Seznam kulturních rostlin.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Seznam kulturních rostlin. http://www.mendelu.cz/user/opr/crops/htm/frame.html"

Transkript

1 Studijní literatura: Přednášky Skripta: Šnobl, Pulkrábek a kol. (2005 nebo 2007): Základy rostlinné produkce. (vydavatel: Power Print) Kapitoly 1 10, 17 a 19 celé Kapitoly a 18 pouze pasáže odpovídající okruhu otázek Rozšiřující studijní literatura s obrázky: (www, czu, služby, elekronická skripta, publikace, skripta, Pulkrábek : Speciální fytotechnika)

2 Seznam kulturních rostlin zpět Bazalka pravá *Bob koňský *Brambor Brutnák *Cizrna beraní Čekanka obecná Čirok obecný (metlový) *Čočka jedlá Estragón *Fazol obecný Fenykl obecný *Hořčice bílá *Hrách rolní (peluška) *Hrách setý Hrachor setý *Ječmen setý dvouřadý *Ječmen setý víceřadý Katrán habešský Kmín luční *Konopí seté Kopr vonný Krmná kapusta *Kukuřice setá koňský zub *Kukuřice setá pukancová *Kukuřice setá tvrdozrnná Lalemacie Laskavec *Len setý Lnička setá *Lupina bílá Lupina proměnlivá *Lupina žlutá *Mák setý Meduňka lékařská *Mrkev Ostropestřec mariánský *Oves setý nahý *Oves setý pluchatý *Pohanka obecná *Proso seté *Pšenice obecná *Pšenice tvrdá Pupalka dvouletá Roketa setá *Rýže setá *Řepa obecná *Řepka olejná Saturejka zahradní Seradela Sléz krmný *Slunečnice roční *Sója luštinná Sudánská tráva Svazenka vratičolistá Světlice barvířská Šalvěj lékařská Tabák virginský Třapatka nachová Třezalka tečkovaná Tuřín Tykev olejná Tymián obecný Vikev huňatá Vikev panonská *Vikev setá Vodnice *Žito seté *Žitovec

3 Okruhy otázek z rostlinné produkce předmětu Rostlinná produkce a její využití, potravinové bilance a trendy Stav rostlinné produkce v ČR a v EU podmínky, kvalita, konkurenceschopnost Plodiny podle charakteru poskytovaných produktů a podle vývojového cyklu Hospodaření na orné půdě, pěstební systémy Trvale udržitelné zemědělství - obecné principy integrované rostlinné produkce Základní principy ekologického systému hospodaření

4 Rostliny a prostředí Rajonizace rostlinné produkce - agroekologické požadavky plodin Půdní a klimatické faktory významné pro rostlinnou produkci Význam střídání plodin a osevní postupy Zásady a způsoby zpracování půdy Odrůdy, osivo a sadba v rostlinné produkci Výživa rostlin a obecné zásady hnojení Redukující faktory rostlinné produkce biotického charakteru (plevele, choroby, škůdci) a možnosti jejich regulace Využití produkce obilnin, kvalita pšenice a ječmene pro různé užitkové směry Obilniny principy pěstebních technologií ozimých a jarních obilnin Produkce a využití bílkovinných a olejnatých plodin Produkce a využití okopanin, princip pěstební technologie Základy produkce, využití a konzervace píce Využití biomasy rostlin pro energetické účely

5 Okruhy otázek z rostlinné produkce předmětu ZÁKLADY ZEMĚDĚLSTVÍ, ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ZÁKLADY ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY ZAKLADY ROSTLINNÉ A ŽIVOČIŠNÉ PRODUKCE Rostlinná produkce a její využití, potravinové bilance a trendy Stav rostlinné produkce v ČR a v EU Polní plodiny podle charakteru poskytovaných produktů a podle vývojového cyklu, předpoklady ke skladování Hospodaření na orné půdě, pěstební systémy Trvale udržitelné zemědělství - obecné zásady integrovaného pěstování rostlin Základní principy ekologického systému hospodaření Rostliny a prostředí Rajonizace rostlinné produkce - agroekologické požadavky plodin Půdní a klimatické faktory významné pro rostlinnou produkci Význam střídání plodin Způsoby zpracování půdy Význam odrůd, osiva a sadby v rostlinné produkci Výživa rostlin a obecné zásady hnojení Redukující faktory rostlinné produkce biotického charakteru (plevele, choroby, škůdci) a možnosti jejich regulace Využití produkce obilnin, kvalita pšenice a ječmene pro různé užitkové směry Obilniny principy pěstebních technologií u ozimých a jarních obilnin, limitující faktory tvorby výnosu Produkce a využití bílkovinných a olejnatých plodin Produkce a využití okopanin, zásady pěstebních technologií, nové trendy Základy produkce, využití a konzervace píce Využití biomasy rostlin pro energetické účely

6 Seznam kulturních rostlin Bazalka pravá *Bob koňský *Brambor Brutnák *Cizrna beraní Čekanka obecná Čirok obecný (metlový) *Čočka jedlá Estragón *Fazol obecný Fenykl obecný *Hořčice bílá *Hrách rolní (peluška) *Hrách setý Hrachor setý *Ječmen setý dvouřadý *Ječmen setý víceřadý Katrán habešský Kmín luční *Konopí seté Kopr vonný Krmná kapusta *Kukuřice setá koňský zub *Kukuřice setá pukancová *Kukuřice setá tvrdozrnná Lalemacie Laskavec *Len setý Lnička setá *Lupina bílá Lupina proměnlivá *Lupina žlutá *Mák setý Meduňka lékařská *Mrkev Ostropestřec mariánský *Oves setý nahý *Oves setý pluchatý *Pohanka obecná *Proso seté *Pšenice obecná *Pšenice tvrdá Pupalka dvouletá Roketa setá *Rýže setá *Řepa obecná *Řepka olejná Saturejka zahradní Seradela Sléz krmný *Slunečnice roční *Sója luštinná Sudánská tráva Svazenka vratičolistá Světlice barvířská Šalvěj lékařská Tabák virginský Třapatka nachová Třezalka tečkovaná Tuřín Tykev olejná Tymián obecný Vikev huňatá Vikev panonská *Vikev setá Vodnice *Žito seté *Žitovec

7 Rostlinná produkce obsah přednášky charakteristika rostlinné produkce rozdělení plodin dle poskytovaných produktů spotřeba potravin - změny půdní fond a jeho využívání pěstební systémy

8 Zemědělství zabezpečení kvalitních potravin - 25 % rostlinné produkce pro výživu lidí produkce krmiv a steliv pro ŽV (většina RP) suroviny pro průmysl tvorba, údržba a ochrana krajiny sociální a osídlovací funkce pro venkov

9 Odvětví zemědělství Rostlinná produkce -pěstování kulturních rostlin (polní plodiny, zelinářství, ovocnictví..) Živočišná produkce - chov hospodářských zvířat (též chovy lovné zvěře, rybářství, včelařství Spojitost odvětví Specializované obory (šlechtění, semenářství, plemenářství aj.)

