Proč je tato metodika potřebná?...2 O Knize Přístup školy podporující zdraví...5

Transkript

1 RŮSTEM DOSPÍVÁME Obsah Proč je tato metodika potřebná?...2 O Knize Přístup školy podporující zdraví...5 Část 1: Růst a změny...9 Kapitola 1.1 Jídlo pro růst...10 Kapitola 1.2 Pohybová aktivita...18 Kapitola 1.3 Přizpůsobení pubertě...27 Část 2: Strava a mladí lidé...32 Kapitola 2.1 Stravovací zvyklosti a preference...33 Kapitola 2.2 Nadváha a obezita...42 Kapitola 2.3 Diety...48 Kapitola 2.4 Poruchy příjmu potravy...54 Část 3: Obraz a skutečnost...60 Kapitola 3.1 Sebevědomí...61 Kapitola 3.2 Obraz těla (body image)...66 Kapitola 3.3 Role médií...73 Informační listy 1 Současné stravovací zvyklosti dětí a dospívajících Výživové cíle a pokyny pro pohybovou aktivitu mladých lidí ve Skotsku Energetická rovnováha a výživové požadavky Iniciativy týkající se výživy ve školách Zubní a ústní zdraví mladých lidí Biologické změny v pubertě Voda Média Kojení Poděkování

2 Proč je tato metodika potřebná? Je několik důvodů, proč byla tato metodika vytvořena: Společnost prochází významnými společenskými změnami, které mají vliv na zdravé stravování a podporu zdraví. Tyto změny zahrnují např.: - měnící se vzorce životního stylu a pohybové aktivity - vliv médií - měnící se charakter pracovního a rodinného života. Obavy ohledně stravovacích zvyklostí mladých lidí se nemohou řešit pouhým předáváním většího množství znalostí a rad. Klíčové jsou také psychologické a kulturní aspekty, které mohou mít výrazný dopad na to, jak se lidé stravují. Existují pozitivní trendy ve stravovacích zvyklostech dětí školního věku, zejména pokud jde o konzumaci ovoce, syrové zeleniny a salátů, ale objevují se i trendy negativní jako je zvýšená spotřeba potravin s vysokým obsahem tuku, sladkých nápojů a cukrovinek (Todd et al., 2000, Currie et al., 2004). Přibývá důkazů, že stále více mladých lidí je nespokojeno s tvarem svého těla (Todd et al., 2000, Currie et al., 2004) a že se zvětšuje rozdíl mezi tím, jak nahlížejí na svůj skutečný tvar těla a tím, jaký tvar těla považují za ideální. Počet mladých lidí a dospělých ve Skotsku, kteří mají nadváhu, se zvyšuje (Shaw, McMunn and Field, 2000) a s nadváhou spojená zdravotní rizika zavdávají důvod k obavám. Jak stravovací zvyklosti, tak neaktivní životní styl k tomuto trendu přispívají. Je prokázáno, že ve Skotsku narůstá počet jak dívek, tak také chlapců, kteří drží, nebo někdy drželi dietu (Todd et al., 2000, Currie et al., 2004). Reklama je ve Velké Británii regulována méně než v některých evropských zemích (Dibb and Castell, 1995). Reklamní spoty, které propagují potraviny s vysokým obsahem tuku nebo cukru, v čase, kdy televizi sledují i malé děti (Young, 2002), mohou narušovat úsilí vynaložené na vzdělávání v oblasti zdravé výživy. Hungry for Success: A whole school approach to school meals in Scotland (Scottish Executive, 2003) zdůrazňuje potřebu zabývat se složitou problematikou stravování mladých lidí v rámci přístupu školy podporující zdraví. Z projektu evropské sítě škol podporujících zdraví (Inchley a Currie, 2003) vyplynulo, že učitelé považují otázky týkající se zdravého stravování za důležité, ale někdy si nejsou jistí, jak ve výchově ke zdraví a podpoře zdraví ve škole postupovat dál. Tato metodika spolu s Health Education 5-14 National Guidelines (Learning and Teaching Scotland, 2000), Being Well Doing Well (Scottish Heatlh Promoting Schools Unit, 2004) a Hungry for Success guidelines (Scottish Executive, 2003) nabízí skotským učitelům praktickou podporu při tvorbě uceleného plánu pro výuku o zdravém stravování. Přístup škol podporujících zdraví je nedílnou součástí školní politiky. The Scottish Executive (2003) vyzvala každou školu, aby se do roku 2007 stala školu podporující zdraví. 2

