František David Krch, Hana Drábková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "František David Krch, Hana Drábková"

Transkript

1 Současné změny životního stylu a duševní zdraví české mládeže František David Krch, Hana Drábková

2 František David Krch, Hana Drábková Published in March 1999 by: OPEN SOCIETY INSTITUTE CENTER FOR PUBLISHING DEVELOPMENT ELECTRONIC PUBLISHING PROGRAM Open Society Institute Center for Publishing Development Electronic Publishing Program Október 6. u. 12 H-1051 Budapest Hungary This work was prepared under financial support from the Research Support Scheme of the Open Society Support Foundation. Research Support Scheme Bartolomějská Praha 1 Czech Republic The digitization of this report was supported by the Electronic Publishing Development Program and the Higher Education Support Program of the Open Society Institute Budapest. Digitization & conversion to PDF by: Virtus Libínská Praha 5 Czech Republic The information published in this work is the sole responsibility of the author and should not be construed as representing the views of the Open Society Institute. The Open Society Institute takes no responsibility for the accuracy and correctness of the content of this work. Any comments related to the contents of this work should be directed to the author. All rights reserved. No part of this work may be reproduced, in any form or by any means without permission in writing from the author.

3 Contents Úvod Vztah ke společnosti - sociální postoje Vztah k vlastní osobě Vztah k hodnotám Volný čas Rodinné, přátelské a partnerské vztahy Tělesné charakteristiky, vztah ke svému tělu Výživa, jídelní postoje a zvyklosti Zdravotní a psychické problémy Poruchy příjmu potravy Kouření cigaret a alkohol - postoje, konzumace Jiné psychoaktivní látky - postoje, konzumace...45 Závěr...48 Literatura...50

4

5 1 Úvod Úvod V rámci současných sociálních, ekonomických, technických a politických změn získává obzvláštní význam životní styl, jako individuální a kolektivní výraz podobnosti a odlišnosti v sociálním chování (Bourdieu 1984, Giddens 1991). Životní styl představuje vzor sociálních praktik, které skýtají hmotný předobraz osobní identity (Giddens, 1991). Tyto praktiky zahrnují styl oblékání, stravování, práce, trávení volného času a jsou relativně otevřené změnám v pokročilých společnostech, kde se lidé rychleji adaptují na nové podmínky a zájmy. Ve vyspělé společnosti charakterizované vysokou mírou osobního rozhodování mohou hrát životní styly rozhodující roli při určování zdravotního stavu a předpokládané délky života. Toto rozhodování však není jednoduché, protože v současné společnosti jsou jedinci konfrontováni s rozmanitými možnostmi výběru a současně jsou stále ve své volbě určováni reálnými životními možnostmi. Životní styl je založen na souhře voleb a možností, s výběrem jako nejdůležitější proměnnou. Rozhodnutí o kouření, pití alkoholu a tělesném cvičení záleží především na jedinci, i když společenské normy, socioekonomické zdroje a skupinové tlaky jsou velmi důležité. Zdraví se stává předností - něčím, co vytváří jedinec. Ve vznikající postmoderní společnosti zažívají tradiční autority včetně medicíny úpadek postavení a lidé jsou více ponecháni svému osobnímu rozhodnutí o způsobu zdravotní péče. K destabilizaci životního stylu přispívá větší flexibilita života a myšlení v moderních společnostech, kde je tato destabilizace vnímána spíše pozitivně. Jako vývoj přinášející pocit, že každý ve společnosti má možnost a měl by vylepšovat" svůj životní styl bez ohledu na věk a sociální původ. Podle Bourdieuea (1984) tento vývoj spočívá v expanzi a legitimizaci životního stylu vyšší střední třídy a jeho hlavní důraz je především v péči o tělo. Jak vysvětluje Shilling (1993), v podmínkách moderní společnosti se tělo stává zvýšeně důležitým pro pocit sebe sama, který je přetvářen volbami životních stylů. Někteří lidé však mají větší možnosti a zdroje k naplnění svých rozhodnutí a výběru, pokud jde o realizaci svých zájmů, přání i uspokojení potřeb. Možnost tak omezuje výběr životního stylu. Samotný výběr je však determinován i minulou zkušeností a úrovní realizace individua v určitých sociálních a ekonomických podmínkách. Bourdieu uvádí, že nezávislost nepřichází bez sociálních podmínek nezávislosti. Různé společenské vrstvy preferují různé cesty ke zdraví s ohledem na kvalitu, rozsah a odlišnost zdravých životních stylů. Ekonomicky méně rozvinuté země mají jednak menší (odlišné) možnosti k realizaci určitého životního stylu, jednak jejich konzum může sledovat uspokojení odlišných aktuálních potřeb a vyplývat z odlišné sebepercepce a sociální zkušenosti. V případě rychlých sociálních změn tak může dojít k větší diverzifikaci životního stylu u různých vrstev obyvatelstva s ohledem na věk, vzdělání a ekonomickou situaci než je tomu běžné ve stabilních moderních společnostech. Přijetí a ztotožnění se s určitým životním stylem může být v tomto rozporuplném sociálním kontextu vyhrocenější a spojené s odlišnými atributy. Individuální výběr může být často jen deklarativní (výběr neodpovídá podmínkám, ale ani skutečné vzory chování neodpovídají výběru), nebo může nabývat extrémních poloh (potřeba zdůraznit odlišnost, přiblížit se nereálnému standardu, bránit se apod.). Pro transformující se tzv. postkomunistické země je příznačná nesouměrnost probíhajících politických, sociálních, kulturních a ekonomických změn, kdy výběr, určovaný kulturními vzory, informacemi a nabídkou trhu, nemusí odpovídat životním možnostem limitovaným ekonomickou situací a dosavadní životní zkušeností velké části obyvatelstva, která se nemusí stačit těmto změnám adaptovat. Výsledkem může být zpochybnění tohoto výběru ( to není pro nás ), pocit ohrožení a odpor ke změně glorifikující uzavřenost společenství a tradiční hodnoty. Samotná otázka výběru, který může být v tomto kontextu nejistý, a tedy ohrožující, může být zpochybňována ve prospěch zdůraznění významu podmínek. Tento přístup navíc koresponduje s tradičními postoji a dominující zkušeností většiny obyvatelstva v posledních desetiletích, kdy možnost osobní volby byla nejenom potlačována, ale i zpochybňována. Větší důraz na osobní výběr při volbě životního stylu, vyšší úroveň prokazované spoluúčasti (volný čas, racionální výživa, alkohol, kouření...) proto pokládáme za dobrý ukazatel pozitivní adaptace standardům moderní společnosti nebo tak často zmiňované tzv. westernalizace.