10 Rostlinná produkce - charakteristika základem je biologický charakter produkčních procesů vazba na půdu - základní výrobní prostředek, jehož kvalita se při vědecky podloženém hospodaření může zlepšovat vliv podnebí a počasí (vliv ročníku) - kolísání výnosů (potřeba vytváření rezerv) delší výrobní cyklus sezónnost

11 Plodiny podle povahy poskytovaných produktů Obilniny Luskoviny Olejniny Přadné rostliny škrobnaté zrniny bílkovinné zrniny olejnatá semena vlákna, olejnatá semena proteiny/glycidy obsah vody (%) 1 : : : (stonek) Okopaniny hlíznaté 1 : 12 (brambory) bulevnaté 1 : 20 (cukrovka) PLODIN.Doc

12 Další skupiny plodin: Siličnaté, narkotické, aromatické, kořeninové, léčivé rostliny Pícniny: bílkovinné, glycidové Zeleniny: listové, kořenové, plodové Ovocné dřeviny a keře Okrasné rostliny

13 Rámcová spotřeba potravin na 1 obyvatele ČR potravina maso na kosti: ,1 hovězí 20 10,9 vepřové 48 40,5 drůbež 12 23,9 ryby 5,5 4,5 5,2 mléko a výrobky sýry 6,5 14,1 vejce obiloviny mouka brambory luštěniny 1,4 1,8 2,1 zelenina ovoce tuky celkem ,3 máslo 8,6 5,5 4,5 sádlo 7,0 6,5 4,8 rostlinné 11,9 14,0 16 cukr rafinovaný nápoje alkohol. (líh) 9,3 9,9 nápoje alkohol. pivo

14 Světové trendy Růst světové populace se zpomaluje (přesto roční přírůstek o 1,2 % (85-90 milionů osob). Silný ekonomický růst v rozvojových oblastech stoupající nároky na světový obchod potravinami. Změny spotřebitelských zvyklostí v rozvojových zemích. Úbytek zemědělské půdy ve světovém měřítku, relativní i absolutní. Úbytek přirozených zdrojů lidské výživy ryby. Setrvalý pokles dynamiky růstu hektarových výnosů. Zvyšování frekvence okrajových meteorologických situací a anomálií (většina produkce potravin v zemích mírného pásu závisí na stabilitě klimatu). (Tuček, VÚZE, 1999)

15 Zemědělský půdní fond ČR tisíc ha a členění 1999 Zemědělská půda Orná půda Chmelnice 11 Vinice 15 Ovocné sady 49 Zahrady 160 Louky 665 Pastviny 285 ČR 7 886

16 Produktivita zemědělské půdy (půdní úrodnost) v Č R potenciál % I velmi 12,7 II vysoký 7,6 III prům ěrný 20,5 IV nízký 35,5 V velmi nízký 23,9 60 % půdy méně úrodné 49 % půdy kamenité (20 % středně až silně) 52 % půdy kyselé (15 % silně kyselé) vysoké procento zornění (72,3 %) úbytek orné půdy orná půdy uváděná do klidu 27 % omezené hospodaření

17 Výnosy polních plodin t/ha (2002) ČR SR Polsko EU 15 SRN Rakousko Francie USA obilniny 4,51 3,90 3,06 5,50 7,05 5,87 6,74 5,89 pšenice 4,85 4,04 3,53 5,51 7,88 5,24 6,62 2,71 řepka 2,84 2,25 2,40 2,96 3,65 2,62 2,65 1,54 cukrovka 49,4 43,4 38,8 61,0 58,3 67,2 76,1 45,4 brambory 20,9 12,2 16,2 35,3 42,2 30,0 37,4 40,1

18 Změny v osevu hlavních plodin v ČR tis.ha tis.ha tis.ha t/ha OBILNINY ,33 pšenice ozimá 295 * ,64 pšenice jarní ,27 žito ,37 ječmen ozimý ,56 ječmen jarní 368 * ,72 oves ,75 tritikale ,77 kukuřice na zrno ,73 LUSKOVINY ,91 hrách setý ,01 čočka ha 33 ha fazol ha 434 ha 20 ha 1,85 ostatní lusk ,45 TECHNICKÉ PL ,99 řepka ,27 slunečnice ,25 mák ,57 len ,55 kořeninové 5 0,72

19 Změny v osevu hlavních plodin v ČR tis.ha tis.ha tis.ha t/ha OKOPANINY brambory ,51 cukrovka ,45 ostatní okop. 217 ha 11,61 PÍCNINY na OP 527 6,21 kukuřice ,39 ostatní jednoleté 50 15,21 jetel (*693) 59 8,56 vojtěška (*693) 83 7,94 ostatní víceleté (*693) 116 4,63 ZELENINA 23 12,6 KVĚTINY 1,4

20 Spotřeba živin a pesticidů na 1 ha zemědělské půdy ( zem.půda N P Fung. Insekt. Herb ha kg č.ž./ha kg č.ž./ha kg kg kg Nizozemí ,2 27,4 2,55 0,15 1,81 Slovensko ,5 8,3 0,19 0,05 0,86 Rakousko ,2 13,9 0,47 0,03 0,47 ČR ,7 12,3 0,21 0,03 0,61 Velká Británie ,4 16,8 0,40 0,09 1,42 Německo ,2 18,5 0,55 0,08 0,98 Francie ,9 25,6 1,86 0,09 1,06 USA ,5 10,2 0,06 0,27 0,52

