Klima současné české školy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Klima současné české školy"

Transkript

1 Miroslav Chráska, Dana Tomanová, Drahomíra Holoušová (ed.) Klima současné české školy Sborník příspěvků z 11. konference ČPdS ledna 2003 Olomouc

2 c Česká pedagogická společnost, Brno 2003 c Konvoj, spol. s r. o., Brno 2003 ISBN

3 Sborník konference ČPdS Klima současné české školy 3 Úvod Vážení přátelé (vážené kolegyně, vážení kolegové). Právě jste otevřeli sborník hlavních referátů a příspěvků ze sekcí, které zazněly na konferenci České pedagogické společnosti. Konference se konala ve dnech 14. a 15. ledna 2003 na Pedagogické fakultě ÚP v Olomouci. Odpovědnost za její organizaci tentokrát převzali členové ČPdS z Katedry pedagogiky s celoškolskou působností uvedené fakulty. Účastníci konference ze všech typů škol od mateřských až po vysoké se zabývali klimatem současné české školy. Ukázalo se, že toto téma zvolil hlavní výbor příhodně. Jeho aktuálnost a souvislosti někdy pouze tušené potvrdily hlavní referáty i zajímavá jednání v sekcích. Organizátorům se podařilo získat přední odborníky na tuto tematiku i učitele ze škol, kteří si uvědomují důležité souvislosti tvorby klimatu školy, např. vliv vyučujících, třídních učitelů, ředitelů, ale i žáků a rodičů. Cenné informace poskytli zástupci České školní inspekce. Hlavní okruhy projednávaných problémů jsou naznačeny názvy čtyř sekcí: Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání, Teoretické problémy školního klimatu, Školní klima a sociálně patologické jevy a konečně Příprava učitelů na roli spolutvůrců školního klimatu. Příspěvky, které na konferenci zazněly, jsou ve sborníku uvedeny podle jejich zařazení v sekcích v abecedním uspořádání. Je velkým přáním organizátorů, aby našly svoje adresáty nejen v účastnících konference a členů ČPdS, ale i mezi dalšími pedagogy na mateřských, základních, středních i vysokých školách. Ti všichni mohou studiem materiálů konference obohatit svoje poznání sledovaného fenoménu, najít podněty pro svoji výzkumnou činnost i pro zkvalitnění života na školách. Sjezd ČPdS, který na konferenci navazoval dne 15. ledna 2003, vyjádřil uznání organizátorům konference i všem jejím účastníkům. Lze si jen přát, aby poslední tečka konference sborník byl tak úspěšný jako konference sama. Na závěr malá statistika: Na konferenci zaznělo 5 hlavních referátů, celkem bylo odevzdáno celkem 50 příspěvků. S politováním však musíme konstatovat, že ne všichni autoři respektovali doporučení k zařazení abstrakt a klíčových slov. Prosíme, aby laskavý čtenář vzal tuto skutečnost na vědomí. Jedno zajímavé setkání pedagogů skončilo, těšíme se na další. V Olomouci dne 28. května Za organizační tým doc. PhDr. Otto Obst, CSc.

4 4 OBSAH Obsah Úvod (Otto Obst) Program konference 7 Sekce Hlavní referáty 13 Grecmanová, H.: Klima současné školy Kolář, M.: Projekt sedmivrstevné prevence školního šikanování.. 28 Mareš, J.: Zamyšlení nad pojmem klima školy Pešková, J.: Společenská determinace školního klimatu Prokop, J.: Kritika a mýty současné školy Budinská, M.: Prevence nadstandardní služba školy Sekce I. Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání 70 Čiháček, V.: Dimenze terapeutického působení ve vztahu školy a rodičů žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v německy mluvících zemích Dokonalová, L.: Evropské jazykové portfolio a jeho vliv na klima školní třídy Eger, L.: Sebeevaluace klimatu školy v rámci evaluace její kultury 86 Havelka, P., Man, F.: Motivace a utváření klimatu třídy Kudelová, A.: Tvorba bezpečného sociálního klimatu ve škole podporující zdraví Kropáčková, J.: Školní klima v současných mateřských školách Linková, M.: Klima školní třídy a některé jeho determinanty Matýsková, D.: Pohled rodičů na spolupráci se školou srovnání programů Základní škola a Začít spolu Obst, O., Prášilová, M.: Participace pracovníků školy na jejím řízení Pakosta, J.: Adaptační kurz nástroj změny školního klimatu Pol, M., Hloušková, L., Novotný, P., Zounek, J.: Je kultura české školy kulturou dospělých? Hlavní aktéři školního života očima ředitelů Prášilová, M., Šmelová, E., Tomanová, D.: Současné vlivy na klima MŠ Rabušicová, M., Šeďová, K., Trnková, K.: Otevřenost české školy vnějším vztahům jako součást školního klimatu? Rojková, M.: Ředitel základní školy a jeho vliv na klima školy Rybičková, M.: Klima třídy očima žáků a třídního učitele

