NÁMĚTY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁMĚTY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ"

Transkript

1 NÁMĚTY NA PRACOVNÍ VÝUKOVÉ HODINY LISTY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 1

2

3 OBSAH OBSAH 3 ÚVOD 4 O ZEMI 5 1. DOBÝVÁNÍ MARSU 6 Vesmír 2. NAJDI DESET ROZDÍLŮ 8 Pohyby kontinentů 3. SOPKY. RISK! NEBO ZISK? 11 Vulkanismus 4. CO SE MELE ZA OKNEM? 13 Vnější geologické děje 5. KAMENY ZA ŠKOLOU 15 Horniny a minerály 6. BUDE ZE MĚ FOSILIE? 17 Časová spirála 7. JACÍ JSME? 19 Vývoj člověka 8. BUDOUCNOST A PLANETA, PLANETA A JÁ 21 Člověk jako globální činitel 9. PROČ NEMÁME VLASTNÍ ETNU? 23 Desková tektonika 10. POVODNĚ 25 Katastrofy LITERATURA 28 3

4 ÚVOD PŘÍBĚHY KOLEM NÁS Vážení pedagogové, do rukou se vám dostává soubor pracovních listů a 10 námětů na výukové hodiny, které vznikly v rámci projektu Příběhy planety Země. Tato publikace vznikla souběžně se stejnojmennou výstavou, kterou připravilo Národní muzeum ČR. Naším cílem bylo vytvořit sadu, která vám poskytne konkrétní návod, jak zpestřit výuku geologie. Chceme vám pomoci ukázat žákům, že geologie není jen nezajímavá věda o kamenech, ale naopak věda plná záhad, tajemství a věcí, jež ovlivňují náš každodenní život. Ukážeme si, co vše se děje za oknem, co je potřeba udělat, aby se z nás staly zkameněliny, i proč má v sobě tokajské víno oheň sopek. Vydáme se na cestu do minulosti, která nás dovede až do přítomnosti. Doufáme, že se vám i díky výukovým hodinám podaří otevřít oči žáků. Odhalí, jaké neobyčejné příběhy skrývají zdánlivě obyčejné věci okolo nás. Přejeme vám hodně úspěchů. Autorský tým NÁVOD K POUŽITÍ Tento soubor pokrývá 10 témat, která jsou označena ikonkami. Ke každému z témat naleznete popis jedné výukové hodiny (v některých případech i více hodin). V úvodní hlavičce získáte základní informace o dané hodině (název, časová náročnost, pomůcky, cíle hodiny). Dále je rozepsána podrobná metodika všech aktivit, a to včetně doplňkových informací k tématu. Vedle popisu a metodiky hodiny je ke každému tématu vytvořen pracovní list pro žáky. S tímto pracovním listem budou žáci pracovat v hodinách, případně doma. 4

5 O ZEMI VÝSTAVA PŘÍBĚH PLANETY ZEMĚ ZÁŘÍ 2009 ČERVEN 2010 Výstava o celkové rozloze 900 m 2 je instalována v největších výstavních prostorách Národního muzea. Poutavou formou seznamuje návštěvníky nejen s nejdůležitějšími geologickými procesy formujícími naši planetu, ale i s jednotlivými vývojovými etapami života od vzniku Země až po současnost a blízkou budoucnost. Hlavními exponáty jsou unikátní fosilie, rekonstrukce a modely. Kromě kostry dinosaura rodu Amargasaurus si můžete prohlédnout dioramata devonského korálového útesu, karbonského černouhelného močálu a diorama hnědouhelného močálu s třetihorním savcem rodu Schizotherium. Poprvé bude v Národním muzeu vystavena kostra předchůdce člověka rodu Australopithecus. Výstava vás zavede i do úplné současnosti a představí člověka jako nového činitele ovlivňujícího planetu Zemi. Děti jistě ocení počítačové animace, simulaci zemětřesení nebo model vulkánu. DOPROVODNÉ AKCE Přednáškový cyklus Na tuto výstavu navazuje stejnojmenný výukový program pro 9. ročníky základních škol a víceletých gymnázií podporovaný programem Vzdělání pro konkurenceschopnost. NÁRODNÍ MUZEUM DĚKUJE ZA SPOLUPRÁCI Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Astronomický ústav AVČR, v.v.i. Česká geologická služba Česká inspekce životního prostředí Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Geologický ústav AVČR, v.v.i. Greenpeace Moravské zemské muzeum, Brno Muzeum Prostějovska v Prostějově Wikov Wind, a.s. Landesmuseum Joanneum, Graz Naturhistorisches Museum, Wien Slovenské národné múzeum, Bratislava 5

6 DOBÝVÁNÍ MARSU 1 TÉMA: Vesmír NÁZEV HODINY: DOBÝVÁNÍ MARSU ANEB CO SKRÝVÁ KRABICE OD BOT (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Popíše, čím se zabývá současný výzkum vesmíru. 2. Jednoduše popíše povrch Marsu. 3. Uvede některé důvody, proč lidstvo zkoumá vesmír. 4. Na základě praktické zkušenosti popíše výhody a nevýhody využití určitých sond při výzkumu vesmíru. Pozn.: Časové údaje jsou pouze odhad záleží na velikosti a složení skupiny apod. POMŮCKY krabice od bot pro každou skupinu, fotografie, příp. video Marsu, různý materiál pro tvorbu planety (hlína, písek, kameny, sliz, sádra, led, voda, papír apod.), sondy (drátky, brčka, provázky, teploměry, ph papírky atd.), nakopírované pracovní listy AKTIVITY 1. Za domácí úkol zadejte žákům, aby zjistili, co se aktuálně děje v oblasti výzkumu Marsu. Na začátku hodiny je vyzvěte, ať své objevy sdělí ostatním; všechny poznatky zapište. Studenti si informace, které pokládají za nejzajímavější, zaznamenají do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). (5 minut) 2. Poté jim ukažte videa z Marsu (příp. fotografie, nemáte-li k dispozici dataprojektor). Rozsáhlé zdroje najdete např. na Dobrá videa jsou rovněž k dispozici na (5 minut) 3. Na základě promítnutých materiálů žáci doplní do pracovních listů slova přívlastky, kterými by popsali Mars (aktivita 2). (5 minut) 4. Vyzvěte studenty, aby vytvořili planetu Mars (inspirovat se mohou tím, co právě viděli). Rozdělte žáky na skupiny (max. po 6) může se jednat například o konkurenční státy skupina USA, EU, Rusko, Čína. Nejprve upravte víčka krabic (viz obrázky) tak, aby byly stejné pro všechny skupiny. Studenti pak vytváří vlastní planetu z materiálu, který je k dispozici. Upozorněte, že tento proces je přísně tajný. Musí proto být zajištěna místa, kde může každá ze skupin pracovat o samotě. (15 minut) 5. Po skončení tvorby planety si skupiny své výtvory vymění. Planetu, kterou má skupina objevovat, smí prozkoumávat pouze sondami, které si sama navrhne (viz pomůcky uvedené výše) nesmí tedy otevřít víko od krabice. Po uplynutí stanovené doby studenti víko otevřou, zapíšou do pracovních listů výsledky, v čem se strefili a co se jim naopak úplně nepovedlo (aktivity č. 3, 4). Navzájem si planety prohlédnou. (Pokud je na aktivitu více času, je možné nechat je zpracovat mapu povrchu, závěrečnou zprávu či měření sondy periodicky opakovat). (15 minut) 6