21 Pěstební systémy

22 AGROEKOSYSTÉMY Ovlivňovány zemědělskou činností člověka Působení člověka: pozitivní negativní Radikálnost zásahů do systému (monokultura): - při přípravě půdy (vodní, vzdušný a teplotní režim půdy) - hnojení - pesticidy - sklizeň fytomasy (někdy opakovaná) - zpracování půdy a eroze Ekosystém (biocenóza): společenstvo organismů v určitém prostředí (vzájemné vztahy) Složky: producenti autotrofní organizmy (zelené rostliny) konzumenti heterotrofní organizmy reducenti (mikrokonzumenti) saprofyti látky anorganické látky organické (mimo živé organizmy) fyzikální a chemické faktory prostředí

23 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Naplňuje současné potřeby společnosti i potřeby generací příštích Zemědělství - setrvalý rozvoj (sustainable agriculture) zamezit další degradaci půdy zamezit znečišťování vody účinněji využívat energii omezit podíl na znečištění životního prostředí (odpady) využívání genetických zdrojů potravinová jistota a kvalita produkce zachování přírodních ekosystémů v krajině

24 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Stockholmská konference spojených národů o lidském životním prostředí 1972 MEZE RůSTU D.H.Meadows - zastavit hospodářský růst 1987 NAŠE SPOLEČNÁ BUDOUCNOST - zpráva světové komise pro životní prostředí konference spojených národů o životním prostředí a rozvoji (Rio de Janeiro) konference k životnímu prostředí (Kapské město)

25 INTEGROVANÉ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN Zásady: Struktura -dle přírodních a hospodářských podmínek Druhová skladba - pestrost plodin (plodiny zlepšující) Odrůdy -větší zastoupení, odolnost a rezistence Osivo - semenářská a biologická kvalita Příprava půdy - šetrná, omezení eroze Hnojení - organická hnojiva, hnojiva průmyslová bilančně a dle rozborů rostlin a půdy Založení porostu - kvalita (termín, struktura porostu) Ochrana porostu - principy integrované ochrany rostlin Kontrolní systémy - tvorba výnosových prvků, korekční zásahy dle skutečného výskytu a prahu škodlivosti redukujících faktorů) Jakost produkce Ekonomika - bilance nákladů na jednotku produkce!!!

26 Ekologické zemědělství Zákon č. 30/2006 Sb o ekologickém zemědělství (na podkladě dřívějších předpisů, zák. 242/2000) bioprodukt surovina pocházející z ekofarmy (rostlinný i živočišný, osivo, sadba, krmivo ekofarma pozemky, budovy a další zařízení sloužící k ekologickému zemědělství

27 Ekologické zemědělství Účel: Biopotraviny a biokrmiva - produkce vyloučení látek cizorodých při produkčních postupech. Co nepochází ze systému, nemá ekologický charakter životní filozofie a způsob života Principy: Přechodné období (konverze) 2 (3) roky Na farmě přípustný pouze 1 pěstební systém (nelze kombinovat, otázka kontrolní) Omezení působení škodlivých vlivů Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství Kontrolní systém KEZ

28 Ekologické zemědělství Rozsah systému živočišná a rostlinná produkce ekonomika produkce ( % nižší produkce) odbornost kvalita porostu, způsoby omezování škod vlivem redukujících faktorů

29 Hospodaření na půdě v ekologickém zemědělství Součást zákona a vyhlášek o ekologickém zemědělství Druhová a odrůdová rajonizace (vztah k podmínkám prostředí) Osevní postup Rovnováha: úrodnost a intenzita Snižování populační hustoty plevelů, původců chorob a škůdců rostlin Zajištění živin pro rostliny a minimalizace ztrát Zelené hnojení, podsevy, meziplodiny Obsah organické hmoty v půdě Odolnost k chorobám a škůdcům Rozmnožovací materiál Certifikovaný z ekologicky vedených ploch Farmářský jen se zárukou kvality

30 Hnojení co nejuzavřenější koloběh živin Co nepochází z ekologického systému = konvenční Statková hnojiva z konvečních podmínek musí být, kompostována nebo fermentována Doba aplikace a zapravení do půdy Doplňkové hnojení minerální hnojiva (povolená) Zákaz: komunální odpad a kaly, z klecových chovů drůbeže, hnojení na zamrzlou půdu hnojit nad 150 N/ha v organických hnojivech spalování slámy Škodlivé organizmy Regulace pod práh škodlivosti Preventivní opatření jsou základem

31 Rostlinná produkce a prostředí růst a vývoj rostlin faktory produkční schopnosti porostů a kvality rostlinné produkce podmínky prostředí (půdní a klimatické) rajonizace hospodářský výnos

32 rostlina úroveň hospodaření produktivita rostlin úroveň hospodaření Produktivita stanoviště produktivita klimatu produktivita půdy klima půda úroveň hospodaření

33 Faktory produkční schopnosti a kvality typ faktorů: I. podmínky stanovištní a půdní II klimatické a povětrnostní III rostliny IV agrotechnika a způsob hospodaření neovlivnitelné a málo ovlivnitelné zeměpisná poloha nadmořská výška reliéf terénu půdní typ a půdní druh teplota, srážky světlo (délka dne, intenzita) druhová příslušnost fotosyntetická aktivita aktivita kořenů růst a vývoj rostlin tvorba biologického výnosu tvorba hospodářského výnosu ovlivnitelné člověkem využívání půdního fondu investice do půdy rajonizace plodin protierozní ochrana vzduch a voda v půdě (agrotechnika, závlahy aj.) odrůda biologická hodnota osiva předplodiny, příprava půdy výživa a hnojení založení porostu ošetřování za vegetace omezování redukujících faktorů sklizeň a posklizňové ošetření uskladnění

34 Vegetační faktory sluneční záření - dopadající globální záření a jeho využití (ovlivnění) 1-2 % teplo - teplota půdy, v porostu (extrémy), regulace, uzavřené prostory voda vzduch - 0,03 % CO 2 (v půdě 10x více) živiny - makroelementy (9), mikroelementy