5 OBSAH 5 Tomanová, D.: Nestandardní nástroj zjišťování klimatu hospitace v mateřské škole Sekce II. Teoretické problémy školního klimatu 186 Balvín, J.: Klima současné české školy a národnostní menšiny Haškovec, J.: Význam osobnosti vedoucího vychovatele pro vytváření klimatu výchovného zařízení (tedy i školy) Havlínová, M.: Vybrané ukazatele kvality sociálního klimatu ve škole Kašpárková, J.: Některé typy školního klimatu a jejich vliv Kučerová, S., Blížkovský, B.: Zůstane naše škola česká? Lašek, J., Kupčeková, J.: Klima třídy střední školy a životní spokojenost studentů Pospíšil, J.: Ideologismus a pluralita v současné české škole Sekce III. Školní klima a sociálně patologické jevy 241 Brebera, P.: Přítomnost civilkářů a trestanců na základní škole Bůžek, A.: O vyrušování žáků, jejich neposlušnosti a odmítání spolupráce ve vyučování Kraus, B., Vacek, P., Juráčková, I.: K problematice šikany v současné škole Polák, M.: Učitelé českého jazyka a syndrom vyhoření Sekce IV. Příprava učitelů na roli spolutvůrců školního klimatu 273 Doležalová, J.: Metody a formy práce vedoucí k pozitivnímu klimatu ve výchovně-vzdělávacím procesu Franiok, P.: Školní klima a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Gillernová, I, Štětovská, I.: Sociální dovednosti učitele možnosti ovlivnění školního klimatu Gulová, L.: Několik postřehů k významu odborného semináře pro přípravu učitele jako spolutvůrce školního klimatu Hlavatý, K.: Příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu 297 Horák, J., Kratochvíl, M.: Názory posluchačů doplňkového pedagogického studia na sociální klima třídy Ježek, S.: Metodické a metodologické aspekty zkoumání školního klimatu na ZŠ hromadným šetřením žáků možnosti a meze. 303 Kurelová, M.: Problematika školního klimatu ve vzdělávání učitelů316 Mikešová, J.: Praktická příprava učitele na roli spolutvůrce sociálního klimatu třídy

6 6 OBSAH Peutelschmiedová, A.: Zpětné vazby v pedagogickém působení. 325 Rosolová, M., Střelec, S.: Klima na střední škole v retrospektivním pohledu studentů učitelství Semrád, J.: Školní klima a současná technická vysoká škola Spilková, V.: Tvorba kvalitního klimatu (školy, třídy) výzva pro učitelské vzdělávání Spousta, V.: Osobnost učitele spolutvůrce školního klimatu Sulovská, J.: Dokáží mladí učitelé kladně ovlivnit školní klima?. 358 Svobodová, J.: Podíl studentů na vytváření klimatu vysokoškolského semináře Šťáva, J.: Vliv managementu školy na její klima

7 Program konference 7 Program konference 14. ledna :00 10:00 Prezence účastníků konference 10:00 Zahájení konference, úvodní koncert 10:30 13:00 Rokování v plénu 14:00 17:15 Práce v sekcích Společenský večer Hlavní referáty Jednání řídí: Antonín Bůžek, Ph. D. Doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph. D. Klima současné školy Prof. PhDr. Jaroslava Pešková, DrSc. Společenské determinanty školního klimatu Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Biologické a psychologické zřetele utváření školního klimatu PhDr. Jiří Prokop, Ph. D. Kritika a mýty současné školy Mgr. Martina Budínská, Ing. Marie Kalábová, PaedDr. Michal Kolář Sociální klima v prostředí základních škol ČR

8 8 Program konference Sekce 1 Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání Učebna P5 v přízemí fakulty (od vrátnice doprava) Jednání řídí: doc. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc., doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph. D., doc. PhDr. Libuše Podlahová, CSc. 14:00 15:30 Mgr. Vlastimil Čiháček, doc. PhDr. Milada Rabušicová, CSc., Mgr. Kateřina Emmerová PaedDr. Ludvík Eger, CSc. Mgr. Petr Novotný, Ph. D., doc. PhDr. Milan Pol, CSc., Mgr. Lenka Hloušková, Jiří Zounek, Ph. D. Otevřenost české školy vnějším vztahům jako součást školního klimatu? Sebeevaluace klimatu školy v rámci evaluace její kultury Je kultura české školy kulturou dospělých? Hlavní aktéři školního života očima ředitelů. Anna Kudelová Tvorba bezpečného sociálního klimatu ve škole podporující zdraví Mgr. Michaela Prášilová, Ph. D., doc. PhDr. Otto Obst, CSc. PaedDr. Marie Rojková 15:45 17:15 PaedDr. Helena Šimíčková PhDr. Danuše Matýsková PhDr. Petr Havelka, prof. PhDr. František Man, CSc. PaedDr. Marta Rybičková Mgr. Lenka Dokonalová PhDr. Marie Linková, Ph. D. Participace pracovníků školy na jejím řízení Ředitel základní školy a jeho vliv na klima školy Vliv celkového klimatu školy na přijetí integrovaného vyučování Pohled rodičů na spolupráci se školou srovnání programů Základní škola a začít spolu Motivace a utváření klimatu třídy Klima třídy z pohledu žáků a třídního učitele Evropské jazykové portfolio a jeho vliv na klima školní třídy Klima školní třídy a některé jeho determinanty

