Přínosy rekvalifikací pro účastníky programů v okrese Ústí nad Labem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přínosy rekvalifikací pro účastníky programů v okrese Ústí nad Labem"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Přínosy rekvalifikací pro účastníky programů v okrese Ústí nad Labem Magisterská diplomová práce Autor: Bc. Petra Práchenská Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. Brno 2012

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a za použití pouze v bibliografii uvedených pramenů. Souhlasím s uložením práce v knihovně Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněním pro studijní účely. V Brně dne Bc. Petra Práchenská 2

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce Mgr. Ondřeji Horovi, Ph.D. za pomoc a odborné vedení, které mi poskytoval po celou dobu práce. Dále bych chtěla poděkovat i osloveným institucím a všem respondentům za jejich ochotu, čas a vstřícný přístup při realizaci jednotlivých rozhovorů. 3

4 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST NEZAMĚSTNANOST JAKO SOCIÁLNÍ PROBLÉM TEORIE ZAMĚSTNATELNOSTI A TEORIE LIDSKÉHO KAPITÁLU Teorie zaměstnatelnosti Teorie lidského kapitálu POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Aktivní politika zaměstnanosti REKVALIFIKACE Typy rekvalifikací Účastníci rekvalifikací Faktory ovlivňující dosažení cílů rekvalifikací Přínosy rekvalifikací Negativní důsledky programů METODIKA VÝZKUMU CÍLE PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY VOLBA VÝZKUMNÉ STRATEGIE VÝZKUMNÝ SOUBOR EMPIRICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA OKRESU ÚSTÍ NAD LABEM ANALÝZA ROZHOVORŮ Vnímání své pozice na trhu práce před vstupem do rekvalifikace Spokojenost s průběhem rekvalifikace Přínosy rekvalifikací pro lidský kapitál a zaměstnatelnost Přínosy rekvalifikace pro sociální kapitál a psychosociální přínosy Negativní okolnosti účasti v rekvalifikaci ZÁVĚR BIBLIOGRAFIE ANOTACE ANNOTATION JMENNÝ REJSTŘÍK VĚCNÝ REJSTŘÍK PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1: RIZIKOVÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE PŘÍLOHA 2: OPERACIONALIZACE PŘÍLOHA 3: STRUKTURA ROZHOVORU S PRACOVNICÍ ÚP STAŤ

5 Úvod Práce a zaměstnání hraje v naší kultuře roli centrální instituce, skrze kterou se definujeme. Vzhledem k významu, které zaměstnání má, je nezpochybnitelné, že jeho ztráta sebou přináší řadu problémů. Nejedná se pouze o problémy ekonomické, které zatěžují jedince, ale i státní rozpočet, z kterého je čerpáno na prostředky na podporu nezaměstnaných. Nezaměstnanost je doprovázena i řadou sociálních, psychických, ale i fyzických problémů. Kromě těchto problémů, nezaměstnanost má také značný vliv na lidský kapitál, který se během nezaměstnanosti znehodnocuje a následná výše lidského kapitálu má vliv na zaměstnatelnost jedince. Z toho důvodu je nutné, se neustále snažit najít vhodná opatření k snížení nezaměstnanosti. Tato opatření hledá státní politika zaměstnanosti a především její aktivní část. Rekvalifikace jsou jedním z nejčastěji užívaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V zákoně č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se rekvalifikací rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Rekvalifikace by tedy měla zlepšit kvalifikaci, snížit některé negativní dopady nezaměstnanosti a především zvýšit šance uplatnit se na trhu práce. Jelikož od narození žiji v Ústeckém kraji, který v rámci ČR dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti, rozhodla jsem se, že výzkum přínosů rekvalifikací provedu právě v okrese Ústí nad Labem. Ve své práci se zaměřím na přínosy pro lidský kapitál a zaměstnatelnosti, ale i na přínosy pro sociální kapitál nezaměstnaných a psychosociální přínosy. Podívám se i na to, jaké negativní důsledky může účast v rekvalifikaci přinést. Poznávacím cílem práce je zhodnocení toho, jaké jsou přínosy rekvalifikací pro účastníky programů v okrese Ústí nad Labem. Symbolickým cílem je využití teoretických a prohloubení praktických znalostí z oblasti politiky pracovního trhu a snaha o jejich využití způsobem, který by mohl být přínosný k již existujícím poznatkům o problematice zaměstnanosti, o efektivitě rekvalifikací v konkrétní lokalitě, okrese Ústí nad Labem. Aplikačním cílem je provedení analýzy přínosů rekvalifikací způsobem, který bude pokud možno co nejužitečnější pro tvůrce a realizátory programů rekvalifikací i pro konkrétní Úřad práce Ústí nad Labem. 5

6 Hlavní výzkumná otázka tedy zní: Jaké jsou přínosy rekvalifikací pro účastníky programů v okrese Ústí nad Labem? Hlavní výzkumnou otázku se pokusím odpovědět pomocí těchto dílčích výzkumných otázek (DVO): DVO1: Jak účastníci rekvalifikace vnímali svou pozici na trhu práce před vstupem do rekvalifikace? DVO2: Jsou účastníci spokojeni s průběhem rekvalifikací? DVO3: V čem spočívají přínosy rekvalifikačního kurzu z hlediska zaměstnatelnosti a lidského kapitálu? DVO4: Jaké jsou přínosy rekvalifikací v oblasti sociálního kapitálu a psychosociální přínosy? DVO5: Existují, případně jaké jsou, negativní přínosy plynoucí z účasti v rekvalifikaci? Diplomová práce je rozdělena do tří částí. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. Nejprve se věnuji nezaměstnanosti a problémům, které s sebou přináší. Dále se zabývám konceptem zaměstnatelnosti a lidského kapitálu, které spolu úzce souvisí, a právě rekvalifikace jsou vhodným nástrojem pro jejich rozvoj. Rekvalifikace jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti a právě politice zaměstnanosti a její aktivní části je věnována další kapitola. Poslední kapitola teoretické části je věnována samotným rekvalifikacím. Vymezím definici pojmu rekvalifikace, jaké existují typy, faktory ovlivňující dosažení cílů rekvalifikací a přínosy i negativní důsledky programů. Další část se zabývá metodikou výzkumu. Uvedu, jaká je výzkumná strategie a blíže přiblížím výzkumný soubor. Empirická část je částí třetí. Tato část je rozdělena do dvou kapitol. V první se snažím čtenáři přiblížit okres Ústí nad Labem a jeho problém s nezaměstnaností. V druhé kapitole se věnuji analýze rozhovorů, která je členěna dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. 6

