Geoinformační systém Vimperka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Geoinformační systém Vimperka"

Transkript

1 KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Michal Schneider Geoinformační systém Vimperka Ročníková práce Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Přemysl Štych Praha 2004

2 Použité názvy programových produktů a firem mohou být ochrannými nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Prohlašuji, že jsem předloženou ročníkovou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou použitou literaturu. V Praze 28. května

3 Chtěl bych poděkovat Přemkovi Štychovi za vedení ročníkové práce, laboratoři LabGIS za poskytnutí zázemí pro její tvorbu, Městskému úřadu Vimperk za zapůjčení Plánu města Vimperk a Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za poskytnutí podkladových map. 3

4 Obsah 1. Úvod Cíle práce Literární rešerše GIS města a obce GIS na úřadech GIS na webových stránkách Manuály k použitému softwaru Metodologie Geografické informační systémy Základní pojmy Prostorová data v digitální podobě Geometrické parametry geoobjektů Negeometrické paramatry geoobjektů Reprezentace prostorových dat Rastrová reprezentace Vektorová reprezentace Přístupy k datovým modelům Vrstvový přístup Objektový přístup Databáze Hierarchický model Síťový model Relační model Objektově orientovaný model Vektorizace Ruční vektorizace Automatická vektorizace Vstup atributových dat Manuální vstup atributových dat Skenování atributových dat a rozpoznávání textu Převod atributových dat z externích digitálních zdrojů

5 5. Geoinformační systém města Vimperka Zdroje dat Zdroje prostorových dat Zdroje atributových dat Zdroje obrazových dat Použitý software Postup zpracování Zpracování prostorových dat Vektorizace Zpracování atributových dat Tvorba databáze Tématická náplň Památky a parky Turistika Obchody a služby Využití ploch Výsledky Závěr Literatura Knihy, články a sborníky Webové stránky Mapové podklady Abstrakt Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam příloh

6 1. Úvod Dříve lidé kreslili mapy na skálu. Zjistili, že taková mapa je nepřenosná, a proto zkusili mapu překreslit na kamennou destičku. Později ale poznali, že kamenná destička je pro přenos velmi těžká. Pokrok šel kupředu a s ním se objevil papír. Na papír se mapa kreslila daleko lépe, snad proto počet vytvořených map velmi vzrostl. V současnosti je výroba papírových map dovedena k dokonalosti. Ale pokrok se nezastavil, objevily se geografické informační systémy. Důvodem proč se objevily geografické informační systémy jsou nevýhody tištěné mapy. Na mapovém listu jsme velmi omezeni z hlediska množného počtu znázorňovaných objektů a jevů. Pokud bychom chtěli provádět analýzy z více map, potřebovali bychom k tomu velký prostor. Problémy nastávají též při uchovávání a archivaci většího množství map. Při tvorbě mapy se neubráníme kompromisům. Například legendu musíme upravit tak, aby byla využitelná širokým okruhem uživatelů. Geografické informační systémy jsou z hlediska počtu znázorňovaných objektů a jevů omezeny pouze kapacitou digitálního média. Analýzy v geografickém informačním systému lze provádět velmi jednoduše a rychle. S rozvojem databázových systémů se stává archivace informací obsažených v geografickém informačním systému velmi účinnou a bezpečnou. Legendu si v geografickém informačním systému může každý uživatel upravit podle svého a nezávisle na ostatních uživatelích. V současné době se lidé žijící ve Vimperku stále více snaží přitáhnout do města a jeho okolí turisty. Na Šumavě se turistický ruch rozšiřuje již delší dobu, ale do Vimperka a jeho nejbližšího okolí zavítá ve srovnání s jinými oblastmi Šumavy stále velmi málo turistů. A přitom Vimperk jistě není turisticky nezajímavý. Turisté jsou jen o Vimperku a okolí, jeho památkách a přírodě, velmi málo informováni. V ročníkové práci se snažím proto podpořit současné vedení města Vimperk tvorbou geoinformačního systému města Vimperka, který je určen především turistům, ale využití by měl najít i ve státní správě a u místních obyvatel. 6

7 2. Cíle práce Snahou práce je vytvořit funkční geoinformační systém města Vimperka. Před tím, než jsem začal geoinformační systém vytvářet, jsem si položil několik otázek na které s pokusím vzápětí odpovědět: Pro koho bude navrhovaný geoinformační systém určený? Geoinformační systém bude určený hlavně turistům, v menší míře státní správě a místním obyvatelům. Co bude navrhovaný geoinformační systém umožňovat? Geoinformační systém bude poskytovat informace o památkách a službách a o území centra města Vimperka a bude napomáhat lepší orientaci ve městě. Jaká data bude geoniformační systém obsahovat? Geoinformační systém bude obsahovat zejména informace o obchodech, institucích, bankách, ubytovacích a stravovacích zařízeních, památkách, turistických trasách a cyklotrasách. Jak budou data uložena? Veškerá data budou uložena v databázi, která bude umožňovat přidávání nových dat, aktualizaci a mazání vložených dat, export a vizualizaci dat. Cílem práce bylo také vyhledat literaturu, která se zabývá geoinformačními systémy jak z teoretického, tak z praktického hlediska. 7

8 3. Literární rešerše Ucelené informace na téma geoinformační systém města se shání velmi těžko. Informace jsou velice kusé. Články, které se mi podařilo najít se často tématem zabývají pouze okrajově. Relativně dobře dostupné informace jsou zejména ve sbornících konference GIS ve veřejné správě. Několik článků jsem nalezl též v časopisem Geoinfo. Dalším zdrojem informací je internet. 3.1 GIS města a obce Budování GIS města Biberach am Riß komentuje Rovňák (http://www.pce.sk). Cílem projektu je vybudování topografie a inženýrských sítí vody a plynu. Informace o tvorbě městského informačního systému pro město Bardějov podává Hofierka, Repáň (1996). Bradáč (1998) popisuje modulární přístup k městskému GIS. Porovnáváním snímků z družice je možné porovnávat trendy dynamiky prostorové transformace města Olomouc (http://gis.vsb.cz). O metodice digitálního zpracování územního plánu obce pojednává Bradáč (2000). Zvěřina (2001) popisuje stávající a připravovaný obsah GIS města Kladno. Aplikování informačního systému MISYS na pražský region navrhuje Kniežová (2001). Důvody pro zpracování GIS města Plzně, jeho architekturu a hlavní směry rozvoje popisuje Štangl (2003). 3.2 GIS na úřadech O tvorbě GIS na Okresním úřadě ve Zlíně pojednává Jaroš (1994). Dále se zmiňuje o realizaci městského informačního systému ve Zlíně a Luhačovicích a o podpoře rozvoje cestovního ruchu. O tvorbě a vývoji GIS na Okresním úřadě v Táboře píše Příbramská, Mišík, Štěpánková (1999). O možnosti využití GIS ve státní správě a o jednotlivých etapách jeho budování píše Hanák (1994). Lebrová a Urban (1995) popisují tvorbu GIS na Obvodním úřadě Praha 4. Informace o informačním systému MISYS-PRAHA podávají Hoffmann a Kniežová (1997). Na popis vývoje informačního systému na Městském úřadě v Novém Jičíně se zaměřuje Kozelský, Kukolová, Fiedler (1998). Informují o využití prostředků GIS nejen pro práci úřadu, ale i dalších složek. Látal (2001) se zmiňuje o zpracování a tisku mapy Naučné stezky v prostředí ArcView. 8