3 Růstem dospíváme uvádí zdravé stravování do kontextu přístupu škol podporujících zdraví. Hlavní odkazy British Medical Association Board of Science and Education (2003). Adolescent Health. London: BMA. Currie, C., Roberts, C., Morgan,A., Smith, R., Settertobulte, W., Samdal, O., Rasmussen, V.B. (Eds) (2004). Young People s Health In Context. Health Behaviours in School-aged Children: A WHO cross-national collaborative study (HBSC International Report from the 2001/02 survey). WHO Series Health Policy for Children and Adolescents, Issue 4. Copenhagen: WHO. Scottish Heatlh Promoting Schools Unit (2004). Being Well Doing Well: A framework for health promoting schools in Scotland. Dundee: Learning and Teaching Scotland. Shaw, A., McMunn, A., Field, J. (Eds.) (2000). The Scottish Health Survey London: The Stationery Office. Todd, J., Currie, C., Smith, R., Small, G. (2000). Health Behaviours of Scottish Schollchildren: Technical Report 3: Eating and activity patterns on 1990s. Edinburgh: Research Unit in Health and Behaviour Change, University of Edinburgh. Young, I. (2002). Is Healthy eating all about nutrition? Nutrition Bulletin. 27: Dibb, S., Castell, A. (1995). Easy to Swallow, Hard to Stomach. The Results of a Survey of Food Advertising on Television. London: National Food Alliance. Inchley, J. (2000). The European Network of Health Promoting Schools on Scotland, Healthy Eating Project: Report of Phase 2 of the Baseline Needs Assessment. Edinburgh: RUHBC, University of Edinburg. Learning and Teaching Scotland (2000) National Guidelines, Health Education: Guide for teachers and managers. Dundee: Learning and Teaching Scotland. Scottish Executive (2003). Improving Health in Scotland: The challenge. Edinburgh: The Stationery Office. Scottish Executive (2003). Hungry for Success: A whole school approach to school meals in Scotland. Final report of the Expert Panel on School Meals. Edinburgh: The Stationery Office. 3

4 O Knize 1 Pro koho je Kniha 1? Kniha 1 Růstem dospíváme nabízí komplexní, fakty podložený přehled o zdravém stravování ve vztahu k mladým lidem a řeší mnoho z diskusí, které se tohoto tématu dotýkají. Kniha byla vytvořena pro učitele základních škol (1. i 2. stupně). Tato kniha umožní stavět na dosavadních dovednostech a zkušenostech učitelů a zvýšit jejich sebedůvěru při zkoumání široké škály otázek týkajících se mladých lidí a jejich stravování, a to v rámci přístupu školy podporující zdraví. Co nabízí? Kniha nabízí informace o tématech týkajících se zdravého stravování mladých lidí. Rozmanité oblasti zkoumají např. růst a vývoj, obraz těla (body image), sebevědomí, pubertu, roli médií, výživu a pohybovou aktivitu. Cílem je zvýšit povědomí o některých klíčových otázkách, které se vztahují k mladým lidem, a prezentovat poznatky o zdravém stravování co nejjasněji a nejaktuálněji. Zdravé stravování se rychle posunulo do výzkumné i politické agendy (WHO, 2003) a znalosti se stále vyvíjí. Kniha by měla tuto problematiku představit z holistické perspektivy, která bere v úvahu širokou škálu faktorů ovlivňujících postoje, přesvědčení, zkušenosti a chování mladých lidí. Zvláštním rysem této metodiky je, že bere duševní, emocionální a sociální otázky jako základ jakéhokoli zkoumání ohledně zdravého stravování. Jak knihu používat? Každá kapitola představuje základní informace, které pomohou učitelům při přípravě lekcí. Kapitoly zkoumají konkrétní témata a poskytují odkazy a další informace, které může učitel využít k upevnění svých znalostí a k pochopení problematiky. Informační listy nabízejí další podrobnosti a věcné informace o klíčových bodech zmíněných v kapitolách. Učitelé najdou v metodických materiálech některá témata, která se opakují, např. role médií v ovlivňování názorů a chování. To mohou vzít v úvahu jednak při jejich přípravě na lekce a s tím související četbě materiálů z Knihy 1, jednak při přípravě příslušných lekcí, kde mohou zvážit dát některé texty v průběhu lekce k dispozici okopírované. Hlavní odkazy a další prameny Scottish Executive (2003). Improving Health in Scotland: The challenge. Edinburgh: The Stationery Office. Scottish Executive (2003). Hungry for Success: A whole school approach to school meals in Scotland. Final Report of the Expert Panel on School Meals. Edinburgh: The Stationery Office. World Health Organization European Region (2003). The First Action Plan for Food and Nutrition Policy. Copenhagen: WHO. 4

5 Přístup školy podporující zdraví Související informační listy Související ukázkové lekce Související aktivity 4: Iniciativy týkající se výživy ve školách Zdravé stravování ve škole podporující zdraví 9. Kde stojíte? 10. Jaké faktory ovlivňují zdravé stravování? 11. Znaky školy podporující zdraví 12. Jak mohou školy podporovat psychické a emocionální zdraví? 15. Jak se můžeme dozvědět, co si děti myslí a co cítí? 33. Puberta story-boardy 34. Jaká pomoc může být poskytnuta? 46. Co byste udělali? 5