7 1. Teoretická část V následující teoretické části uvedu problémy, které úzce souvisí s nezaměstnaností. Představím teorii zaměstnanosti a teorii lidského kapitálu. V poslední části se budu věnovat rekvalifikaci jako nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. 1.1 Nezaměstnanost jako sociální problém V této kapitole se nejprve budu věnovat důležitosti zaměstnání pro člověka a vymezím pojem nezaměstnanost a jednotlivé problémy, které z nezaměstnanosti vyplívají. Jedná se o ekonomické, sociální a psychické problémy. Tomuto tématu se věnuji, jelikož rekvalifikační programy by měly pomoci svým účastníkům v překonávání těchto problémů. Nezaměstnanost lze definovat jako stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci (Jírová, 1999, s.18). Za nezaměstnaného je považována osoba, která se uchází o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je občan, který: není v pracovním poměru, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání, požádal o zprostředkování vhodného zaměstnání na územně příslušném úřadu práce v místě trvalého bydliště (Kotýnková, Němec, 2003). V evidenci úřadu práce se jako nezaměstnaní uvádějí všechny osoby, které splňují výše uvedené předpoklady, přičemž se předpokládá, že to jsou osoby, které mohou a chtějí pracovat, ale nenašly (samy nebo prostřednictvím úřadu práce) vhodné pracovní místo. V uvedeném předpokladu je zdroj zkreslení úrovně registrované nezaměstnanosti, protože zahrnuje osoby, které mohou ve skutečnosti pracovat, ale z různých důvodů nechtějí. Na straně druhé nezahrnuje osoby, které nepracují, protože nemohou sehnat práci, ale úřad práce nepožádaly o zprostředkování vhodného zaměstnání (Kotýnková, Němec, 2003). Pro některé sociální kategorie představuje nezaměstnanost větší riziko než pro jiné. K rizikovým skupinám patří zejména: osoby s nízkým vzděláním či obecněji malým kapitálem, ženy, mladiství a absolventi škol, příslušníci etnických skupin, osoby se zdravotním hendikepem a pracovníci předdůchodového věku. Tyto osoby nejenže snadněji ztrácejí svá 7

8 zaměstnání, ale po jejich ztrátě je pro ně hledání nového zaměstnaní obtížnější. A čím je doba po kterou nezaměstnanost trvá delší, tím jsou zpravidla její dopady horší a je obtížnější (i nákladnější) její řešení opatřeními politika zaměstnanosti (Mareš, 2002). V naší kultuře hraje zaměstnání roli centrální instituce, skrze kterou se definujeme. Naše cíle, sociální kontakty, status, struktura našeho života i jednotlivých dnů jsou primárně odvozeny z našeho zaměstnání. Vzdělání je chápáno jako příprava na naše budoucí zaměstnání a volný čas jako regenerace pro další práci v zaměstnání (Mareš, 2002). Giddends (1989) stanovil šest charakteristik placené práce, které mají pro život člověka zásadní význam: Peníze: mzda nebo plat jsou hlavním zdrojem pro uspokojování potřeb. Úroveň činnosti: v zaměstnání člověk získává a zdokonaluje dovednosti a schopnosti. Dokonce i v případech, když jde o práci rutinní. Rozmanitost žití: zaměstnání představuje vstup do kontextu kontrastujícího s domácím prostředím, nezaměstnaný člověk je omezen jen na prostředí jeho domácnosti. Struktura času: zaměstnané osoby mají obvykle den organizovaný podle rytmu práce. I když to někdy může být náročné, přináší smysluplné uspořádání denních aktivit. Sociální kontakt: zaměstnání často přináší přátelství a příležitosti participovat na širších aktivitách s ostatními lidmi. Osobní identita: zaměstnání je ceněno i pro stabilní sociální identitu, kterou nabízí. Pro muže je jeho sebeúcta většinou založena na jeho finančním příspěvku (který plyne ze zaměstnání) pro jeho rodinu (Giddends, 1989, In Mareš, 2002). Vzhledem k významu, které zaměstnání a práce pro život v naší kultuře má, je nepochybné, že nezaměstnanost má značný vliv na život nezaměstnaných jedinců. Nejde pouze o pokles životní úrovně, ale i o hluboké důsledky pro jejich každodenní život, společenské vztahy, hodnoty a pro řadu sociálních institucí (zejména pro rodinu). Je nepochybné, že nezaměstnanost je jinak vnímána různými jedinci i různými sociálními kategoriemi (jinou zkušenost znamená pro muže a jinou pro ženy, jinou pro kvalifikované a 8