9 3.3 GIS na webových stránkách Prezentací GIS na webu se zabývá Kamenický (2001). Binter (2000) se zabývá prezentací dat a map na webu a zejména jejich aktualizací a rychlým poskytováním uživatelům. Brandalík (2000) definuje požadavky na funkčnost GIS na webových stránkách a zabývá se architekturou a správou systému. 3.4 Manuály k použitému softwaru Zdroje, z kterých jsem čerpal při zpracovávání praktické části ročníkové práce jsou od firmy ESRI. Jsou to vlastně manuály k obsluze programu ArcGIS 8.3. Z knihy Using ArcMap (Minami 2000) jsem využil zejména kapitoly Creating maps, Symbolizing your data, Labeling maps with text and graphics, Working with tables a Working with rasters. Z knihy Using ArcCatalog (Vienneau 2001) jsme se nejvíce věnoval kapitole Working with shapefiles. Knihu Using ArcScan for ArcGIS (Sanchez 2002) jsem studoval proto, abych pochopil principy a metody automatické vektorizace v ArcGIS 8.3. K problematice geodatabází jsem studoval knihy Building a Geodatabase (MacDonald 2001) a Geodatabase Workbook (Booth, Shaner, MacDonald, Sanchez 2002). 9

10 4. Metodologie 4.1 Geografický informační systém Základní pojmy Objekty a jevy se v reálném světě vztahují k určitému místu v prostoru. Údaje o poloze v prostoru jsou dány souřadnicemi (zeměpisnými, prostorovými pravoúhlými, pravoúhlými rovinnými, polárními rovinnými nebo konstrukčními). Tyto údaje se nazývají prostorové informace. Pomocí prostorových informací můžeme popsat nejen to, kde daný objekt leží, ale i to, vedle jakého objektu leží. Snadno potom zjistíme, jak na sebe různé objekty a jevy působí nebo jak se navzájem ovlivňují. Když k prostorové informaci přidáme informace o objektu samotném, získáme geografickou informaci, které se také někdy říká geoinformace. Geografický informační systém (GIS) je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací (http://www.arcdata.cz). Na GIS lze nahlížet z různých pohledů: GIS jako technologii můžeme chápat softwarové a hardwarové vybavení, tj. nutné prostředky pro vytvoření a provoz aplikace. GIS jako aplikace je projekt zpracovaný pomocí metod GIS. Předložená ročníková práce je chápána jako aplikace. GIS jako vědecká disciplína přispívá k rozvoji GIS novými poznatky Prostorová data v digitální podobě Množství digitálních dat je vždy omezené. Při převodu reálného světa do digitální podoby musí tedy zákonitě dojít k jeho zjednodušení. Reálný svět tedy nahradíme modelem reálného světa, který se skládá z takzvaných geoobjektů. Geoobjekt je prostorový reálný nebo imaginární objekt, který popisuje část prostoru na zemském povrchu. Od ostatních se podle Schejbala (2001) odlišuje svými parametry: geometrií (prostorovou polohou) topologií (polohovými vztahy k ostatním geoobjektům) atributy (charakteristiky) dynamikou (časovými změnami). 10

11 Geometrické parametry geoobjektů Reálný svět se nám jeví jako trojrozměrný. Proto se také u geometrie geoobjektů uvažuje ve třech dimenzích: bezrozměrné geoobjekty body v prostoru, které jsou souřadnicově umístěny, ale mají nulovou délku i plochu jednorozměrné geoobjekty linie, které mají definovanou délku, ale mají nulovou plochu dvojrozměrné geoobjekty polygony (nejjednodušším tvarem je trojúhelník) trojrozměrné geoobjekty tělesa s nenulovým objemem Negeometrické parametry geoobjektů Negeometrické parametry geoobjektů jsou ty vlastnosti, které nejsou založené na geometrické informaci o geoobjektech. Řadí se sem topologické, atributové a časové parametry. Topologické parametry Také u topologie geoobjektů uvažujeme ve třech rozměrech: bezrozměrné geoobjekty uzly (tvoří počáteční a koncové body hran) jednorozměrné geoobjekty hrany, řetězce (vznikají spojením hran v uzlech) dvojrozměrné geoobjekty polygony trojrozměrné geoobjekty tělesa. Mezi těmito prvky pak vznikají vztahy spojení, orientace, přilehlost a obsahování. Uzly jsou bez topologických vztahů. Řetězec vznikne spojením hran v uzlech. Orientace vyjadřuje směr hrany v řetězci. Dva polygony spolu mohou mít společnou hranu, jeden polygon potom k tomu druhému přiléhá. Polygon může obsahovat jiný polygon nebo bod. Atributové parametry Atributové parametry se vztahují ke geoobjektu na základě identifikátoru. Příslušná hodnota atributu potom platí pro jedno místo, pokud je geoobjektem bod, pro celou délku, v případě linie a pro celou plochu, když jde o plošné vyjádření objektu. 11

12 Časové parametry Velmi důležitým parametrem je časový parametr. V mnoha případech je klíčový pro správné užití dat. Udává se jako dodatek k některým atributovým parametrům. Geoobjektem je například penzion. Jeho geometrií jsou jeho zeměpisné souřadnice. Topologie značí polohu na okraji města vedle cesty do vedlejší vesnice. Atributy mohou být například cena za ubytování, telefonní číslo, ale i to jestli je součástí penzionu bazén. Dynamika vyjadřuje změnu telefonního čísla při přečíslování Reprezentace prostorových dat Existují dva základní přístupy, jak převést prostorová data do digitální podoby rastrový a vektorový Rastrová reprezentace V rastrovém modelu jsou data ukládána pomocí sítě pravidelně poskládaných velmi malých plošek (buněk), které neodpovídají svým tvarem objektům, jež zobrazují (http://gama.fsv.cvut.cz/~janaz). Buňky mohou být čtverce, trojúhelníky, šestiúhelníky (viz obr. č. 1). Nejjednodušší a nejpoužívanější je čtvercová síť. Obr. č. 1: Druhy pravidelné rastrové sítě Pramen: Popisné parametry se přiřazují ke každé buňce jediným parametrech, který odpovídá druhu objektu a který se nalézá na ploše dané buňky. Pokud se na ploše jedné buňky vyskytuje více druhů objektů, musí se stanovit přesná kritéria, jaký popisný parametr se buňce přiřadí. 12

13 Vektorová reprezentace Základním stavebním prvkem jsou geometrické prvky, které jsou uvedeny v odstavci Z těchto jednoduchých prvků se reprezentaci skládají složitější objekty. Špagetový model Jeden z nejjednodušších modelů. Každý objekt je definován jako soubor řetězců Souřadnic (viz obr. č. 2). Obr. č. 2: Špagetový vektorový model Pramen: V tomto modelu zcela chybí informace o vztazích mezi objekty, soubory řetězců nemají žádnou logickou strukturu. Model také ukládá každý polygon zvlášť a proto u polygonů, které mají společnou hraniční linii, dochází k zdvojování této linie. Díky své jednoduchosti je tento model používán v počítačové kartografii. 13