6 Přístup školy podporující zdraví Klíčové body Škola podporující zdraví (ŠPZ) integruje podporu zdraví do všech prvků školního prostředí. Skotská vláda očekává, že všechny školy budou školami podporujícími zdraví do roku Programy ŠPZ jsou nejefektivnější, pokud jsou mnohostranné, integrované do kurikula, širších školních a komunitních iniciativ a pokud školy spolupracují s rodiči a místními úřady. Studie ukázaly, že ŠPZ má pozitivní dopad na sociální a fyzické prostředí školy. Všechny systémy a postupy, které má škola k dispozici výuka a učení, řídicí struktury, komunikační systémy, společenské prostředí jsou využívány k tomu, aby pomohly žákům, učitelům a ostatním členům školního společenství získat kontrolu nad jejich fyzickým i duševním zdravím a aby jej pomáhaly zlepšovat. Ve výzkumu, který se dětí ptal na jejich názory, děti označily následující klíčové znaky školy podporující zdraví (MacGregor a Curie, 1995). ŠPZ je taková, že: každý do ní chce chodit chce, aby byli lidé zdraví, ať jsou kdokoli má étos, který počítá s každým umožňuje, aby se každý cítil bezpečně. Základním principem, na kterém škola podporující zdraví závisí, je partnerství. Partnerství je vyvíjeno na všech úrovních mezinárodní, národní a místní k upevnění principů, na jejichž základě škola podporující zdraví působí, k šíření dobré praxe a ke stanovování cílů do budoucna. Efektivní postupy v podpoře zdraví ve školách Výzkum škol podporujících zdraví provedený ve Skotsku a jinde ukázal, že efektivní školní programy podpory zdraví a intervence jsou: celostní (holistické) založené na širokém chápání zdraví, včetně fyzické, sociální a duševní pohody mnohostranné zahrnující učení ve třídě a získávání dovedností, které je zesíleno sociálním a fyzickým prostředím školy 6

7 participativní zahrnující učitele a další pracovníky školy, žáky, rodiče a externí subjekty ve všech fázích plánování, rozvoje i evaluace udržitelné obsahující dlouhodobé plány, postavené na stávající dobré praxi a integrované do školního života. Školy podporující zdraví podporují hodnocení a autoevaluaci, aby reflektovaly svůj pokrok a identifikovaly priority do budoucna. Školní inspekce (Her Majesty s Inspectorate of Education HMIE -, 2004) vyvinul rámcovou strukturu sebehodnocení pro pomoc školám pro jejich evaluaci. Případová výzkumná studie ve škole podporující zdraví (Inchley a Curie, 2003) označila řadu rysů pro úspěšnou implementaci koncepce ŠPZ, mezi něž patří: Vedení aktivní podpora vedení školy určení respektovaného školního koordinátora projektu ŠPZ nadšení a odhodlání klíčových zaměstnanců školy ustavení výboru koordinujícího projekt ŠPZ Místní úroveň určení místních potřeb propojení a návaznost na stávající osvědčené postupy vhodná školení a podpora zaměstnanců školy zapojení žáků do plánování a realizace zapojení příslušných zástupců rodičů od samého počátku Komunikace jasně vymezené cíle a úkoly jasná, společně sdílená koncepce ŠPZ ve školním společenství efektivní komunikace a šíření informací sdílení příkladů dobré praxe Partnerská spolupráce identifikace klíčových místních partnerů vytvoření partnerských struktur, které umožní sdílet odborné znalosti a zdroje plánovaný a koordinovaný přístup odborníků do volnočasových aktivit zapojení rodičů do plánování a realizace Integrace dlouhodobá integrace do postupů rozvoje školy, zejména do plánu rozvoje školy zavedení monitorování a hodnocení postupů Potenciální překážky úspěšné realizace programu ŠPZ zahrnují: nedostatek zaměstnanců a vyučovacího času pracovní vytížení stávajících zaměstnanců nedostatek porozumění a odhodlání k realizaci programu ŠPZ přílišné spoléhání na jednotlivé zaměstnance nedostatek podpory ze strany učitelů a rodičů nedostatečný (nebo nekonzistentní) vstup externích agentur hierarchické struktury řízení rozčlenění předmětů a tematických oblastí Přínosy programu ŠPZ Studie ukázaly, že ŠPZ má pozitivní dopad na sociální a fyzické prostředí školy (Lister-Sharp et al., 1999). Výsledky výzkumu také ukazují, že úsilí o zlepšení zdraví studentů a jejich škol obohacuje a zlepšuje výsledky vzdělávání. Škola podporující zdraví nabízí přístup, který má 7

8 potenciál zvýšit u žáků schopnost učení (St Leger, 1999). Programy ŠPZ jsou nejefektivnější, pokud jsou mnohostranné, integrované do kurikula, širších školních a komunitních iniciativ a pokud školy spolupracují s rodiči a místními úřady. Hlavní odkazy a další prameny HM Inspectorate of Education (2004) How Good is our School? The Child at the Centre: The Health Promoting School. Edinburgh: HM Inspectorate of Education. Inchley,J., Curie, C. (2003). Promoting Healthy Eating in Schools Usány a Healthj Promoting School Approach. Final Report of the ENHPS Healthy Eating Project. Edinburgh: Child and Adolescent Health Research Unit, University of Edinburgh. Inchley,J., Curie, C., Young, I. (2000). Evaluating the health promoting school: a case study approach. Health Education. 100:5, Lister-Sharp, D., Chapman, S., Stewart- Brown, s., Sowden, A. (1999). Health promoting schools and heatlh promotion in schools: two systematic reviews. Healthy Technology Assessment. 3:22. MacGregor, A., Curie, C. (1995). Health promoting school in Lothian. Edinburgh: Research Unit in Health, Behaviour and Change, University of Edinburgh. Scottish Executive (2003). Hungry for Success: A whole school approach to school melas in Scotland. Final Report of the Expert Panel on School Meals. Edinburgh: The Stationery Office. Scottish Executive (2003). Inproving Health in Scotland: The challenge. Edinburgh: : The Stationery Office. Scottish Health Promoting Schools Unit (2004). Being Well, Doing Well: A framework for health promoting schools in Scotland. Dundee: Learning and Teaching Scotland. Stewart Burgher, M., Rasmussen, V., Rivett, D. (1999). The European Network of Health Promoting Schools: The aliance of education and health. Copenhagen: ENHPS. St. Leger, L. (1999) The opportunities and effectiveness of the heatlh promoting primary school in improving child health a review of the claims and the evidence. Health Education Research. 14:1, Weare, K. (2000). Promoting Mental, Emotional and Social Health: A whole school approach. London: Routledge. Weare, K. (2004). Developing the Emotionally Literate School. London: Paul Chapman Publishing. Wetton, N., McCoy, M. (1998). Confidence to Learn: A guide to extending health education in the primary school. Edinburgh: Health Education Board for Scotland. Young, I. (2002). Education and Health in Partnership: A European konference on linking education with the promotion of health in schools: the Egmond Agenda. Copenhagen: International Planning Committee (IPC) of the European Network of Health Promoting Schools. Webové stránky 8