9 jinou pro nekvalifikované osoby, jinou pro mladé a jinou pro staré atd.) Přesto jsou určité zkušenosti, které jsou sdíleny všemi, i když s různou intenzitou (Mareš, 2002). Problémy, které sebou nezaměstnanost přináší, můžeme rozdělit do tří základních skupin: na problémy ekonomické, sociální a psychologické. Problémy mohou vznikat buď primárně samotnou existencí nezaměstnanosti jedince, nebo sekundárně jako důsledek dalších potíží (Mareš, 2002). Ekonomické problémy Na ekonomické důsledky lze nahlížet z pohledu jednotlivce, tak i z pohledu státu. Pro nezaměstnaného a jeho rodinu znamená nutnost žít jen z podpory v nezaměstnanosti, či dokonce pouze ze sociální podpory vymezené na základě stanoveného minimálního příjmu, velké snížení životní úrovně. Především dlouhodobá nezaměstnanost je zaručenou vstupenkou do světa nouze a chudoby. Příjem z podpory někdy stěží pokrývá základní potřeby rodin a uvádí tyto rodiny do dluhů. Čím déle je člověk nezaměstnány, tím je i finanční a existenční situace jeho rodiny horší. Ve většině evropských zemí dojde po ztrátě zaměstnání ke snížení příjmu v průměru o polovinu předchozích výdělků (Mareš, 2002). Z pohledu státu má nezaměstnanost vliv hlavně na to, že ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik by jinak byla schopna vyrábět. Dochází k plýtvání lidskými zdroji a není využito 100% pracovní síly. Z tohoto důvodu je reálný HPD svou úrovní pod úrovní potencionálního HDP. Také dochází ke znehodnocování lidského kapitálu z důvodu ztráty pracovních dovedností a schopností, což se promítá do budoucích ekonomických ztrát. Dále musí stát vyčlenit ze svého státního rozpočtu prostředky, které alespoň částečně pomohou řešit situaci nezaměstnaných jedinců, tyto prostředky se zvětšují s přibývající dobou nezaměstnanosti. Peníze se vydávají nejenom na podpory a na další opatření státní politiky zaměstnanosti, ale i na další služby řešící vedlejší důsledky nezaměstnanosti (např. zdravotnictví, rodinné a další problémy). V neposlední řadě dochází také k úbytku příjmů státního rozpočtu, protože nezaměstnaní neplatí daně z příjmu a nemohou si dovolit mnoho nakupovat, čímž se snižují i zisky prodejců a ti následkem toho odvádějí nižší daně (Krebs, 2007). Sociální problémy Vágnerová (2004) uvádí, že oficiální důsledky jsou spojovány s dopadem faktu nezaměstnanosti na sociální situaci, chování a postoje nezaměstnaných a na společenský život. Nezaměstnanost je často lidmi chápána spíše jako selhání jedince než selhání společnosti. Nezaměstnanost je spojena se ztrátou sociální role a se snížením statusu, který z 9

10 ní vyplíval. Ztráta zaměstnání vede k sociální izolaci. Už samo ztracené zaměstnání bylo zdrojem sociálních kontaktů, jednak jeho ztráta vede k přerušení dalších sociálních kontaktů, které s ním přímo souvisejí a rodina nebo blízké okolí je nahradit nedokážou. Důsledky nezaměstnanosti nepociťují pouze ti, kdo zaměstnání ztratili, ale i jejich rodiny. Působením napětím, vznikající ze stresu způsobeného nedostatkem finančních prostředků, může dojít narušení či úplnému rozbití vtahů mezi jednotlivými členy rodiny. Často dochází ke změnám ve vztazích mezi rodinnými příslušníky a k narušení zvyklostí rodiny. Nezaměstnaný člověk ztrácí své původní postavení (např. otec ztrácí svou pozici odvozenou ze zaměstnání a z jeho příspěvků rodině). Rodina však může poskytnout nezaměstnanému oporu, která mu poskytuje zdroj jistoty, bezpečí a do jisté míry i ekonomické zázemí (Vágnerová, 2004). Psychické a fyzické problémy Nezaměstnanost je zátěžovou situací pro naprostou většinu lidí, ale u některých jedinců může vyvolat až patologický stav. Vyvolává v člověku pocity neužitečnost, nepotřebnosti, i neschopnosti, vede ke ztrátě sebedůvěry. Nezaměstnaný prožívá vyšší úroveň napětí, negativních pocitů, strachu z budoucnosti, nižší úroveň štěstí a životní uspokojení. Dochází k nedostatku příležitostí k rozvoji nových dovedností, získávání nových zkušeností a využívání těch starých a dochází k nárůstu ponižujících zkušeností (žádat opakovaně o práci a být odmítán, být považován za někoho, kdo selhal). Nezaměstnanost je také spojena s psychologickými změnami ve vnímání času. Rozbití časové struktury dne a změny ve vnímání času jsou pokládány za jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti (Mareš, 2002). Problém vztahu mezi nezaměstnaností a fyzickým zdravím má, dle nejrozšířenějších názorů, společného jmenovatele ve stresu. Zvyšuje se míra onemocnění imunitního, cévního i kardiovaskulárního systému. Rovněž se často ke stresu přidávají další doprovodné zesilující faktory, jako jsou kouření, požívání alkoholu, léků a drog (Mareš, 2002). Shrnutí V této kapitole jsem se věnovala tomu, jak důležitou roli hraje v naší kultuře zaměstnání a poskytla jsem základní pohled na problematiku nezaměstnanosti. Zmínila jsem, že nezaměstnanost je definována jako stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci. V této kapitole jsem vyjmenovala 10