9 Program konference 9 Sekce 2 Teoretické problémy školního klimatu přínos vědních oborů k výzkumu a tvorbě školního klimatu Učebna P2 v suterénu budovy, u vrátnice vpravo dolů po schodišti Jednání řídí: doc. PhDr. Milena Kurelová, CSc. a doc. PhDr. Otto Obst, CSc. 14:00 15:30 PhDr. Miluše Havlínová, CSc. Vybrané ukazatele kvality sociálního klimatu ve škole Mgr. Jana Kašpárková Některé typy vyučovacího klimatu a jejich vlivy Mgr. Jarmila Kupčeková Klima středoškolské třídy a spokojenost studentů PhDr. Jan Lašek, CSc. Středoškolské klima třídy a osobní spokojenost studentů PaedDr. Jiří Haškovec Význam osobnosti vedoucího vychovatele pro vytváření klimatu výchovného zařízení, tedy i školy Prof. PhDr. Bohumír Blížkovský, Zůstane naše škola česká? CSc., prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc. 15:45 17:15 Prof. PhDr. Josef Cach, CSc. (omluvil se) Prof. PhDr. Hana Mukařovská, CSc. (omluvila se) PhDr. Jiřina Novotná PhDr. Jaroslav Balvín, CSc. Mgr. Jiří Pospíšil Co je duch školy L. N. Tolstého a jeho pokračovatelů Problematika školního klimatu z pohledu české literárně vědné strukturální sémiotiky Psychologická práva dítěte a klima školy Klima současné české školy a národnostní menšiny Ideologismus a pluralita v současné škole

10 10 Program konference Sekce 3 Školní klima a sociálně patologické jevy Učebna P1 v suterénu budovy, u vrátnice vpravo dolů po schodišti Jednání řídí: Mgr. Martina Budínská, PaedDr. Michal Kolář, PhDr. Pavel Vacek, Ph. D. 14:00 15:30 Antonín Bůžek, Ph. D. Jitka Dolejšová, Marta Vlachová Mgr. Iva Juráčková, doc. Dr. Blahoslav Kraus, CSc., PhDr. Pavel Vacek, Ph. D. Mgr. Pavel Brebera Mgr. Milan Polák, CSc. PhDr. Zdena Vildová O vyrušování žáků, jejich neposlušnosti a odmítání spolupráce ve vyučování Zkušenosti PČR se sociálně patologickými jevy ve škole K problematice šikany v současné škole Přítomnost civilkářů a trestanců na ZŠ kvalitativní případová studie klimatu jedné ZŠ Učitelé českého jazyka a syndrom vyhoření Úloha třídního učitele v prevenci sociálně patologického chování žáků

11 Program konference 11 Sekce 4 Příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Učebna P7 v přízemí budovy, u vrátnice vpravo až na konec chodby Jednání řídí: Prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc., PhDr. Jiří Prokop, Ph. D., doc. PhDr. Zdeněk Kalhous, CSc. 14:00 15:30 Doc. PhDr. Alžběta Peutelschmiedová, Ph. D. PhDr. Ilona Gillernová, CSc., PhDr. Iva Štětovská Doc. PhDr. Vladimír Spousta, CSc. PaedDr. Petr Franiok, Ph. D. 15:45 17:15 Mgr. Lenka Gulová PhDr. Eva Bidlová Mgr. Jarmila Sulovská Doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc., Mgr. Martina Rosolová Doc. PhDr. Jiří Semrád, CSc. Zpětné vazby v pedagogickém působení Učitel a rozvíjení sociálních vztahů ve škole Osobnost učitele spolutvůrce školního klimatu Školní klima a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Příprava romského asistenta na roli spolutvůrce školního klimatu v rámci vzdělávacích programů na PdF MU Využití metody videotréninkových interakcí k rozvíjení sociálních dovedností učitele Dokáží mladí učitelé kladně ovlivnit školní klima? Klima současné školy z pohledu studentů učitelství Školní klima a současná VŠ 15. ledna :00 10:15 Pokračování práce v sekcích 10:30 11:15 Plénum konference 12:00 14:30 Sjezd ČPdS v aule PdF

