Václav Šneberger Co je mentoring a jeho zavád³ní na škkole Pâíru«ka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Václav Šneberger Co je mentoring a jeho zavád³ní na škkole Pâíru«ka"

Transkript

1 Václav Šneberger Co je mentoring a jeho zavád ní na škole P íru ka Ostrava 2012

2 Autor: Mgr. Václav Šnebergerr Vytvo eno v rámci projektu OPVK Podpora pedagog kou ováním jako nástroj efektivního ízení proces ve školách MSK, reg.. CZ.1.07/1.3.05/ Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpo tu eské republiky. Jazyková korektura nebyla provedena, zaa jazykovou stránku odpovídá autor. Václav Šneberger, 2012 vydal Repronis, 2012 Tisk: Repronis Vydal Repronis v Ostrav v roce 2012 Vydání první ISBN

3 1. Úvod aneb pro mentoring? Pry jsou doby, kdy jsme si vysta ili s tím, co jsme se nau ili na vysoké škole a poté pracovali mnoho let na stejné pozici, nejlépe ve stejné škole, kterou jsme jako d ti sami absolvovali. V dnešní dob za ínáme ve svém život n kolik kariér, od prvních zkušeností až ke kariérám t etím, tvrtým. V každé pot ebujeme jiné znalosti a dovednosti, tedy kompetence. I stejná i podobná pozice v jedné škole se dle posledních výzkum prom uje v ím dál kratších cyklech. Spole enské zm ny, tlak na výkonnost, zm na kurikula na kompeten ní, prom ny ekonomiky, zavád ní inovací a nových technologií jsou spole n se specializací pedagog motory zm n, na n ž musíme reagovat, pokud nechceme stagnovat. Školy si uv domují, že musí investovat do svého potenciálu, a tím jsou v sou asné dob hlavn lidé. Finan ní výsledky jiných spole ností ukazují, že organizace a firmy, které investují cca 20 % pracovního asu svých zam stnanc do jejich vzd lávání a u ení se novým dovednostem, nejen dob e prospívají, ale jsou také hodnoceny jako kvalitní z pozice zam stnanc a uživatel jejich produkt. Na tento trend musí reagovat i školství, pokud nemá stát stranou. Kvalitní vzd lávání u itel tedy p ináší všeobecný užitek a zvyšuje konkurenceschopnost škol a jejich služeb. Mluvíme tedy o konceptu u ící se organizace, živém systému, který aplikuje r zné formy u ení, erpá ze znalosti a zkušenosti svých zam stnanc, využívá jejich potenciálu, buduje vztahy d v ry a respektu k odlišnostem, individualit, historii firmy Školní kultura aneb vzd lání jako náklad nebo investice? P ístupy škol a firem ke vzd lávání a rozvoji se zna n liší. Obrazn e eno, firemní semafor m že mít r zné nastavení od ervené po zelenou. ervená m že napovídat, že škola se pouze orientuje na výsledky a zam stnance vnímá jako prost edek k jejich dosažení. Zam stnanec je zdrojem, který se asem vy erpá a nahradí se novým, prost se p edpokládá, že vše pot ebné už zná. Vzd lávání není ve škole podporované, je vnímané spíše jako náklad než investice. Ve výjime ných p ípadech je vybraným jednotlivc m dop áno n co za odm nu. Naproti tomu zelená indikuje, že sou ástí kulturního prost edí je dob e vybudovaný systém vzd lávání a rozvoje pro všechny skupiny zam stnanc od editel po technické pracovníky. Na vzd lávání je alokována nezanedbatelná finan ní ástka a škola o n m 3

4 uvažuje jako o investici. Rozvoj je sou ástí motivace a udržení zam stnance, podporuje jeho kompetentnost k co nejvyššímu výkonu na dané pozici. V praxi pak najdeme mnoho škol, které se pohybují mezi výše uvedenými p íklady. Celá ada škol zavádí pro pedagogy možnost vzd lávání moderními formami, podporu profesního r stu a budování kariéry Co se vlastn nabízí aneb trendy Investice je investicí, když p ináší krátkodobý nebo dlouhodobý profit. Systémy vzd lávání ve školách musí odrážet firemní kulturu, ale samoz ejm také primární ur ení škol jako vzd lávacích institucí. Pro naše ú ely m žeme rozd lit vzd lávání ve školách do dvou kategorií: 1. Znalostní vzd lávání odpovídá na otázku, co je pot eba ke kvalitní a efektivní práci. Realizováno formou studia, seminá, workshop, samostudia i prost ednictvím získávání informací z knih, internetu a dalších zdroj. 2. Implementa ní vzd lávání u í, jak to za ídit, aby se znalosti ve škole pat i n využívaly a aby nesly pat i ný efekt. K tomu vhodné formy - mentoring a kou ování. Ob kategorie nemohou vysta it samy o sob, a práv namíchat ten správný koktejl je um ním specialist, kte í se starají o rozvojové programy v rámci škol i jiných organizací. Moderní trendy vzd lávání kladou velký d raz na plánování a ízení vlastního u ení na základ osobnostních charakteristik, kompeten ního profilu pedagoga, pot eby školy a komunity, v neposlední ad i motivace jednotlivého zam stnance. Jaké trendy tedy m žeme v rámci vzd lávání zaznamenat? A. Individualizaci, tedy tvorbu vzd lávacího programu pro pedagogy na míru, nej ast ji formou reflexe i sebereflexe na základ pedagogických kompetencí, kde se zm í individuální kompetence a potenciál pedagoga a doporu í se vhodný rozvojový program; taktéž individualizaci nabídkou forem vzd lávání, jako je kou ování a mentoring. B. Standardizaci a certifikaci pedagogické profese s cílem nabídnou vodítka pro kvalitní praxi. C. Internet a e-learning jako studnice informací a rozvoje, i jako prost edek sdílení informací a znalostí v rámci školy. 4

