Klima současné české školy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Klima současné české školy"

Transkript

1 Miroslav Chráska, Dana Tomanová, Drahomíra Holoušová (ed.) Klima současné české školy Sborník příspěvků z 11. konference ČPdS ledna 2003 Olomouc

2 c Česká pedagogická společnost, Brno 2003 c Konvoj, spol. s r. o., Brno 2003 ISBN

3 Sborník konference ČPdS Klima současné české školy 3 Úvod Vážení přátelé (vážené kolegyně, vážení kolegové). Právě jste otevřeli sborník hlavních referátů a příspěvků ze sekcí, které zazněly na konferenci České pedagogické společnosti. Konference se konala ve dnech 14. a 15. ledna 2003 na Pedagogické fakultě ÚP v Olomouci. Odpovědnost za její organizaci tentokrát převzali členové ČPdS z Katedry pedagogiky s celoškolskou působností uvedené fakulty. Účastníci konference ze všech typů škol od mateřských až po vysoké se zabývali klimatem současné české školy. Ukázalo se, že toto téma zvolil hlavní výbor příhodně. Jeho aktuálnost a souvislosti někdy pouze tušené potvrdily hlavní referáty i zajímavá jednání v sekcích. Organizátorům se podařilo získat přední odborníky na tuto tematiku i učitele ze škol, kteří si uvědomují důležité souvislosti tvorby klimatu školy, např. vliv vyučujících, třídních učitelů, ředitelů, ale i žáků a rodičů. Cenné informace poskytli zástupci České školní inspekce. Hlavní okruhy projednávaných problémů jsou naznačeny názvy čtyř sekcí: Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání, Teoretické problémy školního klimatu, Školní klima a sociálně patologické jevy a konečně Příprava učitelů na roli spolutvůrců školního klimatu. Příspěvky, které na konferenci zazněly, jsou ve sborníku uvedeny podle jejich zařazení v sekcích v abecedním uspořádání. Je velkým přáním organizátorů, aby našly svoje adresáty nejen v účastnících konference a členů ČPdS, ale i mezi dalšími pedagogy na mateřských, základních, středních i vysokých školách. Ti všichni mohou studiem materiálů konference obohatit svoje poznání sledovaného fenoménu, najít podněty pro svoji výzkumnou činnost i pro zkvalitnění života na školách. Sjezd ČPdS, který na konferenci navazoval dne 15. ledna 2003, vyjádřil uznání organizátorům konference i všem jejím účastníkům. Lze si jen přát, aby poslední tečka konference sborník byl tak úspěšný jako konference sama. Na závěr malá statistika: Na konferenci zaznělo 5 hlavních referátů, celkem bylo odevzdáno celkem 50 příspěvků. S politováním však musíme konstatovat, že ne všichni autoři respektovali doporučení k zařazení abstrakt a klíčových slov. Prosíme, aby laskavý čtenář vzal tuto skutečnost na vědomí. Jedno zajímavé setkání pedagogů skončilo, těšíme se na další. V Olomouci dne 28. května Za organizační tým doc. PhDr. Otto Obst, CSc.

4 4 OBSAH Obsah Úvod (Otto Obst) Program konference 7 Sekce Hlavní referáty 13 Grecmanová, H.: Klima současné školy Kolář, M.: Projekt sedmivrstevné prevence školního šikanování.. 28 Mareš, J.: Zamyšlení nad pojmem klima školy Pešková, J.: Společenská determinace školního klimatu Prokop, J.: Kritika a mýty současné školy Budinská, M.: Prevence nadstandardní služba školy Sekce I. Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání 70 Čiháček, V.: Dimenze terapeutického působení ve vztahu školy a rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v německy mluvících zemích Dokonalová, L.: Evropské jazykové portfolio a jeho vliv na klima školní třídy Eger, L.: Sebeevaluace klimatu školy v rámci evaluace její kultury 86 Havelka, P., Man, F.: Motivace a utváření klimatu třídy Kudelová, A.: Tvorba bezpečného sociálního klimatu ve škole podporující zdraví Kropáčková, J.: Školní klima v současných mateřských školách Linková, M.: Klima školní třídy a některé jeho determinanty Matýsková, D.: Pohled rodičů na spolupráci se školou srovnání programů Základní škola a Začít spolu Obst, O., Prášilová, M.: Participace pracovníků školy na jejím řízení Pakosta, J.: Adaptační kurz nástroj změny školního klimatu Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., Zounek, J.: Je kultura české školy kulturou dospělých? Hlavní aktéři školního života očima ředitelů Prášilová, M., Šmelová, E., Tomanová, D.: Současné vlivy na klima MŠ Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K.: Otevřenost české školy vnějším vztahům jako součást školního klimatu? Rojková, M.: Ředitel základní školy a jeho vliv na klima školy Rybičková, M.: Klima třídy očima žáků a třídního učitele

