PHDR. ALICE BOSÁKOVÁ. Kooperativní učení je přístup k výuce, který se řadí k vyučovacím přístupům

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PHDR. ALICE BOSÁKOVÁ. Kooperativní učení je přístup k výuce, který se řadí k vyučovacím přístupům"

Transkript

1 SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY KOOPERATIVNÍHO UČENÍ A VÝZNAM SKUPINOVÉ PRÁCE PRO DYNAMIKU ŠKOLNÍ TŘÍDY PHDR. ALICE BOSÁKOVÁ Mnohokrát za den si musím uvědomit, jak velmi můj vnitřní i vnější život spočívá na snažení mých souputníků, jak těch živých, tak i mrtvých, a jak usilovně musím pracovat, abych jim dal na oplátku to, co jsem od nich přijal. (Albert Einstein) Kooperativní učení je přístup k výuce, který se řadí k vyučovacím přístupům komunikativního charakteru (Richards, Rodgers, 2001), neboť vychází z přesvědčení, že žák/student se nejúčinněji učí cizí jazyk tak, že v něm komunikuje, tj. jádrem učení jsou komunikativní situace, do nichž se žák/student aktivně zapojuje. Fungující interakce spočívá ve výměně informací mezi přítomnými účastníky, v praxi to tedy obnáší využívání párové/skupinové práce. Zkušenosti učitelů především se skupinovou prací však vedly v minulosti k mnoha zklamáním z neúspěchů jedinci spolu v rámci skupiny nedokázali efektivně komunikovat kvůli vztahovým problémům, někdo se jen vezl a jiný si uzurpoval veškerý prostor pro sebe, což odradilo ostatní členy skupiny, aby se zapojili, protože na ně jednoduše nezbyl prostor, apod. To vedlo řadu učitelů k rezignaci na tento způsob výuky a netýkalo se to výhradně jen výuky cizích jazyků. Jiné učitele to však přivedlo k analýze problémů a experimentování v oblasti tvorby úkolů pro komunikativní skupiny. Zvyšováním účinnosti skupinového vyučování a učení se zabývali též výzkumníci a badatelé, kteří nakonec rozpracovali teorii kooperativního učení, posléze i pro jednotlivé obory, a ověřili ji ve stovkách výzkumů a experimentů. Pro jazykovou výuku jsou významné především tyto dimenze kooperativního učení:

2 1. Důraz na maximalizaci účinnosti jazykové výuky založený na předpokladu, že čím častěji se bude žák/student aktivně účastnit komunikace v cílovém jazyce, tím vyšší bude účinnost takového učení. 2. Důraz na rozvoj potenciálu žáka/studenta v rámci kooperativních skupin, jak akademického (znalosti a dovednosti), tak i osobnostního růstu. 3. Důraz na vytvoření takového prostoru učení, v němž bude reálné, aby žák/student z různými vzdělávacími možnosti a různou historií úspěchů a neúspěchů mohl rozvíjet svůj potenciál a autonomii či zvyšovat svou sebejistotu a ochotu riskovat/vstupovat do komunikace v cizím jazyce, tj. zvýšit svou šanci na úspěch (Johnson, Johnson, Holubec, 1990, s. 3). Kooperativním učením se prakticky i teoreticky zabývají pedagogové a didaktici po celém světě, stovky výzkumných prací (viz databáze vědeckých a výzkumných prací a článků amerického ministerstva školství ERIC- Education Resources Information Centre, dostupná z: však pocházejí především z asijského kontinentu, kde prvek kooperace patřím k integrujícím prvkům tradiční společnosti. Všichni však shodně odkazují na bohaté dílo bratří Davida W. Johnsona a Rogera T. Johnsona, kteří založili Centrum kooperativního učení na univerzitě v Minnesotě (The Cooperative Learning Centre at The University of Minnesota. Dostupné z: jehož cílem je studovat a propagovat kooperativní učení. Hnutí za zavedení kooperativního učení do výuky vzniklo v druhé polovině 20. století, největšího rozvoje dosáhlo počátkem 70. let jako reakce na tradiční způsob výuky založený na dodržování vzdělávacích osnov a homogenizaci vyučování, tj. oddělování

