Masarykova univerzita Právnická fakulta. Právo a finance. Katedra obchodního práva

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Právo a finance Katedra obchodního práva Bakalářská práce Obchodní podíl na spol s r. o. při vzniku, vypořádání nebo zúžení společného jmění manželů Georgios Tucoglidis 2010/2011

2 Prohlašuji, že jsem ve své bakalářské práci na téma: Obchodní podíl ve spol s r. o. při vzniku, vypořádání nebo zúžení společného jmění manželů zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.... Georgios Tucoglidis 2

3 OBSAH SEZNAM UŽITÝCH ZKRATEK...4 KLÍČOVÁ SLOVA...4 ÚVOD VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ OBCHODNÍ PODÍL SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ A BEZPODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ MANŽELŮ. 8 2 PATŘÍ OBCHODNÍ PODÍL NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM DO SJM? PRÁVNÍ ÚKONY SOUVISEJÍCÍ SE VZNIKEM, ZMĚNOU NEBO ZÁNIKEM ÚČASTI V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI VZTAH OBCHODNÍHO PODÍLU A PODNIKÁNÍ SOUHLAS DRUHÉHO MANŽELA S POUŽITÍM MAJETKU V SJM KE VKLADU DO SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU OCEŇOVÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU ZÚŽENÍ SJM VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU PO ZÁNIKU SJM ZÁNIK SJM SMRTÍ JEDNOHO Z MANŽELŮ ZÁNIK SJM ROZVODEM MANŽELSTVÍ VYPOŘÁDÁNÍ SJM ROZVODEM MANŽELSTÍ, KDY JE SPOLEČNÍKEM POUZE JEDEN Z MANŽELŮ VYPOŘÁDÁNÍ PŘENECHÁNÍM OBCHODNÍHO PODÍLU MANŽELOVI SPOLEČNÍKOVI VYPOŘÁDÁNÍ PŘENECHÁNÍM OBCHODNÍHO PODÍLU MANŽELOVI NESPOLEČNÍKOVI VYPOŘÁDÁNÍ ROZDĚLENÍM SPOLEČNÉHO OBCHODNÍHO PODÍLU VYPOŘÁDÁNÍ ROZHODNUTÍM SOUDU VYPOŘÁDÁNÍ DOMNĚNKOU...28 ZÁVĚR...29 SUMMARY...30 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...32 PRÁVNÍ PŘEDPISY...32 KOMENTÁŘE...32 MONOGRAFIE...32 ZAHRANIČNÍ LITERATURA...33 ODBORNÉ ČLÁNKY...33 INTERNETOVÉ A JINÉ ZDROJE

4 SEZNAM UŽITÝCH ZKRATEK OBCHZ obchodní zákoník OZ občanský zákoník SJM společné jmění manželů NS Nejvyšší soud ČR SPS Soud prvního stupně OS odvolací soud BSM bezpodílové spoluvlastnictví manželů ZPR zákoník práce OR obchodní rejstřík ZOM zákon o oceňování majetku ČR Česká republika KLÍČOVÁ SLOVA Obchodní podíl, společnost s ručením omezeným, společné jmění manželů, bezpodílové spoluvlastnictví manželů, převod obchodního podílu, souhlas manžela, zúžení společného jmění manželů, zánik společného jmění manželů, vypořádání společného jmění manželů, rozvod, oceňování obchodního podílu. 4

5 ÚVOD Jak již název napovídá, v mé práci se budu zabývat obchodním podílem ve společnosti s ručením omezeným, a to hlavně při vzniku, vypořádání nebo zúžení společného jmění manželů. Téma, které jsem si zvolil je zajímavé tím, že se zde prolínají dvě soukromoprávní oblasti, a sice oblast občanskoprávní a obchodněprávní. Nicméně mým primárním cílem je zaměřit obsah bakalářské práce na oblast obchodněprávní, resp. jak to ve skutečnosti bude s obchodním podílem v rámci společného jmění manželů. Zákonem č. 91/1998 Sb. byl s účinností od 1. srpna 1998 rozsáhle novelizován zákon o rodině, a dále v občanském zákoníku nově upraven institut společného jmění manželů, který nahradil dosavadní institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Mimo jiné byla ustanovením 143 odst. 2 OZ nově upravena situace, kdy jeden z manželů za trvání manželství získá obchodní podíl na společnosti. Ustanovení 143 odst. 2 OZ zní: Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. 1 V rámci mé krátkodobé praxe, kdy jsem byl zaměstnán jakožto asistent daňového poradce, jsem se několikrát setkal s otázkou, zdali patří obchodní podíl do společného jmění manželů, jak by to bylo s případným vypořádáním z důvodu rozvodu manželství, nebo případně s vypořádáním při zúžení společného jmění manželů. Toto bylo také hlavním důvodem, kvůli kterému jsem si již zmíněné téma zvolil. Dalším důvodem byl fakt, že pohled odborníků na toto téma je nejednotný, ba dokonce se o něm dá hovořit jako o tématu sporném. Mám za to, že klíčové je pro tuto problematiku rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, pod spisovou značkou 22 Cdo 700/2004 ze dne , nejenom že je v něm určena povaha obchodního podílu, ale je zde také objasněna situace týkající se obchodního podílu zahrnutého do společného jmění manželů. Vzhledem k těmto skutečnostem věřím, že zmíněný judikát stojí za hlubší analýzu, jelikož v konečném důsledku ovlivňuje širokou skupinu právních vztahů. Cílem mé práce je tedy vymezit základní pojmy, které se týkají problematiky obchodního podílu v souvislosti se společným jměním manželů, dále chci poukázat na sporné otázky a okruhy týkající se předeslané problematiky. Důraz bude také kladen na provedení příslušné analýzy dosavadní judikatury Nejvyššího soudu České republiky a zároveň navržení vhodných řešení v otázkách - jaké bude vypořádání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným při 1 Igor Pařízek, Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů Právní rozhledy 8/2001, s