5 OBSAH 5 Tomanová, D.: Nestandardní nástroj zjišťování klimatu hospitace v mateřské škole Sekce II. Teoretické problémy školního klimatu 186 Balvín, J.: Klima současné české školy a národnostní menšiny Haškovec, J.: Význam osobnosti vedoucího vychovatele pro vytváření klimatu výchovného zařízení (tedy i školy) Havlínová, M.: Vybrané ukazatele kvality sociálního klimatu ve škole Kašpárková, J.: Některé typy školního klimatu a jejich vliv Kučerová, S., Blížkovský, B.: Zůstane naše škola česká? Lašek, J., Kupčeková, J.: Klima třídy střední školy a životní spokojenost studentů Pospíšil, J.: Ideologismus a pluralita v současné české škole Sekce III. Školní klima a sociálně patologické jevy 241 Brebera, P.: Přítomnost civilkářů a trestanců na základní škole Bůžek, A.: O vyrušování žáků, jejich neposlušnosti a odmítání spolupráce ve vyučování Kraus, B., Vacek, P., Juráčková, I.: K problematice šikany v současné škole Polák, M.: Učitelé českého jazyka a syndrom vyhoření Sekce IV. Příprava učitelů na roli spolutvůrců školního klimatu 273 Doležalová, J.: Metody a formy práce vedoucí k pozitivnímu klimatu ve výchovně-vzdělávacím procesu Franiok, P.: Školní klima a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Gillernová, I, Štětovská, I.: Sociální dovednosti učitele možnosti ovlivnění školního klimatu Gulová, L.: Několik postřehů k významu odborného semináře pro přípravu učitele jako spolutvůrce školního klimatu Hlavatý, K.: Příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu 297 Horák, J., Kratochvíl, M.: Názory posluchačů doplňkového pedagogického studia na sociální klima třídy Ježek, S.: Metodické a metodologické aspekty zkoumání školního klimatu na ZŠ hromadným šetřením žáků možnosti a meze. 303 Kurelová, M.: Problematika školního klimatu ve vzdělávání učitelů316 Mikešová, J.: Praktická příprava učitele na roli spolutvůrce sociálního klimatu třídy

6 6 OBSAH Peutelschmiedová, A.: Zpětné vazby v pedagogickém působení. 325 Rosolová, M., Střelec, S.: Klima na střední škole v retrospektivním pohledu studentů učitelství Semrád, J.: Školní klima a současná technická vysoká škola Spilková, V.: Tvorba kvalitního klimatu (školy, třídy) výzva pro učitelské vzdělávání Spousta, V.: Osobnost učitele spolutvůrce školního klimatu Sulovská, J.: Dokáží mladí učitelé kladně ovlivnit školní klima?. 358 Svobodová, J.: Podíl studentů na vytváření klimatu vysokoškolského semináře Šťáva, J.: Vliv managementu školy na její klima

7 Program konference 7 Program konference 14. ledna :00 10:00 Prezence účastníků konference 10:00 Zahájení konference, úvodní koncert 10:30 13:00 Rokování v plénu 14:00 17:15 Práce v sekcích Společenský večer Hlavní referáty Jednání řídí: Antonín Bůžek, Ph. D. Doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph. D. Klima současné školy Prof. PhDr. Jaroslava Pešková, DrSc. Společenské determinanty školního klimatu Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Biologické a psychologické zřetele utváření školního klimatu PhDr. Jiří Prokop, Ph. D. Kritika a mýty současné školy Mgr. Martina Budínská, Ing. Marie Kalábová, PaedDr. Michal Kolář Sociální klima v prostředí základních škol ČR

8 8 Program konference Sekce 1 Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání Učebna P5 v přízemí fakulty (od vrátnice doprava) Jednání řídí: doc. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc., doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph. D., doc. PhDr. Libuše Podlahová, CSc. 14:00 15:30 Mgr. Vlastimil Čiháček, doc. PhDr. Milada Rabušicová, CSc., Mgr. Kateřina Emmerová PaedDr. Ludvík Eger, CSc. Mgr. Petr Novotný, Ph. D., doc. PhDr. Milan Pol, CSc., Mgr. Lenka Hloušková, Jiří Zounek, Ph. D. Otevřenost české školy vnějším vztahům jako součást školního klimatu? Sebeevaluace klimatu školy v rámci evaluace její kultury Je kultura české školy kulturou dospělých? Hlavní aktéři školního života očima ředitelů. Anna Kudelová Tvorba bezpečného sociálního klimatu ve škole podporující zdraví Mgr. Michaela Prášilová, Ph. D., doc. PhDr. Otto Obst, CSc. PaedDr. Marie Rojková 15:45 17:15 PaedDr. Helena Šimíčková PhDr. Danuše Matýsková PhDr. Petr Havelka, prof. PhDr. František Man, CSc. PaedDr. Marta Rybičková Mgr. Lenka Dokonalová PhDr. Marie Linková, Ph. D. Participace pracovníků školy na jejím řízení Ředitel základní školy a jeho vliv na klima školy Vliv celkového klimatu školy na přijetí integrovaného vyučování Pohled rodičů na spolupráci se školou srovnání programů Základní škola a začít spolu Motivace a utváření klimatu třídy Klima třídy z pohledu žáků a třídního učitele Evropské jazykové portfolio a jeho vliv na klima školní třídy Klima školní třídy a některé jeho determinanty