3 úspěšných od méně úspěšných, či nejrůznějších minorit, ať už rasových či založených na zdravotních či psychologických hendikepech, ignorování poznatků vývojové psychologie a sociální dimenze školního vzdělávání. (Kasíková, 2007, s ). Kromě Spojených států amerických našlo své příznivce samozřejmě i v Evropě, kde se stalo inspirací pro mnohá alternativní a reformní hnutí. Za všechny jmenujme například Itálii, kde vzniklo Hnutí pedagogické kooperace (MCE Moviento di Cooperazione Educativa) (Štech in Kasíková, 1992, s.25). Obecně se však zdůrazňuje, že schopnost kooperace je považována za klíčovou položku hodnotové orientace a je součástí výbavy člověka pro život. V tomto smyslu se odráží i v základních školských a politických dokumentech současné Evropy, např. Vzdělání a sociální spravedlnost v zemích OECD, 1998; Bílá kniha Evropské unie o vzdělávání a odborné přípravě, 1997, ; Bílá kniha Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR (Kasíková, 2006, s. 26, 154). Kooperativní učení je řazeno podle Y. Bertranda (in Kasíková, 2006, s. 31) vedle technologických a kognitivně psychologických teorií mezi tzv. sociokognitivní teorie vzdělávání. V rámci psychologie lze za kořeny kooperativního (jazykového) učení považovat následující oblasti: sociální psychologie: a) teorie skupinové dynamiky: jak tvořit skupiny, které přispívají k vyšší výkonnosti jedince/ skupiny, kooperace versus kompetice (K. Lewin, M. Deutsch, bratři Johnsonovi) b) teorie sociálního učení (A. Bandura) vývojová psychologie L. Vygotského a J. Piageta

4 motivační teorie (R. Slavin) afektivní učení humanistická psychologie E.Eriksona, A.Maslowa a Carla Rogerse (Jacobs, McCafferty, DaSilva Iddings, 2006, s , též Kasíková, 2006, s )). kognitivní psychologie/teorie učení (Burden, Williams, 2007, s. 5-25), sociální konstruktivismus (Burden, Williams, 2007) Johnson, Johnson a Holubecová (1990, s. 4) definují kooperativní učení takto: Kooperace je společná práce za účelem dosažení společných cílů. V rámci kooperativních činností se jedinci snaží dopracovat k výsledkům, které jsou prospěšné jak pro ně, tak pro všechny členy skupiny. kooperativní učení je pedagogické využití malé skupiny k tomu, aby každý student maximalizoval výsledky svého učení a zároveň učení všech ostatních. v kooperativních učebních situacích funguje pozitivní vzájemná závislost, aby studenti mohli dosáhnout svých cílů; studenti si uvědomují, že mohou dosáhnout svých výukových cílů jedině a tehdy, pokud ostatní studenti v učební skupině dosáhnou svého cíle. (Deutsch in Johnson, Johnson, 1989). Kořeny kooperativního učení lze vysledovat hluboko do minulosti. Sokratovo učení v dialogu je klasickým příkladem, neboť žádný dialog nemůže probíhat, pokud oba účastníci nejsou vzájemně zainteresování na smyslu a cíli dialogu. Sokratovsko-platonská představa, že pravda se uskutečňuje v dialogu (Gillernová, 1998, s. 271), se znovu stává realitou. Je znovuobjevením kulturní a sociální dimenze učení (s. 271). V historii vzdělávání se objevily principy kooperativního učení také v učení J.A. Komenského (in

5 Kasíková, 2006, s. 35), který zdůrazňoval, že žák by se neměl jen učit, tj. pasivně přijímat, ale největší prospěch mu přinese, když bude učit další. Myšlenka kooperativního učení doznala největšího praktického využití v USA, již např. začátkem 19. století v Hnutí obecné školy (Common School Movement), později ve 30. letech 20. století prosazoval kooperativní učební skupiny John Dewey. V bývalém Československu se od 60. let rozvíjelo hnutí skupinového vyučování (J. Skalková a další), které v něm však vidělo pouhou organizační formu vyučování a nedospělo k účinnému modelu, který by dal do rukou učitelů spolehlivý nástroj koncipování výuky (Kasíková, 2006, s ). Přitom základna pro další rozvoj a výzkum skupinové práce se začala tvořit už ve 40. letech. Nejprve tu byly práce Kurta Lewina (1935, 1948), který se zabýval vztahy vzájemné závislosti mezi členy vytvářené společnými cíly. Na tyto výzkumy navázal Morton Deutsch (1949), popsal dva typy sociální vzájemné závislosti: pozitivní (tj. kooperace) a negativní (tj. kompetice), které zkoumal v situacích, kdy členové skupiny řešili pracovní úkoly. Základem pro rozvinutí teorie kooperativního učení byl koncept sociální vzájemné závislosti (social interdependence) (in Johnson, Johnson, 1989, s.5-6). Ta existuje tehdy, pokud výsledky práce každého jedince jsou ovlivněny jednáním a chováním ostatních. V každé sociální situaci se může jedinec rozhodnout, co pro něj bude výhodnější, zda-li se spojí s ostatními, aby dosáhli společného síle, nebo bude soutěžit o to, kdo je lepší, nebo se spolehne jen sám na sebe (tj. zde žádná sociální závislost neexistuje). Existují tedy dva typy sociální vzájemné závislosti: kooperativní a kompetitivní. To, jak je strukturována sociální vzájemná závislost, určuje to, jak jedinci spolu vzájemně reagují v dané situaci,