14 Topologický model Topologický model vyjadřuje spojení a vazby mezi objekty nezávisle na jejich souřadnicích (Kolář, 2003). Každá hrana začíná a končí v uzlu. Napojením hran za sebou v uzlech vznikají řetězce. Uzavřený řetězec tvoří polygon. Vazby jsou v topologickém modelu ukládány do topologických tabulek. Tyto tabulky slouží jako doplňkové k tabulkám se souřadnicemi jednotlivých bodů, které jsou vytvářeny stejně jako u špagetového modelu (viz obr. č. 3). Obr č. 3: Topologický vektorový model Pramen: Topologický datový model je výhodný zejména pro analýzu prostorových funkcí, které se mohou provádět bez počítání se souřadnicemi. Topologický model je také vhodný pro rychlé odhalování chyb ve vektorovém modelu (chyby například velmi často vznikají při vektorizaci), jako jsou například nežádoucí mezery mezi polygony. 14

15 4.1.4 Přístupy k datovým modelům K rastrové i vektorové reprezentaci, ale i k jejich kombinaci, lze přistupovat dvěma nejběžnějšími přístupy vrstvovým nebo objektovým přístupem Vrstvový přístup Vrstvový přístup vychází z navrhování a vytváření tematických a topografických vrstev a jejich skládáním nad sebe (viz obr. č. 4). Podmínkou pokládání jednotlivých vrstev nad sebe je jejich shodný souřadnicový systém, měřítko a identičnost zobrazovaného území (Schejbal, 2001). Obr. č. 4: Vrstvový přístup Pramen: Objektový přístup Objektový přístup je založen na principech objektově orientovaného programování. Jeho hlavní znaky jsou: každý objekt obsahuje geometrii, topologii, tématiku (atributy) a dále i chování (metody) 15

16 objekty je možné sdružovat do tříd objekt, objekt je pak instancí takovéto třídy je možné vytvářet hierarchické vztahy mezi objekty (rodič potomek) atributy a metody je možné dědit (linie -> komunikace -> silnice, železnice) (Břehovský, Jedlička). Pro navrhovaný geoinformační systém byl použit vrstvový přístup, zejména kvůli tomu, že jej upřednostňuje software, ve kterém byla ročníková práce zpracována. 16

17 4.2 Databáze K uložení objektů a jejich atributů používají moderní GIS databázové systémy. Veškeré informace jsou uloženy v databázi, což je sestava datových souborů tvořící významově jeden celek (Kolář, 2003). Datový soubor si můžeme představit jako množinu datových záznamů, který se skládá z jednotlivých datových polí, ve kterých jsou uloženy jednotlivé informace. Pro přístup k databázi byl vytvořen systém řízení báze dat (DataBase Management System DBMS). Je to soubor programů, který organizuje informace v databázi (http://www.geo.ed.ac.uk). Základní operace pro práci s databází jsou: vytvoření databáze vkládání dat do databáze aktualizace dat v databázi rušení dat v databázi výběr z databáze Databáze a DBMS dohromady tvoří databázový systém (viz obr. č. 5). Obr. č. 5: Databázový systém a komunikace s aplikacemi pomocí DBMS K tomu aby bylo vyhledávání a následné prezentování uložených objektů s atributy co nejrychlejší, je velmi důležité správně navrhnout databázový systém. Základní modely databázových systémů jsou: 17

18 4.2.1 Hierarchický model Hierarchický model organizuje data v jednoduché stromové struktuře (viz obr č. 6). Vrchol stromu se nazývá kořen a je vždy tvořen jedním prvkem. Všechny prvky kromě kořene mají právě jeden nadřazený prvek, který se nazývá rodič a libovolný počet nižších prvků (potomků), ovšem nemusí mít žádného potomka. Žádný podřízený prvek nemůže existovat bez nadřazeného prvku. Obr. č. 6: Hierarchický model databázového systému V hierarchickém modelu je možné snadno dosáhnout vztahu 1:1 (jeden rodič a jeden potomek) a 1:N (jeden rodič a více potomků). Vazbu M:N získáme pouze tak, že zkopírujeme pro všechny rodiče od 1 do M všechny potomky N. Nevýhodou hierarchického modelu je jeho nepružnost; je vhodný pouze pro aplikace se stabilní strukturou. Výhodou je možnost rychlého prohledávání stromové struktury Síťový model Podstatou síťového modelu je použití ukazatelů vyjadřujících vztahy mezi jednotlivými databázovými položkami. Vzhledem k tomu, že tyto ukazatele mohou být lineární i cyklické, lze poměrně snadno pomocí síťového modelu realizovat vztahy N:M, ovšem při větším množství dat začínají být vztahy velmi složité a nepřehledné. Výhodou síťového modelu je opět rychlé vyhledávání (nemusí se prohledávat celá databáze). Kromě složitosti je u síťového modelu nevýhodou složitá aktualizace. V mnoha případech musí autor aplikace znovu vytvořit celý databázový model. 18

19 4.2.3 Relační model Relační model je oproti předcházejícím modelům velmi jednoduchý, je to vlastně jen soubor vzájemně provázaných tabulek (viz obr. č. 7). Relace se mezi tabulkami vytvářejí pomocí shodných sloupců; samotné názvy sloupců nemusejí být totožné, stačí aby data ve společných sloupích měla stejný typ a doménu. Obr č. 7: Relační model databázového systému Obr č. 8: Řešení vztahu M:N v relačním modelu databázového systému 19

20 Data se v tabulkách vyhledávají pomocí názvu sloupce a podle identifikátoru, který je jedinečný pro každou řádku tabulky. Tento identifikátor se nazývá primární klíč. Největší výhodou relačního modelu je jednoduché vytváření relací mezi tabulkami (viz obr. č. 7 a 8). Pokud budeme chtít změnit strukturu databáze, stačí přidat nebo zrušit požadovaný sloupec. Pokud ale budeme chtít zrušit sloupec, pomocí něhož je vytvořena relace s jinou tabulkou, zrušíme i relaci mezi tabulkami. Velmi důležité je, že při provádění změn v relačním modelu nemusíme znovu vytvářet celou strukturu databáze (Salemi, 1993) Objektově orientovaný model Princip objektově orientovaného modelu popisuje Tuček (1998): Každá entita je modelována jako objekt s vlastní identitou. Tato identita se poskytuje objektově orientovaným databázovým systémem a je trvalá pro celý život objektu. Každý objekt je zapouzdřený, tedy chráněný oproti prostředí a má vlastní strukturu (atributy) a vlastní chování (metody). To umožňuje, že objekt je funkční nemusíme se více zajímat o jeho interní procedury, ale jen o jeho chování vůči okolí. Objekty komunikují mezi sebou pomocí zpráv. Pokud objekt dostane pochopitelnou zprávu, reaguje na ni plánovaným způsobem. Objekty se stejnými atributy a metodami jsou popsány jako třída objektů. Individuální objekt se nazývá příkladem instance této třídy. Třída objektů může být rozdělena na subtřídy specializací. Subtřídy dědí atributy a metody nadtřídy. Program ArcGIS, který jsem využil ke zpracování ročníkové práce využívá relační databázový model, ovšem program též obsahuje objektový datový typ BLOB. Tento typ modelu někteří autoři (Břehovský, Jedlička) označují jako objektově-relační. 20