9 Program konference 9 Sekce 2 Teoretické problémy školního klimatu přínos vědních oborů k výzkumu a tvorbě školního klimatu Učebna P2 v suterénu budovy, u vrátnice vpravo dolů po schodišti Jednání řídí: doc. PhDr. Milena Kurelová, CSc. a doc. PhDr. Otto Obst, CSc. 14:00 15:30 PhDr. Miluše Havlínová, CSc. Vybrané ukazatele kvality sociálního klimatu ve škole Mgr. Jana Kašpárková Některé typy vyučovacího klimatu a jejich vlivy Mgr. Jarmila Kupčeková Klima středoškolské třídy a spokojenost studentů PhDr. Jan Lašek, CSc. Středoškolské klima třídy a osobní spokojenost studentů PaedDr. Jiří Haškovec Význam osobnosti vedoucího vychovatele pro vytváření klimatu výchovného zařízení, tedy i školy Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, Zůstane naše škola česká? CSc., prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. 15:45 17:15 Prof. PhDr. Josef Cach, CSc. (omluvil se) Prof. PhDr. Hana Mukařovská, CSc. (omluvila se) PhDr. Jiřina Novotná PhDr. Jaroslav Balvín, CSc. Mgr. Jiří Pospíšil Co je duch školy L. N. Tolstého a jeho pokračovatelů Problematika školního klimatu z pohledu české literárně vědné strukturální sémiotiky Psychologická práva dítěte a klima školy Klima současné české školy a národnostní menšiny Ideologismus a pluralita v současné škole

10 10 Program konference Sekce 3 Školní klima a sociálně patologické jevy Učebna P1 v suterénu budovy, u vrátnice vpravo dolů po schodišti Jednání řídí: Mgr. Martina Budínská, PaedDr. Michal Kolář, PhDr. Pavel Vacek, Ph. D. 14:00 15:30 Antonín Bůžek, Ph. D. Jitka Dolejšová, Marta Vlachová Mgr. Iva Juráčková, doc. Dr. Blahoslav Kraus, CSc., PhDr. Pavel Vacek, Ph. D. Mgr. Pavel Brebera Mgr. Milan Polák, CSc. PhDr. Zdena Vildová O vyrušování žáků, jejich neposlušnosti a odmítání spolupráce ve vyučování Zkušenosti PČR se sociálně patologickými jevy ve škole K problematice šikany v současné škole Přítomnost civilkářů a trestanců na ZŠ kvalitativní případová studie klimatu jedné ZŠ Učitelé českého jazyka a syndrom vyhoření Úloha třídního učitele v prevenci sociálně patologického chování žáků

11 Program konference 11 Sekce 4 Příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Učebna P7 v přízemí budovy, u vrátnice vpravo až na konec chodby Jednání řídí: Prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc., PhDr. Jiří Prokop, Ph. D., doc. PhDr. Zdeněk Kalhous, CSc. 14:00 15:30 Doc. PhDr. Alžběta Peutelschmiedová, Ph. D. PhDr. Ilona Gillernová, CSc., PhDr. Iva Štětovská Doc. PhDr. Vladimír Spousta, CSc. PaedDr. Petr Franiok, Ph. D. 15:45 17:15 Mgr. Lenka Gulová PhDr. Eva Bidlová Mgr. Jarmila Sulovská Doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc., Mgr. Martina Rosolová Doc. PhDr. Jiří Semrád, CSc. Zpětné vazby v pedagogickém působení Učitel a rozvíjení sociálních vztahů ve škole Osobnost učitele spolutvůrce školního klimatu Školní klima a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Příprava romského asistenta na roli spolutvůrce školního klimatu v rámci vzdělávacích programů na PdF MU Využití metody videotréninkových interakcí k rozvíjení sociálních dovedností učitele Dokáží mladí učitelé kladně ovlivnit školní klima? Klima současné školy z pohledu studentů učitelství Školní klima a současná VŠ 15. ledna :00 10:15 Pokračování práce v sekcích 10:30 11:15 Plénum konference 12:00 14:30 Sjezd ČPdS v aule PdF

12 12 Program konference Sekce 1 Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání Učebna P5 v přízemí fakulty (od vrátnice doprava) Jednání řídí: doc. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc., doc.phdr. Libuše Podlahová, CSc., doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph. D. 9:00 10:15 PhDr. Michaela Píšová, Ph. D., MA Doc. Ing. Jaroslav Pakosta, CSc. Mgr. Jana Kropáčková PhDr. Eva Šmelová, PhDr. Dana Tomanová, CSc., Mgr. Michaela Prášilová, Ph. D. PhDr. Dana Tomanová, CSc. Sekce 4 Školní klima z pohledu začínajícího učitele Adaptační kurz nástroj změny školního klimatu Školní klima v současných mateřských školách Současné vlivy na klima MŠ Nestandardní nástroj zjišťování klimatu hospitace Příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Učebna P7 v přízemí budovy, u vrátnice vpravo až na konec chodby Jednání řídí: Prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc., PhDr. Jiří Prokop, Ph. D. 9:00 10:15 Doc. PhDr. Milena Kurelová, CSc. PaedDr. Jitka Mikešová Doc. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. PhDr. Jarmila Svobodová, CSc. Problematika školního klimatu ve vzdělávání učitelů Praktická příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Tvorba kvalitního klimatu (školy, třídy) výzva pro učitelské vzdělávání Možnosti přípravy učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Mgr. Jana Doležalová Metody a formy práce vedoucí k pozitivnímu klimatu ve výchovněvzdělávacím procesu

