SPÁDOVOST A VYUŽITÍ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ÚZEMNÍM OBVODU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5 V OBDOBÍ

Transkript

1 2 SPÁDOVOST A VYUŽITÍ KAPACIT ZÁKLADNÍCH ŠKOL V ÚZEMNÍM OBVODU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 5 V OBDOBÍ V územním obvodu městské části, který zahrnuje katastrální území Hlubočepy, Košíře, Motol, Radlice, Smíchov, podstatnou část katastru Jinonic a okrajovou část katastru Malé Strany, se nachází 13 základních škol, které navštěvuje přibližně 4,9 tis. žáků (4 912 podle tabulek odboru školství Úřadu městské části, resp podle soupisu provedeného v souvislosti se zpracováním této studie). Tabulková či také cílová kapacita škol, která činí míst, je tak v současnosti naplněna jen asi z 57 % a její využití v letošním školním roce pravděpodobně dále mírně pokleslo. Dosavadní vývoj počtu žáků byl spojen především se změnami věkové struktury obyvatelstva, spíše než s jeho celkovým vývojem, přestože tento může také hrát významnou roli. Naše tvrzení dokládá fakt, že celkový počet obyvatel mezi sčítáním v roce 2001 a koncem roku 2006 vzrostl přibližně o 4,3 % (z 77,2 tis. na 80,5 tis.), kdežto naproti tomu dětí ve věku 0 14 let ubylo asi 8,3 % původního počtu (10,6 tis. dětí v současnosti proti 11,6 tis. při sčítání v roce 2001). Za těchto okolností můžeme opravdu jen stěží dovozovat, že počet dětí ve školních lavicích přibylo, jak by se s ohledem na růst početního stavu mohlo v prvním přiblížení zdát. Uvedený vývoj početního stavu a relativního zastoupení dětské složky obyvatelstva m.č. byl přímým důsledkem prudkého poklesu porodnosti v 90. letech a přetrvávání relativně velmi nízké úrovně tohoto procesu prakticky až do roku Pro ilustraci lze uvést, že počty narozených v Česku v letech 1995 až 2003 byly jen asi poloviční ve srovnání s počty narozených kolem poloviny 70. let, tedy s početní velikostí generací, které vycházely ze základních škol ještě poměrně nedávno, počátkem 90. let. Naopak v období posledních pěti či šesti let zaznamenaný populační růst byl výlučně odrazem intenzifikace migračních pohybů směřujících do Prahy a jmenovitě pak do její páté městské části v důsledku výrazného zlepšení dostupnosti bydlení pro širší vrstvy obyvatelstva, kterého jsme v posledních letech svědky, a dynamické reakce trhu na odloženou poptávku, jejíž historie v některých případech sahá až do 80. let minulého století. V kontextu již mnoho let trvajícího a v nedávné minulosti značně dynamického poklesu počtu dětí v populaci nabývá na významu otázka aktuálního a především pak perspektivního využití kapacit základních škol. Není tajemstvím, že v řadě měst a obcí včetně samosprávných součástí metropole se využití kapacit základních škol již dostalo za hranice státem přijatých vzdělávacích standardů a na hranu ekonomické únosnosti. V souvislosti s otázkou rušení či slučování škol, které se mnohdy jeví jako jediné racionální řešení vzniklé situace, pak často vystává otázka spádovosti či územní obslužnosti obyvatel základními školami jakožto jedním ze základních zařízení sociálních služeb. Vzhledem k povinné základní školní docházce musí být jednak zajištěna dostatečná dostupnost školních zařízení a jednak jejich efektivní využitelnost, což souvisí právě se spádovostí do škol a s využitím jejich kapacit. Přitom nejde ani tak o momentální situaci, jako spíše o naplnění těchto požadavků ve střednědobé i dlouhodobé perspektivě. Uzavřít či sloučit školu s jinou není totiž zdaleka tak obtížné a nákladné jako školu (znovu)otevřít nebo rozdělit.