21 4.3 Vektorizace Vektorizace je proces převodu digitálních rastrových dat na digitální vektorová data. Provádí se buď ručně nebo automaticky Ruční vektorizace Ruční vektorizaci můžeme rozdělit do následujících 4 skupin (Lamberts van Bueren in Janssen, Vossepoel, 1994): Slepá vektorizace Vektorizace se provádí na digitalizačním tabletu. Operátor používá myš k vložení počátečního a koncového bodu. Neexistuje zpětná vazba. Interaktivní vektorizace Stejný princip jako slepá vektorizace. Operátor může vložené body sledovat na monitoru počítače. Nevýhodou je, že operáor musí stále otáčet hlavu, při sledování digitalizačního tabletu a monitoru počítače. Skenování a manuální vektorizace Naskenovaná mapa je zobrazena ve vysokém rozlišení na monitoru. Vektorizace se provádí manuálně pomocí myši. Skenování a interaktivní vektorizace Nazývá se též poloautomatická vektorizace. Vektorizace probíhá automaticky, jen v problémových místech ji koriguje operátor Automatická vektorizace Tato vektorizace probíhá plně automaticky. Operátor ji koriguje pomocí úprav rastru před samotnou vektorizací a stanovením několika parametrů. Po provedení automatické vektorizace je většinou nutné opravit chyby ve výsledné vektorové vrstvě (Lamberts van Bueren in Janssen, Vossepoel, 1994). Než se pustíme do automatické vektorizace, je důležité zvážit, zda je rastrový podklad v dostatečné kvalitě. Kdyby v dostatečné kvalitě nebyl, úpravami před vektorizací a po ní bychom zabrali daleko více času, než kdybychom použili metodu skenování a interaktivní vektorizace. 21

22 4.4 Vstup atributových dat Velmi důležitou součástí tvorby GIS je vstup atributových dat. Břehovský, Jedlička člení vstupy atributových dat do následujících kategorií: Manuální vstup atributových dat Nejběžnější způsob zadávání atributových dat je manuálně, pomocí klávesnice. Atributy se navazují na prostorovou část pomocí primárního klíče, který je pro každý atribut jedinečný Skenování atributových dat a rozpoznávání textu Další možností je skenování textu obsahující žádané atributy a poté jeho automatizované rozpoznávání pomocí nějakého nástroje na rozpoznávání písma. Problémem této metody je její pouze částečná úspěšnost. Navozování atributů na prostorovou část probíhá stejným způsobem jako u manuálního vstupu dat Převod atributových dat z externích digitálních zdrojů Tato metoda je nejjednodušší z hlediska provedení, ale je velmi těžké žádaná data získat. Dalším problémem je napojení dat na prostorovou část. Pokud jsou k prostorovým datům již připojena atributová data, která mají shodný sloupec jako data importovaná, jde o velice jednoduchý převod. Pokud jsou však data rozdílná, musí se manuálně vytvořit primární klíč, podle kterého se atributová data k prostorovým připojí. 22

23 5. Geoinformační systém města Vimperka Cílem práce bylo vytvořit geoinformační systém Vimperka se zaměřením na turistiku. Nyní se pokusím popsat, jak jsem při tvorbě geoniformačního systému postupoval. 5.1 Zdroje dat Zdroje dat použitých při tvorbě geoinformačního systému jsem rozdělil na zdroje prostorových, atributových a obrazových dat Zdroje prostorových dat Od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) jsem získal základní mapy odvozené v měřítku 1: Jednalo se o listy Vimperk 2492, 2592 a Podkladem pro turistické značení byla mapa Klubu českých turistů Pošumaví Vimpersko 1: Podkladem pro cyklotrasy byla cyklomapa Klubu českých turistů Šumava Prachaticko 1: Zdrojem pro vycházkový okruh po památkách Vimperka byl popis trasy na oficiálních stránkách města a místní průzkum. Z podkladových map 1:5 000 jsem převzal všechny prostorové prvky kromě trigonometrických a nivelačních bodů, elektrického vedení a veškerých hranic Zdroje atributových dat Atributová data jsem získal místním průzkumem ve Vimperku. U vybraných obchodů v centru města jsem zjišťoval název obchodu, jméno odpovědného vedoucího, otvírací dobu, telefon, fax a webovou adresu. Čísla popisná a názvy ulic jsem získal z Plánu města Vimperka 1:2 000, kterou mi zapůjčil Městský úřad Vimperk. Na základě tohoto mapového podkladu a místního průzkumu jsem určoval také využití ploch. Dalším zdrojem byly webové stránky příslušných obchodů, ubytovacích či stravovacích zařízení, institucí nebo památkových objektů. Informace o památkách jsem dále čerpal z knihy Vimperk, město pod Boubínem (John 1979) Zdroje obrazových dat Fotografie použité při prezentaci památkových objektů jsem nafotil fotoaparátem Practica MTL 3 na filmy Kodak Gold s citlivostlí 200 ISO. 23

24 5.2 Použitý software Pro zpracování geoinformačního systému jsem zvolil software firmy ESRI ArcGIS 8.3, jenž obsahuje mnoho programů a rozšíření. Pro svou práci jsem nejvíce využil programy ArcMap a ArcCatalog. K vektorizaci jsem využil rozšíření ArcScan. Pro úpravu obrázků a fotografií jsem použil Adobe Photoshop 7.0. Webové prezentace jsem vytvářel v HTML editoru 1st Page 2000 od firmy Evrsoft. 5.3 Postup zpracování Zpracování prostorových dat Mapové podklady jsem od ČÚZK získal již v digitální rastrové podobě. Každý mapový list byl reprezentován dvěmi soubory s příponami TIFF a TFW. Soubor s příponou TIFF obsahoval vlastní mapový list v rastrové podobě; soubor TFW obsahoval informace o umístění rastru do souřadného systému. Všechny mapové listy 1:5 000 byly umístěny v souřadném systému JTSK. Po vložení do programu ArcMap je již nebylo nutné georeferencovat; byly připraveny k vektorizaci Vektorizace Když jsem měl rastry načtené v ArcMapu, mohl jsem začít s vektorizací. Vzhledem k tomu, že jsem od ČÚZK získal kvalitní rastrové podklady, zvolil jsem metodu automatické vektorizace. Nejprve jsem si v ArcCatalogu vytvořil liniový shapefile v souřadném systému JTSK (ten jsem vybral z předdefinovaných souřadných systémů Select predefined coordinate system -> Projected Coordinate Systems -> National Grids -> S-JTSK Krovak EastNorth.prj). Vytvořený shapefile a rastrový podklad jsem zobrazil v ArcMapu pomocí funkce Add Da a. t Rastr je nutné před samotnou vektorizací upravit tak, aby nabýval pouze dvou hodnot. To jsem provedl v Layer Properties rastru v záložce Symbology, kde jsem zvolil Categories a Unique Values. Abych mohl používat rozšíření ArcScan, musel jsem ho aktivovat v hlavním menu Tools -> Extensions. Dále jsem pracoval s nástrojem Editor. V něm jsem spustil editaci pomocí příkazu Start Editing. Potom jsem nastavil ve Vectorization Settings hodnoty Intersection Solution (Geometrical), Compression Tolerance (0.1), Smoothing Weight (4) a Gap Closure Tolerance (11). Z rastru jsem musel ještě odstranit grafiku, kterou jsem nechtěl vektorizovat (to jsem provedl pomocí příkazu 24