13 Sborník konference ČPdS Klima současné české školy 13 Hlavní referáty

14 14 Hlavní referáty Klima současné školy Helena Grecmanová Abstrakt: Ve svém příspěvku zaměřuji pozornost na klima současné školy. V teoretické části zdůrazňuji potřebu definování jednotlivých pojmů. Některé z nejužívanějších pojmů představuji. Vymezuji jejich obsah a vzájemné vztahy mezi nimi. V části výzkumné hovořím o tradici výzkumu klimatu školy. Zmiňuji se o způsobech a realizaci výzkumu, zamýšlím se nad interpretací výsledků a významu výzkumu klimatu školy. Klíčová slova: prostředí, klima, atmosféra, sociální (psychosociální) klima, komunikační klima, organizační klima, klima učitelského sboru, školní klima, klima školy, klima třídy, sociální klima třídy, komunikační klima ve třídě, vyučovací klima, kvantitativní a kvalitativní výzkumy Klima současné školy je velmi závažné téma. Tak to pociťují žáci, učitelé, rodiče, inspektoři, akademičtí pracovníci atd. E. W. Eisner (1996, s. 22) dokonce říká, že odmítnutí zájmu o klima může působit v období úzkosti a obav o školu destruktivně. Domnívám se, že by bylo vhodné hned na začátek vymezit problémy, které s klimatem současné školy souvisejí a jimiž se budu, bez nároku na jejich vyřešení, zabývat. Zvolila jsem postup od oblasti teoretické k oblasti praktické podle následujícího schématu. Nejdříve se věnuji terminologickým problémům, potom upozorním na některá specifika výzkumu klimatu školy. Terminologické problémy se týkají nejednotného vymezení a chápání pojmů a vztahů mezi nimi, ale někdy také nedostatečného charakterizování jevů a zároveň využívání různých synonym. Jejich význam je velmi vágní (např. duch, étos, nálada, emocionální tón školy). Často dochází k nelogickému zaměňování pojmů. I když se objevují tyto komplikace, paradoxně vyvstává první dílčí problém. Někdy zaznívá jako pochybnost především z praxe a konkretizují ho otázky: Je nutné se neustále zabývat teorií? Chceme a potřebujeme vůbec objasnit jednotlivé pojmy a vztahy mezi nimi? Máme zájem dodržovat určitá ujednání a postupy? Proč musíme tak bazírovat na přesném vymezení pojmů? Domnívám se, že dojít k určitému konsensu v oblasti terminologie klimatu školy je žádoucí. Důvody k tomu jsou jak obecně pedagogické, tak

15 Grecmanová, H.: Klima současné školy 15 závažnost zkoumaného problému. Navíc neujasnění si terminologie, její nesprávné používání může způsobovat nejen nedorozumění v teoretické oblasti, ale i komplikace při výzkumných šetřeních. Nakonec můžeme zjistit, že zkoumáme a analyzujeme vlastně úplně něco jiného, než jsme původně zamýšleli. Například ve zprávách z některých výzkumů se hovoří o tom, že se sledovalo školní klima. Ve skutečnosti však šlo o výzkum kultury školy nebo o organizační klima. Podle J. Mareše a J. Křivohlavého (1995, s. 147) mohou být terminologickými nedostatky dezorientovaní i čtenáři, kteří musí zjišťovat, co autor výrazem mínil a co zkoumal. Jestliže se tedy chceme zabývat problematikou klimatu školy, měli bychom mít jasně definované jednotlivé pojmy. A s tím souvisí, podle mého názoru, druhý dílčí problém klimatu školy. Lze jej vyjádřit otázkami: Co je to? Čím je to tvořeno? Termínů ve sledované oblasti je mnoho. Jak již bylo řečeno, často se využívají bez uplatňování jakékoli logiky. Některé z nejužívanějších pojmů představuji ve schématu č. 2, ve kterém jsou naznačené také vzájemné vztahy mezi nimi. Postupuji od obecných, základních pojmů ke konkrétním, specifickým. Vedle těchto termínů se však objevují i další varianty, např. emocionální

16 16 Hlavní referáty!"# klima vyučovací hodiny, pracovní klima, sociální klima školy nebo specifická pojmenování, která souvisejí s typem klimatu, např. školní klima s velkým zájmem o lidi, ale s malým zájmem o pracovní úkoly, demokratické školní klima, progresivní školní klima, pluralitní a otevřené školní klima. Celá situace se dále komplikuje tím, že někdy se některé přívlastky, které charakterizují prostředí a klima školy, používají jako pojmově neutrální, jindy však mohou mít kladný význam edukační prostředí, klima s edukativním cílovým zaměřením. Souhlasím s J. Marešem a J. Křivohlavým (1995, s. 146), že tyto výrazy by měly mít neutrální význam. Nyní bych se ráda zamyslela nad obsahem některých pojmů a vzájemnými vztahy mezi nimi, které jsem uvedla ve schématu č. 2 a se kterými jsem