35 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN RŮST - kvantitativní zmnožování počtu buněk a zvětšování rostlinných orgánů Základní životní proces: FOTOSYNTÉZA Podmínka: faktory prostředí mají alespoň minimální hodnoty Indikátor růstových změn: fenologické fáze růstu VÝVOJ - kvalitativní fyziologické změny v buňkách, tkáních, orgánech rostliny Podmínka: splnění určitých nároků na vnější prostředí Hlavní faktory: teplota (vernalizace) její hodnota ve vymezeném období délka dne - fotoperiodická reakce spektrální složení a intenzita světla (červené světlo) reakce na množství a kvalitu výživných látek

36 Hodnocení růstu a vývoje rostlin Fenologická stupnice fáze (100) a období růstu - stupnice makrofenologická Stupnice mikrofenologická etapy vývoje rostlin Využití: - růst vývoj agrotechnický zásah (efekt daného opatření může být i negativníoptimalizace termínu pro aplikaci růstových regulátorů, termínu a dávky N hnojiv) predikce dalšího vývinu porostu (předpoklad pro přezimování) - optimalizace doby sklizně (zahradní hrášek)

37 ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE Jednoleté * jarní * ozimé * přesívkové Dvouleté Víceleté

38 ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE Jednoleté Členění dle požadavků na vývoj (teploty k jarovizaci, délka dne) jarní plodiny nevyžadují jarovizaci * poškozovány teplotami nad bodem mrazu (+1 o C) - okurky * málo odolné teplotám pod bodem mrazu (-2 až -3 o C) - kukuřice, fazol, sója * odolné krátkodobým mrazům (-3 až -5 o C) - ječmen, oves, hrách ozimé plodiny - nutná jarovizace * malá mrazuvzdornost (-10 až -15 o C) - řepka, oz.ječmen * střední odolnost proti mrazům (-15 až -20 o C) - pšenice * dobrá odolnost proti mrazům (-20 o C) - žito přesívkové formy a poloozimy - malé nároky na jarovizaci

39 ROSTLINY PODLE DÉLKY ONTOGENEZE Dvouleté většinou uskladňované přes zimu, nutná jarovizace - řepa, kořenová zelenina Víceleté plodí každý rok, schopnost přezimovat - trávy, vojtěška, chmel, vinná réva

40 Fotoperiodismus rostlin reakce na střídání období světla a tmy Rostliny dlouhého dne (vývoj urychlují při prodlužování světelné části dne nad hodin) - pšenice, ječmen, hrách, bob, len, vojtěška, jetel, řepa zeměpisná šířka Rostliny krátkého dne výhodnější jižní oblasti (delší letní dny vliv na opožděné kvetení) kukuřice, sója, fazol Rostliny k délce dne neutrální - pohanka DÉLKA FOTOPERIODICKÉ REAKCE: dnů

41

42 Půda Klimatické podmínky Rajonizace

43 Klima - dlouhodobý průměr meteorologických dat (teplota, srážky) (30 nebo 50 let) Počasí - v konkrétním čase na konkrétním místě

44 Rajonizace zemědělské výroby * rozmístění zemědělské výroby podle přírodních podmínek půdních - klimatických - ekonomických Postupně se přijímala nová krítéria. Současnost: 5 výrobních oblastí (K, Ř, O, B, P) podoblasti 1 5 (K,Ř) 1 4 (O, B) 1 3 (P)

45 podoblasti, produkční schopnost nadmořská výška m klimatický region průměrná teplota roční srážky mm suma teplot nad 10 o C půdní jednotky podíl v ČR % Zemědělské výrobní oblasti kukuřič. K řepařská Ř obilnářská O brambor. B pícnin. P K1-K5 Ř1-Ř5 O1-O4 B1-B4 P1-P3 >82-<62 >84-<62 >56-<42 >50-<36 >34-<26 do nad 600 VT T1-T3 T3, MT2-MT4 MCH,CH MT1-MT4 MCH 9-10 o C 8-9 o C 5-8,5 o C 5-8 o C 5-6 o C nad pod 2200 Č, LP, Č, H, NiP H, IP, GP HP, P HP, GP, NiP, DP OGP 6,7 24,3 40,5 18,5 10,0

46

47 Půda Základní vlastnost : půdní úrodnost Půdní profil : - hloubka celková - hloubka vegetačního profilu Ornice podorniční vrstva spodina Pevná fáze minerální částice - organické látky Kapalná fáze Plynná fáze půdní vzduch

48 Fyzikální vlastnosti půdy Pórovitost půdy: poměr mezi pevnou částí a volnými prostory v půdě vliv na : úrodnost. ornice %. spodina 30 % * póry kapilární 65 % optimum * póry nekapilární 35 % Polní vodní kapacita voda: kapilární, gravitační, (absorpční, obalová málo dostupná až nedostupná) vzduch v půdě 10 x více CO 2 Objemová hmotnost půdy utuženost půd Struktura půdy spojení a uspořádání půdních částic do agregátů

49 Půdní druh (zrnitost půdy) částice nad 2 mm (skelet, kostra půdy) částice pod 2 mm (jemnozem) * písek 2,0 0,1 mm * částice jílnaté pod 0,01 mm Půda: lehká (písčitá, hlinitopísčitá) do 20 % jílnatých částic střední (písčitohlinitá, hlinitá) těžká (hlinitojílovitá, jílovitá) nad 45 % jílnatých částic

50 Půdní typ základní taxonomická jednotka klasifikace půd - přírodní útvar vytvořený působením půdotvorných činitelů na mateční horninu (půdotvorný substrát) Příklady : černozem (vysoká přirozená úrodnost) hnědozem (stabilizované výnosy) luvizem (horší fyzikální vlastnosti, přesychá) kambizem (zejména v BVO s dostatkem srážek, je hůře zpracovatelná) podzol (nízké ph, efektivnější pro lesní kultury) glejová půda, septosol, černice, fluvizem, atd....