5 D. Diversita ve vzd lávání aneb fenomén specifického vzd lávání 50+ (zam stnanc starších padesáti let), muž a žen, len mezinárodních tým, využití komunity Co pot ebuji? Konzultaci? Jak si však vybrat vhodnou podporu práv pro sebe? Jaké lektory? Jakou organizaci? O co si íci? Pokud se vydáme hledat našeho konzultanta i lektora, m žeme v podstat nalézt t i základní typy konzultant : EXPERT Ví, jak p esn mají v ci vypadat, a ekne vám, co, kdy a jak p esn máte ud lat. Takový expert zná jeden, asto osv d ený recept, ale výsledek snažení nemusí chutnat všem. Silnou stránkou takového experta je vlastní praktická zkušenost podložená výsledky. Slabou stránkou m žeme vid t v nereflektování vašich unikátních pot eb i situace. DEALER Nabízí a prodává pom cky, obchoduje s náro ností. Takový konzultant nabízí produkt, službu i formu, která vám umožní nebo zjednoduší zavád ní nap íklad nových technologií nebo proces. asto se jedná o software nebo metodologii (5S, Kaizen, MindManager), která je efektní a jednoduchá a p ináší rychlé hmatatelné výstupy dokumenty, tabulky, plány. Nevýhodou je sterilita takových univerzálních prost edk a asto i schemati nost, která nem že postihnout firmu jako živoucí organismus. PR VODCE Nabízí vzrušující nejistotu hledání podstatného. Takový konzultant není expertem na otázku jak, neprodává ešení, ale je expertem na proces zm n a vztah. Vychází z pot eb a možností klienta a provádí a podporuje ho na cestách na neznámá území. Oproti p edchozím dv ma nenabízí ešení; v í, že v procesu kou ování vztahu s klientem p ijdete na práv to jedin pro vás dobré a ú inné ešení zm nu. Nep ejímá zodpov dnost za vaše rozhodnutí. Nevýhodou je zpo átku asto kritizovaná nižší efektivita, asová náro nost a nutnost jít až na d e problém m. Odm nou je vám silná vnit ní motivace a d v ra ve vaše ešení. Jak je z uvedeného p ehledu patrné, ani jeden z t chto typ nenabízí kompletní služby, které p i vzd lávání budete pot ebovat. Dobrý konzultant v rámci školy i externista je jako kouzelník. M že z klobouku tahat r zné své role, a pokud n kterou nemá, neumí nebo ned lá, odkáže na jiného odborníka. 2. Co je mentoring Mentoring je forma profesního rozvoje u itele, která v sob kombinuje dv složky. Jednak expertní znalost, oborovou i metodologickou p ipravenost a za druhé procesní znalost, tedy znalost procesu u ení dosp lých a facilitace profesního rozvoje u itele s p ihlédnutím k úrovni jeho dosavadních pedagogických kompetencí. Nabízí jak individualizovaný p ístup, 5

6 který je také zrcadlem p ístupu, který kurikulární reforma s kompeten ním u ením vyžadují od u itel sm rem k žák m. Dopl uje dosavadní praxi klasických seminá také o složku implementa ní a p esouvá zodpov dnost za vlastní u ení a implementaci r zných poznatk na samotného u itele, nikoli na instituci, vzd lávací organizaci i lektora. Nespornou výhodou je p esun ízení vlastního u ení na u itele, ímž je zárove posílena jeho vnit ní motivace k profesnímu rozvoji. Takový u itel pak nezažívá pouze vn jší motivaci ke zm n, ale sám s pomocí mentora ídí svou motivaci vnit ní, která je základem jeho vnímání vlastní úsp šnosti a dává tak základ zdravému sebev domí a v neposlední ad slouží i jako nejlepší prevence syndromu vyho ení. Výstupem je pak vyšší efektivita implementace získaných poznatk a u ení v rámci vlastní školy. Navíc individualizovaná podpora pomocí systému mentoringu má dle dosavadních výzkum více než 60% efektivitu (vztahováno ke zm nám ve vlastní praxi dosažených danou formou vzd lávání) oproti cca 15% efektivit klasických seminá. Nevýhodou mentoringu je jeho asová náro nost, nep ipravenost prost edí pro zavád ní vnit ních systém vzd lávání dosp lých ve školách a také systémová opat ení práce ve školách nepo ítají s kolegiální podporou jako formou práce a vnit ní podpory v rámci školy jako u ící se organizace Co mentoring nabízí? Na u itele zam ený procesní mentoring odpovídá vzd lávacím strategiím, které zrcadlí kompeten ní u ení žák. Za íná vždy sdílením profesní vize a identifikací základních prvk systému u ení se zkušeností, strukturou a vlastními individuálními o ekáváními u itele v oblasti celoživotního u ení a zvyšování kvality pedagogických kompetencí. Cíle mentoringu, který je takto zam en na profesní r st, implementaci poznatk je založen na t chto p edpokladech: 1) Každý pot ebuje vlastní prostor a as k u ení a integraci získaných kompetencí. 2) Emocionální bezpe í a d v ra jsou d ležité pro získání kognitivní a kompeten ní komplexity, zejména v pr b hu proces zm ny. 3) Mentoring je recipro ní systém r stu a ízení vlastního u ení. 4) Cíl a centrum pro každý mentorský vztah je zvýšení kvality a efektivity u ení žák. 5) Úsp šný mentoring je integrální sou ástí vzd lávání v rámci školy a komunity Co z toho? Mentoring nabízí ty i hlavní benefity: 6

7 a) Zvyšuje kvalitu pedagogických kompetencí, zejména v oblasti zvyšování úrovn praktických dovedností. b) Umož uje úsp šnou implementaci vzd lávacích strategií a požadavk kladených na u itele zven í prost ednictvím vlastní vnit ní motivace a vlastního vnímání úsp šnosti. c) Nabízí rámec pro celoživotní u ení a podporu v oblasti vlastního individualizovaného ízení u ení. d) Nabízí model nehodnotící spolupráce na procesu u ení a zvyšování kompetencí u itele Co nabízí mentor? Každý mentoring je založený na ojedin lém, bezpe ném vztahu mentora a mentee. Co nám tedy dobrý mentor nabízí? V zásad t i hlavní v ci: podporu, výzvy ke zlepšení a facilitaci profesní vize. 2.4 Co si pod tím p edstavit? V oblasti podpory mentor nabízí emocionální, myšlenkovou, instruktážní a institucionální podporu nap íklad v t chto oblastech: tipy jak nakládat s asem ve t íd - metody a strategie u ení jak plánovat hodiny nápady pro tvorbu kurikula nápady pro hodnocení žáku i vlastní evaluaci - zdroje V oblasti formulace výzev mentor nabízí cílené, na základ jasných a m itelných dat provokující myšlenky a teze, které motivují u itele k dalšímu zvyšování kvality jeho práce prost ednictvím: plánování a reflexe vlastní praxe, tvorby vzd lávacích cíl a individuálního plánování, zam ení na individualizaci u ení žák a zvýšení citlivosti k jejich pot ebám, zkoumání výsledk d tí a následné vyhledávání fungujících zp sob, aktivního zapojení do ešení problém, budování propojení mezi teorií, zdroji a vlastní praxí u itele Jak vypadá struktura? Struktura mentoringu je daná okolnostmi vzniku vztahu, možnostmi školy i nabídkami vzd lávacích institucí. V zásad rozlišujeme dva druhy mentoringu: 7