2 3 Za účelem zajištění odpovídajících podkladů pro odpovědné rozhodování ve věci transformace a rozvoje sítě základních škol m.č. byla v návaznosti na prognózu vývoje obyvatelstva zpracována tato studie spádovosti a využití kapacit základních škol v územním obvodu městské části na období let 2007 až V polovině roku 2007 bylo za tímto účelem provedeno šetření místa bydliště žáků jednotlivých základních škol m.č. Praha 5, které doplnilo šetření místa bydliště žáků 1. tříd ve školním roce 1997/1998, jehož cílem bylo podchytit či spíše potvrdit předpokládanou tendenci růstu územního dosahu škol v uplynulých letech. Soubor žáků základních škol m.č. k , tedy na začátek školního roku 2006/2007 tvořilo dětí, přičemž u z nich se podařilo udané místo bydliště nalézt v souboru existujících adres. Ze 664 žáků prvních tříd ve školním roce 1997/1998 se nepodařilo určit bydliště u jednoho dítěte. Veškeré v této studii použité údaje o žácích pocházejí z evidence a archivů jednotlivých základních škol a jsou plně anonymizované. Údaje o kapacitě škol poskytl odbor školství a kultury Úřadu m.č.. Soubor existujících adres, stejně další použité územní podklady vycházejí z aktuální verze digitální referenční mapy spravované Institutem městské informatiky, který je v současnosti organizační součástí Útvaru rozvoje hl.m. Prahy. Při analýze územního rozložení bydlišť dnešních žáků, bylo zjištěno, že z celkového počtu žáků jich v loňském školním roce v územním obvodu m.č. bydlelo Jinými slovy, celých 92 % žáků navštěvujících základních školy v dotčené městské části bylo místních. Zbývajících 8 % tvořili žáci přespolní (346) a žáci, u nichž se obec bydliště nepodařilo určit (31). Těchto 346 přespolních žáků většinou bydlelo v sousedních částech Prahy, avšak byly mezi nimi i děti s udanou mimopražskou adresou. Vezmeme-li v úvahu, že k 30. září 2006 tvořilo podle našeho odhadu vlastní zdroje (děti ve věku školní docházky bydlící v územním obvodu m.č. ) dětí, pak můžeme konstatovat, že pouze 70 % z potenciálních domácích žáků navštěvovalo základní školu v místě. Odhlédneme-li od skutečnosti, že některé děti bydlící v Praze navštěvují speciální zařízení a nikoli základní školu, pak tři z deseti dětí žijících na území m.č. navštěvovaly základní školu mimo obec svého bydliště. To znamená, že do základních škol mimo m.č. dochází významně více (přibližně pětinásobek) místních dětí, než kolik dětí z jiných míst docházelo do základních škol v této městské části. Podíl přespolních žáků a míra využití vlastních zdrojů se logicky mění podle jednotlivých ročníků školní docházky. Obecně platí, že čím vyšší ročník, tím větší podíl přespolních a nižší míra využití vlastních zdrojů. V našem konkrétním případě jsou však rozdíly mezi jednotlivými ročníky prakticky zanedbatelné. Stav k je přehledně zachycen v tabulce 1. Na celkový trend vývoje podílu místních a přespolních žáků, stejně jako na trend ve vývoji využití vlastních zdrojů můžeme usuzovat z údajů o žácích prvních ročníků ve školním roce 1997/1998 ve srovnání s údaji za školní rok 2006/2007 a z vývoje počtu dětí ve věku šesti let v m.č.. Do prvních tříd sledovaných základních škol v roce 1997 nastoupilo 600 žáků, u nichž se nám podařilo identifikovat bydliště. Z nich 594 (99,0 %) bylo z m.č. a pouhých 6 (1,0 %) bydlelo mimo její hranice. Celkový počet dětí ve věku šesti let k žijících v m.č. odhadujeme zhruba na 872 osob. Do prvních ročníků základních škol na území m.č. tak tehdy docházelo asi 68 % všech domácích dětí z dané věkové skupiny. Podíl prvňáčků s bydlištěm v m.č. se do začátku školního roku 2006/2007 snížil z uvedených 99 % na 94 %. Přitom

3 4 podíl dětí ve věku nástupu do první třídy z m.č. docházejících do základní školy tamtéž vzrostl ze zmíněných 68 % v roce 1997 na současných 82 %. Tab. 1: Docházka do základních škol m.č. podle místa bydliště a ročníku školní docházky (stav k ) Žáci Celkem Ročník S bydlištěm v Praze S bydliště mimo Prahu Nespecifikováno Celkem* Podíl vlastních žáků (%) Vlastní zdroje Využití vlastních zdrojů (%) *bez 15 dětí navštevujících 0. přípravný ročník ZŠ Grafická Poznámka: Vlastní zdroje děti ve věku školní docházky s bydlištěm v územním obvodu m.č. Praze 5 Využití vlastních zdrojů podíl počtu žáků základních škol m.č. s bydlištěm v m.č. na celkovém počtu dětí ve věku školní docházky s bydlištěm v m.č.. Díváme-li se na tyto údaje ze strany podílů přespolních, můžeme konstatovat, že územní dosah škol dále nezanedbatelně vzrostl i když toto tvrzení recentní vývoj využití vlastních zdrojů příliš nepodporuje. Samozřejmě zůstává otevřenou otázkou, jak velký je rozdíl mezi adresou faktického bydliště a úřední adresou trvalého bydliště nebo u cizinců i adresou, na níž jsou hlášeni k dlouhodobému pobytu. Vzhledem k prudkému nárůstu mobility obyvatelstva v posledních letech jsou některé výše uvedené údaje v čase jen obtížně porovnatelné. Podle našeho názoru se však dá všeobecně očekávat, že do budoucnosti bude skutečná míra využití vlastních zdrojů klesat, podíl přespolních žáků poroste (za předpokladu, že nebudou přijata žádná administrativní omezení ze strany místních samospráv) a školy budou obecně obsluhovat větší území. Strukturu žáků podle místa bydliště v jednotlivých školách m.č. zachycují údaje uvedené v tabulkách v příloze tohoto textu. Vzhledem k malým počtům přespolních v prvních třídách základních škol na území sledované městské části nemůžeme odpovědně určit aktuální trend ve vývoji jejich počtu. Nicméně, výzkumy prováděné v jiných částech hl.m. Prahy ukazují na výrazný trend zvyšování podílu přespolních žáků v nejnižších ročnících základních škol. V centrální části Prahy u některých škol tento podíl již dnes činí více než jednu třetinu všech žáků, přičemž záleží na lokalizaci školy ve vztahu k hranicím daného územního celku nebo na její specializaci a pověsti. Všeobecně je tedy možné konstatovat, že se v posledních letech výrazně mění územní rámce docházky do základních škol. Územní charakteristika docházky do jednotlivých škol m.č. Prahy 5 z územního obvodu této městské části a částečně i z přilehlých částí dotčených katastrálních území je detailně zachycena v mapových přílohách. Na úrovni jednotlivých obytných domů v uvedeném území jsou sledovány směry docházky do základních škol m.č. a její objemy (počty žáků) v členění žáci prvních ročníků k a a žáci všech ročníků k Pro představu o velikosti a změně areálu docházky do prvních tříd mezi roky 1997 a 2006, která může signalizovat celkovou tendenci vývoje spádovosti, jsou k souborům map za jednotlivé školy připojeny mapy s odlišným vyznačením domů, v nichž bydleli žáci prvních tříd v daných časových horizontech.

