nákup potravin chodíte s připraveným seznamem nebo se rozhodujete až v obchodě? 63% 12% 25% Vždy nakupuji s připraveným seznamem Někdy si seznam připravím Ne rozhoduji se na místě 55

56 Diskuze Odpovědi na otázku 6 podporují druhou hypotézu 88 % ve prospěch impulsivního nakupování žen. Odpovědi na otázku 7 Stává se Vám, že si z nákupu odnesete více, než pro co jste přišli? Nejvíce respondentů uvedlo možnost velmi často a to ve 46 % případů. Druhá nejčetnější byla občas se 38 %. Možnost vždy zvolilo 7 % dotazovaných, zřídka 5 % a 4 % zvolilo možnost nikdy. Tabulka 13 Odpovědi na otázku 7 (ženy) Odpovědi Počet respondentů - ženy % Vždy 6 7 Velmi často Občas Zřídka 4 5 Nikdy 3 4 Graf 11 Odpovědi na otázku 7 (ženy) Stává se Vám, že si z nákupu odnesete více, než pro co jste přišli? 6% 7% 12% Vždy 40% Velmi často 35% Občas Zřídka Nikdy 56

57 Diskuze Z výčtu odpovědí vyplívá, převaha impulsivního nakupování ve skupině ženy, celých 91 % dotazovaných projevuje sklony k impulsivnímu nakupování. Odpovědi na otázku 11 Stává se Vám, že koupíte nějakou věc a následně zjistíte, že je pro Vás zbytečná? Nejčastější zvolenou odpovědí se stala možnost občas se 45 %. Velmi často jako svou odpověď zvolilo 42 % dotazovaných žen. 9 % pak zvolilo možnost zřídka a jen ve 4 % případů byla vybrána možnost nikdy. Tabulka 14 Odpovědi na otázku 11 (ženy) Odpovědi Počet respondentů - ženy % Velmi často Občas Zřídka 7 9 Nikdy 3 4 Graf 12 Odpovědi na otázku 11 (ženy) Stává se Vám, že koupíte nějakou věc a následně zjistíte, že je pro Vás zbytečná? 45% 9% 4% 42% Velmi často Občas Zřídka Nikdy 57

58 Diskuze U této otázky je inklinace k iracionálnímu nakupování evidentní 87 % dotazovaných žen připouští nákup zbytečného zboží. Hypotéza 2 je potvrzena Na základě provedených diskuzí potvrzuji správnost stanovené hypotézy. Dle provedených diskuzí konstatuji, že přes 75 % respondentů ze skupiny ženy, inklinuje k iracionálnímu a impulsivnímu nakupování. 58

59 H3: Předpokládám, že 50% mužů své nákupy rozmýšlí a jejich nákupní zvyky jsou racionální a promyšlené. Odpovědi na otázku 6 Na nákup potravin chodíte s připraveným seznamem nebo se rozhodujete až v obchodě? Na otázku jestli si dotazovaní připravují seznam, se kterým jdou na nákup, odpovědělo nejvíce mužů, že si seznam připraví a to v 63 % případů. Ve 21 % případů odpověděli, že si seznam připraví jen občas a 16 % dotazovaných zvolilo možnost, kdy se rozhodují až v obchodě. Tabulka 15 Odpovědi na otázku 6 (muži) Odpovědi Počet respondentů - muži % Vždy nakupuji s připraveným seznamem Někdy si seznam připravím Ne rozhoduji se na místě 9 16 Graf 13 Odpovědi na otázku 6 (muži) Na nákup potravin chodíte s připraveným seznamem nebo se rozhodujete až v obchodě? 21% 16% 63% Vždy nakupuji s připraveným seznamem Někdy si seznam připravím Ne rozhoduji se na místě 59

