Geoinformační systém Vimperka

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Geoinformační systém Vimperka"

Transkript

1 KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Michal Schneider Geoinformační systém Vimperka Ročníková práce Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Přemysl Štych Praha 2004

2 Použité názvy programových produktů a firem mohou být ochrannými nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Prohlašuji, že jsem předloženou ročníkovou práci vypracoval samostatně a uvedl veškerou použitou literaturu. V Praze 28. května

3 Chtěl bych poděkovat Přemkovi Štychovi za vedení ročníkové práce, laboratoři LabGIS za poskytnutí zázemí pro její tvorbu, Městskému úřadu Vimperk za zapůjčení Plánu města Vimperk a Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za poskytnutí podkladových map. 3

4 Obsah 1. Úvod Cíle práce Literární rešerše GIS města a obce GIS na úřadech GIS na webových stránkách Manuály k použitému softwaru Metodologie Geografické informační systémy Základní pojmy Prostorová data v digitální podobě Geometrické parametry geoobjektů Negeometrické paramatry geoobjektů Reprezentace prostorových dat Rastrová reprezentace Vektorová reprezentace Přístupy k datovým modelům Vrstvový přístup Objektový přístup Databáze Hierarchický model Síťový model Relační model Objektově orientovaný model Vektorizace Ruční vektorizace Automatická vektorizace Vstup atributových dat Manuální vstup atributových dat Skenování atributových dat a rozpoznávání textu Převod atributových dat z externích digitálních zdrojů

5 5. Geoinformační systém města Vimperka Zdroje dat Zdroje prostorových dat Zdroje atributových dat Zdroje obrazových dat Použitý software Postup zpracování Zpracování prostorových dat Vektorizace Zpracování atributových dat Tvorba databáze Tématická náplň Památky a parky Turistika Obchody a služby Využití ploch Výsledky Závěr Literatura Knihy, články a sborníky Webové stránky Mapové podklady Abstrakt Seznam zkratek Seznam obrázků Seznam příloh

6 1. Úvod Dříve lidé kreslili mapy na skálu. Zjistili, že taková mapa je nepřenosná, a proto zkusili mapu překreslit na kamennou destičku. Později ale poznali, že kamenná destička je pro přenos velmi těžká. Pokrok šel kupředu a s ním se objevil papír. Na papír se mapa kreslila daleko lépe, snad proto počet vytvořených map velmi vzrostl. V současnosti je výroba papírových map dovedena k dokonalosti. Ale pokrok se nezastavil, objevily se geografické informační systémy. Důvodem proč se objevily geografické informační systémy jsou nevýhody tištěné mapy. Na mapovém listu jsme velmi omezeni z hlediska množného počtu znázorňovaných objektů a jevů. Pokud bychom chtěli provádět analýzy z více map, potřebovali bychom k tomu velký prostor. Problémy nastávají též při uchovávání a archivaci většího množství map. Při tvorbě mapy se neubráníme kompromisům. Například legendu musíme upravit tak, aby byla využitelná širokým okruhem uživatelů. Geografické informační systémy jsou z hlediska počtu znázorňovaných objektů a jevů omezeny pouze kapacitou digitálního média. Analýzy v geografickém informačním systému lze provádět velmi jednoduše a rychle. S rozvojem databázových systémů se stává archivace informací obsažených v geografickém informačním systému velmi účinnou a bezpečnou. Legendu si v geografickém informačním systému může každý uživatel upravit podle svého a nezávisle na ostatních uživatelích. V současné době se lidé žijící ve Vimperku stále více snaží přitáhnout do města a jeho okolí turisty. Na Šumavě se turistický ruch rozšiřuje již delší dobu, ale do Vimperka a jeho nejbližšího okolí zavítá ve srovnání s jinými oblastmi Šumavy stále velmi málo turistů. A přitom Vimperk jistě není turisticky nezajímavý. Turisté jsou jen o Vimperku a okolí, jeho památkách a přírodě, velmi málo informováni. V ročníkové práci se snažím proto podpořit současné vedení města Vimperk tvorbou geoinformačního systému města Vimperka, který je určen především turistům, ale využití by měl najít i ve státní správě a u místních obyvatel. 6

7 2. Cíle práce Snahou práce je vytvořit funkční geoinformační systém města Vimperka. Před tím, než jsem začal geoinformační systém vytvářet, jsem si položil několik otázek na které s pokusím vzápětí odpovědět: Pro koho bude navrhovaný geoinformační systém určený? Geoinformační systém bude určený hlavně turistům, v menší míře státní správě a místním obyvatelům. Co bude navrhovaný geoinformační systém umožňovat? Geoinformační systém bude poskytovat informace o památkách a službách a o území centra města Vimperka a bude napomáhat lepší orientaci ve městě. Jaká data bude geoniformační systém obsahovat? Geoinformační systém bude obsahovat zejména informace o obchodech, institucích, bankách, ubytovacích a stravovacích zařízeních, památkách, turistických trasách a cyklotrasách. Jak budou data uložena? Veškerá data budou uložena v databázi, která bude umožňovat přidávání nových dat, aktualizaci a mazání vložených dat, export a vizualizaci dat. Cílem práce bylo také vyhledat literaturu, která se zabývá geoinformačními systémy jak z teoretického, tak z praktického hlediska. 7

8 3. Literární rešerše Ucelené informace na téma geoinformační systém města se shání velmi těžko. Informace jsou velice kusé. Články, které se mi podařilo najít se často tématem zabývají pouze okrajově. Relativně dobře dostupné informace jsou zejména ve sbornících konference GIS ve veřejné správě. Několik článků jsem nalezl též v časopisem Geoinfo. Dalším zdrojem informací je internet. 3.1 GIS města a obce Budování GIS města Biberach am Riß komentuje Rovňák (http://www.pce.sk). Cílem projektu je vybudování topografie a inženýrských sítí vody a plynu. Informace o tvorbě městského informačního systému pro město Bardějov podává Hofierka, Repáň (1996). Bradáč (1998) popisuje modulární přístup k městskému GIS. Porovnáváním snímků z družice je možné porovnávat trendy dynamiky prostorové transformace města Olomouc (http://gis.vsb.cz). O metodice digitálního zpracování územního plánu obce pojednává Bradáč (2000). Zvěřina (2001) popisuje stávající a připravovaný obsah GIS města Kladno. Aplikování informačního systému MISYS na pražský region navrhuje Kniežová (2001). Důvody pro zpracování GIS města Plzně, jeho architekturu a hlavní směry rozvoje popisuje Štangl (2003). 3.2 GIS na úřadech O tvorbě GIS na Okresním úřadě ve Zlíně pojednává Jaroš (1994). Dále se zmiňuje o realizaci městského informačního systému ve Zlíně a Luhačovicích a o podpoře rozvoje cestovního ruchu. O tvorbě a vývoji GIS na Okresním úřadě v Táboře píše Příbramská, Mišík, Štěpánková (1999). O možnosti využití GIS ve státní správě a o jednotlivých etapách jeho budování píše Hanák (1994). Lebrová a Urban (1995) popisují tvorbu GIS na Obvodním úřadě Praha 4. Informace o informačním systému MISYS-PRAHA podávají Hoffmann a Kniežová (1997). Na popis vývoje informačního systému na Městském úřadě v Novém Jičíně se zaměřuje Kozelský, Kukolová, Fiedler (1998). Informují o využití prostředků GIS nejen pro práci úřadu, ale i dalších složek. Látal (2001) se zmiňuje o zpracování a tisku mapy Naučné stezky v prostředí ArcView. 8