9 Část 1: Růst a změny Kapitola 1.1: Jídlo pro růst 1.2: Pohybová aktivita 1.3: Přizpůsobení pubertě Související informační listy 1: Současné stravovací zvyklosti dětí a dospívajících 2: Výživové cíle a pokyny pro pohybovou aktivitu mladých lidí ve Skotsku 3: Energetická rovnováha a výživové požadavky 7: Voda 1: Současné stravovací zvyklosti dětí a dospívajících 3: Energetická rovnováha a výživové požadavky 6: Biologické změny v pubertě Související ukázkové lekce Co je zdravé stravování? Energetická rovnováha: význam pohybové aktivity Související aktivity 4. Co si dáme? 5. Jídlo potřebujeme k.../jím, protože 8. Jaké informace děti potřebují? 20. Udržování rovnováhy 21. Výpis pohybové aktivity 22. Pohybová aktivita případová studie/scénáře 23. Priority a společné postoje 24. Co si myslím? Přizpůsobení pubertě 29. Body image - scénáře 31. Puberta myšlenková sprcha 32. Být odlišný 33. Puberta storyboardy 34. Jaká pomoc může být poskytnuta? 9

10 Kapitola 1.1 Jídlo pro růst Klíčové body Denní množství přijaté energie z jídla a pití by se mělo rovnat množství energie spálené (vydané) prostřednictvím fyzické aktivity a tělesných funkcí. Potřeba energie (kilokalorie) roste během puberty a vrcholí v období adolescence, poté v dospělosti opět klesá. Jídlo uspokojuje nejen náš fyzický hlad, ale uspokojuje také potřeby psychické, smyslové a sociální. Podporovat vyrovnaný příjem energie je podstatné v každém věkovém období, ale je to životně důležité během dětství, kdy se tvoří návyky na celý život. Mladí lidé by měli být povzbuzováni k pití adekvátního množství tekutin. Obrovský růst, který probíhá u mladých lidí od raného dětství přes dětství, dospívání až do dospělosti je závislý na řadě klíčových faktorů. Například dědičnost má velký význam pro růst a konečnou výšku. Tato kapitola se zaměřuje na to, jak k procesu růstu přispívá strava. Jídlo a růst Normální růst vyžaduje množství energie. Energii měřenou v kilokaloriích (kcal) nebo kilojoulech (kj) poskytuje mladým lidem konzumace jídla a pití. Pro zdravý růst je důležité, že množství energie přijaté v jídle a v pití by se mělo rovnat energii vydané (spálené) fyzickou aktivitou a tělesnými funkcemi jinými slovy, je důležité být v energetické rovnováze (podívejte se na Informační list 3: Energetická rovnováha a výživové požadavky). U dospělých poměr mezi energetickým příjmem a výdejem určuje přibývání nebo ubývání na váze. V dětství je také nutné počítat s energetickým příjmem nutným pro rychlý růst. Energie získaná požitím stravy a tekutin je v těle využita k mnoha různým účelům: podporuje normální růst opravuje zničené tkáně slouží jako pohonná hmota normálních tělesných funkcí jako je srdeční činnost, termoregulace slouží jako pohonná hmota pro mozkovou činnost umožňuje mladým lidem podílet se na pohybové aktivitě. 10