6 což následně ovlivňuje výsledky jejich činnosti. Individuální snažení nepracuje s žádnou interakcí. Tyto tři typy chování se mezi sebou liší ve třech poměrně širokých a vzájemně propojených oblastech, podle nichž lze měřit i jejich efektivitu (Johnson, Johnson, 1989, s. 6-8). Jsou to: 1. Námaha vynaložená k dosažení úspěchu. 2. Kvalita vztahů mezi účastníky činnosti. 3. Schopnost psychické adaptace a sociální dovednosti účastníků. Převaha výzkumů analyzovaná bratry Johnsonovými (1989) potvrzuje, že kooperativní uspořádání snižuje námahu vynaloženou k dosažení úspěchu, zvyšuje kvalitu vztahů mezi účastníky činnosti, zvyšuje schopnosti psychické adaptace a rozvíjí sociální dovednosti. Jestliže chceme využívat ve výuce kooperativní uspořádání, je však třeba dodržet základní podmínky kooperace. Jedině ty dokáží zajistit, že skupinová práce nebude trpět výše zmíněnými neduhy a naopak povede k žádoucím efektům. Jsou to: 1. pozitivní vzájemná závislost (positive interdependence), tj. úspěch skupiny ovlivňují všichni členové skupiny stejným dílem. 2. podporující interakce (face-to-face interaction), tj. výměna informací v rámci malé skupiny, verbalizace myšlenek, zpřesňování informací a jejich restrukturování, apod. 3. interpersonální dovednosti (interpersonal skills), tj. interaktivní dovednosti, které umožňují skupině úspěšně pracovat, např. dovednost komunikovat s důvěrou, vést skupinu, rozhodovat, řešit konflikty, apod.

7 4. osobní odpovědnost (individual accountability), tj. společné učení přirozenou cestou rozvíjí vlastní osobnost jedince, tj. učí nést odpovědnost za výsledky práce celé skupiny. 5. reflexe skupinové činnosti (group processing), tj. členové skupiny hodnotí svou činnost při plnění úkolu. (Johnson, Johnson, 1999, s ) Zde je nutné opět připomenout, že ne každá skupinová práce je kooperativní. Rozdíly přehledně ukazuje tato tabulka (Johnson, Johnson, Holubec, 1990, s. 16). Kooperativní učební skupiny Pozitivní vzájemná závislost Zodpovědnost jedince Heterogenní složení skupiny Společné vedení skupiny Vzájemná odpovědnost Důraz na úkol a jeho provedení Přímé učení se sociálním dovednostem Tradiční učební skupiny Vzájemná závislost není Zodpovědnost jedince není Homogenní složení skupiny Jediný jmenovaný vůdce Odpovědnost sám za sebe Důraz na úkol Sociální dovednosti se berou za samozřejmost nebo jsou ignorovány Učitel monitoruje skupiny a intervenuje v případě potřeby Skupina si poskytuje vzájemně zpětnou Učitel si nevšímá průběhu práce ve skupinách Zpětná vazba není. vazbu Poznámka: Z výkladu, který činí Johnsonovi, lze vyvodit, že slovem tradiční se tu míní typ výuky, která probíhá transmisivně, ale podle mého názoru tento popis je příliš stručný a zavádějící, stačilo by však, kdybychom si tradiční skupinovou práci představili jako mechanické použití skupinového uspořádání výuky bez dodržení kooperativních principů, aby bylo zřejmější, co měli autoři na mysli.

