VYHODNOCENÍ VLIVŮ AKTUALIZACE SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA)

Transkript

1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ AKTUALIZACE SUROVINOVÉ POLITIKY LIBERECKÉHO KRAJE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA) dle zákona č. 100/2001 sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, včetně vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Duben 2011 (vyhodnocení provedeno k verzi koncepce ARSP LK z dubna 2011) Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 18/ Praha 8 tel.:

2 2

3 Tato zpráva byla připravena společností Integra Consulting Services s.r.o. ve spolupráci s dalšími experty pro výhradní použití Krajského úřadu Libereckého kraje. Případné použití nebo šíření tohoto dokumentu nebo jeho části jakýmkoliv dalším subjektem je možné pouze za současného uvedení této citace: Integra Consulting Services et al. (2011): Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje na životní prostředí V Praze, 17. května Martin Smutný, jednatel Integra Consulting Services s.r.o. Kontakt na zástupce řešitele: Ing. Jana Kortanová Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 18/ Praha 8 Tel.: jana.kortanova@integranet.cz 1

4 2

5 OBSAH 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ZÁKLADNÍ INFORMACE O REGIONÁLNÍ SUROVINOVÉ POLITICE LIBERECKÉHO KRAJE A JEJÍ AKTUALIZACI OBSAH KONCEPCE CÍLE KONCEPCE VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM 27 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Klimatické poměry Ovzduší Geomorfologické poměry Geologie Vody Půdy Příroda a krajina včetně lesů Kulturní dědictví PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 13 3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY 14 4 VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ) 25 5 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ 27 6 ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 37 3

6 6.1 PŘÍSTUPY A METODY POSOUZENÍ SEA VYMEZENÍ PŘEDMĚTU POSOUZENÍ HODNOCENÍ OPATŘENÍ ARSP LK SOUHRN VYHODNOCENÍ VLIVŮ OPATŘENÍ ARSP LK NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SOUHRN VYHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH KUMULATIVNÍCH VLIVŮ ARSP LK 97 7 PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW) VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT POPIS PROVEDENÍ POSOUZENÍ ARSP LK NA ŽIVOTNÍPROSTŘEDÍ PROBLÉMY PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTŮ VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI NÁVRH STANOVISKA SEZNAM SAMOSTATNÝCH PŘÍLOH 127 4

7 5

8 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Charakteristiky klimatických oblastí 33 Tabulka 2 Charakteristiky klimatických oblastí 33 Tabulka 3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod 41 Tabulka 4 Využití půdy v Libereckém kraji v letech Tabulka 5 Členění lesů na území Libereckého kraje dle jejich funkčního využívání k Tabulka 6 Kulturní památky v Libereckém kraji 9 Tabulka 7 Památky v LK 12 Tabulka 8 Cíle národních koncepcí 27 Tabulka 9 Cíle krajských koncepcí 31 Tabulka 10 Hodnotící stupnice 40 Tabulka 11 Hodnocení opatření ARSP LK 41 Tabulka 12 Návrh sady indikátorů pro monitoring 102 Tabulka 13 Přehled způsobů vypořádání závěrů zjišťovacího řízení 109 Tabulka 14 Přehled vyjádření došlých v rámci zjišťovacího řízení 113 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Geografická mapa Libereckého kraje 29 Obrázek 2 Okresy Libereckého kraje 30 Obrázek 3 Administrativní členění Libereckého kraje 31 Obrázek 4 Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji 32 Obrázek 5 Geologická stavba území Libereckého kraje 40 SEZNAM GRAFŮ graf 1 Roční aritmetické průměry oxidu siřičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m -3 ] 34 graf 2 Roční aritmetické průměry oxidu dusičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m -3 ] 34 graf 3 Roční aritmetické průměry poletavého prachu PM 10 v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m -3 ] 35 graf 4 Roční aritmetické průměry benzenu a benzo(a)pyrenu na stanici v Liberci [µg.m -3 ] 36 graf 5 Roční aritmetické průměry arsenu v monitorovací síti Libereckého kraje [ng.m -3 ] 36 graf 6 Roční aritmetické průměry kadmia v monitorovací síti Libereckého kraje [ng.m -3 ] 37 graf 7 Alergenně velmi významné pyly v letní až podzimním období 2009 v monitorovací síti ČR [počet pylových zrn.m -3 ] 38 graf 8 Průběh pylové sezóny monitorovací stanice Liberec [počet pylových zrn.m -3 ] 38 6

9 ŘEŠITELSKÝ KOLEKTIV POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Mgr. Martin Smutný (Integra Consulting Services s.r.o.) autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí vedoucí týmu, monitoring, indikátory, kritéria pro výběr projektů Ing. Jana Kortanová (Integra Consulting Services, s.r.o.) koordinátor týmu, metodický postup hodnocení zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů půda, problematika druhotných surovin, koncepční soulad RNDr. Milan Macháček (EKOEX JIHLAVA) autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí autorizovaná osoba dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny příroda a krajina, NATURA Prom. geol. Jiří Maňour, CSc (samostatný konzultant) autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí hydrogeologie, povrchové vody Ing. Dana Potužníková (ZÚ se sídlem v Pardubicích) autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, č. osvědčení 004/04 osoba způsobilá pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí osvědčení odborné způsobilosti č. 3/2009 veřejné zdraví vč. ovzduší a hluku Ing. Jiří Dusík (Integra Consulting Services s.r.o.) metodický postup hodnocení 7

10 SEZNAM ZKRATEK AOPK DP EIA EVL GIS HIA CHKO CHLÚ CHOPAV LP MZe MZCHÚ MŽP N NEL NP OOP ORP P PO PR PUPFL Q SEA SEZ ÚKZÚZ ÚSES VKP VÚV ZOPK ZPF ZPV ZÚR ZVLCHÚ Agentura ochrany přírody a krajiny dobývací prostor posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) evropsky významná lokalita geografický informační systém posuzování vlivů záměrů na veřejné zdraví chráněná krajinná oblast chráněné ložiskové území chráněná oblast akumulace vod ložisková plocha Ministerstvo zemědělství ČR maloplošné zvláště chráněné území Ministerstvo životního prostředí ČR dusík nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) národní park orgány ochrany přírody obec s rozšířenou působností fosfor ptačí oblast přírodní rezervace pozemek určený k plnění funkcí lesa průtok posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) stará ekologická zátěž Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský územní systém ekologické stability významný krajinný prvek Výzkumný ústav vodohospodářský zákon o ochraně přírody a krajiny zemědělský půdní fond zákon o posuzování vlivů na životní prostředí zásady územního rozvoje zvláště chráněné území 8

11 Název koncepce: Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje (dále také ARSP LK) Předkladatel: Liberecký kraj U Jezu 642/2a, Liberec 2 Oprávněný zástupce předkladatele: Ve věcech technických: Mgr. Michael Otta vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropských projektů RNDr. Ivana Pecháčková vedoucí oddělení rozvojových koncepcí Tel.: ivana.pechackova@kraj-lbc.cz Oprávněný zástupce zpracovatele SEA: Ing. Jana Kortanová jednatelka Integra Consulting Services s.r.o. Pobřežní 16, 18600, Praha 8 Karlín Tel.: jana.kortanova@integranet.cz Příslušný orgán k vydání stanoviska dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí 9

12 LEGISLATIVNÍ RÁMEC POSUZOVÁNÍ Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zahrnuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení účinků určitých plánů a programů na životní prostředí č. 2001/42/EC. Posouzení vlivů Aktualizace surovinové politiky Libereckého kraje (dále také ARSP LK ) na životní prostředí a zdraví obyvatel (dále také SEA ) probíhá dle požadavků výše uvedeného zákona. Současně s vyhodnocením z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel je Koncepce podrobena vyhodnocení vlivů na ptačí oblasti a evropsky významné lokality dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na základě požadavků orgánů ochrany přírody a krajiny, které se ve stanovisku vyjádřily ve smyslu, že nelze vyloučit vliv na lokality soustavy Natura Při zpracování posouzení byla zohledněna Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (MŽP, edice Planeta 7/2004), a metodika pro Strukturální fondy EU Handbook on SEA for Cohesion Policy Zpracovatel SEA vycházel také z principů aplikace SEA popsaných v Ressource Manual to Support Application of the UNECE Protocol on Strategic Environmental Assessment (UNECE a REC CEE, duben 2007). Posouzení také vycházelo z dokument EK Non-energy mineral extraction and Natura Obsah a rozsah SEA ARSP LK byl stanoven závěrem zjišťovacího řízení podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, který byl vydán Odborem posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstva životního prostředí dne , č.j.: 13237/ENV/10. 10

13 1 OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O REGIONÁLNÍ SUROVINOVÉ POLITICE LIBERECKÉHO KRAJE A JEJÍ AKTUALIZACI Regionální surovinová politika patří k zásadním strategickým dokumentům kraje. Poskytuje přehled a charakteristiku ložisek nerostných surovin na území kraje, hodnotí zásoby, vývoj těžby a její vliv na životní prostředí, zabývá se vývojem potřeby surovin, navrhuje postupy a opatření při využívání surovinových zdrojů v kraji. Hlavními uživateli RSP LK jsou především příslušné odbory KÚ LK, pověřená města a dotčené obce, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR (odbor ochrany horninového a půdního prostředí a odbor výkonu státní správy VIII MŽP ČR). Regionální surovinová politika je důležitým odborným podkladem pro samosprávu LK a jednotlivé odbory KÚ LK (především odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, odbor životního prostředí a zemědělství, odbor územního plánování), při rozhodování a vydávání stanovisek k nejrůznějším záměrům předkládaným na KÚ LK a dotýkajících se problematiky nerostných surovin na území kraje. Vychází z národní Surovinové politiky ČR. V současné době je platný národní dokument, který Vláda České republiky na svém zasedání schválila usnesením č Dokument Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, který představuje základní koncepční materiál, definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Avšak v současné době je zároveň připravována nová Surovinová politika ČR, resp. aktualizace stávající Surovinové politiky ČR. Souběžně s přípravou tohoto národního dokumentu je připravována také aktualizace Státní energetické koncepce ČR, která se surovinovou politikou úzce souvisí. Hlavní důvody aktualizace: neaktuálnost výchozích dat (data jsou z roku ); změny v evidenci a zákonné ochraně ložisek nerostných surovin a prognózních zdrojů - využívání a evidence výhradních a nevýhradních ložisek nerostných surovin, rebilance výhradních ložisek nerostných surovin, nové výsledky výpočtu zásob nerostných surovin a výsledky přehodnocení prognózních zdrojů, nově stanovené či zrušené dobývací prostory, nově stanovená chráněná 11