11 Množství energie 1, které jedinec vyžaduje, je určováno tím, jak je aktivní. Potřeba energie roste během dospívání a vrcholí v období adolescence, poté v dospělosti opět klesá. Mezi 15. až 18. rokem potřebují chlapci a dívky více energie než dospělí lidé. Průvodce průměrným příjmem energie je ukázán v tabulce č. 1. Tabulka 1 - Předpokládané průměrné dávky energie (DoH, 1991) Věk Chlapci (kcal/den) 7-10 let let let Dospělý Dívky (kcal/den) Jak je vidět v tabulce 1, požadavky s věkem stoupají. Odrážejí množství energie nutné k zajištění normálního růstu a zároveň ke splnění požadavků na úroveň pohybové aktivity mladého člověka v období růstu. Ale hodnoty uvedené v tabulce jsou pouze průměrnými hodnotami - zatímco chlapci jsou obecně více aktivní a mají aktivnější metabolismu, některé dívky potřebují stejné množství energie jako chlapci. Ačkoli je tato kapitola zaměřena na vztah mezi stravou a růstem, je důležité mít na paměti, že jídlo je příjemné a jídlo je zábava. Jídlo uspokojuje fyzický hlad, ale také uspokojuje potřeby psychologické, smyslové a sociální. 1 Standardní jednotkou pro měření energie je kilojoule. Všeobecně je větší tendence používat jako zdroj měrné jednotky Kilokalorie (všeobecně zkracované jako calorie) 1 kilocalorie = 4,2 kilojoulů Například: jídlo může být spouštěčem sociální interakce - lidé využívají čas jídla k možnosti setkání a popovídání si jídlo je klíčovým prvkem mnoha oslav a společenských akcí nabízí se jako možnost, jak projevit lásku, náklonnost a uznání jídlo a stravování může být zdrojem skvělého potěšení jídlo nabízí příležitost k novým zážitkům a možnost naučit se něco o jiných kulturách. Mladým lidem bychom měli pomoci pochopit hodnotu jídla a jeho důležitost nejen pro uspokojování fyzických potřeb. Když budou vyrůstat s respektem k jídlu, pomůže jim to si vybrat zdravotně vhodnější jídlo. Vyvážená strava Podpora vyvážené stravy je potřebná v každém okamžiku života, ale je zřejmé, že významná je zvláště v dětství, protože: jídelní preference jsou zakládány a učí se v raném věku a jsou ovlivněny postoji, přesvědčeními a chováním špatné stravovací návyky vytvořené v dětství mohou mít škodlivé účinky na naše zdraví v pozdějším věku, zvyšuje se šance rozvoje cukrovky, onemocnění srdce, rakoviny a vysokého krevního tlaku. Je všeobecně známo, že děti ve Skotsku jedí více tuku, než je doporučeno. Tuky a oleje jsou důležitou součástí stravy, jíme je, protože: jsou velmi účinné v poskytování základní energie jsou součástí buněčné struktury každé buňky v těle jsou součástí nervové struktury a mozkové tkáně 11

12 pomáhají izolovat tělo, pomáhají regulovat tělesnou teplotu jsou nezbytné pro normální reprodukční vývoj. Ale některé typy tuků, hlavně nasycených, jsou nebezpečné pro srdce a krevní oběh. Potraviny s vysokým obsahem tuků jsou běžnou a oblíbenou složkou potravy mnoha lidí. Není vhodné pokoušet se je dětem a mladým lidem úplně odpírat. Množství spotřebované energie musí být dostatečné pro podporu růstu a aktivity mladého člověka. Tuky jsou nepochybně pro splnění tohoto účelu cenné, a to aniž by poškozovaly zuby jako cukr, další hlavní zdroj energie. K dosažení zdravější rovnováhy by mělo být sníženo množství energie získané z potravin s vysokým obsahem tuků a měl by být zvýšen příjem komplexních sacharidů čili škrobů. To se může zdát mladým lidem, kteří jsou si vědomi toho, že cukry jsou typem sacharidů, zpočátku matoucí, a nechtějí věřit tomu, že je někdo podporuje v tom, aby jedli více cukru. Je třeba rozlišovat jednoduché cukry, které najdeme v cukrovinkách a v nealkoholických nápojích a které jsou koncentrovanými zdroji energie a poškozují zuby a dásně, a komplexní sacharidy, které jsou obsaženy ve škrobových potravinách, jako je rýže, těstoviny, chléb, obilí, brambory, cereálie. V současnosti se doporučuje podporovat děti a mladé lidi v častější konzumaci komplexních sacharidů dokonce polovina spotřebované energie by měla pocházet z těchto druhů potravin. Škrobové potraviny mají tu výhodu, že dobře zasytí a uvolňují energii pomalu podle aktuálních potřeb. Děti a mladí lidé by měli být podporováni, aby jedli bohaté porce, které je zasytí a uspokojí rostoucí energetické potřeby. Cílem je v podstatě pomoci mladým lidem jíst dostatečné množství potravin, tak aby poskytly potěšení a zajistily přiměřené množství vhodné energie a živin k uspokojení jejich potřeb, ale zároveň také rozvíjet vyvážené stravovací návyky na základě doporučení v Informačním listu 2 Výživové cíle a pokyny pro pohybovou aktivitu mladých lidí ve Skotsku Tekutiny Mladí lidé by měli být podporování v pití dostatečného množství tekutin, zejména vody a nízkotučného mléka, což jsou pro zuby nejšetrnější tekutiny. Voda je nutná k zajištění efektivního provádění tělesných funkcí. Doporučuje se, aby voda byla ve školních jídelnách volně dostupná (viz Informační list 7: Voda). Vitamíny a minerály Vápník, magnézium a fosfor jsou základními prvky pro stavbu kostí a jejich posílení, a to hlavně v období puberty. Vývoj kostí během puberty hraje významnou roli při zajištění maximální hustoty kostní hmoty, což může snížit riziko osteoporózy v pozdějším věku. Pro pružné kosti je nutné dostatečné množství minerálů a vitamínů, stejně tak jako bílkovin. Jinak jsou kosti křehké. Pro vývoj a udržení dostatečné kostní hmoty je rovněž nezbytná přiměřená pohybová aktivita. Hlavním zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky jako sýry a jogurty. Nízkotučná verze těchto výrobků obsahuje stejné množství vápníku jako plnotučná varianta. Je obtížné naplnit u dětí doporučený denní příjem vápníku (viz tab. 2), aniž by konzumovaly mléko a mléčné výrobky. Pro děti, které mají k mléku a mléčným výrobkům odpor, jsou na ně alergické, nebo se rozhodly je nejíst, je důležité, aby konzumovaly zelenou listovou zeleninu, vápníkem obohacené sójové mléko, tofu a sezamová semínka. 12