4 5 U souboru map za všechny školy dohromady (soubor B) je připojena mapa (B.2) s informací do kolika základních škol m.č. v domě bydlící žáci docházeli. Zvolený detail pohledu na problematiku docházky a dojížďky do základních škol zprostředkovává několik zajímavých poznatků. Prvé řadě se dále významně oslabuje role vzdálenosti školy jako určujícího faktoru pro její volbu. Vypovídají o tom nejen areály docházky do jednotlivých škol a jejich aktuální změny, ale také informace v již uvedené mapě B.2. Ty navíc dokládají, že existuje poměrně mnoho domů, z nichž děti docházejí do dvou a více škol na území m.č. a v nejednom případech jistě i do škol na území dalších městských částí. Čísla uvedená za jednotlivé školy v přiložených tabulkách bohužel v případě m.č. nedovolila potvrdit jednu z našich vstupních hypotéz, formulovanou na základě zjištění obdobných výzkumů prováděných v jiných částech metropole. Jedná se o hypotézu, že existují v zásadě dva typy škol: místní, do kterých docházejí téměř výhradně děti bydlící v dané městské části (podíl přespolních přibližně do deseti procent), a školy s výraznějším přesahem svého spádového území za hranice městské části. Skutečnou situaci totiž v případech některých škol nedovolila odhalit nižší kvalita dat poskytnutých některými školami. V některých případech se totiž počet neidentifikovatelných adres žáků v dodaných datových souborech pohyboval v řádu jednotek nebo dokonce desítek procent (tab. I.b v příloze). Při interpretaci informací uvedených v přiložených mapách je nutné mít na paměti, že především v případě žáků prvních tříd se jedná o malé statistické soubory a že náhodnost některých jevů tedy může mít na prezentované výsledky významný, někdy až zkreslující vliv. Při formulaci závěrů je tudíž nezbytná poměrně značná obezřetnost. Nápomocny v interpretaci obsahu graficky znázorněné informace za jednotlivé školy mohou být elementární i souhrnné charakteristiky uvedené v přiložených tabulkách. Důležitou charakteristikou škol z hlediska jejich řízení a dalšího rozvoje je naplnění kapacity. Údaje uvedené v tabulce 2 dokládají, že mezi školami existují poměrně značné rozdíly. Významněji nad průměrem celého souboru základních škol z hlediska využití dostupných míst (využití kapacity na 75 a více %) jsou čtyři školy m.č. a to základní školy Drtinova, Waldorfská, U Tyršovy školy a Podbělohorská. Naopak využití kapacit v objemu 50 % a nižším vykazují školy Barrandov II, Radlická, Barrandov - Chaplinovo náměstí a základní škola Kořenského s využitím kapacity z pouhých 39 %. Důležitější než současné využití kapacit je jejich potenciální využití ve střednědobé perspektivě. Spolehlivější odhad budoucího vývoje tohoto parametru u jednotlivých škol m.č. Prahy 5 není prozatím možný, neboť plánovaná bytová výstavba v zájmovém území výrazně zvedne poptávku a s největší pravděpodobností zásadním způsobem také ovlivní územní vazby a tím i spádovost do jednotlivých škol. Není vyloučeno či spíše je pravděpodobné, že v souvislosti s plánovanou výstavbou bude nutné síť základních škol rozšířit. Proto je dnes poměrně obtížné hledat přesnější odpověď na otázku o budoucím využití kapacit jednotlivých, v současnosti existujících škol. Při našem hledání odpovědi jsme vyšli z výsledků prognózy počtu a pohlavní struktury bydlícího obyvatelstva m.č., jejíž zpracování předcházelo vypracování této studie. Na základě vlastních prognostických výsledků jsme provedli základní modelové propočty. Museli jsme se však s mířit s tím, že naše závěry se nebudou týkat konkrétních škol jednotlivě, ale pouze celkových budoucích potřeb obyvatel městské části a souboru všech základních škol v jejím územním obvodu.