11 sociální kategorie, pro které představuje nezaměstnanost větší riziko než pro jiné a které nejenže snadnější ztrácejí stávající zaměstnání, také obtížněji nové zaměstnání hledají. Dále hovořím o problémech, které sebou nezaměstnanost přináší, jsou to problémy ekonomické, sociální a psychické. V oblasti psychických problémů hovořím i o problémech fyzických, které vznikají působením stresu na člověka. Tyto problémy mohou vznikat buď primárně samotnou existencí nezaměstnanosti jedince, nebo sekundárně jako důsledek dalších potíží. Nástroje aktivní politiky mohou, alespoň částečně, pomoci nezaměstnaným v překonání těchto jmenovaných problémů. Právě prostřednictvím rekvalifikačních kurzů se člověk může dostat do kontaktu s jedinci ve stejné situaci, částečně mění své návyky získané v nezaměstnanosti a zvyšuje svůj kapitál pro potřeby pracovního trhu. 11

12 1.2 Teorie zaměstnatelnosti a teorie lidského kapitálu Jedinci, kteří se snaží najít uplatnění na trhu práce, na něj vstupují vybaveni určitými dispozicemi. Aby byli schopni nalézt kvalitní a především dlouhodobé zaměstnání je nezbytná určitá výše a kvalita lidského kapitálu, který je považován za jeden z faktorů zaměstnatelnosti. Jelikož jedním z přínosů pro účastníky rekvalifikačních programů je zvýšení jejich zaměstnatelnosti, zvýšení a zkvalitnění lidského kapitálu, budu se v následující kapitole těmto pojmům věnovat. Vysvětlím co je to zaměstnatelnost a jaké faktory jsou důležité pro zaměstnatelnost jedince a dále se budu věnovat lidskému kapitálu, který je nezaměstnaností devastován Teorie zaměstnatelnosti "V evropské terminologii se slovo zaměstnatelnost objevuje v druhé polovině 90. let 20. století. Je definována jako schopnost jedince integrovat se do pracovního života (Weinert, 2001, s. 51, vlastní překlad). Zaměstnatelnost můžeme považovat za jeden z nejdůležitějších prvků strategií zaměstnanosti. Kuchař (2007) ji definuje jako schopnost jednotlivce najít takové zaměstnání, které bude v souladu jak s objektivními požadavky trhu práce, tak i s individuálními charakteristikami jednotlivce. Zaměstnatelnost je tedy chápána jako výsledek 2 faktorů: prostředí pracovního trhu a individuálních rysů jedince. Často je spojována s charakteristikami, jako je kvalifikace a její rozvoj nebo pracovní zkušenosti zajišťující úspěšnější pracovní kariéru. Vhodným nástrojem pro zvýšení šancí nalézt zaměstnaní mohou být právě rekvalifikace. V jejich případě, může být vybrán určitý rekvalifikační kurz s přihlédnutím k charakteristikám konkrétního pracovníka, jeho zájmům i zkušenostem, tak i z hlediska potřeb trhu práce. Zaměstnatelnost je tedy možné chápat jako schopnost jedince najít si práci a udržet si ji. Důležité proto není pouze to, aby absolvent kurzu práci nalezl, ale i to, aby si jí dokázal udržel co nejdelší dobu. V případě, že jedinec tuto schopnost postrádá, stává se nezaměstnaným (Kuchař, 2007). Strukturu faktorů, které ovlivňující zaměstnatelnost ukazuje následující graf. V tomto grafu jsou vymezeny čtyři hlavní faktory, které jsou uspořádaný tak, aby vyjadřovaly možnosti ovlivňování ze strany jednotlivce i zaměstnavatele. V horní části grafu jsou popsány faktory, které takto ovlivnit nelze. Jsou to demografické charakteristiky, které jednotlivec nemá možnost ovlivnit, nemůže si vybrat, do jakého rodinného prostředí se narodí a s jakými 12

13 psychosomatickými přednostmi či handicapy, svůj věk, pohlaví ani národnost. Stejně tak zaměstnavatel nemůže (pokud zcela nedominuje trhu práce) ovlivňovat politický, kulturní, či právní systém a sám ani celkovou úroveň ekonomiky. Jak jednotlivec, tak zaměstnavatel, se tedy musí uvedeným působícím faktorům ve svém praktickém jednání přizpůsobit. Graf č. 1: Faktory zaměstnatelnosti Demografické charakteristiky: - pohlaví - věk - národnost Sociální původ Psychosomatické dispozice Makrosociální a makroekonomické charakteristiky: - kulturní podmínky, tradice - národnost - sociální a politický systém - úroveň ekonomiky - právní systém Osobnostní charakteristiky Zaměstnatelnost Charakteristiky trhu práce Sociální charakteristiky: - vzdělání - povolání - délka pracovní zkušenosti - aspirace, motivace, postoje - charakter sociálních sítí Charakteristiky zaměstnavatele: - technologická úroveň - úroveň mezd - organizace práce - pracovní podmínky Pramen: Kuchař (2007, s. 114), upraveno Spodní část grafu je tvořena faktory, které naopak závisí na více či méně svobodném rozhodnutí aktérů. Přestože stupeň volnosti tohoto rozhodování je do jisté míry závislý na charakteru společenského systému, v němž se pohybují, mají demokratické společnosti možnosti volby. Jednotlivec si volí své vzdělání a povolání, utváří si svůj vlastní systém hodnot, postojů, aspirací, motivů a buduje si své vlastní sociální sítě. Stejně tak zaměstnavatel si sám rozhodne o technologické úrovni své produkce a pracovních podmínkách, stanoví úroveň mezd a způsob organizace práce. Důvody, které vedou k pochybnostem o zaměstnatelnosti jednotlivce, jsou v podstatě dvojí: buď se dotyčný z objektivních důvodů nemůže vyrovnat s požadavky trhu práce, nebo se s nimi vyrovnat nechce. V prvním případě 13