7 6. Za domácí úkol (příp. tím můžeme navázat další hodinu) zadáme studentům poslední dva úkoly (pracovní listy aktivity č. 5, 6). Zamyslí se jednak nad tím, k čemu je důležitý výzkum vesmíru (v navazující diskuzi mohou uvést další argumenty, případně i argumenty proti), a zhodnotí využití sond ve vesmíru. Jedná se zejména o diskuzní aktivity bez jednoho daného řešení. 7. Po skončení všech aktivit studenti vyplní ve svých listech hvězdné hodnocení jako zpětnou vazbu k proběhlé hodině. INSPIRACE, ZDROJE Jedná se o velmi zajímavé a propracované téma. Výše uvedený odkaz (stránky NASA) obsahuje řadu zajímavých vzdělávacích nápadů a aktivit (vše je k dispozici bohužel jen v angličtině). ZÁKLADNÍ INFORMACE O MARSU (upraveno podle a Mars Ačkoliv povrch planety je velmi nehostinný, Mars je nejlepším kandidátem na planetu, o níž se vědci domnívají, že by mohla být v budoucnu osídlena lidmi. Do jeho výzkumu se tak investuje hodně prostředků a díky tomu o něm leccos víme. Červená planeta Červené zbarvení planety je dáno tím, že ji pokrývají zoxidované železité půdy. První obrázky Marsu oblétly svět v roce 1965 a od té doby víme díky čím dál více se rozvíjejícímu výzkumu, jak planeta vypadá. Její povrch je různorodý najdeme zde koryta, kaňony, sopky a skály. Na Marsu je také největší (vyhaslá) sopka sluneční soustavy. Podmínky jsou zde dost extrémní, teploty dosahují až 87 C! Záhadné zmizení vody Jedna z věcí, které se podrobují důkladnému zkoumání, je výskyt vody na Marsu ten by totiž znamenal vhodné podmínky pro život. Vypadá to, že se při povrchu či pod ním nachází množství zmrzlé vody, na fotografiích z oběžné dráhy můžeme vidět útvary podobné vyschlým říčním korytům. I rozbory z přistávacích modulů ukazují, že na Marsu byla v minulosti jezera či vodní toky. Záhadné zmizení vody je jedním z aktuálních témat výzkumu Marsu. 7

8 NAJDI DESET ROZDÍLŮ 2 TÉMA: Pohyby kontinentů NÁZEV HODINY: NAJDI DESET ROZDÍLŮ (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Srovná rozdíly mezi dnešní mapou a postavením kontinentů v historii. 2. Prezentuje svá zjištění ostatním. 3. Odhalí odpověď na otázku: Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? (Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe.) 4. Je schopen spolupracovat na splnění úkolu ve skupině. AKTIVITY 1. Představte žákům dnešní záhadu. (5 minut) Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe. 2. Požádejte žáky, aby každý vymyslel dvě až tři teorie, které by tuto záhadu vysvětlovaly (aktivita 1 v pracovním listu). Podpořte jejich představivost a zajistěte bezpečnou (klidnou a pozitivní) atmosféru ve třídě. (5 minut) 3. Vyzvěte žáky, aby své teorie sdíleli nejprve ve dvojicích. Pak dejte možnost několika žákům, aby (pokud chtějí) představili svou nejlepší teorii celé třídě. (10 minut) 4. Žáky rozdělte do šesti skupin. Pro každou skupinu připravte mapu dnešního rozložení kontinentů a jednu mapu z paleogeografické historie planety Země. Do každé skupiny rozdejte také konkrétnější popis (pouze období dané skupiny viz níže). Můžete žákům napovědět (využít indicie z řešení viz níže). (10 minut) 5. Každá skupina představí svá zjištění (stačí krátce lze omezit časem cca 1 minutu). Ostatní skupiny si mohou psát poznámky do svých pracovních listů (aktivita 2). (5 minut) 6. Přichází čas srovnat své předchozí teorie s novými informacemi. Zadejte žákům úkol, aby sepsali jednou nebo dvěma větami novou teorii (odpověď) na zásadní otázku dnešní hodiny (aktivita 3). (5 minut) 7. K hodnocení využijte aktivitu názorová osa. Ve třídě stanovte osu čára na zemi, provaz, prostor např. od oken ke dveřím. Tato osa bude sloužit k představení názorů každého. Pro osu stanovíte hraniční body. Místo, kam se žáci postaví, určuje jejich názor. Je dobré se pak krátce několika žáků (opět v bezpečné atmosféře, účast může být dobrovolná) zeptat konkrétně, proč stojí na svém místě (podpora argumentace). (5 minut) Příklady hraničních bodů Dnešní hodina pro mne byla: velmi objevná nepřinesla nic nového. Při skupinové práci jsme byli: efektivní je co zlepšovat. Tato forma výuky mi: vyhovuje (a proč) nevyhovuje (a proč). 8