12 12 Program konference Sekce 1 Školní klima z pohledu účastníků procesu výchovy a vzdělávání Učebna P5 v přízemí fakulty (od vrátnice doprava) Jednání řídí: doc. RNDr. Danuše Nezvalová, CSc., doc.phdr. Libuše Podlahová, CSc., doc. PhDr. Helena Grecmanová, Ph. D. 9:00 10:15 PhDr. Michaela Píšová, Ph. D., MA Doc. Ing. Jaroslav Pakosta, CSc. Mgr. Jana Kropáčková PhDr. Eva Šmelová, PhDr. Dana Tomanová, CSc., Mgr. Michaela Prášilová, Ph. D. PhDr. Dana Tomanová, CSc. Sekce 4 Školní klima z pohledu začínajícího učitele Adaptační kurz nástroj změny školního klimatu Školní klima v současných mateřských školách Současné vlivy na klima MŠ Nestandardní nástroj zjišťování klimatu hospitace Příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Učebna P7 v přízemí budovy, u vrátnice vpravo až na konec chodby Jednání řídí: Prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc., PhDr. Jiří Prokop, Ph. D. 9:00 10:15 Doc. PhDr. Milena Kurelová, CSc. PaedDr. Jitka Mikešová Doc. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. PhDr. Jarmila Svobodová, CSc. Problematika školního klimatu ve vzdělávání učitelů Praktická příprava učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Tvorba kvalitního klimatu (školy, třídy) výzva pro učitelské vzdělávání Možnosti přípravy učitele na roli spolutvůrce školního klimatu Mgr. Jana Doležalová Metody a formy práce vedoucí k pozitivnímu klimatu ve výchovněvzdělávacím procesu

13 Sborník konference ČPdS Klima současné české školy 13 Hlavní referáty

14 14 Hlavní referáty Klima současné školy Helena Grecmanová Abstrakt: Ve svém příspěvku zaměřuji pozornost na klima současné školy. V teoretické části zdůrazňuji potřebu definování jednotlivých pojmů. Některé z nejužívanějších pojmů představuji. Vymezuji jejich obsah a vzájemné vztahy mezi nimi. V části výzkumné hovořím o tradici výzkumu klimatu školy. Zmiňuji se o způsobech a realizaci výzkumu, zamýšlím se nad interpretací výsledků a významu výzkumu klimatu školy. Klíčová slova: prostředí, klima, atmosféra, sociální (psychosociální) klima, komunikační klima, organizační klima, klima učitelského sboru, školní klima, klima školy, klima třídy, sociální klima třídy, komunikační klima ve třídě, vyučovací klima, kvantitativní a kvalitativní výzkumy Klima současné školy je velmi závažné téma. Tak to pociťují žáci, učitelé, rodiče, inspektoři, akademičtí pracovníci atd. E. W. Eisner (1996, s. 22) dokonce říká, že odmítnutí zájmu o klima může působit v období úzkosti a obav o školu destruktivně. Domnívám se, že by bylo vhodné hned na začátek vymezit problémy, které s klimatem současné školy souvisejí a jimiž se budu, bez nároku na jejich vyřešení, zabývat. Zvolila jsem postup od oblasti teoretické k oblasti praktické podle následujícího schématu. Nejdříve se věnuji terminologickým problémům, potom upozorním na některá specifika výzkumu klimatu školy. Terminologické problémy se týkají nejednotného vymezení a chápání pojmů a vztahů mezi nimi, ale někdy také nedostatečného charakterizování jevů a zároveň využívání různých synonym. Jejich význam je velmi vágní (např. duch, étos, nálada, emocionální tón školy). Často dochází k nelogickému zaměňování pojmů. I když se objevují tyto komplikace, paradoxně vyvstává první dílčí problém. Někdy zaznívá jako pochybnost především z praxe a konkretizují ho otázky: Je nutné se neustále zabývat teorií? Chceme a potřebujeme vůbec objasnit jednotlivé pojmy a vztahy mezi nimi? Máme zájem dodržovat určitá ujednání a postupy? Proč musíme tak bazírovat na přesném vymezení pojmů? Domnívám se, že dojít k určitému konsensu v oblasti terminologie klimatu školy je žádoucí. Důvody k tomu jsou jak obecně pedagogické, tak

15 Grecmanová, H.: Klima současné školy 15 závažnost zkoumaného problému. Navíc neujasnění si terminologie, její nesprávné používání může způsobovat nejen nedorozumění v teoretické oblasti, ale i komplikace při výzkumných šetřeních. Nakonec můžeme zjistit, že zkoumáme a analyzujeme vlastně úplně něco jiného, než jsme původně zamýšleli. Například ve zprávách z některých výzkumů se hovoří o tom, že se sledovalo školní klima. Ve skutečnosti však šlo o výzkum kultury školy nebo o organizační klima. Podle J. Mareše a J. Křivohlavého (1995, s. 147) mohou být terminologickými nedostatky dezorientovaní i čtenáři, kteří musí zjišťovat, co autor výrazem mínil a co zkoumal. Jestliže se tedy chceme zabývat problematikou klimatu školy, měli bychom mít jasně definované jednotlivé pojmy. A s tím souvisí, podle mého názoru, druhý dílčí problém klimatu školy. Lze jej vyjádřit otázkami: Co je to? Čím je to tvořeno? Termínů ve sledované oblasti je mnoho. Jak již bylo řečeno, často se využívají bez uplatňování jakékoli logiky. Některé z nejužívanějších pojmů představuji ve schématu č. 2, ve kterém jsou naznačené také vzájemné vztahy mezi nimi. Postupuji od obecných, základních pojmů ke konkrétním, specifickým. Vedle těchto termínů se však objevují i další varianty, např. emocionální