13 Toto vše je bohatým zdrojem vápníku. Dívky a chlapci mají v 7-10 letech příjem vápníku vyšší než je doporučený denní příjem, ale u obou pohlaví příjem ve věku let klesá na 80 % doporučeného denního příjmu. Železo je důležité pro normální růst a fungování mnoha tělesných funkcí. Navíc je součástí hemoglobinu, červeného barviva v krvi, které přenáší kyslík do tkání v našem těle. Zvýšený příjem železa je pro dívky nezbytný po nástupu menstruace. Ve Velké Británii byl zjištěn nedostatek železa u velmi malých dětí a studie prokázaly přítomnost anémie z nedostatku železa u dospívajících v Londýně (Nelson, 1996). Mladí lidé s anémií mohou trpět poruchami pozornosti, únavou, snížením kognitivních funkcí. v tabulce 4. Obecně lze říci, že většina vitamínů je zapotřebí v malých množstvích a konzumace pestré stravy poskytuje dostatečné množství vitamínů k pokrytí potřeb pro zdravý růst. Tabulka 2 - Doporučený denní příjem živin pro vápník a železo u dívek a chlapců Minerály Věk DDP Vápník mg let Dívky Chlapci let 800 mg 1000 mg Železo ,7mg/den let Dívky Chlapci let 14,8 mg 11,3 mg DDP je množství živin dostačujících k naplnění požadavků všech dětí, a to s přihlédnutím k jejich rozdílné potřebě. Nejlepším zdrojem železa je červené maso, dále zelená listová zelenina, sušené ovoce, luštěniny, obohacené snídaňové cereálie. Z červeného masa je železo snadněji absorbovatelné než z ostatních uvedených potravin. Železo se z těchto potravin vstřebává lépe, pokud se současně jedí i potraviny bohaté na vitamín C (viz tabulka 3). Popis klíčových vitamínů, které mají vliv na naše zdraví (a na další tělesné funkce) je v tabulce 3, popis klíčových minerálů 13

14 Tabulka 3 -Vitamíny a zdravý růst Vitamíny a jejich funkce A udržuje a opravuje tkáně nezbytný pro imunitu, pro normální a noční vidění B1(thiamin) uvolňování energie ze sacharidů, tuků a alkoholu nezbytný pro mozek a nervy Zdroje Jako retinol ( = předstupeň vitamínu A): mléko, obohacené margaríny, sýr, žloutky, játra, tučné ryby Jako karoten ( přetransformován v těle ve vitamín A): zelenina a ovoce, hlavně mrkev, rajčata a zelená listová zelenina, mango, meruňky Brambory, všechny obiloviny, chléb, mléko a mléčné výrobky, maso a masné výrobky, zelenina B2 (riboflavin) uvolňování energie ze sacharidů, tuků a bílkovin pro normální růst Niacin uvolňuje energii B6 (pyridoxin) metabolismus bílkovin krvetvorba B12 (kyanokobalamin) pro krvetvorbu, krevní buňky, nervová vlákna Mléko a mléčné produkty, obohacené snídaňové cereálie, brambory, ryby Maso a masné výrobky, mléko a mléčné produkty,chléb, obohacené snídaňové cereálie, brambory, ryby V mnoha potravinách, zejména v bramborách, snídaňových cereáliích, mase, rybách, vajíčkách Všechna živočišná strava: maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce, dále obohacené snídaňové cereálie a kvasnice Kyselina listová pro správnou krvetvorbu snižuje riziko defektů neurální trubice jako je například rozštěp v raném stádiu těhotenství Zelená listová zelenina (klíčky, špenát, zelené fazole, hrášek), brambory, ovoce (hlavně pomeranče), mléko a mléčné výrobky, obohacené snídaňové cereálie, chléb, kvasnice C stavba kostí a chrupavek, svalů, krevních cév pomáhá hojit rány a vstřebávat Ovoce (hlavně citrusy), ovocné džusy, zelená zelenina, papriky, rajčata, brambory 14

15 železo je to antioxidant (chrání buňky před poškozením kyslíkem, což může zapříčinit srdeční onemocnění nebo rakovinu) D E K pomáhá absorbovat vápník z jídla základní stavební prvek kostí a zubů pomáhá srdeční akci a nervovému systému působí jako antioxidant důležitý pro krevní srážlivost Obohacené margaríny a pomazánky, tučné ryby, žloutek, maso, obohacené snídaňové cereálie. Tvoří se také v pokožce působením slunce Rostlinné oleje, margaríny, celozrnné obiloviny, ořechy, zelená listová zelenina Tmavě zelená listová zelenina, rostlinné oleje, obiloviny, maso Tabulka 4 - Minerály a zdravý růst Minerály a jejich funkce Vápník Magnesium Fosfor stavba kostí a zubů svalová kontrakce nervová funkce srážení krve součást kostí a zubů nervová a svalová funkce uvolňování energie stavba zubů a kostí Zdroje Mléko a mléčné výrobky, chléb, luštěniny, zelená zelenina, sušené ovoce, ořechy a semínka, kosti rybiček z konzervy, voda Obiloviny (cereálie) a cereální výrobky, zelená zelenina, mléko, maso, brambory, ořechy, semínka Mléko a mléčné výrobky, chleba, červené maso, drůbež Draslík kontroluje vyváženost tělesných tekutin Zelenina, brambory, ovoce, ovocné šťávy, chleba, ryby, maso, mléko, ořechy, semínka 15