8 V kooperativně pojatém vyučování se tedy otevírá přirozený prostor pro rozvíjení interakce mezi jejími členy. Zde by bylo zajímavé zmínit některé teorie sociální interakce, které vysvětlují, co se děje mezi účastníky interakce a co jim to přináší. Ty pak dávají pochopit, proč má kooperativně pojatá výuka relativně vyšší účinnost než např. frontální vyučování založené na kombinaci kompetice a individuálního snažení, ale zároveň poskytuje výklad pro to, co bude zmíněno později, tj. význam vrstevnických vztahů pro socializaci mladého člověka. Inspirativní je tu především teorie symbolického interakcionismu, tak jak ji rozvinul americký sociální psycholog G.H. Mead (1934), která vychází ze základní teze, že jedinci se vůči sobě chovají na základě významů, které se utvářejí v procesu jejich interakcí. Významy jsou určovány plány jednání, tedy snahami, a proto týž objekt může mít v různých souvislostech různý význam. Identifikovat význam věci znamená kategorizovat ji, a tak ji současně symbolizovat, např. pojmenováním. To předpokládá společné vypracovávání a sdílení významů; jedním z jejich systémů je řeč (Nakonečný, 1999, s. 49). Nejvýznamnější je však to, že jedince musí identifikovat sám sebe, což se děje tím, že se konfrontuje se svým sociálním okolím, tj. jako by se na sebe díval očima ostatních, srovnává se a hodnotí.ve vývoji člověka jako sociální bytosti jsou významné symboly jako podněty s naučeným významem. Společně sdílené symboly umožňují vzájemnou stimulaci a dosahování uspořování potřeb (s.50). Řeč jako systém symbolů (pojmů) umožňuje nejen komunikaci, ale také vyšší úroveň poznávání, předpovídání toho, co nastane, a tedy plánování vlastní činnosti. Zde je na místě třeba zdůraznit, že kooperativní výuka poskytuje bohatý prostor pro interakci, v jejímž rámci si pak mohou její účastníci osvojovat významy, testovat

9 jejich pravdivost a rozvíjet svou zkušenost, pokud jde o jejich správnou interpretaci. V tom tkví podle mého názoru teoretické zdůvodnění výsledků mnoha výzkumů, které dokladují zlepšení sociálních dovedností a rozšíření jejich repertoáru, pokud je do výuky pravidelně zařazována kooperativní činnost. Další zajímavou myšlenkou je teorie výměny hodnot G.C. Homanse (1950), jejíž podstatou je tvrzení, že sociální interakce funguje jako vzájemná výměna hodnot (Homans in Nekonečný, 1999, s. 50). Lidé vstupují do interakcí s jinými lidmi, protože od nich očekávají uspokojení svých potřeb. Podle Nekonečného jde o aplikaci principů teorie učení a motivace. Jestliže tuto tezi porovnáme s tím, co se děje v kooperativních skupinách, pochopíme, proč kooperace způsobuje relativně vyšší účinnost při řešení úkolů. Každý účastník vchází do interakce s vědomím, že má co nabídnout, ale na oplátku čeká, že získá od ostatních to, co potřebuje. Vzájemná součinnost pak vede k tomu, že se díly úkolu poskládají dohromady a každý může využívat cílový prospěch z práce celé skupiny, tj. získá hodnotu za to, že byl ochoten vejít s jinými do interakce. Homans si povšiml správně, že existuje tendence k rovnováze, a to jak 1. rovnováhou ve výměně hodnot a 2. rovnováhou ve výdajích a ziscích (s. 51). Tyto teze se velmi blíží konceptu socializace A. Bandury, který chápe jako proces, v němž se jedinci vyvíjejí ony kvality, které jsou podstatné pro jejich účinné uspění ve společnosti, přičemž cílem úspěšné socializace je nahrazení externích sankcí interní kontrolou (in Nakonečný, 1999, s. 58). To konvenuje se závěry, který učinil J. Piaget a jiní, podle nich směřuje sociální vývoj jedince od vnější kontroly chování prostřednictvím sankcionovaných norem ke kontrole vnitřní prostřednictvím vnitřního sebezpevňování. Vytvářejí se jakási očekávání, že za určité způsoby chování lze

10 předpokládat odměnu, za jiné trest, jiné zůstanou bez povšimnutí. V kooperativních skupinách lze pozorovat, že žádoucí chování odměňováno školním úspěchem, pochvalou skupiny a trestáno nesouhlasem či odmítavým postojem. Za zmínku rovněž stojí pojem humánní etologie, a to evoluce lidského sociálního chování (s.53). Jedním z projevů evoluční strategie je vytváření skupin, které vytvářejí trvalejší sociální vazby, které jsou zaručují vyšší šanci na přežití. Pokud to budeme chápat v přeneseném smyslu, připomene to často opakovaný slogan bratří Johnsonových Buď budeme společně plavat, nebo se utopíme (Johnson, Johnson, Holubec, 1990, s. 4). Tím je míněno, že žáci mohou pracovat a společně si vyměňovat výsledky práce, jinak riskují školní neúspěch. Pokud si skupiny jednou ověří, že se jim spolupráce vyplatí, podpoří to jejich ochotu účinně komunikovat a rozvíjet své komunikační a sociální dovednosti. Dalším okruhem, který poskytuje významný prostor pro sociální učení, je oblast vrstevnických vztahů, jejichž význam ocenil především W.W. Hartup, který je chápe jako významný faktor sociálního a kognitivního vývoje kde jejich[vrstevnické vztahy] kvalita a množství daleko výrazněji než např. školní známky předikuje úspěšnost adaptace v pozdějším dospělém životě. (in Gillernová, 1998, s. 267) Děti a dospívající mládež vyrůstá v překotně se rozvíjejícím a měnícím se světě bohatém na sociální interakci. Tradičně se role dospělých chápe tak, že výhradně jim je svěřena odpovědnost za začleňování dětí a mládeže do společnosti, proto bývá podceňován vliv vrstevníků, a pokud je přiznáván, tak většinou v negativním kontextu (např. vliv party, apod.) nebo v čase vyhrazeném mimoškolním aktivitám. Výzkum však ukazuje, že vrstevnické vztahy mohou značně ovlivňovat formování osobnosti každého z nás (Gillernová, 1998, s ). Proto bych se chtěla v další části podrobněji věnovat