60 Diskuze Odpovědi na otázku 6 podporují třetí hypotézu 63 % mužů, chodí do obchodu s připraveným nákupním seznamem. Jejich nákup je předem promyšlený tedy racionální. Odpovědi na otázku 7 Stává se Vám, že si z nákupu odnesete více, než pro co jste přišli? Nejčetnější označenou odpovědí se stala ve skupině muži možnost zřídka se 40 %. Odpověď občas zvolilo 35 % respondentů. 12 % dotazovaných uvedlo možnost velmi často. Možnost vždy zvolilo 7 % respondentů a 6 % mužů uvedlo odpověď nikdy. Tabulka 16 Odpovědi na otázku 7 (muži) Odpovědi Počet respondentů - muži % Vždy 4 7 Velmi často 7 12 Občas Zřídka Nikdy 3 6 Graf 14 Odpovědi na otázku 7 (muži) Stává se Vám, že si z nákupu odnesete více, než pro co jste přišli? 6% 7% 12% Vždy 40% Velmi často 35% Občas Zřídka Nikdy 60

61 Diskuze Ve 46 % odpověděli muži, že si z nákupu neodnáší nic navíc a ve 35 % zvolili možnost občas. Jednoznačná neimpulsivnost z nakupování zde není, nicméně se k hranici 50 % je velmi blízko. Odpovědi na otázku 11 Stává se Vám, že koupíte nějakou věc a následně zjistíte, že je pro Vás zbytečná? Nejčastější zvolenou odpovědí se stala možnost zřídka s 55 %. Možnost občas zvolilo 24% dotazovaných. 13 % respondentů uvedlo, že nenakupuje věci pro ně zbytečné a jen 8% dotazovaných mužů zvolilo odpověď velmi často. Tabulka 17 Odpovědi na otázku 11 (muži) Odpovědi Počet respondentů - muži % Velmi často 4 8 Občas Zřídka Nikdy

62 Graf 15 Odpovědi na otázku 11 (muži) Stává se Vám, že koupíte nějakou věc a následně zjistíte, že je pro Vás zbytečná? 13% 8% 55% 24% Velmi často Občas Zřídka Nikdy Diskuze V otázce nakupování zbytečného zboží, muži v 68 % odpověděli možností zřídka a nikdy. Je zde patrná neimpulsivnost v nakupování. Hypotéza 3 je potvrzena Na základě provedených diskuzí potvrzuji správnost stanovené hypotézy. Dle výsledků konstatuji, nejméně 50 % mužů se chová při nakupování neimpulzivně a racionálně. 62

63 6.1.3 Vliv reklamy na chování spotřebitele V této subkapitole se zaměřím na analýzu otázek dotazníkového šetření souvisejících s vlivem reklamy na spotřebitele a jeho ovlivnitelnost při nákupu. Reklama je způsob jak si získat zákazníky a pomocí umu kreativců reklamních agentur je nalákat na produkt a zajistit tím nákup nabízeného zboží či služby. Otázka působení reklamy na spotřebitele velice úzce souvisí s tématem práce tedy s konzumním stylem života dnešního člověka. Odpovědi na otázku 8 Necháváte si do poštovní schránky vkládat reklamní letáky? Zda si dotazovaní nechávají do svých schránek vkládat letáky, odpovědělo 60% z nich, že ano a zběžně je prolistují. 9 % dotazovaných je dokonce podrobně studuje. Naopak 16% respondentů reklamní letáky odmítá a 15 % z celkového počtu dotazovaných je po nalezení v poštovní schránce likviduje. Tabulka 18 Odpovědi na otázku 8 Odpovědi Počet respondentů % Ano a podrobně je čtu 12 9 Ano a zběžně je prolistuji Ano, ale ihned je vyhazuji Ne reklamní letáky odmítám nálepkou Reklamní letáky se stali dle provedeného průzkumného šetření velice účinným nástrojem reklamy. 60 % respondentů se hlásí k jejich čtení byť jen zběžnému. 9 % dotazovaných dokonce přiznává jejich podrobné studování. 63

64 Zajímavé je srovnání výsledků muži vs. ženy. Procentuálně věnuje něžné pohlaví reklamním letákům větší pozornost. 14 % žen letáky podrobně čte, zato u mužů jen 4 %. Tabulka 19 Odpovědi na otázku 8 (muži vs. ženy) Ano a podrobně je čtu Ano a zběžně je prolistuji Ano, ale ihned je vyhazuji Ne reklamní letáky odmítám nálepkou ženy 14 % 63 % 14 % 9 % muži 4 % 57 % 17 % 22 % Graf 16 Odpovědi na otázku 8 (muži vs. ženy) 70% 60% 57% 63% 50% 40% 30% 20% 10% 4% 14% 17% 14% 22% 9% muži ženy 0% Ano a podrobně je čtu Ano a zběžně je prolistuji Ano, ale ihned je vyhazuji Ne reklamní letáky odmítám nálepkou 64