16 16 Hlavní referáty!"# klima vyučovací hodiny, pracovní klima, sociální klima školy nebo specifická pojmenování, která souvisejí s typem klimatu, např. školní klima s velkým zájmem o lidi, ale s malým zájmem o pracovní úkoly, demokratické školní klima, progresivní školní klima, pluralitní a otevřené školní klima. Celá situace se dále komplikuje tím, že někdy se některé přívlastky, které charakterizují prostředí a klima školy, používají jako pojmově neutrální, jindy však mohou mít kladný význam edukační prostředí, klima s edukativním cílovým zaměřením. Souhlasím s J. Marešem a J. Křivohlavým (1995, s. 146), že tyto výrazy by měly mít neutrální význam. Nyní bych se ráda zamyslela nad obsahem některých pojmů a vzájemnými vztahy mezi nimi, které jsem uvedla ve schématu č. 2 a se kterými jsem

17 Grecmanová, H.: Klima současné školy 17 pracovala. Za výchozí termíny v oblasti klimatických bádání považuji výrazy prostředí, klima, atmosféra. Prostředí představuje velkou skupinu faktorů (bytostí, podmínek, jevů a procesů), které člověka v průběhu jeho života obklopují, mají pro něho význam a hodnotu a s nimiž je člověk v interakci (Geist, 1992, s. 162, 313). E. W. Eisner (1996, s. 15, 21, 22) poukazuje na úzkou souvislost mezi pojmy prostředí, kultura a étos. Kultura je podle tohoto autora způsob života, který lidé společně vedou, je ale také prostředím, ve kterém rostou věci. Étos podtrhuje hlubokou strukturu kultury a hodnoty, které ji oživují, které společně étos vytvářejí. Součástí celkového prostředí je i školní prostředí, které tvoří tyto dimenze: ekologická (materiální a estetické aspekty školy,... ), společenská (osoby a skupiny osob, mající se školou něco do činění, jejich kvality a kompetence,... ), sociální (způsob komunikace a kooperace mezi skupinami a uvnitř skupin osob, které patří do školy,... ), kulturní (hodnotové vzory, normy, systém víry, poznávací a hodnotící postupy, veřejné mínění, odborné kompetence a symboly, které ve škole existují,... ) (Havlínová aj., 1994, s. 29 až 30). Takto vymezené prostředí považuji za základnu nebo, dá se říci, živnou půdu pro určité klima. Neztotožňuji se s názorem, že školní prostředí se týká pouze ekologické a společenské dimenze, ani s přístupem B. J. Frasera, který dělá rovnítko mezi prostředím a klimatem (Průcha, 1997, s. 340). V literatuře se uvádí, že klima vyjadřuje něco těžce postižitelného, nehmatatelného, avšak do jisté míry pravidelného a objektivního, co může připadat tomu, kdo se v něm pohybuje, jako určitá samozřejmost. Jedincem bývá klima silně vnímáno tak, že v něm způsobuje celkové rozpoložení převážně pocitové a postojové (Geist, 1992, s. 162; Průcha, 1997, s. 339; Durozoi, Roussel, 1994, s. 238; Helus, Piťha, 1993, s. 23). Sami na sobě pociťujeme jeho projevy v závislosti na tom, v jaké geografické oblasti žijeme, do jaké rodiny patříme, ve kterém podniku pracujeme, v jaké škole se učíme a vyučujeme atd. Klima je jevem jak v geografické oblasti, tak v sociálním systému. Jeho analýza a interpretace vyžaduje mnohostrannější pohled. Proto se mně jeví zavádějící názor, že se většinou klimatem chápou dlouhodobě přetrvávající sociální vztahy ve skupině, které fungují bez ohledu na konkrétní sociální situace (Kováčová, 1995, s. 47). Podle mého názoru vzniká klima jako odraz objektivní reality v našem subjektivním vnímání, prožívání a hodnocení. Podobné vysvětlení mají také G. Litwin a R. Stringer (1968, s. 43), kteří chápou klima jako filtr, přes který se musí dostat objektivní fenomény. Je rovněž důležité, že klima nevzniká samo o sobě, nýbrž se vytváří. Jde o dlouhodobý jev. Od atmosféry se liší právě délkou svého trvání. Atmosféra působí krátkodobě a je situačně podmíněná. Také je však závislá na prostředí. Klima sestává