11 právě vrstevnickým vztahům jako zdroji sociálního učení, který je jednak prostředkem procesu socializace jedince, ale zároveň může podstatnou měrou ovlivňovat klima školní třídy, školní úspěšnost a rozvoj sociálních dovedností. Johnsonovi vyvozují (Johnson, Johnson, Holubec, 1990, s.22-27), že v rámci interakce s vrstevníky si děti a mládež přímo osvojuje postoje, hodnoty, dovednosti a informace, které by od dospělých získat nemohly. Jednak napodobují chování, které považují za žádoucí, a identifikují se se svými vzory. Získávají podporu, příležitosti a vzory k prosociálnímu chování. Učí se pomáhat si, povzbuzovat se, poskytovat útěchu, sdílet úspěchy a neúspěchy, učí se být členem skupiny. Být odmítnut vrstevnickou skupinou, žít v izolaci, znamená velké riziko pro další vývoj takového jedince, často ústící v antisociální chování, agresivitou a delikvencí, či jinými patologickými jevy. Interakce s vrstevníky učí jedince ovládat své impulzy a odkládat uspokojování okamžité potřeby. Učí se nahlížet na situace a problémy z pohledu jiných, tj. potlačovat egocentrismus, tj. učit se být dospělým. Učí se rozvíjet vlastní autonomii, tj. rozhodovat se sám za sebe a odpovídat za své činy, tj. srovnávat systém vlastních hodnot s požadavky situace a vyvodit pro sebe závěry, tím se následně učí nepodléhat skupině a spoléhat sám na sebe. Johnsonovi chápou autonomii chápou jako: 1) výsledek zvnitřňování hodnot (včetně patřičného sebeuspokojení (selfapproval), které pramení z laskavých a povzbuzujících vztahů, a 2) osvojení si sociálních dovedností a sociální vnímavosti. Velkou příležitostí jsou pak podle nich vrstevnické vztahy, tj. dětská přátelská, intimní vztahy, v rámci nichž je možné, aby se děti a dospívající učili dělit se o myšlenky, sny a přání, starosti a trápení, naslouchat, poskytovat podporu. Skupinová přátelství

12 pomáhají překonávat obtíže, zesilují příjemné zážitky a často přetrvávají do dospělosti. Schopnost udržet si přátelské vztahy je známkou psychického a psychologického zdraví. Nekvalitní vztahy nebo jejich absence na základní škole indikují obtížné dospívání, často beroucí patologickou podobu. Dokonce zvyšují riziko duševních poruch. Jako významnou složku osobnosti, kterou lze pozitivně rozvíjet v rámci kooperativního učení, považují Johnsonovi identitu jedince. Během dospívání jedinec prochází několika vzájemně se překrývajícími fázemi, kdy se proměňuje jeho identita. Fyzický růst, zvyšující se zkušenosti s interakcí s jinými lidmi, zvyšující se povědomí o odpovědnosti, kognitivní a sociální vývoj, to vše přispívá ke změnám v sebedefinování jedince. V ideálním případě by výsledkem měla být koherentní a integrovaná identita. V rámci vrstevnické interakce si děti a dospívající všímají podobností a rozdílnosti mezi sebou, experimentují s vlastní rolí, vyjasňují si samy sebe a ustanovují svou genderovou roli. Nejen ve školách, ale i v pracovních týmech, mají vrstevníci vysoký vliv na produktivitu. V kooperativních situacích bývá zaznamenávána pravidelně vyšší produktivita, než když pracovníci pracují samostatně. Vzdělávací aspirace studentů bývají silně ovlivněny aspiracemi vrstevníků. Na závěr Johnsonovi shrnují (s.25), že vrstevnické vztahy je možné v rámci kooperativní výuky strukturovat tak, aby vytvářeli smysluplnou vzájemnou závislost, kde prožívají pocit přináležitosti, podpory, pocit, že jsou přijímáni, učí se sociální dovednosti, které jsou nutné pro fungování v týmu, a zkoušejí si sociální role. Opakovanými zkušenostmi z kooperativně koncipované výuky se u nich rozvíjí sociální vnímavost, dokáží odhadnout lépe, jaké jednání a chování se od nich očekává, osvojují si sociální