65 Odpovědi na otázku 9 Nakupujete zboží značené slevou nebo zboží v akci? S reklamou souvisí i otázka zlevněného a akčního zboží, i když se jedná ve své podstatě o podporu prodeje. K nákupu zlevněného nebo akčního zboží inklinuje 31 % dotazovaných, 41 % jen občasně, 23 % zřídka a 5 % respondentů tvrdí, že zlevněné nebo akční zboží nekupuje. Tabulka 20 Odpovědi na otázku 9 Odpovědi Počet respondentů % Velmi často Občas Zřídka Zlevněné zboží téměř 7 5 nenakupuji Slevu či akci jako podporu prodeje lze dle provedeného šetření vnímat jako účinný nástroj podpory prodeje. V následujícím srovnání je opět patrná převaha žen v příznivé reakci na reklamu (podporu prodeje) 41 % z dotazovaných žen na nabídku zlevněného zboží takzvaně slyší a velmi často ho kupují. Což koresponduje s výsledky předchozí otázky číslo 8, kde se ukázalo, že ženy věnují reklamním letákům větší pozornost oproti mužům. I u otázky číslo 9 bylo procento mužů nižší konkrétně 34 % z nich, kupuje zlevněné zboží velmi často. 65

66 Tabulka 21 Odpovědi na otázku 9 (muži vs. ženy) Velmi často Občas Zřídka Zlevněné zboží téměř nenakupuji ženy 41 % 44 % 9 % 6 % muži 34 % 53 % 11 % 2 % Graf 17 Odpovědi na otázku 9 60% 53% 50% 40% 41% 34% 44% 30% ženy 20% 10% 9% 11% 6% 2% muži 0% Velmi často Občas Zřídka Zlevněné zboží téměř nenakupuji 66

67 Odpovědi na otázku 10 Při nabídce množstevní slevy koupíte množství, pro něž jste přišli nebo nakoupíte více za účelem dosažení na slevu? Odpověď ano zvolilo 79 % dotazovaných a 21 % označilo odpověď ne. Tabulka 22 Odpovědi na otázku 10 Odpovědi Počet respondentů % Ano Ne koupím jen to, pro co jsem přišel/a U výsledků této otázky hraje roli iracionalita nakupujících a z předchozí otázky víme, že slevy jsou u zákazníků oblíbené. V tomto případě se obě fakta prolnula a respondenti uvedli, že než aby si množstevní slevu nechali ujít, raději nakoupí větší množství, než pro které přišli. Ve srovnání pohlaví vedou opět ženy. 88% z nich zvětší objem nákupu, aby na množstevní slevu dosáhly. Oproti 63 % z řad mužů. Tabulka 23 Odpovědi na otázku 10 (muži vs. ženy) Ano Ne koupím jen to, pro co jsem přišel/a ženy 88 % 12 % muži 63 % 37 % Graf 18 Odpovědi na otázku 10 (muži vs. ženy) 100% 80% 88% 63% 60% 40% 20% 12% 37% ženy muži 0% Ano Ne koupím jen to, pro co jsem přišel/a 67

68 Odpovědi na otázku 12 Myslíte si, že se při nákupu necháváte ovlivnit reklamou? Odpověď ano a spíše ano zvolilo 23 % dotazovaných. Možnost odpovědi spíše ne a ne zvolilo 77 % respondentů. Tabulka 24 Odpovědi na otázku 12 Odpovědi Počet respondentů % Ano 11 8 Spíše ano Spíše ne Ne V tomto případě jsou odpovědi velmi subjektivní. Na základě vyhodnocení odpovědí v předešlých otázkách se ukázalo, že reklama je velice účinný marketingový nástroj. Dotazovaní, ale ve většině případů tuto skutečnost popírají a myslí si, že na mě reklama vliv nemá. Průkaznější jsou potom výsledky otázky číslo 25, kdy respondenti hovoří o svém okolí, tam ovlivnění reklamou připouští. Když srovnáme odpovědi mužů a žen, zdá se, že muži odpovídají objektivněji. Tabulka 25 Odpovědi na otázku 12 (muži vs. ženy) Ano Spíše ano Spíše ne Ne ženy 6 % 11 % 55 % 28 % muži 11 % 23 % 58% 8 % Graf 19 Odpovědi na otázku 12 (muži vs. ženy) 60% 55% 58% 50% 40% 30% 20% 10% 11% 6% 23% 11% 28% 8% ženy muži 0% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 68