25 Start Raster Cleanup a nástrojů Raster Painting Toolbar). Byly to zejména popisy částí města, místních částí, mapové značky atd. Po provedení těchto úprav jsem mohl začít se samotnou vektorizací. Příkazem Show Preview jsem zobrazil vektorovou vrstvu a upravil poslední nejasnosti v rastrové vrstvě, které program vyznačuje modrým obarvením rastru v místě konfliktu. Příkazem Generate Features jsem vytvořil vektorovou vrstvu a uložil jí do vytvořené liniové vrstvy pomocí Save Edits v Editoru. Potom jsem musel liniový shapefile převést na polygonový. Liniovou vrstvu jsem exportoval do geodatabáze, kterou jsem vytvořil v ArcCatalogu (File -> New -> Personal Geodatabase). Při exportu bylo ještě nutné vytvořit Feature Dataset, do kterého jsem poté exportovanou vrstvu vložil. Polygony lze vytvořit v již zmíněném Feature Datasetu pomocí příkazu File > New > Polygon Feature Class From Lines Zpracování atributových dat Vzhledem k tomu, že jsem většinu atributových dat získal místním průzkumem, rozhodl jsem se pro manuální vstup atributových dat. Jako primární klíč jsem zvolil sloupec OBJECTID, který se automaticky generuje při vytvoření polygonu. U budov jsem na základě Plánu města Vimperk vkládal adresu a číslo popisné Tvorba databáze V páté kapitole jsem popisoval základní modely databází a jejich výhody. V softwaru ArcGIS 8.3 je k ukládání dat možné použít personální geodatabázi, do které je možné vložit jak prostorová vektorová data, tak data atributová. V rámci ročníkové práce jsem vybudoval geodatabázi, která obsahuje všechna data potřebná pro výstupy, kromě webových prezentací a doprovodných fotografií. Všechny vrstvy jsou uložené ve Feature Datasetu Vimperk a mají shodný souřadný systém JTSK. Jak lze geodatabázi vytvořit, jak se do ní vkládají shapefile a jak se v geodatabázi vytváří polygony jsem již popsal v kapitole Dále jsem v geodatabázi vytvořil vztahy (Relationship Class) mezi vrstvami památky, obchody, turistika a využití ploch, které jsou popsány v kapitole Pro zpřehlednění informací na mapě jsem v geodatabázi vytvořil popis jednotlivých vrstev (Annotation). Ty se vytvářejí v ArcMapu příkazem Label Features a následujícím příkazem Convert Labels to Annotation. Popisy je poté možno ještě upravit nástrojem Edit Annotation. 25

26 5.3.4 Tématická náplň Možnosti prezentace dat z geodatabáze jsem charakterizoval čtyřmi výstupy. První tři výstupy jsou zaměřeny turismus. Poslední výstup je pak uveden spíše jako příklad pro možné další využití Památky a parky Vimperk má jistě mnoho památek, které stojí za zhlédnutí. To si uvědomilo i současné vedení města a začalo podnikat první kroky pro popularizaci památek ve Vimperku. Chci v tomto úsilí městu pomoci, a proto jsem první výstup nazval Památky a parky (viz obr. č. 9). Na základě Plánu města Vimperk jsem vyčlenil památkové objekty a parky. K památkám jsem připojil jejich popis. Výstup obsahuje i popis ulic. Dále jsem připojil fotografii objektu a informace o objektu (toto jsem provedl pomocí příkazu Add Hyperlink). Fotografie a informace jsou zpracovány v HTML kódu. Obr. č. 9: Památky a parky 26

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

Geografické informační systémy GIS

Geografické informační systémy GIS Geografické informační systémy GIS Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským

Více

7. Geografické informační systémy.

7. Geografické informační systémy. 7. Geografické informační systémy. 154GEY2 Geodézie 2 7.1 Definice 7.2 Komponenty GIS 7.3 Možnosti GIS 7.4 Datové modely GIS 7.5 Přístup k prostorovým datům 7.6 Topologie 7.7 Vektorové datové modely 7.8

Více

GIS1-7. cvičení. listopad 2008. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie. Obsah. Založení nového souboru s vektorovými daty

GIS1-7. cvičení. listopad 2008. ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie. Obsah. Založení nového souboru s vektorovými daty ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie listopad 2008 Obsah prezentace 1 2 3 4 5 6 Měli bychom umět pracovat s rastrovými daty rozumět problematice vektorových dat u obou typů dat

Více

Geoinformační technologie

Geoinformační technologie Geoinformační technologie Geografické informační systémy (GIS) Výukový materiál l pro gymnázia a ostatní středn ední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ 1357P2006

Více

3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy

3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy 3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor

Více

Digitální kartografie

Digitální kartografie Brno, 2015 Ing. Miloš Cibulka, Ph.D. Cvičení č. 8 Digitální kartografie Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na

Více

VYUŽITÍ ARCSCAN PŘI VEKTORIZACI GEOMORFOLOGICKÉ MAPY VYSOKÝCH TATER.

VYUŽITÍ ARCSCAN PŘI VEKTORIZACI GEOMORFOLOGICKÉ MAPY VYSOKÝCH TATER. VYUŽITÍ ARCSCAN PŘI VEKTORIZACI GEOMORFOLOGICKÉ MAPY VYSOKÝCH TATER. Semestrální práce z předmětu Algoritmy prostorových analýz (KMA/APA) Autor: Pavel Batko Západočeská univerzita, Fakulta pedagogická

Více

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6 Lubomír Vašek Zlín 2013 Obsah... 3 1. Základní pojmy... 3 2. Princip rastrové reprezentace... 3 2.1 Užívané

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf Zpracování digitálního modelu terénu Zdrojová data Pro účely vytvoření digitálního modelu terénu byla použita data z Digitálního modelu reliéfu 4. Generace DMR 4G, který je jedním z realizačních výstupů

Více

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Obsah Státní mapová díla - topografické mapy středních měřítek, Státní

Více

ArcGIS Online Subscription

ArcGIS Online Subscription ArcGIS Online Subscription GIS pro organizace ArcGIS Online je GIS v cloudu. Poskytuje služby GIS v prostředí internetu, ať už se jedná o úložné místo, publikaci mapových a geoprocessingových služeb, nebo

Více

Digitální kartografie 10

Digitální kartografie 10 Digitální kartografie 10 Možnosti vizualizace geodat v ESRI ArcGIS Digitální kartografie 10 Digitální model terénu v geodatabázi Tvorba příčných profilů 3D vizualizace DMT v geodatabázi strana 2 Založte

Více

Digitální mapa v projektech veřejné správy. Radek Kuttelwascher ARCDATA PRAHA

Digitální mapa v projektech veřejné správy. Radek Kuttelwascher ARCDATA PRAHA Digitální mapa v projektech veřejné správy Radek Kuttelwascher ARCDATA PRAHA Projekty veřejné správy ARCDATA PRAHA malý tým služeb Partneři DIGIS Georeal T-MAPY VARS KRI 2009 2 Výdejní modul dat ÚAP KÚKK

Více

POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ

POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ Barbora Tesařová Cíle kurzu Po ukončení tohoto kurzu budete schopni pochopit podstatu koncepce databází, navrhnout relační databázi s využitím pokročilých metod, navrhovat a

Více

Datový sklad KGI/APGPS. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci

Datový sklad KGI/APGPS. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Datový sklad KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Environmentální vzdělávání rozvíjející uplatnění v praxi

Více

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II.

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II. Příloha č. 1 Zadávací dokumentace Dodávka základního SW pro projekt DMVS PK Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II. Zadávací dokumentace výběrového řízení: "Dodávka základního SW pro

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Návod k prezentačnímu mapovému portálu Obsah: 1. Úvod... 3 2. Obecná část mapového portálu...