6 2 Úvod Rychlost kulturních a sociálních změn v České Republice pravděpodobně výrazněji než v tzv. západních zemích předstihuje přirozený generační posun v řadě zásadních životních postojů, generačních zkušeností a návyků, které limitují životní možnosti a výběr. Dosavadní sociální hodnoty a standardy jsou často netrpělivě odmítány a pro nové ještě chybí nejenom podmínky, ale zejména pak odpovídající, diferencované a přístupné vzory s jasnější strukturou. Výsledkem může být zdání, že všechno je možné" (případně, že nic není možné) nebo netrpělivá snaha rychle se přiblížit novému životnímu stylu, zaměřená především na některé jeho vnější a snadno dostupné znaky. V určitém období a u určitých populačních skupin tak může nabývat nebezpečných variant (například rychle se zvyšující incidence toxikománie nebo poruchy příjmu potravy). K identifikaci s nevhodnými vzory postojů a chování může přispívat i destabilizace stávajících norem a hodnot a s tím spojený stres a nejistota promítající se do osobního, rodinného i sociálního života. Tato překotná westernalizace může mít nejen řadu sociálně patologických konotací, ale zejména pak může snižovat význam nezbytnosti orientace na pozitivní znaky moderní, demokratické a otevřené společnosti. Dospívání je tradičně vnímáno jako období formování vlastní identity v kontextu existující sociální reality. Tyto procesy vymezování a definování vlastního Já", změny životní orientace, aktualizace nových potřeb a adaptace na každodenní život dospívajících mohou být analyzovány na různých úrovních, různým způsobem a v různém kontextu. Strukturu studie a výzkumné nástroje jsme se snažili zvolit tak, aby komplexně postihovaly danou problémovou oblast a umožňovaly její diferencovaný popis. Vzorek a metoda Česká Republika má 10,5 milionů obyvatel, z nichž je obyvatel, tj. 7,9% ve věku od 14 do 19 let. Podle údajů Českého stat. úřadu je v Praze ( ) dospívajících ve věku let, tj. 8 % celkové populace, v okresu České Budějovice ( ) je v tomto věku osob, tj. 8,2%. Tato věková proporce se přirozeně může měnit. V daném případě odráží určitou nerovnoměrnost populačního vývoje v Česko-slovensku, zejména období baby-boomu v letech 1973 až Na skladbě sledovaného vzorku se projevilo i prodloužení povinné školní docházky na devět let, které proběhlo v roce Z tohoto důvodu jsou ve sledovaném vzorku proporčně méně zastoupeni studenti prvních ročníků, tj. v nejnižším věkovém pásmu z rozmezí mezi 15 a 19 lety. Životní styl české mládeže, její postoje a chování jsme sledovali za pomoci dotazníku administrovaného na pražských a budějovických gymnáziích, středních a učňovských školách. Celkem bylo distribuováno 1296 dotazníků. Po vyloučení 43 nevalidních nebo neúplných dotazníků jsme získali 1253 dotazníků (návratnost 96,7 %), které byly zpracovány. V proporci k počtu obyvatel České Republiky jsme získali údaje od 0,15% všech dospívajících v tomto věku. České Budějovice byly vybrány jako reprezentant poměrně sociálně stabilní mimopražské a venkovské populace s agrikultur. tradicí a poměrně malou migrací. Velkoměstská populace bývá oproti venkovské často pokládána za přístupnější (otevřenější) vnějším vlivům a změnám, ale současně i za ohroženější z hlediska výskytu možných sociálně patologických jevů. Předpokládali jsme, že ve školách v Českých Budějovicích studují žáci především z jihočeského regionu. Poměr škol v Praze a Budějovicích byl zvolen 2 : respondentů (67%) bylo z Prahy, 414 (33%) z Budějovic. Při výběru respondentů jsme se snažili dodržet reálnou proporci návštěvnosti jednotlivých typů škol. Typ školy (druh studia) jsme považovali za jednu z možných společensko-ekonomických proměnných odrážejících životní podmínky (vzdělanost, sociální prestiž, rodinné zázemí, kupní síla apod.) dospívajících. Základních poměr při výběru škol (gymnázia, SŠ, OUŠ) byl zvolen 1 : 2 : 2. Školy byly vybrány ze seznamu škol počítačem na základě náhodného výběru čísel. V Praze bylo vybráno jedno státní a jedno soukromé gymnázium, SŠ chemická, stavební, zdravotní a obchodní akademie, SOU elektrotechnická, zpracování masa a potravin, strojírenské a zdravotní. V Budějovicích bylo vybráno státní gymnázium, SŠ zemědělská a ISŠ technická, SOU stavební a Středisko prakt. vyučování - obor kadeřnictví. Poměr respondentů studujících na jednotlivých typech škol (22,3% respondentů studovalo na gymnáziu, 34,2% na SŠ a 43,5 na SOU) zhruba