9 Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe. ŘEŠENÍ Byl to už opravdový kůň a podle všeho byl právě on předkem rodu Equus, jenž vznikl v Americe asi před 25 miliony lety, tedy dříve než člověk. Rod Equus se díky pevninskému mostu mezi Amerikou a Asií rozšířil i do starého světa. Po skončení doby ledové asi před deseti tisíci lety moře zaplavilo pevninský most a kůň na americké pevnině z příčin dosud neobjasněných vyhynul. Znovu se tam objevil až po příchodu španělských dobyvatelů (upraveno podle Kůň se vyvinul před cca 25 miliony let a odešel z Ameriky kolem miocénu (15 20 milionů let), ovšem člověk přišel do Ameriky až před cca lety. Nemohli se tedy potkat, protože tam už kůň nebyl. LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ J. D. Macdougall Stručné dějiny planety Země, kámen a život, oheň a led PŘÍLOHA K UKÁZKOVÉ HODINĚ NAJDI 10 ROZDÍLŮ INFORMACE PRO JEDNOTLIVÉ SKUPINY Prvohory perm Pro perm je charakteristické značně suché klima, což se odráží ve velkém rozsahu pouštních oblastí. V oblastech mírných pásů se vytváří výhodné podmínky pro vznik uhelných slojí. V uralské oblasti dochází k vyvrásnění mohutného horského pásma, a tím k propojení evropské oblasti se sibiřským a kazašským kontinentem. Vzniká jediný superkontinent Pangea. Druhohory trias Pro trias bylo typické teplé, suché (aridní) klima. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly nedosahovaly vysokých hodnot a nebyly vytvořeny polární čepice. V triasu dochází k rozsáhlým vzestupům hladiny světového oceánu a velké části kontinentů jsou zality mělkým mořem. Trias patří k tektonicky poměrně klidným obdobím. Jediný celistvý blok představuje superkontinent Pangea, vytvořený v permu. Na konci triasu se začala formovat oblast Mosambického zálivu, čímž byl zahájen proces vedoucí ke vzniku Indického oceánu a k oddělení Indie, Antarktidy a Austrálie od Afriky. Druhohory jura V období jury docházelo ke zvyšování vlhkosti (humidity) klimatu. Na pólech chyběly ledové čepice a rozdíly teplot mezi póly a rovníkem nedosahovaly vysokých hodnot. Jednalo se o období typicky skleníkového klimatu, tzv. greenhouse. Pro juru byla typická silná tektonika. Pangea se postupně rozdělila pokračujícím rozšiřováním oceánu. Začínají se oddělovat severní části Atlantiku na dva kontinenty: Laurasii (dnešní Asie, Evropa, Grónsko a Severní Amerika) a Gondwanu (dnešní Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie). Dále pak pokračovalo oddalování v oblasti Mosambického zálivu; blok tvořený Indií, Austrálií a Antarktidou se tak oddělil od zbylé části Gondwany. Prostor oceánu Panthalassa (dnes Tichý) se vlivem rozpínání Atlantiku začal zužovat (tento trend pokračuje dodnes). 9

10 Druhohory křída Klima na začátku křídy bylo podobné jako v juře, typický pro ně byl silný skleníkový efekt (průměrná teplota na Antarktidě je odhadována na 14 C). V závěru tohoto období došlo k ochlazování. Při maximální hodnotě byla hladina světového oceánu o několik set metrů výše než dnes. Rozšiřující se rift severního Atlantiku odděloval Severní Ameriku od Eurasie a došlo také k oddalování mezi Grónskem a dnešní Kanadou. Na počátku křídy začalo oddělování Jižní Ameriky od Afriky vznikala tak jižní část Atlantiku. Prostor mezi Jižní a Severní Amerikou (oblast dnešní Panamské šíje) byl zalit mělkým mořem. Mezi Afrikou a Indií se otevíral Indický oceán; Indie se také oddělila od bloku Antarktidy a Austrálie (k jeho rozpadu došlo až v eocénu). Od Indie se dále oddělil ostrov Madagaskar. Třetihory paleogén Teplé a mírné klima přetrvává z druhohor až počátku třetihor. Pak následuje zalednění na Antarktidě a výrazně se ochlazuje. Na počátku třetihor již byly vyčleněny současné kontinenty. Pouze Antarktida a Austrálie se rozdělily až v druhé části třetihor. Asi v polovině třetihor započalo oddalování v oblasti Rudého moře. Asii a Severní Ameriku spojoval během celého terciéru kontinentální most v oblasti dnešní Beringovy úžiny. Jižní a Severní Ameriku stále oddělovalo mělké moře. Indický subkontinent se posunuje k severu a dochází ke kolizi s eurasijskou deskou za vzniku himálajského pohoří. A co kůň? Jako druh se vyvinul v Americe (kolem miocénu, tedy před miliony let) a později migroval přes tehdejší kontinenty do Eurasie. Později (zatím z nejasných důvodů) v Americe zcela vyhynul. Třetihory neogén Po celý terciér byl patrný trend vedoucí ke globálnímu ochlazení s vyvrcholením v kvartéru. Díky tlaku Afriky na Eurasii vzniklo obrovské horské pásmo, které se táhne od atlantického pobřeží přes Malou Asii až do jihovýchodní Asie. Alpinské pohoří dnes tvoří Atlas a El Ríf v Africe, Sierra Nevada, Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty, Dinaridy a další pohoří až po Himálaje. Na konci neogénu se v důsledku vrásnění vynořuje oblast Panamské šíje a spojují se tak obě Ameriky. Severní Amerika je stále spojená s Asií v oblasti dnešní Beringovy úžiny. Vlivem alpinského vrásnění ve středomořské oblasti je přerušeno spojení Atlantického a Indického oceánu a oceánské proudy nabývají dnešních směrů. A co kůň? Migroval z Ameriky do Eurasie mnohem dříve, než lidé z Eurasie začali osidlovat Ameriku (před cca lety). V této době se již kůň s nimi nemohl vrátit. Nebyl už schopen překonat zmrzlou Beringovu úžinu, protože byl adaptován na stepi. 10

11 SOPKY. RISK! NEBO ZISK? 3 TÉMA: Vulkanismus NÁZEV HODINY: SOPKY. RISK! NEBO ZISK? (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Vyjmenuje rizika spojená se sopečnou činností. 2. Zjistí, že kromě rizik jsou se sopečnou činností spojena pozitiva, uvede jejich příklady a konkrétní dopad na život lidí. Pozn.: Při této hodině se pracuje s důsledky sopečné činnosti, žáci by tedy už měli znát její příčiny. POMŮCKY nakopírované pracovní listy, obrázky (případně videa) sopek, ukázky vyvřelých hornin, které si mohou žáci ohmatat AKTIVITY 1. Zeptejte se žáků, zda by chtěli žít v blízkosti sopky. Své rozhodnutí by měli zdůvodnit (proč by chtěli nebo nechtěli pod sopkou bydlet). Každý si svůj názor zapíše do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). Poté je společně shrňte. Odpovědi žáků zaznamenávejte na tabuli. (10 minut) 2. Odpovědi budou velmi pravděpodobně negativní a jako argumentace budou použity různé katastrofy spojené se sopečnou činností. Na tyto argumenty navažte dalším úkolem (aktivita 2). Studenti si přečtou ukázku informaci o dvou sopečných katastrofách a poté si představují, co by je mohlo ohrozit, pokud by se nacházely v blízkosti sopky. Dobré je pro ilustraci využít fotky, příp. videa (multimediální prezentace) a reálné předměty. Nápady žáků proberte a shrňte. (10 minut) 3. Na základě předchozí aktivity to vypadá, že volba nebydlet v blízkosti vulkánů byla dobrá. Přesto jsou často nejvíce zalidněny právě oblasti nacházející se v blízkosti sopek. Zeptejte se studentů, jak si to vysvětlují. Navažte aktivitou výbušné poklady (3). Studenti se rozdělí do malých skupin (zhruba po 3 žácích ) a mají za úkol odhalit, které z věcí jsme získali především díky sopečné činnosti. (Nejprve je nechte zakroužkovat věci, které podle nich vznikly přímo díky sopečné činnosti.) ODPOVĚDI (je dobré připravit konkrétní ukázky obrázky či nerosty apod., kde je to možné) Nevznikají v souvislosti se sopečnou činností: ropa vznikla rozkladem planktonních organismů; zkameněliny trilobitu nacházíme je v sedimentech tj. horninách vzniklých usazováním; černé uhlí vzniká prouhelňováním organického materiálu za nepřístupu vzduchu, je jednou z fází v řadě rašelina hnědé uhlí černé uhlí antracit; rašeliny vznikla pomalým zuhelňováním odumřelých částí rostlin za nepřístupu vzduchu; sůl vznikla odpařováním mořské vody. mohou vznikat v souvislosti se sopečnou činností: síra diamanty tufy a některé jiné kameny pro stavebnictví 11