9 3.3 GIS na webových stránkách Prezentací GIS na webu se zabývá Kamenický (2001). Binter (2000) se zabývá prezentací dat a map na webu a zejména jejich aktualizací a rychlým poskytováním uživatelům. Brandalík (2000) definuje požadavky na funkčnost GIS na webových stránkách a zabývá se architekturou a správou systému. 3.4 Manuály k použitému softwaru Zdroje, z kterých jsem čerpal při zpracovávání praktické části ročníkové práce jsou od firmy ESRI. Jsou to vlastně manuály k obsluze programu ArcGIS 8.3. Z knihy Using ArcMap (Minami 2000) jsem využil zejména kapitoly Creating maps, Symbolizing your data, Labeling maps with text and graphics, Working with tables a Working with rasters. Z knihy Using ArcCatalog (Vienneau 2001) jsme se nejvíce věnoval kapitole Working with shapefiles. Knihu Using ArcScan for ArcGIS (Sanchez 2002) jsem studoval proto, abych pochopil principy a metody automatické vektorizace v ArcGIS 8.3. K problematice geodatabází jsem studoval knihy Building a Geodatabase (MacDonald 2001) a Geodatabase Workbook (Booth, Shaner, MacDonald, Sanchez 2002). 9

10 4. Metodologie 4.1 Geografický informační systém Základní pojmy Objekty a jevy se v reálném světě vztahují k určitému místu v prostoru. Údaje o poloze v prostoru jsou dány souřadnicemi (zeměpisnými, prostorovými pravoúhlými, pravoúhlými rovinnými, polárními rovinnými nebo konstrukčními). Tyto údaje se nazývají prostorové informace. Pomocí prostorových informací můžeme popsat nejen to, kde daný objekt leží, ale i to, vedle jakého objektu leží. Snadno potom zjistíme, jak na sebe různé objekty a jevy působí nebo jak se navzájem ovlivňují. Když k prostorové informaci přidáme informace o objektu samotném, získáme geografickou informaci, které se také někdy říká geoinformace. Geografický informační systém (GIS) je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací (http://www.arcdata.cz). Na GIS lze nahlížet z různých pohledů: GIS jako technologii můžeme chápat softwarové a hardwarové vybavení, tj. nutné prostředky pro vytvoření a provoz aplikace. GIS jako aplikace je projekt zpracovaný pomocí metod GIS. Předložená ročníková práce je chápána jako aplikace. GIS jako vědecká disciplína přispívá k rozvoji GIS novými poznatky Prostorová data v digitální podobě Množství digitálních dat je vždy omezené. Při převodu reálného světa do digitální podoby musí tedy zákonitě dojít k jeho zjednodušení. Reálný svět tedy nahradíme modelem reálného světa, který se skládá z takzvaných geoobjektů. Geoobjekt je prostorový reálný nebo imaginární objekt, který popisuje část prostoru na zemském povrchu. Od ostatních se podle Schejbala (2001) odlišuje svými parametry: geometrií (prostorovou polohou) topologií (polohovými vztahy k ostatním geoobjektům) atributy (charakteristiky) dynamikou (časovými změnami). 10

11 Geometrické parametry geoobjektů Reálný svět se nám jeví jako trojrozměrný. Proto se také u geometrie geoobjektů uvažuje ve třech dimenzích: bezrozměrné geoobjekty body v prostoru, které jsou souřadnicově umístěny, ale mají nulovou délku i plochu jednorozměrné geoobjekty linie, které mají definovanou délku, ale mají nulovou plochu dvojrozměrné geoobjekty polygony (nejjednodušším tvarem je trojúhelník) trojrozměrné geoobjekty tělesa s nenulovým objemem Negeometrické parametry geoobjektů Negeometrické parametry geoobjektů jsou ty vlastnosti, které nejsou založené na geometrické informaci o geoobjektech. Řadí se sem topologické, atributové a časové parametry. Topologické parametry Také u topologie geoobjektů uvažujeme ve třech rozměrech: bezrozměrné geoobjekty uzly (tvoří počáteční a koncové body hran) jednorozměrné geoobjekty hrany, řetězce (vznikají spojením hran v uzlech) dvojrozměrné geoobjekty polygony trojrozměrné geoobjekty tělesa. Mezi těmito prvky pak vznikají vztahy spojení, orientace, přilehlost a obsahování. Uzly jsou bez topologických vztahů. Řetězec vznikne spojením hran v uzlech. Orientace vyjadřuje směr hrany v řetězci. Dva polygony spolu mohou mít společnou hranu, jeden polygon potom k tomu druhému přiléhá. Polygon může obsahovat jiný polygon nebo bod. Atributové parametry Atributové parametry se vztahují ke geoobjektu na základě identifikátoru. Příslušná hodnota atributu potom platí pro jedno místo, pokud je geoobjektem bod, pro celou délku, v případě linie a pro celou plochu, když jde o plošné vyjádření objektu. 11

12 Časové parametry Velmi důležitým parametrem je časový parametr. V mnoha případech je klíčový pro správné užití dat. Udává se jako dodatek k některým atributovým parametrům. Geoobjektem je například penzion. Jeho geometrií jsou jeho zeměpisné souřadnice. Topologie značí polohu na okraji města vedle cesty do vedlejší vesnice. Atributy mohou být například cena za ubytování, telefonní číslo, ale i to jestli je součástí penzionu bazén. Dynamika vyjadřuje změnu telefonního čísla při přečíslování Reprezentace prostorových dat Existují dva základní přístupy, jak převést prostorová data do digitální podoby rastrový a vektorový Rastrová reprezentace V rastrovém modelu jsou data ukládána pomocí sítě pravidelně poskládaných velmi malých plošek (buněk), které neodpovídají svým tvarem objektům, jež zobrazují (http://gama.fsv.cvut.cz/~janaz). Buňky mohou být čtverce, trojúhelníky, šestiúhelníky (viz obr. č. 1). Nejjednodušší a nejpoužívanější je čtvercová síť. Obr. č. 1: Druhy pravidelné rastrové sítě Pramen: Popisné parametry se přiřazují ke každé buňce jediným parametrech, který odpovídá druhu objektu a který se nalézá na ploše dané buňky. Pokud se na ploše jedné buňky vyskytuje více druhů objektů, musí se stanovit přesná kritéria, jaký popisný parametr se buňce přiřadí. 12

13 Vektorová reprezentace Základním stavebním prvkem jsou geometrické prvky, které jsou uvedeny v odstavci Z těchto jednoduchých prvků se reprezentaci skládají složitější objekty. Špagetový model Jeden z nejjednodušších modelů. Každý objekt je definován jako soubor řetězců Souřadnic (viz obr. č. 2). Obr. č. 2: Špagetový vektorový model Pramen: V tomto modelu zcela chybí informace o vztazích mezi objekty, soubory řetězců nemají žádnou logickou strukturu. Model také ukládá každý polygon zvlášť a proto u polygonů, které mají společnou hraniční linii, dochází k zdvojování této linie. Díky své jednoduchosti je tento model používán v počítačové kartografii. 13