8 externí interní V obou p ípadech mentorský vztah probíhá na základ jasného písemného kontraktu všech zú astn ných, asto na základ p edem daných kritérií, která poskytla sebeevaluace u itele i jiná m itelná metoda. Pak je možné objektivn plánovat a evaluovat profesní rozvoj a efektivitu procesu Fáze mentoringu: kontrakta ní, která obsahuje shromážd ní dat a stanovení cíl a plánu profesního rozvoje u itele, procesní, tedy p ímá podpora formou konzultací, sebevzd láváním, náslechy, atd., evalua ní, tedy vyhodnocení procesu a stanovení dalších krok pro fázi kontrakta ní. Struktura fází je r zná, v zásad se nej ast ji ale jedná nejmén o ro ní kontrakt s minimáln 12 konzultacemi r zného druhu podle fáze, ve které se práv u itel a mentor nachází. Mentoring nezahrnuje jen tyto konzultace, ale jak je z ejmé z p edchozího textu i vlastní samostudium u itele, formu p ednášek, náslechy a pozorování ve t íd, workshopy, erpání z literatury, internetu. Mentoring je ve sv t rozší en jako nástroj a systém profesního rozvoje pedagog s cílem zvyšování kvality pedagogických kompetencí, asto v návaznosti na karierní postup i certifikaci. V anglosasských zemích je st edem a výchozím bodem dalšího vzd lávání, do kterého pak vstupuje i trénink, samostudium, u ící se peer skupiny a v neposlední ad evaluace. Trénink a evaluace však slouží zejména jako zdroje informací pro proces mentoringu, kde si pedagog sám plánuje a vyhodnocuje sv j profesní r st P íklady mentoringu: Interní systém mentoringu provád ný zástupci editele pro kurikulum a DVPP nebo tzv. zdrojovým pedagogem (nap íklad USA, Velká Británie, Irsko). Interní systémy mají výhodu nižších p ímých náklad, nevýhodou je svázanost s institucí a velké nároky na vzd lání mentor, kte í se vedle své pedagogické práce stávají i u iteli dosp lých. Pracovní za azení takových mentor je áste n pedagogické ve t ídách, hlavn však organiza ní a mentorské. asto také mento i i zdrojoví pedagogové spolupracují s více školami. 8

9 Externí systém založený na externích mentorech zejména z ad inspektor, vysokoškolských pedagog a dalších vzd lavatel (N mecko, Belgie, Holandsko). Externí systémy jsou výhodné vzhledem k nižším náklad m na tvorbu mentoringového systému, jsou ale náro n jší na p ímé náklady. Pracovní za azení je ízeno zákony, u externích nestátních vzd lavatel pak hlavn licen ním ízením a akreditací osob, které provád jí služby. Kombinované systémy Propojení obou systém je patrné ve v tšin zemí, interní systémy se asto využívají u za ínajících pedagog a pro využití interními peer u ícími se skupinami (know-how management školy), pro DVPP na vyšší úrovni nebo p i zavád ní inovativních program do kurikula školy se pak asto využívá konzulta n - mentorských služeb externist. 3. P edpoklady úsp šného mentoringu Na u ení zam ený mentorský program i vztah za íná vždy uv dom ním si sdílené vize a vy ených i nevy ených o ekávání a pojmenováním dosavadních zkušeností pedagoga. Cíle kooperativního, rozvojového a u ící ho se vztahu jsou závislé na následujících p edpokladech: 1) D sledné zavád ní princip u ící se organizace, zejména princip týmového u ení, kdy u ící se proces je ve škole centrální složkou všech aktivit. Klientem u ení tedy nejsou jen žáci, studenti, ale celý sbor. Takové mentorské programy pak vytvá ejí u ící se týmy, zvyšují efektivitu a kvalitu pedagogické praxe d slednou vým nou zkušeností a nastavují tak normu nehodnotícího rozvojového u ení jako základního principu práce ve škole oproti tradi nímu u ení prost ednictvím deficitního modelu odhalování chyb. 2) Emocionální bezpe í je d ležitou sou ástí mentorského programu, kdy mento i vytvá í bezpe né prost edí pro u ení. Verbální i neverbální komunikace pak opatrn vytvá í prostor mezi podporou a kladením výzev pro pedagogy. Takové prost edí podporuje pedagogy ke sdílení otázek, obav, informací nebo i p iznání mezer v pedagogických kompetencích a prom uje je v konstruktivní a produktivní interakce u ení. 3) Mentorské programy vytvá ejí p íležitosti pro oboustranné u ení, verbalizovat nahlas myšlenky a obavy, sdílet informace a podporovat kreativitu a inovace v oblasti rozvoje pedagogických kompetencí. U ení je vždy recipro ní, nap íklad p idává hodnotu zkušen jším u itel m a mentor m a podporuje sebev domí t ch za ínajících. 9

10 4) Hlavním smyslem mentoringu je podpo it a zkvalitnit u ení d tí a student prost ednictvím zkvalitn ní pedagogických kompetencí pedagog. Mentorské sch zky, rozhovory a praxe využívající externích ale i interních dat, ne dojm, se tak mohou transformovat ve smysluplné zkvalitn ní praxe ve t íd. 5) Úsp šný mentorský program musí být integrální sou ástí dalších aktivit ve škole, zejména plánu a relizace DVPP a vyhodnocování a revize ŠVP. Stejn tak musí být mentoring integrální sou ástí již existujících metod podpory pedagog a kurikulárních aktivit. P i plánování program mentoringu m žete narazit na zásadní rozdíly v pojetí kvality a jejího zvyšování mezi tradi ním systémem a kompeten ními modely u ení. Pochopení rozdíl nám umožní nalézt d v ru k programu a p ijmout s ní související proces za sv j. Následující tabulka a níže uvedené zdroje informací p inášejí srovnání, které u itel m p ed zahájením prvního mentoringu pom že p i ujasn ní základních charakteristik. 10