17 Grecmanová, H.: Klima současné školy 17 pracovala. Za výchozí termíny v oblasti klimatických bádání považuji výrazy prostředí, klima, atmosféra. Prostředí představuje velkou skupinu faktorů (bytostí, podmínek, jevů a procesů), které člověka v průběhu jeho života obklopují, mají pro něho význam a hodnotu a s nimiž je člověk v interakci (Geist, 1992, s. 162, 313). E. W. Eisner (1996, s. 15, 21, 22) poukazuje na úzkou souvislost mezi pojmy prostředí, kultura a étos. Kultura je podle tohoto autora způsob života, který lidé společně vedou, je ale také prostředím, ve kterém rostou věci. Étos podtrhuje hlubokou strukturu kultury a hodnoty, které ji oživují, které společně étos vytvářejí. Součástí celkového prostředí je i školní prostředí, které tvoří tyto dimenze: ekologická (materiální a estetické aspekty školy,... ), společenská (osoby a skupiny osob, mající se školou něco do činění, jejich kvality a kompetence,... ), sociální (způsob komunikace a kooperace mezi skupinami a uvnitř skupin osob, které patří do školy,... ), kulturní (hodnotové vzory, normy, systém víry, poznávací a hodnotící postupy, veřejné mínění, odborné kompetence a symboly, které ve škole existují,... ) (Havlínová aj., 1994, s. 29 až 30). Takto vymezené prostředí považuji za základnu nebo, dá se říci, živnou půdu pro určité klima. Neztotožňuji se s názorem, že školní prostředí se týká pouze ekologické a společenské dimenze, ani s přístupem B. J. Frasera, který dělá rovnítko mezi prostředím a klimatem (Průcha, 1997, s. 340). V literatuře se uvádí, že klima vyjadřuje něco těžce postižitelného, nehmatatelného, avšak do jisté míry pravidelného a objektivního, co může připadat tomu, kdo se v něm pohybuje, jako určitá samozřejmost. Jedincem bývá klima silně vnímáno tak, že v něm způsobuje celkové rozpoložení převážně pocitové a postojové (Geist, 1992, s. 162; Průcha, 1997, s. 339; Durozoi, Roussel, 1994, s. 238; Helus, Piťha, 1993, s. 23). Sami na sobě pociťujeme jeho projevy v závislosti na tom, v jaké geografické oblasti žijeme, do jaké rodiny patříme, ve kterém podniku pracujeme, v jaké škole se učíme a vyučujeme atd. Klima je jevem jak v geografické oblasti, tak v sociálním systému. Jeho analýza a interpretace vyžaduje mnohostrannější pohled. Proto se mně jeví zavádějící názor, že se většinou klimatem chápou dlouhodobě přetrvávající sociální vztahy ve skupině, které fungují bez ohledu na konkrétní sociální situace (Kováčová, 1995, s. 47). Podle mého názoru vzniká klima jako odraz objektivní reality v našem subjektivním vnímání, prožívání a hodnocení. Podobné vysvětlení mají také G. Litwin a R. Stringer (1968, s. 43), kteří chápou klima jako filtr, přes který se musí dostat objektivní fenomény. Je rovněž důležité, že klima nevzniká samo o sobě, nýbrž se vytváří. Jde o dlouhodobý jev. Od atmosféry se liší právě délkou svého trvání. Atmosféra působí krátkodobě a je situačně podmíněná. Také je však závislá na prostředí. Klima sestává

18 18 Hlavní referáty z různých proměnných, které musí být nejdříve identifikovány a zkoumány s ohledem na vzájemné vztahy. Tyto skutečnosti platí i u různých variant klimatu. Představu o sociálním (psychosociálním) klimatu odvozuji z pojetí sociálního klimatu školy podle J. Mareše (2000; Mareš a Křivohlavý, 1995, s. 158). Sociální (psychosociální) klima zahrnuje ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů určitého prostředí na to, co se v prostředí odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát. Inspiruji se však i definicí S. Hvozdíka (1998, s. 249), který chápe psychosociální klima jako psychologickou a organizační charakteristiku konkrétní society. Komunikační klima formuluji podle J. Průchy (2002, s. 59) jako vyjádření toho, jaké způsoby komunikace aktéři v určitém prostředí navozují a udržují. Domnívám se, že sociální (psychosociální) a komunikační klima vyplývají především ze společenské, sociální a kulturní dimenze prostředí. Obdobné je to i u organizačního klimatu. Proto se může stát, že tyto pojmy spolu nejen souvisejí, různě se prolínají, tvoří vzájemné součásti, ale mnohdy je možné je také ztotožnit. Organizační klima se někdy vykresluje jako osobitost sociálního systému. Podle R. Bessotha (1989b) odpovídá organizační klima tomu, co se označuje jako provozní klima, nebo se vyjadřuje jako výraz převládajícího étosu, který tvoří vedení organizace. Důležitým faktorem organizačního klimatu je způsob chování managementu. Avšak stupeň tvořivého řízení, míra osobní způsobilosti na tvořivém řízení a předpoklady tvořivosti v mezilidských vztazích atd. se považují rovněž za aspekty psychosociálního klimatu. Pokud přenesu tok svých myšlenek do prostředí školy, je možné konstatovat, že tyto vztahy, procesy a jevy jsou také součástí klimatu učitelského sboru nebo s ním nějak souvisejí či se vzájemně ovlivňují. O sociálním klimatu učitelského sboru se zmiňují J. Mareš a J. Křivohlavý (1995, s. 156), avšak nedefinují ho. Totéž se dá říci i o školním klimatu, i když je to jev ještě složitější a měl by být nazírán jako celek a ne jako pouhá suma částí. Školní klima vymezuji jako specifický projev školního prostředí (s ekologickou, společenskou, kulturní a sociální dimenzí), který vnímají, prožívají, popisují a hodnotí jeho účastníci (žáci, rodiče, učitelé, školní inspektoři, veřejnost). Školní klima představuje veškeré klima školy (klima učitelského sboru, klima tříd, jednotlivá vyučovací klimata, organizační, komunikační a sociální klima atd.). Nedomnívám se, že by školní klima vyjadřovalo pouze druh a způsob, jakým se v uspořádané formě provádějí socializační procesy, prožívají institucionální vztahy mezi jednotlivými učiteli a žáky a životní formy, které přitom vznikají (Fend, 1977, s. 63; Mareš a Lašek, 1990/91, s. 173). Rovněž