14 by mu v hledání cest, jak nepříznivé dispozice zmírnit či kompenzovat, mohly být přínosem právě rekvalifikační kurzy. I zde pochopitelně hraje vlastní vůle a snaha jednotlivce nejdůležitější úlohu (Kuchař, 2007) Teorie lidského kapitálu Termín lidský kapitál je používán pro označení znalostí a schopností člověka. Do ekonomie byl zaveden Miltonem Friedmanem a jeho teoretickým rozpracováním a studiemi se zabývali především ekonomové hlásící se k chicagské ekonomické škole, obzvláště T.W. Schultz a G. Becker, který se zasloužil o proslavení lidského kapitálu nejvíce (Brožová, 2003). Do 50. let 20. století měli ekonomové obecný předpoklad, že pracovní síla je dána a nelze ji rozšířit. Pojem lidský kapitál vzniká v 60. letech. V té době se přístup používající tento výraz setkával s velkým nepřátelstvím. Samotný pojem lidský kapitál byl považován za ponižující, protože dle něj se mělo jednat s lidmi jako se stroji. Přistupovat ke vzdělání jako k investici, nikoliv jako ke kulturním zkušenostem, bylo považováno za omezené a bezcitné. Avšak hromadící se důkazy o prospěšnosti vzdělání a pracovní přípravy velmi pomohly ke zvýšení důležitosti lidského kapitálu. To pomohlo změnit přístup jednotlivých vlád k problematice produktivity a podpory růstu (Becker, 1997). A jak tedy lidský kapitál konkrétně definovat?,,lidský kapitál vyjadřuje soubor vrozených a získaných znalostí a dovedností (technical skills), schopností, návyků, motivace a energie, kterými disponují jednotliví pracovníci a jej využívají jako souboru svých,,výrobních kvalit (Horáková, 2010b, s. 3). Lidský kapitál se od ostatních druhů kapitálu výrazně odlišuje. Specifickou charakteristikou lidského kapitálu je, že je vázán na svého nositele, tedy na člověka. Lidský kapitál si jedinec osvojuje v průběhu učení, který zahrnuje rozvíjení schopností a získávání znalostí na všech stupních škol, ale také zkušenostmi z dalšího školení a praxí při práci, ale i v osobním životě. Lidský kapitál se utváří na základě přirozeného talentu a nadání a následně zušlechťován dalšími osobními vlastnosti, například ctižádostivostí, vytrvalostí, cílevědomostí i schopností komunikace. Dotvářen je, ale i způsoby chování, oblékání a v neposlední řadě i atraktivností a vzhledem nositele (Brožová, 2003). 14

15 De la Fuente a Ciccone (2002) uvádějí, že lidský kapitál se skládá z následujících 3 složek: Obecné dovednosti (general skills) souvisejí se schopností člověka zpracovávat informace a používat je při řešení problémů a také při učení. Tyto dovednosti lze považovat za dílčí aspekty pro zpracování informací a abstraktního myšlení, které zahrnuje schopnosti získávat informace z různých zdrojů a schopnosti kombinovat tyto informace s relevantními poznatky k vytváření nových hypotéz nebo formování závěrů a zobecňování. Specifické dovednosti (specific skills), se vztahují k provozu konkrétní technologie nebo výrobních procesů (např. schopnosti pracovat s různými počítačovými programy nebo opravy konkrétních strojů). Odborné a technické dovednosti a znalosti (technical and scientific knowledge) zahrnují schopnost zvládnout konkrétní znalosti a analytické techniky, které mohou být důležité například pro práci při výrobě nových technologií (např. ve fyzice, architektuře). Analýza lidského kapitálu vychází z předpokladů, že jedinci se rozhodují o svém vzdělání, pracovní přípravě a o ostatních doplňcích k vědomostem na základě porovnávání nákladů a výnosů. Výnosy zahrnují vyšší mzdu a zaměstnání, kulturní a jiné nepeněžní zisky, především větší uspokojením z práce a vyšší společenskou prestiž, které získá, když bude nabízet na trhu práce kvalifikovanější službu práce. Zatímco náklady většinou závisí převážně na ušlé hodnotě času, který strávíme na získání těchto investic (Becker, 1997). Brožová (2003) uvádí, že náklady investic do vzdělání zahrnují explicitní náklady, které jsou zcela zřejmé, např. školné nebo náklady na studijní pomůcky. Většinou jsou však náklady založeny na tzv. nákladech obětovaných (ztracených) příležitostí a ty závisí na hodnotě času potřebné k získání vzdělání. Mírou této hodnoty je čistá ušlá mzda, na kterou by příslušný jedinec dosáhl na trhu práce v čase, který stráví investicemi do vzdělání, schopností nebo dovedností. Základní elementy modelu lidského kapitálu, jak je znázornil Kuchař (2007) jsou vyjádřeny v grafu. 15