14 ložisková území, nová průzkumná území, stanovení předchozích souhlasů na stanovení dobývacích prostorů apod.; nové záměry na využití nerostných surovin; nové informace z průzkumů; postupně rostoucí intenzifikace těžby stavebních surovin, zejména štěrkopísků a stavebního kameniva na území kraje vyvolává růst zájmu o otvírku dalších dosud netěžených ložisek; koordinace s národními dokumenty Surovinová politika ČR a Státní energetická koncepce, které jsou v současné době aktualizovány a mají být předloženy do konce roku 2011 ke schválení na jednání vlády ČR; Cíl aktualizace: získání a vyhodnocení aktuálních dat surovinového potenciálu na území Libereckého kraje; zhodnocení současného stavu a trendů využití surovin a reálně vytěžitelných zásob na území Libereckého kraje ve vazbě ke klíčovým investičním záměrům v kraji i za hranicí kraje (sousední kraje, Polsko) a ve vazbě k územnímu rozložení ložisek; definování současných problémů, potřeb a opatření pro využívání surovinového potenciálu kraje v dalších letech. 12

15 1.2 OBSAH KONCEPCE Koncepce se skládá z hlavních 4 částí: ÚVOD A VÝCHODISKA: Tato kapitola vysvětluje důvody a cíle aktualizace RSP LK, dále podrobně analyzuje vztah aktualizace RSP LK k ostatním koncepčním dokumentům národním i krajským. Součástí je i stručná charakteristika úřadů a institucí, jež se zabývají problematikou snerostného bohatství jsou zde definovány jejich kompetence. ANALYTICKÁ A POPISNÁ ČÁST: Charakterizuje území Libereckého kraje ve vazbě na problematiku nerostných surovin. Nejvýznamnější část je věnována aktuálním informacím z evidence, charakteristiky a životnosti zásob nerostných surovin, vývoji těžby jednotlivých druhů nerostných surovin a prognóze potřeb a využitelnosti ložisek nerostných surovin do budoucna. VLIV VYUŽÍVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Na základě nejnovětších informací o ložiscích nerostných surovin vyhodnocuje pomocí GIS analýzy nejvýznamnější střety s vybranými charakteristikami životního prostředí. NÁVRHOVÁ ČÁST: Na základě výstupů výše uvedených částí posuzované koncepce byly navrženy cíle, opatření a kritéria pro povolování těžební činnosti. Navrhována jsou opatření obecná a opatření speciální pro jednotlivé druhy nerostných surovin. 1.3 CÍLE KONCEPCE Hlavní cíl (tj. stav, kterého má být dosaženo v časovém horizontu platnosti ARSP LK) Liberecký kraj má dostatek surovinových zdrojů připravených k využití a pokrytí stávající i výhledové potřeby nerostných surovin na území kraje. Je zachována kontinuita ročního objemu produkce zjm. stavebních surovin. Těžba a zpracování surovin má minimální dopad na životní prostředí a obyvatelstvo, je ekonomicky výhodná a přednostně pokrývá potřeby území Libereckého kraje. 13

16 Opatření A. Obecná opatření - Územně respektovat neobnovitelnost a nepřemístitelnost všech primárních zdrojů nerostných surovin; - U prognózních zdrojů nerostných surovin spíše nepočítat v období do r se zahájením těžby na evidovaných ložiskových objektech; vybrané prognózní zdroje ponechat jako nadějnou surovinovou rezervu, předurčenou do budoucna pro další případný geologický průzkum a následné využití, avšak po komplexním vyřešení střetů zájmů; - Na využívaných ložiskách nerostů hospodárně dotěžit zásoby v souladu s platnými právními předpisy a to jak v rámci stanovených dobývacích prostorů, tak i platných územních rozhodnutí za předpokladu lokálních kompromisů mezi těžbou a ochranou dílčích složek ŽP a za minimalizace dopadů na zdraví obyvatel; - Územně respektovat těžbu nerostných surovin ve schválených územních rozhodnutích a dobývacích prostorech v souladu s dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny a při minimalizaci dopadů na zdraví obyvatel; těžbu orientovat do území ploch výhradních ložisek a významných ložisek nevyhrazených nerostů s nejnižšími střety, popřípadě s minimálními územními a ekologickými dopady; - Přehodnotit zásoby formou rebilance u ložisek s doposud evidovanými nereálně vysokými objemy zásob a s doposud nepřekonatelnými střety zájmů; - Novou otvírku ložiska povolit za podmínky ukončení a zahlazení těžby stejné komodity na dotěžovaném, či ukončeném ložiskovém objektu; - Vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžovaná a zrekultivovaná území, ale pokud jsou zásoby a produkce na těžených ložiskách dostatečné, tak novou těžbu nepovolovat; - Při zpracování projektových dokumentací všech stupňů a úrovní, včetně plánů sanace a rekultivace (revitalizace) území dotčených těžbou zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany ZPF a ochrany přírody a krajiny již v období přípravy záměru z důvodu možnosti uplatnění kombinace podpory přirozené sukcese, řízené sukcese, konkrétních způsobů biologické rekultivace (zalesněním, či zpětně do ZPF) a rozvoji náhradních a hodnotných biotopů; - Minimalizovat těžbu na území CHKO, zohledňovat jejich zonaci, do budoucna vyloučit těžbu nerostných surovin v I. a II. zóně CHKO a v 14

17 maloplošných zvláště chráněných územích a zajistit postupný útlum těžby ve III. zóně CHKO; - Při povolování nových těžeb přihlédnout na dosavadní plošnou roztěženost dané oblasti, preferovat rovnoměrné rozmístění aby nedocházelo k vysoké koncentraci velkoobjemových těžeben na malé ploše, preferovat ta ložiska, která se nachází nejblíže k plánovaným investičním záměrům (týká se především stavebních surovin); - Preferovat dopravní obslužnost lomů a těžeben mimo zastavěná území dotčených obcí a mimo zastavitelná území určená v územních plánech pro zástavbu stavbami bydlení a veřejné občanské vybavenosti. Z důvodu minimalizace negativních dopadů přepravy materiálů z velkoobjemových těžeb, případně v oblastech s větším počtem aktivních těžeben, (např. stavební suroviny, slévárenské a sklářské písky), upřednostňovat ložiska s bezproblémovým napojením na dopravní infrastrukturu s preferencí železniční dopravy (či vlečky) nebo kombinované dopravy železnice nákladní automobily s dostatečnou kapacitou plochy pro nakládku suroviny; - Zajistit návrh sanace po ukončení těžby v souladu s řešením navrhovaným ÚPD obce a pro realizaci sanace vždy uzavřít dohodu s obcí. Návrh opatření posoudit podle konkrétních plánů rekultivace konkrétních těžebních prostorů s tím, že způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody a ZPF; - Při povolování nových těžeb na pozemcích ZPF zohlednit významnost a nenahraditelnost zemědělských půd, kterým byla stanovena I. a II. třída bonitní ochrany ZPF, zejména minimalizací záborů takto kvalitních půd a hospodárným využíváním těžebních ploch; - Při povolování nové těžby a při provádění těžby minimalizovat ovlivnění podzemních zdrojů vod; - Maximálně zohledňovat požadavky obcí na minimalizaci dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví, případně požadovat odpovídající finanční či jiné kompenzace. 15

18 B. Opatření pro jednotlivé druhy nerostných surovin Uran Opatření pro etapu geologického průzkumu: - V případě zájmu o provedení geologického průzkumu preferovat geologické práce zaměřené na detailní ověření ložiskových, geologicko-strukturních a hydrogeologických poměrů evidovaných ložisek a ložiskových prognóz ve strážském bloku před průzkumnými pracemi v tlusteckém bloku z důvodu komplikovanosti geologické stavby a hydrogeologických poměrů a hloubce uložení produktivní suroviny v této ložiskové oblasti. V případě zájmu o průzkum v tlusteckém bloku požadovat od žadatele zdůvodnění, proč preferuje průzkum v tlusteckém bloku před průzkumem ložiskových objektů ve strážském bloku; - Podmínit souhlasné stanovisko k ložiskovému průzkumu zpřesňováním hydrogeologických a geologicko-strukturních poměrů. Součástí projektu pro každou etapu průzkumu musí být také hydrogeologický průzkum, který umožní sestavení a postupné zpřesňování hydrogeologického modelu ložiska zaměřeného zejména na způsob a směry proudění podzemní vody a možné komunikační cesty mezi turonskou a cenomanskou zvodní, případně směrem do povrchových vodotečí; - Podmínit souhlasné stanovisko ke geologickému průzkumu komplexním vyhodnocováním ložiska včetně obsahu doprovodných prvků (Zr, Hf aj.); - Požadovat, provedení revize likvidace starých průzkumných vrtů v rozsahu stanoveného průzkumného území; - Požadovat provedení likvidace průzkumných vrtů v celé délce a to tak, aby bylo zamezeno vertikálnímu proudění spodních vod mezi oběma zvodněmi; o likvidaci každého vrtu musí být sepsán protokol, podepsaný vedoucím technikem a odpovědným řešitelem průzkumu; - Nové průzkumné vrty přednostně situovat mimo území lokalit soustavy Natura 2000, pokud to pozice ložiska umožňuje; - Provést rebilanci evidovaných prognózních zdrojů ve strážském bloku, které nejsou součástí Bilance zásob výhradních ložisek nerostů ČR s cílem zjistit, zda stupeň prozkoumanosti neumožňuje zařazení alespoň části prognózních zásob do Bilance zásob s cílem zajistit jejich územní ochranu; 16

19 Opatření pro etapu přípravy těžby: - Vybudovat vstupní vyhodnocení hydrogeologického monitorovacího systému před zahájením těžby a sestavit monitorovací program, který bude předložen ke schválení; - Požadovat umístění zpracovatelského závodu a odkaliště pro výrobu uranového koncentrátu a následných poloproduktů určených ke zpracování na jaderné palivo s maximálním možným využitím již kontaminovaného území bývalého těžebního závodu, úpravny rud a prostoru stávajícího odkaliště před využitím území dosud těžbou nedotčeného; - Umísťovat nové antropogenní útvary a provozy výhradně mimo lokality soustavy Natura 2000 a preferenčně mimo polohy významných krajinných prvků ze zákona ; - Vyloučit aplikaci těžební metody chemického loužení in situ a nebo podzemního kyselého chemického loužení; - Stanovit jasné technické podmínky využití zdejších ložisek zejména v oblasti výše roční těžby a soustředění těžby na jednu lokalitu (pozn.: výše roční těžby musí splňovat kritérium rentability a zároveň požadavky Státní energetické koncepce na podíl zajištění energetických surovin z domácích zdrojů měla by být zpracována ekonomicko hospodářská studie, která stanoví předpokládaná množství těžby ve vztahu k jednotlivým scénářům koncepce.) - Doložit proveditelnost souběžného vytěžení a získání koncentrátu s doprovodnými minerály uranové rudy, obsahující prvky požadované ve vyspělých technologiích (Zr, Hf, TR, Nb aj.); - Případné zahájení těžby podmínit smlouvou mezi budoucím těžařem a provozovatelem jaderných elektráren na území ČR o odběru vyrobeného uranového koncentrátu; - Důsledně vymezit podmínky pro případné zahájení těžby, zejména pak požadovat vytvoření detailního hydrogeologického modelu pro oblast ložiska s návrhem opatření pro těžbu směřující k minimalizaci ovlivnění hladiny podzemních vod ve svrchní zvodni a k zjištění možných cest vertikálního proudění mezi oběma zvodněmi před zahájením těžby. Z hlediska hydrogeologických podmínek ložisek uranu v Libereckém kraji je realizace tohoto opatření nezbytná a nutná a zaujímá významný pozitivní vliv i na veřejné zdraví z důvodu ochrany zdrojů pitné vody. 17