16 nervové a svalové funkce Sodík udržuje vyrovnanou bilanci tekutin nervové funkce svalové kontrakce Zpracované potraviny, chléb, cereálie, snídaňové cereálie, masné produkty, nakládaná zelenina, konzervovaná zelenina, konzervované a balené párky/polévky, sůl přidávaná v průběhu vaření a během jídla Železo krvetvorba Maso, masné produkty, cereální produkty, zelenina, luštěniny Zinek Měď metabolismus bílkovin, sacharidů, tuků chuť normální růst hojení ran součást řady enzymů Maso a masné produkty, mléko a mléčné produkty, chléb, cereální výrobky, vajíčka, fazole, luštěniny, ořechy Mořské ryby, maso (hlavně játra), chléb a obilné produkty, zelenina, voda Selen Jód součást řady enzymů, některé slouží jako antioxidant reguluje růst, rozvoj a výdej energie Cereálie a cereální výrobky, maso, ryby, mořské ryby, para ořechy Ryby, mořská zelenina (řasy), mléko a mléčné výrobky Fluorid složka kostí a zubů chrání proti zubnímu kazu Čaj, ryby, voda Zdroj: FSA Scotland/SEHD,

17 Hlavní odkazy a další prameny Anderson, A.S., Bell, A. (2000). The impact of a dietary intervention in a community-based breakfast club: nutrient intake and measurement issues. Proceedings of the Nutrition Society. 59: 25A. Crawley, H.F. (1993). The role of breakfast cereals in the diets of 16 to 17 year old teenagers in Britain. Journal of Human Nutrition and Dietetics Department of Health (1991). Dietary Reference Values for Food Energy and Nutrients for th United Kingdom. London: HMSO. Food Standards Agency Scotland and Scottish Executive Health Department (2002). Catering for Health: A guide for teaching healthier catering practices. Hayes, Middlessex: Food Standards Agency Publications. Scottish Executive. (2003). Improving Health in Scotland: The challenge. Edinburgh: The Stationery Office. Todd, J., Currie, C., Smith, R., Small, G. (2000). Health Behaviours of Scottish Schoolchildren: Technical Report 3: Eating and activity patterns in the 1990s. Edinburgh: Research Unit in Health and Behaviour Change, University of Edinburgh. Webové stránky Gregory, J., Lowe, S. (2000). National Diet and Nutrition Survey: Young people aged 4 to 18 years. Volume 1: Report of the diet and nutrition survey. London: The Stationery Office. Nelson, M. (1996). Anaemia in adolescent girls: effects on cognitive function and activity. Proceedings of the Nutrition Society. 55: Ruxton, C. H., O Sullivan, K. R., Kirk, T. R., Belton, N. R., Holmes, M. A. (1996). The contribution of breakfast to the diets of a sample of 136 primary-schoolchildren in Edinburgh. British Journal of Nutition. 75: Scottish Executive (2003). Hungry for Success: A whole school approach to school meals in Scotland. Final Report of the Expert Panel on School Meals. Edinburgh: The Stationery Office. 17

18 Kapitola 1.2 Pohybová aktivita Klíčové body Děti by měly být podporovány, aby si kromě sportu, tance, organizovaných pohybových aktivit uvědomovaly význam běžných denních činností jako např. chůze. Pohybová aktivita neznamená jen organizované cvičení a tělesnou výchovu. Děti a mladí lidé by se měli věnovat v součtu alespoň 1 hodinu několikrát týdně středně náročné pohybové aktivitě. Výzvou pro učitele a rodiče je udržovat a rozvíjet časné dětské nadšení a elán pro pohyb. Aktivity, které se člověk vybere sám, si více užije a je větší šance, že v nich bude dále pokračovat, na rozdíl od aktivit, které jsou vynucené. Pohybová aktivita má příznivý vliv na psychickou pohodu a sebevědomí. Pohybová aktivita je nezbytná pro veškeré fungování v našem životě chůzi, otevírání dveří, hry, tanec, sportování. Pojmy pohybová aktivita, tělesná zdatnost, cvičení používáme často a v běžné řeči je volně zaměňujeme. Ve skutečnosti ale mají různé významy. Pohybová aktivita je o tělesné aktivitě produkované svaly, jejímž výsledkem je energetický výdej. Může zahrnovat různé aktivity jako chůzi, domácí práce, chůzi do schodů i závody ve sprintu. Standardní definice tělesné zdatnosti je, že se jedná o soubor vlastností, které lidé mají nebo jich dosahují a které se týkají jejich schopnosti vykonávat pohybovou aktivitu (Casperson et al., 1985). Zahrnuje např. vytrvalost, sílu, rychlost, pružnost, hbitost, rovnováhu. O tělesné zdatnosti můžeme uvažovat ze dvou pohledů: výkonově orientovaná zdatnost užívána pro sportovní výkon nebo zdatnost požadovanou v některých profesích, např. u hasičů, policistů, vojáků. zdravotní zdatnost souvisí s posilováním zdraví a prevencí nemocí. Zahrnuje aerobní kondici, kardio-respirační vytrvalost, svalovou sílu, pružnost. Pojem cvičení se užívá pro plánované, strukturované a opakující se pohyby (kliky, sedy-lehy apod.), které se obvykle provádějí pro zlepšení nebo udržení určitých stránek zdatnosti. V podpoře zdraví se většinou zabýváme pohybovou aktivitou a zdravotní zdatností. 18