18 18 Hlavní referáty z různých proměnných, které musí být nejdříve identifikovány a zkoumány s ohledem na vzájemné vztahy. Tyto skutečnosti platí i u různých variant klimatu. Představu o sociálním (psychosociálním) klimatu odvozuji z pojetí sociálního klimatu školy podle J. Mareše (2000; Mareš a Křivohlavý, 1995, s. 158). Sociální (psychosociální) klima zahrnuje ustálené postupy vnímání, prožívání, hodnocení a reagování všech aktérů určitého prostředí na to, co se v prostředí odehrálo, právě odehrává nebo má v budoucnu odehrát. Inspiruji se však i definicí S. Hvozdíka (1998, s. 249), který chápe psychosociální klima jako psychologickou a organizační charakteristiku konkrétní society. Komunikační klima formuluji podle J. Průchy (2002, s. 59) jako vyjádření toho, jaké způsoby komunikace aktéři v určitém prostředí navozují a udržují. Domnívám se, že sociální (psychosociální) a komunikační klima vyplývají především ze společenské, sociální a kulturní dimenze prostředí. Obdobné je to i u organizačního klimatu. Proto se může stát, že tyto pojmy spolu nejen souvisejí, různě se prolínají, tvoří vzájemné součásti, ale mnohdy je možné je také ztotožnit. Organizační klima se někdy vykresluje jako osobitost sociálního systému. Podle R. Bessotha (1989b) odpovídá organizační klima tomu, co se označuje jako provozní klima, nebo se vyjadřuje jako výraz převládajícího étosu, který tvoří vedení organizace. Důležitým faktorem organizačního klimatu je způsob chování managementu. Avšak stupeň tvořivého řízení, míra osobní způsobilosti na tvořivém řízení a předpoklady tvořivosti v mezilidských vztazích atd. se považují rovněž za aspekty psychosociálního klimatu. Pokud přenesu tok svých myšlenek do prostředí školy, je možné konstatovat, že tyto vztahy, procesy a jevy jsou také součástí klimatu učitelského sboru nebo s ním nějak souvisejí či se vzájemně ovlivňují. O sociálním klimatu učitelského sboru se zmiňují J. Mareš a J. Křivohlavý (1995, s. 156), avšak nedefinují ho. Totéž se dá říci i o školním klimatu, i když je to jev ještě složitější a měl by být nazírán jako celek a ne jako pouhá suma částí. Školní klima vymezuji jako specifický projev školního prostředí (s ekologickou, společenskou, kulturní a sociální dimenzí), který vnímají, prožívají, popisují a hodnotí jeho účastníci (žáci, rodiče, učitelé, školní inspektoři, veřejnost). Školní klima představuje veškeré klima školy (klima učitelského sboru, klima tříd, jednotlivá vyučovací klimata, organizační, komunikační a sociální klima atd.). Nedomnívám se, že by školní klima vyjadřovalo pouze druh a způsob, jakým se v uspořádané formě provádějí socializační procesy, prožívají institucionální vztahy mezi jednotlivými učiteli a žáky a životní formy, které přitom vznikají (Fend, 1977, s. 63; Mareš a Lašek, 1990/91, s. 173). Rovněž

19 Grecmanová, H.: Klima současné školy 19 nemohu chápat školní klima jen jako sociální vztahy, které vznikají v rámci institucionálního uspořádání školního života a učení v konkrétních interakcích mezi učiteli a žáky (Fend, 1977), nebo pouze jako socializační efekt školy, či popis interakčních forem na této škole (Oswald a kol., 1989). Tato pojetí školního klimatu se velmi blíží sociálnímu (psychosociálnímu) a komunikačnímu klimatu. Vztahují se především k sociální dimenzi prostředí a snižují počet faktorů prostředí, které se na tvorbě a charakteristice školního klimatu podílejí. Omezují obsah a zužují význam školního klimatu. Školní klima neztotožňuji ani se školní kulturou nebo kulturou školy. Kulturní dimenzi však považuji za významnou součást školního prostředí. Velmi blízké je mi pojetí Z. Obdržálka (1998, s. 324), který školní kulturu chápe jako uplatňování tradic školy, určité hodnotové orientace, vizí její činnosti a vztahů mezi příslušníky školy. Autor si rovněž uvědomuje působení kultury školy na školní klima a jejich vzájemné vztahy. K lepšímu pochopení školního klimatu možná pomůže srovnání zaměření jeho výzkumu, kdy se zkoumá vnější obraz, s výzkumem organizačního klimatu, zacíleného na vnitřní pohled zaměstnanců bez ohledu na jeho vyzařování ven. Výzkum školního klimatu se více orientuje na skupiny učitelů, žáků, rodičů, školní inspekci. U organizačního klimatu se omezujeme jen na učitele. U školního klimatu studujeme také objektivní data o škole, např. počet žáků a tříd, organizaci školy, žákovskou populaci (sociální příslušnost, národnost atd.), charakteristiku vedení školy, vzdělání učitelů. Zkoumání organizačního klimatu se proti tomu soustřeďuje na vnímání zúčastněných osob. Pojetí školního klimatu se komplikuje také výskytem další terminologické varianty klima školy. Často se používají oba termíny jako synonyma. Avšak školní klima má své vlastní obsahové vymezení a cíl výzkumu. To se nedá říci o klimatu školy. Opět podotýkám, že školní klima vyplývá z celkového školního prostředí a je vnímáno a prožíváno všemi aktéry školního života. Proto se výzkumy zaměřují na veškeré prostředí školy, což zvyšuje náročnost při zachycení všech proměnných a při analýze složitých vztahů. Respondenty jsou učitelé, žáci, rodiče, vedení školy, inspektoři, pracovníci školských úřadů atd. Klima školy se může ztotožnit se školním klimatem tehdy, pokud se jím míní skutečně to, co vyjadřuje školní klima. Jinak však může klima školy představovat i klima třídy, vyučovací klima, klima učitelského sboru, organizační klima školy atd. Navrhuji klima školy uplatňovat pouze jako synonymum. Školní klima však nestojí v pozici synonyma k pojmům klima třídy, vyučovací klima, klima učitelského sboru atd. Každý z těchto jevů je součástí školního klimatu, avšak má svá specifika a vlastní předmět zkoumání. Také v klimatu třídy a ve vyučovacím klimatu se konfrontuje objektivní