20 Černé uhlí V kraji je evidováno pouze jediné ložisko energetického černého uhlí Syřenov, klasifikované pouze v nebilančních zásobách. Uhelné ložisko leží na hranici semilského okresu v severním křídle novopacké antiklinály, mezi Lomnicí n. P. a Novou Pakou v průměrné hloubce 300 m, maximálně 650 m. Uhlí je energetické, sloje mají max. mocnost 1,4 m, jsou porušeny zlomovou tektonikou. Zároveň na JZ území kraje se nachází prognózní zdroj Roudnická pánev. - s využitím zásob černého uhlí na ložisku Syřenov a prognózních zdrojích Roudnická pánev se v žádném případě v dlouhodobém horizontu nepočítá, a to i z důvodů převažujících závažných střetů zájmů spojených zejména s ochranou podzemních vod a z důvodů závažných vlivů na povrch (antropogenní uloženiny, vznik poklesové kotliny, odkališť, odvalů apod.), včetně synergie s požadavky na nové přepravní trasy pro hlušiny, těženou surovinu a rekultivace postižených území, - ostatní zdroje lignitu a hnědého uhlí na území kraje byly odepsány (nevyhovující kvalita suroviny, nízké objemy zásob a nepřekročitelné střety zájmů s ochranou přírody a krajiny a hydrogeologickými riziky), - úvahy o případné otvírce ložiska v daleké budoucnosti podmínit vyřešením střetů zájmů s ochranou významných křídových zvodní v nadloží, vytipováním vhodných ploch, zvýšením stupně prozkoumanosti a analýzou báňsko-technických podmínek ve vztahu k hloubkám a očekávaným výronům plynů (CO2). Sklářské a slévárenské písky Těžbu stávajících ložisek lze považovat za územně stabilizovanou. Při stávající výši těžby dosahuje životnost ložisek Provodín a Srní 2 Veselí cca 10 let, u ložiska Srní Okřešice v desítkách let. Ložiska budou i v budoucnu významnou surovinovou základnou celostátního významu. Není nutno podporovat navýšení objemu těžby při poklesu domácí potřeby s útlumem sklářské výroby. Opatření: - netěžená ložiska sklářských a slévárenských surovin ponechat jako dlouhodobou rezervu a pokud možno nezahajovat novou otvírku na tzv. zelené louce, pouze na ložiskách Srní-Okřešice a Zahrádky Srní stanovit dobývací prostory ( popř. rozšíření stávajícího dobývacího prostoru Okřešice) s tím, že povolení hornické činnosti a následná otvírka na těchto ložiskách bude zahájena až po dotěžení zásob a ukončení rekultivace ve stávajících dobývacích prostorech Provodín II, Veselí a 18

21 Okřešice. Koncepce předpokládá dlouhodobou využitelnost stávajícího DP Okřešice, tak v návrhovém období není nutno řešit rozšíření DP Okřešice. - využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované a nezahajovat další nové otvírky ložisek; - na ložisku Srní Okřešice v DP Okřešice je nutno, vzhledem k minimalizaci dopadů na životní prostředí, zachovat výškovou úroveň těžby nad hladinou podzemních vod, a to přesto, že významná část velmi kvalitních zásob suroviny se nachází pod touto úrovní. Ve vztahu k jednoznačné prioritě ochrany významných zdrojů podzemní vody k vodárenským účelům v dotčeném území jde o opatření prozatím legitimní; - zajistit dostatečnou územní ochranu nad zbývajícími prognózními zdroji slévárenských a sklářských písků s potenciálem budoucí otvírky (Zahrádky Srní apod.). Karbonáty Ačkoliv na území kraje byly karbonáty na mnoha místech v minulosti těženy, budoucí využití většiny ložisek je velmi problematické, protože značná část zásob je u nich vázána neřešitelnými střety zájmů z hlediska ochrany přírody a zdrojů podzemních vod. Karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v případě zájmu o těžbu některého z ložisek podpořit pouze záměr, který zajistí vysokou přidanou hodnotou finálních produktů (plniva, dekorační drtě). Opatření: - karbonátové horniny nejsou z pohledu možné otvírky perspektivní surovinou, v případě zájmu o těžbu některého z ložisek podpořit pouze záměr, který zajistí vysokou přidanou hodnotou finálních produktů (plniva, dekorační drtě). V návrhovém období nepokládat za potřebné řešit otvírku nového ložiska karbonátů na území kraje z důvodu potenciálně významných až velmi významných a pravděpodobně neřešitelných střetů zájmů s ochranou přírody a krajiny, nepřipustit otvírku ložiska karbonátových hornin např. za účelem produkce drceného kameniva; - preferovat záměry s kvalitativně vysokým zhodnocením suroviny s menším objemem těžby (např. pro výrobu žáruvzdorných hmot pro hutnictví, na výrobu hnojiv, jako plnivo do gumy) před velkoobjemovou těžbou např. za účelem výroby hořečnatých cementů; 19

22 - řešit pro uvolnění území k jinému využití nevyužívaných (netěžených a opuštěných) ložisek karbonátových surovin, které jsou v zákonné ochraně CHLÚ (popř. bez ochrany viz ložisko Koberovy), čímž dochází k zamezení postupného urbanistického rozvoje dotčených obcí, přehodnocení bloků zásob těchto ložisek a to formou rebilance dle požadavků MŽP ČR; - v návrhovém období je využitelné pouze jediné v minulosti roztěžené ložisko vápencového dolomitu Jesenný Skalka s DP Jesenný s možností využití i jako ložisko kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu s poměrně nízkými objemy zásob (cca 2 mil m3). Ložisko má povolenou hornickou činnost, v současnosti je ve stavu zajištění. - Využití zbývajících rezervních ložisek nepřipadá v úvahu, případná otvírka by znamenala významný dopad na krajinný ráz, často i v nadlokálních poměrech, dále významné vlivy na ekologickostabilizační funkci některých skladebných prvků ÚSES a zásah do ZCHÚ a CHKO (např. ložisko Koberovy). Štěrkopísky Významná ložiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části kraje, do tohoto území je v podstatě soustředěna prakticky veškerá produkce štěrkopísků v kraji. Jižní část kraje je zcela deficitní. Z hlediska granulometrie suroviny je na území kraje silný deficit v zrnitostní frakci mm. Dovoz ze Středočeského, popř. z Královéhradeckého kraje nepřipadá vzhledem k neekonomické přepravní vzdálenosti v úvahu. Opatření: - pro zachování kontinuity ročního objemu produkce štěrkopísků vytvořit územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně dotěžované lokality; - těžbu štěrkopísků zásadně upřednostňovat na výhradních a nevýhradních ložiskách s požadovanou granulometrickou kvalitou a množstvím tak, aby byla doplněna zrnitostní skladba pro plné pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu v dlouhodobé životnosti (min. na 15 let); - z důvodu postupného úbytku zásob štěrkopískových surovin kolem roku na ložiskách Velký Grunov a Oldřichov Hrádek nad Nisou je vhodné zahájit otvírku na části evidovaných bloků zásob ložiskách Bohatice a Arnoltice-Pertoltice (vysoká kvalita suroviny a dostupnost) s respektováním ochranných pásem hygienické ochrany dotčených obcí a ochrany krajiny a přírody; 20

23 - využití ložiska Arnoltice-Pertoltice a stanovení DP Dolní Pertoltice stanovit jako alternativní dobývací prostor ke stávajícímu dobývacímu prostoru Krásný Les I výhradního ložiska Krásný Les Raspenava a za předpokladu, že nebudou odstraněny limitní překážky v případě rozšiřování dalších postupů na stávajících provozovnách. Stavební kámen Na řadě využívaných ložisek stavebního kameniva jsou poměrně nízké objemy zásob. Dále jsou u některých nevyužívaných ložisek stavebního kameniva značně nadhodnocené objemy zásob a z nich vyplývají nereálně vysoké životnosti ložisek. Bez povolení otvírky nového ložiska kameniva nelze zajistit dostatečnou produkci pokrývající poptávku a potřebu kameniva pro území kraje. Další významnou skutečností je, že na území kraje ani v okolních krajích se nenachází žádný funkční kamenolom s vyhovujícím finálním produktem suroviny pro kolejové lože splňující požadavky normy ČSN EN Opatření: - zajistit saturaci potřeby stavebního kameniva z nových ložiskových zdrojů s vysokým objemem zásob; - z důvodů náhrady za dotěžovaná ložiska (výrazný úbytek vytěžitelných zásob na roztěžených ložiskách), potřeby a deficitu stavebního kameniva vhodného pro kolejové lože, využít ložisko Luhov-Brniště-Tlustec, které jako jediné v kraji má dostatečné množství zásob certifikované suroviny, kvalitativně mimo jiné vhodné i pro stavby kolejových loží dle ČSN EN těžbu na ložisku realizovat pouze v povolených hranicích POPD s minimálním plošným rozšířením a vhodným zahloubením lomu s respektováním vrcholových partií reliéfu krajiny; - vzhledem k výsledkům analýzy možností saturace nedostatku kameniva v Libereckém kraji a jeho okolí, se jeví jako účelné umožnit pokračování hornické činnosti na ložisku Luhov Brniště - Tlustec šetrným způsobem a po co nejdelší možné období (i za cenu snížení roční kapacity těžby a to v min. ročním objemu těžby 580 tis. tun/rok.) za podmínek stanovených probíhajícím procesem EIA. Tím bude zaručená dlouhodobá saturace potřeb velmi kvalitního kameniva pro naplnění požadavků trhu v Libereckém kraji, snížení všech synergických a kumulativních vlivů v rámci těžebnětechnologické a úpravárenské činnosti a zejména postupná provázanost etapovité těžby a postupné rekultivace a sanace těžbou dotčeného území, zejména pak plnění zásad průběžné a postupné technické a biologické rekultivace. 21