7 3 Úvod odpovídal poměru studujících na gymnáziích, SŠ a SOU v Praze (24,3% : 42 % : 33,7%) a v Budějovicích (22,4% : 33,9% : 43,7%) v roce 1996 (údaje Státní statistický úřad). Sledovaný vzorek byl poměrně vyvážený pokud jde o pohlaví respondentů. Zpracovali jsme data od 614 mužů (49% respondentů) a 639 žen (51%). Průměrný věk sledovaného souboru byl 16,4 roku v intervalu let respondentů bylo svobodných, jeden chlapec byl ženatý, jedna dívka vdaná, jeden chlapec rozvedený. 26 respondentů (2.1%) žilo s partnerem. Více než 90% respondentů žilo společně se svými rodiči (častěji v Praze, než v Budějovicích), 3.3% na koleji a téměř 2% s přítelem (spolužákem) v bytě. 936 respondentů (76,5%) uvedlo že je bez vyznání, římskokatolické vyznání uvedlo 16,1%, evangelické 1,6%, 0,3% židovské, 0,7% buddhistické, zbytek jiné vyznání. Pokud jde o vyznání, nebyl mezi chlapci a dívkami, ani jednotlivými typy škol zjištěn statisticky významný rozdíl. V Budějovicích bylo statisticky významně více katolíků a v Praze naopak více respondentů bez vyznání. Tab. č. 1 - Základní charakteristiky sledovaného souboru Gymnázium S.Š SOU Celkem Praha N N N N muži ženy celkem České Budějovice Muži ženy celkem Dotazníky byly administrovány vyškolenými tazateli (studenty) v průběhu září až října Všechny vybrané školy byly nejprve telefonicky kontaktovány a potom navštíveny tazatelem, který předal vedení školy vysvětlují dopis a domluvil si plán výzkumu. Dvě vybrané pražské učňovské školy již neexistovaly a v jedné z dalších nesouhlasilo vedení školy s realizací výzkumu. Byl proto udělán náhradní výběr, stejně tak jako v případě jedné SŠ, kde bylo málo žáků. V každém ročníku byla náhodně vybrána jedna třída, na několika školách však chyběly první ročníky nebo byla jen jedna třída. Na čtyřech středních a učňovských školách byly dotazníky administrovány ve dvou třídách v ročníku pro malý počet žáků ve třídě. Dotazníky byly administrovány hromadně v rámci jedné školní hodiny. Všechny vyplněné dotazníky byly bezprostředně kontrolovány tazateli a ještě znovu v průběhu prvního uložení dat. Další kontrola dat proběhla v rámci jejich druhého (kontrolního) uložení a analýzy dat (1997). Jako neúplné dotazníky byly vyloučeny ty, kde chyběly základní údaje o respondentovi (věk, pohlaví, výška, váha) nebo nebylo vyplněno souvisle několik stran dotazníku. Vyřazeny byly i dotazníky s větším počtem zjevně nesmyslných odpovědí. Administrovaný dotazník (viz. příloha č. 1) obsahoval následující metody: Social Life Feeling Scales (Schuessler Scales - zkrácená verze), Self-Esteem Scale (Rosenberg - 10 položková verze), Eating Attitudes Test (EAT-26), California F-Scales (Autoritarian Personality, Formula 45/40), Cage- Scale (WHO), EBSS-Scale (Weight control), General Health Questionnaire (GHQ 28) a otázky zaměřené na základní sociodemografické proměnné. Dále byl doplněn o položky týkající se výběru jídel, hodnotové orientace, volného času, konzumace návykových látek, postojů k drogám, sexuálního a rodinného život. Celkem obsahoval 200 položek, kdy respondent volil mezi dvěma a více alternativami. Poslední položka byla zaměřena na zhodnocení výzkumu a dotazníku.

8 4 Úvod Ze 66 položek Social Life Scale bylo zařazeno 12 položek (odpověď typu souhlasí x nesouhlasí) zaměřených na míru vnitřně vnímané (očekávané) závislosti na okolí a spol. událostech, 8 položek zaměřených na důvěru (nedůvěru) k okolí, 7 na politickou participaci (nakolik hodnotí potřebnou a účinnou participaci na polit. životě), 8 na spokojenost se současnými životními podmínkami ("optimismus"), 12 položek zaměřených na předpověď jak se může dále vyvíjet kvalita života dotazovaného, 5 položek zaměřených na to, jak hodnotí své osobní možnosti dosáhnout ekonomického bohatství. S ohledem na věk respondentů a časové možnosti byly vyřazeny škály zaměřené na spokojenost se zaměstnáním a politickou deziluzi (celkem 16 položek ze 66). California F-Scale (Adorno a kol., 1950) je stále často užívanou validní metodou (Meleon, 1993) zaměřenou na autoritativní tendence a konzervatismus. 29 různých tvrzení (položek) je hodnoceno na šestibodové škále (silně souhlasí - 7 až silně nesouhlasí - 1). Kromě celkového F skóru lze ještě diferencovat výsledky do devíti dílčích škál (konzervatismus, submisivita vůči autoritám, agresivita a opovržení ve vztahu k menšinám, cizincům a zvláštnostem, pověrčivost apod.). Jejich vnitřní konzistence však není příliš vysoká (Hartmann, 1977). 10 položková Rosenbergova Self-Esteem Scale (1965) je často užívaným nástrojem hodnocení obecné úrovně sebevědomí umožňující postihnout jak pozitivní (5 položek), tak negativní (5 položek) sebehodnocení (sebekoncepci) respondentů, kteří na čtyřbodové škále hodnotí nakolik mají k sobě kladný postoj nebo výhrady. Gardnerův Test jídelních postojů (EAT-26) obsahuje 26 položek citlivých na aktuální jídelní postoje a chování ve směru dodržování redukčních diet nebo naopak pocitu ztráty kontroly (bulimie) a kontroly jídelního chování (orální kontrola). Celkový skór ukazuje na narušené jídelní postoje ve směru poruch příjmu potravy. EBSS-Scale (Rathner, 1992) obsahuje 7 sedmibodových škál (nikdy až více než jednou denně) zaměřených na záchvaty přejídání a na nepřiměřenou kontrolu tělesné hmotnosti v posledních třech měsících (držení diet, cvičení, léky na zhubnutí, úmyslné zvracení, projímadla a diuretika užívaná jen ke kontrole tělesné hmotnosti). Goldbergův (Goldberg & Hillier, 1979) Dotazník obecného zdraví (GHG-28) představuje zkrácenou verzi GHQ-60, která je často užívána v populačních studiích. Tvoří ji čtyři škály zaměřené na somatické symptomy, úzkostnost a nespavost, sociální dysfunkci a známky deprese. Podobně populární screeningovou metodou je i CAGE dotazník (Ewing, 1984) sloužící k posouzení závislosti na alkoholu, respektive subjektivně pociťované problémy s jeho užíváním, který obsahuje jen 4 položky. U uvedených metod (nebyly standardizovány pro naši populaci) byl proveden jejich dvojitý překlad, který byl ještě prověřen v předvýzkumu. V případě GHQ 28 jsme využili překladu Psychiatrického centra Praha (Škoda, 1994) K testování rozdílu mezi skupinami respondentů bylo užito párového testu a Pearsonova chí kvadrát testu (hladiny významnosti.01,.05). Vzhledem k rozdílnému zastoupení mužů a žen u některých sledovaných skupin (Praha x ČB, typ školy) byly výsledky testovány vždy s ohledem na pohlaví respondentů. Výsledky Vzhledem k velkému množství dat, jejichž mechanická interpretace může být zavádějící a pro přehlednost zprávy jsou uvedeny jen základní a statisticky významné výsledky nejlépe charakterizující sledovaný soubor dospívajících. Celkové N je 1253 osob, 614 mužů a 639 dívek. Výsledky jsou hodnoceny s ohledem na pohlaví, místo bydliště a typ studia respondentů. Aby nedošlo ke zkreslení výsledků s ohledem na různé zastoupení mužů a žen v Praze, Budějovicích a na různých typech škol, je toto kritérium při prezentaci některých výsledků (je-li významný rozdíl mezi muži a ženami) zohledněno. Muži a ženy se nelišili ve svém průměrné věku. Pražští studenti (muži i ženy) byli však v průměru starší (16.4; 16.2 roku) než studenti v Českých Budějovicích a studenti gymnázia (jen muži) byli mladší než studenti SŠ a SOU.