6 zániku společného jmění manželů z důvodu rozvodu manželství; jaké bude vypořádání obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným z důvodu zúžení společného jmění manželů; obchodní podíl v rámci dědického řízení, resp. co vlastně pro pozůstalého manžela, dědice, a hlavně také pro samotnou společnost s ručením omezeným znamená zemřel-li společník ve společnosti s ručením omezeným, který zanechal pozůstalého manžela v případě, že obchodní podíl byl součástí společného jmění manželů. Vědeckými metodami, které ve své práci používám jsou metody deskripce a analýza. Metodu deskripce používám při popisu skutečností, resp. stavu de lege lata. Analýzu používám při práci s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a jejím rozboru. Na jejím základě poté navrhuji vhodná řešení sporných otázek, které jsem stanovil v hypotéze. Při zpracování mé bakalářské práce mi, kromě odborné právnické literatury, posloužily články právních časopisů, dostupné z právních informačních systémů ASPI a CODEXIS, Beckonline, judikatura Nejvyššího soudu České republiky a webové stránky portálů zabývajících se právní problematikou. Nesmím opomenout zmínit skutečnost, že velkou inspirací pro mě byly některé diplomové práce dostupné z archivu závěrečných prací v informačním systému Masarykovy univerzity, které se zabývaly podobnou problematikou. Je sice pravdou, že jsem nepoužil žádnou konkrétní myšlenku z těchto prací, nicméně, jak jsem již výše uvedl, byly pro mne inspirací a pomohly mi utvořit vizi mé vlastní práce. 6

7 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 1.1 OBCHODNÍ PODÍL Obecně o obchodním podílu hovoří ustanovení 61 odst. 1 OBCHZ, k němuž existuje speciální úprava v podobě ustanovení 114 OBCHZ, která hovoří konkrétně o obchodním podílu ve společnosti s ručením omezeným. Toto ustanovení popisuje obchodní podíl jako účast společníka na společnosti a také práva a povinnosti, které mu plynou z této účasti. Výše obchodního podílu se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti. Výsledkem je tedy vždy určitá poměrná hodnota, vyjádřená procentem nebo zlomkem, pokud ovšem společenská smlouva nepoužije pro jeho kvantifikaci odlišný postup (např. mohla by určit, že obchodní podíl je roven velikosti vkladu, případně stanovit, že obchodní podíly všech společníků jsou stejné bez ohledu na výši vkladů, které jsou základem těchto obchodních podílů 2 ). Z prvního odstavce 114 tak vyplývá, že obchodní podíl má svou stránku kvalitativní, kterou je charakterizováno právní postavení společníka a svou stránku kvantitativní, která určuje velikost obchodního podílu, a tím i rozsah účasti společníka na společnosti. 3 Obchodní podíl je svou právní povahou chápán jako jiná majetková hodnota ve smyslu ustanovení 118 odst. 1 OZ. Je tedy možné ho převádět, nebo s ním i jinak disponovat. Obchodní podíl jako celek i některé jeho jednotlivé složky, resp. práva s ním spojená, mohou být předmětem právních vztahů. Avšak jednotlivá práva mohou být samostatným předmětem těchto právních vztahů jedině tehdy, pokud jde o taková práva, která jsou sama o sobě způsobilá být předmětem právních vztahů (např. předmětem samostatné dispozice může být právo na výplatu konkrétního podílu na zisku poté, co o něm již rozhodla valná hromada, a co se tedy stalo s pohledávkou společníka za společností. Předmětem samostatné dispozice však nemůže být třeba právo hlasovat na valné hromadě.) 4,5 1.2 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ Mezi manželstvím a vznikem společného jmění manželů (dále jen SJM) existuje velice úzká vazba, a sice v tom smyslu, že SJM může vzniknout jen mezi manžely. Subjektem SJM mohou být 2 Eliáš, K., Bartošíková, M., Pokorná, J. A kol: Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 190 a násl. 3 Tamtéž 4 ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: Komentář. 13. [s.l.]: C.H.BECK, s Dále k obchodnímu podílu např. VEČERKOVÁ, Eva, et al. MERITUM: Obchodní právo. 2. [s.l.]: Wolters Kluwer ČR, a. s., s. 187 a násl. 7

8 pouze manželé po dobu trvání manželství, a to i manželství neplatného, nikoli však manželství zdánlivého. Z výše zmíněného vyplývá, že subjektem SJM nemohou být rozvedení manželé, osoby žijící ve vztahu napodobujícím manželství, resp. druh a družka, či osoby stejného pohlaví, kdy hovoříme o registrovaném partnerství. Okolnost, že spolu manželé fakticky nežijí, i když jejich manželství nadále existuje, nemá právní relevanci z hlediska trvání jejich společného jmění. 6 Rozsah společného jmění manželů je zásadně upraven ustanovením 143 OZ a zde je také možnost jeho modifikace dána ustanovením 143a OZ. 7 Důležitým ustanovením OZ je pro tuto práci především ustanovení 143 odst 2, které stanoví, že stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti, nezakládá nabytí podílu účast druhého manžela na této společnosti. Vzhledem k tomuto ustanovení by bylo vhodné upravit danou problematiku postavení manželů ve vztahu k obchodnímu podílu. Učinil tak Nejvyšší soud České republiky (dále jen NS) pomocí právní konstrukce odlišení právního postavení manželů v judikátu, který je shora zmiňován. 8,9 1.3 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ A BEZPODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ MANŽELŮ Z výše uvedeného můžeme usuzovat, že SJM představuje zákonnou právní formu uspořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manžely. K podstatným změnám v právní úpravě majetkového společenství manželů došlo s účinností od zákonem č. 91/1998 Sb. Právě tímto zákonem se nahradilo dosavadní bezpodílové spoluvlastnictví manželů (dále jen BSM) institutem SJM. Pravdou je, že když se ohlédneme zpět na institut BSM, vykazuje mnohé shodné rysy s nynějším institutem SJM. Nelze přehlédnout rozdílnosti mezi oběma instituty, které je možno spatřovat kromě jejich názvu i v jejich předmětu, rozsahu, obsahu a zániku. Důvod, proč bylo BSM 6 Občanské právo: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni Vyd. 1. Praha: ASPI, s. 101 BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha:Linde, s BIČOVSKÝ, Jaroslav; HOLUB, Milan; POKORNÝ, Milan. Společné jmění manželů. 2. vyd. Praha:Linde, s VESELÁ SAMKOVÁ, Klára. Epravo.cz [online] [cit ]. Obchodní podíl ve společném jmění manželů. Dostupné z WWW: < html>. Dále k SJM: FIALA, Josef; KINDL, Milan. Občanské právo hmotné. 2. upr. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. 267 a násl.; ŠVESTKA, Jiří, et al. Občanský zákoník I, II : Komentář. 1. [s.l.] : C.H.BECK, s ; z judikatury: Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 30 Cdo 1803/ DUPONT DELESTRAINT, Pierre. DROIT CIVIL: CONTRAT DE MARIAGE ET RÉGIMES MATRIMONIAUX SUCCESSIONS LIBÉRALITÉS. 4. Paris: DALLOZ, s. - tato kniha se zabývá společným jměním manželů ve Francii, zajímavé je, že povaha tohoto institutu je ve francouzské právní úpravě podobná té naší, nicméně dle mého názoru je značně propracovanější. Dle mého názoru rozhodně stojí za zmínku skutečnost, že ve francouzské úpravě společného jmění manželů je posílena role manžela, tudíž dochází k jakési nerovnováze. Manžel například spravuje jak majetek, který je ve společném jmění manželů, tak majetek, který je výhradně ve vlastnictví manželky. Ve věcech, které jsou nad rámec běžné správy však musí obdržet souhlas od manželky, ale pouze v případě, že by chtěl nakládat s majetkem, který je výlučně v jejím vlastnictví, tzn. s majetkem v SJM může nakládat libovolně i bez jejího souhlasu. 8