14 Topologický model Topologický model vyjadřuje spojení a vazby mezi objekty nezávisle na jejich souřadnicích (Kolář, 2003). Každá hrana začíná a končí v uzlu. Napojením hran za sebou v uzlech vznikají řetězce. Uzavřený řetězec tvoří polygon. Vazby jsou v topologickém modelu ukládány do topologických tabulek. Tyto tabulky slouží jako doplňkové k tabulkám se souřadnicemi jednotlivých bodů, které jsou vytvářeny stejně jako u špagetového modelu (viz obr. č. 3). Obr č. 3: Topologický vektorový model Pramen: Topologický datový model je výhodný zejména pro analýzu prostorových funkcí, které se mohou provádět bez počítání se souřadnicemi. Topologický model je také vhodný pro rychlé odhalování chyb ve vektorovém modelu (chyby například velmi často vznikají při vektorizaci), jako jsou například nežádoucí mezery mezi polygony. 14

15 4.1.4 Přístupy k datovým modelům K rastrové i vektorové reprezentaci, ale i k jejich kombinaci, lze přistupovat dvěma nejběžnějšími přístupy vrstvovým nebo objektovým přístupem Vrstvový přístup Vrstvový přístup vychází z navrhování a vytváření tematických a topografických vrstev a jejich skládáním nad sebe (viz obr. č. 4). Podmínkou pokládání jednotlivých vrstev nad sebe je jejich shodný souřadnicový systém, měřítko a identičnost zobrazovaného území (Schejbal, 2001). Obr. č. 4: Vrstvový přístup Pramen: Objektový přístup Objektový přístup je založen na principech objektově orientovaného programování. Jeho hlavní znaky jsou: každý objekt obsahuje geometrii, topologii, tématiku (atributy) a dále i chování (metody) 15

16 objekty je možné sdružovat do tříd objekt, objekt je pak instancí takovéto třídy je možné vytvářet hierarchické vztahy mezi objekty (rodič potomek) atributy a metody je možné dědit (linie -> komunikace -> silnice, železnice) (Břehovský, Jedlička). Pro navrhovaný geoinformační systém byl použit vrstvový přístup, zejména kvůli tomu, že jej upřednostňuje software, ve kterém byla ročníková práce zpracována. 16

17 4.2 Databáze K uložení objektů a jejich atributů používají moderní GIS databázové systémy. Veškeré informace jsou uloženy v databázi, což je sestava datových souborů tvořící významově jeden celek (Kolář, 2003). Datový soubor si můžeme představit jako množinu datových záznamů, který se skládá z jednotlivých datových polí, ve kterých jsou uloženy jednotlivé informace. Pro přístup k databázi byl vytvořen systém řízení báze dat (DataBase Management System DBMS). Je to soubor programů, který organizuje informace v databázi (http://www.geo.ed.ac.uk). Základní operace pro práci s databází jsou: vytvoření databáze vkládání dat do databáze aktualizace dat v databázi rušení dat v databázi výběr z databáze Databáze a DBMS dohromady tvoří databázový systém (viz obr. č. 5). Obr. č. 5: Databázový systém a komunikace s aplikacemi pomocí DBMS K tomu aby bylo vyhledávání a následné prezentování uložených objektů s atributy co nejrychlejší, je velmi důležité správně navrhnout databázový systém. Základní modely databázových systémů jsou: 17

18 4.2.1 Hierarchický model Hierarchický model organizuje data v jednoduché stromové struktuře (viz obr č. 6). Vrchol stromu se nazývá kořen a je vždy tvořen jedním prvkem. Všechny prvky kromě kořene mají právě jeden nadřazený prvek, který se nazývá rodič a libovolný počet nižších prvků (potomků), ovšem nemusí mít žádného potomka. Žádný podřízený prvek nemůže existovat bez nadřazeného prvku. Obr. č. 6: Hierarchický model databázového systému V hierarchickém modelu je možné snadno dosáhnout vztahu 1:1 (jeden rodič a jeden potomek) a 1:N (jeden rodič a více potomků). Vazbu M:N získáme pouze tak, že zkopírujeme pro všechny rodiče od 1 do M všechny potomky N. Nevýhodou hierarchického modelu je jeho nepružnost; je vhodný pouze pro aplikace se stabilní strukturou. Výhodou je možnost rychlého prohledávání stromové struktury Síťový model Podstatou síťového modelu je použití ukazatelů vyjadřujících vztahy mezi jednotlivými databázovými položkami. Vzhledem k tomu, že tyto ukazatele mohou být lineární i cyklické, lze poměrně snadno pomocí síťového modelu realizovat vztahy N:M, ovšem při větším množství dat začínají být vztahy velmi složité a nepřehledné. Výhodou síťového modelu je opět rychlé vyhledávání (nemusí se prohledávat celá databáze). Kromě složitosti je u síťového modelu nevýhodou složitá aktualizace. V mnoha případech musí autor aplikace znovu vytvořit celý databázový model. 18

19 4.2.3 Relační model Relační model je oproti předcházejícím modelům velmi jednoduchý, je to vlastně jen soubor vzájemně provázaných tabulek (viz obr. č. 7). Relace se mezi tabulkami vytvářejí pomocí shodných sloupců; samotné názvy sloupců nemusejí být totožné, stačí aby data ve společných sloupích měla stejný typ a doménu. Obr č. 7: Relační model databázového systému Obr č. 8: Řešení vztahu M:N v relačním modelu databázového systému 19

20 Data se v tabulkách vyhledávají pomocí názvu sloupce a podle identifikátoru, který je jedinečný pro každou řádku tabulky. Tento identifikátor se nazývá primární klíč. Největší výhodou relačního modelu je jednoduché vytváření relací mezi tabulkami (viz obr. č. 7 a 8). Pokud budeme chtít změnit strukturu databáze, stačí přidat nebo zrušit požadovaný sloupec. Pokud ale budeme chtít zrušit sloupec, pomocí něhož je vytvořena relace s jinou tabulkou, zrušíme i relaci mezi tabulkami. Velmi důležité je, že při provádění změn v relačním modelu nemusíme znovu vytvářet celou strukturu databáze (Salemi, 1993) Objektově orientovaný model Princip objektově orientovaného modelu popisuje Tuček (1998): Každá entita je modelována jako objekt s vlastní identitou. Tato identita se poskytuje objektově orientovaným databázovým systémem a je trvalá pro celý život objektu. Každý objekt je zapouzdřený, tedy chráněný oproti prostředí a má vlastní strukturu (atributy) a vlastní chování (metody). To umožňuje, že objekt je funkční nemusíme se více zajímat o jeho interní procedury, ale jen o jeho chování vůči okolí. Objekty komunikují mezi sebou pomocí zpráv. Pokud objekt dostane pochopitelnou zprávu, reaguje na ni plánovaným způsobem. Objekty se stejnými atributy a metodami jsou popsány jako třída objektů. Individuální objekt se nazývá příkladem instance této třídy. Třída objektů může být rozdělena na subtřídy specializací. Subtřídy dědí atributy a metody nadtřídy. Program ArcGIS, který jsem využil ke zpracování ročníkové práce využívá relační databázový model, ovšem program též obsahuje objektový datový typ BLOB. Tento typ modelu někteří autoři (Břehovský, Jedlička) označují jako objektově-relační. 20