69 Odpovědi na otázku 25 Pozorujete, že se lidé ve Vašem okolí nechávají ovlivnit reklamou? Nejvíce respondentů uvedlo možnost ano ve 43 % případů. Druhá nejčetnější odpověď byla spíše ne s 27 %. 24 % respondentů uvedlo spíše ano a zbylých 6 % uvedlo ne. Tabulka 26 Odpovědi na otázku 25 Odpovědi Počet respondentů % Ano Spíše ano Spíše ne Ne 8 6 Odpovědi na tuto otázku jsou v přímém rozporu oproti odpovědím na otázku předchozí. Ve srovnaní s analýzou odpovědí na otázku číslo 12, připouští dotazovaní vliv reklamy na své okolí, na sebe pak nikoliv. Toto mne vede k závěru, že respondenti vnímají vliv reklamy i na svou osobu jen o tom nechtějí vypovídat. Snáze se totiž upozorňuje na chyby ostatních než na ty své. Četnost odpovědí ano a spíše ano v 77 % případů je diametrálně odlišná než v otázce číslo 12, kde tyto možnosti zvolilo jen 23 % respondentů. Srovnání výsledků podle pohlaví dotazovaných dopadlo rovněž zajímavě, ženy s převahou 88 % v odpovědích ano a spíše ano, upozorňují na ovlivnění svého okolí reklamou. Muži naopak většinově uváděli možnost ne a spíše ne a to v 68 % případů. Odpovědi mužů by se daly vysvětlit dvěma způsoby, buď jsou opravdu přesvědčeni, že jejich okolí se lákáním reklamy nenechá strhnout nebo jim je to zkrátka jedno a neřeší to. 69

70 Tabulka 27 Odpovědi na otázku 25 (muži vs. ženy) Ano Spíše ano Spíše ne Ne ženy 58 % 29 % 10 % 3 % muži 17 % 15 % 56 % 12 % Graf 20 Odpovědi na otázku 25 (muži vs. ženy) 60% 58% 56% 50% 40% 30% 20% 29% 17% 15% 10% 12% ženy muži 10% 3% 0% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 70

71 6.1.4 Preference faktorů ovlivňujících rozhodování spotřebitele. Odpovědi na otázku 15 Je pro Vás při nákupu důležitější značka kvalita či cena? Stupnice od 1 nejméně důležitá 5 nejvíce důležitá. Největší procento respondentů označilo kvalitu jako nejvíce důležitý faktor při rozhodování při nákupu zboží, jmenovitě 41 % dotazovaných. Značku jako nejdůležitější vlastnost výrobku vnímá 28% respondentů. 34 % dotazovaných uvedlo cenu jako druhou nejdůležitější vlastnost zboží. Tabulka 26 Odpovědi na otázku Značka 28 % 15 % 27 % 12 % 16 % Kvalita 41 % 28 % 21 % 7 % 3 % Cena 23 % 34 % 18 % 15 % 10 % Graf 21 Odpovědi na otázku 15 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Značka Kvalita Cena U této otázky jsem nezaznamenal výrazné rozdíly mezi pohlavími, větší rozdíly projevovaly mezi sebou věkové skupiny. V následující tabulce uvádím procenta respondentů, kteří dali jednotlivým faktorům nejvyšší známku dle věkových skupin. 71

72 Tabulka 27 Odpovědi na otázku 15 (dle věkových skupin) nad 60 Značka 46 % 28 % 28 % 15 % Kvalita 38 % 39 % 29 % 15 % Cena 16 % 33 % 43 % 70% Graf 22 Odpovědi na otázku 15 (dle věkových skupin) 80% 70% 60% 50% 40% 30% Značka Kvalita Cena 20% 10% 0% nad 60 Podle nejvyšší přiřazené známky jednotlivým faktorům, by se dalo říci, že věková skupina vybírá zboží podle značky. Věková skupina zase upřednostňuje kvalitu při výběru zboží. Cenu jako nejdůležitější faktor potom vidí skupiny a nad