9 nahrazeno novým institutem, spočíval ve snaze odstranit dosavadní nedostatky právní úpravy, případně její mezery, na které právní teorie i právní praxe důvodně již delší dobu poukazovaly. 10 Pro zajímavost mohu uvést jeden z rozdílů, kdy modifikace BSM nebyla možná, resp. tehdy platná právní úprava modifikaci bezpodílového spoluvlastnictví manželů vylučovala. 11 Za zmínku určitě stojí fakt, že slovenská právní úprava této problematiky zůstala i po rozdělení u názvu bezpodílového spoluvlastnictví manželů, což je s podivem, a slovenský zákonodárce, jakoby se opomněl zabývat přizpůsobováním právního řádu novým životním situacím. Zákonodárce do českého právního řádu tedy zavedl pojem společné jmění manželů, což je mnohem výstižnější pojem než bezpodílové spoluvlastnictví manželů, jelikož vychází podstatně více z jádra pojmu majetku jako takového ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s CECHLOVÁ, Eva; TRUTNOVÁ, Jana. Historie, současnost a budoucnost institut společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, 2, s GRABAN, Adrián. Vybrané problémy bezpodielového spoluvlastníctva manželov. Bulletin slovenskej advokácie. 2004, 6, s Tento článek se podrobněji zabývá problematikou institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů ve slovenské právní úpravě a místy je tento rozbor doplněn o komparaci s českou právní úpravou. 9

10 2 PATŘÍ OBCHODNÍ PODÍL NA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM DO SJM? Ustanovení 143 odst. 2 OZ zapříčinilo rozporuplný výklad otázky, zdali obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, jejímž společníkem se stal pouze jeden z manželů, a to za trvání manželství, patří do společného jmění manželů či nikoliv. 13 V předchozí kapitole jsem toto sporné ustanovení již uvedl, a jak jsem také slíbil, v této kapitole se mu budu věnovat podrobněji, resp. pokusím se tuto spornou otázku zodpovědět a argumentovat, již také zmiňovaným, judikátem NS. Shora naznačené ustanovení 143 odst. 2 OZ, které bylo začleněno novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., mělo za úkol odstranit dosavadní pochybnosti, zda je podíl ve společnosti podroben režimu SJM. Je však nutno podotknout, že proklamovaného cíle bylo dosaženo pouze částečně. Uvedené ustanovení sice odstranilo pochybnosti o tom, zda za situace, kdy společník převezme vklad do základního kapitálu a splatí jej ze SJM se stává i druhý manžel společníkem, avšak nadále přetrvávají určité pochybnosti, jestli je obchodní podíl tímto způsobem nabytý součástí SJM. 14 Níže se pokusím na rozboru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky pod spisovou značkou 22 Cdo 700/2004 ze dne demonstrovat, jak to ve skutečnosti s obchodním podílem je. Zde byl předmětem sporu obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, které bylo nabyto pomocí prostředků náležejících do SJM. Soud prvního stupně (dále jen SPS) tvrdil, že obchodní podíl žalovaného, s ohledem na ustanovení 143 odst. 2 OZ, nikdy nepatřil do společného jmění manželů. Toto tvrzení podpořil argumentem, že v zákoně není výslovně stanoveno, zda je obchodní podíl, nabytý jedním z manželů za trvání manželství, ve výlučném vlastnictví tohoto manžela, a neupravuje vypořádání společného jmění manželů, v návaznosti na obchodní podíl jedním z manželů za trvání manželství. Nezabývá se však ani otázkou, zda peníze získané jedním z manželů na převod takového obchodního podílu za trvání manželství spadají do SJM či nikoli. Podle SPS je při řešení těchto otázek třeba vycházet z obecných ustanovení OZ o SJM a ustanovení OBCHZ ohledně úpravy obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Pokud tedy dojde k nabytí obchodního podílu jedním z manželů, za trvání manželství, formou převodu obchodního podílu nebo při založení společnosti, nabývá ten manžel, který činí příslušný právní úkon, a ten je také zapsán v obchodním rejstříku jako společník společnosti. V daném případě sám žalovaný uzavřel společenskou smlouvu o založení společnosti s ručením 13 Jana Dvořáková-Závodská: Patří obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným do společného jmění manželů?, Zpravodaj Jednoty českých právníků č. 2/2006, str Miroslava Bartošíková, Ivana Štenglová, Společnost s ručením omezeným, 2. vydání, 2006, s