16 Graf č. 2: Základní elementy lidského kapitálu Pracovní zkušenost: - délka - počet zaměstnanců - profesní variabilita Charakter současné práce: - profese (složitost práce) - pozice v řízení - obor - region Individuální charakteristiky: - demografické (pohlaví, věk, rodinný stav) - individuálně psychologické (inteligence, nadání, schopnosti) - rodinné kapitály: kulturní sociální ekonomický pozice na trhu práce štěstí Vzdělání: - úroveň - obor - délka školní docházky Kvalifikace: - variabilita - počet kurzů - zkušenost s rekvalifikací Pramen: Kuchař (2007, s. 23), upraveno Lidský kapitál je tedy kapitál nahromaděný v průběhu celého života člověka. Původně do něj Becker (1997) zahrnoval vzdělání a pracovní výcvik, později jej ale rozšířil o koncept osobního kapitálu a kapitálu sociálního. Říká, že naše současné chování může budoucí osobní kapitál zvýšit, ale že v důsledku psychologického a fyziologického "znehodnocení" účinků minulého jednání může tento kapitál v průběhu času klesat. Kapitálová zásoba následujícího období se vytvoří osobním kapitálem v daném období a přičtením neznehodnocené části kapitálu ze stejného období. Osobní kapitál zahrnuje kapitál zvykový a představivostní. Zvykový kapitál (habitual capital) v sobě zahrnuje minulé zkušenosti a spotřebu statků a to má vliv na to, jak se budeme v budoucnosti rozhodovat. Představitostní kapitál (imagination capital) ovlivňuje diskont budoucího užitku, ale také mění preference statků, tím že působí na nynější a budoucí volby. Sociální kapitál (social capital) je dle Beckera (1997) tvořen souhrnem aktuálních nebo potencionálních zdrojů, které jedinec vlastní v rámci déletrvajících sítí, ve kterých se 16

17 pohybuje. 1 Coleman (1988), který je považován za jednoho ze tří zakladatelů moderního konceptu sociálního kapitálu, uvádí, že na rozdíl od jiných forem kapitálu, sociální kapitál nespočívá uvnitř aktérů samotný, ale je založen na struktuře vztahů mezi aktéry. 2 Sociální kapitál zahrnuje také důvěru, přátelství i sociální vazby v rodině. Sociální kapitál je potřebné neustále obnovovat, aby nedošlo k jeho zániku, protože i nízký nebo nedostatečný sociální kapitál může být příčinou problémů na pracovním trhu. O tom hovoří i Horáková a Rákoczyová (2003), které uvádějí, že nedostatek lidského a sociálního kapitálu společně s institucionálními bariérami přístupu na trh práce (tzv. deficit zaměstnatelnosti pracovní síly) způsobuje vznik masové, opakované a dlouhodobé nezaměstnanosti některých jedinců či skupin. Lidský kapitál a trh práce Chicagská škola interpretuje proces vzdělávání jako proces investování do lidských schopností. Jedinci se svobodně rozhodují o svém vzdělání a o všech ostatních doplňcích k vědomostem, na základě porovnávání svých nákladů a svých užitků. Lidé s vyšším vzděláním se lépe pohybují na pracovním trhu díky schopnosti přijímat a zvládat nové poznatky a požadavky. Také jsou schopni se rychle přizpůsobit měnícím se požadavky trhu práce. Dokážou lépe vyhovět náročným požadavkům nových progresivních oborů, které spojují poptávku po práci se špičkovými dovednostmi a znalostmi v nových oborech. Otevřenost a ochota přijímat nové poznatky, jakož i schopnost zvládnout je, podmiňují schopnost provádět složité pracovní činnosti, které nové technologie stejně jako pokrok přináší. Vzdělaný člověk se snáze vyrovnaná s nezaměstnaností, je schopen smysluplně trávit volný čas. Jakožto ochrana před nezaměstnaností by se mělo vzdělání pojaté jako příprava na konkrétní pracovní místo rozvinout k široké přípravě na život, nejenom k přípravě k práci, ale i ke schopnosti kvalitního využití volného času. Pokud investor, ať už je to sám člověk, stát nebo finanční instituce, investuje do vzdělání, očekává, že se investice minimálně vrátí, v podobě vyšší čisté mzdy z trhu práce či nepeněžních výnosů soukromých či společenských. Důležité je, aby člověk měl příležitosti získávat odpovídající pracovní místa po co nejdelší dobu aktivní 1 Brožová (2003) také říká, že lidský kapitál má vedle ekonomického aspektu i sociální a kulturní aspekt. Čím je člověk vzdělanější, tím snáze získá pracovní místo a tím i vyšší příjem i společenské vztahy. Lepší pracovní místo bývá ve většině případů spojováno s vyšší společenskou prestiží a jí odpovídající i určitý životní styl. Kulturní aspekt lidského kapitálu závisí na osvojování určitých standardů chování, vyjadřování, ale i oblékání a tím vytváří vztahy kulturního prostředí, ve kterém dochází k předávání těchto hodnot dalším generacím. 2 Spolu se sociologem Jamesem S. Colemanem jsou považováni za zakladatele sociálního kapitálu i P. Bourdieu a R. Putnam. 17