73 6.1.5 Faktory ovlivňující výběr obchodu. Odpovědi na otázku 18 Při výběru obchodu, kde budete nakupovat je pro Vás důležité Vysokou kvalitu nabízeného zboží si při výběru obchodu nejvíce cení 38 % dotazovaných. 37 % respondentů nejvíce oceňuje přehlednost rozmístěného zboží a garanci rychlého nákupu. Největší váhu přisuzuje záruce nízkých cen při výběru obchodu 33 % dotazovaných. Tabulka 28 Odpovědi na otázku Vysoká kvalita 38 % 27 % 25 % 6 % 4 % Nízké ceny 33 % 29 % 14 % 12 % 12 % Velký výběr zboží 29 % 37 % 23% 7 % 4 % Ochota a přívětivost personálu 24 % 17 % 26 % 24 % 9 % Přehlednost sortimentu/možnost 37 % 23 % 16 % 13 % 11 % rychlého nákupu Graf 23 Odpovědi na otázku 18 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Vysoká kvalita Nízké ceny Velký výběr zboží Ochota a přívětivost personálu Přehlednost sortimentu/možnost rychlého nákupu 73

74 Procento dotazovaných, kteří preferují vysokou kvalitu nabízeného zboží, koresponduje s odpověďmi na předchozí otázku číslo 15, kde 41 % dotazovaných preferuje kvalitu zboží před značkou a cenou. Překvapivé je zjištění, že 33 % respondentů dává vyšší váhu nízkým cenám v obchodě oproti 23 % (otázka 15), kteří zvolili cenu jako nejdůležitější faktor při výběru zboží. 37 % respondentů přisuzující nejvyšší důležitost přehledně organizovanému sortimentu a možnosti rychlého nákupu je rovněž zajímavým faktem Prostředky získávání informací o zboží Odpovědi na otázku 17 Při výběru zboží se nejčastěji řídíte Tabulka 29 Odpovědi na otázku 17 Velmi často Občas Zřídka Nikdy Radami přátel a známých 38 % 40 % 16 % 7 % Nechám si poradit prodavačem/ prodavačkou v obchodě 33 % 40 % 19 % 8 % Sleduji internetové rádce 26 % 24 % 17 % 33 % Graf 24 Odpovědi na otázku 17 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Velmi často Občas Zřídka Nikdy Radami přátel a známých Nechám si poradit prodavačem/ prodavačkou v obchodě Sleduji internetové rádce Na této otázce je nejzajímavější procento respondentů sledující internetové rádce velmi často 26 %. A 33 % dotazovaných, kteří uvedli, že internetové rádce jako zdroj informací vůbec neužívají. V dnešní době bych čekal jiný poměr vůči ostatním zdrojům informací. Hlavně v souvislosti s rostoucí popularitou internetových obchodů a sociálních sítí. 74

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: 62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K?

P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K? P O D T L A K E M A K Č N Í C H N A B Í D E K? Z d e n ě k S k á l a, R e s e a r c h D i r e c t o r R e t a i l & S h o p p e r, I N C O M A, 24. 11. 2 0 1 0 1. TRENDY: KRIZE, CENY, AKCE 2. PROMOČNÍ

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček

SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET. Martin Souček SPOTŘEBITELSKÝ KOŠ CONSUMER BASKET Martin Souček Abstrakt: Práce se zabývá spotřebitelským košem a jeho vztahem k marketingu. Snaží se popsat vzájemné souvislosti a význam spotřebitelského koše pro marketing

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOU potravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 1./01/ 02/12 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické

Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické Základy marketingu Základní literatura Boučková J. a kol.: Marketing Beckovy ekonomické učebnice, 2003 M. Kašík, K. Havlíček: Podnikový marketing, VŠFS europress, 2004 M. Kašík, K. Havlíček: Marketingové

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás žene do záhuby podporou zbytečného konzumu a zbavuje nás naší vůle? Část výzkumu, jejíž výsledky předkládá ČMS ČESKÁ MARKETINGOVÁ