19 Grecmanová, H.: Klima současné školy 19 nemohu chápat školní klima jen jako sociální vztahy, které vznikají v rámci institucionálního uspořádání školního života a učení v konkrétních interakcích mezi učiteli a žáky (Fend, 1977), nebo pouze jako socializační efekt školy, či popis interakčních forem na této škole (Oswald a kol., 1989). Tato pojetí školního klimatu se velmi blíží sociálnímu (psychosociálnímu) a komunikačnímu klimatu. Vztahují se především k sociální dimenzi prostředí a snižují počet faktorů prostředí, které se na tvorbě a charakteristice školního klimatu podílejí. Omezují obsah a zužují význam školního klimatu. Školní klima neztotožňuji ani se školní kulturou nebo kulturou školy. Kulturní dimenzi však považuji za významnou součást školního prostředí. Velmi blízké je mi pojetí Z. Obdržálka (1998, s. 324), který školní kulturu chápe jako uplatňování tradic školy, určité hodnotové orientace, vizí její činnosti a vztahů mezi příslušníky školy. Autor si rovněž uvědomuje působení kultury školy na školní klima a jejich vzájemné vztahy. K lepšímu pochopení školního klimatu možná pomůže srovnání zaměření jeho výzkumu, kdy se zkoumá vnější obraz, s výzkumem organizačního klimatu, zacíleného na vnitřní pohled zaměstnanců bez ohledu na jeho vyzařování ven. Výzkum školního klimatu se více orientuje na skupiny učitelů, žáků, rodičů, školní inspekci. U organizačního klimatu se omezujeme jen na učitele. U školního klimatu studujeme také objektivní data o škole, např. počet žáků a tříd, organizaci školy, žákovskou populaci (sociální příslušnost, národnost atd.), charakteristiku vedení školy, vzdělání učitelů. Zkoumání organizačního klimatu se proti tomu soustřeďuje na vnímání zúčastněných osob. Pojetí školního klimatu se komplikuje také výskytem další terminologické varianty klima školy. Často se používají oba termíny jako synonyma. Avšak školní klima má své vlastní obsahové vymezení a cíl výzkumu. To se nedá říci o klimatu školy. Opět podotýkám, že školní klima vyplývá z celkového školního prostředí a je vnímáno a prožíváno všemi aktéry školního života. Proto se výzkumy zaměřují na veškeré prostředí školy, což zvyšuje náročnost při zachycení všech proměnných a při analýze složitých vztahů. Respondenty jsou učitelé, žáci, rodiče, vedení školy, inspektoři, pracovníci školských úřadů atd. Klima školy se může ztotožnit se školním klimatem tehdy, pokud se jím míní skutečně to, co vyjadřuje školní klima. Jinak však může klima školy představovat i klima třídy, vyučovací klima, klima učitelského sboru, organizační klima školy atd. Navrhuji klima školy uplatňovat pouze jako synonymum. Školní klima však nestojí v pozici synonyma k pojmům klima třídy, vyučovací klima, klima učitelského sboru atd. Každý z těchto jevů je součástí školního klimatu, avšak má svá specifika a vlastní předmět zkoumání. Také v klimatu třídy a ve vyučovacím klimatu se konfrontuje objektivní