21 4.3 Vektorizace Vektorizace je proces převodu digitálních rastrových dat na digitální vektorová data. Provádí se buď ručně nebo automaticky Ruční vektorizace Ruční vektorizaci můžeme rozdělit do následujících 4 skupin (Lamberts van Bueren in Janssen, Vossepoel, 1994): Slepá vektorizace Vektorizace se provádí na digitalizačním tabletu. Operátor používá myš k vložení počátečního a koncového bodu. Neexistuje zpětná vazba. Interaktivní vektorizace Stejný princip jako slepá vektorizace. Operátor může vložené body sledovat na monitoru počítače. Nevýhodou je, že operáor musí stále otáčet hlavu, při sledování digitalizačního tabletu a monitoru počítače. Skenování a manuální vektorizace Naskenovaná mapa je zobrazena ve vysokém rozlišení na monitoru. Vektorizace se provádí manuálně pomocí myši. Skenování a interaktivní vektorizace Nazývá se též poloautomatická vektorizace. Vektorizace probíhá automaticky, jen v problémových místech ji koriguje operátor Automatická vektorizace Tato vektorizace probíhá plně automaticky. Operátor ji koriguje pomocí úprav rastru před samotnou vektorizací a stanovením několika parametrů. Po provedení automatické vektorizace je většinou nutné opravit chyby ve výsledné vektorové vrstvě (Lamberts van Bueren in Janssen, Vossepoel, 1994). Než se pustíme do automatické vektorizace, je důležité zvážit, zda je rastrový podklad v dostatečné kvalitě. Kdyby v dostatečné kvalitě nebyl, úpravami před vektorizací a po ní bychom zabrali daleko více času, než kdybychom použili metodu skenování a interaktivní vektorizace. 21

22 4.4 Vstup atributových dat Velmi důležitou součástí tvorby GIS je vstup atributových dat. Břehovský, Jedlička člení vstupy atributových dat do následujících kategorií: Manuální vstup atributových dat Nejběžnější způsob zadávání atributových dat je manuálně, pomocí klávesnice. Atributy se navazují na prostorovou část pomocí primárního klíče, který je pro každý atribut jedinečný Skenování atributových dat a rozpoznávání textu Další možností je skenování textu obsahující žádané atributy a poté jeho automatizované rozpoznávání pomocí nějakého nástroje na rozpoznávání písma. Problémem této metody je její pouze částečná úspěšnost. Navozování atributů na prostorovou část probíhá stejným způsobem jako u manuálního vstupu dat Převod atributových dat z externích digitálních zdrojů Tato metoda je nejjednodušší z hlediska provedení, ale je velmi těžké žádaná data získat. Dalším problémem je napojení dat na prostorovou část. Pokud jsou k prostorovým datům již připojena atributová data, která mají shodný sloupec jako data importovaná, jde o velice jednoduchý převod. Pokud jsou však data rozdílná, musí se manuálně vytvořit primární klíč, podle kterého se atributová data k prostorovým připojí. 22

23 5. Geoinformační systém města Vimperka Cílem práce bylo vytvořit geoinformační systém Vimperka se zaměřením na turistiku. Nyní se pokusím popsat, jak jsem při tvorbě geoniformačního systému postupoval. 5.1 Zdroje dat Zdroje dat použitých při tvorbě geoinformačního systému jsem rozdělil na zdroje prostorových, atributových a obrazových dat Zdroje prostorových dat Od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) jsem získal základní mapy odvozené v měřítku 1: Jednalo se o listy Vimperk 2492, 2592 a Podkladem pro turistické značení byla mapa Klubu českých turistů Pošumaví Vimpersko 1: Podkladem pro cyklotrasy byla cyklomapa Klubu českých turistů Šumava Prachaticko 1: Zdrojem pro vycházkový okruh po památkách Vimperka byl popis trasy na oficiálních stránkách města a místní průzkum. Z podkladových map 1:5 000 jsem převzal všechny prostorové prvky kromě trigonometrických a nivelačních bodů, elektrického vedení a veškerých hranic Zdroje atributových dat Atributová data jsem získal místním průzkumem ve Vimperku. U vybraných obchodů v centru města jsem zjišťoval název obchodu, jméno odpovědného vedoucího, otvírací dobu, telefon, fax a webovou adresu. Čísla popisná a názvy ulic jsem získal z Plánu města Vimperka 1:2 000, kterou mi zapůjčil Městský úřad Vimperk. Na základě tohoto mapového podkladu a místního průzkumu jsem určoval také využití ploch. Dalším zdrojem byly webové stránky příslušných obchodů, ubytovacích či stravovacích zařízení, institucí nebo památkových objektů. Informace o památkách jsem dále čerpal z knihy Vimperk, město pod Boubínem (John 1979) Zdroje obrazových dat Fotografie použité při prezentaci památkových objektů jsem nafotil fotoaparátem Practica MTL 3 na filmy Kodak Gold s citlivostlí 200 ISO. 23

24 5.2 Použitý software Pro zpracování geoinformačního systému jsem zvolil software firmy ESRI ArcGIS 8.3, jenž obsahuje mnoho programů a rozšíření. Pro svou práci jsem nejvíce využil programy ArcMap a ArcCatalog. K vektorizaci jsem využil rozšíření ArcScan. Pro úpravu obrázků a fotografií jsem použil Adobe Photoshop 7.0. Webové prezentace jsem vytvářel v HTML editoru 1st Page 2000 od firmy Evrsoft. 5.3 Postup zpracování Zpracování prostorových dat Mapové podklady jsem od ČÚZK získal již v digitální rastrové podobě. Každý mapový list byl reprezentován dvěmi soubory s příponami TIFF a TFW. Soubor s příponou TIFF obsahoval vlastní mapový list v rastrové podobě; soubor TFW obsahoval informace o umístění rastru do souřadného systému. Všechny mapové listy 1:5 000 byly umístěny v souřadném systému JTSK. Po vložení do programu ArcMap je již nebylo nutné georeferencovat; byly připraveny k vektorizaci Vektorizace Když jsem měl rastry načtené v ArcMapu, mohl jsem začít s vektorizací. Vzhledem k tomu, že jsem od ČÚZK získal kvalitní rastrové podklady, zvolil jsem metodu automatické vektorizace. Nejprve jsem si v ArcCatalogu vytvořil liniový shapefile v souřadném systému JTSK (ten jsem vybral z předdefinovaných souřadných systémů Select predefined coordinate system -> Projected Coordinate Systems -> National Grids -> S-JTSK Krovak EastNorth.prj). Vytvořený shapefile a rastrový podklad jsem zobrazil v ArcMapu pomocí funkce Add Da a. t Rastr je nutné před samotnou vektorizací upravit tak, aby nabýval pouze dvou hodnot. To jsem provedl v Layer Properties rastru v záložce Symbology, kde jsem zvolil Categories a Unique Values. Abych mohl používat rozšíření ArcScan, musel jsem ho aktivovat v hlavním menu Tools -> Extensions. Dále jsem pracoval s nástrojem Editor. V něm jsem spustil editaci pomocí příkazu Start Editing. Potom jsem nastavil ve Vectorization Settings hodnoty Intersection Solution (Geometrical), Compression Tolerance (0.1), Smoothing Weight (4) a Gap Closure Tolerance (11). Z rastru jsem musel ještě odstranit grafiku, kterou jsem nechtěl vektorizovat (to jsem provedl pomocí příkazu 24