5 6 Tab. 2: Využití kapacity jednotlivých základních škol m.č. (stav k ) Základní škola Kapacita Počet žáků Využití kapacity (%) Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ Barrandov II, V Remízku 919/ Drtinova 1861/ Grafická 1060/ Kořenského 760/ Podbělohorská 720/ U Santošky 1007/ Nepomucká 139/ Plzeňská 39/ Weberova 1090/ Radlická 115/ U Tyršovy školy 430/ Waldorfská, Butovická 228/ Celkem* *bez 15 dětí navštevujících 0. přípravný ročník ZŠ Grafická Nejdůležitějším vodítkem pro sestavení odhadu byly prognostické odhady počtů dětí bydlících v m.č. ve věku povinné školní docházky děleném do jednoletých skupin tak, aby tyto odpovídaly jednotlivým ročníků školní docházky. Prahem takto sestavené prognózy bylo 1. září 2006 a horizontem 1. září Její detailní výsledky jsou uvedeny v tabulkách v příloze. Podle střední, nejpravděpodobnější varianty prognózy za m.č. počet dětí ve věku docházky do základní školy představující objem vnitřních zdrojů završí v tomto školním roce svůj dlouhodobý pokles a v následujících letech začne dynamicky růst. Mezi lety 2011 a 2015 přitom očekáváme průměrný roční růst počtu dětí ve věku školní docházky přes 5 %. Následujících přibližně pět až sedm let by měly být přírůstky stále kladné, avšak již podstatně nižší a dále se snižující tak, jak budou postupně odeznívat bezprostřední demografické důsledky v současnosti započaté nebo v blízkých časových horizontech plánované bytové výstavby. Přibližně druhá polovina období prognózy by měla být poznamenána poklesem počtu dětí ve věku školní docházky s průměrnou roční mírou poklesu mezi jedním a dvěma procenty. V dalších úvahách týkajících se perspektivního vývoje využití kapacit základních škol jsme vyšli ze stejných zjednodušujících předpokladů. Předpokládali jsme, že pokles objemu vnějších zdrojů bude stejně intenzivní jako v případě vnitřních a že intenzita (nikoli objem) docházky do škol přes hranice m.č. v obou směrech zůstane zachována. Výsledky projekce těchto předpokladů do prognostických představ o vývoji celkového počtu žáků základních škol jsou opět uvedeny v příloze k tomuto textu a ukazují, že při zachování současných kapacit by měl po celé období existovat jejich přebytek. Podíl těchto nevyužitých kapacit by postupně poklesl z aktuálních 43 % na 7 % bezprostředně po roce 2020, přičemž do roku 2035 by opět mohl vzrůst až na 25 %. Tato čísla však platí pouze za předpokladu, že i v budoucích letech bude za základním vzdělání vyjíždět mimo hranice městské části přibližně pětkrát tolik dětí, kolik jich bude v opačném směru přijíždět. Pokud by však základní školy m.č. Praha 5 měly obsloužit všechny své obyvatele ve věku školní docházky, potom by se v letech 2015 a 2034 musel podle střední varianty naší prognózy nutně projevit nedostatek kapacit, přičemž v rozmezí let 2020 a 2025 by jejich deficit mohl reálně činit více než 20 %.

6 7 Závěrem považujeme za nutné znovu upozornit, že při práci s tímto textem a především pak s připojenými datovými soubory v číselné i kartografické podobě je nutné si uvědomit, že uvedené informace mohou sloužit jen jako základní, převážně kvantitativní rámec a výchozí podklad pro odbornou či politickou diskusi v rámci řešení současného i budoucího nesouladu potřeb a kapacit základních škol v územním obvodu m.č.. Jisté je přitom v této souvislosti pouze jedno: zde prezentovaná čísla ani závěry nemohou být hlavním či dokonce jediným kriteriem řešení problému. Jakýkoliv zásah do systému základního vzdělávání v území je totiž především otázkou politické odpovědnosti.

7 8 TABULKOVÁ PŘÍLOHA Tab. I.a: Žáci všech ročníků ve školním roce 2006/2007 podle katastrálních území (stav k ) Tab. I.b: Žáci všech ročníků ve školním roce 2006/2007 podle městských částí (stav k ) Tab. II.a: Žáci prvních ročníků ve školním roce 1997/1998 podle katastrálních území (stav k ) Tab. II.b: Žáci prvních ročníků ve školním roce 1997/1998 podle městských částí (stav k ) Tab. III.a: Žáci nultých a prvních ročníků ve školním roce 2006/2007 podle katastrálních území (stav k ) Tab. III.b: Žáci nultých a prvních ročníků ve školním roce 2006/2007 podle městských částí (stav k ) Tab. IV: Žáci základních škol m.č. podle bydliště (k daného roku) Tab. V.a: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku nízká varianta Tab. V.b: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku nízká varianta Tab. VI.a: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku střední varianta Tab. VI.b: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku střední varianta Tab. VII.a: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku vysoká varianta Tab. VII.b: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku vysoká varianta Tab. VIII.a: Projekce vývoje počtu žáků docházejících do základních škol m.č., , k daného roku Tab. VIII.b: Projekce vývoje počtu žáků docházejících do základních škol m.č., , k daného roku