12 geotermální energie úrodná půda Úkol vyhodnoťte a prodiskutujte správné řešení. Poté studenti pročtou minipříběhy a vysvětlí, jak v každém z případů lidé využívají jevy spojené se sopečnou činností (co konkrétně využívají, jak to využívají a jak daná věc vznikla v souvislosti se sopečnou činností). (20 minut) ŘEŠENÍ (doporučujeme okopírovat a na konci hodiny rozdat žákům) Jáva úrodná půda Zdejší lidé potřebují pro pěstování potravin, které je živí, místní úrodnou půdu. Jávská půda je úrodná díky tropickému vlhkému podnebí, ale také díky řadě vulkánů. Láva a popel, které vychrlily, již miliony let zvětrávají v půdu, která je velmi bohatá na živiny. Jáva síra Síra je typický minerál sopečných oblastí, kde krystalizuje z roztoků (příp. vytváří povlaky na místě úniku sopečných plynů). Na Jávě berou lidé síru přímo z kráteru jednoho z tamních vulkánů (Kawan Kojen); na tuto možnost se přišlo koncem 18. století od té doby sopka již pětkrát vybuchla, není to tedy nic bezpečného. Tokaj (Maďarsko) úrodná půda Obdobné jako na Jávě, jenom kousek od nás. Proslulá oblast Tokaj-Hegyalja (podhůří Tokaje) se rozkládá pod nejvyšší vyhaslou sopkou Maďarska. Úrodná vulkanická půda na hoře, jižní svahy a klima vytvářejí ideální podmínky k pěstování vinné révy. Afrika diamanty Těžba diamantů znamená samozřejmě ohromný zisk pro zemi, kde se nachází i díky tomu, že diamanty mají pestré využití. Ačkoliv nevíme, jak přesně vypadaly vulkány, které nám tu zanechaly diamanty, zůstaly z nich dnes na povrchu jejich sopouchy. Odborníci se domnívají, že diamanty vznikaly v hloubce 200 km pod povrchem a na zem se dostaly díky nepředstavitelně prudkým erupcím, které přivedly magma z hlubin blízko povrchu Země. Island geotermální energie Island je svými sopkami, teplými prameny a gejzíry znám po celém světě. Geotermální energie, pocházející ze zemského nitra, je využívána hlavně k vytápění a rovněž pro výrobu elektrické energie. Česká republika Jak jsme na tom my? Lázně a minerální vody tu máme právě díky vulkanické činnosti. Jsou to sice jen dozvuky dřívější vulkanické činnosti, přesto jsou výrazně patrné dodnes. 3. Hodnocení hodiny nechte studenty zhodnotit uplynulou hodinu pomocí jednoduché sopky v pracovních listech. Dobrovolníky můžete nechat představit jejich hodnocení třídě (aktivita 4). (5 minut) POUŽITÁ LITERATURA Jung-Hüttl, A.: Vulkány: kde Země chrlí oheň a popel. Bratislava, Kontakt Plus, ODKAZY (v angličtině) 12

13 CO SE MELE ZA OKNEM? 4 TÉMA: Vnější geologické děje NÁZEV HODINY: CO SE MELE ZA OKNEM? CÍLE HODINY Žák: 1. Při praktických cvičeních odvodí, jak vnější geologické děje ovlivňují krajinu kolem nás; uvede příklady vnějších geologických procesů, které může vidět za oknem. 2. Vyjmenuje vnější geologické činitele a popíše, jak působí na tvář krajiny. 3. Dokáže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi zvětráváním a erozí. POMŮCKY křída, kladívko, nakopírované pracovní listy, flipchart a fixy, psací potřeby AKTIVITY 1. Nechte žáky vypracovat první úkol z pracovních listů (aktivita 1). Jejich úkolem je napsat, co všechno si myslí, že se stane, než se z kamene stane hlína. Poté jejich nápady shrňte a sepište na flipchart. Akceptujte všechny nápady. Nehodnoťte je. Žáci by na správné řešení měli přijít sami během hodiny. (10 minut) 2. Připravte si jednoduchý pokus kladívkem rozbijte školní křídu. Zeptejte se žáků, zda se podobný proces může vyskytnout i v přírodě a čím může být způsoben. Jejich nápady zapisujte a na jejich základě ukažte, jaké známe typy zvětrávání. (5 minut) 3. Z okna! Nejprve nechte žáky vyplnit slova do tabulky v pracovním listu (aktivita 2). Po vyplnění je vyzvěte, aby shrnuli rozdíl mezi zvětráváním a erozí. Pak rozdělte žáky do skupin (ideálně podle počtu oken ve třídě). Skupině dejte zhruba 10 minut na to, aby se podívala z okna a zaškrtla, který z daných jevů probíhá a co je toho důkazem (je dobré uvést jeden příklad, aby měli žáci lepší představu). Poté nechte skupiny střídavě popisovat jednu z kolonek. Skupiny se mohou vzájemně doplňovat. Na závěr každé části poznatky shrňte a doplňte. Pokud daný jev nevidíte, ptejte se žáků: Kde by bylo to správné okno, odkud byste jev viděli? (20 minut) Aktivita nemá univerzální řešení, jelikož výhled z každého okna se samozřejmě liší, ale jako návod může sloužit následující tabulka. Žáci si mohou tutéž aktivitu vyzkoušet i u sebe doma a najít rozdíly. Fyzikální zvětrávání Chemické zvětrávání Biologické zvětrávání Vodní eroze Větrná eroze Gravitační eroze Ledovcová eroze Zaškrtneme zejména tehdy, pokud venku mrzne nebo taje. Důkazem mohou být např. pukliny v horninách. Zaškrtneme zejména tehdy, pokud prší nebo je vlhko, ale i za sucha může voda v pórech hornin způsobovat zvětrávání (reaguje s CO2). Typické projevy jsou bílé skvrny na zdech, kde se rozpustil a uložil uhličitan vápenatý, nebo zčernalé povrchy (způsobené sulfidy železa), reakce soli v zimě na chodnících. Zaškrtneme, pokud vidíme půdu nebo rostliny. Důkazem je právě půda (výsledek biologického zvětrávání). Vidět můžeme jako důkaz lišejníky (působí rozrušování horniny), kořeny rostlin náletové byliny či dřeviny, i cestičky a chodbičky živočichů i člověka. Zaškrtneme, pokud prší nebo je po dešti a samozřejmě tehdy, pokud máme výhled na řeku. Důkazem je jakýkoliv materiál unášený vodou. Zaškrtneme, pokud fouká vítr. Důkazem je cokoliv odnášené větrem (např. částečky prachu). Zaškrtneme, pokud vidíme něco padat dolů (např. listí na podzim). Důkazem je pak tato padající věc. Viděli bychom pouze při výhledu na ledovec. 13