24 Kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu Významnou roli v surovinovém potenciálu Libereckého kraje zaujímají ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu. Mají nadregionální význam. Objemy zásob jsou u všech 4 těžených ložisek vysoké a přesahují let. Opatření: - V případě ložisek pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu podporovat stávající záměry v jejich rozvoji; - Využívání stávajících ložisek považovat za územně stabilizované. Těžená ložiska mají zásoby na několik desítek let, není nutné otevírat ložiska nová a vyvolávat zábory těžbou nedotčeného území. Co se týče rozvoje stávajících záměrů, jedná se o plochy s maloplošnými postupnými zásahy do lesních porostů, většinově v chudých smrčinách v bukovém vegetačním stupni. K ovlivnění podzemních a povrchových vod nebude docházet; - Při povolování či rozšiřování těžby v rámci POPD u výhradních ložisek a PVL u ložisek nevyhrazených nerostů důkladně vyhodnotit současný stav hospodárného využití suroviny s min. množstvím objemů těžebních odpadů; - Důkladně vyhodnotit současný stav rekultivačních a sanačních postupů na stávajících využívaných ložiskách jakožto nezbytnou podmínku plnění v případě dalšího rozšiřování těžby; Cihlářské suroviny Zásoby na výhradních i nevýhradních ložiskách jsou značné, avšak v současné době není využíváno žádné ložisko. Opatření: - do budoucna nelze předpokládat další rozvoj těžby cihlářských surovin, potřeby kraje budou nadále zajišťovány dovozem již hotových výrobků a stavebních prvků; Opatření pro rekultivace Opatření: - Problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou dotčeného 22

25 území. V ojedinělých případech inicializovat změnu minulých a nadále existujících pravomocných rozhodnutí o rekultivaci a sanaci v územích, jejichž dodržení (podmínky) neodpovídají dnešním požadavkům na nové kvalitnější využití těžbou dotčeného území; - V územích s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkční využití konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních prací k ochraně přírody a krajiny. Způsob provedení sanací a rekultivací území po těžbě řešit s ohledem na budoucí využití těžbou dotčeného území v souladu s požadavky na ochranu přírody a krajiny a ochranu ZPF; - Při ukončování těžby a před provedením následné sanace a rekultivace posoudit vznik unikátních biotopů v těžené lokalitě; řešit začlenění těchto unikátních biotopů do systému ekologické stability i v rámci územních plánů obcí; - Preferovat řešení rekultivace orientované na vznik kvalitních segmentů krajiny (lesy a ostatní krajinná zeleň, vznik prvků zvyšujících biodiverzitu, vodní plochy s tvarovanou břehovou linií a s pásem mělčin, vymezení dílčích území bez nutnosti sanačních zásahů s doporučenou obnovou základních ekologických funkcí sukcesními pochody apod.); - Preferovat průběžnou sanaci a rekultivaci (revitalizaci, renaturalizaci) vytěžených míst po těžbě výhradních a nevýhradních ložisek; povolení k další těžbě vydávat (respektive neprodlužovat) na základě úspěšnosti předchozích rekultivací. Na rámcový plán budou bezprostředně navazovat jednotlivé etapy sanací a rekultivací podle termínů ukončování těžby ne na ložisku, ale ve vytěžených (opuštěných) částech ložiska; - V rámci rekultivace opuštěných těžeben výsledný stav území přizpůsobit charakteru a stavu okolní krajiny a přírody; - Opouštěný těžební prostor spíše revitalizovat než rekultivovat, tj. využívat přírodních procesů pro dosažení reliéfově a biotopově různorodého prostředí, které výhledově bude plnit významné ekologické funkce v krajině. Více praktikovat přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území využívající přírodních procesů za účelem vytvoření přírodně hodnotných ekosystémů; přírodě blízká obnova těžbou narušeného území probíhá formou samovolného vývoje těžbou narušeného území, popř. zásahů usměrňujících tento vývoj (pro potlačení nevhodných druhů, vytvoření podmínek pro výskyt zvláště chráněných částí přírody apod. Tyto formy a způsoby obnovy vycházejí z procesu ekologické sukcese (tj. spontánní 23

26 sukcese, řízené (usměrňované) sukcese, managementové zásahy pro některé ohrožené druhy organismů), tj. směny druhů v čase, kdy společenstva během ní prochází řadou vývojových stupňů (tzv. sukcesních stadií), přičemž při jejím využití pro obnovu těžbou narušených území vznikají obvykle hodnotnější a stabilnější ekosystémy a biologické rozmanitosti obnovovaných území než při technických rekultivacích; v některých případech volit kombinaci podpory sukcese s formami řízené sukcese a s některou formou přímé biologické rekultivace, v některých případech pro zvýšení biodiverzity použít i konkrétní formu tzv. sukcesního zmlazení; - Rekultivované plochy následně evidovat v katastru nemovitostí jako vodní plochy, pozemky určené k plnění funkcí lesa či pozemky zemědělského půdního fondu. Pozemky ZPF rekultivované po těžbě sukcesí neponechávat v kategorii ostatních ploch; - Vytvářet ochranářsky cenné plochy při rekultivacích těžeben (biotopy chráněných druhů) a cílovému stavu území podřídit již postup těžby, revitalizační opatření provádět průběžně a vznikající sukcesní útvary při pozdějších pracích již nelikvidovat. Na podkladě postupného upřesňovaní geologických, hydrogeologických a ostatních faktorů horninového prostředí v interakci s možnostmi báňských technologií rozpracovat varianty revitalizačních postupů těžbou dotčeného území; - Nepovolovat zavážení opuštěných těžeben komunálními a nebezpečnými odpady, jen v ojedinělých případech provádění rekultivace vytěžených těžeben formou terénních úprav a závozem prostoru výkopovými zeminami a hlušinovým materiálem, nebo jinými jednodruhovými inertními odpady, v případě možnosti umístit úpravárenské technologie pro třídění inertních a stavebních odpadů v opuštěných těžebních. Pokud jde o těžebnu nacházející se v ochranných pásmech podzemních vod nebo v hydrogeologické komunikaci s vodohospodářsky významnými zvodněmi, tak žádné zavážení a i jiné využití těžebny nepovolovat. - V případě sanace a rekultivace odkaliště po těžbě uranu vycházet z platných rozhodnutí a dokumentů např. Konečné řešení odkaliště Stráž pod Ralskem - Studie, včetně uplatnění všech výstupů procesu EIA ohledně rekultivací povrchu vyluhovacích polí po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem (Konečná , Vyhnálek 2004), které zohledňují nové poznatky získané při dosavadním provozování odkaliště a současný stav legislativy v oblasti životního prostředí; 24

27 Opatření pro minimalizaci vlivů na životní prostředí Opatření: - těžební hranu a provozní činnosti plochy těžby umisťovat v takové vzdálenosti od zastavěného území obce a pozemků určených územním plánem k zástavbě objekty bydlení a veřejného občanského vybavení, aby byly vždy splněny hygienické limity hluku a prašnosti upravované zákonem č. 258/2000 Sb. v návaznosti na nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (viz: plánované báňsko-těžební postupy zásadně vzdalovat od zastavěných území dotčených obcí); - v případě řešení plochy těžby na PUPFL nenarušit stabilitu a kvalitu navazujících ploch PUPFL; - prokázat nezbytnost odlesnění, při návrhu na zábory pozemků PUPFL je nutno postupovat v souladu se zákony na jejich ochranu, plochy PUPFL řešit dle 13,14 a 15 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů; - ložiska k otvírce navrhovat mimo pozemky nejvyšší bonity I. třídy ochrany ZPF, v případě řešení plochy těžby na ZPF, je nutné řídit se 6 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (tj. zdůvodnit nezbytnost potřeby nové otvírky a posouzení efektivnosti stávající těžby vždy, pokud se týká záboru ZPF i horší bonitní třídy než I. a II.); - výrazně neovlivňovat předměty památkové ochrany vymezené zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; - nebránit zajištění prostupnosti krajiny (např. účelové komunikace, inženýrské sítě), aby nedošlo k výraznějšímu omezení nebo zhoršení dostupnosti a obsluhy pozemků v území (např. zemědělské plochy, plochy PUPFL) a byla zachována plná funkčnost a kvalita současného i navrhovaného technického vybavení území; - respektovat maximální rozlohu povoleného odlesnění; - svými případnými zásahy do stávající nebo i navržené protipovodňové ochrany nesníží její funkčnost a bude zachována dostatečná kapacita zařízení a objektů protipovodňové ochrany a nedojde k narušení odtokových poměrů; - prokázat při plánovaném záměru těžby na území CHOPAV, že bude řešeno odpovídající následné vodohospodářské využití území po těžbě, včetně stanovení ochranného pásma a podmínek dle návrhu využití (vodohospodářské využití bude vycházet z vodního zákona); 25

28 - u návrhů umístění plochy v území CHOPAV a v blízkosti ochranných pásem vodních zdrojů požadovat, že těžbou nedojde ke snížení hladiny podzemní vody a k negativnímu ovlivnění vydatnosti jímacích území včetně studní. V případě negativního ovlivnění zajistit adekvátní náhradu, aktualizovat monitoring hladiny a kvality podzemních vod. - ve vodohospodářsky citlivém území (OPVZ, CHOPAV, záplavové území) převažuje ochrana vod nad těžařskými zájmy, musí být zamezeno snahám o prolomení povolené kóty báze těžby a zvětšování roztěžených ploch bez dotěžení původního ložiska těžby a následné, rozsahem odpovídající, revitalizace těžbou dotčených ploch. V předstihu povolovat pouze přípravné práce těžby nového ložiska, - řešit otázky zneškodňování odpadů z těžby a úpravy radioaktivní suroviny tak, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních a povrchových vod; - vlastní těžbou neovlivňovat vydatnosti a jakosti vod v dané lokalitě. Požadavek na zvýšení těžby sklářských písků v době útlumu sklářského průmyslu v ČR svědčí o vývozu, není účelné navyšování těžby na úkor ochrany podzemních vod (v OPVZ Česká Lípa jih a v CHOPAV Severočeská křída). Roztěžení nového ložiska by mělo následovat až po ukončení stávajících ložisek Srní Veselí a Provodín. Těžba v DP Okřešice bude probíhat výhradně nad hladinou podzemní vody, nejméně 1,5 m nad její maximální možnou úrovní a to podle pravidelného monitoringu jakosti a hladiny podzemních vod v předmětném území a aktualizovaného havarijního plánu ve smyslu platné legislativy. Úroveň této hladiny podzemní vody musí být uvedena v návrhu POPD s jasně definovanou kótou báze těžby. - nedotýkat se přírodně chráněných území s jejich ochranných pásem nebo území zařazených do soustavy NATURA 2000; - v návrhu úpravy plochy po těžbě respektovat zásady krajinného rázu území. Záměry musí být posouzeny s ohledem na krajinný ráz ( 12 zákona č. 114/1992 Sb.), a toto posouzení bude pokladem i pro stanovení konkrétních podmínek pro zpracování příslušné dokumentace pro rekultivaci území po ukončení těžby; - zaručovat plnou funkčnost a kvalitu současného technického vybavení (zachování stávající úroveň technické vybavenosti území); - řešení střetových ploch se zájmy dílčích složek životního prostředí je zaručeno ve kvalifikovaném zpracování POPD a plánu sanace a rekultivace konkrétního záměru; - řešit v souladu s platnou legislativou střety mezi navrhovanou těžbou ložisek nerostných zdrojů a ochranou akumulace vod danou 26