9 5 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Autoritářské tendence a konzervatismus bývají považovány za významný indikátor prodemokratických změn společnosti, ke kterým se od r hlásí i Česká republika. I když je otázkou nakolik se tyto postoje promítají do skutečného života společnosti, jsou výrazem společenské a politické tradice posledních desetiletí (uzavřenost nebo otevřenost vnějším vlivům, rigidita nebo diferencovanost postojů apod.) a mnohem lépe než oficiální proklamace nebo odpovědi na přímou otázku ukazují skutečnou připravenost společnosti demokratickým změnám na občanské úrovni. Protože současné změny v postkomunistických zemích jsou na politické rovině spojovány s prodemokratickými změnami ve společnosti, rozhodli jsme se zařadit do test. baterie California F- scale (Form 45/40), která je navíc často užívanou komparativní metodou u kulturních studií nebo studií zabývajících se sociální stratifikací. Úroveň autoritářství u studentů bývá uváděna nižší než u ostatní populace. Jako autoritářské mohou být nazývány skupiny, které mají F skór vyšší než 4,5 (skupiny, které podporují antidemokratické a profašistické tendence). U obecná populace v západní Evropě a USA bývá uváděn F skór okolo středu škály (3,5-4,5), nižší skáry než 3,5 bývají nazývány antiautoritářskými (J.D. Meloen, 1993). Vysoký F skór vyjadřuje orientaci na autoritu, rigidní konvenčnost a netoleranci. Opačný extrém pak otevřený pohled na svět a citlivost pro sociální realitu jako vyvíjející se jev. Tyto postoje se projevují i ve vztahu rodič-dítě, ve vztahu k morální a náboženské ideologii a hierarchii moci. V tabulkách 2. až 4. je uveden průměrný F skór a některé průměrné skóry (celkový skór dělený počtem položek - 6 bodů, tj. silný souhlas s určitým tvrzením představuje maximum) dílčích škál, které jsou řazeny v tomto pořadí: konzervatismus, agres. postoje vůči menšinám, cizincům a zvláštnostem (xenofobie), pověrčivost a ztotožnění se s postojem síly (pozice síly). V dolní části tabulky jsou uvedeny počty a procenta respondentů s nízkým, středním a vysokým (kritickým) celkovým F skórem. Statisticky významné rozdíly jsou vyznačeny (* p.05, **.01). V tabulce č. 2 jsou srovnány výsledky s ohledem na pohlaví respondentů, v tab. č. 3 s ohledem na místo bydliště a v tab. č. 4. s ohledem na typ studia. Tab. č. 2 - F-Scale (autoritářské tendence), srovnání muži x ženy Muži Ženy Prům. SD Prům. SD F Skór Konzervatismus xenofobie** pověrčivost* postoje síly** N % N % F<3, F=3,5-4, F<4,

10 6 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Přestože mezi muži a ženami nebyl zjištěn výraznější rozdíl v celkové úrovni autoritářských tendencí, chlapci se v průměru více ztotožňovali s agresivnějším a méně tolerantním postojem (hodnocením, přístupem) k sociálním menšinám, zvláštnostem a cizincům a s postojem síly v řešení společenských problémů než dívky, které naopak projevovaly vyšší míru identifikace s některými sociálními předsudky a mýty (dispozice uvažovat v rigidních kategoriích, sklon k pověrčivosti a jednostrannosti v soc. postojích). Tab. č. 3 - F-Scale (autoritářské tendence), srovnání Praha - Č.B. Muži Praha (N 447) Č.B. (N 167) Prům. SD Prům. SD F Skór** konzervatismus * xenofobie** pověrčivost postoje síly** N % N % F<3, F=3,5-4, F<4, Ženy Praha (N 392) Č.B. (N 247) Prům. SD Prům. SD F Skór* konzervatismus * xenofobie* pověrčivost* postoje síly N % N % F<3, F=3,5-4, F<4,

11 7 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Studenti pražských škol vykazovali v průměru nižší míru autoritářských a antidemokratických tendencí. Byli méně konzervativní ve svých sociálních postojích a méně agresivní (netolerantní) v postoji k soc. menšinám a méně se ztotožňovali s autoritativním a tvrdým (nekompromismím) řešením společenských problémů než studenti z Českých Budějovic. Dívky, studentky Budějovických škol měly ještě sklon k větší rigiditě a pověrčivosti ve svých soc. postojích. Tab. č. 4 - F-Scale (autoritářské tendence), srovnání podle typu studia Muži gymnázium (N 124) SŠ (N 176) SOU (N 314) Významnost Prům. SD Prům. SD Prům. SD F Skór **,2**,3** konzervatismu s *,2**,3* xenofobie **,2**,3** pověrčivost **,2**,3** postoje síly **,2** N % N % N % F<3, F=3,5-4, F<4, Ženy gymnázium (N 156) SŠ (N 252) SOU (N 231) Významnost Prům. SD Prům. SD prům SD F Skór **,2**,3** konzervatismu s **,2**,3** xenofobie **,2**,3** pověrčivost **,3** postoje síly **,2**,3** N % N % N % F<3, F=3,5-4, F<4, Významnost: Stat. významný rozdíl mezi skupinami: 1 - mezi gymnáziem a SŠ, 2 - mezi gymnáziem a SOU, 3 - mezi SŠ a SOU. Počet * určuje stupeň významnosti (*.05; **.01).