20 20 Hlavní referáty realita s naším subjektivním vnímáním, prožíváním a hodnocením. V obou případech hrají důležité role ekologická (umístění a vybavení třídy, pomůcky atd.) a společenská (počet chlapců a děvčat ve třídě, jejich zájmová orientace, úroveň znalostí atd., charakteristiky učitelů vyučujících ve třídě atd.) dimenze prostředí. Ještě větší význam mají patrně dimenze sociální a kulturní. Na otázku, co nebo kdo je zdrojem klimatu ve třídě, můžeme nalézt různé odpovědi. Hlavní aktéři však jsou učitelé a žáci. Klusák (1993, s. 62 až 67) zjistil, že naši učitelé jsou si vědomi svého vlivu na povahu klimatu ve třídě. Považují za svou pedagogickou povinnost usilovat o klima vzájemné důvěry, vstřícnosti a férovosti. V klimatu třídy se odráží také způsob řízení třídy a charakter komunikace (Hrubišková a Marušincová, 1998, s. 338), interakce žáků a učitelů, studijní a sociální rozvoj žáků (Wardová, 1994, s. 467). Na klimatu třídy se ovšem podílí i její kultura, tzn. souhrn existujících norem fungování sociální skupiny, sdílených hodnot a způsobů interpretace dění ve skupině (Novotný, 1999, s. 355). Klima třídy ale nesouvisí jen s kvalitou výuky, ani to není pouze souhrn nebo bilance různých typů vyučovacích klimat. Vytváří se jak ve vyučování, tak o přestávkách, na výletech a různých společných akcích třídy. Někteří pedagogové považují klima třídy za sociálně psychologickou proměnnou, která představuje dlouhodobější sociálně emocionální naladění, zobecněné postoje a vztahy, emocionální výpovědi žáků dané třídy o událostech ve třídě včetně pedagogického působení učitelů školy (Průcha, Walterová a Mareš, 1998, s. 107). Podobně se vymezuje také sociální klima třídy jako soubor generalizovaných postojů, afektivních odpovědí a vnímání ve vztahu k procesům ve třídě mezi žáky (Linková, 2002, s. 44). Komunikační klima ve třídě se vytváří při interakci učitelů se žáky a žáků navzájem a vyjadřuje jejich způsoby komunikace ve třídě (srovnej Průcha, 2002, s. 59). Vyučovací klima a jeho varianty či součásti (např. klima učení se jako především žákovy činnosti, klima vyučování jako především učitelovy činnosti, komunikační klima ve vyučování) považuji za nejmenší jednotky klimatu školy. Neztotožňuji je s klimatem třídy, ani se školním klimatem. Vyučovací klima považuji za jev vyučovacího prostředí (především dimenze sociální a kulturní), které obklopuje žáky a učitele zvnějšku a spojuje se s jejich subjektivním prožíváním a posuzováním. Je výsledkem kontaktu žáků s vyučováním. Dá se ale také říci, že se jedná o část vyučovací reality, syntetický koncept, určitou konstelaci znaků vyučovací situace, o okouzlující či dráždivé aspekty učebního prostředí (Dreesmann, 1982, s. 44). Podle R. Bessotha (1989b, s. 4) je vyučovací klima sociální fenomén, který se tvoří ve všech vyučovacích předmětech v rámci interakce učitel žák. To znamená, že se vztahuje na určitý předmět a na určitého učitele.