8 9 Tab. I.a: Žáci všech ročníků ve školním roce 2006/2007 podle katastrálních území (stav k ) Absolutní počty Základní škola katastrální území Hlubočepy Smíchov Radlice Jinonice Motol Košíře ostatní Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ Barrandov II, V Remízku 919/ Drtinova 1861/ Grafická 1060/ Kořenského 760/ Podbělohorská 720/ U Santošky 1007/ Nepomucká 139/ Plzeňská 39/ Weberova 1090/ Radlická 115/ U Tyršovy školy 430/ Waldorfská, Butovická 228/ Celkem* Relativní počty (v %) Základní škola katastrální území Hlubočepy Smíchov Radlice Jinonice Motol Košíře ostatní Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1 100,0 90,8 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 4,5 Barrandov II, V Remízku 919/7 100,0 92,9 0,7 0,0 0,1 0,0 0,1 3,6 2,6 Drtinova 1861/1 100,0 7,0 40,5 2,9 2,2 1,8 9,4 15,1 21,2 Grafická 1060/13 100,0 1,4 76,4 0,7 0,0 0,0 13,6 7,9 0,0 Kořenského 760/10 100,0 3,2 87,1 0,0 0,0 0,6 1,9 2,6 4,5 Podbělohorská 720/26 100,0 0,0 67,3 0,0 1,0 0,0 25,7 3,5 2,5 U Santošky 1007/1 100,0 0,3 78,4 5,4 1,0 0,0 8,8 2,6 3,6 Nepomucká 139/1 100,0 0,3 13,4 0,0 1,8 0,3 78,9 2,6 2,6 Plzeňská 39/ ,0 3,7 39,2 0,0 0,5 3,2 32,8 12,2 8,5 Weberova 1090/1 100,0 1,1 17,0 0,0 0,3 46,1 24,6 5,0 5,9 Radlická 115/ ,0 0,0 71,9 18,0 1,7 0,0 0,6 1,7 6,2 U Tyršovy školy 430/1 100,0 0,0 11,2 2,9 63,1 0,0 6,6 9,1 7,1 Waldorfská, Butovická 228/9 100,0 5,0 7,8 0,0 6,4 0,0 4,1 21,6 55,0 Celkem* 100,0 33,1 28,0 1,7 4,3 4,0 13,9 6,4 8,6 *bez 15 dětí navštevujících 0. přípravný ročník ZŠ Grafická Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy.

9 10 Tab. I.b: Žáci všech ročníků ve školním roce 2006/2007 podle městských částí (stav k ) Absolutní počty Relativní počty (v %) Základní škola v m.č. mimo m.č. v m.č. mimo m.č. Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ ,0 95,2 0,4 4,5 Barrandov II, V Remízku 919/ ,0 96,1 1,4 2,6 Drtinova 1861/ ,0 75,0 3,8 21,2 Grafická 1060/ ,0 87,1 12,9 0,0 Kořenského 760/ ,0 94,8 0,6 4,5 Podbělohorská 720/ ,0 96,0 1,5 2,5 U Santošky 1007/ ,0 95,4 1,0 3,6 Nepomucká 139/ ,0 95,0 2,1 2,9 Plzeňská 39/ ,0 85,7 5,8 8,5 Weberova 1090/ ,0 92,5 1,7 5,9 Radlická 115/ ,0 93,3 0,6 6,2 U Tyršovy školy 430/ ,0 91,7 1,2 7,1 Waldorfská, Butovická 228/ ,0 34,4 10,6 55,0 Celkem* ,0 88,9 2,5 8,6 * bez 15 dětí navštevujících 0. přípravný ročník ZŠ Grafická Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy.

10 11 Tab. II.a: Žáci prvních ročníků ve školním roce 1997/1998 podle katastrálních území (stav k ) Absolutní počty Základní škola katastrální území Hlubočepy Smíchov Radlice Jinonice Motol Košíře ostatní Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ Barrandov II, V Remízku 919/ Drtinova 1861/1* Grafická 1060/ Kořenského 760/ Podbělohorská 720/ U Santošky 1007/ Nepomucká 139/ Plzeňská 39/ Weberova 1090/ Radlická 115/ U Tyršovy školy 430/ Waldorfská, Butovická 228/ Celkem Relativní počty (v %) Základní škola katastrální území Hlubočepy Smíchov Radlice Jinonice Motol Košíře ostatní Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1 100,0 94,4 0,0 0,0 0,0 0,9 0,9 3,7 0,0 Barrandov II, V Remízku 919/7 100,0 92,4 1,9 0,0 0,0 0,0 1,3 4,4 0,0 Drtinova 1861/1* 100,0 7,9 57,1 3,2 1,6 1,6 6,3 22,2 0,0 Grafická 1060/13 100,0 0,0 93,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,7 Kořenského 760/10 100,0 4,9 73,8 0,0 0,0 0,0 6,6 14,8 0,0 Podbělohorská 720/26 100,0 0,0 85,0 0,0 0,0 0,0 12,5 2,5 0,0 U Santošky 1007/1 100,0 0,0 66,7 16,7 0,0 0,0 14,6 2,1 0,0 Nepomucká 139/1 100,0 1,8 12,5 0,0 0,0 0,0 78,6 7,1 0,0 Plzeňská 39/ ,0 0,0 57,6 0,0 0,0 0,0 42,4 0,0 0,0 Weberova 1090/1 100,0 0,0 42,9 0,0 0,0 19,0 28,6 9,5 0,0 Radlická 115/ ,0 0,0 75,0 19,4 5,6 0,0 0,0 0,0 0,0 U Tyršovy školy 430/1 100,0 0,0 0,0 0,0 100,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Waldorfská, Butovická 228/9 100,0 10,0 10,0 0,0 30,0 0,0 0,0 50,0 0,0 Celkem 100,0 38,7 34,2 2,6 3,3 0,9 13,1 7,1 0,2 * údaje za ZŠ Drtinova jsou za třetí ročník Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy.