11 omezeným a byl také jako společník zapsán v obchodním rejstříku. SPS dále argumentuje ustanovením 143 odst. 2 OZ a tvrdí, že je třeba učinit takový závěr, ve kterém se manžel, který není společníkem nestává ani spolumajitelem zmiňovaného obchodního podílu z titulu SJM, a že není oprávněn s tímto podílem nakládat. Tento závěr SPS platí samozřejmě i za předpokladu, že byl obchodní podíl získán z prostředků náležejících do SJM. Odvolací soud (dále jen OS) se ztotožnil se závěry SPS a doplnil, že pokud by měl obchodní podíl patřit do společného jmění účastníků, potom by žalobkyni, s ohledem na 114 odst. 1 OBCHZ, podle kterého obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti, musela být přiznána práva a povinnosti na společnosti, protože není možné, aby jí obchodní podíl patřil, avšak současně byla vyloučena z toho, co je podle zákona jeho podstatou. Dle mého názoru se jak SPS, tak OS drželi výkladu zákona tak striktně, že opomněli zjevný fakt, že obchodní podíl má dvě stránky, které je možno od sebe oddělit. Mám na mysli stránku majetkovou, resp. obchodní podíl jako jinou majetkovou hodnotu, ve smyslu ustanovení 118 OZ, a stránku nemajetkové povahy, která představuje účast na řízení společnosti, a z této účasti vyplývající práva a povinnosti. Vzhledem k tomu, že zde byla základní, tedy vkladová povinnost splněna z prostředků, které náležely do SJM, bylo by nespravedlivé upírat tomu z manželů, který nebyl společníkem práva k takovéto majetkové hodnotě. Jak je níže uvedeno, dovolací soud zaujal k věci stejné postavení. NS tvrdí, že s obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu 118 odst. 1 OZ, jinou majetkovou hodnotou, resp. majetkem, a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů, kam spadá i SJM. Podle NS gramatický ani logický výklad ustanovení 143 odst. 2 OZ nevylučuje situaci, jestliže byť jeden z manželů nabude, za trvání SJM z prostředků do něj patřících, obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek, tedy hodnota takového podílu ze zákona součástí SJM, neboť to přímo vyplývá z kogentního ustanovení 143 odst. písm. a) OZ. Důsledkem je oddělení nebo odlišení právního postavení toho z manželů, který je společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Pouze manžel společník má práva a povinnosti, která pro něj vyplývají z úpravy postavení společníka v obchodní společnosti v OBCHZ či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu ustanovení 145 odst. 2 OZ, protože stejnou měrou náleží jak jednomu, tak druhému manželovi. 11

12 Dovolací soud, i přes značně rozporné a početné názory v odborné literatuře ke sporné právní problematice vlastnictví obchodního podílu manžely, dospěl k názoru, který formuloval do následující právní věty: Jestliže jeden z manželů za trvání manželství nabude z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí SJM. 15,16 Jak je již z výše uvedeného patrně zřejmé, osobně s rozhodnutím NS souhlasím a považuji je za správné a zároveň tak odpovídám na otázku, zda obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným patří do SJM či nikoli. Tento judikát je také klíčový v tom smyslu, že z tohoto závěru teď vychází nejen soudy, ale i odborná právnická veřejnost. Pokud jsem tedy zodpověděl otázku, která byla položena už v názvu této kapitoly, bylo by vhodné zmínit jednotlivé možné varianty, které připadají v úvahu v rámci těchto právních vztahů. V případě, že společník nabyl za trvání manželství a SJM podíl pouze ze svých výlučných prostředků, je i nabytý podíl pouze a výlučně součástí majetku společníka, resp. nepatří do SJM a věcně vzato, zde tedy žádný vztah obchodního podílu a SJM nevzniká. Další možností je, že společník nabyl za trvání manželství a SJM podíl alespoň zčásti z prostředků náležejících do SJM mám za to, že na tomto místě je potřeba upozornit na to, že dosavadní soudní praxe jednoznačně upřednostňuje režim společného jmění manželů, jestliže se tedy na nabytí věci podílí i minimální částka tvořící společné jmění manželů s tím, že participace poskytnutých výlučných prostředků jednoho z manželů se při vypořádání společného jmění zohledňuje v režimu tzv. vnosu z výlučných prostředků na majetek společný 17 v takovém případě náleží podíl do SJM a společníkem obchodní společnosti je pouze jeden z manželů, resp. nabyvatel podílu (viz 143 odst. 2 OZ) a konečně je možná situace, kdy podíl výslovně nabudou oba manželé jako spolunabyvatelé, a to do svého SJM. Zde je ovšem třeba zmínit, že oproti výše uvedeným variantám skýtá nemalá úskalí Ze zmíněného rozhodnutí NS ČR vycházejí, resp. na něj navazují i některé další judikáty, např: Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 20 Cdo 2733/ podle kterého skutečnost, že k nabytí obchodního podílu použije některý z manželů za trvání manželství finanční prostředky ze společného jmění manželů, se neprojeví tak, že se manželé stávají společnými společníky, a že tak lze postihnout výkonem rozhodnutí i podíl manžela povinného v obchodní společnosti.; Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn. 22 Cdo 924/2008 Jestliže byla část základního jmění obchodní společnosti splacena ze společných prostředků manželů, pak se podíl v obchodní společnosti stal součástí bezpodílového spoluvlastnictví.; Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne sp. zn: 22 Cdo 1754/ Jen manžel společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku, či jiném právním předpise, nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodní podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu 145 odst. 2 OZ, neboť stejnou měrou, jakou náleží jemu, náleží i druhému manželovi. 16 O tomto také NS judikoval ve svém rozsudku ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1781/2004 došel ve druhé právní větě k závěru Jestliže i jeden z manželů nabude za trvání manželství z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tak získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona součástí společného jmění manželů, neboť to přímo vyplývá z ustanovení 143 odst. 1 písm. a) OZ, které má kogentní povahu. 17 KRÁLÍK, M., Podílové spoluvlastnictví v občanském zákoníku. Praha: C. H. Beck, 2008, s DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných 12