25 Start Raster Cleanup a nástrojů Raster Painting Toolbar). Byly to zejména popisy částí města, místních částí, mapové značky atd. Po provedení těchto úprav jsem mohl začít se samotnou vektorizací. Příkazem Show Preview jsem zobrazil vektorovou vrstvu a upravil poslední nejasnosti v rastrové vrstvě, které program vyznačuje modrým obarvením rastru v místě konfliktu. Příkazem Generate Features jsem vytvořil vektorovou vrstvu a uložil jí do vytvořené liniové vrstvy pomocí Save Edits v Editoru. Potom jsem musel liniový shapefile převést na polygonový. Liniovou vrstvu jsem exportoval do geodatabáze, kterou jsem vytvořil v ArcCatalogu (File -> New -> Personal Geodatabase). Při exportu bylo ještě nutné vytvořit Feature Dataset, do kterého jsem poté exportovanou vrstvu vložil. Polygony lze vytvořit v již zmíněném Feature Datasetu pomocí příkazu File > New > Polygon Feature Class From Lines Zpracování atributových dat Vzhledem k tomu, že jsem většinu atributových dat získal místním průzkumem, rozhodl jsem se pro manuální vstup atributových dat. Jako primární klíč jsem zvolil sloupec OBJECTID, který se automaticky generuje při vytvoření polygonu. U budov jsem na základě Plánu města Vimperk vkládal adresu a číslo popisné Tvorba databáze V páté kapitole jsem popisoval základní modely databází a jejich výhody. V softwaru ArcGIS 8.3 je k ukládání dat možné použít personální geodatabázi, do které je možné vložit jak prostorová vektorová data, tak data atributová. V rámci ročníkové práce jsem vybudoval geodatabázi, která obsahuje všechna data potřebná pro výstupy, kromě webových prezentací a doprovodných fotografií. Všechny vrstvy jsou uložené ve Feature Datasetu Vimperk a mají shodný souřadný systém JTSK. Jak lze geodatabázi vytvořit, jak se do ní vkládají shapefile a jak se v geodatabázi vytváří polygony jsem již popsal v kapitole Dále jsem v geodatabázi vytvořil vztahy (Relationship Class) mezi vrstvami památky, obchody, turistika a využití ploch, které jsou popsány v kapitole Pro zpřehlednění informací na mapě jsem v geodatabázi vytvořil popis jednotlivých vrstev (Annotation). Ty se vytvářejí v ArcMapu příkazem Label Features a následujícím příkazem Convert Labels to Annotation. Popisy je poté možno ještě upravit nástrojem Edit Annotation. 25

26 5.3.4 Tématická náplň Možnosti prezentace dat z geodatabáze jsem charakterizoval čtyřmi výstupy. První tři výstupy jsou zaměřeny turismus. Poslední výstup je pak uveden spíše jako příklad pro možné další využití Památky a parky Vimperk má jistě mnoho památek, které stojí za zhlédnutí. To si uvědomilo i současné vedení města a začalo podnikat první kroky pro popularizaci památek ve Vimperku. Chci v tomto úsilí městu pomoci, a proto jsem první výstup nazval Památky a parky (viz obr. č. 9). Na základě Plánu města Vimperk jsem vyčlenil památkové objekty a parky. K památkám jsem připojil jejich popis. Výstup obsahuje i popis ulic. Dále jsem připojil fotografii objektu a informace o objektu (toto jsem provedl pomocí příkazu Add Hyperlink). Fotografie a informace jsou zpracovány v HTML kódu. Obr. č. 9: Památky a parky 26

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

7. Geografické informační systémy.

7. Geografické informační systémy. 7. Geografické informační systémy. 154GEY2 Geodézie 2 7.1 Definice 7.2 Komponenty GIS 7.3 Možnosti GIS 7.4 Datové modely GIS 7.5 Přístup k prostorovým datům 7.6 Topologie 7.7 Vektorové datové modely 7.8

Více

Geografické informační systémy GIS

Geografické informační systémy GIS Geografické informační systémy GIS Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským

Více

Geoinformační technologie

Geoinformační technologie Geoinformační technologie Geografické informační systémy (GIS) Výukový materiál l pro gymnázia a ostatní středn ední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ 1357P2006

Více

Geografické informační systémy

Geografické informační systémy Geografické informační systémy Co je to GIS? Tato zkratka se používá pro Geografické Informační Systémy. V současné literatuře se objevuje velké množství definic GIS. Jednu z nejvýstižnějších definic uvádí

Více

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Obsah Státní mapová díla - topografické mapy středních měřítek, Státní

Více

Digitální mapa v projektech veřejné správy. Radek Kuttelwascher ARCDATA PRAHA

Digitální mapa v projektech veřejné správy. Radek Kuttelwascher ARCDATA PRAHA Digitální mapa v projektech veřejné správy Radek Kuttelwascher ARCDATA PRAHA Projekty veřejné správy ARCDATA PRAHA malý tým služeb Partneři DIGIS Georeal T-MAPY VARS KRI 2009 2 Výdejní modul dat ÚAP KÚKK

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje stanovují způsob tvorby ÚKM Jihočeského kraje a její aktualizace do doby než dojde ke zprovoznění RUIAN, poté přechází

Více

http://gis.plzen-city.cz

http://gis.plzen-city.cz MĚSTSKÝ ROK INFORMATIKY Mapový portál města Plzně Předdefinované mapy (nejen) pro veřejnost http://gis.plzen-city.cz Stanislav Štangl Správa GIS, stangl@sitmp.cz SPRÁVA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ MĚSTA PLZNĚ

Více

GIS I cvičení Zimní semestr 2004/2005

GIS I cvičení Zimní semestr 2004/2005 Cvičení 1 Úvod do ArcGIS základní seznámení se software Toto úvodní cvičení by mělo být ukázkou práce s GIS. Seznámíte se s prostředím programu ArcGIS a naučíte se základní orientaci v programu. V některých

Více

ArcGIS Online Subscription

ArcGIS Online Subscription ArcGIS Online Subscription GIS pro organizace ArcGIS Online je GIS v cloudu. Poskytuje služby GIS v prostředí internetu, ať už se jedná o úložné místo, publikaci mapových a geoprocessingových služeb, nebo

Více

Datový sklad KGI/APGPS. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci

Datový sklad KGI/APGPS. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Datový sklad KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Environmentální vzdělávání rozvíjející uplatnění v praxi

Více

KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY. Ondřej Chour

KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY. Ondřej Chour KATEDRA APLIKOVANÉ GEOINFORMATIKY A KARTOGRAFIE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Ondřej Chour Využití GIS v samosprávě (modelové území Úštěk) Ročníková práce Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Přemysl

Více

POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ

POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ POKROČILÉ POUŽITÍ DATABÁZÍ Barbora Tesařová Cíle kurzu Po ukončení tohoto kurzu budete schopni pochopit podstatu koncepce databází, navrhnout relační databázi s využitím pokročilých metod, navrhovat a

Více

Ing. arch. Zuzana Syrová. Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy památkové péče

Ing. arch. Zuzana Syrová. Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy památkové péče Ing. arch. Zuzana Syrová Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy památkové péče Památkový geografický informační systém (PaGIS) Projekt CARARE a informační systémy

Více

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO GEOINFORMATIKA JE spojením informatiky a geografie uplatnění geografie v počítačovém prostředí je obor, který

Více

Publikování map na webu - WMS

Publikování map na webu - WMS Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Publikování map na webu - WMS Autor: Ondřej Dohnal, Martina Černohorská Editor: Filip Dvořáček Praha, duben 2010 Katedra mapování a kartografie

Více

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 19. letní geografická škola 25.8.2011, Brno, Obsah prezentace Rezort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Více

Metodický list s komponentou ICT

Metodický list s komponentou ICT Metodický list s komponentou ICT Téma: Základy práce s webovou aplikací ArcGIS online Časový rámec: 2 hodiny Cíl: seznámení s webovým nástrojem ArcGIS online, tvorba jednoduchých map v režimu freeware

Více

Geografické informační systémy Říčany

Geografické informační systémy Říčany Téma aktivity: GIS v oblastním městě republiky Předmět: Vazba na ŠVP: GIS 4., 5. ročník, seminář ze zeměpisu Tematický celek: GIS, ČR Doporučený věk žáků: 16-19 let Doba trvání: 28 minut Specifické cíle:

Více

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartografická webová aplikace Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vzniku dokumentu: 3. 11. 2011 Datum poslední aktualizace: 10. 12. 2011 Cíl

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

9 Prostorová grafika a modelování těles

9 Prostorová grafika a modelování těles 9 Prostorová grafika a modelování těles Studijní cíl Tento blok je věnován základům 3D grafiky. Jedná se především o vysvětlení principů vytváření modelů 3D objektů, jejich reprezentace v paměti počítače.