12 8 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Typ studia se projevil jako jednoznačně nejvíce diferencující faktor nejen s ohledem na celkovou úroveň autoritářských tendencí, ale i míru konzervatismu, agresivity vůči odlišným soc. skupinám (etnocentrismus), rigidity postojů (pověrčivost) a ztotožnění se s postoji síly. Tyto autoritářské a antidemogratické sociální postoje vykazovaly výrazně rostoucí trend s ohledem na klesající úroveň vzdělání. Největší rozdíly byly mezi studenty gymnázií a učňovských škol. Autoritářské, antidemokratické a konzervativní tendence byly zjištěny u 38.5% studentů gymnázia, 62.3% studentů středních a 75.8 učňovských škol. V souhrnu výzkumů realizovaných v USA a Kanadě v letech uvádí J.D. Meloen (1993) u studentů průměrný F skór 3,34 a 3,9 u ostatní populace, u výzkumů realizovaných v období pak 3,O3 u studentů a 4,43 u ostatních. V našem souboru jsme zjistili prům. F. skór u celé skupiny 4,73. Pouze 3,6% vyšetřených adolescentů mělo skáry nižší než 3,5 (antiautoritářské tendence), zatímco 63,1% mělo skór vyšší než 4,5 (autoritářské tendence příznačné pro antidemokratické skupiny). Vysoké F skóre bývá spojováno s antidemokratickými tendencemi charakterizovanými extrémními formami nacionalismu, etnocentrismu nebo rasismu a verbálním nebo fyzickým bojem proti vnitřním nepřátelům". V zahraničí bývají tyto postoje spojovány s extrémně pravicovými názory a politikou. Není zatím dostatek důkazů k závěru (Meloen, 1993), že by vysoké skóre autoritářských tendencí ukazovalo také na podporování bývalých nebo existujících autoritářských komunistických režimů. Nejvýrazněji mezi respondenty diferencoval typ školy. Nejvyšší skóry měli muži i ženy studující SOU, kde 74,8% chlapců a 75,8% dívek mělo F> 4.5 (pouze 2,9% chlapců a 1.3% dívek nižší než 3.5), nejnižší F skáry měli studenti gymnázia, kde 42,7% chlapců a 38,5% dívek mělo F > 4,5; 8,1% chlapců a 6,4% dívek < 3.5. Vyšší autoritářské a konzervativní tendence byly rovněž patrnější u chlapců studujících v Českých Budějovicích. Muži v průměru vykazovali více autoritářské tendence než dívky. Pokud jde o jednotlivé dílčí škály, nejvyšší skór vykazoval sledovaný soubor ve škále Cynism and destructivness (5,71), což ukazuje na v této skupině akceptovanou a legitimizovanou obranu agresivního chování ve společnosti, kterou shodně vykazovali jak muži a ženy i studenti různých typů škol v Praze i Budějovicích (nebyl zjištěn stat. rozdíl v žádném ze sledovaných kritérií). S ohledem na sledovaná kritéria se prokázalo, že autoritářské tendence, konzervatismus, etnocentrismus a xenofobie, rigidita (ztotožnění se s určitými nepodloženými mýty, silnější emotivnost postojů) v myšlení a postojích, uzavřenost vůči změnám a legitimizace jednání z pozic síly jsou vyšší u mimopražské populace a u studentů středních a zejména učňovských škol. Je zřejmé, že zejména typ a úroveň vzdělání dospívajících (skupina vrstevníků) a pravděpodobně i jejich rodičů (rodiče gymnazistů byli častěji vysokoškoláci než rodiče ostatních skupin) je v tomto směru rozhodujícím kritériem. Typ vzdělání kladoucí větší důraz na tvořivost a společenské vztahy (v našem případě gymnázium) bývá i v zahraničních studiích často spojován s nižší úrovní autoritářství. Zjištěné výsledky rovněž ukazují na poměrně vyhraněné rozdíly v sociálních postojích mezi jednotlivými skupinami dospívajících. Zdá se, že u většiny dospívajících (kromě studentů gymnázií) se projevovala poměrně vysoká konformita k diktátu autority a síly, rigidní konvenčnost, etnocentrimus a intolerance. Je otázkou zda jde jen o projev sociální zkušenosti několika předcházejících desetiletí nebo zda se na formování těchto postojů podílí i nejistota, případně frustrace spojená se současnou destabilizací společenských hodnot a norem a probíhajícími změnami. Sledovaných vzorek vzhledem ke svému věku dosahoval překvapivě vysokých skórů, které vysoce přesahovaly hodnoty zjištěné v západoevropských zemích a USA. Lze předpokládat, že česká, zejména učňovská a mimopražská mládež vykazuje poměrně silnou orientaci na autoritu, konformitu s autoritářskými a konzervativními tendencemi a nízkou vnitřní toleranci k rozdílnosti a mnohoznačnosti. I když vztah autoritářských postojů a autoritářského chování závisí na řadě různých okolností, můžeme předpokládat, že podobné postoje nejsou zárukou vnitřní demokracie společnosti a že ukazují na nepřipravenost velké části dospívajících k obhajování demokratické politické reprezentace, lidských práv a práv etnických menšin. Pro některé skupiny mládeže s obdobnými postoji mohou být velmi přitažlivé různé extremistické skupiny s nacionalistickou,

13 9 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje rasistickou nebo fašistickou orientací. S ohledem na věk respondentů a skutečnost, že oproti západoevropským zemím jich většina stále žije se svojí rodinou je však možné, že jsou ve svých postojích konformnější s postoji rodiny a dospělých. Na rozdíl od dospělosti bývají postoje adolescentů velmi proměnlivé a tvárné. Sklon k radikalismu, který se v nich často objevuje může být dán spíše nedostatkem životních zkušeností a snahou ke všemu zaujímat vlastní stanovisko. Naše výsledky proto možná více vypovídají o sociálních postojích společnosti než samotných respondentů. Na různou kvalitu sociálního cítění (determinovanost, důvěra v ostatní a spol. systém) a postoje k současné sociální, ekonomické a politické situaci ukazují výsledky Social Life Feeling Scale. V následujících tabulkách jsou uvedeny průměrné skóry pro každou dílčí škálu (součet souhlasných odpovědí na jednotlivé položky dané škály) zjištěné u jednotlivých skupin. Průměrné skóry se počítají z celkového počtu položek, který je v rámci jednotlivý škál rozdílný (5-12 položek) a určuje i maximální hodnotu skóru. Položky ve škále osobní perspektivy jsou formulovány negativně (budoucnost země je nejistá, vypadá chmurně apod.), tj. ukazují na míru očekávání negativního vývoje. Výsledky jsou interpretovány jen s ohledem na rozdíly mezi jednotlivými skupinami, k obecnějšímu zhodnocení celkové distribuce skórů nám chyběla komparativní data. Tab. č. 5 - Ukazatele sociálního cítění, srovnání muži x ženy Muži Ženy Prům. SD Prům. SD determinovanost* nedůvěřivost** pol. participace* optimismus osob. perspektivy** ekonom. dermin.** Chlapci se oproti dívkám cítili být méně determinováni náhodou, okolnostmi a osudem, projevovali větší důvěru v ostatní lidi, dnešní dobu a současnou situaci (důvěřivost - nedůvěřivost), předpokládali, že mohou méně participovat na politickém životě a místní správě a zprostředkovaně tak měnit svůj život (politická participace). Další společnou budoucnost v daném soc. kontextu vnímali spíše pozitivně. Pokud jde o individuální možnosti zlepšit ekonomickou situaci a dosáhnout bohatství (míra determinovanosti v ekonom. směru) byli oproti dívkám rezervovanější a připisovali menší význam osobní angažovanosti.