14 4. Na závěr se vraťte k prvnímu úkolu a zeptejte se, zda by žáci své nápady doplnili či pozměnili. (5 minut) 5. Zpětná vazba do okna v pracovním listě (aktivita 4) každý žák napíše jednu novou informaci, kterou v hodině získal. Vyzvěte žáky, zda chtějí dobrovolně nahlas přečíst, co si zapsali (3 4 žáci). (5 minut) 6. Experiment (aktivita 3) zadejte žákům za domácí úkol. Využijeme ho jako opakování na jedné z dalších hodin. Zopakujeme si některé základní informace (jedná se o mechanické zvětrávání, narušení je způsobeno zvětšováním objemu mrznoucí vody, děje se nejčastěji v místech s velikými teplotními výkyvy). 14

15 KAMENY ZA ŠKOLOU 5 TÉMA: Horniny a minerály NÁZEV HODINY: KAMENY ZA ŠKOLOU (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Osvojí si základy dokumentace průzkumu a sběru hornin. 2. Zná některé metody třídění a klasifikace hornin. 3. Dokáže pracovat s geologickou mapou. 4. Na základě uvedených metod dokáže určit, o jakou horninu se jedná. 5. Zná využití některých hornin a jejich výskyt v blízkém okolí. 6. Vnímá i estetickou stránku hornin a jejich možné využití pro umělecké účely. 7. Umí předat získané informace dalším lidem (např. prostřednictvím psaného průvodce, internetu apod.). POMŮCKY vzorky hornin (žáci nasbírají sami), tužka, papír na vyhotovení štítků, gumičky, noviny, pracovní list, lupa, klíč k určování hornin, geologická mapa, internet a případně fotoaparát, geologické či jiné kladivo na kameny. AKTIVITY 1. V předstihu zadejte studentům za domácí úkol nebo v rámci jiné vyučovací hodiny, aby na školním pozemku (popř. v okolí školy či jejich domovů, pokud na pozemku školy není dostatek vzorků) nasbírali každý pět vzorků různých hornin. Horniny by měly být cca velikosti pěsti a co nejméně zvětralé, aby nebyl problém s jejich následným určováním (nejlepší lokality jsou: lomy, skalní výchozy, výkopy). Dále by měli studenti opatřit každý vzorek popiskou s datem nálezu, přesným místem sběru (např. výkop u silnice, 50 m východně od kostela sv. Martina, Buchlovice) a jménem nálezce. Kartičky na popisky si připraví doma z tvrdšího papíru. Název horniny studenti doplní později v rámci vyučovací hodiny Kameny za školou. Popisku přibalí ke vzorku do novin (stejně jako to dělají profesionální geologové) a k vzorku připevní například pomocí gumičky. Pokud jsou na vzorku křehké minerály, používá se v daném místě měkký papír nebo vata. Takto nasbírané vzorky pak každý žák donese do školy. Můžete studentům vysvětlit, že tímto způsobem postupují geologové při sběru vzorků a tvorbě sbírek. 2. Ve třídě pak studenti roztřídí nalezené vzorky hornin: na jednu hromadu ať dají ty vzorky, o kterých si myslí, že se jedná o tentýž druh horniny. Popisky by měly stále zůstávat u vzorků (nejlepší je využít krabičky). Na závěr můžete přispět do hromádek i vy, a to nějakým typickým vzorkem ze školní sbírky, abyste studentům ulehčili následné určování hornin. (5 minut) 3. Podle počtu hromádek rozdělíte studenty do skupin (popř. vyberete přiměřený počet hromádek těch nejčetnějších vzorků). Každá skupinka se bude věnovat jedné hromadě, tedy vzorkům jedné horniny. Studenti si ještě jednou prohlédnou vzorky ve své hromadě: pokud se jim zdá, že tam některé horniny nepatří, odloží je bokem. (5 minut) 4. Rozdejte studentům pracovní listy a zadejte jim aktivitu 1. Bylo by dobré, aby studenti samotným odhadem neztratili příliš mnoho času. Hlavní důraz v aktivitách spočívá na samotném určování hornin a na následných aktivitách. (3 minut) 15

16 5. Nyní se studenty přistupte k samotnému určování hornin. Každá skupinka má k dispozici klíč k určování minerálů a hornin (např. Ch. Pellant, Horniny a minerály pouhým okem, Vydavatelstvo OSVETA, 2000), geologickou mapu (k dostání v České geologické službě na Klárově), lupu, nůž nebo hřebík (na zkoušku tvrdosti), lahvičku s kyselinou HCl (vápenec šumí). Pokud budou žáci pracovat s kyselinou měli by mít k disposici ochranné brýle a plášť. Charakteristiky, které by studenti měli pozorovat, jsou uvedeny v pracovním listu (aktivita 2). Vysvětlete jim případné nejasnosti, co která charakteristika znamená a jak se dá pozorovat. (10 minut) 6. Jakmile studenti popíší vybrané charakteristiky, srovnají svá pozorování s tabulkou v pracovním listu (aktivita 3) a rozhodnou se, do které základní skupiny jejich vzorek patří.. 7. Nyní budou studenti podle určovacího klíče určovat, o jakou horninu (přesný název) se jedná. Výsledek svého pozorování zapíší a zdůvodní do PL (aktivita 4). (10 minut) 8. Dále budou mít studenti za úkol zjistit podle geologické mapy blízkého okolí, zda se jimi pozorovaná hornina nachází v geologickém podloží okolí školy, nebo sem byla pravděpodobně transportována odjinud. Své pozorování zapíší do PL (aktivita 5). (5 minut) 9. Zadejte studentům domácí úkol (aktivita domácí úkol). V rámci další vyučovací hodiny nebo po domluvě s pedagogy (výtvarná výchova a český jazyk) vytvořte se studenty v prostorách školy či na pozemku z nasbíraného materiálu landart (obraz) a průvodce horninami okolí školy. (Studenty můžete rozdělit na dvě skupiny: jedna bude tvořit landart, druhá vyhotoví průvodce.) Vaše snažení pak můžete završit společnou akcí pro ostatní studenty a učitele. Landart mohou studenti vyfotografovat a společně s průvodcem vystavit na stránkách školy či poslat nám (Muzeum, CfME viz kontakty). Tip pro zdatné fotografy: po vyfotografování landartu mohou studenti zkusit pracovat se saturací/sytostí ve svém fotoeditačním programu, aby více vynikly barvy použitého kamene. 16