Více

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS

RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS RELAČNÍ DATABÁZE ACCESS 1. Úvod... 2 2. Základní pojmy... 3 3. Vytvoření databáze... 5 4. Základní objekty databáze... 6 5. Návrhové zobrazení tabulky... 7 6. Vytváření tabulek... 7 6.1. Vytvoření tabulky

Více

Jednotlivé prvky mohou být vektorově reprezentovány pomocí: - bodů - linií - ploch (nebo-li polygonů)

Jednotlivé prvky mohou být vektorově reprezentovány pomocí: - bodů - linií - ploch (nebo-li polygonů) Vektorizace digitalizace prostorových dat Při vektorizaci vytváříme digitální vektorovou reprezentaci vybraných prostorových prvků jako například geologických jednotek, dokumentačních bodů, zlomů, vodních

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

6. Moderní informační technologie a terénní výuka

6. Moderní informační technologie a terénní výuka 6. Moderní informační technologie a terénní výuka 6.1. Moderní technologie v geoinformatice Jak již bylo zmíněno, k nejmodernějším metodám prezentace GIS dat slouží tzv. 3D vizualizace. Aplikací samotných,

Více

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Zeměměřický úřad DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Ing. Bohumil Vlček Zeměměřický úřad Odbor správy a užití geoinformací 8. 11. 2013 Geografické informace poskytované ZÚ Geografické podklady, produkty

Více

44 Organizace akcí. Popis modulu. Záložka Seznam akcí

44 Organizace akcí. Popis modulu. Záložka Seznam akcí 44 Organizace akcí Modul Organizace akcí slouží k přípravě a plánování různých společenských, sportovních, kulturních, apod. akcí. Tyto akce je možné dále dělit do částí (ve stromové struktuře) a plánovat

Více

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat)

DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS. (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 61 DATABÁZE - ACCESS (příprava k vykonání testu ECDL Modul 5 Databáze a systémy pro zpracování dat) DATABÁZE A SYSTÉMY PRO UCHOVÁNÍ DAT 62 Databáze a systémy pro uchování

Více

Staré mapy v prostředí Internetu

Staré mapy v prostředí Internetu Staré mapy v prostředí Internetu Vladimír Brůna, Kateřina Křováková Laboratoř geoinformatiky UJEP, Dělnická 21, 434 01 Most tel./fax: 476 137 448, e-mail: bruna@geolab.cz, cariad@geolab.cz http://www.geolab.cz

Více

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a paměťových institucí Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz - první výsledek spolupráce VÚGTK a

Více

Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost

Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Geoinformace ve veřejné správě 27. 28. 5. 2013, Praha http://geoportal.cuzk.cz Přehled prezentace

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS 03.220.01;35.240.60 Inteligentní dopravní systémy (ITS) Rozšíření specifikací mapové

Více

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Přehled vhodných metod georeferencování starých map Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního

Více

Státní mapová díla (1)

Státní mapová díla (1) Státní mapová díla (1) Státní mapová díla Přednáška pro úředníky státní správy a samosprávy Dne 25.11.2014, 9:00-9:45 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí

Více

Příručka k datovému modelu pro ÚAP

Příručka k datovému modelu pro ÚAP T-MAPY spol. s r.o. Nezvalova 850 500 03 Hradec Králové tel.: +420 495 513 335 fax: +420 495 513 371 e-mail: info@tmapy.cz http://www.tmapy.cz http://www.tmapserver.cz Příručka k datovému modelu pro ÚAP

Více

Sociodemografická data v GIS

Sociodemografická data v GIS Sociodemografická data v GIS Ing. Sylva Vorlová ARCDATA PRAHA, s.r.o. O čem budu hovořit Kdo jsme Komponenty webového GIS Sociodemografická data Esri Geografická databáze ArcČR 500 Geoportál Open Data

Více

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

Mapový server Marushka. Technický profil

Mapový server Marushka. Technický profil Technický profil Úvodní informace Mapový aplikační server Marushka představuje novou generaci prostředků pro publikaci a využívání dat GIS v prostředí Internetu a intranetu. Je postaven na komponentové

Více

Příloha 2 - Technická specifikace Digitálního repositáře

Příloha 2 - Technická specifikace Digitálního repositáře Příloha 2 - Technická specifikace Digitálního repositáře Strana 1 Hardwarová infrastruktura Návrh řešení musí obsahovat návrh hardwarové infrastruktury. Doporučujeme využít stávající infrastrukturu zadavatele.

Více

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 IČ: 25472593 MK Consult, v.o.s. Drážďanská 493/40, 40007 Ústí nad Labem tel.,fax 47550500408, e-mail info@mkconsult.cz Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 Základní popis programu Kompas 3.2 Systém

Více

46 Objekty a atributy

46 Objekty a atributy 46 Objekty a atributy Modul Objekty a atributy je určen pro pokročilé uživatele zodpovědné za mapování přístupnosti architektonických bariér. Modul umožňuje stanovit jaké objekty budou mapovány, jaké skutečnosti

Více

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Nejpřesnějším modelem Země je glóbus. Všechny tvary na glóbu odpovídají tvarům na Zemi a jsou zmenšeny v poměru, který udává měřítko glóbu. Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu.

Více

Zdroje mapových podkladů

Zdroje mapových podkladů 1 Zdroje mapových podkladů Jan Langr Teoretická průprava Zdroje podkladových dat Získání mapových podkladů Ceny podkladových dat Georeference OCD souboru a podkladů Podpora WMS v OCAD 11 Professional a

Více

Příručka pro vyhledávání v digitálním archivu Aip Safe III

Příručka pro vyhledávání v digitálním archivu Aip Safe III Příručka pro vyhledávání v digitálním archivu Aip Safe III OBSAH PŘÍRUČKA PRO VYHLEDÁVÁNÍ V DIGITÁLNÍM ARCHIVU AIP SAFE III OBSAH 1. UŽIVATELSKÉ ROZHRANÍ 1.1. HLAVNÍ STRÁNKA 1.2. HORIZONTÁLNÍ MENU 1.3.

Více

GEOINFORMATICKÁ PODPORA CHARAKTERISTIKY OBYVATELSTVA ČESKÉHO SLEZSKA

GEOINFORMATICKÁ PODPORA CHARAKTERISTIKY OBYVATELSTVA ČESKÉHO SLEZSKA GEOINFORMATICKÁ PODPORA CHARAKTERISTIKY OBYVATELSTVA ČESKÉHO SLEZSKA Bakalářská práce SIRNÝ Lukáš Institut geoinformatiky VŠB - Technická univerzita Ostrava 17. Listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba E mail:

Více

Organizace státní zeměměřické služby

Organizace státní zeměměřické služby Organizace státní zeměměřické služby Český úřad zeměměřický a katastrální ( ČÚZK )... je ústředním orgánem státní správy zeměměřictví a katastru adresa: Pod sídlištěm 1800/9, Kobylisy, 18211 Praha 8 V

Více

Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací.

Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací. Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací. Během dosavadní činnosti společnost navázala dlouhodobou spolupráci

Více

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Brno www.vumop.cz Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Brno 2014 Ing. Michal Pochop Vyhláška č. 13/2014

Více

Bezešvá vektorová reprezentace III. vojenského mapování

Bezešvá vektorová reprezentace III. vojenského mapování Bezešvá vektorová reprezentace III. vojenského mapování David Velhartický Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, Geomatika e-mail: david.velharticky@seznam.cz Abstrakt:

Více

Portál veřejné správy ČR - CENIA

Portál veřejné správy ČR - CENIA Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra Geografická data nekomerční nebo volně dostupná komerční státní správa privátní sféra všeobecná specializovaná pokrývají celé území

Více

PŘEHLED A MOŽNOSTI VYUŽITÍ WEBOVÝCH MAPOVÝCH SLUŽEB

PŘEHLED A MOŽNOSTI VYUŽITÍ WEBOVÝCH MAPOVÝCH SLUŽEB ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY PŘEHLED A MOŽNOSTI VYUŽITÍ WEBOVÝCH MAPOVÝCH SLUŽEB Ústav rozvoje hlavního města Prahy publikuje prostřednictvím ArcGIS Serveru mnohé webové mapové služby (v souřadnicovém

Více

1. Vizuální porovnání. pouze vytvoření výkresu, nutno mít 2 datové rámce a nastaveno stejné měřítko u dat. Rámců (Data Frame Properties)

1. Vizuální porovnání. pouze vytvoření výkresu, nutno mít 2 datové rámce a nastaveno stejné měřítko u dat. Rámců (Data Frame Properties) 1. Vizuální porovnání pouze vytvoření výkresu, nutno mít 2 datové rámce a nastaveno stejné měřítko u dat. Rámců (Data Frame Properties) 1 2. Roztřídění dle krajinného krytu Pouze úprava legendy a vytvoření

Více

Nemocnice. Prvotní analýza a plán projektu

Nemocnice. Prvotní analýza a plán projektu Nemocnice Projekt do předmětu AIS Prvotní analýza a plán projektu Lukáš Pohl, xpohll00, xkosti03 Jan Novák, xnovak79 2009/2010 1 Neformální specifikace FN potřebuje informační systém, který bude obsahovat

Více

Database engine (databázový stroj, databázový motor, databázové jádro) Systém řízení báze dat SŘBD. Typy SŘBD podle způsobu práce s daty

Database engine (databázový stroj, databázový motor, databázové jádro) Systém řízení báze dat SŘBD. Typy SŘBD podle způsobu práce s daty Systém řízení báze dat SŘBD programový systém umožňující vytvoření, údržbu a použití báze dat databáze program Database engine (databázový stroj, databázový motor, databázové jádro) funkce: přenos (načítání)

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Georeferencované mapové podklady z WMS služeb

Georeferencované mapové podklady z WMS služeb Georeferencované mapové podklady z WMS služeb Workshop Příprava mapových podkladů chata Junior, Kunčice u Starého Města pod Sněžníkem 24.-25. 1. 2015 web, web service, web-map-services web klient (IExploler,

Více

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu.

154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu. 154GEY2 Geodézie 2 6. Státní mapová díla ČR a účelové mapy pro výstavbu. 6.1 Mapa, plán. 6.2 Rozdělení map. 6.3 Metody kartografického vyjadřování na mapách. 6.3.1 Polohopis. 6.3.2 Výškopis. 6.3.3 Popis.

Více

Hierarchický databázový model

Hierarchický databázový model 12. Základy relačních databází Když před desítkami let doktor E. F. Codd zavedl pojem relační databáze, pohlíželo se na tabulky jako na relace, se kterými se daly provádět různé operace. Z matematického

Více

Informatika a výpočetní technika

Informatika a výpočetní technika Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Informatika a výpočetní technika Charakteristika

Více

SmartMaps OFFICE Mapový informační systém pro PC

SmartMaps OFFICE Mapový informační systém pro PC SmartMaps OFFICE Mapový informační systém pro PC Ideální mapový software pro správu vlastních objektů a databází, pro optimalizaci naplánovaných cest a pro tvorbu mapových výřezů pro tisk a www. Software

Více

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Přednáška byla zpracována s využitím dat a informací uveřejněných na http://geoportal.cuzk.cz/ k 16.3. 2015. Státní mapová díla jsou stanovena nařízením vlády

Více

Prezentace pro VŠE Praha 13.12.2013

Prezentace pro VŠE Praha 13.12.2013 Prezentace pro VŠE Praha 13.12.2013 Obsah Úvod přednášky Geocontrolling Geografické informace a podnikání Co je to Geocontrolling? Geografický informační systém (GIS) Podpora studentů Diskuse Kontakty

Více

Tenký mapový klient HZS ČR

Tenký mapový klient HZS ČR MV GŘ HZS ČR Tenký mapový klient HZS ČR Návod plk. Ing. Jan Brothánek 23.9.2014 Obsah Základní uživatelské rozhraní aplikace... 2 Volba podkladové mapy... 2 Pohyb s mapou... 2 Zobrazení vrstev... 5 Kontextové

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Platforma ArcGIS. Platforma ArcGIS se skládá ze čtyř komponent: dat, zdrojů, portálu a aplikací.

Platforma ArcGIS. Platforma ArcGIS se skládá ze čtyř komponent: dat, zdrojů, portálu a aplikací. Platforma ArcGIS Platforma ArcGIS Platforma ArcGIS je tvořena datovým obsahem, službami a softwarovými produkty, které spolu vzájemně komunikují. Je určena každému, kdo chce snadno a rychle sdělit informaci

Více

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY Internet World Wide Web FTP, fulltext e-mail, IP adresa webový prohlížeč a vyhledávač CÍLE KAPITOLY Pochopit, co je Internet

Více

MS Project jako nástroj pro analýzu spolehlivosti

MS Project jako nástroj pro analýzu spolehlivosti MS Project jako nástroj pro analýzu spolehlivosti Petr Kolář 1. Představení aplikace MS Project Manažeři, kteří koordinují plánování, průběh a hodnocení libovolných projektů, jsou nuceni pracovat s velkým

Více

Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu

Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu Kontrola adresních míst v ISÚI bez definičního bodu Vybudování Registru územní identifikace, adres a nemovitostí a modernizace Informačního systému katastru nemovitostí ČÚZK Kontrola č. 4_AMbezDBv.01 Strana

Více

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ

ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ ELEKTRONICKÝ DIGITÁLNÍ I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY...1 II. MAPA EDPP...4 III. REGISTRACE A PŘIHLÁŠENÍ...5 IV. MAPOVÁ APLIKACE DPP...6 I. DIGITÁLNÍ POVODŇOVÉ PLÁNY Ve spodní části úvodní stránky se nachází

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

GIS a DPZ v geologii. Geoinformační systémy. Dálkový průzkum Země. Ondrej Lexa. Karel Martínek

GIS a DPZ v geologii. Geoinformační systémy. Dálkový průzkum Země. Ondrej Lexa. Karel Martínek GIS a DPZ v geologii Geoinformační systémy Ondrej Lexa Dálkový průzkum Země Karel Martínek Cíle získat nejzákladnější teoretické znalosti terminologie a principů GIS a DPZ žijeme v informačním věku postindustriální