14 10 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Tab. č. 6 - Ukazatele sociálního cítění, srovnání Praha - Č.B. Muži Praha Č.B. Prům. SD Prům. SD determinovanost nedůvěřivost* pol. participace optimismus osob. perspektivy ekonom. dermin Ženy Praha Č.B. Prům. SD Prům. SD determinovanost * nedůvěřivost pol. participace optimismus osob. perspektivy ekonom. dermin Výsledky SLFS se s ohledem na místo bydliště příliš nelišily, pražští studenti pouze vykazovali nižší míru nedůvěřivosti vůči lidem, vnějším okolnostem a změnám a budějovické studentky se cítily více determinovány ve svém životě - více závislé na náhodě, společenském vývoji a dalších na nich nezávislých okolnostech.

15 11 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Tab. č. 7 - Ukazatele sociálního cítění, srovnání podle typu studia Muži gymnázium (N 119) SŠ (N 167) SOU (N 297) Významnos t Prům. SD Prům. SD Prům. SD determinovanos t *,2**,3** nedůvěřivost *,3* pol. participace optimismus **, osob. perspektivy ekonom. dermin **,3** **,3** Ženy gymnázium (N 154) SŠ (N 250) SOU (N 226) Významnos t Prům. SD Prům. SD prům SD determinovanos t **,2**,3* nedůvěřivost **, 2** pol. participace optimismus osob. perspektivy ekonom. dermin **,2**,3* Významnost: Stat. významný rozdíl mezi skupinami: 1 - mezi gymnáziem a SŠ, 2 - mezi gymnáziem a SOU, 3 - mezi SŠ a SOU. Počet * určuje stupeň významnosti (*.05; **.01). V distribuci jednotlivých SLF skórů se typ studia projevil jako významný diferencující faktor. Studenti gymnázií (muži) vykazovali oproti ostatním středoškolákům a učňům nižší subjektivní míru determinovanosti (pocit vyšší osobní nezávislosti a podílu spoluzodpovědnosti na svém životě) a vyšší míru optimismu. Společně se středoškoláky byli ve srovnání s učni důvěřivější pokud jde o ostatní lidi, stávající sociální a politickou situaci a svoje další perspektivy. Oproti učňům však vnímali současnou realitu jako více determinující z hlediska výrazného zlepšení ekonomické situace (dosažení bohatství). Rovněž studentky gymnázií se oproti středoškolačkám a studentkám učňovských škol cítily být méně sociálně determinovány, vykazovaly vyšší míru sociální důvěry a svoje osobní perspektivy vnímaly pozitivněji.

16 12 1. Vztah ke společnosti - sociální postoje Samostatně analyzovány byly i odpovědi na některé konkrétní otázky SLF nebo F scale. Například 86% všech respondentů kladně odpovědělo na otázku Cizincům se nedá důvěřovat a 74.5% souhlasilo s tím, že průměrný člověk nemá žádný vliv na politiku. 53.4% respondentů mělo pocit, že každodenní život průměrných lidí v ČR se zhoršuje. Vůči cizincům a menšinám byli nedůvěřivější ženy a zejména pak studenti učňovských škol. S tvrzením, že spíše než zákony a politické programy potřebuje naše země několik odvážných vůdců souhlasilo 34% mužů a 32.6% žen (23.6% studentů gymnázia a 39.1% učňovských škol). Na základě uvedených výsledků můžeme předpokládat, že sociální cítění a s nimi související postoje adolescentů jsou v mnoha směrech významně závislé na pohlaví a především pak na typu vzdělání a jemu odpovídajícímu referenčnímu prostředí (spolužáci, učitelé, rodiče). I když se dívky cítí být více determinovány svým okolím, osudem a podmínkami stávajícího sociálního světa, kterému spíše nedůvěřují, vnímají svoje osobní perspektivy v průměru pozitivněji než chlapci a přiznávají si větší podíl participace na politickém a sociálním dění. Jak u chlapců, tak dívek klesá s rostoucím vzděláním pocit osudové a sociální determinovanosti vnucující vyšší podíl spoluzodpovědnosti na svém životě a okolním světě. Společně s tím klesá nedůvěřivost vůči okolí a sociálnímu dění a rozšiřují se osobní perspektivy, které jsou vnímány pozitivněji.

17 13 2. Vztah k vlastní osobě 2. Vztah k vlastní osobě Existující společenské podmínky a zkušenost se výrazným způsobem podílí na vytváření si určitého konceptu o vlastní osobě, limitují jeho hranice a nabízí přirozené vzory a korektivní zpětnou vazbu pro jeho diferenciaci a další vývoj. Určitá představa o sobě pak ovlivňuje vytváření a změnu základních rysů mezilidské odpovědi člověka (soc. postojů a chování), které pak zpětně odráží i jeho názor na sebe samotného. Sebeúcta je významným integrujícím a motivujícím faktorem a podmínkou duševního zdraví člověka (Burns, 1979). Rosenberg (1979) definuje sebeúctu jako souhrn myšlenek a pocitů, které jedinec pociťuje ve vztahu k sobě samotnému. Zahrnuje to sociální identitu, osobnostní sklony a tělesné charakteristiky. Sebeúcta je mimořádně důležitá zejména v období dospívání, které je klíčové z hlediska rozvoje osobnosti a společenských vazeb. Sebepojetí se v průběhu dospívání stále více formuluje jako celkový postoj a vztah k vlastní osobě. Obsahuje prvky kognitivní (sebepoznání a sebedefinování), emocionální (sebecit, sebeúcta) a regulační (sebeprosazení, sebeuplatnění, sebekontrola a sebeurčení). Sebehodnocení neznamená jen neustálé zvažování vlastní ceny, ale i uvědomování si svých možností a hledání vlastní společenské role. Negativní sebepojetí a nízké sebevědomí bývají spojovány s rozvojem řady psychických obtíží. Užitá Rosentbergova Self-esteem scale, obsahuje 5 položek zaměřených na pozitivní sebekoncept a 5 položek na negativní, kde skór 4 je ukazatelem vysoce pozitivního nebo negativního sebehodnocení a 1 je ukazatelem jeho nízké úrovně. V tabulkách č. 8. a 9. jsou uvedeny průměrné skáry (součet hodnot 5 položek) sledovaných skupin adolescentů. Tab. č. 8 - Sebehodnocení, srovnání muži x ženy, Praha x České Budějovice Muži Ženy Prům. SD Prům. SD Pozit. sebekoncept** Negat. sebekoncept** Muži Praha Č.B. Prům. SD Prům. SD Pozit. sebekoncept Negat. sebekoncept Ženy Pozit. sebekoncept Negat. sebekoncept* S ohledem na sledované proměnné byl zjištěn statisticky nejvýznamnější rozdíl mezi skupinou chlapců a dívek, kde chlapci měli vyšší pozitivní a současně nižší negativní sebekoncept, tj. že celkově vykazovali signifikantně vyšší sebedůvěru a současně i méně pochybností o vlastní osobě. Jejich sebevědomí bylo v průměru celkově vyšší než sebevědomí dívek (více si věří, méně o sobě pochybují). Mezi pražskými a budějovickými adolescenty nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, pouze pražské dívky měly významně nižší negativní sebekoncept než budějovické (vykazovaly méně pochybností o sobě)