Více

Geografické informační systémy Říčany

Geografické informační systémy Říčany Téma aktivity: GIS v oblastním městě republiky Předmět: Vazba na ŠVP: GIS 4., 5. ročník, seminář ze zeměpisu Tematický celek: GIS, ČR Doporučený věk žáků: 16-19 let Doba trvání: 28 minut Specifické cíle:

Více

Rektifikace rastrových dat

Rektifikace rastrových dat Rektifikace rastrových dat Při rektifikaci převádíme rastrová data do příslušného souřadného systému tak, aby byly na svém správném místě a bylo možné tyto data kombinovat s jinými daty. Například letecký

Více

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA JE... spojením informatiky a geografie uplatnění geografie v počítačovém prostředí je obor,

Více

Nápověda k webové aplikaci určené k revizi. ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží

Nápověda k webové aplikaci určené k revizi. ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží Nápověda k webové aplikaci určené k revizi ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží 1. Úvodní informace Mapová aplikace slouží k revizi dat ochranných pásem vodních zdrojů a vodárenských nádrží.

Více

Publikování map na webu - WMS

Publikování map na webu - WMS Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Publikování map na webu - WMS Autor: Ondřej Dohnal, Martina Černohorská Editor: Filip Dvořáček Praha, duben 2010 Katedra mapování a kartografie

Více

Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Jaroslav Burian 18. 11. 2014, Brno Palacký University Katedra geologie Katedra ekologie Katedra rozvojových studií Katedra geografie Katedra geoinformatiky

Více

Otevřený katastr (OK)

Otevřený katastr (OK) Otevřený katastr (OK) Karel Jedlička, Jan Ježek, Jiří Petrák smrcek@kma.zcu.cz, h.jezek@centrum.cz, jiripetrak@seznam.cz Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky oddělení

Více

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci GEOGRAFIE A MAPOVÁNÍ PROSTORU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SE SEKTOREM VENKOVA RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky http://www.geoinformatics.upol.cz

Více

Metodický list s komponentou ICT

Metodický list s komponentou ICT Metodický list s komponentou ICT Téma: Základy práce s webovou aplikací ArcGIS online Časový rámec: 2 hodiny Cíl: seznámení s webovým nástrojem ArcGIS online, tvorba jednoduchých map v režimu freeware

Více

MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN

MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2 Anotace: Tento článek se

Více

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje stanovují způsob tvorby ÚKM Jihočeského kraje a její aktualizace do doby než dojde ke zprovoznění RUIAN, poté přechází

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Geografické informační systémy

Geografické informační systémy Geografické informační systémy Co je to GIS? Tato zkratka se používá pro Geografické Informační Systémy. V současné literatuře se objevuje velké množství definic GIS. Jednu z nejvýstižnějších definic uvádí

Více

MAPA OBCHODU A SLUŽEB IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2

MAPA OBCHODU A SLUŽEB IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2 MAPA OBCHODU A SLUŽEB IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2 RESPONZIVNÍ DESIGN - tento design zaručuje, že zobrazení stránky

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA JE spojením informatiky a geografie uplatnění geografie v počítačovém prostředí je obor, který

Více

8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra

8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra 8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI,

Více

xrays optimalizační nástroj

xrays optimalizační nástroj xrays optimalizační nástroj Optimalizační nástroj xoptimizer je součástí webového spedičního systému a využívá mnoho z jeho stavebních bloků. xoptimizer lze nicméně provozovat i samostatně. Cílem tohoto

Více

Praktické využití mapových služeb v rámci tvorby projektových dokumentací

Praktické využití mapových služeb v rámci tvorby projektových dokumentací Praktické využití mapových služeb v rámci tvorby projektových dokumentací Informační systémy v ochraně životního prostředí N240001 Ing. Radek Škarohlíd budova A, místnost F06 Radek.Skarohlid@vscht.cz Vysoká

Více

8.2 Používání a tvorba databází

8.2 Používání a tvorba databází 8.2 Používání a tvorba databází Slide 1 8.2.1 Základní pojmy z oblasti relačních databází Slide 2 Databáze ~ Evidence lidí peněz věcí... výběry, výpisy, početní úkony Slide 3 Pojmy tabulka, pole, záznam

Více

47 Mapování přístupnosti

47 Mapování přístupnosti 47 Mapování přístupnosti Modul Mapování přístupnosti slouží ke správě výsledků mapování architektonických objektů z hlediska přístupnosti a především k evidenci zjištěných skutečností o mapovaných objektech.

Více

ArcGIS Desktop 10. Nástroje pro správu, editaci a analýzu prostorových dat

ArcGIS Desktop 10. Nástroje pro správu, editaci a analýzu prostorových dat ArcGIS Desktop 10 Nástroje pro správu, editaci a analýzu prostorových dat ArcGIS Desktop 10 Software ArcGIS Desktop 10 nabízí širokou paletu nástrojů pro všechny, kdo pracují s informacemi se vztahem k

Více

MBI - technologická realizace modelu

MBI - technologická realizace modelu MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,

Více

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 IČ: 25472593 MK Consult, v.o.s. Drážďanská 493/40, 40007 Ústí nad Labem tel.,fax 47550500408, e-mail info@mkconsult.cz Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 Základní popis programu Kompas 3.2 Systém

Více

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu 2011. Dana Glosová, Magistrát města Brna

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu 2011. Dana Glosová, Magistrát města Brna GIS MĚSTA BRNA 16. listopadu 2011 Dana Glosová, Magistrát města Brna Pracoviště GIS OMI MMB součást Odboru městské informatiky sídlo Kounicova 67 odbory orientované na území města Brna Odbor technických

Více

GIS I cvičení Zimní semestr 2004/2005

GIS I cvičení Zimní semestr 2004/2005 Cvičení 1 Úvod do ArcGIS základní seznámení se software Toto úvodní cvičení by mělo být ukázkou práce s GIS. Seznámíte se s prostředím programu ArcGIS a naučíte se základní orientaci v programu. V některých

Více

KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY. Ondřej Chour

KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY. Ondřej Chour KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Ondřej Chour Využití GIS v samosprávě (modelové území Úštěk) Ročníková práce Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Přemysl

Více

MAPA PARKOVÁNÍ A BEZBARIÉROVÉHO PŘÍSTUPU IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX

MAPA PARKOVÁNÍ A BEZBARIÉROVÉHO PŘÍSTUPU IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX MAPA PARKOVÁNÍ A BEZBARIÉROVÉHO PŘÍSTUPU IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2 RESPONZIVNÍ DESIGN - tento design zaručuje,

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

cestovní ruch komerční geoaplikace venkovské oblasti

cestovní ruch komerční geoaplikace venkovské oblasti 7. ročník soutěže cestovní ruch komerční geoaplikace venkovské oblasti Tři kategorie A Geoaplikace pro cestovní ruch Vyhlášeno na ISSS 2006 B - Komerční geoaplikace C Geoaplikace pro venkovské oblasti

Více

Příručka pro vyhledávání v digitálním archivu Aip Safe III

Příručka pro vyhledávání v digitálním archivu Aip Safe III Příručka pro vyhledávání v digitálním archivu Aip Safe III OBSAH PŘÍRUČKA PRO VYHLEDÁVÁNÍ V DIGITÁLNÍM ARCHIVU AIP SAFE III OBSAH 1. UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ 1.1. HLAVNÍ STRÁNKA 1.2. HORIZONTÁLNÍ MENU 1.3.