29 nař. vlády o stanovení CHOPAV, ochranou vydatnosti a jakosti vod ve stanovených ochranných pásmech vodních zdrojů a stanoveným záplavovým územím toků - respektovat omezení činnosti na těchto územích; - řešit střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES; - při povolování a provádění těžby respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny, v průběhu těžby sledovat dodržování stanovených podmínek, zejména plošného rozsahu těžbou zasaženého území a vlivy na kontaktní ekosystémy. Postup těžby hodnotit i jako východisko pro následnou rekultivaci. 1.4 VZTAH KONCEPCE K JINÝM STRATEGICKÝM DOKUMENTŮM Účelem vyhodnocení vztahu posuzované koncepce (ARSP LK) k ostatním strategickým dokumentům je zajištění souladu mezi schválenými koncepčními dokumenty národní a regionální úrovně a to na horizontální úrovni, tak i na úrovni vertikální. Co se týče souladu horizontálního, cílem je zajistit, aby nedocházelo k rozporům mezi jednotlivými koncepčními dokumenty Libereckého kraje a tyto dokumenty byly, pokud možno, ve vzájemném souladu. Taktéž je nutné zajistit, aby regionální dokumenty svým obsahem neodporovaly dokumentům národní úrovně (tj. úroveň vertikální) a byly s nimi v souladu. Úvodním krokem vyhodnocení vztahu ARSP LK k ostatním schváleným strategickým dokumentům (národním a dokumentům Libereckého kraje) bylo vytvoření seznamu koncepcí, které mohou mít potenciální vztah k posuzované koncepci a dopadu její realizace na životní prostředí. Z tohoto přehledu byly následně vybrány takové národní a regionální dokumenty, navrhující priority, cíle či opatření, které mohou přímo souviset s realizací ARSP LK. Vybrané strategické dokumenty pro vyhodnocení souladu s ARSP LK: Národní úroveň Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (1999) Státní energetická koncepce (2004) Státní energetická politika (2000) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Dopravní politika ČR (2005) 27

30 Státní politika životního prostředí (2004) Státní program ochrany přírody a krajiny ČR (2009) Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Akční program zdraví a životního prostředí ČR (2001) Strategie regionálního rozvoje ČR na léta (2007) Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR (2000) Plán odpadového hospodářství ČR (2002) Národní program snižování emisí ČR (2007) Plán hlavních povodí České republiky (2007) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století (2002) Politika územního rozvoje ČR (2008) Regionální úroveň (Liberecký kraj) Strategie rozvoje Libereckého kraje (2007) Program rozvoje Libereckého kraje (2007) Koncepce ochrany přírody a krajiny (2004) Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje (2004 Nadregionální úroveň Plán oblasti povodí Horního a středníholabe (2009) Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe (2009) Neschválené významné koncepční dokumenty pro realizaci ARSP LK: Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje (vzata na vědomí Radou LK v roce 2006) Zásady územního rozvoje Libereckého kraje 28

31 2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE 2.1 VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ARSP LK je zpracovávána pro celý Liberecký kraj, jenž je druhým nejmenším regionem v republice. Celková rozloha kraje km 2, zaujímá plochu 4% z území celé České republiky. Obrázek 1 Geografická mapa Libereckého kraje Zdroj: ČSÚ Kraj se rozprostírá na severu České republiky. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým 29

32 krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Kraj je tvořen 4 okresy (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily) které zahrnují celkem 215 obcí, z nichž 36 má statut města. Obrázek 2 Okresy Libereckého kraje Liberecký kraj společně s kraji Královéhradeckým a Pardubickým tvoří podle nomenklatury EU NUTS, NUTS II Severovýchod. Ten je rozlohou i počtem obyvatel největší v ČR. Ze správního hlediska je Liberecký kraj rozdělen na celkem 10 ORP, tj. obcí s rozšířenou působností. 30

33 Obrázek 3 Administrativní členění Libereckého kraje Zdroj: ČSÚ Ke konci roku 2009 měl Liberecký kraj celkem obyvatel (4,2 % z České republiky) a podle tohoto ukazatele je tak druhý nejmenší. Průměrná hustota 138,8 obyvatel na km2 mírně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší koncentrace obyvatel je v okresech Jablonec nad Nisou (224,7 obyvatel na km2) a Liberec (171,7 obyvatel na km2). K bylo na území kraje 215 obcí a průměrná rozloha obce činila 14,7 km2. Podíl městského obyvatelstva činil 78,3 %. Méně urbanizován je pouze okres Semily, kde ve městech bydlelo pouze 58,6 % obyvatel. Se obyvateli je hlavním centrem kraje Liberec. Druhým největším městem je Jablonec nad Nisou s obyvateli. 31

34 2.2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Klimatické poměry V DOTČENÉM ÚZEMÍ Liberecký kraj leží v mírném klimatickém pásmu, v mírně teplé oblasti. Průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí od mm v podhorských oblastech a jejich množství roste se stoupající nadmořskou výškou. Ve srovnání s celorepublikovým srážkovým průměrem (450 mm za rok) je Liberecký kraj srážkově nadprůměrný. Klima v západní a jihozápadní části Libereckého kraje převážná část Českolipska, jih okresu Liberec a Semily má parametry mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou s dlouhodobými průměrnými teplotami 6 8 C a ročním průměrným úhrnem srážek okolo 700 mm. Severovýchodní část Libereckého kraje Jizerské hory, Krkonoše a podhůří spadají do chladné oblasti s průměrnými ročními teplotami 4 5 C a s průměrným ročním úhrnem srážek místy až mm. Dle Quitta (Klimatické oblasti Československa, ČSAV, 1971) se území Libereckého kraje dělí do devíti klimatických oblastí. Na území kraje se vyskytují tři chladné oblasti (CH4, CH6 a CH7) a šest mírně teplých oblastí (MT2, MT4, MT7, MT9, MT10, MT11). Obrázek 4 Vymezení klimatických oblastí v Libereckém kraji Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa, ČSAV,

35 Tabulka 1 Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky: CH4 CH6 CH7 MT2 MT4 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna -6 až -7 C -4 až -5 C -3 až -4 C -3 až -4 C -3 až -4 C Průměrná teplota měsíce července 12 až 14 C 14 až 15 C 15 až 16 C 16 až 17 C 16 až 17 C Srážkový úhrn za vegetační období mm mm mm mm mm Srážkový úhrn za zimní období mm mm mm mm mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Tabulka 2 Charakteristiky klimatických oblastí Klimatické charakteristiky: MT7 MT9 MT10 MT11 Počet letních dnů Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Počet mrazových dnů v roce Počet ledových dnů Průměrná teplota měsíce ledna -2 až -3 C -2 až -3 C -2 až -3 C -2 až -3 C Průměrná teplota měsíce července 16 až 17 C 17 až 18 C 17 až 18 C 17 až 18 C Srážkový úhrn za vegetační období mm mm mm mm Srážkový úhrn za zimní období mm mm mm mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Zdroj: Quitt: Klimatické oblasti Československa, ČSAV, Ovzduší Větrné poměry jsou ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Místní větry jsou ovlivněny příslušnými orografickými podmínkami, které tyto hlavní směry deformují. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Nejvyšší průměrné rychlosti větru jsou dosahovány v Jizerských horách (více než 4,6 m.s-1) a jejich podhůří (Lučany, Jilemnice, Liberec 3,5 m.s-1). Nejnižší rychlosti větru se vyskytují v západní části Libereckého kraje, v okolí České Lípy a Cvikova (průměrná rychlost větru se zde pohybuje mezi 1,2 a 1,7 m.s-1). Bezvětří se nejčastěji vyskytuje v západní a střední části Libereckého kraje (Česká Lípa až 54 % roku, Mimoň a Cvikov cca 33 % roční doby). Naopak nejlepší rozptylové podmínky lze očekávat v Jizerských horách (bezvětří pouze po 3 % roku) dále pak v okolí Frýdlantu a v podhůří Jizerských hor. Kvalita ovzduší je v Libereckém kraji monitorována v těchto lokalitách: Česká Lípa, Horní Police, Panská Ves, Jablonec město, Souš, Frýdlant, Liberec-město a Radimovice. Následně uvedené grafy jsou převzaty ze Zpráva o zdraví v Libereckém kraji 2010, hodnocení pro celou Českou republiku pak z odborné zprávy za rok 2009 Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší v rámci Systému 33

36 monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. graf 1 Roční aritmetické průměry oxidu siřičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m -3 ] Žádná hodnota nepřekročila roční limitní koncentraci 20 µg.m -3. graf 2 Roční aritmetické průměry oxidu dusičitého v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m -3 ] Žádná hodnota nepřekročila roční limitní koncentraci 40 µg.m -3. U oxidu dusičitého jsou vyšší měřené hodnoty primárně svázány s dopravou jako majoritním zdrojem a zvláště v městských celcích, kde se kombinuje s dalšími zdroji (teplárny, výtopny a domácí vytápění), má znečištění ovzduší oxidem dusičitým v podstatě plošný charakter. Pozaďové koncentrace NO2 v ČR dlouhodobě nepřekračují 10 µg.m-3/rok (8,9 µg.m-3/rok v Košeticích a 6,5 µg.m-3/rok na Bílém Kříži); Střední roční hodnota se v závislosti na intenzitě okolní dopravy pohybovala v rozsahu od 20 µg.m-3na nezatížených lokalitách přes 25 µg.m-3u dopravně středně zatížených stanic až k cca 50 µg.m-3ročního průměru v dopravně velmi významně exponovaných lokalitách. Úroveň imisní zátěže oxidem dusičitým ve venkovním ovzduší lze charakterizovat vztahem ročního aritmetického průměru k ročnímu imisnímu limitu příloha č. 6, graf 34

37 č. 37. Z 3,38 milionu obyvatel ve sledovaných oblastech (Praha je hodnocena jako celek a jako celek imisní limit nepřekračuje) žije: - 3,2 % v místech s úrovní znečištění NO 2 v rozsahu DL 13,3 µg.m -3-49,3 % v místech s úrovní znečištění NO 2 v rozsahu 13,3 až 26,7 µg.m -3-46,5 % v místech s úrovní znečištění NO 2 v rozsahu 26,7 40 v graf 3 Roční aritmetické průměry poletavého prachu PM 10 v monitorovací síti Libereckého kraje [µg.m -3 ] Žádná hodnota nepřekročila roční limitní koncentraci 40 µg.m -3. Celá ČR: Hodnota 20 µg.m-3 /rok, doporučovaná WHO byla překročena na 54 z 77 zahrnutých měřicích stanic. Úroveň potenciální expozice lze charakterizovat vztahem ročního aritmetického průměru k imisnímu limitu. Potom z 3,38 miliónu obyvatel (Praha je hodnocena jako celek) ve sledovaných oblastech žije: - 26,5 % v místech s úrovní znečištění v rozsahu 13,3 až 26,7 µg.m % v místech s úrovní znečištění v rozsahu 26,7 až 40 µg.m -3-10,9 % v místech s úrovní znečištění, kde je naplněno alespoň jedno z kritérií překročení imisního limitu. 35