18 14 2. Vztah k vlastní osobě Tab. č. 9 - Sebehodnocení, srovnání podle typu studia Muži gymnázium (N 122) SŠ (N 172) SOU (N 308) Významnos t Prům. SD Prům. SD Prům. SD Pozit. sebekoncept Negat. sebekoncept *,3** Ženy gymnázium (N 154) SŠ (N 250) SOU (N 226) Významnos t Prům. SD Prům. SD prům SD Pozit. sebekoncept **,2*, Negat. sebekoncept **,2**,3* Významnost: Stat. významný rozdíl mezi skupinami: 1 - mezi gymnáziem a SŠ, 2 - mezi gymnáziem a SOU, 3 - mezi SŠ a SOU. Počet * určuje stupeň významnosti (*.05; **.01). Chlapci studující gymnázium a střední školu měli nižší negativní sebehodnocení (méně o sobě pochybovali) než studenti učňovských škol. Pokud jde o pozitivní sebehodnocení nebyl mezi sledovanými skupinami výraznější rozdíl. Dívky studující gymnázium se v průměru hodnotily lépe (vyšší sebevědomí) než dívky studující střední nebo učňovskou školu. S vyšším a diferencovanějším typem studia u dívek rovněž ubývalo pochybností o vlastní osobě (snižovalo se negativní sebehodnocení). Citované výsledky svědčí pro měnící se vztah k vlastní osobě (sebepojetí) a úroveň sebehodnocení s ohledem na pohlaví dospívajících a typ studia. Lze předpokládat, že sebehodnocení dívek je v průměru labilnější a diferencovanější. Celkové sebevědomí dívek je nižší a citlivější. Pravděpodobně se snadněji cítí ohroženy, jsou citlivější na svoji osobu, ke které mají větší výhrady. Pravděpodobně jsou v tomto věku i citlivější na svůj sociální statut a sociální hodnocení (gymnazistky a dívky z Prahy měly vyšší sebevědomí než ostatní skupiny). U chlapců v průměru významně přibývalo výhrad k vlastní osobě a negativního sebehodnocení se snižující se (méně soc. prestižní) úrovní vzdělání. Pozitivní sebehodnocení (deklarovaná sebedůvěra) se však významně neměnilo.

19 15 3. Vztah k hodnotám 3. Vztah k hodnotám Podobně jako se v průběhu dospívání formují a diferencují postoje k sobě a okolnímu světu, utváří se i poměrně stabilní představa (hodnocení) o tom, co je dobré a co není. Dospívající si vytvářejí vztah k určitým společenským hodnotám (co je společensky oceňováno jako prospěšné, užitečné a cenné v současnosti i budoucnosti) a některé z těchto hodnot přijímají za vlastní. S rostoucím ztotožněním se s určitou hodnotou a jejím racionálním zpracováním (jedinec je přesvědčován nebo se sám přesvědčuje o jejím významu) roste i význam hodnot v jednání dospívajícího. Hodnoty motivují jeho jednání, pomáhají při rozhodování, jsou jedním z kritérií sebehodnocení apod. Když dospívající přijme určitou hodnotu za vlastní, může se mu stát její naplnění cílem. Vztah mezi hodnotami a postoji však není jednoduchý. Například jedna určitá hodnota může vést u různých osob k odlišným postojům. Funkční vztah mezi určitou hodnotou a postoji jednotlivce je podle D. Krecha a kol. (1968) ovlivněný jeho dalšími poznatky, hodnotami a postoji, jeho potřebami i skupinovou příslušností. Výraznější společenské změny přináší obvykle i změnu určitých obecně přijímaných hodnot nebo jsou těmito změnami podmíněny. Zajímalo nás jaké jsou cílové hodnoty českých adolescentů, respektive, co považují v dnešní době a ve svém životě za nejvýznamnější. Respondenti byli v dotazníku vyzváni, aby odpověděli na následující otázku: Proto, aby byl člověk spokojený a měl v životě úspěch, je nejdůležitější (vyberte jen jednu možnost): (1) umět si užít, (2) být chytrý, (3) vyznat se, (4) mít peníze, (5) mít přátele a známé, (6) mít správné zásady a charakter, (7) podat co nejlepší výkon, (8) dobře vypadat (být hezký/á), (9) všechno vydržet, (10) nechat všechno být, (11) mít spokojený rodinný život a (12) mít dobré zaměstnání. Uvedené alternativy jsme vybrali s ohledem na obecně oceňované hodnoty (rodina, přátelé, práce...), ale i nejčastější výhrady k dospívajícím a současné době (nechat všeho být nebo vyznat se) a s ohledem na některé často uváděné rizikové faktory (postoje, hodnoty) z hlediska rozvoje některých typických poruch dospívání (podat co nejlepší výkon). V tabulce je uvedena četnost voleb jednotlivých hodnot diferencovaná s ohledem na pohlaví respondentů. Samostatně je uvedeno pořadí prvních sedmi preferovaných hodnot. Tab. č Hodnotové preference (frekvence), srovnání muži x ženy ** Muži Ženy Hodnota N % Pořadí N % Pořadí umět si užít být chytrý vyznat se mít peníze mít přátele a známé správné zásady, podat co nejlepší výkon dobře vypadat všechno vydržet umět nechat všeho být spokojený rodin. život mít dobré zaměstnání