Více

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)

Více

Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT. Kurz MS Excel kurz 6. Inovace a modernizace studijních oborů FSpS (IMPACT) CZ.1.07/2.2.00/28.

Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT. Kurz MS Excel kurz 6. Inovace a modernizace studijních oborů FSpS (IMPACT) CZ.1.07/2.2.00/28. Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT Kurz MS Excel kurz 6 1 Obsah Kontingenční tabulky... 3 Zdroj dat... 3 Příprava dat... 3 Vytvoření kontingenční tabulky... 3 Možnosti v poli Hodnoty... 7 Aktualizace

Více

MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ

MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ Ing. Danuše Svobodová, Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 1 Obsah prezentace Geportál ČÚZK stručný přehled možností, jež

Více

http://gis.plzen-city.cz

http://gis.plzen-city.cz MĚSTSKÝ ROK INFORMATIKY Mapový portál města Plzně Předdefinované mapy (nejen) pro veřejnost http://gis.plzen-city.cz Stanislav Štangl Správa GIS, stangl@sitmp.cz SPRÁVA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ MĚSTA PLZNĚ

Více

Všechny informace v tomto dokumentu se mohou změnit bez předchozího upozornění. Tato příručka ani žádná její část nesmí být bez předchozího písemného

Všechny informace v tomto dokumentu se mohou změnit bez předchozího upozornění. Tato příručka ani žádná její část nesmí být bez předchozího písemného Manuál IFC 2x3 Všechny informace v tomto dokumentu se mohou změnit bez předchozího upozornění. Tato příručka ani žádná její část nesmí být bez předchozího písemného souhlasu vydavatele reprodukována, uložena

Více

MISYS. Seznam souřadnic

MISYS. Seznam souřadnic MISYS Seznam souřadnic Obsah Základní informace Založení seznamu souřadnic Vkládání bodu(ů) Import bodů z jiných formátů Práce s body SS Základní informace Základní stavební jednotkou pro všechny geoinformační

Více

Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu

Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu Vybudování Registru územní identifikace, adres a nemovitostí a modernizace Informačního systému katastru nemovitostí ČÚZK Kontrola č. 4_AMbezDBv.01 Strana

Více

DTM DMVS Plzeňského kraje

DTM DMVS Plzeňského kraje Směrnice DTM DMVS Plzeňského kraje Verze 3.1 DTM DMVS Plzeňského kraje Zpracoval Datum 1. 3. 2015 Popis Vydavatel URL Platnost Práva Zpracováno ve spolupráci partnerů DTM DMVS Plzeňského kraje: - Plzeňský

Více

GEODATA PRO 3D MODEL PORUBSKÉHO AREÁLU VŠB-TUO BUDOVA NK

GEODATA PRO 3D MODEL PORUBSKÉHO AREÁLU VŠB-TUO BUDOVA NK GEODATA PRO 3D MODEL PORUBSKÉHO AREÁLU VŠB-TUO BUDOVA NK Pavlína Kiszová Geoinformatika VŠB Technická univerzita Ostrava 17. Listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba E-mail: pavlina.kiszova.st@vsb.cz Abstrakt.

Více

Softwarová podpora v procesním řízení

Softwarová podpora v procesním řízení Softwarová podpora v procesním řízení Zkušenosti z praxe využití software ATTIS Ostrava, 7. října 2010 www.attis.cz ATTN Consulting s.r.o. 1 Obsah Koncepce řízení výkonnosti Koncepce řízení výkonnosti

Více

Administrace webu Postup při práci

Administrace webu Postup při práci Administrace webu Postup při práci Obsah Úvod... 2 Hlavní menu... 3 a. Newslettery... 3 b. Administrátoři... 3 c. Editor stránek... 4 d. Kategorie... 4 e. Novinky... 5 f. Produkty... 5 g. Odhlásit se...

Více

PŘEHLED A MOŽNOSTI VYUŽITÍ WEBOVÝCH MAPOVÝCH SLUŽEB

PŘEHLED A MOŽNOSTI VYUŽITÍ WEBOVÝCH MAPOVÝCH SLUŽEB ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY PŘEHLED A MOŽNOSTI VYUŽITÍ WEBOVÝCH MAPOVÝCH SLUŽEB Ústav rozvoje hlavního města Prahy publikuje prostřednictvím ArcGIS Serveru mnohé webové mapové služby (v souřadnicovém

Více

Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_01 Autor: Mgr. Ivana Matyášková Datum vytvoření: březen 2013 Ročník: prima Vzdělávací obor: informační technologie

Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_01 Autor: Mgr. Ivana Matyášková Datum vytvoření: březen 2013 Ročník: prima Vzdělávací obor: informační technologie Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_01 Autor: Mgr. Ivana Matyášková Datum vytvoření: březen 2013 Ročník: prima Vzdělávací obor: informační technologie Tematický celek: počítačová grafika Název projektu: Zvyšování

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Úvod do Geografických Informačních Systémů 3.seminární práce Představení organizace Jana Bittnerová Plzeň, 2004 Osnova: 1. vznik asociace 2. organizační

Více

36 Elektronické knihy

36 Elektronické knihy 36 Elektronické knihy Uživatelský modul Elektronické knihy slouží k přípravě a publikování informací ve formátu HTML. Tento formát je vhodný pro prezentaci informací na internetu a je široce podporován

Více

ESRI v národním kroji

ESRI v národním kroji ESRI v národním kroji Ing. Michal Bílý Mgr. Filip Jung Ing. Mgr. Kateřina Meduňová SOFTWAROVÉ ŘEŠENÍ PRO PROCESY ZŘIZOVÁNÍ VĚCNÝCH BŘEMEN A JEHO PROVÁZÁNÍ S GIS Zákazník: Pražská plynárenská a.s. Ing.

Více

Interaktivní mapa učeben PŘF UP

Interaktivní mapa učeben PŘF UP Interaktivní mapa učeben PŘF UP Martínek Jan Katedra geoinformatiky Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého tř. Svobody 26 771 46 Olomouc E mail: jan_martinek@centrum.cz Abstract This thesis describes

Více

Digitální plán města. Ing. Miloš Lulay správce GIS

Digitální plán města. Ing. Miloš Lulay správce GIS Digitální plán města Ing. Miloš Lulay správce GIS Statutární město Pardubice rozloha v km 2 82,5 počet katastrálních území 20 počet městských obvodů 8 počet parcel 56 500 počet částí obce 27 počet volebních

Více

Nástroj pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu.