20 20 Hlavní referáty realita s naším subjektivním vnímáním, prožíváním a hodnocením. V obou případech hrají důležité role ekologická (umístění a vybavení třídy, pomůcky atd.) a společenská (počet chlapců a děvčat ve třídě, jejich zájmová orientace, úroveň znalostí atd., charakteristiky učitelů vyučujících ve třídě atd.) dimenze prostředí. Ještě větší význam mají patrně dimenze sociální a kulturní. Na otázku, co nebo kdo je zdrojem klimatu ve třídě, můžeme nalézt různé odpovědi. Hlavní aktéři však jsou učitelé a žáci. Klusák (1993, s. 62 až 67) zjistil, že naši učitelé jsou si vědomi svého vlivu na povahu klimatu ve třídě. Považují za svou pedagogickou povinnost usilovat o klima vzájemné důvěry, vstřícnosti a férovosti. V klimatu třídy se odráží také způsob řízení třídy a charakter komunikace (Hrubišková a Marušincová, 1998, s. 338), interakce žáků a učitelů, studijní a sociální rozvoj žáků (Wardová, 1994, s. 467). Na klimatu třídy se ovšem podílí i její kultura, tzn. souhrn existujících norem fungování sociální skupiny, sdílených hodnot a způsobů interpretace dění ve skupině (Novotný, 1999, s. 355). Klima třídy ale nesouvisí jen s kvalitou výuky, ani to není pouze souhrn nebo bilance různých typů vyučovacích klimat. Vytváří se jak ve vyučování, tak o přestávkách, na výletech a různých společných akcích třídy. Někteří pedagogové považují klima třídy za sociálně psychologickou proměnnou, která představuje dlouhodobější sociálně emocionální naladění, zobecněné postoje a vztahy, emocionální výpovědi žáků dané třídy o událostech ve třídě včetně pedagogického působení učitelů školy (Průcha, Walterová a Mareš, 1998, s. 107). Podobně se vymezuje také sociální klima třídy jako soubor generalizovaných postojů, afektivních odpovědí a vnímání ve vztahu k procesům ve třídě mezi žáky (Linková, 2002, s. 44). Komunikační klima ve třídě se vytváří při interakci učitelů se žáky a žáků navzájem a vyjadřuje jejich způsoby komunikace ve třídě (srovnej Průcha, 2002, s. 59). Vyučovací klima a jeho varianty či součásti (např. klima učení se jako především žákovy činnosti, klima vyučování jako především učitelovy činnosti, komunikační klima ve vyučování) považuji za nejmenší jednotky klimatu školy. Neztotožňuji je s klimatem třídy, ani se školním klimatem. Vyučovací klima považuji za jev vyučovacího prostředí (především dimenze sociální a kulturní), které obklopuje žáky a učitele zvnějšku a spojuje se s jejich subjektivním prožíváním a posuzováním. Je výsledkem kontaktu žáků s vyučováním. Dá se ale také říci, že se jedná o část vyučovací reality, syntetický koncept, určitou konstelaci znaků vyučovací situace, o okouzlující či dráždivé aspekty učebního prostředí (Dreesmann, 1982, s. 44). Podle R. Bessotha (1989b, s. 4) je vyučovací klima sociální fenomén, který se tvoří ve všech vyučovacích předmětech v rámci interakce učitel žák. To znamená, že se vztahuje na určitý předmět a na určitého učitele.

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz Monitorujeme a rozvíjíme kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz O nás Občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy vzniklo koncem 90. let 20. století jako občanské sdružení Klíč. Vzhledem k

Více

Klima třídy a primární prevence

Klima třídy a primární prevence Klima třídy a primární prevence Diagnostika klimatu třídy dotazníkem B3 II. Krajská konference K primární prevenci sociálně patologických jevů Mgr. Bohumila Jurčíková SOŠ Uherský Brod Termíny prostředí

Více

Vlastní hodnocení školy

Vlastní hodnocení školy Vlastní Při procesu sebe systematicky shromažďujeme a analyzujeme řadu informací a podkladů, včetně zpětných vazeb od i rodičů. Na začátku každého školního roku je vypracováván roční plán rozvoje. Jedenkrát

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008 Předkladatel: GYMNÁZIUM A OBCHODNÍ AKDEMIE MARIÁNSKÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, RUSKÁ 355 Adresa peněžního ústavu: Komerční banka, a.s., Hlavní 132/52, Mariánské

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ ZBRASLAVICE PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Zpracovala: Aneta Zdeňková OBSAH: Společné vzdělávání a supervize Užší realizační tým Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Školní vzdělávací program obsahuje základní pravidla pro hodnocení žáků, podrobněji jsou rozpracovaná v klasifikačním řádu školy. Zde především vymezujeme způsoby

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

POHLED STUDENTŮ NA KLIMA TŘÍD STŘEDNÍCH ŠKOL JANA KAŠPÁRKOVÁ

POHLED STUDENTŮ NA KLIMA TŘÍD STŘEDNÍCH ŠKOL JANA KAŠPÁRKOVÁ Abstrakt: POHLED STUDENTŮ NA KLIMA TŘÍD STŘEDNÍCH ŠKOL JANA KAŠPÁRKOVÁ V příspěvku se zabýváme problematikou klimatu třídy. Teoreticky objasňujeme pojem klima třídy v pracích našich i zahraničních autorů.

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr.

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr. Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013 Ředitel Mgr. Hana Gorgolová Telefon na ředitele 558 362 118 E-mail na ředitele

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2. Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013

Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2. Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013 Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2 Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013 Zdravý způsob života nejvyšší hodnota 1) Charakteristika školy Naše škola se nachází poblíž

Více

ETIKA VE VĚDÁCH O VÝCHOVĚ

ETIKA VE VĚDÁCH O VÝCHOVĚ ČESKÁ PEDAGOGICKÁ SPOLEČNOST UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií PROGRAM MEZINÁRODNÍ KONFERENCE ETIKA VE VĚDÁCH O VÝCHOVĚ 10. a 11. února 2010 Pedagogická

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Program proti šikanování příloha minimálního preventivního programu 2012/2013

Program proti šikanování příloha minimálního preventivního programu 2012/2013 Program proti šikanování 2012/2013 Program proti šikanování příloha minimálního preventivního programu 2012/2013 ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice Obránců míru 369 742 21 Kopřivnice 1 Krizový plán pro

Více

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Demlova 18, příspěvková organizace. Adresa: Demlova 18, 772 00 Olomouc