20 16 3. Vztah k hodnotám Mezi preferencemi chlapců a dívek byl statisticky významný rozdíl. U chlapců byl na prvním místě spokojený rodinný život (19%), následovali přátelé a známí (18,1%), mít správné zásady a charakter (15,4%), vyznat se (10,2%), umět si užít, být chytrý, podat co nejlepší výkon, mít peníze, mít dobré zaměstnání a všechno vydržet. Dívky v průměru nejvíce oceňovaly nezbytnost mít správné zásady (20,5%), až po nich následoval rodinný život (19,5%), přátelé a známí (19,2%), vyznat se (10,1%), podat nejlepší výkon (8,1%), všechno vydržet (7,3%), mít dobré zaměstnání, být chytrý, umět si užít, mít peníze, nechat všeho být a dobře vypadat. Dívky v průměru nepovažovaly za tolik významnou chytrost, umění si užít nebo mít peníze, naopak však více oceňovaly správné zásady a charakter, schopnost podat co nejlepší výkon a všechno vydržet. Mezi hodnotami chlapců studujících v Praze a v Českých Budějovicích nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Pražští studenti oproti budějovickým přikládali překvapivě menší význam dobrému zaměstnání (nízká nezaměstnanost?); potřeby vyznat se a být chytrý pro ně byly důležitější než mít peníze. V případě dívek však byl zjištěn stat. významný rozdíl mezi Prahou a Č. Budějovicemi (p =.047). Studentky v Praze preferovaly správné zásady a charakter (21.8%), mít přátele a známé (21.6%), spokojený rodinný život (15.8%) a vyznat se (9.5%). Dívky z Budějovic dávaly přednost spokojenému rodin. životu (25.4%), správným zásadám a charakteru (18.2%), přátelům a známým (15.3%), vyznat se (11.0%) a všechno vydržet (9.3%). Budějovické dívky nejvíce oceňovaly šťastný rodinný život, zatímco pražské studentky měly na prvním místě správné zásady, potom přátele a až na třetím místě rodinu. Pro dívky v Praze byl významnější co nejlepší výkon a dobré zaměstnání, pro dívky v Budějovicích všechno vydržet. Podobně jako v případě místa bydliště nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi chlapci navštěvujícími různé typy škol, ale jen ve skupině dívek (p =.026). S rostoucím vzděláním byl chlapci i dívkami přisuzován větší význam správným zásadám a charakteru a relat. menší význam spokojenému rodinnému životu, který byl u studentů gymnázia až na čtvrtém místě. Pro studentky středních a zejména učňovských škol bylo významnější hodnotou než pro studentky gymnázia všechno vydržet. S rostoucím vzděláním u dívek naopak vzrůstala hodnota co nejlepšího výkonu, která může svědčit pro zvýšenou sebekontrolu a perfekcionismus. Dobrému zaměstnání přisuzovali nejvyšší hodnotu středoškoláci (chlapci i dívky). Umění si užít bylo nejvíce oceňováno chlapci. Nejvýraznější rozdíly v hodnotových preferencích chlapců a dívek byly u učňovské mládeže, zatímco chlapci a dívky studující gymnázium a střední školu byli v nejvýznamnějších hodnotách poměrně konzistentní. Skutečnost, že s ohledem na typ vzdělání a místo bydliště byl zjištěn statisticky významný rozdíl jen v případě dívek, může svědčit pro jejich diferencovanější hodnocení v závislosti na sociálním kontextu a postavení.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 Brněnské školy Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s. 1 KD HDM SZÚ, 6 10.2011 Stručně o studii HBSC Studie HBSC (The

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

Výskyt sázkového hraní v populaci

Výskyt sázkového hraní v populaci Výskyt sázkového hraní v populaci Mgr. Pavla Chomynová 7/11/2013 Obsah zdroje dat prevalence hraní v obecné populaci výsledky studií charakteristika hráčů prevalence problémového hraní PGSI škála hraní

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Nabídka programů pro střední školy

Nabídka programů pro střední školy Nabídka programů pro střední školy Interaktivní hra více lektorů HRA O AIDS skupinová práce pod vedením lektorů na 5 interaktivních stanovištích výuka, názorné ukázky, plnění úkolů a možnost vyjádřit své

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Průzkum byl proveden v prosinci šk.r.2007/08. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v oblasti vztahů mezi studenty ve škole a v rodině, sledovat jejich mimoškolní

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Role žen a mužů v rodině

Role žen a mužů v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Role žen a mužů v rodině Technické parametry

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Tělesné a hormonální změny v dospívání

Tělesné a hormonální změny v dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Tělesné a hormonální změny v dospívání Vliv

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Studie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy

Studie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy Studie HELEN Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR porovnání I. a II. etapy MUDr. K.Žejglicová*, MUDr. J. Kratěnová*, RNDr. M. Malý SZÚ Praha, *Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás žene do záhuby podporou zbytečného konzumu a zbavuje nás naší vůle? Část výzkumu, jejíž výsledky předkládá ČMS ČESKÁ MARKETINGOVÁ

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018

Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Školní preventivní strategie Wichterlova gymnázia na roky 2014 2018 Zpracovaly: Mgr. Martina Černá, Mgr. Petra Kňurová 1. Úvod Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Srovnání současné situace s poměry před listopadem 1989 z pohledu veřejnosti

Srovnání současné situace s poměry před listopadem 1989 z pohledu veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Srovnání současné situace s poměry před listopadem

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

1. Výsledky vzdělávání

1. Výsledky vzdělávání ZŠ Kunratice 1. Výsledky vzdělávání Testy Kompetence k učení Čtenářská gramotnost Český jazyk Matematická gramotnost Jaro 2012 6. ročník, výběr ČR Jaro 2014 5. ročník, 6. ročník Kompetence k učení - příklad

Více

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání Otázky o nemocech a zdravotních omezeních souvisejících s výkonem stávajícího nebo předcházejícího zaměstnání byly pokládány všem zaměstnaným

Více

Mladí řidiči psychologické charakteristiky

Mladí řidiči psychologické charakteristiky Mladí řidiči psychologické charakteristiky PhDr. Vlasta Rehnová Asociace dopravních psychologů ČR vlasta.rehnova@seznam.cz Dopravní chování Styl řízení mladších řidičů charakterizuje nižší odpovědnost

Více

Závěrečná zpráva z výzkumu

Závěrečná zpráva z výzkumu Zhodnocení kampaně Březen měsíc Internetu Závěrečná zpráva z výzkumu v rámci akce: Březen - měsíc Internetu připravil: Heřmanova 22, 17 PRAHA 7 Tel.: 2 19 58, Fax: 2 19 59 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Duben

Více

Mládež a návykové látky

Mládež a návykové látky Mládež a návykové látky Výzkumná zpráva Rok 2011 1 Výzkum Mládež a drogy Brno 2011 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových látek

Více