13 Považuji za vhodné v této části uvést, že pochybnosti ohledně právní povahy obchodního podílu, jakožto předmětu SJM, nejsou jen českou zvláštností. Tyto jsou podrobně popisovány i ve francouzské literatuře. Většina autorů se však přiklání k přístupu oddělení právního postavení společníka, které zůstává vyhrazeno manželovi, který se společníkem ve společnosti stal, od majetkové hodnoty obchodního podílu. Majetková hodnota podílu manželů je v tomto případě společná. Ve francouzské právní úpravě se toto dovozuje i ze znění čl Code civil, ten stanoví, že společníkem je ten manžel, který vnesl vklad do společnosti nebo jej nabyl. I druhý manžel může získat postavení společníka, ovšem pouze pokud o to požádá. Vztahy mezi manžely řeší přiznáním poloviny obchodního podílu druhému manželovi. Předeslané řešení přijatelným a přiměřeným způsobem šetří, resp. sjednocuje zájmy majetkového společenství manželů a respektuje vůli společníků. 19 Závěr této kapitoly bych rád doplnil drobným shrnutím, tedy vysloveným závěrem se NS přiklonil k té části odborné literatury, která připouští oddělení právního postavení společníka manžela, který se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení manžela druhého, který se tímto společníkem nestal. Jen manžel společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti. Ta jsou však oddělena od majetkové hodnoty obchodního podílu, která manželům zůstává společná. Proto je tedy možné přenést se přes nedokonalou dikci zákona o obchodním podílu, jako předmětu SJM, výkladem a majetkovou hodnotu obchodního podílu učinit předmětem vypořádání společného jmění manželů. 20,21,22,23 vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s DVOŘÁK, J., Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI Publishing, 2004, s DVOŘÁK, J., Majetkové společenství manželů. Praha: ASPI Publishing, 2004, s ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s Opačný názor, než ke kterému dospěl NS, zastává ve svém článku JUDr. Igor Pařízek (Igor Pařízek, Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů Právní rozhledy 8/2001, s. 366), podle kterého se obchodní podíl nabytý jedním z manželů za trvání manželství stává výlučným vlastnictvím, resp. majetkem tohoto manžela, byť byl tento majetek nabytý za použití prostředků, které náleželi do SJM. Druhý manžel se podle jeho názoru nestává ani spolumajitelem tohoto podílu z titulu SJM, ani společníkem ve společnosti. Dále tvrdí, že tento závěr vyplývá ze skutečnosti, kdy druhý manžel není v jakémkoliv vztahu se společností, není oprávněn vykonávat ani zčásti práv a povinnosti společníka ve společnosti, ani se jinak účastnit na řízení společnosti nebo jejím podnikáním jenom proto, že jeho manžel je v této společnosti společníkem. Na druhou stranu však tento autor připouští, že je možné, aby obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nabyli oba manželé do podílového spoluvlastnictví např. tak, že oba manželé na straně jedné v postavení nabyvatelů obchodního podílu uzavřou za trvání manželství smlouvu o převodu obchodního podílu. 23 Podobný názor prezentuje ve svém článku Marie Janšová (JANŠOVÁ, Marie. Společné jmění manželů a obchodní podíl. EPRAVO.CZ [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: < Podle české právní teorie není obchodní podíl věcí, a tudíž k němu nemůže vzniknout vlastnické právo, z tohoto důvodu nemůže být obchodní podíl ani součástí společného jmění manželů. Bezproblémová však bude situace, kdy vklad do společnosti bude učiněn z výlučného vlastnictví jednoho manžela. Tento manžel vykonává společnická práva a povinnosti sám, ale je třeba upozornit, že výnosy z účasti manžela na společnosti součástí společného jmění jsou. 13

14 3 PRÁVNÍ ÚKONY SOUVISEJÍCÍ SE VZNIKEM, ZMĚNOU NEBO ZÁNIKEM ÚČASTI V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI 3.1 VZTAH OBCHODNÍHO PODÍLU A PODNIKÁNÍ V právní praxi vznikají pochybnosti, pokud jde o vklady jednoho manžela do obchodní společnosti, a to bez ohledu na to, zda konkrétní obchodní společnosti základní kapitál vytvářejí, či nikoli. Podle koncepce přijaté OBCHZ se činnost společníka ve společnosti sama o sobě nepovažuje za podnikání ve smyslu obchodního zákoníku. Činnost společníků, kteří do společnosti přinášejí určitý vklad, ať peněžitý, či nepeněžitý, i když jsou zapsáni v obchodním rejstříku, se nepovažuje za podnikání, a tudíž ani společníci se nepovažují za podnikatele. 24,25 Z právě uvedeného je možné dovodit, že skutečnost, kdy je určitá osoba společníkem obchodní společnosti nijak nemění její právní postavení z hlediska jejího podnikatelského, resp. nepodnikatelského statutu. 26 Společník se z titulu své účasti v obchodní společnosti nikdy nestává podnikatelem, neboť výkon práv a povinností společníka plynoucí z účasti na obchodní společnosti není výdělečnou činností ve smyslu ustanovení 304 odst. 1 ZPR. 27 Ke stejnému závěru dospěl také Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích. Jako příklad mohu uvést rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 22 Cdo 103/2005, ve kterém NS došel ke stanovisku, že v případě majetkové účasti společníka ve společnosti z ručením omezeným z něj tato skutečnost nečiní podnikatele ve smyslu ustanovení 2 odst. 2 OBCHZ. Dále uvádím rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 29 Cdo 152/2007, ve kterém NS judikoval, že správa vlastního majetku není podnikáním. Druhý judikát uvádím záměrně, jelikož mám za to, že disponování s obchodním podílem ve společnosti s ručením omezeným se dá považovat za správu vlastního majetku. Jak je z vygenerované právní věty rozsudku NS patrné, ani toto nelze považovat za podnikání podle OBCHZ. 3.2 SOUHLAS DRUHÉHO MANŽELA S POUŽITÍM MAJETKU V SJM KE VKLADU DO SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM V předchozí podkapitole byl nastíněn vztah obchodního podílu a podnikání, a sice proto, jelikož pouze podnikání podle ustanovení 146 OZ podléhá povinnosti předchozího souhlasu 24 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře, 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 146 a násl. 25 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1717/ Srov. PEJŠEK, Vít. Odpovědnost statutárního orgánu a společné jmění manželů. Právní rádce. 2007, 3, s DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s