11 Tradi ní systémy Východisko: u itelé jsou hodnoceni na základ známek svých žák. Kompetitivní systém mezi u iteli. Na pot eby jednotlivce se nebere ohled. Za úsp chy žák jsou oce ování u itelé. Zam ení na slabiny. U itele motivuje obava z možných dopad na jeho práci. Další vzd lávání je propojeno s inspekcí. Hodnocení u itele nevychází z jeho pedagogické práce. U itelé nejsou vy ati ze stávajícího systému evaluace. Kompeten ní model u ení Východisko: pomoci u itel m p i rozši ování pedagogických kompetencí. Kooperativní systém mezi u iteli. Zam ení na jednotlivce. Žák m se dostává podpory podle jejich vývojových pot eb. Zam ení na silné stránky. U itelé jsou vnit n motivováni ke zm n a zvyšování kvality u ení. Proces a kontext dalšího vzd lávání je založen na d v e. Hodnocení se opírá o pr b žný monitoring kvality u itel. U itel m je nabídnut nový systém podpory v rámci procesu zvyšování kvality. Rámcové programy jsou široce koncipované. U itelé spolupracují se svými mentory. Neexistuje univerzáln pojatý mentorský program, který by vyhovoval pot ebám každého místa i situace. M stské školy narážejí na jiná úskalí než školy venkovské. Aby byl program efektivní pro každou lokalitu, je t eba vzít v úvahu nejr zn jší ohledy. P i plánování mentorského programu je t eba se zamyslet nad následujícími otázkami: Vzdálenost p sobišt mentor a jejich u itel ; Využití elektronické pošty, skype a dalších technologií pro vedení dialogu v obdobích mezi jednotlivými mentoringovými setkáními; Pom rný po et u itel na mentora. Níže uvádíme otázky, které mohou p íslušným zainteresovaným stranám ve vaší škole posloužit jako vodítko p i vytvá ení rámce a struktury pro efektivní mentoring. 11

12 1. Máte v sou asnosti n jaký mentoringový program? Jestliže ano, jakým zp sobem probíhá m ení jeho efektivity? 2. Popište p ekážky v zavedení mentoringového programu. 3. Kte í partne i by se m li podílet na vytvo ení mentoringového programu? Popište míru zapojení každého z partner. 4. Pot ebujete pro sv j mentoringový program formální, rámcovou písemnou dohodu? 5. Kdo se bude podílet na zajiš ování pr b žné podpory mentoringového programu? 6. Jaká jsou kritéria pro výb r u itel pro mentoring? 7. Bude ú ast na mentoringu povinná i dobrovolná? 8. Jak dlouho se bude u itel ú astnit mentoringového programu? 9. Jaká bude frekvence mentoringových aktivit? 10. Jakým zp sobem nejlépe zajistit asový prostor na mentoring? 11. Kolik ze svého asu bude mentor v novat mentoringu? 12. Jak zajistíte, aby si vztah mentora s u itelem podržel d v rnost? 13. Jaké provozní zm ny budou ve vaší škole t eba pro umožn ní mentoringu? 14. Jak vaši univerzitní partne i p ipraví u itele na poskytování a p ijímání pomoci od koleg? 4. Jak probíhá mentoring Mentorské programy a mentorský vztah probíhá vždy dle pevné struktury, zpravidla obsahuje následující fáze: I. Plánování: Mentor pracuje s u itelem na: Vyjasn ní cíl ; Konkretizování kritérií a ukazatel úsp šnosti a plánu získání pot ebných d kaz ; 12

13 Úvaze nad p ístupy, technikami, rozhodnutími a zp sobem jejich monitorování; Stanovení osobních cíl a postup sebeevaluace. II. Monitoring: Mentor pozoruje u itele p i výuce a u ebních aktivitách, p i emž se zam uje na: Ukazatele úsp šnosti; Efektivitu p ístup, technik a ízení t ídy U itel postupuje podle plánu a pe liv sleduje d ní ve t íd, aby mohl vyhodnotit: Ukazatele úsp šnosti; Efektivitu svých p ístup, technik a ízení t ídy III. Rozbor: Mentor pracuje s u itelem na: Shrnutí dojm ; Zp tném vybavení si potvrzujících informací; Porovnávání, analýze, dovozování a ur ování p í in a následk. IV. Aplikace: Mentor s u itelem spole n : Uvažují o nových poznatcích a jejich uplatn ní; Reflektují pr b h mentoringu. V b žné praxi se mentor na po átku školního roku podílí na tvorb individuálního nebo i skupinového plánu dalšího vzd lávání, dále dle tohoto plánu za azuje výše uvedené techniky po celou dobu školního roku. Zejména u za ínajících u itel je pot eba dlouhodob jší spolupráce a intenzivn jší kontakt v pr b hu školního roku. 5. Úloha a odpov dnosti mentora Pro úsp šný mentoring program je zásadní najít vhodné mentory a podpo it v rámci školy také jeho procesní rozvoj. Zde jsou n která kritéria a kompetence: 5. 1 Postoje a charakter 1. Ochota stát se vzorem pro ostatní u itele a podporovat je v jejich profesním rozvoji; 2. Pevný závazek vykonávat u itelské povolání; 3. P esv d ení, že mentoring zlepšuje výukovou praxi; 4. Ochota zasazovat se za kolegy; 13

14 5. Jasný závazek k celoživotnímu vzd lávání; 6. Schopnost reflexe a pou ení z chyb; 7. P ipravenost sdílet informace a nápady s kolegy; 8. Houževnatost, flexibilita, vytrvalost a otev ená mysl; 9. Proaktivita, životní optimismus a pozitivní vztah k životu, práci, rozvoji a lidem; 10. Smysl pro humor, d vtip Odbornost a zkušenosti Mezi kolegy je považován za vynikajícího u itele; Má výte nou znalost pedagogiky a p íslušných p edm t ; Má d v ru ve vlastní pedagogické kompetence; Disponuje vynikajícími dovednosti v oblasti managementu t ídy; Ne iní mu potíže p ítomnost u itel na pozorování v jím vedené výuce; Udržuje sí odborných kontakt ; Rozumí strategiím a postup m zavedeným v rámci školy; Je pe livým pozorovatelem ve výuce; Dob e spolupracuje s ostatními u iteli a administrátory; Je ochoten u it se od svých koleg a inovovat svou práci Komunika ní dovednosti Zná a používá metody efektivní komunikace (Já výroky, aktivní naslouchání atd.); Zp tnou vazbu nabízí pozitivním a produktivním zp sobem (korektivní popisná zp tná vazba); Klade užite né otázky, které vybízejí k reflexi a napomáhají porozum ní; Z jeho komunikace vyza uje pozitivní nalad ní, zájem o klienta, zápal pro u ení a další vzd lávání; V komunikaci je diskrétní a zachovává d v rnost Interpersonální dovednosti Je schopen udržovat profesní vztahy založené na d v e; Vnímá emo ní a odborné pot eby u itele; Je pozorný k citlivým politickým otázkám; Funguje dob e ve spolupráci s p íslušníky minorit; Je p ístupný, bez obtíží navazuje vztahy s ostatními lidmi; 14