17 BUDE ZE MĚ FOSILIE? 6 TÉMA: Časová spirála NÁZEV HODINY: BUDE ZE MĚ FOSILIE? (MIN. 45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Rozlišuje, co je a není zkamenělina (fosilie). 2. Popíše, jak zkamenělina vzniká. 3. Popíše a vysvětlí, proč se zkameněliny nachází často v některých typech prostředí, zatímco v jiných ne, uvede konkrétní příklady těchto prostředí. 4. Na základě jednoduché aktivity si uvědomí, jaký je vztah mezi živým tělem a fosilií. POMŮCKY nakopírované pracovní listy, ukázky zkamenělin (pokud nejsou k dispozici, pak alespoň jejich obrázky) AKTIVITY 1. Zeptejte se žáků, co je to fosilie. Jejich nápady zapisujte na tabuli (akceptujte všechny a v této fázi je nehodnoťte vraťte se k nim na závěr hodiny, kdy by už správnou odpověď měli znát žáci sami). Zeptejte se jich, jaký je český ekvivalent slova fosilie. (5 minut) 2. Vysvětlete jim, jaká jsou kritéria pro to, co je fosilie. Poté, co jim toto vysvětlíte, je nechte doplnit hlavní poznatky do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). (5 minut) Zkamenělina musí být zřetelným důkazem existence organismu, dále má podávat alespoň základní představu o tvaru a stavbě organismu. Také musí být starší než let (tj. musela vzniknout před začátkem holocénu období, v němž dnes žijeme) a nesmí být vytvořena lidskou rukou. 3. Zadejte žákům, aby se na základě toho, co jste jim řekli, rozhodli, která věc ze seznamu v pracovních listech je a která není fosilie (aktivita 2). Nechte žáky pracovat ve skupinách 3 4 žáků, aby mohli společně diskutovat. Po skončení aktivity s nimi seznam projděte při vyhodnocení klaďte důraz nejen na správnou odpověď, ale i na to, podle čeho se rozhodovali a jaké byly argumenty pro i proti. Je možné věci, které žáci označí jako zkameněliny, dále dělit co z toho je přímo ostatek těla (kus mamuta, zub žraloka) a co z toho není přímo část těla, ale důkaz existence organismu (stopa dinosaura). (15 minut) NÁVRHY Dinosauří stopa ANO Ropa NE (je sice dokladem existence organismů, ale neříká nic bližšího o jejich tvaru a stavbě) Kus mamuta zamrzlý v ledu ANO Zub druhohorního žraloka ANO Pecka od třešně NE (není dostatečně stará) Lidské ostatky nalezené během vykopávek v Pompejích (pohřbené v sopečném prachu) NE (erupce Vesuvu, která pohřbila Pompeje, proběhla v roce 79 n. l. nejsou proto dostatečně staré) Valounek ve tvaru vejce NE (nejedná se o pozůstatek organismu) Je možné přidat další dle zájmu. 17

18 4. Nyní má každý možnost (pokud chce) představit si, zda by z něj mohla vzniknout zkamenělina. Zeptejte se žáků, co by se stalo, kdyby daná osoba spadla do řeky a zemřela. Je nějaká šance, že by se z ní stala zkamenělina? Sestavte se žáky pravděpodobný scénář toho, co by se stalo. (10 minut) Tělo by bylo ve vodě vláčeno, kůže strhána. Drobní vodní živočichové by začali pojídat kůži a další měkčí části těla, postupně by se dostávali dovnitř těla a vyjídali vnitřek, poté by s rozežíráním začali i větší živočichové. Postupně by vyžírali svaly, kosti by byly vláčeny po dně proudem a narušovány nejprve malé kůstky a pak i ty větší. Nakonec by zbyly jen zuby jako nejodolnější část těla, ale i ty by byly proudem odneseny. Takže nakonec by z těla pravděpodobně nezbylo nic. 5. Shrňte předchozí aktivitu. Jak žáci viděli, pokud chtějí, aby se z nich stala zkamenělina, není nejlepší nápad se utopit. Mají nějaké lepší nápady? Vyzvěte je, ať zkusí vymyslet rady, jak se stát fosilií (aktivita 3). Žáci zpracují rady ve dvojicích a pak si navzájem představí své poznatky rady a to, jak k nim dospěli. Poté aktivitu vyhodnoťte. Můžete uspořádat soutěž o nejoriginálnější radu. (10 minut) Obecně platí: je třeba, aby tělo bylo někde, kde se s ním nepohybuje, a ideálně tam, kde není kyslík, tudíž ani organismy, které by tělo rozežíraly. Nejlepší způsob, jak dosáhnout vhodných fosilizačních podmínek, je tudíž nechat se pohřbít. A některá místa jsou lepší než jiná. Nejlepší je nechat se pohřbít v půdě, která je málo propustná (např. jílovitá půda) nedostane se do ní tolik vody a kyslíku (na rozdíl třeba od písčité půdy, kde je dost vody i kyslíku, a tím pádem také bakterií, které tělo postupně rozkládají). Skvěle zachované zkameněliny pochází z močálů mohou mít kromě kostí zachovanou i kůži a oblečení tak krásně je podmínky v močálu zakonzervovaly! Další (trochu mrazivá) varianta je led v oblastech s teplotou trvale pod bodem mrazu. 6. Za domácí úkol nechte žáky doplnit do pracovních listů komiks o tom, jak vzniká fosilie (aktivita 4). Příští hodinu můžete navázat tímto tématem. 7. Hodnocení nechte žáky vymyslet tři přívlastky, kterými by popsali hodinu (zajímavá, netradiční, nezajímavá,.). Nechte několik dobrovolníků říct, co si o hodině zapsali. ODKAZY CIZOJAZYČNÉ ZDROJE ZDROJ (INSPIRACE PRO NĚKTERÉ Z AKTIVIT) 18