Více

8.2 Používání a tvorba databází

8.2 Používání a tvorba databází 8.2 Používání a tvorba databází Slide 1 8.2.1 Základní pojmy z oblasti relačních databází Slide 2 Databáze ~ Evidence lidí peněz věcí... výběry, výpisy, početní úkony Slide 3 Pojmy tabulka, pole, záznam

Více

Tvorba modelů geodatabází pro ArcGIS 9.x

Tvorba modelů geodatabází pro ArcGIS 9.x UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOINFORMATIKY Martin KADLČÁK Tvorba modelů geodatabází pro ArcGIS 9.x Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdena Dobešová, Ph.D. Olomouc

Více

Úvod. Program ZK EANPRINT. Základní vlastnosti programu. Co program vyžaduje. Určení programu. Jak program spustit. Uživatelská dokumentace programu

Úvod. Program ZK EANPRINT. Základní vlastnosti programu. Co program vyžaduje. Určení programu. Jak program spustit. Uživatelská dokumentace programu sq Program ZK EANPRINT verze 1.20 Uživatelská dokumentace programu Úvod Základní vlastnosti programu Jednoduchost ovládání - umožňuje obsluhu i málo zkušeným uživatelům bez nutnosti většího zaškolování.

Více

Jádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb:

Jádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb: Technologie Marushka Základním konceptem technologie Marushka je použití jádra, které poskytuje přístup a jednotnou grafickou prezentaci geografických dat. Jádro je vyvíjeno na komponentním objektovém

Více

Manuál pracovních postupů v GIS pro oblast sociálního výzkumu a sociální práci

Manuál pracovních postupů v GIS pro oblast sociálního výzkumu a sociální práci Manuál pracovních postupů v GIS pro oblast sociálního výzkumu a sociální práci pracovní postupy v GIS zpracování statistických dat atributové a prostorové výběry dat interpolační metody geostatistické

Více

POPIS VÝMĚNNÉHO FORMÁTU XML

POPIS VÝMĚNNÉHO FORMÁTU XML POPIS VÝMĚNNÉHO FORMÁTU XML Příloha č. 5 k Z_OIS_006 Provozní řád digitální technické mapy města Mostu Stránka 1 z 8 OBSAH 1 PRINCIPY VÝMĚNNÉHO FORMÁTU DTMM MOST... 2 2 STRUKTURA VÝMĚNNÉHO FORMÁTU... 3

Více

Úvod do email systému

Úvod do email systému Úvod do email systému Základní informace Toto emailové prostředí je rozloženo do tří hlavních částí - rámců. Levý rámec zobrazuje aktuálně přihlášené složky. V pravé části strany se realizuje veškerá činnost

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída:

DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída: DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP Maturitní projekt Vypracoval: Denis Ptáček Třída: 4B Rok: 2014/2015 Obsah 1. Použité nástroje... 3 1.1 NetBeans

Více

GEOM LITE - MANUÁL hlavní obrazovka

GEOM LITE - MANUÁL hlavní obrazovka GEOM LITE - MANUÁL hlavní obrazovka Levý panel Pomoci levého panelu je možné vybírat aktivní vrstvy, měnit jejich průhlednost a pořadí. V dolní části je zobrazena legenda. Horní panel V horním panelu se

Více

GIS jako důležitá součást BI. Jan Broulík, Petr Panec ARCDATA PRAHA, s.r.o.

GIS jako důležitá součást BI. Jan Broulík, Petr Panec ARCDATA PRAHA, s.r.o. GIS jako důležitá součást BI Jan Broulík, Petr Panec ARCDATA PRAHA, s.r.o. ARCDATA PRAHA, s.r.o. THE GEOGRAPHIC ADVANTAGE Motto Sladit operační taktiku s organizační strategií Strategie bez taktiky je

Více

GIVS 2013 28. 5. 2013 Praha

GIVS 2013 28. 5. 2013 Praha Autorské právo v geoinformatice GIVS 2013 28. 5. 2013 Praha www.cagi.cz Sekce GIVS 2013 Autorské právo v geoinformatice 11.15 11.45 RNDr. Alena Vondráková Univerzita Palackého v Olomouci Práce s prostorovými

Více

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Obec Senorady Miroslav Patočka 2006 Obsah: 1. Úvodní informace 1.1 Informace pro uživatele 1.1.1 Přístupnost HTML, PDA, WAP, XML

Více

Globema CS s.r.o. NetStork. Popis funkcí

Globema CS s.r.o. NetStork. Popis funkcí Globema CS s.r.o. NetStork Popis funkcí Obsah 1 Automatizovaná kontextová nápověda... 3 2 Automaticky generovaná interaktivní schémata... 3 2.1 Schémata průběhů trubek, výkopů... 4 2.2 Schémata šachet...

Více

11.9.2010. X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal

11.9.2010. X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal Geoportál ČÚZK -data a služby resortu na internetu Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 1 Obsah prezentace Úvod důvody pro geoportálové řešení, historie Základní funkce a vstupní rozhraní Geoportálu Popis aplikací

Více

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042 GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ GIS, Antonín Hlosta HLO042 OSNOVA Idea metody historie Precizní zemědělství Odhady zemědělské produkce Vstupní zdroje Význam Technologie Aplikace GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ Jedná se o využití

Více

Přehled nabízených kurzů

Přehled nabízených kurzů WINDOWS XP ZÁKLADY OBSLUHY Seznámení s osobním počítačem Periferie osobního počítače (monitory, tiskárny, skenery...) Obsluha klávesnice Práce s myší Prostředí MS Windows XP Plocha Menu Start Soubor, ikona,

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Tvorba digitálního modelu terénu a animací v něm. - ročníková práce -

Tvorba digitálního modelu terénu a animací v něm. - ročníková práce - Tvorba digitálního modelu terénu a animací v něm - ročníková práce - Lucie Knížová 3. kartografie a geoinformatika 2002-2003 OBSAH 1. Úvod.. 2. Podklady pro tvorbu DMT. 3. Tvorba DMT. 4. Otázka přesnosti

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE WEBOWÉ STRÁNKY TŘÍD KAMIL POPELKA ZÁVĚREČNÁ MATURITNÍ PRÁCE BRNO 2011 Prohlášení Prohlašuji, že maturitní práce je mým původním autorským dílem, které

Více

Ceník dat a výstupů z datových souborů Geografického informač. systému města Plzně

Ceník dat a výstupů z datových souborů Geografického informač. systému města Plzně Ceník dat a výstupů z datových souborů Geografického informač. systému města Plzně Výdej produktů SITMP se řídí Pravidly pro poskytování výstupů z datových souborů GIS města Plzně, schválených usnesením

Více

S databázemi se v běžném životě setkáváme velmi často. Uvádíme běžné použití databází velkého rozsahu:

S databázemi se v běžném životě setkáváme velmi často. Uvádíme běžné použití databází velkého rozsahu: Úvod do databází Základní pojmy Databáze je množina záznamů, kterou shromažďujeme za nějakým konkrétním účelem. Databáze používáme zejména pro ukládání obsáhlých informací. Databázové systémy jsou k dispozici

Více

SCHÉMA aplikace ObčanServer

SCHÉMA aplikace ObčanServer SCHÉMA aplikace ObčanServer záložka prohlížeče pro Občanserver erb a název obce odkaz na stránky fy DIGIS PŘEHLEDKA zobrazení místa na mapě v rámci celého území, tlačítka pro práci s mapou informace, měření,

Více

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem Vratislava Janovská, Petra Šímová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta

Více