Nástroj pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu. Uživatelský manuál pro práci s nástrojem pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu v prostředí ArcGIS Desktop 10.1 Nástroj pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu. Martin KLÍCHA Olomouc,

Více

1.13 ACCESS popis programu

1.13 ACCESS popis programu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Návrh uživatelských rozhraní NOV-WEB. Jakub Bartoš, Pavel Dvořák, Jakub Motyčka, Kamil Procházka

Návrh uživatelských rozhraní NOV-WEB. Jakub Bartoš, Pavel Dvořák, Jakub Motyčka, Kamil Procházka Návrh uživatelských rozhraní D3 NOV-WEB Web pro stránky předmětů Jakub Bartoš, Pavel Dvořák, Jakub Motyčka, Kamil Procházka Prototyp - Prototyp je vytvořen formou webové stránky. Výchozí stránka prototypu

Více

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

Hodnocení kvality bydlení - Praha 6 ArcMap 10.2

Hodnocení kvality bydlení - Praha 6 ArcMap 10.2 Hodnocení kvality bydlení - Praha 6 ArcMap 10.2 Martin Bukovský GIS LS 2014/2015 Hodnocení kvality bydlení - Praha 6 Cílem je v programu ArcMap 10.2 vytvořit mapu, kde budou barevně odlišené plochy bydlení

Více

Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního

Více

Referát digitální ortofoto Fotogrammetrie 30 KOMERČNĚ DOSTUPNÁ DIGITÁLNÍ ORTOFOTA. Marcela Čapková Petra Havlíčková

Referát digitální ortofoto Fotogrammetrie 30 KOMERČNĚ DOSTUPNÁ DIGITÁLNÍ ORTOFOTA. Marcela Čapková Petra Havlíčková KOMERČNĚ DOSTUPNÁ DIGITÁLNÍ ORTOFOTA Marcela Čapková Petra Havlíčková ČVUT v Praze, Fakulta stavební, obor geodézie a kartografie capkova.marcela@seznam.cz pettah@centrum.cz Klíčová slova: producenti,

Více

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Přehled vhodných metod georeferencování starých map Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_33_02 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS 1. Úvod... 2 2. Základní pojmy... 3 3. Vytvoření databáze... 5 4. Základní objekty databáze... 6 5. Návrhové zobrazení tabulky... 7 6. Vytváření tabulek... 7 6.1. Vytvoření tabulky

Více

Ing. arch. Zuzana Syrová. Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy památkové péče

Ing. arch. Zuzana Syrová. Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy památkové péče Ing. arch. Zuzana Syrová Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy památkové péče Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA Verze 2.3 2007 OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. HLAVNÍ OKNO... 6 3. MENU... 7 3.1 Soubor... 7 3.2 Měření...11 3.3 Zařízení...16 3.4 Graf...17 3.5 Pohled...17 1. ÚVOD

Více

Algoritmizace prostorových úloh

Algoritmizace prostorových úloh INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Úlohy nad rastrovými daty Daniela

Více

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Práce s mapou aplikací Marushka... 2 Přehledová mapa... 3 Změna měřítka... 4 Posun mapy... 5 Druhy map... 6 Doplňkové vrstvy... 7 Vyhledávání...

Více

S databázemi se v běžném životě setkáváme velmi často. Uvádíme běžné použití databází velkého rozsahu:

S databázemi se v běžném životě setkáváme velmi často. Uvádíme běžné použití databází velkého rozsahu: Úvod do databází Základní pojmy Databáze je množina záznamů, kterou shromažďujeme za nějakým konkrétním účelem. Databáze používáme zejména pro ukládání obsáhlých informací. Databázové systémy jsou k dispozici

Více

Přehledy pro Tabulky Hlavním smyslem této nové agendy je jednoduché řazení, filtrování a seskupování dle libovolných sloupců.

Přehledy pro Tabulky Hlavním smyslem této nové agendy je jednoduché řazení, filtrování a seskupování dle libovolných sloupců. Přehledy pro Tabulky V programu CONTACT Professional 5 naleznete u firem, osob a obchodních případů záložku Tabulka. Tuto záložku lze rozmnožit, přejmenovat a sloupce je možné definovat dle vlastních požadavků

Více

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML ROZHRANÍ ESA XML Ing. Richard Vondráček SCIA CZ, s. r. o., Thákurova 3, 160 00 Praha 6 www.scia.cz 1 OTEVŘENÝ FORMÁT Jednou z mnoha užitečných vlastností programu ESA PT je podpora otevřeného rozhraní

Více

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a

Více

24 Uživatelské výběry

24 Uživatelské výběry 24 Uživatelské výběry Uživatelský modul Uživatelské výběry slouží k vytváření, správě a následnému používání tématicky seskupených osob a organizací včetně jejich kontaktních údajů. Modul umožňuje hromadnou

Více

DATOVÝ MODEL DOPRAVNÍ SÍTĚ PRO SPRÁVU DAT A ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY

DATOVÝ MODEL DOPRAVNÍ SÍTĚ PRO SPRÁVU DAT A ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY DATOVÝ MODEL DOPRAVNÍ SÍTĚ PRO SPRÁVU DAT A ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY Lenka ZAJÍČKOVÁ, Katedra geoinformatiky UPOL Patrik BŘEČKA, Asseco Central Europe, a.s. SPRÁVA GEODAT O SÍTI VEŘEJNÉ DOPRAVY

Více

Pražská energetika, a.s.

Pražská energetika, a.s. Pražská energetika, a.s. Bolesti a strasti upgrade GIS PRE na verzi 10.1 Oldřich Adámek, Pražská energetika, a.s. Miroslav Kaňka, HSI s.r.o. Rozsah správy sítě PREdistribuce, a.s. Cca 200 km VVN, cca 3600

Více

Manuál k aplikaci FieldGIS v.2.27

Manuál k aplikaci FieldGIS v.2.27 Manuál k aplikaci FieldGIS v.2.27 Petr Pala Copyright 2008 CENIA, laboratoř GIS 1. Úvod 1. Systémové požadavky 2. Části základního okna aplikace 1. Menu 1.1. File 1.2. Tools 1.3. Hlavní lišta 2. Editor

Více

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat)

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 62 Databáze a systémy pro uchování

Více

Nesporný význam má také zapojení ZŠ Jesenice, která okruh bude moci využívat k celé řadě vlastních projektů.

Nesporný význam má také zapojení ZŠ Jesenice, která okruh bude moci využívat k celé řadě vlastních projektů. Projekt Kamenické křížky (Kamenice-Ředice-Kamenice) Cíl projektu: Vytvoření přibližně 5 km poznávací okruh se zastávkami (turistika, cykloturistika, školní projekty apod.), který by se proměnil v novou

Více

DIGITÁLNÍ MAPY. Přednáška z předmětu KMA/TKA. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

DIGITÁLNÍ MAPY. Přednáška z předmětu KMA/TKA. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni DIGITÁLNÍ MAPY Přednáška z předmětu KMA/TKA Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni 16.12.2008 Konec 20. století je charakterizován jako období informatiky. Mapa, jako výsledek geodetických měření

Více

Přehled nabízených kurzů

Přehled nabízených kurzů WINDOWS XP ZÁKLADY OBSLUHY Seznámení s osobním počítačem Periferie osobního počítače (monitory, tiskárny, skenery...) Obsluha klávesnice Práce s myší Prostředí MS Windows XP Plocha Menu Start Soubor, ikona,

Více

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 19. letní geografická škola 25.8.2011, Brno, Obsah prezentace Rezort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Více

JRV.CZ s.r.o. Bulharská 4 612 00 Brno www.rosadata.cz. RosaData TM DEVELOPERSKÝ PROJEKT

JRV.CZ s.r.o. Bulharská 4 612 00 Brno www.rosadata.cz. RosaData TM DEVELOPERSKÝ PROJEKT RosaData TM DEVELOPERSKÝ PROJEKT OBSAH Úvod... 4 Developerský projekt... 5 Seznam developerských projektů... 5 Základní údaje... 6 Popis... 7 Technické detaily... 8 Reality... 11 Foto... 13 Obchodní případ...

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více