11 12 Tab. II.b: Žáci prvních ročníků ve školním roce 1997/1998 podle městských částí (stav k ) Absolutní počty Relativní počty (v %) Základní škola v m.č. mimo m.č. v m.č. mimo m.č. Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ ,0 100,0 0,0 0,0 Barrandov II, V Remízku 919/ ,0 98,1 1,9 0,0 Drtinova 1861/1* ,0 93,7 6,3 0,0 Grafická 1060/ ,0 93,3 0,0 6,7 Kořenského 760/ ,0 98,4 1,6 0,0 Podbělohorská 720/ ,0 100,0 0,0 0,0 U Santošky 1007/ ,0 100,0 0,0 0,0 Nepomucká 139/ ,0 96,4 3,6 0,0 Plzeňská 39/ ,0 100,0 0,0 0,0 Weberova 1090/ ,0 100,0 0,0 0,0 Radlická 115/ ,0 100,0 0,0 0,0 U Tyršovy školy 430/ ,0 100,0 0,0 0,0 Waldorfská, Butovická 228/ ,0 100,0 0,0 0,0 Celkem* ,0 98,3 1,5 0,2 * údaje za ZŠ Drtinova jsou za třetí ročník Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy.

12 13 Tab. III.a: Žáci nultých a prvních ročníků ve školním roce 2006/2007 podle katastrálních území (stav k ) Absolutní počty Základní škola katastrální území Hlubočepy Smíchov Radlice Jinonice Motol Košíře ostatní 0. ročníky Grafická 1060/ ročníky Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ Barrandov II, V Remízku 919/ Drtinova 1861/ Grafická 1060/ Kořenského 760/ Podbělohorská 720/ U Santošky 1007/ Nepomucká 139/ Plzeňská 39/ Weberova 1090/ Radlická 115/ U Tyršovy školy 430/ Waldorfská, Butovická 228/ Celkem Relativní počty (v %) Základní škola katastrální území Hlubočepy Smíchov Radlice Jinonice Motol Košíře ostatní 0. ročníky Grafická 1060/13 100,0 0,0 73,3 0,0 0,0 0,0 13,3 6,7 6,7 1. ročníky Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1 100,0 94,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,2 4,7 Barrandov II, V Remízku 919/7 100,0 95,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,7 1,4 Drtinova 1861/1 100,0 12,5 50,0 2,1 4,2 4,2 12,5 8,3 6,3 Grafická 1060/13 100,0 0,0 66,7 0,0 0,0 0,0 13,3 13,3 6,7 Kořenského 760/10 100,0 0,0 90,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 9,1 Podbělohorská 720/26 100,0 0,0 71,1 0,0 0,0 0,0 22,2 6,7 0,0 U Santošky 1007/1 100,0 0,0 87,3 1,8 1,8 0,0 9,1 0,0 0,0 Nepomucká 139/1 100,0 0,0 11,1 0,0 2,2 0,0 82,2 2,2 2,2 Plzeňská 39/ ,0 0,0 54,5 0,0 0,0 0,0 36,4 0,0 9,1 Weberova 1090/1 100,0 0,0 17,1 0,0 0,0 45,7 22,9 5,7 8,6 Radlická 115/ ,0 0,0 90,5 4,8 4,8 0,0 0,0 0,0 0,0 U Tyršovy školy 430/1 100,0 0,0 10,3 3,4 51,7 0,0 10,3 6,9 17,2 Waldorfská, Butovická 228/9 100,0 8,3 4,2 0,0 4,2 0,0 8,3 16,7 58,3 Celkem 100,0 30,6 34,6 0,8 4,0 3,5 15,6 4,0 6,9 Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy

13 14 Tab. III.b: Žáci nultých a prvních ročníků ve školním roce 2006/2007 podle městských částí (stav k ) Absolutní počty Relativní počty (v %) Základní škola v m.č. mimo m.č. v m.č. mimo m.č. 0. ročníky Grafická 1060/ ,0 93,3 0,0 6,7 1. ročníky Barrandov, Chaplinovo nám. 615/ ,0 95,3 0,0 4,7 Barrandov II, V Remízku 919/ ,0 98,6 0,0 1,4 Drtinova 1861/ ,0 89,6 4,2 6,3 Grafická 1060/ ,0 86,7 6,7 6,7 Kořenského 760/ ,0 90,9 0,0 9,1 Podbělohorská 720/ ,0 95,6 4,4 0,0 U Santošky 1007/ ,0 100,0 0,0 0,0 Nepomucká 139/ ,0 95,6 2,2 2,2 Plzeňská 39/ ,0 90,9 0,0 9,1 Weberova 1090/ ,0 91,4 0,0 8,6 Radlická 115/ ,0 100,0 0,0 0,0 U Tyršovy školy 430/ ,0 82,8 0,0 17,2 Waldorfská, Butovická 228/ ,0 33,3 8,3 58,3 Celkem 1. ročníky ,0 91,5 1,5 6,9 Celkem 0. a 1. ročníky ,0 91,6 1,5 6,9 Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy.