15 Je trp livý, nehodnotí ukvapen ; P i komunikaci s druhými je vst ícný, empatický a otev ený; Umí efektivn využívat as Když pracujete jako mentor u itele, rozvíjíte: D v rné partnerství s u itelem. Dialog mezi u iteli, jehož cílem je využít problematickou situaci i okolnosti pro zlepšení kvality práce a zvýšení osobního uspokojení. Vztah, který vychází z pohledu: Za to, co se nau íš, jsi zodpov dný ty. Já odpovídám za podporu, facilitaci a spole né u ení. Dialog, která probíhá podle p edem daných pravidel a vede k získání nových pedagogických kompetencí a pozitivním vztah m Mentoring není zejména: ízení shora. Založen na tom, že mentor zná všechny odpov di nebo je odpov dný za motivaci a sm rování u itele. Hodnocení u itele. Vztah, který posiluje závislost na mentorovi a ur uje, co má u itel d lat. Jednostranná konverzace. 6. Mentoring v otázkách a odpov dích editel škol zapojených do projektu Podpora pedagog kou ováním jako nástroj efektivního ízení proces ve školách MSK Mentoring je dobrovolná metoda u ení dosp lých postavená na kolegiálních principech a využívající již existující kompetence jako základ pro jejich další rozvoj. Je tedy postaven na tom, co už klient umí, ne na deficitech. O mentoringu mluvíme zejména v oblasti rozvoje specifických, v našem p ípad pedagogických, kompetencích. Prakticky se jedná o individuální nebo skupinový strukturovaný rozhovor a plánování dalších akcí s p isp ním dalších metod jako je pozorování ve t íd, video, analýza materiál apod. Využívá se v eském školství? Do jaké míry? Pokud ano jaké jsou výsledky? 15

16 Mentoring se v našich školách, zejména díky innosti n kterých neziskových organizací, využívá, široce, ne však plošn a to zejména jako nástroj u ení pro za ínající u itele nebo takové pedagogy, kte í cítí pot ebu se sebou n co po profesní stránce d lat. Jak je p ijímán na školách? Jako dobrovolná, ale nikoli bezplatná služba, je p ijímána t mi, kte í vyžadují efektivní a užite nou podporu, ty, kte í nic a nikdy nepot ebují, proces mentoringu neosloví. Pro jaký typ školy je mentoring vhodný? Prakticky neexistuje omezení na typ školy, pouze se mentoring m že lišit z hlediska obsahu a forem. Všude jsou u itelé, kte í mají na sob pracovat, vym ovat si zkušenosti, reflektovat svou práci a stanovovat si rozvojové cíle. Nehled na to, jaké d ti mají ve t íd. Má své uplatn ní nap. i v MŠ a speciálních školách? Ano, viz výše, zejména s ohledem na ešení inkluzivního vzd lávání je pot eba mentoringu pro klasické u itele více než z ejmá. Pro koho je tento p ístup vhodný? Mentoring bude užite ný zejména pro ty u itele, kte í již mají pot ebné pedagogické znalosti, ale chybí jim podpora v oblasti implementace do praxe. Konkrétn, nap íklad v dí, co je kooperativní u ení, ale jejich výuka tomu neodpovídá. Kde se dá sehnat více informací o mentoringu? Mentoring jako specifická forma kou ování využívá jeho prost edky, tedy všechny dostupné informace o kou ování jsou relevantní i pro mentoring. Specifikou jsou zde pedagogické kompetence, popsané v mnoha zahrani ních materiálech, které jsou k dispozici v v R, nap. pro u itele MŠ a ZŠ Pedagogické standardy ISSA, které nabízí Step by Step R, o. s. Jaké p edpoklady k používání této techniky pracovník pot ebuje? 16

17 Dobrou v li, ochotu podporovat a sdílet u ení a mnoho tréninku, specificky zam eného na metody mentoringu. Dá se mentoring studovat? Prosím o informaci, kde, jak dlouho studium trvá. Mentoring se v sou asné dob dá studovat prost ednictvím kurz nevládních organizací v rámci evropských projekt, asi nejvíce je angažováno Metodické a evalua ní centrum, o. s. a Spole nost pro kvalitu školy, o. s.. Tato ob anská sdružení realizují projekty rozvoje mentorských dovedností. Jaké p edpoklady musí zájemce o studium metoringu spl ovat? I mento i musí mít p edpoklady pro práci s klienty, obecn by m lo jít o lidi spíše pozitivní, které baví pracovat s lidmi, kte í um jí naslouchat a hned dob e neradit, dob e se ptát a podržet. Jako kompeten ní rámec mentora m žeme nap íklad využít i seznam kompetencí ICF R ( coachfederation.cz). Pokud jde o zodpov dnost a finální klí ová rozhodnutí, je editel školy stejn vždy na všechno sám a nemá nad sebou už nikoho, kdo by s ním nesl tíhu t chto úkol. Jak m že krátkodobý mentoring (ve srovnání s délkou funk ního období Š) zm nit v této v ci n co podstatným zp sobem? Výzkumy ukazují, že na p ekonání jakéhokoli zlozvyku i získání nového návyku a jeho zautomatizování pot ebujeme t i m síce. Mentoring zam ený na implementaci znalostí tak m že být efektivním a krátkodobým nástrojem pro p enos informací do praxe, v oblasti pé e o u itele i formou dlouhodob jší podpory nap íklad v rozmezí školního roku. Druhým a d ležitým aspektem mentoringu je p enos zodpov dnosti za kvalitu práce na u itele, tedy je zde nižší nutnost kontroly atd. Nem že-li si škola dovolit mentoring pro pedagogy (tj. pracuje-li mentor pouze s Š), jaká lze zajistit, že budou výsledky mentoringu Š efektivn p eneseny také na pedagogy (potažmo žáky) školy? Mentoring bude efektivní, pokud se ho bude ú astnit kritická menšina pedagog, tedy 20 %. Jeden pedagog i editel nezavede kulturu kolegiální podpory. Jak lze efektivn skloubit mentoring s change managementem (platí jak pro vztah Š k pedagog m, tak i u itele k žák m)? ízení procesu zm ny souvisí také s tím, jak jsou se zm nou a jejími kroky, fázemi srozum ni pedagogové školy. Mentoring nabízí proces, který usnadní na stran podpory zm nové procesy jako je kurikulární reforma, zejména v oblasti pedagogických dovedností pot ebných ke kompeten nímu u ení žák a student. 17