15 druhého manžela s použitím prostředků spadajících do SJM. A jak ze shora uvedeného vyplývá, vklad do obchodní společnosti podnikáním není. Nicméně, nebylo by dle mého názoru správné, aby jeden z manželů, bez souhlasu druhého, libovolně nakládal s prostředky (např. finančními) v takovém rozsahu, který rozhodně přesahuje běžnou správu. V těchto případech, kdy ani jeden z manželů nedisponuje s majetkem náležejícím do SJM pouze takovou měrou, která by se dala označit jako obvyklá správa majetku náležejícího do SJM ve smyslu ustanovení 145 odst. 2 OZ, je třeba souhlasu obou manželů, jinak je takovýto právní úkon neplatný. Jestliže tedy manžel společník ve vztahu k obchodní společnosti, jejíž je společníkem, realizuje právní úkon, který se týká majetku ležícího v SJM, typicky použije část tohoto majetku jako předmět vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti, jedná se o výkon jiné než obvyklé správy, který podléhá výše uvedené souhlasní povinnosti druhého manžela, podle ustanovení 145 odst. 2 věty druhé OZ. 28 Porušení takovéto souhlasní povinnosti sankcionuje OZ relativní neplatností, jejíž právní podstata spočívá v tom, že právní úkon, u kterého je dán důvod relativní neplatnosti, vznikl, od počátku existuje a zároveň se považuje za platný, pokud se však ten, na jehož ochranu je relativní neplatnost stanovena, tzn. oprávněný subjekt, v tomto případě manžel, na kterého porušení shora nastíněné povinnosti mělo negativní dopad, a který k tomuto nedal souhlas, resp. opomenutý manžel. V takovém případě se relativní neplatnosti takového právního úkonu může dovolat pouze opomenutý manžel, nikoli však ten, kdo se újmy na druhém dopustil. 29 Na tomto místě je, dle mého názoru, ještě vhodné připomenout, že právo na dovolání se relativní neplatnosti podléhá promlčecí době, a sice tříleté. Tato tříletá promlčecí doba začne běžet okamžikem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (viz ustanovení 101 OZ). Pokud tedy byla námitka na promlčení vznesena až po uplynutí této tříleté doby, nelze se již s úspěchem neplatnosti tohoto právního úkonu dovolat a platí, že i když takovýto právní úkon stále trpí vadou, je na něj třeba hledět, jako by byl definitivně platným právním úkonem. 30 Jestliže tedy takováto situace nastane, resp. když se druhý manžel dovolá úspěšně relativní neplatnosti takového právního úkonu, platí, že obchodní společnost musí přijaté plnění vrátit. Ovšem tato skutečnost už nezakládá neplatnost právních úkonů manžela společníka ve vztahu k obchodní společnosti, který se tak zavázal vložit do ní kapitál. Těchto právních úkonů se nesouhlas druhého manžela netýká. Ten je stále povinen splatit svoji majetkovou účast v obchodní 28 DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s ŠVESTKA, J. SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 349 a násl. 30 Tamtéž 15

16 společnosti a je přitom jeho věcí, jakým způsobem si k tomuto úkonu opatří prostředky. 31 Samozřejmě se o souhlasu nemůžeme bavit v případě, jestliže je vklad do obchodní společnosti tvořen majetkem, který výlučně náleží jednomu manželovi k nakládání s ním, a proto ani s jeho vložením do základního kapitálu obchodní společnosti se souhlas druhého manžela nevyžaduje. Situace bude stejná v případě, pokud si manželé SJM zúží (viz dále) rozsah SJM a manžel podniká jen s částí majetku, k níž je podle ustanovení 143a OZ sjednán odlišný právní režim. 32 Tedy v případech, kdy se jedná o vklad do společnosti, který pochází ze SJM, vyžaduje zákon postup v souladu s ustanovením 145 OZ, a jak bylo řečeno, vklad do společnosti není podnikáním. Vklad ze SJM do obchodní společnosti tak nelze ani považovat za obvyklou správu ve smyslu právě uvedeného ustanovení, a uplatní se tedy obecný režim správy společného majetku podle 145 OZ, ale nepoužije se zde ustanovení 146 OZ. 33 Co se právních úkonů manžela společníka ve vztahu k obchodní společnosti týče, tyto právní úkony jsou věcí osobního výkonu společnických práv a povinností tohoto manžela, a proto nepodléhají ani režimu ustanovení 145 odst 2 OZ, ani režimu ustanovení 146 OZ. Manžel společník zde jedná zcela samostatně a nezávisle na druhém manželovi, nepotřebuje tudíž jeho souhlas k výkonu těchto právních úkonů. 34 Ostatně, tento závěr potvrzuje NS svým, shora zmiňovaným, rozsudkem ze dne sp. zn. 22 Cdo 1754/2009, ve kterém dospěl k závěru, že pouze ten manžel, který je společníkem obchodní společnosti má práva a povinnosti, která pro něj vyplývají z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku, či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. 3.3 PŘEVOD OBCHODNÍHO PODÍLU Převodem obchodního podílu se zabývá ustanovení 115 OBCHZ. Toto ustanovení upravuje podmínky pro převod obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným. Na rozdíl od osobních společností, u nichž není převod podílů přípustný, je převod obchodního podílu jedním z nejčastějších způsobů, jímž může zaniknout účast společníka na společnosti, protože jednostranný úkon, jímž by společník mohl ze společnosti vystoupit zde není přípustný. Převody dovolují měnit 31 DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Společné jmění manželů, bezpodílové spoluvlastnictví manželů a podnikání. Právní fórum. 2006, 9, s Tamtéž 34 DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s