51 Agrochemické vlastnosti půd ph - reakce půdy - ovlivňuje: příjem živin rostlinami rozpustnost sloučenin rozpustnost iontů s toxickým vlivem (Al +++ ) činnost a skladbu půdní mikroflóry půdní strukturu Humus - soubor organických látek v různém stupni přeměn. Obsah: 1-2 % - nízký (v ČR 1,8-2,2 %) 2-3 % -střední Kvalita: dána poměrem určitých složek (huminových kyselin a fulvokyselin) Kladný vliv na: biologickou činnost půdy tvorbu drobtovité struktury tvorbu organominerálního komplexu (sorpce)

52 BPEJ bonitovaná půdněekologická jednotka Kód: klimatický region 2,3 - půdní charakteristika 4 - svažitost a expozice pozemku 5 - skeletovitost a hloubka půdy

53 Podíl faktorů na výnosech plodin - vývoj (Vrkoč 1992) faktor agrotechnika odrůdy hnojiva ochrana rostlin půdní úrodnost počasí Výrobnost (OJ/ha)

54 Podíl faktorů na zvyšování výnosů (dle Vrkoče) procentický podíl agrotechnika odrůdy hnojiva ochrana rostlin půdní úrodnost počasí (22 OJ) 1973 (46 OJ) 1990 (57 OJ)

55 Podíl faktorů na výnosech plodin v systémech hospodaření rok 1990 (Vrkoč 1992) faktor systém hospodaření konvenční ekologický půdní úrodnost počasí odrůdy agrotechnika hnojiva 20 5 ochrana rostlin 15 5

56 Některé důsledky intenzivního pěstování plodin - vysoké dávky pesticidů - rezidua účinných látek v půdě ničení užitečných půdních mikroorganismů vývoj rezistence vůči pesticidům pokles diverzity (méně druhů flory a fauny) výskyt pesticidů v produktech rozvoj plevelů a škůdců na které aplikované látky nepůsobí znečištění vod a vzduchu

57 Některé důsledky intenzivního pěstování plodin -těžká mechanizace - poškození vzdušného a vodního režimu horší vývin kořenů rostlin snížení biologické aktivity půdy poškození drenážní schopnosti půdy podpoření eroze energeticky náročnější zpracování půdy (orba)

58 TVORBA VÝNOSU POLNÍCH PLODIN» Biologický výnos biomasa produktem fotosyntézy z 85-90%» Hospodářský výnos Prvky výnosu: -» obilniny: (K * Z * HTS) * 10-5» luskoviny: (R * L * S * HTS) * 10-5» brambory: (R * H * A) * 10-2» cukrovka: (R * A) * 10-2 Kompenzace výnosových prvků Autoregulace Optimální hodnoty výnosových komponentů: podpora tvorby výnosového prvku omezení redukce Kritická období pro tvorbu a redukci výnosových prvků

59 Agroekologické vztahy v rostlinné produkci Agroekologie sleduje vztah mezi kulturními rostlinami a zkulturněným prostředím. Cíle: dosažení požadovaného výnosu a vysoké kvality produktu bez narušení životního prostředí. Podmínky k dosažení cílů: - respektování nároků plodin a odrůd na klimatické a půdně ekologické podmínky (rajonizace) - vybírat optimální stanoviště - zabezpečit maximální působení všech pěstitelských faktorů na výnos - správnými agrotechnickými, výživářskými a ochranářskými zásahy v porostu podporovat výnosové prvky a omezit vliv redukujících faktorů (plevele, choroby, škůdci)

60 Agrotechnika polních plodin obecné principy a zásady střídání plodin zpracování půdy výživa rostlin a hnojení plodin zásady správné zemědělské praxe a nitrátová směrnice

61 Monokultura Jeden botanický druh opakovaně na pozemku několik let (min. 3) Plodiny víceleté a vytrvalé nejsou monokulturou Pozitiva monokultury - specializace (kukuřice, rýže) Negativa monokultury * zvýšený výskyt chorob a škůdců, zaplevelení * jednostranné odčerpávání živin * zhoršování vlastností půdy * pokles výnosů (důkaz u stacionárních dlouholetých pokusů

62 OSEVNÍ Systém střídání plodin POSTUPY (osevní sledy) předplodina a následná plodina plodiny hlavní a meziplodiny rotace osevního postupu monokultury Nejlevnější agrotechnické opatření v RP!!! Předpoklady: biologicky vyvážená struktura plodin vhodných pro dané půdní a klimatické podmínky, plodiny obnovující půdní úrodnost

63 1. vojtěška 1. jetel luční 2. vojtěška 2. pšenice ozimá 3. pšenice ozimá 3. ječmen ozimý 4. cukrovka xx 4. řepka ozimá x 5. ječmen jarní 5. pšenice ozimá 6. kukuřice silážní 6. brambory, kukuřice sil. xx 7. pšenice ozimá 7. ječmen jarní s pods. 8. cukrovka xx, hrách 9. ječmen jarní s pods. Předplodiny: Hledisko: * stav půdy (živiny, struktura, voda, únava půdy) * škodlivé činitele (plevele, choroby) * časový termín uvolnění pozemku (sklizeň) 1. vhodné 2. nevhodné 3. nevhodné, ale užívané

64 Zpracování půdy

65 Zpracování půdy ovlivňuje: hospodaření s půdní vláhou a vzdušný režim mikrobiální činnost půdy a mineralizaci humifikační pochody rozvoj chorob a škůdců rozvoj plevelů Formy: * základní (podmítka, orba) * příprava půdy před setím a sázením * kultivace půdy během vegetace Systém minimálního zpracování půdy Půdoochranné systémy

66 Základní zpracování půdy Podmítka: Mělké zpracování půdy po sklizni některých plodin. půdní vláha!! odplevelování půdy!! usnadňuje následnou orbu lepší vsakování vody rozvoj aerobní mikroflóry lepší antifytopatogenní potenciál půdy (postihuje škůdce, zapravení zbytků s patogeny) Včasnost, hloubka (80-120mm), kvalita!! Nářadí: podmítač radličný, talířový, kombinovaný kypřič