38 graf 4 Roční aritmetické průměry benzenu a benzo(a)pyrenu na stanici v Liberci [µg.m -3 ] Ani jedna hodnota benzenu nepřekročila roční imisní limit 5µg.m -3 Benzo(a)pyren ve všech sledovaných letech překročil roční cílový imisní limit 1ng.m -3. Celá ČR: Pro benzo[a]pyren (BaP), který je často používán jako indikátor zátěže ovzduší, platí: Rozpětí ročních středních průměrů na městských stanicích nezatížených průmyslem se pohybuje mezi 0,6 až 1,5 ng.m-3. V letním období byly měřené 24 hodinové koncentrace v dopravou zatížených lokalitách i pod 0,1 ng.m-3, v zimním období nepřekračovaly 10 ng.m-3; střední roční hodnota v tomto typu městské oblasti 1,9 ng.m-3. V okrajových částech měst a v lokalitách s kvantifikovatelným podílem spalování fosilních paliv jsou koncentrace měřené v letním období menší než 0,1 ng.m-3, v zimní sezóně 2009 překročily lokálně i 9 ng.m-3; střední hodnota v tomto typu městské oblasti byla 0,99 ng.m-3. graf 5 Roční aritmetické průměry arsenu v monitorovací síti Libereckého kraje [ng.m -3 ] Jedna hodnota (rok 2005, Tanvald) překročila roční cílový imisní limit 6 ng.m

39 Celá ČR: Zvýšené koncentrace arsenu jsou obecně považovány za citlivý indikátor spalování fosilních paliv (zvláště uhlí v domácích topeništích). Nalezené roční aritmetické průměry koncentrací arzenu v suspendovaných částicích se na 85 % (36) stanic pohybovaly v roce 2009 v rozmezí do poloviny CIL. Na 36 stanicích nepřekročila hodnota ročního aritmetického průměru 2 ng.m-3, na 7 stanicích se tyto hodnoty pohybovaly mezi 2 a 4 ng.m-3. Roční střední hodnota naměřená pro pozaďové stanice EMEP v Košeticích a na Bílém Kříži byla 0,72-0,98 ng.m-3 tj. méně než 20 % cílového imisního limitu. graf 6 Roční aritmetické průměry kadmia v monitorovací síti Libereckého kraje [ng.m -3 ] Dvě hodnoty (rok 2005 a 2007, Tanvald) překročily roční cílový imisní limit 5 ng.m -3. Celá ČR: Hodnoty ročních aritmetických průměrů kadmia ve více jak polovině měřených sídel nepřesáhly 0,5 ng.m-3 tj 10 % CIL. Příčinou zvýšené úrovně ve městech, proti pozaďovým stanicím, může být i spalování odpadů v domácích topeništích. Indikuje to i vysoký (85 % až více jak 95% v zimním období) podíl kadmia ve frakci PM2,5 zjištěný při analýze souběžně odebíraných vzorků frakcí PM10 a PM2,5. Hodnota CIL nebyla v roce 2009 překročena na žádné stanici. Hodnoty vyšší než úroveň měřená na pozaďových stanicích (0,21 ng.m-3 /rok) byly naměřeny na 42 stanicích; V Libereckém kraji je take provozován pylový monitoring, jehož cílem je zajištění aktuálního zpravodajství o výskytu pylu v ovzduší. V následujícím grafu jsou data z Liberce vyznačena světlemodrou čarou (LB) 37

40 graf 7 Alergenně velmi významné pyly v letní až podzimním období 2009 v monitorovací síti ČR [počet pylových zrn.m -3 ] graf 8 Průběh pylové sezóny monitorovací stanice Liberec [počet pylových zrn.m -3 ] V Libereckém kraji se jeví problematické znečištění benzo(a)pyrenem. Koncentrace arsenu vykazuje od roku 2007 každoroční setrvalý poles, koncentrace kadmia je poslední 2 roky ustálená. Ostatní sledované škodliviny v hodnoceném období 2005 až 2009 nepřekračovaly cílové imisní limity. Přesto reálné zdravotní riziko z ovzduší plyne z expozice oxidem dusičitým, poletavým prachem, benzo(a)pyrenem a rovněž z alergenního znečištění. Pro neexistenci referenční hodnoty je třeba obezřetně přistupovat k interpretaci rizika z expozice kadmiu. 38

41 2.2.3 Geomorfologické poměry Východní část kraje je hornatá, na jihozápadě směrem do Polabí je krajina jen mírně zvlněná, nejsevernější část kraje ve Frýdlantském výběžku pokrývá rovinatá krajina podél řeky Smědé. Kostru horského systému kraje tvoří Lužické hory a Ještědsko-kozákovský hřbet v západní a střední části kraje a na severovýchodě Jizerské hory a západní část Krkonoš. Nejvyšším bodem kraje je m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n. m. leží v okrese Liberec v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek. Z hlediska geomorfologického členění České republiky se území Libereckého kraje nachází převážně ve dvou geomorfologických subprovinciích - soustavě Krkonošsko-jesenické (severní větší část) a České tabuli (jižní část). Krkonošsko-jesenická soustava má charakter ploché či členité hornatiny, tvořené kvádrovými pískovci a vulkanickými horninami. Jednotlivé hřbety jsou odděleny tektonickými sníženinami. Častý výrazný silně rozčleněný reliéf s četnými strukturními tvary. Místně se vyskytují mohutné skalní stěny. Soustava Česká tabule - má charakter členité pahorkatiny tvořené převážně svrchnokřídovými pískovci, slínovci, jílovci a vulkanity. Geomorfologickými dominantami jsou četné rozsáhlé neovulkanické suky. Soustava Krušnohorská - má charakter ploché hornatiny tvořené třetihorními sopečnými horninami převážně povrchových výlevů Geologie Území Libereckého kraje tvoří regionálně geologické jednotky tří strukturních pater Českého masívu: z předplatformních - lugická oblast a limnický permokarbon a z platformních jednotek - Česká křídová pánev, terciér a kvartér. Lugická oblast (lugikum) buduje celé území Libereckého kraje. Je zde zastoupena dílčími jednotkami krkonošsko-jizerského krystalinika a částí lužického masívu. Krkonošsko-jizerské krystalinikum představuje slabě až středně metamorfovanou regionálně geologickou jednotku s polyfázovou deformační stavbou. Je nejvýraznější strukturní elevací lugické oblasti v severní části Českého masívu. V regionálním tíhovém poli se projevuje minimem. V geologické struktuře a horninách krkonošsko-jizerského krystalinika jsou zaznamenány všechny nejvýznačnější orogenní etapy 39

42 geologické historie Českého masívu: orogeneze grenvillská, kadomská, kaledonská a variská. Geologická struktura je detailně popsána v ARSP LK. žuly (granitová řada) mezozoické horniny (pískovce, jílovce) kvartér (hlíny, spraše) vulkanické horniny (terciérní) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) vulkanické horniny z části metamorfované proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce) proterozoické horniny assyntsky zvrásněné s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) ortoruly, granulity a velmi pokročilé magmatity v moldanubiku a proterozoiku Obrázek 5 Geologická stavba území Libereckého kraje 40

43 Liberecký kraj je sice nejmenším krajem ČR, ale patří k významným surovinovým základnám. Kraj je celorepublikově významný z hlediska zásob i těžby sklářských a slévárenských písků, stavebního kamene, kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu a štěrkopísků. Význam kraje přesahují rovněž v současnosti nevyužívané zásoby karbonátových a cihlářských surovin. V současné době se na území kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny netěží, nicméně ložiska palivoenergetických surovin (zjm. ložiska uranové rudy) dosahují republikové úrovně Vody Území Libereckého kraje lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vody, zásobami podzemní vody patří kraj k nejbohatším v České republice. Celé území Libereckého kraje se nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob. Na území kraje zasahují celkem tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV (viz tab. a obr. níže) Tabulka 3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod Plocha (km2) Podíl na ploše kraje (%) CHOPAV Severočeská křída 1 585,0 50,1 CHOPAV Jizerské hory 370,7 11,7 CHOPAV Krkonoše 98,0 3,1 Zdroj: VÚV T.G.M., MŽP: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce Celkem CHOPAV zabírají cca 65 % území kraje. CHOPAV Severočeská křída významně ovlivňuje využívání surovinových zdrojů. Podrobná charakteristika a analýza zdrojů podzemních vod je součástí posuzované koncepce. Západ kraje tvoří povodí Ploučnice, východ kraje leží v povodí horního Labe a sever se nachází v povodí Odry (Nisy). Více než polovina na území Libereckého kraje náleží do povodí řeky Labe (přímoří Severního moře). Rozděluje se na dílčí podpovodí několika dalších významných toků. Za páteřní vodní toky v této části kraje se považují: Ploučnice, Kamenice, Mohelka a Jizera. Severní část Libereckého kraje (včetně celého Frýdlatského výběžku) náleží do povodí řeky Odry (přímoří Baltického moře). Hlavními toky tohoto území jsou říčky Smědá a Lužická Nisa. 41

44 Dále na území Libereckého kraje leží několik údolních nádrží, převážně s účelem ochranným a vodárenským, některé byly postaveny již počátkem 20. století, zejména v povodí Lužické Nisy a Jizery (podpovodí Kamenice). Malé vodní nádrže a rybníky jsou v kraji zastoupeny poměrně málo, nejvíce jich je v západní části území (okres Česká Lípa) a v jihovýchodní části (jižní část okresu Semily). V kraji bylo sledováno v roce profilů na řekách Jizera, Ploučnice, Lužická Nisa, Kamenice a Smědá. Ve skupině A byly nejvíce znečištěny toky Lužnice a Ploučnice. Nejhůře hodnoceny byly AOX, které dosáhly na obou těchto tocích V. nebo IV. třídy. Ve III. třídě bylo zařazeno BSK5 na čtyřech profilech kraje a rozpuštěný kyslík na třech profilech, ojediněle i některé další ukazatele. Nejzatíženějším byl profil Ploučnice-Noviny, naopak velmi dobře hodnoceny byly profily Jizera-Horní Sytvá, Kamenice-Spálov a Smědá- Ves u Černous, kde žádný ze sledovaných ukazatelů této skupiny nepřesáhl II. třídu. Ve skupině B dosáhly II. třídy pouze dvě sloučeniny trichlormethan v profilu Ploučnice-Noviny a 1,1,2,2-tetrachlorethen v profilu Ploučnice- Česká Lípa. Ve skupině C byla stanovena nejhůře III. třída pro zinek, veškeré železo nebo měď v profilech Lužické Nisy a Ploučnice. Ve skupině D byl nejhůře hodnocen profil Lužická Nisa-Hrádek nad Nisou, kde byla pro enterokoky stanovena V. třída a pro termotolerantní koliformní bakterie IV. třída. Na ostatních profilech pro oba dva ukazatele převládala III. třída. Chlorofyl byl hodnocen téměř na všech měřených profilech I. třídou. V řešeném území se vyskytují 3 zdroje léčivých vod - Lázně Libverda, Lázně Kundratice (k. ú. Hamr na Jezeře, Osečná) a zřídelní oblast Vratislavice nad Nisou - které mají stanovena svá ochranná pásma. Uvedené zdroje se nacházejí na území okresu Liberec, ochranné pásmo 2. stupně zdroje Vratislavice zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. 42