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova k občanství 9. ročník Zpracovala: Mgr. Romana Křížová Člověk, stát a právo Rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1 Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah teorie a empirie. Téma č. 1 Výzkum trhu Historický vývoj: Výzkum veřejného mínění, sociologický

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Management. Ing. Jan Pivoňka

Management. Ing. Jan Pivoňka Management Ing. Jan Pivoňka S čím se management plete? Marketing - Úkolem marketingu je zabezpečit maximální ekonomický efekt podniku tím, že systematicky vytváří poptávku po nabízeném produktu. Ekonomie

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody

SWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

Globální svět a komunikace požadavky k předmětu

Globální svět a komunikace požadavky k předmětu Globální svět a komunikace požadavky k předmětu SMK LS 2012/2013 PhDr. Iva Petrová iva.petrova.13@gmail.com Obsah předmětu V rámci předmětu bude věnována pozornost těmto tématům: Globální svět a komunikace

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám

Více

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007

Základy marketingu. vní. Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007 Základy marketingu Přednášky pro Vysokou školu finanční a správn vní Ing. Miloslav Vaňák 2006-2007 1 Přednáška 1: Definice marketingu Trocha historie: Snaha minimalizovat riziko, které je spojeno se vstupem

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace Marketingový výzkum 11 Výzkum pro potřeby marketingové komunikace Struktura přednášky Proč realizovat výzkum marketingové komunikace? Příprava výzkumu Přehled typů a metod výzkumu Podstata některých metod

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing. Vlasáková 1 Mark trh Nauka o trhu. je společenská

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz

marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Koncept jádra j marketingu Definice pojmů Ing. Lucie Vokáčov ová, vokacova@pef.czu.cz Pojetí marketingu Pohled ekonomů: Marketing je proces výměny užitné hodnoty, kterou kupující získává od prodejce ve

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2012

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2012 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2012 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 1./01/02/17 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY

Mark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY Marketingový výzkum Realizace Tomek - Vávrová YMVY Proces marketingového výzkumu Návrh projektu výzkumu Stanovení zdrojů a způsobu získávání informací Sběr informací Vyhodnocení výzkumu a interpretace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Multikulturní komunikace

Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace... 1 1.1 Co znamená multikulturalismus?... 1 1.2 Význam jazyka... 2 1.3 Jak kultura ovlivňuje komunikaci?... 3 1.4 Kulturní dimenze... 4 1.5 Nonverbální

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč.

I N F L A C E. Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. I N F L A C E Mgr. Erika Chmelířová, CHM_62_INOVACE_8.M.32 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 15.5.2013 Matematické praktikum 8. roč. INFLACE 5 1 17:55 1 Výukový materiál je připraven pro 9. ročník s využitím Power

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Marketing. PhDr.Ing.Jaroslava Dědková Ph.D. Katedra marketingu. jaroslava.dedkova@tul.cz

Marketing. PhDr.Ing.Jaroslava Dědková Ph.D. Katedra marketingu. jaroslava.dedkova@tul.cz Marketing PhDr.Ing.Jaroslava Dědková Ph.D. Katedra marketingu jaroslava.dedkova@tul.cz Alsbury A., Jay R. Dědková J. Honzáková I. Foret M., Procházka P., Vaculík J. Horáková I. Kolektiv autorů Odborná

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

SLOVO AUTORA SEZNAM KAPITOL VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI

SLOVO AUTORA SEZNAM KAPITOL VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI SLOVO AUTORA SEZNAM KAPITOL VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI 1. PODSTATA MARKETINGU 1.1 DEFINOVÁNÍ MARKETINGU 1.2 MARKETINGOVÝ MIX - 4 P MARKETINGU 1.3 PODNIKATELSKÉ KONCEPCE - HISTORIE MARKETINGU

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá

ČEŠI A REKLAMA 2015. Na jaké otázky výzkum odpovídá ČEŠI A REKLAMA 2015 Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnos. k reklamě. Výzkum navazuje na šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. a ve kterém

Více

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje MV-TES, 1. ROČNÍK, PFS, KAP/GS HEDVIKA TUČKOVÁ, KLÁRA SUDOVÁ Úvod

Více

Motivace, stimulace, komunikace

Motivace, stimulace, komunikace Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je

Více