18 pracovní kariéry. Čím déle člověk pracuje, tím vyšší zhodnocení investic se mu dostane. To působí jako motivace, aby pečoval o své zdraví a zdravý způsob života (Brožová, 2003).. Investici do kvalifikace na trhu práce zhodnocujeme přiměřenou pracovní pozicí a výhodami z ní plynoucími. Horáková (2010b) uvádí, že pro jednotlivce lze existenci a velikost lidského kapitálu indikovat např. následujícími znaky: na základě svého vlastního dobrovolného úsudku se jedinec snaží získat co nejkvalitnější (často též co nejvyšší) vzdělání v průběhu svého celého života, přičemž mu musí být přístup ke vzdělání umožněn a musí disponovat obecnými kapacitami pojmout určitý objem znalostí a schopností, jedinec vykonává profesi, která odpovídá stupni jím dosaženého vzdělání, kvalitní vzdělání je provázeno zaměstnáním ve společensky výše hodnocených profesích, jedinec těží ze své dobré (dostatečné, vhodné) kvalifikace, finanční odměna převyšující pomyslné náklady investované do vzdělání, výhody plynoucí z patřičného zaměstnání a vzestup po společenském žebříčku jsou mu ziskem. Čím více je investováno do lidského kapitálu, tím vyšší může být jejich zhodnocení, tedy tím vyšší výnos může být očekávat. Z toho vyplývá, že mzdové rozdíly mezi málo kvalifikovanými a více kvalifikovanými profesemi lze interpretovat jako diferencované výnosy z lidského kapitálů, který je získám v průběhu studia a praxe. V případě nezaměstnanosti a zejména dlouhodobé nezaměstnanosti, člověk takové příležitosti nemá, tím nemůže inkasovat výnosy z investic do vzdělání a dostává se vlastně do ztráty. Tím, že se pracovník dostal mimo pracovní proces, ztrácí kvalifikaci, nerozvijí schopnosti, nezískává pracovní zkušenosti, ztrácí své místo ve společnosti, společenské vztahy a kontakty. Nezaměstnanost tak znehodnocuje lidský kapitál (Brožová, 2003). Snaha o zabránění tomuto znehodnocení je příčinou vzniku programů aktivní politiky zaměstnanosti a především tedy rekvalifikačních programů. Brožová (2003) i Karpíšek (1999) se shodují, že rekvalifikace jako investice do lidského kapitálu je výhodná a působí preventivně proti nezaměstnanosti. Shrnutí V druhé kapitole jsem se čtenáři pokusila blíže přiblížit pojmy, které spolu úzce souvisejí - zaměstnatelnost a lidský kapitál. Zaměstnatelnost lze považovat za jeden z nejdůležitějších prvků zaměstnanosti, kterou se snaží zvýšit nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tedy i 18

19 rekvalifikace. Kuchař (2007) definuje zaměstnatelnost jako schopnost jednotlivce najít takové zaměstnání, které bude v souladu jak s objektivními požadavky trhu práce, tak i individuálními charakteristikami jednotlivce. Zaměstnatelnost je ovlivňována několika faktory, jak ze strany jednotlivce tak i zaměstnavatele. Tyto faktory se dělí na dvě skupiny. Faktory, které ovlivnit nelze (demografické charakteristiky, sociální původ, psychosomatické dispozice jedince a politický, kulturní či právní systém) a faktory, které ovlivnit lze a závisí na svobodném rozhodnutí aktérů (vzdělání, délka pracovních zkušeností, pracovní podmínky, úroveň mezd atd.) V případě, že jednotlivec není schopen se vyrovnat s požadavky trhu práce, právě rekvalifikace může mít přínos pro jeho zaměstnatelnost. Jednou z podmínek zaměstnatelnosti jedince je výše jeho lidského kapitálu, tedy jak uvádí Brožová (2003) soubor vrozených a získaných znalostí a schopností a dovedností, návyků, motivace a energie, kterými disponují jednotlivý pracovníci a jej využívají jako souboru svých "výrobních" kvalit. Becker (1997), který nejprve do lidského kapitálu zahrnoval pouze vzdělání a pracovní výcvik, jej později rozšířil o osobní kapitál a kapitál sociální. Důležité je, že výši lidského kapitálu lze měnit pomocí vzdělávání. Lidé s vyšším vzděláním se lépe pohybují na pracovním trhu, díky schopnosti zvládat nové poznatky a požadavky a přizpůsobit se měnícím se požadavkům trhu práce. Přínosem rekvalifikace je zvýšení a zkvalitnění lidského kapitálu, pomocí získání nových znalostí, schopností a dovedností a zabránit devastaci lidského kapitálu v období nezaměstnanosti, a tím i zvýšení jeho zaměstnatelnosti. 19

20 1.3 Politika zaměstnanosti Ve třetí kapitole mé práce se budu krátce věnovat tomu, čím se zabývá politika zaměstnanosti a rozdělím ji na pasivní a aktivní. Dále se budu věnovat pouze aktivní politice zaměstnanosti a jejím nástrojů, mezi které patří právě rekvalifikace. Politiku zaměstnanosti je možné definovat jako činnost, která směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využívání zdrojů pracovních sil a také snaze zabezpečit práva občanů na zaměstnání. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, věk, zdravotní stav aj., je jedním ze základních práv člověka. Cílem politiky zaměstnanosti je vytvářet optimální podmínky a předpoklady pro dosažení produktivní, svobodně zvolené a plné zaměstnanosti. V současnosti je politika zaměstnanosti zabezpečována Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a územními orgány práce: úřady práce. Úřady práce jsou územní orgány státní správy, které jsou vybaveny právní subjektivitou. Činnost úřadů práce spočívá především ve sledování a hodnocení stavu na trhu práce, zpracování koncepce vývoje nezaměstnanosti ve svém územním obvodu a přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky na trhu práce (Kotýnková, Němec, 2003). Politika zaměstnanosti je tvořena dvěma základními částmi: pasivní a aktivní. Cílem pasivní politika zaměstnanosti je zprostředkování zaměstnání uchazečům, především stanovuje podmínky a výši poskytování hmotných zabezpečení a dalších sociálních transferů uchazečům o zaměstnání. Významnější část politiky zaměstnanosti je tvořena, spíše její aktivní částí, která je považována za základní nástroj boje s nezaměstnaností (Kotýnková, Němec, 2003) Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je součást zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně v části V Aktivní politika zaměstnanosti je zde definována jako souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty" (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). 20

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

REKVALIFIKACE JAKO NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI

REKVALIFIKACE JAKO NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI REKVALIFIKACE JAKO NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PRA0111.docx

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

schopnost dané osoby vykonávat určité povolání, zaměstnanec v tomto oboru získal nějaký stupeň odborné přípravy (vyučil se)

schopnost dané osoby vykonávat určité povolání, zaměstnanec v tomto oboru získal nějaký stupeň odborné přípravy (vyučil se) Mgr. Zuzana Válková Rekvalifikace (RK): Změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, získání nových znalostí, dovedností, teoretická nebo praktická příprava umožňující jeho pracovní uplatnění ve

Více

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/ Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...