13 dovednosti, budují svou autonomii. Vzájemně od sebe očekávají zodpovědnost a formují se jako nezávislá osobnost s integrovanou identitou. Aby však mohly vrstevnické vztahy vykonávat konstruktivní a pozitivní vliv, musejí být založeny na pocitu sounáležitosti, přijímání ostatních, podpory a zájmu, pocity nepřátelství a odmítání tam nesmějí najít uplatnění. Být přijímán svými vrstevníky obnáší to, že jsou ochotni vejít do sociální interakce s daným jedincem, schopnost využívat svých dovedností pro dosažení úspěchu a poskytování pozitivní sociální odměny svým vrstevníkům. Izolace od vrstevnické skupiny má za následek vysokou míru úzkosti, nejistoty, nízké sebehodnocení, nízké interpersonální dovednosti, emoční hendikepy a psychologickou patologii. Být odmítán vrstevnickou skupinou ústí v chování, které je ve třídě vnímáno jako rušivý element, jeví se jako nepřátelské, je spojováno s negativnými emocemi a negativními postoji jak k ostatním, tak k učitelům a škole. Aby mohly vrstevnické vlivy působit konstruktivně, musí učitel zajistit, že studenti budou mít prostor k časté interakci, přičemž ta bude probíhat zásadně v kooperativním kontextu, který dokáže regulovat vrstevnické vztahy a pozitivně je rozvíjet, tj. poskytne žákům a studentům situace, kdy budou moci sami rozhodovat, které jednání a chování je pro ně prospěšné, situace, v nichž se budou učit zvládat konflikty nedestruktivním způsobem, apod. (s.27). Výsledkem kooperativního působení je i poskytování větší sociální podpory, než se to děje v rámci kompetice či individuálního snažení (s. 28). Johnsonovi zdůrazňují, že škola v posledních třiceti letech ( v českém kontextu patrně též dosti rozšířený jev, ale téma by si zasloužilo důkladnější dokladování, pozn. autorky) zanedbávala oblast sociální

14 podpory a vyvozují zákon, který říká, že vyšší tlak na výkon ve vzdělávací (tj. akademické) oblasti musí být vždy vyvažován vyšší mírou sociální podpory(s. 29). Pro výkon v akademické oblasti je podstatné to, jak probíhá výměna informací (Johnson, Johnson, 1989). Studenti, kteří pracují v rámci kooperativní cílové struktury, si vyměňují informace častěji než ti, kteří pracují v rámci kompetitivní cílové struktury. jsou méně zaujatí vůči ostatním, přesněji dokáží verbalizovat myšlenky a účinněji komunikovat, snáze přijímají cizí podněty, pozorněji naslouchají. Mnohem více si věří a spoléhají na svůj úsudek. Další významnou oblastí podpory je motivace. Johnsonovi chápou motivaci tak, že je to kombinace uvědomované pravděpodobnosti úspěchu a uvědomované pobídky k úspěchu (1989, s. 29). Čím vyšší je pravděpodobnost úspěchu a čím je úspěch důležitější, tím vyšší je motivace. Žádoucí je formovat vnitřní motivaci, která přináší větší prospěch pro rozvoj osobnosti studentů než motivace vnější. Johnsonovi dokládají na základě četných výzkumů, že uvědomovaná pravděpodobnost úspěchu je vyšší v rámci kooperativního učení než při kompetitivní a individuální výuce. Z výše uvedeného vyplývá, že kooperativní učení je vyučovací přístup, který klade vyváženě pozornost jak na osvojované znalosti konkrétního předmětu, tak na komplexní výchovné cíle, které rozvíjejí celostně osobnost žáka, směřují k rozvíjení kompetencí potřebných k fungování jedince v globalizované společnosti, kde význam kooperace získává čím dál vyšší váhu. Toto se navíc děje v přirozeném prostředí práce na společných výsledcích, nejsou tedy vyučovány ad hoc. Učí žáka přejímat odpovědnost za výsledky svého učení/resp.učení ostatních, objevovat vlastní potenciál, posilovat důvěru ve své schopnosti