19 Pohybová aktivita pro děti Hlavní teze ze strategie pro pohybovou aktivitu Let s Make Scotland More Active (Physical Activity Taskforce, 2003) jsou: být aktivní po většinu dní středně náročné aktivity jsou pro tebe dobré buď aktivní alespoň 1 hodinu, pokud jsi dítě nebo dospívající Podporovat pohybovou aktivity ze zdravotního pohledu není tak odrazující, jak se může na první pohled zdát. Mnohé aktivity jsou pro děti velmi lákavé, např.: běh, skákání a přeskakování aktivity, které mohou přispět k rozvoji aerobní kondice zvedání, nošení, tlačení a tahání aktivity, které vyžadují svalovou námahu a budují sílu protahování a ohýbání aktivity, které jsou efektivní pro udržování a podporu pružnosti, ohebnosti Některé běžné každodenní činnosti ty, které děti a dospívající vůbec nepovažují za aktivní činnosti mohou v souhrnu přispět ke zlepšení energetické bilance. Tab. 1 Získat kondici je jednodušší, než si myslíte (Health Scotland, 2004), stanovuje v kilokaloriích výdej pro řadu každodenních činností a znázorňuje mimořádné rozdíly mezi sedavými a aktivními možnostmi a jejich převod na potenciální zhubnutí během 12 měsíců. Výzvou pro učitele a rodiče je udržovat a rozvíjet rané dětské nadšení z pohybu. Ve škole podporující zdraví to znamená nejen maximální využití všech příležitostí pro pohybovou aktivitu, ale také řešení širších problémů, které je třeba brát v potaz znalostí, porozumění, dovedností, rozvoje postojů a důvěry pro celoživotní pohybovou aktivitu. Po zveřejnění Report of the Review Group on Physical Education (Scottish Executive, 2004), se skotská exekutiva zavázala k opatřením podporujícím příležitosti pro rozvoj aktivnějšího životního stylu žáků, včetně: nejméně 2 hodin tělesné výchovy týdně většího výběru aktivit většího počtu učitelů tělesné výchovy. Aktivní školní program podporuje pohybovou aktivitu ve všech skotských školách. Koordinátoři Aktivního školního programu pracují ve školách na zvýšení úrovně pohybové aktivity všech žáků. Fyzické změny, kterými chlapci a dívky v pubertě procházejí, mohou ovlivnit jejich schopnosti účastnit se některých aktivit. Před pubertou je mezi chlapci a dívkami ve fyzické síle malý rozdíl, ale v pubertě dochází u chlapců k výraznému nárůstu svalové síly, v menší míře pak i během adolescence. Chlapci a dívky mají tendenci rozvíjet sílu v různých částech těla. U chlapců sílí více ramena a horní polovina těla, u dívek se naopak rozšiřují boky, čímž se jim snižuje těžiště, a tudíž získávají větší stabilitu. Pohybová aktivita hraje významnou úlohu v oblasti prevence nemocí a přispívá k rozvoji zdravého osobního i sociálního růstu. Je nedílnou součástí života a je pro každodenní život nezbytná. 19

20 Tab. 1 Získat kondici je jednodušší, než si myslíte (Health Scotland, 2004) Sedavý způsob Aktivní způsob Činnost kcals Činnost kcals Používání dálkového ovladače k přepínání TV kanálů <1 Vstávat a přepínat TV kanály 3 Sezení během 30minutového Stání během 30minutového 4 telefonického hovoru telefonického hovoru 20 Najmout si pomoc pro úklid a 30 minut žehlení, 30 minut 0 žehlení luxování 152 Ohřátí jídla v mikrovlnné troubě minut vaření 25 Nákup krájené zeleniny 30 minut úklidu listí vysavačem na listí Najmout si zahradníka Užívat 1x měsíčně myčku auta 18 Nechat psa vyvenčit se (na zahradě aj.) 40 minut řízení auta, 5 minut chůze kamarádovi 4 minuty 2-3 Jet výtahem do 3. poschodí Parkovat u vchodu do supermarketu 0,3 3x jet na eskalátoru 1 hodinu se dívat na televizi 0 Příprava nenakrájené zeleniny minut hrabání listí minut sekání trávy Ruční mytí auta 1x měsíčně (1 hod) Jít na 30 minut na procházku se psem Jít 15 minut na zastávku autobusu 60 1 minuta chůze, 3 minuty povídání vestoje 0,3 Vyjít do 3. poschodí 15 Zaparkovat a jít 2 minuty ke vchodu 2 Vyjít do 1. poschodí 3x týdně hodina chůze a nakupování 145 Celkem měsíčně při sedavém Celkem měsíčně při aktivním způsobu způsobu Rozdíl kilokalorií za měsíc je energetický ekvivalent ztráty nebo nabrání 1,15 kg za měsíc nebo 13,5 kg za rok