18 Dnešní zrychlená a prom nlivá doba nabízí nep ebern mnoho možností a nových forem vzd lávání. Není mentoring v tuto chvíli jen módní trend, který za pár let zase odezní? Podle eho lov k, který s mentoringem nemá žádnou p edchozí zkušenost, pozná, zda má smysl do n j investovat sv j as a energii? Sou ástí procesu mentoringu je pravidelná reflexe a evaluace. Lakmusovým papírkem je vždy pocit klienta-u itele, že se d je n co pro n j užite ného, dobrého, podp rného. Klienti a vlastn všichni rozeznáme, pokud je n co jen na oko a kdy se nám d je n co dobrého. U itelé cht jí u it své p edm ty a v novat se svým žák m. K tomu (z jejich pohledu "místo toho") jsou zavaleni další nevyžádanou agendou a rostoucí administrativní zát ží, která jim bere as a chu pracovat na tom, co považují za nejd ležit jší, tj. výuce a vzd lávání. Necht jí ešit v ci odtažité (trendy OECD, Bílou knihu, standardy u itele, dlouhodobé zám ry vzd lávání R / kraje apod.) a mohou cítit, že mentoring je podobná záležitost. Proto sami za sebe necítí pot ebu vzd lávat se v této oblasti, se kterou nemají osobní zkušenost, mnohdy ani základní informace. Co pot ebují k tomu, aby pocítili sami na sob autentickou pot ebu a vnit ní motivaci za ít s mentoringem? U itelé mají hlavn dob e, kvalitn u it. Ke zvládnutí tohoto úkolu slouží mentoring jako podpora r stu kvality a dovedností pot ebných ke zvládnutí profese profesionáln. Samoz ejm, že do práce vstupuje i administrativní zát ž, atd., nicmén my mento i se vždy ptáme spolu s klienty: Co se pot ebuješ nau it, abys situaci lépe zvládal, snížilo to tvou zát ž? A hledáme odpov di. 18

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Principy soužití menšiny s většinovou společností

Principy soužití menšiny s většinovou společností Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-02 Principy soužití menšiny s většinovou společností Autor: Mgr. Petra Lušňáková Šluknov 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Střední škola umělecká a řemeslná Střední škola a vyšší odborná škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, Praha 5. Koncepce rozvoje školy

Střední škola umělecká a řemeslná Střední škola a vyšší odborná škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, Praha 5. Koncepce rozvoje školy Střední škola umělecká a řemeslná Střední škola a vyšší odborná škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, Praha 5 Koncepce rozvoje školy Zpracovala: Ing. Jana Porvichová, Ph.D. Praha leden 2016 Koncepce

Více

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace

Více

Katalog vzdělávání 2015

Katalog vzdělávání 2015 Katalog vzdělávání 2015 Obsah Osobnostní rozvoj... 3 1. Komunikační dovednosti... 3 2. Prezentační dovednosti... 3 3. Lektorské dovednosti a kompetence... 3 4. Vyjednávání v každodenní praxi... 4 5. Jak

Více

Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání

Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání Ministerstvo vnitra Odbor přípravy pracovníků ve veřejné správě Vstupní vzdělávání úředníků územních samosprávných celků Metodické doporučení Praha 2002 Tento metodický materiál je určen pracovníkům personálních

Více

Role, profil a odborné kompetence průvodců v zavádění Standardů kvality sociálních služeb

Role, profil a odborné kompetence průvodců v zavádění Standardů kvality sociálních služeb Role, profil a odborné kompetence průvodců v zavádění Standardů kvality sociálních služeb Materiál byl vytvořen v rámci zakázky Iniciální vzdělávání průvodců v zavádění Standardů kvality sociálních služeb

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti 1. Úvod Tento dotazník vám pomůže zamyslet se nad tím, jak se vaše společnost může stát zodpovědným podnikem, a to za pomoci otázek zaměřených na

Více

ICT plán. Škola: VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice - Hodnocení: ICT VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice

ICT plán. Škola: VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice - Hodnocení: ICT VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice ICT plán Škola: VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice - Hodnocení: ICT VOŠ, SPŠ a SOŠ řemesel a služeb, Strakonice Indikátor Aktuální stav k 22.3.2012 Plánovaný stav k 30. 5. 2014 1. řízení a plánování

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIA-2334/14-A

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIA-2334/14-A INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIA-2334/14-A Název právnické osoby vykonávající činnost školy Sídlo E-mail právnické osoby IČ 00639028 Identifikátor 600005101 Právní forma Zastoupená Střední odborné učiliště kadeřnické,

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

Koučování PER Personální management

Koučování PER Personální management Koučování PER Personální management Möbius Jan 25.3.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci 1 OBSAH ÚVOD... 3 1. Co je koučování?... 3 2. Kdo může koučovat?... 3 3. Koho lze koučovat?... 3

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení: Sídlo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

Více

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program pro praktickou školu dvouletou KORÁLKOVÁNÍ Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Motto: Nemůţete neuspět... pokud se nevzdáte Abraham Lincoln

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který:

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který: Styly řízení Řízení lidí je dosahování cílů prostřednictvím druhých lidí. Řízení lidí je proces, do kterého vstupuje široké spektrum faktorů, jehož podstatou jsou různí lidé. Jaký styl řízení charakterizuje

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2524/13-S. Mateřská škola Libiš

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2524/13-S. Mateřská škola Libiš INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIS-2524/13-S Název právnické osoby vykonávající činnost školy Sídlo E-mail právnické osoby Mateřská škola Libiš Školní 192, 277 11 Neratovice mslibis@mslibis.cz IČO 70999473 Identifikátor

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková Projekt: Přispějme k ještě kvalitnější a modernější výuce na ZŠ Chotěboř Buttulova Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013

Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Personální strategie Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pro období ukončování ROP Severovýchod 2007-2013 Největším bohatstvím každého zaměstnavatele jsou jeho zaměstnanci. ~ 1 ~ VIZE PERSONÁLNÍ

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz Struktura prioritní osy 3 Investiční priority 1) Omezování a prevence předčasného ukončování

Více

KONCEPCE ROZVOJE ISŠ CHEB 2013 2019

KONCEPCE ROZVOJE ISŠ CHEB 2013 2019 OBSAH Úvod... 2 1. ISŠ Cheb... 2 1.1. Aktuální stav... 2 1.2. Stanovené cíle... 3 1.3. Postupy, strategie, nástroje... 3 2. Výchovně-vzdělávací proces, celoživotní vzdělávání... 3 2.1. Aktuální stav...