67 Talířový podmítač s drobícím zařízením

68 Orba Základní operace klasického zpracování půdy!!!. Půda se kypří (zlepšuje se pórovitost), obrací, drobí, mísí, odpleveluje Kvalitativní hlediska: hloubka orby -mělká (do 18 cm), střední (do 25 cm), - hluboká (do 30 cm) - význam plodina - velmi hluboká (vysoká spotřeba nafty) termín orby - podzim (zásada) -orba seťová (odstup od setí) - orba k jařinám a k okopaninám zaorávka hnoje zaorávka slámy (rozřezaná), přidat 4-6 kg N/1 t slámy orba víceletých pícnin (pluh s předradličkou)

69 Orba radličným pluhem a ošetření orby

70 Příprava půdy před setím a sázením Cíle: urovnat pole a vytvořit na povrchu izolační vrstvičku k ochraně půdní vláhy připravit seťové lůžko tvrdá postýlka, měkká peřinka (podmínky pro dobré zasetí a dobré vzcházení) - kapilární póry. úprava půdní struktury - plodiny malosemenné vyžadují jemnější agregátové složení půdy. Eliminovat hrudovitost. Smykování - vláčení /klasika/ Kombinované nářadí (např. vibrační brány + utužovací válec) Hlubší kypření (kombinátory) Válení

71 Minimální zpracování půdy Předpoklady: dobrý fyzikální stav půdy biologicky činná ornice minimum vytrvalých plevelů (pýr, pcháč, svlačec) vhodný sled plodin (zlepšující plodiny) Metody: vypouštění některých zásahů spojování pracovních operací omezování zpracování (hloubka) setí do nezpracované půdy (speciální secí stroje)

72 PŮDOOCHRANNÉ SYSTÉMY tlumení větrné a vodní eroze omezení nežádoucího zhutňování půdy těžkými stroji Význam především u plodin v širokých řádcích Podstata: redukce intenzity základního zpracování půdy ponechání rostlinných zbytků (předplodin) blízko povrchu půdy Soubor opatření v agrotechnice: Hloubka zpracování půdy (kypřiče) Eliminace přejezdů Vysoce účinné herbicidy Počet operací při předseťové přípravě Omezení eroze (posklizňové zbytky) Úspora vláhy Udržování půdní struktury

73 Půdoochranné systémy Setí do nezpracované půdy Setí do hrůbků Pásové zpracování půdy Mulčované zpracování půdy Redukované zpracování půdy

74 Vodní eroze na svažitém pozemku

75 Setí

76 Secí kombinace (rotační brány + secí stroj)

77 Kultivace půdy během vegetace Význam: odplevelování porostu úprava stavu půdy (voda, vzduch, půdní škraloup) Širokořádkové porosty (okopaniny, zeleniny), též obilniny - válení a vláčení obilnin -meziřádkové zpracování půdy - plečkování, hrůbkování brambor, plečkování cukrovky

78 Plečkování vzešlého porostu řepy

79 Výživa rostlin a hnojení plodin *Je hnojení potřebné? Pokud ano, tak proč? * Hnojíme půdu nebo plodiny?

80 Rostlinná hmota - fytomasa, biomasa Voda % Sušina 5 90 % Spalitelný podíl % - C (45 %), O (42%), H (6%), N (1,5%) Popeloviny % (Ca,K,Na,P..) Živiny a jejich příjem: C ze vzduchu O 2 a H - převážně z vody N a živiny v popelovinách z půdy (udržování), listy Rozdělení živin: 1. Makroelementy C,O,H,N,P,K,Ca,Mg,S 2. Mikroelementy (do 0,05%) Fe,Mn,Zn,Cu,B,Mo 3. Prvky užitečné Na,Al,Si,Cl aj.

81 Podle původu: Hnojiva organická - všestranná, objemná, živiny + humusotvorná hmota, mikroorganizmy průmyslová (minerální) - vyšší obsah živin * jednosložková -dusíkatá(n), fosforečná (P 2 O 5 ), draselná (K 2 O), vápenatá (CaO), hořečnatá (MgO) * vícesložková -dvě nebo více živin Podle skupenství: tuhá kapalná (tekutá) - DAM390

82 Statková hnojiva Chlévský hnůj -směs výkalů, steliva a zbytků krmiva - mrva - zrání za omezeného přístupu vzduchu -hnůj - zásada: okamžité zaorání hnoje po jeho rozmetání Močůvka - tekuté výkaly Kejda - směs pevných a tekutých výkalů a vody (při ustájení zvířat bez podestýlky) - obsah sušiny Zaorávka slámy (doplnění N 4-6 kg/1 t slámy) Zelené hnojení Kompost (organominerální hnojivo)

83 Organická hnojiva hnojivo produkce t/rok/dj sušina (%) N P 2 O 5 K 2 O dávka t na 1 ha hnůj - skot 8,5 24 0,48 0,25 0, koně 25 0,65 0,30 0,63 močůvka 5,7 2,4 0, , (50) kejda - skot 20,9 7,8 0,32 0,15 0, (100) - prasata 22,2 6,8 0,50 0,30 0, (60) sláma +4-8 kg N/1 t zelené hnojení

84 Zásady organického hnojení Nezastupitelnost organického hnojení pro půdní úrodnost (ročně se zmineralizuje 3,5-4,5 t organické hmoty) Pravidelné hnojení pozemků (interval 4-5 let) Aplikace doporučených dávek (průměr 30 t/ha) - dle rozsahu ŽV přednostní hnojení určitých plodin (brambory, cukrovka, kukuřice, košťálové zeleniny, řepka) hnojiva urychleně zapravit do půdy (ztráty živin) Hlavní zdroj organické hmoty v půdě - posklizňovézbytky (až60 %) -víceletépícniny

85 Minerální hnojiva druh hnojiva Obsah živin v % N P 2 O 5 K 2 O CaO MgO Dusíkatá Ledek vápenatý Síran amonný 21 Ledek amonný s vápencem Dusičňan amonný 34 Močovina 46 Dusíkaté vápno DAM obj. Fosforečná Superfosfát Superfosfát trojitý Hyperfosfát 29 3 Draselná Draselná sůl 60 Kamex 40 Patentkali Síran draselný 50 Vápenatá Pálené vápno 80-85

86 druh hnojiva Obsah živin v % N P 2 O 5 K 2 O CaO MgO Hoř e č natá Kieserit Hoř ká sů l 16 Vícesložková Amofos NP Lovofert Synferta P NPK 12:12: NPK 16:16: NPK IA Lovofert Cererit Kapalná dvousložková Fostim 8 24 NP - sol 8 24 Cansol S 8 17 Folimag 15 5 Dammag 24 3

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa. ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba

Více

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad

Úvod. Čl. 1 Účel Zásad Z á s a dy s p r á v n é z e m ě d ě l s k é p r a x e p r o o c h r a n u v o d Úvod Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)

Více

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku 11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické

Více

NABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ

NABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ NABÍDKA ODBORNÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH A POTRAVINÁŘSKÝCH KNIŽNÍCH TITULŮ ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ Nabídka platí od 1. 6. 2016 do vyčerpání zásob ROSTLINNÁ VÝROBA Doporučené technologické postupy

Více

PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.

PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel. PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová probio@probio.cz, tel. 583301952 Význam luskovin v ekologickém zemědělství Rostlinné druhy z čeledě bobovité

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Výživářské pokusy s organickými vstupy Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení

Více

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových

Více

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství

Ing. Jan Gallas. Ministerstvo zemědělství. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Možnosti nastavení správných zemědělských postupů přispívajících ke zlepšení kvality povrchových i podzemních vod s ohledem na nové nastavení SZP po roce 2015 Ing. Jan Gallas Ředitel odboru environmentálního

Více

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje

Více

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření

Více

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací Tab. č.: 149 Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací Nafta [l/měr.j.] Lh [h/měr.j.] Nafta [l/měr.j.] Lh [h/měr.j.] Nafta [l/měr.j.] Lh [h/měr.j.] 1 Podmítka (talířovým podmítačem) 4,90

Více

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických

Více

Zásady střídání plodin a osevní postupy

Zásady střídání plodin a osevní postupy Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky

Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výzkumný ústav zemědělské techniky Technicko-technologické doporučení Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výstup subetapy Zhodnocení vlivu vnějších faktorů na technologickou jakost

Více

Přílohy. Tab. 1: Energetické ekvivalenty vstupů použité při výpočtech energetické bilance název množství energetický

Přílohy. Tab. 1: Energetické ekvivalenty vstupů použité při výpočtech energetické bilance název množství energetický Přílohy Tab. 1: Energetické ekvivalenty vstupů použité při výpočtech energetické bilance název množství energetický pramen ekvivalent v MJ Zdroje energie nafta 1l 47,78 Cervinka (1980) benzín 1l 42,32

Více

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199. Financováno z Programu rozvoje venkova Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/000199 Financováno z Programu rozvoje venkova NOVELA NITRÁTOVÉ SMĚRNICE Fugát (tekutý podíl po separaci

Více

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY Rostliny potřebují ke svému růstu a vývoji řadu prvků Nezbytné prvky jsou: C N P K Ca Mg S Fe Stopové prvky, součástí rostlinných enzymů: B Zn Cu Co Mn Mo Hnojiva Směsi pro

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ) KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Témata konzultací

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012

Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Změny v provádění nitrátové směrnice pro rok 2012 Novela NV 103/2003 Sb. Co bude novela NV 103/2003 Sb. obsahovat: Revize zranitelných oblastí (ZOD) Revize akčního programu Současný stav: MŽP zahájilo

Více

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) ZPRACOVÁNÍ PŮDY Z HLEDISKA PODNEBÍ, HLOUBKY KYPŘENÍ, ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ

Více

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 ) a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti. Strana 3370 Sbírka zákonů č. 262 / 2012 Částka 89 262 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu Vláda nařizuje podle 33 odst. 2 zákona č. 254/ /2001 Sb.,

Více

Helena Zukalová 1, David Bečka 1, Jiří Šimka 1, Jan Vašák 1, Petr Škarpa 2, Eva Kunzová 3 1)Česká zemědělská univerzita v Praze 2)Mendelova

Helena Zukalová 1, David Bečka 1, Jiří Šimka 1, Jan Vašák 1, Petr Škarpa 2, Eva Kunzová 3 1)Česká zemědělská univerzita v Praze 2)Mendelova Helena Zukalová 1, David Bečka 1, Jiří Šimka 1, Jan Vašák 1, Petr Škarpa 2, Eva Kunzová 3 1)Česká zemědělská univerzita v Praze 2)Mendelova univerzita v Brně 3)Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha -

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Jakost a úprava. Luštěniny

Jakost a úprava. Luštěniny Jakost a úprava Luštěniny Úvod Zralá, vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin Jedlé luštěniny (hrách, fazol, čočka, sója, cizrna) Krmné luštěniny (bob, hrách, vikev, lupina) Také jako zelenina

Více

Hnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal

Hnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal Hnojiva a technika hnojení Roman Rozsypal Půda s čím pracuje zemědělec Příklad: 1 ha hlinité černozemě Hloubka ornice 0,25 m Objemová hmotnost 1,35 t.ha -1 Celková hmotnost ornice 3375 t.ha -1 Obsah organické

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC a navrhování PEO v KoPÚ Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i. GAEC : (Dobrý zemědělský a environmentální stav) Automatizované nastavení erozně ohrožených půd dle vztahu C = Gp R*K*LS*P Gp= 1,4,10 t/ha/rok

Více

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.

nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Strana 1366 Sbírka zákonů č.108 / 2008 108 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. února 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních

Více

Jméno:... Akademický rok:...