17 složení společníků společnosti a mohou být využity i jako alternativa k převodu podniku, případně také k přeměnám společnosti. Je však nutno uvedené právní konstrukce velmi přesně rozlišovat a uvědomit si, jaké následky jsou s nimi spojeny. Převod obchodního podílu se nedotýká existence společnosti, jako právnické osoby a není ani zásahem do jejího majetku. Může však ovlivnit vnitřní vztahy mezi společníky. 35 Sama úprava problematiky převodu obchodního podílu ve smyslu ustanovení 115 OBCHZ stanoví, že se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Pokud to společenská smlouva připouští, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Účinky tohoto převodu nastávají vůči společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu, zápis v obchodním rejstříku je tedy pouze deklaratorní povahy. 36 V případě převodu obchodního podílu, který je ve společném jmění manželů, vzniká relativně složitá situace. Obchodní podíl a společníci, kteří jej vlastní, resp. spoluvlastní, podléhají zápisu do obchodního rejstříku (dále jen OR) v souladu s ustanovením 29 odst. 1 OBCHZ. Problém tedy představuje situace, kdy bude tento obchodní podíl součástí SJM, jelikož skutečnost, že je obchodní podíl v SJM, a zároveň druhý manžel není společníkem, takovéto zápisní povinnosti do OR nepodléhá, a tedy nebude ani v OR zaznamenána. Právě zmíněné však, podle mého mínění, vnáší značnou právní nejistotu do obchodněprávních vztahů v případě, že manžel společník zcizuje obchodní podíl bez předchozího souhlasu druhého manžela, může tento manžel namítnout relativní neplatnost smlouvy o převodu obchodního podílu v souladu s ustanovením 145 odst. 2 OZ, která bude mít stejné právní účinky a následky, jaké byly shora uvedeny (viz subkapitola 3.2). Ke stejnému závěru dospěl i NS ve svém, již zmiňovaném, rozhodnutí, resp. rozsudku ze dne sp. zn. 22 Cdo 1754/2009, kde mimo jiné judikuje, že za výkon jiné než obvyklé správy lze považovat i převod vlastnického práva k podílu ve společném jmění manželů na třetí osobu. Absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k podílu zakládá relativní neplatnost takového právního úkonu. 37,38 35 BALABÁN, P. a kol. Komentář k Zákonu Obchodní zákoník (513/1991 Sb.) ASPI [databáze]. Stav k do částky 34/2011 Sb. a 18/2011 Sb.m.s, 2011 [cit ] 36 FRANCOVÁ, Marie; DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Rozvody, rozchody a zánik partnerství. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., s. 102 a násl. 37 ČECH, Petr. K některým úskalím převodu obchodního podílu I. Právní rádce. 2007, 5, s Srov. CHALUPA, Luboš. K některým sporným otázkám vypořádání společného jmění manželů. EPRAVO.CZ[online] , [cit ]. Dostupný z WWW: < ht ml>. V tomto článku v části o neplatnosti právního úkonu při převodu obchodního podílu označuje autor, a nutno 17

18 Mám za to, že stávající právní úprava této problematiky je, řekněme, nedokonalá a může se stát, že díky, resp. kvůli komunikační chybě mezi manželi, kde jeden z manželů je společníkem ve společnosti s ručením omezeným a druhý nikoli, může dojít ke značnému oslabení právní jistoty v obchodněprávních vztazích v případě převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Je až s podivem, že tato problematika není dostatečně řešena ani v judikatuře, ani v odborné literatuře. V praxi se dá použít postup, který podle mého mínění není úplně nejšťastnější. Jestliže je převodce obchodního podílu fyzickou osobou, měl by nabyvatel požadovat předložení dokladů o tom, zda je dotyčný ve stavu manželském. Pokud ano, měl by dále požadovat předložení dokumentů o nabytí obchodního podílu převodcem, a pokud převodce tvrdí, že obchodní podíl je v jeho výlučném majetku, pak i předložení dokladů toto potvrzující. 39 Přitom by mnohé řešilo, kdyby zákonodárce provedl taxativní výčet subjektů, kteří mají být zapsání v obchodním rejstříku a mezi nimi i druhého manžela, který není společníkem v obchodní společnosti, ale přitom je spoluvlastníkem majetkové hodnoty obchodního podílu. podotknout, že nesprávně tuto neplatnost za absolutní. Myslím si, že v případě, kdyby tato neplatnost měla být skutečně absolutní a působit tedy ex lege, musela by např. existovat zákonem požadovaná, resp. vynutitelná forma souhlasu druhého manžela. V reakci na tento článek vyšel text uveřejněný na stejném portále - VLASTNÍK, Jiří. K podmínce udělení souhlasu druhého manžela k právním úkonům týkajícím se majetku ve společném jmění manželů. EPRAVO.CZ [online] , [cit ]. Dostupný z WWW: < manzelu html>. 39 Srov. DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu některé otázky vzájemných vztahů, Obchodněprávní revue 9/2010, s

19 4 OCEŇOVÁNÍ OBCHODNÍHO PODÍLU Mám za to, že i když tato problematika úzce souvisí s tou předchozí, řeší natolik důležité téma, pro které si zaslouží vlastní kapitolu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne sp. zn. 22 Cdo 952/2007 uvedl: Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným může být předmětem obchodu, ovšem za přísnějších podmínek (souhlas valné hromady, vymezení podmínek ve společenské smlouvě, rozdíl mezi stavem, kdy má společnost jediného společníka a kdy je společníků více). Proto je pro vypořádání společného jmění manželů třeba určit obvyklou, tedy tržní cenu takového podílu jako cenu, kterou by v daném čase a místě bylo možno za převod podílu dosáhnout, od omezení v možnostech převodu však nelze odhlédnout. Ocenění obchodního podílu využijeme například při vypořádání SJM. Cenu obchodního podílu nemůžeme pro vypořádání SJM stanovit tak, že by jí byla cena vypořádacího podílu. Vypořádací podíl a obvyklá cena obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným jsou naprosto rozdílné hodnoty, které se od sebe mohou podstatně lišit, a v řízení o vypořádání SJM nelze při určení hodnoty obchodního podílu vycházet z výše vypořádacího podílu. Tato výše totiž nevypovídá vůbec nic o skutečné majetkové hodnotě podílu, tedy o ceně, kterou by za jeho převod bylo možno dosáhnout. Cena obchodního podílu není pro soukromoprávní účely regulována žádným cenovým předpisem. Pokud je potřeba tento obchodní podíl, který představuje majetkovou hodnotu, ocenit v řízení o vypořádání SJM, nelze vycházet ze zákona o oceňování majetku (dále jen ZOM), jelikož ZOM upravuje způsoby oceňování majetku a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy, přičemž oceňování věcí a jiných majetkových hodnot pro potřeby vypořádání SJM není účelem stanoveným některým zvláštním předpisem. 40 Z výše uvedeného tedy plyne, že ocenění hodnoty obchodního podílu je věcí znalce. Přitom platí, že je třeba přihlížet ke všemu, co zvyšuje tzv. tržní hodnotu oceňovaného majetku, včetně obchodního podílu. Podle judikatury se cena majetku pro vypořádání SJM stanoví (jestliže se účastníci na ocenění nedohodli) cenou obvyklou, resp. takovou cenou, kterou by bylo možno za převod majetkové hodnoty v době a místě dosáhnout. 41 Při stanovení ceny pro vypořádání musí soud dbát na to, aby bylo zohledněno, o co se účastník, kterému je určitá hodnota přikazována do 40 DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, Jana. Podnikání a společné jmění manželů. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a. s.). 2009, 7, s Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 900/2004 Při oceňování věcí, které náležejí do vypořádávaného bezpodílového spoluvlastnictví se vychází ze stavu věci ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví, ale z její ceny v době, kdy se provádí vypořádání. Z tohoto rozsudku také vychází rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 22 Cdo 3285/