Více

Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o

Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o Ing. Martin Prachař AABYSS s.r.o. 17. 2. 2012 Motivace Motivace je procesem založeným na změně a jeho základem je uspokojování potřeb Motivy jsou osobní příčiny určitého chování jsou to pohnutky, psychologické

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví

Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 2 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 celkem Počet starobních 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti

Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Podpora zaměstnanosti A) Příprava osob z cílových skupin ke vstupu či návratu na trh práce a) Nástroje a činnosti vedoucí k motivaci a aktivizaci cílových skupin

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) pro rok 2017 Pardubický kraj (v Pardubicích, leden 2017)

Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) pro rok 2017 Pardubický kraj (v Pardubicích, leden 2017) Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) pro rok 2017 Pardubický kraj (v Pardubicích, leden 2017) a) V roce 2017 se bude při řešení situace na trhu práce v Pardubickém kraji preferovat využívání prostředků

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

METODICKÝ DEN PRO MAS K TÉMATU AKTIVIT NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI

METODICKÝ DEN PRO MAS K TÉMATU AKTIVIT NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI METODICKÝ DEN PRO MAS K TÉMATU AKTIVIT NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI MPSV, oddělení projektů CLLD 12. 9. 2016 Praha 20. 9. 2016 Olomouc PROGRAM METODICKÉHO DNE - PRAHA 12.9. 10:30 11:45 Úvod, představení podporovaných

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Říjen 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Z0027 GEOGRAFICKÁ ANALÝZA TRHU PRÁCE. úvodní informace + cvičení 1

Z0027 GEOGRAFICKÁ ANALÝZA TRHU PRÁCE. úvodní informace + cvičení 1 Z0027 GEOGRAFICKÁ ANALÝZA TRHU PRÁCE úvodní informace + cvičení 1 19. září 2013 Základní informace vyučující: doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. cvičící: Mgr. Pavlína Zrůstová, Mgr. Martin Erlebach přednáška:

Více

SYLABUS MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek

SYLABUS MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek SYLABUS MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek Ostrava 011 1 : Sylabus Uplatnění na práce, část I Uplatnění na práce Autoři: Milan Šimek Vydání: první, 011 Počet stran: 19 Tisk: Vysoká škola

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Význam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh

Význam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh MARKETING 1 Význam marketingu Podílí se na vývoji a zdokonalování výrobků a služeb Ovlivňuje distribuční a cenovou politiku Je těsně spjat s propagací Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Získávání pracovníků. Trh práce

Získávání pracovníků. Trh práce Získávání pracovníků Trh práce Získávání pracovníků x nábor Získávání pracovníků vs. nábor pracovníků U nás vžitý pojem nábor pracovníků X teorie řízení lidských zdrojů rozlišuje nábor a získávání - nábor

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt První šance mladým je spolufinancován z prostředků Evropského

Více

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o.

Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. Číslo projektu Název školy Název Materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_238_VES_18 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důleţitých faktorů

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Normativní instrukce č. 2/2013. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2013

Normativní instrukce č. 2/2013. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2013 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Normativní instrukce č. 2/2013 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2013 Určeno pro: Úřad práce České republiky Vypracoval: odbor 41 Počet stran: 6 Č.j.:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Odůvodnění veřejné zakázky

Odůvodnění veřejné zakázky Odůvodnění veřejné zakázky Podle vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky 1) Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky: Odůvodnění

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Vláda schválila nový zákon o zaměstnanosti

Vláda schválila nový zákon o zaměstnanosti MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ Tiskové oddě lení Vláda schválila nový zákon o zaměstnanosti Tisková zpráva Vláda České republiky schválila návrh nového zákona o zaměstnanosti. Ten vypracovalo Ministerstvo

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

ÚVOD DO PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ

ÚVOD DO PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ ÚVOD DO PERSONÁLNÍHO ŘÍZENÍ Kateřina Legnerová Mail: katerina.legnerova@fhs.cuni.cz ÚVOD Předmět jako takový Organizace zkoušek Základní literatura: Zuzana Dvořáková a kol.: Řízení lidských zdrojů, 2012

Více

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky:

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky: Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): skutr 1) Pojem: Ekonomie je společenskou vědou o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti ekonomie zkoumá, jak se chová

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

Studijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti

Studijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ing. Ivana Projsová Odbor implementace programů ESF Změny v OP LZZ Oblast podpory 1.1, 3.4 vyhlašuje

Více

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP )

PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) PREZENTACE FONDU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen FDV ) A PROJEKTU STÁŢE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ PRO ZAMĚSTNANCE ÚŘADU PRÁCE (dále jen ÚP ) Tento dokument je určen zaměstnancům ÚP, jsou zde uvedeny základní

Více

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁJEM O ZVOLENOU REKVALIFIKACI uchazeče o zaměstnání - zájemce o zaměstnání v rámci projektu OP LZZ: Vzdělávání a dovednosti pro trh práce (reg.č.: CZ.1.04./2.1.00/03.00017)

Více

12485/16 ebk/el/jhu 1 DG B 1C

12485/16 ebk/el/jhu 1 DG B 1C Rada Evropské unie Brusel 28. září 2016 (OR. en) 12485/16 SOC 551 EMPL 362 ECOFIN 824 EDUC 293 JEUN 63 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Výbor pro zaměstnanost Výbor stálých zástupců / Rada Nová

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Výrobní podnik při současných tržních podmínkách SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 Osnova tématu: 1. Globální pohled na svět, společnost a ekonomiku

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více