19 JACÍ JSME? 7 TÉMA: Vývoj člověka NÁZEV HODINY: JACÍ JSME? (MINIMÁLNĚ 45 MINUT, MOŽNÉ ROZDĚLIT I NA DVĚ VYUČOVACÍ HODINY) CÍLE HODINY Žák: 1. Prakticky si vyzkouší jeden z vědeckých postupů. 2. Na základě výsledků zhodnotí svůj odhad. 3. Vytvoří ukázku malovaného rituálu a pohovoří o jeho významu. AKTIVITA 1 JAK VELCÍ JSME BYLI? (25 MINUT) POMŮCKY metr, pracovní listy pro žáky, tabule, křída a velký papír na závěrečný graf 1. Zeptejte se žáků, na základě čeho získáváme informace o tom, jak žili a vypadali naši předci. Jejich nápady zapište na tabuli a shrňte. (5 minut) 2. Řekněte žákům, že dva z možných postupů si sami v dnešní hodině vyzkouší. Vysvětlete žákům, že mnoho současných znalostí o našich předcích je založeno na dedukci. Dedukce je nejlepší odhad, který v sobě pojí výsledky pozorování a dostupná fakta. Anatomické vlastnosti a chování našich předků je často odvozeno na základě zkoumání částí kostry nebo úlomků kostí. V této aktivitě bude úkolem žáků odhadnout výšku člověka na základě měření délky jedné kosti. Použitím jednoduché kalkulace délky měřené kosti vydedukují celkovou tělesnou výšku člověka. 3. Rozdělte třídu do dvojic a rozdejte nakopírované pracovní listy. 4. Nechte žáky provést měření a kalkulaci dle návodu v pracovních listech (aktivity 1, 2 a 3 v pracovních listech). (10 minut) 5. Poté, co žáci změří a vypočítají vše potřebné, společně porovnejte formou diskuze vypočítané hodnoty a skutečné výšky. Jak přesný byl jejich odhad? Měřením které kosti dospěli k přesnějšímu výsledku? (Odpovědi budou různé, ačkoli více žáků bude pravděpodobně tvrdit, že se jim lépe měřila, a tudíž i lepší výsledky poskytla kost pažní.) (5 minut) 6. Společně dejte dohromady a zprůměrujte data celé třídy. Proberte se žáky, jaká je v jejich třídě průměrná velikost žen a jaká mužů. Společně vytvořte graf závislosti skutečné velikosti člověka na naměřené délce kosti vřetenní. Nezapomeňte vytvořit jednu křivku pro muže a jednu pro ženy. (15 minut) 7. Srovnejte hodnoty, které jste naměřili dnes, s hodnotami naměřenými pro předky dnešního člověka. Diskutujte o tom, jak se hodnoty vyvíjí (zda se člověk zmenšuje, nebo roste ) a čím je to způsobeno? (5 minut) 19

20 AKTIVITA 2 MALOVANÉ RITUÁLY (DLE ČASU MŮŽE BÝT ČÁSTEČNĚ POUŽITO I JAKO DOMÁCÍ ÚKOL) POMŮCKY netoxické prstové barvy, papír, okopírované ukázky nástěnných maleb 1. Ukažte žákům ukázky maleb a prodiskutujte s nimi, co ví o nástěnných malbách našich předků o čem vypovídaly a co znamenaly. (5 minut) 2. Zadejte žákům vypracovat body aktivity č. 1 a 2 z pracovního listu Malované rituály (10 minut). 3. Poté jim rozdejte netoxické prstové barvy a papíry a zadejte jim, aby nakreslili ony rodinné a společenské rituály, které si vypsali na papír. Připomeňte žákům, aby se snažili používat rovných čar a drobných tahů k napodobení schematických obrázků typických pro prastaré nástěnné malby. (10 minut) 4. Vystavte výtvory a společně zkuste hádat, jaký rituál která malba znázorňuje. Srovnejte, jak se mění rituály v čase (jaké rituály máme dnes ve srovnání s našimi předky). 5. Navažte na předcházející aktivitu a vyzvěte žáky, ať nakreslí jednoduchou malbu jako hodnocení uplynulé hodiny obrázek by měl vystihovat to, co pro ně bylo na hodině nejzásadnější (aktivita C). Několik dobrovolníků může své malby představit a okomentovat. (5 minut) ZDROJ upraveno dle 20

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

1. VYUČOVACÍ HODINA, V TERÉNU

1. VYUČOVACÍ HODINA, V TERÉNU Green-Down Autor Liběna Dopitová, ZŠ Vsetín, Rokytnice 436 Vhodné pro věk/třídu 6. ročník Potřebný čas 1 + 1 vyučovací hodina následuje podzimní fenologické měření Green-Down (samostatné pozorování 2 týdně)

Více

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z I. název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vyučovací předmět (vzdělávací obor) Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Téma roku - PEDOLOGIE

Téma roku - PEDOLOGIE Téma roku - PEDOLOGIE Březen Kolik vody dokáže zadržet půda? Zadrží více vody půda písčitá nebo jílovitá? Jak lépe předpovědět povodně nebo velká sucha? Proveďte měření půdní vlhkosti v blízkosti vaší

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího

Více

ZEMĚPISNÝ SEMINÁŘ. A/Charakteristika vyučovacího předmětu

ZEMĚPISNÝ SEMINÁŘ. A/Charakteristika vyučovacího předmětu ZEMĚPISNÝ SEMINÁŘ A/Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení: Předmět Zeměpisný seminář vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Zeměpis a úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti

Více

VODNÍ VÝZVA. Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE

VODNÍ VÝZVA. Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE VODNÍ VÝZVA Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE Program GLOBE - Téma roku 2013/14 GLOBE Téma roku 2013/2014 V průběhu nadcházejícího školního roku se v

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu

SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět. Charakteristika předmětu SEMINÁŘ Z PŘÍRODOPISU volitelný předmět Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení Předmět seminář z přírodopisu je jedním z volitelných předmětů pro žáky 9. ročníku. V učebním plánu je mu

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Název: Přírodní poměry Evropy

Název: Přírodní poměry Evropy Název: Přírodní poměry Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

METODIKA PRACOVNÍ LISTY NÁMETY ˇ NA VÝUKOVÉ HODINY

METODIKA PRACOVNÍ LISTY NÁMETY ˇ NA VÝUKOVÉ HODINY PRACOVNÍ METODIKA LISTY NÁMETY ˇ NA VÝUKOVÉ HODINY 1 DOBÝVÁNÍ MARSU POMOC! POMOC! Planeta Mars rozhodně není místem pro bázlivé Suchá, studená a skalnatá. Planeta bez života. Domov největší sopky ve sluneční

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 8. 2. 2014 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: Hlavní pomůcky:

Více

Netradiční měření délky

Netradiční měření délky Netradiční měření délky Očekávané výstupy dle RVP ZV: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa Předmět: Fyzika Učivo: měření fyzikální veličiny

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

ilit Počasí ve světě Geografie čtvrtý ročník, Seminář ze zeměpisu Atmosféra, Fyzicko - geografická sféra

ilit Počasí ve světě Geografie čtvrtý ročník, Seminář ze zeměpisu Atmosféra, Fyzicko - geografická sféra Téma aktivity: Předmět: Doporučený věk studentů: Vazba na ŠVP: Podnebí a počasí čtvrtý ročník, Seminář ze zeměpisu 16 18 let Atmosféra, Fyzicko - geografická sféra Cíle: Studenti si uvědomí, jak počasí

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

VY_32_INOVACE_04.19 1/8 3.2.04.19 První organismy na Zemi První organismy na Zemi

VY_32_INOVACE_04.19 1/8 3.2.04.19 První organismy na Zemi První organismy na Zemi 1/8 3.2.04.19 cíl popsat vznik a vývoj života na naší planetě - analyzovat důkazy o jeho vývoji - odvodit význam zkamenělin - znát naleziště zkamenělin nejen u nás - popsat období prvohor až čtvrtohor

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: PRIMA Tématická oblast Planeta Země Glóbus a mapa Pohyby Země, oběh Země kolem Slunce, roční období, trvání dne a noci Glóbus

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Barrandovské skály Marika Polechová

Barrandovské skály Marika Polechová Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka

Více

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí?