15 a dovednosti, kriticky myslet. Sebelepší znalosti nezajistí spokojený život jedince a jeho začlenění ať už do pracovního týmu nebo rodiny či další společenské skupiny. Encyklopedické znalosti navíc nemají moc, aby formovaly osobnosti těch, kteří s nimi zacházejí, teprve když jsou prožity v učební situaci v rámci interakce, stávají se živým materiálem, kterého se jedinci zmocňují a vytvářejí si vlastní obraz, který testují v interakci s ostatními a dobírají se pravdivého a správného obrazu. Většina toho, co si studenti odnášejí ze školy je v reálném životě bezcenné většina zaměstnavatelů nečeká, že lidé budou sedět v řadách za sebou a soutěžit mezi sebou, aniž by spolu komunikovali. Jádrem většiny činností je týmová práce je načase, aby škola opustila věž ze slonoviny, tj. iluzi, že budeme pracovat každý sám s cílem být nejlepší, naopak by škola měla začít reflektovat realitu života dospělého člověka. (Johnson, Johnson, Holubec, 1990, s. 17) Kooperativní učení je tedy otevřenou šancí jako pro žáky a studenty, ale i učitele a všechny ty, kteří jsou zodpovědní za tvorbu školské politiky, rámcových vzdělávacích programů, ale i profesní přípravy budoucích učitelů. Pozornost by mu měli věnovat i autoři učebnic tak, aby některé úkoly strukturovali předem tak, aby je bylo možné provádět kooperativním způsobem. Použitá literatura: BURDEN, Robert L; WILLIAMS Marrion. Psychology for Language Teachers. A social constructivist approach. 12. vydání. CUP, ISBN GILLERNOVÁ, Ilona. Sociální psychologie školy. In: VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, (ed.)i. Aplikovaná sociální psychologie. 1. vydání. Praha : Portál, ISBN

16 JOHNSON, David W; JOHNSON Roger T. Learning Together and Alone. Cooperative, Competitive and Individualistic Learning. 5. vydání. Allyn and Bacon, JOHNSON, David W; JOHNSON Roger T; JOHNSON HOLUBEC Edythe. Circles of Learning Cooperation in the Classroom. Edina, Minnesota : ISBN JOHNSON, David W; JOHNSON Roger T; JOHNSON. Cooperation and Competion. Theory and Research. 2. vydání. Edina, Minnesota : Interaction Book Company, ISBN KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení a vyučování. Teoretické a praktické problémy. 1. vydání. Univerzita Karlova v Praze : Karolinum, ISBN MCCAFFERTY, Steven G.; JACOBS, George M.; DASILVA IDDINGS, Ana Christina. Cooperative Learning and Second Language Teaching. CUP, ISBN NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha : Academia, ISBN RICHARDS, J.C., ROGERS, T.S. Approaches and methods in language teaching. (2. vydání) Cambridge: Cambridge University Press : 2001

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Pedagogika volného času

Pedagogika volného času Pedagogika volného času Milan Pšenička MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/2014 Úvod Za všeobecný cíl pedagogiky vůbec se klade dosažení relativní samostatnosti jedince ve společnosti, tzv. umět se svobodně,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník

ETICKÁ VÝCHOVA. 6. ročník Charakteristika předmětu ETICKÁ VÝCHOVA 6. ročník Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět: Etická výchova (EtV) je realizován v 6. ročníku jako volitelný předmět v rozsahu 1 hodina týdně.

Více

Příklad dobré praxe XX

Příklad dobré praxe XX Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XX pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Kooperativní učení ve výuce cizích jazyků v rámci formování interkulturní komunikativní kompetence

Kooperativní učení ve výuce cizích jazyků v rámci formování interkulturní komunikativní kompetence Kooperativní učení ve výuce cizích jazyků v rámci formování interkulturní komunikativní kompetence Mgr. Ivana Mičínová Vyšší odborná škola sociálně právní, Praha Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Etická výchova Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 40. DOPLŇKOVÝ VZDĚLÁVACÍ OBOR

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU KOMUNIKACE SE ZÁKAZNÍKEM Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická FYZIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší

Více

ŠKOLNÍ VZĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ KLUB VE VRANÉM NAD VLTAVOU

ŠKOLNÍ VZĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ KLUB VE VRANÉM NAD VLTAVOU ŠKOLNÍ VZĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ KLUB VE VRANÉM NAD VLTAVOU Předkladatel: Základní škola Vrané nad Vltavou U Školy 208 252 46 Vrané nad Vltavou Jméno ředitele: Mgr. Dana Ullwerová Kontakty: reditelstvi@zsvrane.cz,

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět 3. Učební osnovy volitelných předmětů Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Sportovní