14 15 Tab. IV: Žáci základních škol m.č. podle bydliště (k daného roku) Bydliště Celkem Ročník m.č Mimo m.č Nezjištěno m.č Mimo m.č Nezjištěno Poznámka: nepřesně udané (neexistující) adresy.

15 Tab. V.a: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku nízká varianta Ročník/ukazatel První a druhý stupeň Celkem abs. x % x -1,4 0,4 2,3 3,7 4,8 5,0 4,9 4,4 4,0 2,7 2,5 2,0 1,2 0,8 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100) První stupeň (1. 5. ročník) Celkem abs. x %. x 4,6 7,0 7,6 7,8 6,7 4,7 4,7 4,1 3,1 2,9 1,5 0,5-0,1-0,8 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100) Druhý stupeň (6. 9. ročník) Celkem abs. x %. x -7,0-6,5-4,2-1,7 2,0 5,5 5,2 5,0 5,4 2,4 4,0 4,1 3,0 3,1 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100)

16 Tab. V.b: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku nízká varianta Ročník/ukazatel První a druhý stupeň Celkem abs % -0,2-0,9-1,3-1,6-2,0-2,2-2,4-2,4-2,4-2,3-2,3-2,2-2,1-2,1-2,0 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100) První stupeň (1. 5. ročník) Celkem abs % -1,5-2,0-2,3-2,5-2,5-2,5-2,5-2,4-2,4-2,4-2,3-2,2-2,1-2,0-1,8 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100) Druhý stupeň (6. 9. ročník) Celkem abs % 1,4 0,6 0,1-0,6-1,3-1,9-2,2-2,3-2,4-2,3-2,3-2,2-2,2-2,2-2,1 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100)

17 Tab. VI.a: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku střední varianta Ročník/ukazatel První a druhý stupeň Celkem abs. x % x -1,1 0,8 2,7 4,2 5,3 5,5 5,7 5,2 5,0 3,8 3,7 3,3 2,6 2,2 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100) První stupeň (1. 5. ročník) Celkem abs. x %. x 4,9 7,4 8,1 8,3 7,2 5,2 5,7 5,1 4,4 4,5 3,2 2,2 1,4 0,6 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100) Druhý stupeň (6. 9. ročník) Celkem abs. x %. x -6,7-6,2-3,8-1,3 2,5 5,9 5,7 5,3 5,8 2,9 4,4 5,1 4,2 4,4 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100)

18 Tab. VI.b: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku střední varianta Ročník/ukazatel První a druhý stupeň Celkem abs % 1,1 0,2-0,3-0,7-1,1-1,5-1,7-1,9-2,0-2,0-2,0-2,0-2,0-2,0-1,9 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100) První stupeň (1. 5. ročník) Celkem abs % -0,3-1,0-1,5-1,7-1,9-1,9-2,0-2,0-2,1-2,2-2,2-2,1-2,0-1,9-1,8 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100) Druhý stupeň (6. 9. ročník) Celkem abs % 2,9 1,8 1,3 0,5-0,2-0,9-1,4-1,7-1,8-1,9-1,9-1,9-2,0-2,0-2,1 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100)

19 Tab. VII.a: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku vysoká varianta Ročník/ukazatel První a druhý stupeň Celkem abs. x % x -0,6 1,4 3,4 4,9 5,9 6,2 6,6 6,2 5,8 4,7 4,6 4,2 3,3 2,8 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100) První stupeň (1. 5. ročník) Celkem abs. x %. x 5,4 8,1 8,8 9,0 7,9 6,0 6,9 6,5 5,7 5,8 4,7 3,2 2,0 1,0 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100) Druhý stupeň (6. 9. ročník) Celkem abs. x %. x -6,3-5,6-3,1-0,6 3,0 6,6 6,1 5,6 5,9 3,1 4,5 5,8 5,3 5,6 Kumulovaná změna abs. x Vývojový index (2006 = 100)

20 Tab. VII.b: Prognóza vývoje počtu dětí ve školním věku, m.č., , k daného roku vysoká varianta Ročník/ukazatel První a druhý stupeň Celkem abs % 1,7 0,7 0,0-0,5-1,1-1,5-1,7-1,8-1,9-1,8-1,8-1,7-1,7-1,6-1,5 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100) První stupeň (1. 5. ročník) Celkem abs % -0,1-1,0-1,6-1,9-2,0-1,9-1,9-1,9-1,8-1,8-1,8-1,7-1,6-1,5-1,3 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100) Druhý stupeň (6. 9. ročník) Celkem abs % 4,4 3,0 2,1 1,1 0,1-0,9-1,5-1,8-1,9-1,9-1,8-1,8-1,8-1,7-1,7 Kumulovaná změna abs Vývojový index (2006 = 100)