45 1

46 Jednou z nejvýznamnějších zátěží v Libereckém kraji jsou bezesporu následky těžby a úpravy uranových rud v oblasti Stráž pod Ralskem. Tato problematika je podrobně analyzována v posuzované koncepci Půdy V Libereckém kraji mají značné zastoupení asociace hnědých půd, a to včetně zkulturněných zemědělských forem. V liberecké kotlině, na Frýdlantsku, Českolipsku, okolí Dubé a v okolí Jablonného se nachází ilimerizované půdy a hnědozemě, které jsou převážně zemědělsky využívány. Tyto půdy s vysokým produkčním potenciálem se vyvíjejí v méně svažitých územích, zpravidla na podloží sprašových hlín. Na žulách a na pískovcovém podloží horských a podhorských oblastí vznikly podle stupně zvětrávání nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy. V případě mělkých půd se jedná o plochy s nejnižším produkčním potenciálem (zrnitostně lehké skeletovité půdy), vhodné zejména jako trvalé travní porosty. Vyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, v nadmořské výšce m přecházející do podzolové půdy. Aluviální naplaveniny jsou štěrkovité, písčité, hlinitopísčité a někdy i hlinité půdy s podložím štěrků. Pokud štěrky vystupují k povrchu, vznikají produkčně chudší vysychavé půdy. V depresních polohách podél vodotečí s nivními uloženinami - hydromorfní půdy, na prameništích a v nivách menších vodotečí jsou rozšířeny především gleje. Lokálně se vyskytují na zvětralinách silikátových hornin rankery, rendziny na zvětralinách karbonátových hornin a pararendziny na vápnitých pískovcích. V půdní struktuře jihozápadní části kraje jsou přítomny především luvizemě (modální i arenické), hnědozemě, pararedziny, zrnitostně těžké pelozemě a naopak texturně lehké arenické podzoly a arenické kambizemě. V odolných kvádrových pískovcích vznikla na několika místech kraje skalní města s iniciálními stadii vzniku půd litozeměmi a s živinami chudými arenickými podzoly a kambizeměmi tam, kde konfigurace terénu umožnila vývoj diferencovaných půdních profilů. V okolí České Lípy tvoří převažující součást půdního pokryvu hydromorfní půdy pseudogleje, často pelické. Pseudegleje jsou dominantními půdami také centrální části Frýdlantského výběžku. Na bazaltoidních neovulkanitech Lužických hor a v Českém Středohoří se setkáváme s tmavými úživnými, ale často kamenitými eutrofními kambizeměmi. Severovýchodní část kraje se vyznačuje mnohem méně pestrou strukturou půdního pokryvu, tvořenou většinou mezobazickými až districkými kambizeměmi ze zvětralin krystalinika. Ty s přibývající nadmořskou výškou a chladným a humidnějším klimatem, v podmínkách inicializujících a podporujících proces podzolizace, přecházejí 1

47 do kryptopodzolů a ve vrcholových partiích do podzolů vyšších horských poloh. Ve vlhkém horském klimatu se v důsledku zpomaleného rozkladu a humidifikace organických látek vytvářejí organozemě. V Libereckém kraji se s rozsáhlými rašeliništi setkáváme zejména ve vyšších partiích Jizerských hor. V rámci kraje se organozemě vyskytují i v podstatě v nižších nadmořských výškách na rašeliništích v okolí Máchova jezera. Lokálně se v LK vyskytují rankery (na zvětralinách silikátových hornin), rendziny (na zvětraliných karbonátových hornin) a pararendziny (na vápnitých pískovcích). Nejméně zemědělské půdy se nachází logicky v nejvíce zalesněních částech kraje (okolí Ralska a hornaté oblasti) Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory). S tím souvisí i nejmenší podíl orné půdy z plochy zemědělské půdy. V Jizerských horách a navazujících Krkonoších se mimo to nachází i největší podíl trvalých travních porostů na katastrální území v celém LK. Naopak nejmenší podíly TTP a největší orné půdy mají katastry v SO ORP Česká Lípa, což jim dává velký potenciál pro zemědělskou výrobu. Jak je vidět z již zmiňovaných mapek, podíly kultur se mezi lety 2001 a 2007 příliš nezměnily. V současné době zaujímá zemědělská půda cca 44 % z celkové rozlohy kraje. Podíl zemědělské půdy postupně mírně klesá, od roku 2000 došlo k úbytku cca 1000 ha zemědělské půdy. Orná půda představuje cca 47 % zemědělské půdy, zatímco v toce 2000 podíl orné půdy mírně přesahoval 50%. Tabulka 4 Využití půdy v Libereckém kraji v letech Celková výměra (ha) zemědělská půda v tom orná zahrady ovocné sady chmelnice vinice trvalé travní porosty nezemědělská půda v tom lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy a nádvoří ostatní plochy

48 2.2.7 Příroda a krajina včetně lesů Území Libereckého kraje náleží z hlediska ochrany přírody a krajiny k vysoce významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, podmíněných vysokou rozmanitostí geomorfologických a geologických poměrů, dále vysokou koncentrací chráněných území a botanicky a zoologicky významných lokalit. Krajina S ohledem na geomorfologickou členitost a pestrost geologického podloží je možno pro území kraje konstatovat vysokou pestrost krajinných typů a rozmanitost krajinných struktur, včetně lokalizace řady významných krajinných dominant na straně jedné (Ještěd, severní svahy Jizerských hor, četná tělesa neovulkanitů), na straně druhé se ani území kraje nevyhnula vysoká míra urbanizace, daná rozvojem sídel, ploch výrobních aktivit (nověji včetně fotovolataiky), dále rozsáhlejším zorněním a zjednodušením krajinné struktury. Krajina tak představuje proměnnou mozaiku rozmanitých prvků, určených ve větší či měnší míře změnotvornou činností člověka, na řadě prostorů i fragmentovanou výraznými liniovými stavbami (zejména vícepruhových komunikací, železničníc tratí, vedeními VVN apod.). Většinu území kraje lze zahrnout do typu B (krajina harmonická); zatímco do typu A (krajina antropogenizovaná) spadají všechny větší sídelní areály, areály průmyslové, komerčních zón, těžební (pískovny, kamenolomy), lokálně se významněji podílejí i souvislé plochy orné půdy; celková rozloha krajiny typu A je cca 15 %. Do typu C (krajina relativně přírodní) náležejí přírodě blízké ekosystémy lesů s alespoň částečně přirozeným druhovým složením (svahy, skalní města, některé horské a podhorské polohy), rozsáhlejší rybniční plochy a navazující mokřadní lada, v omezeném rozsahu i jiné ekosystémy; tyto plochy lze nalézt na velké části Lužických hor, souvisle v severní části Jizerských hor, ostrůvkovitě i v jiných jejich partiích, v nejvyšších polohách Krkonoš a lokálně i v nižších partiích, např. v údolí Jizerky, dále pak v ose Holanské rybníky - Novozámecký rybník - Hradčanské stěny, z dalších lokalit např. v údolích Jizery pod Semily, v údolí Kamenice, nesouvisle v Českém ráji, na Kokořínsku a v Českém středohoří a na některých neovulkanických kopcích Ralské pahorkatiny; tyto plochy tvoří % území kraje. Významným fenoménem kraje jsou některé krajinoesteticky jedinečné krajinné celky, často i v celostátním (nadregionálním) měřítku. Jde zejména o: - Ještěd (nadregionální dominanta), ve vrcholové části rozsáhlý periglaciální terén s řadou dobře vyvinutých kryoplanačních teras; 3

49 - Severní svahy Jizerských hor, příkré, tektonicky podmíněné srázy s hojností skalních útvarů na hrubozrnné jizerské žule, reliéf až velehorského rázu (převýšení až 600 m (Hejnice Polední kameny); erozní zářezy potoků s peřejemi a vodopády (Černý potok mezi Frýdlantským cimbuřím a Nosem, Štolpichy aj.); - Kotel - nejvyšší hora kraje s glaciálně modelovaným reliéfem dvojkar Velké a Malé kotelní jámy, na hřebeni rozsáhle vyvinuté mrazové půdní formy; - Neovulkanické vrchy Vlhošť, Klíč, Jedlová, Ralsko, Ortel, Velký a Malý Bezděz, Velký Jelení vrch, Stříbrník jako výrazné krajinné dominanty minimálně regionálního významu; - Trosky - dvojice skalních věží se zříceninou hradu vypreparované výplně sopouchů, nadregionální přírodní dominanta; - Pískovcová skalní města Hruboskalsko, Prachovské skály, okolí Sloupu, hradčanských stěnách, jižně od Hamru na Jezeře, na Klokočských a Boreckých skalách; - Komplex Suché skály, Maloskalsko - výrazná skalní zeď Suchých skal kolmo vztyčených cenomanských pískovců při lužické poruše; analogie na pravém břehu Jizery (Panteon); - Niva Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou unikátně zachovalý komplex nivy s přirozeně meadrujícím tokem v nadlokálním měřítku; - Niva Smědé severně od Frýdlantu, včetně průrvy Harta - přirozený meandrující tok se širokou nivou a se štěrkovými náplavy subglaciální koryto, jedinečné v nadlokálním měřítku. V protikladu stojí krajinné segmenty a celky měněné antropogenní činností s různou intenzitou. Jde především o procesy urbanizace na straně jedné, případně o procesy spontánní sukcese na neudržovaných plochách na straně druhé. V současné době lze zaznamenat jako hlavní změnotvorné faktory především: a) změny ve využití zemědělské půdy (pokles využívání ZPF, zatravňování a zalesňování), změny vlivem neúdržby krajiny; b)nová zástavba (masivní expanze zástavby do volné krajiny bez respektování krajinosetetických kvalit krajinných segmentů a celků (technické výškové dominanty stožárů GSM, větrných elektráren,) nerespektování měřítka krajiny (velké halové objekty průmyslových a komerčních zón, potlačování kulturích dominant krajiny příměstskou zástavbou, výstavba satelitů, velkoplošné zábory solárními elektrárnami apod.), případně výstavba na úkor ekologicko-stabilizačních funkcí krajiny (zábory lesních celků včetně záborů těžebními aktivitami, výstavba v nivách a inundacích apod.); 4