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Projekt realizovaný v rámci JPD 3, spolufinancovaný ESF, státním rozpočtem ČR a rozpočtem HMP Cílem je vytvořit

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace STRUKTURA VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Oblast 1.Podmínky ke vzdělávání Podoblast 1.1 Lidské zdroje 1.2 Materiální zdroje 1.3 Finanční zdroje

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr.

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr. Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013 Ředitel Mgr. Hana Gorgolová Telefon na ředitele 558 362 118 E-mail na ředitele

Více

Vlastní hodnocení školy

Vlastní hodnocení školy Vlastní Při procesu sebe systematicky shromažďujeme a analyzujeme řadu informací a podkladů, včetně zpětných vazeb od i rodičů. Na začátku každého školního roku je vypracováván roční plán rozvoje. Jedenkrát

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8 Strana: 1/8 1. Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro Základní škola logopedická s.r.o., kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. René Macháč Telefon na ředitele 596 735 470 E-mail

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Klíčové aktivity projektu KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Podrobný popis realizace klíčové aktivity Cílová skupina (začínající pedagogičtí pracovníci středních zemědělských a lesnických

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií PROGRAM KONFERENCE

České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií PROGRAM KONFERENCE České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií PROGRAM KONFERENCE Technické, humanitní a společenské vědy: Je možné vést v pedagogickém procesu dialog? Odborní garanti: prof. PhDr.

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Záměr programu Program proti šikanování je speciální program, který se zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Celoškolní přístup Základním předpokladem pro fungování

Více

KAPITOLA 1 Manažer vedoucí pracovník... 1005 KAPITOLA 2 Vedení zaměstnanců... 1032

KAPITOLA 1 Manažer vedoucí pracovník... 1005 KAPITOLA 2 Vedení zaměstnanců... 1032 Obsah ČÁST I DÍL 1 Ředitel školy Manažer Manažer vedoucí pracovník..................................... 1005 Vedení zaměstnanců............................................. 1032 DÍL 2 Povinnosti a odpovědnost

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

EVALUAČNÍ SYSTÉM. Systém evaluace a hodnocení v rámci mateřské školy. Vnější evaluace a hodnocení

EVALUAČNÍ SYSTÉM. Systém evaluace a hodnocení v rámci mateřské školy. Vnější evaluace a hodnocení EVALUAČNÍ SYSTÉM Systém evaluace a hodnocení v rámci mateřské školy Cílem evaluace je komplexní zkvalitňování práce mateřské školy a získání zpětné vazby, prospěch a pohoda dítěte, vytváření podmínek k

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora 28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě CESTA KE KVALITĚ SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11. Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary. Identifikátor školy: 600 067 602 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Karlovy Vary, Krušnohorská 11 Krušnohorská 11, 360 10 Karlovy Vary Identifikátor školy: 600 067 602 Termín konání inspekce:

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ PEDAGOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 15. května 2008 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2.

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky

Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky Tomáš Svatoš, Martina Maněnová Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové Hodnocení vyučování - historický

Více

Alternativní metody vyučování nové možnosti.

Alternativní metody vyučování nové možnosti. ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Návrh projektů do OP VVV pro FHS:

Návrh projektů do OP VVV pro FHS: Návrh projektů do OP VVV pro FHS: o Název projektu: Excelence v humanitních vědách (cca 15 mil. Kč) o Relevantní výzva: P. 11 ESF výzva pro VŠ (PO2 pro SC1-5), vyhlášení 18. 12. 2015 o Popis projektu:

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

3 priorita období. 2 příprava, stanovování záměrů 1. Autoevaluační plán Workshop: Evaluace školy

3 priorita období. 2 příprava, stanovování záměrů 1. Autoevaluační plán Workshop: Evaluace školy Autoevaluační plán Workshop: Evaluace školy Lektor: RNDr. Jiří Herman, Ph. D., Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše Plán autoevaluačních činností Oblasti evaluace 006/7 007/8 008/9 009/0 Podmínky ke vzdělávání

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

6.3. AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

6.3. AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) 6.3. AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) Výsledkem autoevaluace školy je strategický plán na pětileté období, který je též samostatnou přílohou ŠVP a je každoročně vyhodnocován

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA ENERGETICKÁ A STAVEBNÍ, CHOMUTOV, Na Průhoně 4800, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ŠKOLA ENERGETICKÁ A STAVEBNÍ, CHOMUTOV, Na Průhoně 4800, příspěvková organizace Koncepce školního poradenského střediska: pedagogicko psychologické poradenství RaDoSt (Rada dostupná studentům) 8-HP01-028/REV0 Strana 1 (celkem14) Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

. -. (uveďte školní rok)

. -. (uveďte školní rok) MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM. -. (uveďte školní rok) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa všech škol a školských zařízení (dle rejstříku), pro které platí tento Minimální preventivní program (MPP) 1) : 1. 2.

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více