Jméno:... Akademický rok:... P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3

Více

Obecná charakteristika luskovin

Obecná charakteristika luskovin Obecná charakteristika luskovin Luskoviny rostliny, jejichž plodem je lusk Luštěniny semena bobovitých rostlin užívaná v potravinářství Význam pěstování: Krmivářství: zdroj bílkovin pro krmné směsi hospodářských

Více

Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin

Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin Tab. : 9 Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin 1 Pšenice ozimá 812944,0 793472,0 785491,0 805779,0 746002,0 788422,0 25,70 30,83 30,92 32,03 29,68 31,53 4,9600 5,3300 5,0800 5,7800 4,3400

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Půda a hnojení. Roman Rozsypal Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca

Více

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici

Nitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva

Více

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd Michal Hejcman Rajonizace zemědělské výroby V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA. Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem

ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA. Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem ALTERNATIVNÍ PLODINY, OSIVA A POSKLIZŇOVÁ ÚPRAVA Ing. Martin Hutař PRO-BIO, obchodní spol. s r.o. Staré Město pod Sněžníkem PRO-BIO, obchodní spol. s r. o. Zpracovatel biosurovin (smluvní pěstování, výkup,

Více

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Tab. č.: 168 Poř. č. Kukuřice na zrno Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 7,6 9,0 5,3 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3300 3300 3300 3 Tržba z prodeje

Více

Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce

Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce Zásady výživy a hnojení plodin. o Hnojení polních plodin o Hnojení zeleniny a ovoce Hnojíme p du Využíváme AZP Hnojení P, K a Mg Respektujeme p dní druh pop. ph V p ípad optimálních vlastností m žeme hnojit

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor

Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos a kvalitu produkce brambor VÝZKUMNÝ ÚSTAV BRAMBORÁŘSKÝ H a v l í č k ů v B r o d, s. r.o. Dobrovského 2366, 580 01 Havlíčkův Brod O d d ě l e n í p ě s t e b n í c h t e c h n o l o g i í Ověření účinnosti přípravku Agrosol na výnos

Více

Název směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu

Název směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu Název směsi Doporučená obnova Složení směsi Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha LUČNÍ SMĚS standard (bez jetele) ZATRAVŇOVACÍ SMĚS Srha laločnatá Ovsík

Více

Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav

Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Pro výživu

Více

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce Trvale udržitelné zemědělství Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce Setrvalé zemědělství 2 Jde o takový vývoj zemědělství, který uspokojuje potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích generací

Více

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

Půda a půdní úrodnost. Roman Rozsypal

Půda a půdní úrodnost. Roman Rozsypal Půda a půdní úrodnost Roman Rozsypal Půda z pohledu farmáře Vznik půdy (historie- půdní druh a půdní typ) - nelze ovlivnit Půdní úrodnost - současnost (a budoucnost) lze řídit Délka životních cyklů

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Obilniny. Technologie pěstování

Obilniny. Technologie pěstování Obilniny Technologie pěstování Nároky obilnin na půdu a stanoviště Pšenice - poměrně málo rozvinutý kořenový systém s pomalejším počátečním vývinem Vhodná je půda: hluboká těžší bohatá živinami a humusem

Více

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným

Více

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny

Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny Skalský dvůr, 30.01.2017 Nitrátová směrnice v souvislosti s pěstováním zeleniny Lada Kozlovská, Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. klir@vurv.cz (603 520 684), kozlovska@vurv.cz (733 375 632)

Více

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin-zahrada. Vypracoval: Bc.Ivana Kadeřábková Materiál: VY32_INOVACE_295 Datum: 9.4.

Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin-zahrada. Vypracoval: Bc.Ivana Kadeřábková Materiál: VY32_INOVACE_295 Datum: 9.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování

Více

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický

Více

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm Regulace plevelů Webová prezentace http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele

Více

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Tab. č.: 167 Poř. č. Tritikale ozimé - žitovec Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 5,0 6,0 4,3 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3100 3100 3100 3 Tržba

Více

Ječmen - výroba krup, sladu, mouka zřídka - slad o pivo, kávoviny, sladové výtažky. Oves - hodnotné krmivo - ovesné vločky bezpluché odrůdy

Ječmen - výroba krup, sladu, mouka zřídka - slad o pivo, kávoviny, sladové výtažky. Oves - hodnotné krmivo - ovesné vločky bezpluché odrůdy - Odrůdy krmné X potravinářské - podle znaku zrna rozeznáváme odrůdy: o pšenice měkká škrobnatá o pšenice polotvrdá (polosklovitá) o pšenice tvrdá (celosklovitá) - mouka, krupice, škrob kroupy, perličky

Více

Rostlinolékařský portál

Rostlinolékařský portál Rostlinolékařský portál pomocník zemědělce Jan Juroch Mendel-Info 2014, Žabčice 13.02.2014 Integrovaná ochrana rostlin Legislativa (Směrnice, zákon, vyhláška, národní akční plán Rostlinolékařský portál

Více

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech

Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech České Budějovice, 29.10.2008 Hnojení digestátem ve zranitelných oblastech Jan Klír VÚRV, v.v.i. klir@vurv.cz tel. 603 520 684 Legislativa a požadavky na dotace Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Vyhláška

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností

Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností Smutný, V., Neudert, L., Dryšlová, T., Lukas, V., Houšť, M., Procházková, B., Filipský, T. MENDEL- INFO 2013, Křtiny, 26.

Více

11. Zemědělství a lesnictví

11. Zemědělství a lesnictví 11. Zemědělství a lesnictví Agrární hospodářství Zemědělský podnik (Landwirtschaftlicher Betrieb) zemědělský podnik je technickoekonomická jednotka s jednotným podnikovým vedením, která vykonává zemědělské

Více

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní

Více

a) Výchozí ukazatele S - standard b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

a) Výchozí ukazatele S - standard b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Tab. č.: 166 Poř. č. Oves Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní (potravinářský) - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 4,0 4,5 3,5 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3000 3000 3000 3 Tržba z prodeje

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel

Eroze a úrodnost půdy. Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : Tel Eroze a úrodnost půdy Ing.Vlasta Petříková, DrSc. Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 736 171 353 Hospodaření na orné půdě se zhoršuje Rozsah eroze půdy se zvětšuje Úrodnost se snižuje, zvl. v důsledku

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv Miroslav Florián Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Lidstvo, produkce potravin a půda Světová populace přes 7 miliard Produkce potravin roste Výměra

Více

Zemědělská část exkurze

Zemědělská část exkurze Zemědělská část exkurze Lokalita: nad Orlicí, pokusná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Garanti: Kunzová, E., Menšík, L. Umístění: Na pokusné stanici nad Orlicí se nacházejí

Více

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo

TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo Výrobce: TONAK a.s., Zborovská 823, 741 01 Nový Jičín Číslo registrace: 4284 Chemické a fyzikální vlastnosti: Vlastnost: Hodnota: vlhkost v % max. 10,0 % spalitelné

Více

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Struktura prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR a jejich projevy Potenciální

Více