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Vážení kolegové, níže naleznete seznam kurzů, které je možné si přes uvedený kontakt objednat pro vaši školu. Obsah i časový rozsah kurzů je možné na základě dohody přizpůsobit. Kromě pořádání kurzu na

Více

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu 4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Svým obsahem učiva úzce souvisí se vzdělávacím oborem Český

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

ROLE ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ

ROLE ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ ROLE ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ ZMĚNY V KONCEPCI VÝUKY listopad 2009 (c) Radek Maca Jaké jsou také pohledy na vzdělávání? žák: učitel: přežít školní docházku s co nejmenšími šrámy na těle i na duši předat žákům

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Pojetí vyučovacího předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova předmětu ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY studijního oboru 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA Pojetí vyučovacího předmětu Učivo vyučovacího předmětu základy elektrotechniky poskytuje žákům na přiměřené úrovni

Více

79-41-K/81 GYMNÁZIUM. Školní vzdělávací program pro gymnázium

79-41-K/81 GYMNÁZIUM. Školní vzdělávací program pro gymnázium 79-41-K/81 GYMNÁZIUM Školní vzdělávací program pro gymnázium OBSAH 1.IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2.ZMĚNY 3.DODATKY 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium 1) 1)Školní

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

7.17. Pojetí vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace

7.17. Pojetí vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace 7.17. Pojetí vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu písemná a elektronická komunikace je umožnit žákům získání potřebné dovednosti ovládat

Více

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech:

Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: Základní informace o námi nabízených a projektově ověřených akreditovaných kurzech: 1.AKTIVIZAČNÍ TECHNIKY: 1.Psychologická gramotnost pedagoga (rozsah 25 hodin, třídenní celodenní kurz) Prožitkový seminář

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Výběr z nových knih 4/2014 psychologie

Výběr z nových knih 4/2014 psychologie Výběr z nových knih 4/2014 psychologie 1. Emoční inteligence dítěte a její rozvoj / Lawrence E. Shapiro ; [z anglického originálu... přeložila Hana Kašparovská] -- Vyd. 3. Praha : Portál, 2009 -- 267 s.

Více

7.18 Pojetí vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace

7.18 Pojetí vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace 7.18 Pojetí vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu písemná a elektronická komunikace je umožnit žákům získání potřebné dovednosti ovládat

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět 5.5.1 Občanská výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 1 1 1 0+1 Občanská výchova se na druhém stupni

Více

MOTIVACE Definice motivace

MOTIVACE Definice motivace MOTIVACE zpracovaly: Lucie Tylšarová, Lucie Zimlová Definice motivace Původ slova motivace můžeme hledat v latině - movero, movere, tj. pohybovat, měnit. Definice motivace není jednoznačná, každý autor

Více

Kompetenční model efektivního lektora

Kompetenční model efektivního lektora Kompetenční model efektivního lektora Autor : Mgr. Pavel Veselý, Mgr. Kristýna Lukšová ABS WYDA s.r.o. projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Kompetenční model lektora Osobnost lektora je

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Co je program Škola podporující zdraví

Co je program Škola podporující zdraví Co je program Škola podporující zdraví Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Filozofie podpory zdraví vychází

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce?

Abychom definovali dimenze kompetencí, položili jsme si otázku: S kým/čím vstupujete do vzájemné interakce? Profily kompetencí Úvodní situace před testováním E-learningový modul obsahuje šest interaktivních situací orientovaných na kompetence, které mají svou roli v maloobchodní společnosti. Všechny maloobchodní

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE

PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Základy interní komunikace. 31.ledna 2011

Základy interní komunikace. 31.ledna 2011 Základy interní komunikace 31.ledna 2011 CO TO JE INTERNÍ KOMUNIKACE Interní komunikace se zabývá formálním i neformálním předáváním informací uvnitř organizace. Jejím cílem není pouhé zprostředkování

Více

TABLETY? Výzva pro inkluzivní vzdělávání. Praha 2014. PhDr. Jana Zapletalová

TABLETY? Výzva pro inkluzivní vzdělávání. Praha 2014. PhDr. Jana Zapletalová TABLETY? Výzva pro inkluzivní vzdělávání Praha 2014 PhDr. Jana Zapletalová Učení je činností, která je ovlivněna kognitivní, afektivní a fyziologickou dimenzí člověka, odehrává se v sociálním prostředí

Více

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Základní škola Český Brod, Tyršova 68, okres Kolín IČO: 46383514 tel.: 321622446, 602373396 www.2zscbrod.cz 2zscbrod@iol.cz Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Sledované oblasti, v nichž se budou

Více