50 c) tlak na krajinu vlivem rekreačních činností (motoristické sporty, chataření a zahrádkaření, lyžařské a jiné sportovní areály); d) fragmentace krajiny, zejména dopravními stavbami a trasováním koridorů VN a VVN. Zvláště chráněná území Celková výměra velkoplošných zvláště chráněných území činí km 2, což je 32 % území kraje. Liberecký kraj se tak v rámci České republiky řadí na jedno z předních míst v podílu zvláště chráněných území na celkové ploše kraje. V kraji se nachází 5 chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko), rovněž 7 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací, 61 přírodních památek. Z východu do území kraje zasahuje Krkonošský národní park. Na území kraje je vyhlášeno 111 maloplošných zvláště chráněných území. V území jsou vyhlášeny 3 přírodní parky (Peklo, Ještěd, Maloskalsko) o celkové rozloze 141 km 2. Biosférické rezervace Biosférická rezervace je v Libereckém kraji ustanovena pouze jediná, a to biosférická rezervace Krkonoše na území KRNAPu (včetně ochranného pásma) a národního parku na polské straně Krkonoš. Její celková rozloha činí ha, z toho 91 % plochy leží na české straně a pouhých 9 % v Polsku. Do území kraje zasahuje jen okrajově z východu Základem biosférické rezervace je jádrové území Krkonoš, které pokrývá nejcennější ekosystémy při horní hranicí lesa a nad ní alpínské a květnaté horské louky, subarktická rašeliniště, ledovcové kary či zbytky původních smrkových a smíšených lesních porostů (I. a II. zóna KRNAP). Na jádrové území navazuje nárazníková zóna s volnějším ochranným režimem. Jádrové a nárazníkové území je obklopeno přechodovou zónou, shodnou s ochranným pásmem KRNAP. Lokality soustavy Natura 2000 Ve smyslu NV č. 371/2009 Sb., kterým se určuje národní seznam evropsky významných lokalit na území ČR, je v Libereckém kraji vymezeno celkem 51 evropsky významných lokalit, do území kraje zasahují celkem 3 Ptačí oblasti (Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady, Jizerské hory a Krkonoše). Podrobný přehled lokalit soustavy Natura 2000 a jejich vztah k lokalitám, řešených předkládanou Koncepcí v návrhovém období je předložen v naturovém hodnocení Koncepce. 5

51 Geopark Od konce roku 2005 existuje v Libereckém kraji Geopark Český ráj, který přispívá k ochraně významných geologických jevů a poskytuje informace o archeologických, historických a kulturních hodnotách území, jehož jádrem je CHKO Český ráj. ÚSES Vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na nadregionální a regionální úrovni zahrnuje v Libereckém kraji 6 nadregionálních biocenter či jejich částí a 101 regionálních biocenter propojených biokoridory. Převážná většina prvků nadlokálních úrovní systému ekologické stability leží na lesní půdě, pouze na několika místech se trasování biokoridorů nevyhnulo přechodu mimo lesní plochy. Významně jsou zastoupeny i ekosystémy mokřadních a vodních společenstev, s vazbou na určující vodní toky či systémy rybníků a vodnch ploch. VKP Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Všechny uvedené druhy VKP ze zákona jsou v různé koncentraci, rozmanitosti a kvalitě na území kraje zastoupeny. Dále se jedná o lokality, které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. Rovněž uvedené typy registrovaných VKP jsou na území kraje nerovnoměrně rozptýleny, některé z uvedených fenoménů se nachází i v územním kontextu lokalit, evidovaných aktualizovanou Koncepcí. Fauna, flóra Biota Libereckého kraje odráží geologickou a geomorfologickou rozmanitost území s tím, že jsou zastoupeny prvky jak teplomilné a xerofytní, tak prvky horské, některé až boreoalpinského charakteru. Významná je především biota v krajinných celcích a segmentech, které jsou jen okrajově dotčeny antropogenními vlivy, zejména biota mokřadů a niv, slatinišť, rašelinišť a rašelinných lesů, skalních měst a výchozů, u některých typů stanovišť jde i o cennou biotu vzniklou na antropogenním reliéfu sekundární sukcesí nebo sukcesním zmlazením, zejména ve vazbě na geologické odkryvy, hornickou činnost, případně v návaznosti na aktivity rybníkářské, nověji revitalizační. Na druhé straně v řadě krajinných celků a segmentů převládá silně ochuzená biota, podmíněná jednak intenzivní zemědělskou výrobou, jednak obecnou urbanizací území, případně generovaná nežádoucí ruderální sukcesí na plochách většinově antropogenně ovlivněných, dále pak bez trvalé údržby. V řadě segmentů kraje se oba trendy prolínají v relativně pestrých 6

52 mozaikách, takže i uvnitř některých urbanizovaných městských celků jsou dochovány fragmenty stanovištně nebo z hlediska biodiverzity hodnotných segmentů či prvků, často s refugiální funkcí. Dle biogeografického členění ČR náleží území Libereckého kraje do kontinentální biogeografické oblasti, do biogeografické podprovincie hercynské, v rámci které je vymezeno 11 bioregionů. Fytogeograficky jde o území, náležející převážně do oblasti mezofytika, ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum. Severovýchodní část kraje, Jizerské hory a Krkonoše spadají do fytogeografické oblasti oreofytika, obvodu české oreofytikum. Hranice termofytika sleduje se značným odstupem jižní hranici kraje a do jeho území vstupuje pouze drobným výběžkem na jihozápadě kraje (Úštěcká kotlina). Z uvedených údajů je zřejmé, že v Libereckém kraji prakticky chybí planární vegetační stupeň a že květena má převážně ráz suprakolinní až montánní. V podrobnějším členění se území kraje dělí na 12 fytogeografických okresů, z nichž některé se dále člení na podokresy. Flora je tedy v závislosti na expozici, vlhkostních poměrech, geomorfologických podmínkách a geologickém podloží poměrně pestrá, s řadou významných druhů a skupin. Mezi nejvýznamnější floristické údaje patří např. výskyt kriticky ohrožené popelivky sibiřské u Slunečného dvora na Českolipsku, dále společenstva vrchovištních lokalit v Jizerských horách (zejména Velká Jizerská louka, Malá jizerská louka a Černá jezírka), floristická pestrost Bukovce, výskyt šafránu bělokvětého v Anenském údolí, rojovníku bahenního na pískovci na Konvalinkovém vrchu aj. Fauna rovněž odráží stanovištní a geomorfologickou pestrost kraje, s výskytem řady reliktních a vzácných druhů či skupin. Mezi nejvýznamnější údaje nepochybně patří např. hnízdění jeřába popelavého na Českolipsku a lokality kriticky ohroženého tesaříka alpského v některých převážně bukových listnatých komplexech neovulkanitů rovněž na Českolipsku, dále tyrfobiontní druhy střevlíků a pavouků na rašeliništích Jizerských hor. Lesy Lesy zaujímají významnou část území kraje, úhrnem ha (42,8 % celkové rozlohy kraje) a ha porostní půdy. Jde o hodnotu značně vyšší, než odpovídá celorepublikovému průměru (33,4 %) a současně o prakticky největší míru lesnatosti ze všech krajů ČR. Podíl lesa na 1 obyvatele činí 0,33 ha a je třetí nejvyšší v ČR. Nejvyšší podíl lesní půdy je v okrese Jablonec nad Nisou (55 %), relativně nejméně je lesů na Semilsku (37 %). 7

53 Tabulka 5 Členění lesů na území Libereckého kraje dle jejich funkčního využívání k Lesnatost Plochy kategorií lesa Plocha dřevin hospodá řské ochranné zvláštníh o určení jehličnaté podíl listnaté podíl % ha ha ha ha % ha % 42, , ,4 Zdroj: MŽP: Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2008 Na vysokém zastoupení lesů zvláštního určení se kromě obvyklých kategorií, jako lesů v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, případně na území národních parků a národních přírodních rezervací, lesů rekreačích podílí i lesní porosty ve vojenských újezdech. Vyšší podíl listnáčů je lokalizován zejména na neovulkanické kopce, dále na Ještědsko-Kozákovský hřbet, severní svahy Jizerských hor a na svahové polohy výraznějších údolí (Jizera, Kamenice aj.). Převládají bučiny (od acidofilních až ke květnatým), jen minimálně jde o doubravy, případně i suťové lesy. Významná část lesních porostů byla v minulosti zničena imisemi a stopy poškození jsou na porostech patrné i v současné době, jde zejména o jehličnaté porosty s převahou smrku na návětrné straně a plošině Jizerských hor a přilehlé části Krkonoš, stanovištně méně hodnotnými porosty jsou i rozsáhlejší celky borových monokultur na Českolipsku, Dokesku, které často sousedí i s reliktními bory skalních měst Kulturní dědictví Na území LK se nachází kromě kulturních památek zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR a památkově chráněných území řada dalších památkově historických objektů, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny. Tyto objekty a jejich soubory jsou důležité pro zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot krajiny. Pro zachování kulturní hodnoty území je nutné zajistit jejich ochranu. Lokality se zvýšeným výskytem památkově hodnotných historických staveb a jejich souborů nebo lokality charakteristické svou jedinečností je vhodné zařadit mezi historicky cenné oblasti s významnými kulturními hodnotami. Jedná se především o lokality bohaté lidovou architekturou a lokality s industriálními stavbami, budovanými od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století, které jsou specifikem LK. 8

54 Tabulka 6 Kulturní památky v Libereckém kraji Kategorie kulturní památky Národní kulturní památka Městská památková zóna Vesnická památková rezervace Vesnická památková zóna Název hrad Bezděz zámek Frýdlant zámek Lemberk zámek Sychrov zámek Zákupy zámek Hrubý Rohozec zřícenina hradu Trosky hrad Grabštejn bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí horský hotel a televizní vysílač Ještěd Hodkovice nad Mohelkou Český Dub Frýdlant Liberec Jablonec nad Nisou Jilemnice Turnov Česká Lípa Dubá Jablonné v Podještědí Kamenický Šenov Nový Bor Zákupy Hrádek nad Nisou Lomnice nad Popelkou Kořenov - Jizerka Horní Štěpanice Janovice u Kravař Lhota Lomnice nad Popelkou - Karlov Rané Žďár Železný Brod - Trávníky Bukovec Kruh Vojetín Kryštofovo Údolí Újezdec 9

55 Kategorie kulturní památky Název Krajinná památková zóna Ochranné pásmo kulturní památky Železný Brod Kravaře Sloup Tubož Velenice Zahrádecko Lembersko hradu Bezděz Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, 2009 státního zámku Sychrov státního hradu Grabštejn kamenného kříže v Hodkovicích nad Mohelkou objektu č.p. 23 v Příšovicích státního hradu Trosky souboru nemovitých kulturních památek v Lomnici nad Popelkou státního hradu Zákupy státního hradu a zámku Frýdlant 10

56 11