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Demlova 18, příspěvková organizace. Adresa: Demlova 18, 772 00 Olomouc Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Demlova 18, příspěvková organizace Adresa: Demlova 18, 772 00 Olomouc Identifikátor školy: 600 140

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Co je program Škola podporující zdraví

Co je program Škola podporující zdraví Co je program Škola podporující zdraví Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Filozofie podpory zdraví vychází

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

KAPITOLA 1 Manažer vedoucí pracovník... 1005 KAPITOLA 2 Vedení zaměstnanců... 1032

KAPITOLA 1 Manažer vedoucí pracovník... 1005 KAPITOLA 2 Vedení zaměstnanců... 1032 Obsah ČÁST I DÍL 1 Ředitel školy Manažer Manažer vedoucí pracovník..................................... 1005 Vedení zaměstnanců............................................. 1032 DÍL 2 Povinnosti a odpovědnost

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4 OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR

Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR Závěrečná zpráva z projektu SO FAR - SO NEAR část: Mapování proinkluzivního klimatu v ZŠ Lupáčova, Praha Výňatek ze zprávy Předmětem spolupráce ZŠ Lupáčova, Praha se společností SOCIOKLIMA, s.r.o. je mapování

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Studijní obory, které budeme otevírat v akademickém roce

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

METODIKA K ANALÝZE ŠVP

METODIKA K ANALÝZE ŠVP METODIKA K ANALÝZE ŠVP I ÚVOD Pro hodnocení ŠVP z hlediska podpory rozvoje čtenářské gramotnosti byl pracovní skupinou PedF UK 1 vytvořen základní nástroj hodnocení, který vychází z definice pojmu čtenářská

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Co je studentský vědecký kroužek ÚPSS? Jakým aktivitám se studentský vědecký kroužek ÚPSS věnuje?

Co je studentský vědecký kroužek ÚPSS? Jakým aktivitám se studentský vědecký kroužek ÚPSS věnuje? Co je studentský vědecký kroužek ÚPSS? Studentský vědecký kroužek Ústavu pedagogiky a sociálních studií je dobrovolným uskupením studentů prezenčního studia. Jeho členy mohou být studenti bakalářských

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova ZÁKLADNÍ ŠKOLA T. G. MASARYKA PODĚBRADY Školní 556, okres Nymburk, sídlo Školní 556/II Poděbrady 290 01, tel.: 312 316 900, e-mail: zstgm@zstgmpodebrady.cz Environmentální výchova Koordinátor: Mgr. Bc.

Více

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami

Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Rozvoj poradenských služeb pro mimořádně nadanéžáky SŠ se speciálními vzdělávacími potřebami Realizace projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Reg.č. CZ.1.07/1.2.00/08.0126 Realizační

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY A U T O E V A L U A Č N Í Z P R Á V A INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA CHEB OBRNĚNÉ BRIGÁDY 6, 350 11 CHEB ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Zpracoval: PhDr. Bc. Miroslav Liška V Chebu dne 31. 10. 2011 Razítko

Více

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1028/08-04. okres Tachov, příspěvková organizace Adresa:

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1028/08-04. okres Tachov, příspěvková organizace Adresa: Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1028/08-04 Název školy: Základní škola a mateřská škola Chodová Planá, okres Tachov, příspěvková organizace Adresa: Pohraniční stráže

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Česká pedagogická společnost

Česká pedagogická společnost SOUČASNÁ ŠKOLA - "DÍLNA LIDSKOSTI"? Uherský Brod, 27. - 28. 3. 2014 PROGRAM KONFERENCE Čtvrtek 27. 3. 2014 8:30 9:30 Prezence 9:30 9:45 Zahájení konference 9:45 10:45 Hlavní referáty I 10:45 11:15 Cesta

Více

Alternativní metody vyučování nové možnosti.

Alternativní metody vyučování nové možnosti. ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

Hlavní výbor České pedagogické společnosti

Hlavní výbor České pedagogické společnosti Hlavní výbor České pedagogické společnosti Na posledním sjezdu konaném v Českých Budějovicích dne 26. března 2015 byli do hlavního výboru zvoleni tito členové: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph. D. předseda Absolvent

Více

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale School & Education Management Rating Scale Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, cílem tohoto evaluačního dotazníku je především získání objektivních informací a názorů od všech členů pedagogického

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace 6. 1 Pravidla pro hodnocení žáků 6. 1. 1 Způsoby hodnocení - klasifikačním stupněm - vystihuje úroveň rozvoje, kterého dosáhl žák ve vztahu k naplnění očekávaných výstupů

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Program proti šikanování a kyberšikaně

Program proti šikanování a kyberšikaně ZÁKLADNÍ ŠKOLA TACHOV, HORNICKÁ 1325, příspěvková organizace Program proti šikanování a kyberšikaně pro školní rok 2014/2015 září 2014 Zpracovaly: Mgr. Lenka Doležalová, Mgr. Dana Fecková Program proti

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Název projektu: Rozumět si lépe, být si blíže Žadatel projektu:

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ BUDĚJOVICE MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední škola a

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Základní škola Český Brod, Tyršova 68, okres Kolín IČO: 46383514 tel.: 321622446, 602373396 www.2zscbrod.cz 2zscbrod@iol.cz Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Sledované oblasti, v nichž se budou

Více