20 výlučného majetku, skutečně obohatí. NS vychází z toho, že pro ocenění obchodního podílu je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé, resp. tržní ceny takového podílu, a že nelze vyjít ani z vypořádacího podílu, ani z ocenění podle cenového předpisu. 42 K ocenění obchodního podílu se NS vyjádřil ve svém, již shora nastíněném, rozsudku ze dne sp. zn: 22 Cdo 952/2007, kde ohledně této problematiky dospěl k níže uvedeným záměrům. Podle něj se cena majetku pro vypořádání SJM stanoví, v případě, že se účastníci na ocenění nedohodli, cenou obvyklou. To je taková cena, kterou by bylo možné za převod jiné majetkové hodnoty dosáhnout, v rozhodné době a místě. Dále uvedl, že pro ocenění obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je třeba pro účely vypořádání SJM v zásadě vycházet z obvyklé, resp. tržní ceny tohoto podílu, a proto není možné vyjít ani z vypořádacího podílu, ani z ocenění podle cenového předpisu. Vzhledem k tomu, že zjištění ceny obchodního podílu je otázkou skutkovou, nemůže jít, a ani nejde o právní posouzení věci. Takto judikoval NS ve svém rozhodnutí ze dne , sp. zn. 22 Cdo 3035/2006 Otázka správnosti obvyklé ceny věci stanovené k tomu povolaným soudním znalcem není otázkou právní, ale skutkovou. Právě zmíněné má i procesní důsledky, a to především pokud účastník nesouhlasí se znaleckým posudkem. V takovém případě mu nezbývá, než jeho závěry relevantně zpochybnit a navrhnout vypracování revizního znaleckého posudku. Nepostačuje tedy tvrzení, že posudek je nesprávný, ale je třeba vznést konkrétní námitky. Pokud jde o složitější odbornou problematiku, za kterou se dá považovat i oceňování obchodního podílu, stává se, že účastníci zpochybňují metodu použitou znalcem. Podle NS je však pouze na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije. Soud, kterému příslušné odborné teoretické a profesní znalosti chybí, nemůže metodiku ocenění stanovit, proto je cena odvíjena od odborného posudku, vypracovaného znalcem. V případě, že se účastníkovi podaří použitou metodu relevantně zpochybnit, přichází do úvahy revizní posudek. O tom, zda se účastníkovi podařilo metodu relevantně zpochybnit může rozhodnout pouze soud na základě své volní úvahy. Nejvyšší soud např. uvedl: Soud však v dané věci o správnosti znaleckého posudku neměl pochybnosti a žalovaný vypracování revizního znaleckého posudku ani nenavrhl; žádal jen připuštění dovolání k otázce, zda lze v dané věci použít výnosovou metodu. To je však odborná otázka z oboru oceňování majetku, nikoliv otázka právní, kterou by bylo možno v dovolacím řízení řešit. 43 Závěrem této kapitoly uvádím usnesení NS ze dne , sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, ve 42 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 230 a násl. 20

21 kterém NS dospěl k závěru, že zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány i předložením listinného důkazu posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné. 21

22 5 ZÚŽENÍ SJM Z jazykového výkladu slova zúžení je nutné dovodit, že jde o takovou úpravu SJM, která ho zcela neruší, ale něco v něm ponechává. Je možné v něm proto ponechat jen majetek, nebo jen závazky, nebo také jen část majetku nebo závazků, přičemž tyto možnosti lze ještě různě kombinovat. 44 Občanský zákoník rozlišuje dva způsoby, kterými může dojít k zúžení SJM. První způsob vyplývá z ustanovení 148 odst. 1 OZ, kdy soud může zúžit SJM ze závažných důvodů na návrh některého z manželů, až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Vzhledem k tomu, že ustanovení 148 odst. 2 OZ za takovéto závažné důvody považuje například skutečnost, že alespoň jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, je možné tento způsob vynechat, jelikož z již uvedeného vyplývá fakt, že v momentě, kdy je určitá osoba společníkem obchodní společnosti nikterak nemění její právní postavení z hlediska jejího podnikatelského statutu. Společník se tudíž nikdy nestává podnikatelem, protože výkon práv a povinností společníka plynoucí z účasti na obchodní společnosti není výdělečnou činností ve smyslu ustanovení 304 odst. 1 ZPR. Dále je vhodné poznamenat, že společník ve společnosti s ručením omezeným není neomezeným společníkem, jelikož ručí pouze do výše souhrnu nesplacených částí vkladů, které jsou zapsány do OR. Splacením všech vkladů a jejich zápisem do OR ručení zaniká (vyplývá to z ustanovení 106 odst. 2 OBCHZ). Další způsob zúžení SJM vychází z ustanovení 143a odst. 1, podle kterého mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale také majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty, v našem případě obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným. Zákonem č. 91/1998 Sb., byla odstraněna i pochybnost o tom, jaké má smlouva uzavřená formou notářského zápisu účinky. Zda tedy působí jen do budoucna, nebo zda ji lze použít i na jmění, které již manželé nabyli. Před tímto zákonem o problematice judikovat Ústavní soud svým nálezem ze dne sp. zn. I. ÚS 86/95 dohoda podle ustanovení 143a OZ se může týkat jen majetku nabytého v budoucnu (tedy po uzavření takové dohody), nemůže však zahrnovat majetek, který byl nabyt před jejím uzavřením. Nelze tedy takovou dohodou zpětně měnit vlastnictví již jednou nabyté. Judikatura Ústavního soudu 44 RYŠÁNEK, Zdeněk. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, 1, s