SAMOSTATNÁ PRÁCE. 3) Vysvětli vznik Himalájí? SAMOSTATNÁ PRÁCE 1) Z uvedených místopisných pojmů sestav hranici mezi Evropou a Asií a to tak, že začneš od nejsevernějšího místa. Marmarské moře, východní úpatí pohoří Ural, Egejské moře, průliv Bospor,

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

9.1.11. Člověk a příroda Zeměpis

9.1.11. Člověk a příroda Zeměpis Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Hlavní okruhy Výstupy z RVP ZV realizace Metody práce Průřezová tém. obor zvlád. téma ročník PŘÍRODNÍ OBRAZ KOMPETENCE K UČENÍ IX. Země jako vesmírné

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Usazené horniny organogenní

Usazené horniny organogenní Usazené horniny organogenní Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s některými usazenými horninami, které

Více

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_64 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Projektové noviny (říjen 2013)

Projektové noviny (říjen 2013) Projektové noviny (říjen 2013) Environmental Realiteach aneb učíme se realitou profesí v oblasti životního prostředí CZ.1.07/1.1.20/02.0098. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu

Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu 22. května 2015 Aleš Bajer Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu Strana 2 mimoškolní vzdělávání v oblasti neživé přírody důraz na komplexní (holistický) přístup (hornina půda rostlina krajina) interaktivita,

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 6. KUDLÁČEK

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 6. KUDLÁČEK Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Určí a popíše tvar Země s pomocí globusu Aplikuje měřítko mapy

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_07

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Tematická oblast: Geologie věda o Zemi (VY_32_INOVACE_01_2) Anotace: Využití ve výuce: Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013

Tematická oblast: Geologie věda o Zemi (VY_32_INOVACE_01_2) Anotace: Využití ve výuce: Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013 Tematická oblast: Geologie věda o Zemi (VY_32_INOVACE_01_2) Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013 Anotace: Digitální učební materiály popisují vývoj Země a jednotlivé období vývoje

Více

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Třída: sekunda osmiletého gymnázia Počet žáků: 28 Počet skupin zpracovávajících projekt: 5 Časové rozvržení projektu

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.09 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis prima 1/6

ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis prima 1/6 ŠVP Gymnázium Jeseník Zeměpis prima 1/6 žák charakterizuje na elementární úrovni vesmír a sluneční soustavu objasní postavení Slunce a planet sluneční soustavy ve vesmíru srovnává podstatné vlastnosti

Více

Název: Zonálnost Afriky

Název: Zonálnost Afriky Název: Zonálnost Afriky Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

Zavedení kvadratické funkce

Zavedení kvadratické funkce Předmět: Matematika Doporučený ročník: 2 Vazba na ŠVP: Funkce Cíle Odvození grafu - paraboly Uvědomění, kde se s kvadratickou funkcí setkáváme ve světě kolem nás Stručná anotace Celohodinová aktivita,

Více

Příklad dobré praxe IXX

Příklad dobré praxe IXX Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IXX pro průřezové téma Člověk a svět práce Milan Adamec 2010

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Přírodověda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v následujících okruzích: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

Věk dinosaurů. Věk dinosaurů ÉRA DRUHOHOR. Z čeho poznáme, jak dinosauři vypadali?

Věk dinosaurů. Věk dinosaurů ÉRA DRUHOHOR. Z čeho poznáme, jak dinosauři vypadali? Věk dinosaurů Věk dinosaurů Planeta Země má neuvěřitelně dlouhou historii, protože vznikla před zhruba 4,6 miliardy let. Geologové rozdělují toto časové období na velké části zvané éry. Dinosauři žili

Více

Geologický vývoj a stavba území ČR. miniprojekt. Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum:

Geologický vývoj a stavba území ČR. miniprojekt. Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Geologický vývoj a stavba území ČR miniprojekt Projekt vznikl za podpory: Jméno: Škola: Datum: Miniprojekt je určen těm, kteří mají hlubší zájem o geologii, základní geologické znalosti a prostudovali

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Zeměpisná olympiáda 2012

Zeměpisná olympiáda 2012 Zeměpisná olympiáda 2012 Kategorie B Krajské kolo Název a adresa školy: Kraj: Jméno a příjmení: Třída: Datum:... Práce bez atlasu autorské řešení Pomůcky: psací potřeby Čas: 45 minut Letem světem 1) Z

Více

Kameny a voda Kameny kolem nás

Kameny a voda Kameny kolem nás Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Kameny kolem nás Mgr. Irena Žáková říjen 2013 OROGENEZE = soubor složitých

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

01 Báječné místo pro život Metodický list

01 Báječné místo pro život Metodický list Projekt CZ.1.07/1.1.00/08.0094 Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech Asociace pedagogů základního školství České republiky www.vcele.eu 01 Báječné místo pro

Více

Název: Vodstvo Evropy

Název: Vodstvo Evropy Název: Vodstvo Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, ekologie Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie Zeměpis 6 třída Sluneční soustava Ročníková práce je určena pro žáky šestého ročníku základní školy. cíl projektu: vytvořit výukové listy slunce a jednotlivých planet probíraných v zeměpise. zadání: vyhledej

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu CHEMIE 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Přírodověda 2 (pro 9-12 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat (horní

Více

POBYTOVÉ EKOLOGICKÉ VÝUKOVÉ PROGRAMY

POBYTOVÉ EKOLOGICKÉ VÝUKOVÉ PROGRAMY POBYTOVÉ EKOLOGICKÉ VÝUKOVÉ PROGRAMY Pobytový výukový program je vzdělávací akce pro školní kolektivy, která probíhá na pracovišti Lipky Jezírko a v okolních lesích. Programu se můžete zúčastnit během

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Chemie Kód modulu Ch-H-1/1-4 Délka modulu 49 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí Teoretické

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku

Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku Přírodovědec v muzeu Projdi celým procesem popisování nového druhu od vybrání jedinečného jména po publikování vědeckého článku! ÚKOL č. 1 Jedinec je primárně řazen ke konkrétnímu druhu díky svým morfologickým

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Trojské trumfy. pražským školám BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Trojské trumfy. pražským školám BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Pracovní Didaktický list balíček č. 7 č. 9 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 BARVY U ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN A B?

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI01 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI01 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI01 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 6. 6. 2012 Ročník: 7.ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více