21 Tab. VIII.a: Projekce vývoje počtu žáků docházejících do základních škol m.č., , k daného roku Ročník/ukazatel 2006* Děti ve školním věku bydlící v m.č z nich navštěvuje ZŠ m.č Dojíždějící žáci Žáci základních škol m.č Ve vztahu k současné kapacitě míst nevyužito abs % abs Přebytek kapacity pro děti bydlící v m.č. % * k Poznámka: Tato projekce je modelovým výpočtem vycházejícím z výsledků střední varianty prognózy vývoje počtů žáků bydlících na území m.č.. Dále vychází z předpokladu, že dojíždějící žáci a žáci s nezjištěným místem bydliště ubývají se stejnou intenzitou jako ubývá dětí ve školním věku bydlících v m.č. a že poměr mezi bydlícími a zároveň navštěvujícími základní školu m.č. a všemi bydlícími v m.č. (0,705) zůstává zachován.. Tab. VIII.b: Projekce vývoje počtu žáků docházejících do základních škol m.č., , k daného roku Ročník/ukazatel Děti ve školním věku bydlící v m.č z nich navštěvuje ZŠ m.č Dojíždějící žáci Žáci základních škol m.č Ve vztahu k současné kapacitě míst nevyužito Přebytek kapacity pro děti bydlící v m.č. abs % abs % Poznámka: Tato projekce je modelovým výpočtem vycházejícím z výsledků střední varianty prognózy vývoje počtů žáků bydlících na území m.č.. Dále vychází z předpokladu, že dojíždějící žáci a žáci s nezjištěným místem bydliště ubývají se stejnou intenzitou jako ubývá dětí ve školním věku bydlících v m.č. a že poměr mezi bydlícími a zároveň navštěvujícími základní školu m.č. a všemi bydlícími v m.č. (0,705) zůstává zachován.

22 23 MAPOVÁ PŘÍLOHA A. Podkladové mapy A.1. Základní školy B. Soubor všech základních škol B.1. Žáci ročníku všech škol, B.2. Domy podle počtu směrů docházky do škol, B.3. Žáci 1. ročníku všech škol, B.4. Žáci 1. ročníku všech škol, B.5. Domy podle docházky žáků do 1. ročníků všech škol, a C. Základní škola a mateřská škola Barrandov, - Hlubočepy, Chaplinovo nám. 615/1 C.1 Žáci ročníku ZŠ a MŠ Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1, C.2. Žáci 1. ročníku ZŠ a MŠ Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1, C.3. Žáci 1. ročníku ZŠ a MŠ Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1, C.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku ZŠ a MŠ Barrandov, Chaplinovo nám. 615/1, a D. Fakultní základní škola Barrandov II při PedF UK, - Hlubočepy, V Remízku 919/7 D.1. Žáci ročníku Fakultní ZŠ Barrandov II při PedF UK, V Remízku 919/7, D.2. Žáci 1. ročníku Fakultní ZŠ Barrandov II při PedF UK, V Remízku 919/7, D.3. Žáci 1. ročníku Fakultní ZŠ Barrandov II při PedF UK, V Remízku 919/7, D.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku Fakultní ZŠ Barrandov II při PedF UK, V Remízku 919/7, a E. Fakultní základní škola s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK, - Smíchov, Drtinova 1861/1 E.1. Žáci ročníku Fakultní ZŠ s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK, Drtinova 1861/1, E.2. Žáci 1. ročníku Fakultní ZŠ s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK, Drtinova 1861/1, E.3. Žáci 1. ročníku Fakultní ZŠ s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK, Drtinova 1861/1, E.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku Fakultní ZŠ s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK, Drtinova 1861/1, a F. Základní škola a mateřská škola - Smíchov, Grafická 1060/13 F.1. Žáci ročníku ZŠ a MŠ Grafická 13/1060, F.2. Žáci 1. ročníku ZŠ a MŠ Grafická 13/1060, F.3. Žáci 1. ročníku ZŠ a MŠ Grafická 13/1060, F.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku ZŠ a MŠ Grafická 13/1060, a G. Základní škola - Smíchov, Kořenského 760/10 G.1. Žáci ročníku ZŠ Kořenského 760/10, G.2. Žáci 1. ročníku ZŠ Kořenského 760/10, G.3. Žáci 1. ročníku ZŠ Kořenského 760/10, G.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku ZŠ Kořenského 760/10, a H. Základní škola - Smíchov, Podbělohorská 720/26 H.1. Žáci ročníku ZŠ Podbělohorská 720/26, H.2. Žáci 1. ročníku ZŠ Podbělohorská 720/26, H.3. Žáci 1. ročníku ZŠ Podbělohorská 720/26, H.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku ZŠ Podbělohorská 720/26, a I. Základní škola a mateřská škola - Smíchov, U Santošky 1007/1 I.1. Žáci ročníku ZŠ a MŠ U Santošky 1007/1, I.2. Žáci 1. ročníku ZŠ a MŠ U Santošky 1007/1, I.3. Žáci 1. ročníku ZŠ a MŠ U Santošky 1007/1, I.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku ZŠ a MŠ U Santošky 1007/1, a J. Základní škola - Košíře, Nepomucká 139/1 J.1. Žáci ročníku ZŠ Nepomucká 139/1, J.2. Žáci 1. ročníku ZŠ Nepomucká 139/1, J.3. Žáci 1. ročníku ZŠ Nepomucká 139/1, J.4. Domy podle docházky žáků do 1. ročníku ZŠ Nepomucká 139/1, a