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

Koncepční záměry školy

Koncepční záměry školy Koncepční záměry školy Koncepční záměry školy pro období 2014 2018 Úvod Koncepce školy je základní myšlenkovou osnovou, ve které jsou spojeny záměry státní školské politiky s vlastními podmínkami a představami

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociální rehabilitace Třinec 1. Poslání Sociální rehabilitace Třinec poskytuje služby sociální rehabilitace lidem bez zaměstnání. Posláním organizace je pomáhat

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,

Více

Zpráva z auditu programu Ekoškola

Zpráva z auditu programu Ekoškola Zpráva z auditu programu Ekoškola Název školy Adresa školy Jméno ředitele školy Jméno koordinátora programu Datum auditu Jména auditorů Základní škola, Praha 9 - Horní Počernice, Ratibořická 1700 Ratibořická

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Zadávací dokumentace veřejné zakázky Výběr dodavatele vzdělávacích služeb v rámci projektu Vzdělávání managementu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, příspěvkové organizace v metodách moderního řízení

Více

Metodika kurzu Fiktivní firma

Metodika kurzu Fiktivní firma Metodika kurzu Fiktivní firma Autor: Lucie Václavková Organizace: GLE o. p. s. Tyršova 1832/7 120 00 Praha 2 říjen, 2013 Obsah Obsah... 1 Úvod... 2 1 Základní identifikace projektu... 3 Realizátor projektu...

Více

Role projektu Klí e pro ivot v podpo e práce s d tmi a mláde í

Role projektu Klí e pro ivot v podpo e práce s d tmi a mláde í Role projektu Klí e pro ivot v podpo e práce s d tmi a mláde í Irena Ho ková Národní institut d tí a mláde e M MT, projektová mana erka Anotace P ísp vek se zabývá hlavními cíli a zam ením projektu Klí

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Studijní opora Název předmětu: Organizační chování Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského

Více

KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE

KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE - ve znění dodatku č.30., platného od 1.9.2011 (7.r.) a ve znění změn, platných od 1.9.2013 (9.r.). Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 - Návrh projektu k 3. 2. 2016 Obsah Obsah... 2 1. KONTEXT... 3 2. CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTU... 4 3. POSTUP PŘÍPRAVY PARTICIPAČNÍHO

Více

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE 6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně

Více

Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán

Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán Rozšiřující studium základů společenských věd pro střední školy (RZSV) studijní plán Oborové předměty Právo Ekonomie Základy práva. Právo veřejné a soukromé. Ústavní právo. Občanské právo. Obchodní právo.

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Základní škola a městské osmileté gymnázium Bruntál, Školní 2, PSČ 792 01

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Základní škola a městské osmileté gymnázium Bruntál, Školní 2, PSČ 792 01 Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 141 027/99-011142 Signatura: bn1ts101 Oblastní pracoviště č. 14 - Ostrava Okresní pracoviště Bruntál INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Základní škola a městské osmileté

Více

PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD

PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD PŘÍLOHA Č. 2 INDIKATIVNÍ VÝKLAD Indikativní výklad pro plánování aktivit v MAP Příklady možných plánovaných aktivit jsou uvedeny pro inspiraci realizátorům MAP, jak mohou využít MAP pro naplánování aktivit

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů

Nabídka vzdělávacích seminářů Nabídka vzdělávacích seminářů Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu vzdelavani@amalthea.cz. Seznam vzdělávacích

Více

Základní škola a základní umělecká škola

Základní škola a základní umělecká škola Základní škola a základní umělecká škola Bezdrevská ul. č. 3 České Budějovice PSČ 370 11 ŠKOLNÍ ŘÁD část pro ZUŠ Smyslem školního řádu je vytvoření příznivých podmínek pro vyučování a pro plné využití

Více

Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-01129/08-06. Předmět inspekční činnosti:

Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-01129/08-06. Předmět inspekční činnosti: Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-01129/08-06 Název školy: Základní škola Chomutov, Zahradní 5265 Adresa: 430 05 Chomutov, Zahradní 5265 Identifikátor: 600077578 IČ: 46

Více

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu

Pravidla. pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu Příloha č. 2 usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 348 Pravidla pro uskutečňování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v oblasti lektorátů a Krajanského vzdělávacího programu I.

Více

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví

Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu V předmětu Výchova ke zdraví je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, v oboru Výchova ke

Více

Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO. Vyučovací předmět:

Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO. Vyučovací předmět: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Informační a komunikační technologie Informační a komunikační technologie DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE A VIDEO CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové,

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016 AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AMU NA ROK 2016 UR AMU projednala XX. 10. 2015 SR AMU projednala XX. 10. 2015 AS AMU schválil XX. 10. 2015 Obsah Úvod.... 3 Prioritní cíl 1: Zajišťování kvality.... 4 AMU

Více

Synergie - další vzdělávání učitelů a pedagogických pracovníků technických středních škol za účelem spolupráce s průmyslem

Synergie - další vzdělávání učitelů a pedagogických pracovníků technických středních škol za účelem spolupráce s průmyslem Synergie - další vzdělávání učitelů a pedagogických pracovníků technických středních škol za účelem spolupráce s průmyslem Vysoké učení technické v Brně, Centrum vzdělávání a poradenství Záměrem projektu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola a Mateřská škola Skuhrov nad Bělou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU školní rok 2015/2016 Zpracovali : Mgr. Oldřich Málek, ředitel školy Mgr. Anna Bartíková, vedoucí školního klubu

Více

Autoevaluace školy. Příloha č. 7. 1. Cíl autoevulace. 2. Nástroje autoevulace. 3. Časové rozvržení autoevaluačních činností

Autoevaluace školy. Příloha č. 7. 1. Cíl autoevulace. 2. Nástroje autoevulace. 3. Časové rozvržení autoevaluačních činností Příloha č. 7 Autoevaluace Autoevulace vychází ze zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon), vyhláška MŠMT ČR č. 15/2005 Sb. a dalších provádějících předpisů, které stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů,

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 115 8/99-11048 Signatura: ak5ns101 Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Zvláštní škola Velké Meziříčí,

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-244/13-E Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIE-244/13-E Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Mateřská škola Pardubice, Benešovo náměstí 2115 Sídlo: Benešovo náměstí

Více

Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017

Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017 Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola Olgy Havlové, Janské Lázně Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017 článek 1 Obecná východiska Koncepce školy vychází jednak ze strategických a koncepčních

Více

VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI. Setkání zpracovatelů projektů v rámci programu KLASTRY CzechInvest, Praha, Štěpánská 15 29.

VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI. Setkání zpracovatelů projektů v rámci programu KLASTRY CzechInvest, Praha, Štěpánská 15 29. VÝSTUPY Z DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI Setkání zpracovatelů projektů v rámci programu KLASTRY CzechInvest, Praha, Štěpánská 15 29. června 2006 Dotazník vyplnilo celkem 13 ze 14 účastníků setkání. Výsledné bodové

Více

STANDARD KVALITY SPOD č. 2

STANDARD KVALITY SPOD č. 2 MĚSTO JABLUNKOV, Městský úřad Jablunkov orgán sociálně-právní ochrany STANDARD KVALITY SPOD č. 2 2. Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci

Více

CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE

CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE CÍRKEVNÍ DOMOV MLÁDEŽE SVATÉ RODINY A ŠKOLNÍ JÍDELNA s.r.o. Grohova 107/10 60200 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DOMOVA MLÁDEŽE 1. Identifikační údaje. 1.1.Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro mimoškolní

Více

TYPY SOCIÁLNÍ PRÁCE. Radka Michelová

TYPY SOCIÁLNÍ PRÁCE. Radka Michelová TYPY SOCIÁLNÍ PRÁCE Radka Michelová Individuální SP (case management, case work) nejčastěji uplatňovaný směr používaný při práci s většinou cílových skupin náročný z hlediska šíře spektra potřebných profesních

Více

ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ETICKÝ KODEX VÝZKUMU V RÁMCI SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ OBSAH 1. Preambule 2. Etika a výzkumný pracovník 3. Etika a instituce zabývající se výzkumem 4. Etika získávání informovaného souhlasu při výzkumu

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Střední Čechy Inspekční zpráva Mateřská škola Rakovník, V Hradbách 188 V Hradbách 188, 269 01 Rakovník Identifikátor zařízení: 600 055 469 Zřizovatel: Město Rakovník,

Více

Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim

Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim Třídnické y Každé pondělí v 8. 30 začínají třídní učitelé ve svých třídách tzv.

Více

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIA-500/10-A

Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIA-500/10-A Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIA-500/10-A Název školy: Mateřská škola, Praha 4, Táborská 19 Adresa: Táborská 19/122, 140 00 Praha 4 Identifikátor: 600 036 278 IČ: 47

Více

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Marketing. Modul 5 Marketingový plán Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

5. 18 Konverzace v anglickém jazyce

5. 18 Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu 5. 18 Konverzace v anglickém jazyce Cílem výuky Konverzace v anglickém jazyce je rozvíjet u žáků předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i světa a k užívání jazyka

Více

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti

Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Zadávací podmínky opatření alternativního učení pro cílovou skupinu Migranti Projekt «MIGRA: Migrace a Přijetí» 2010 4547 / 001 001 Tento projekt bol financovaný s podporou Evropské komise. Za obsah publikací

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPECIALIZACE LÉKAŘSKÉHO KNIHOVNÍKA Helena Bouzková

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPECIALIZACE LÉKAŘSKÉHO KNIHOVNÍKA Helena Bouzková CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SPECIALIZACE LÉKAŘSKÉHO KNIHOVNÍKA Helena Bouzková Anotace Příspěvek informuje o tvorbě a aktuálním stavu Koncepce celoživotního vzdělávání (CŽV) knihovníků v ČR. Tato je součástí

Více

Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV - II

Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV - II OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV II Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely edb žného oznámení Od

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE K PRIMÁRNÍ PREVENCI SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A ŽÁKŮ I. Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

11. Působení stážistů a dobrovolníků

11. Působení stážistů a dobrovolníků 11. Působení stážistů a dobrovolníků Označení dokumentu Vlastník: Mgr. Pavel Říčan Datum: 30. 10. 2011 Připomínkoval: Management Datum: 20. 12. 2012 Vydal: Mgr. Anna Šimonová Datum: 01. 01. 2013 Podpis:

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2013 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

Portfolio pedagogické praxe 1. ročník SOŠ Pg Předškolní a mimoškolní pedagogika

Portfolio pedagogické praxe 1. ročník SOŠ Pg Předškolní a mimoškolní pedagogika Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium Praha 6, Evropská 33 Portfolio pedagogické praxe 1. ročník SOŠ Pg Předškolní a mimoškolní pedagogika Jméno žáka:

Více

ICT plán školy 2015/2016

ICT plán školy 2015/2016 Základní škola s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky ICT plán školy 2015/2016 1. Základní údaje o škole Název školy: Základní škola s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky

Více

Dlouhodobý záměr rozvoje Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze na období 2009-2013

Dlouhodobý záměr rozvoje Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze na období 2009-2013 POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Fakulta bezpečnostně právní Dlouhodobý záměr rozvoje Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie České republiky v Praze na období 2009-2013 Projednáno Vědeckou

Více

Česká republika Česká školní inspekce. Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká republika Česká školní inspekce. Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká republika Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Vyšší odborná škola a Střední odborná škola elektrotechnická, Plzeň, Koterovská 85 Koterovská 85, 326 00

Více

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIJ-335/13-J

Česká školní inspekce Inspektorát v Kraji Vysočina INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠIJ-335/13-J INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠIJ-335/13-J Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč, Žižkova 505 Sídlo: Žižkova 505, 674

Více

Management. Modul 5 Vedení lidí a leadership

Management. Modul 5 Vedení lidí a leadership Management Modul 5 Vedení lidí a leadership Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:

Více

1. Východiska pro stanovení koncepce

1. Východiska pro stanovení koncepce , 1 Tato koncepce rozvoje Gymnázia, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace, navazuje na tříletou koncepci z roku 2011. Je zpracována na období let 2014-2019. Zhodnocení předchozí tříleté koncepce mě

Více

Architektura CZ.2.17/3.1.00/33304. Projekt je realizovaný v rámci OPPA a je spolufinancovaný z EU-ESF a rozpočtu hlavního města Prahy.

Architektura CZ.2.17/3.1.00/33304. Projekt je realizovaný v rámci OPPA a je spolufinancovaný z EU-ESF a rozpočtu hlavního města Prahy. Architektura CZ.2.17/3.1.00/33304 Projekt je realizovaný v rámci OPPA a je spolufinancovaný z EU-ESF a rozpočtu hlavního města Prahy. Projekt je určen ke zkvalitnění a rozvoji jednotlivých slabých míst

Více

. Alma Mater Studiorum

. Alma Mater Studiorum . Alma Mater Studiorum Miroslav PÍŠKA, Dagmar STA KOVÁ FSI VUT v Brn, Ústav strojírenské technologie, Technická 2, 616 69 Brno, tel.: 5 4114 2555 e-mail: piska@fme.vutbr.cz Anotace P ísp vek se zabývá

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více