NÁMĚTY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁMĚTY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ"

Transkript

1 NÁMĚTY NA PRACOVNÍ VÝUKOVÉ HODINY LISTY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ 1

2

3 OBSAH OBSAH 3 ÚVOD 4 O ZEMI 5 1. DOBÝVÁNÍ MARSU 6 Vesmír 2. NAJDI DESET ROZDÍLŮ 8 Pohyby kontinentů 3. SOPKY. RISK! NEBO ZISK? 11 Vulkanismus 4. CO SE MELE ZA OKNEM? 13 Vnější geologické děje 5. KAMENY ZA ŠKOLOU 15 Horniny a minerály 6. BUDE ZE MĚ FOSILIE? 17 Časová spirála 7. JACÍ JSME? 19 Vývoj člověka 8. BUDOUCNOST A PLANETA, PLANETA A JÁ 21 Člověk jako globální činitel 9. PROČ NEMÁME VLASTNÍ ETNU? 23 Desková tektonika 10. POVODNĚ 25 Katastrofy LITERATURA 28 3

4 ÚVOD PŘÍBĚHY KOLEM NÁS Vážení pedagogové, do rukou se vám dostává soubor pracovních listů a 10 námětů na výukové hodiny, které vznikly v rámci projektu Příběhy planety Země. Tato publikace vznikla souběžně se stejnojmennou výstavou, kterou připravilo Národní muzeum ČR. Naším cílem bylo vytvořit sadu, která vám poskytne konkrétní návod, jak zpestřit výuku geologie. Chceme vám pomoci ukázat žákům, že geologie není jen nezajímavá věda o kamenech, ale naopak věda plná záhad, tajemství a věcí, jež ovlivňují náš každodenní život. Ukážeme si, co vše se děje za oknem, co je potřeba udělat, aby se z nás staly zkameněliny, i proč má v sobě tokajské víno oheň sopek. Vydáme se na cestu do minulosti, která nás dovede až do přítomnosti. Doufáme, že se vám i díky výukovým hodinám podaří otevřít oči žáků. Odhalí, jaké neobyčejné příběhy skrývají zdánlivě obyčejné věci okolo nás. Přejeme vám hodně úspěchů. Autorský tým NÁVOD K POUŽITÍ Tento soubor pokrývá 10 témat, která jsou označena ikonkami. Ke každému z témat naleznete popis jedné výukové hodiny (v některých případech i více hodin). V úvodní hlavičce získáte základní informace o dané hodině (název, časová náročnost, pomůcky, cíle hodiny). Dále je rozepsána podrobná metodika všech aktivit, a to včetně doplňkových informací k tématu. Vedle popisu a metodiky hodiny je ke každému tématu vytvořen pracovní list pro žáky. S tímto pracovním listem budou žáci pracovat v hodinách, případně doma. 4

5 O ZEMI VÝSTAVA PŘÍBĚH PLANETY ZEMĚ ZÁŘÍ 2009 ČERVEN 2010 Výstava o celkové rozloze 900 m 2 je instalována v největších výstavních prostorách Národního muzea. Poutavou formou seznamuje návštěvníky nejen s nejdůležitějšími geologickými procesy formujícími naši planetu, ale i s jednotlivými vývojovými etapami života od vzniku Země až po současnost a blízkou budoucnost. Hlavními exponáty jsou unikátní fosilie, rekonstrukce a modely. Kromě kostry dinosaura rodu Amargasaurus si můžete prohlédnout dioramata devonského korálového útesu, karbonského černouhelného močálu a diorama hnědouhelného močálu s třetihorním savcem rodu Schizotherium. Poprvé bude v Národním muzeu vystavena kostra předchůdce člověka rodu Australopithecus. Výstava vás zavede i do úplné současnosti a představí člověka jako nového činitele ovlivňujícího planetu Zemi. Děti jistě ocení počítačové animace, simulaci zemětřesení nebo model vulkánu. DOPROVODNÉ AKCE Přednáškový cyklus Na tuto výstavu navazuje stejnojmenný výukový program pro 9. ročníky základních škol a víceletých gymnázií podporovaný programem Vzdělání pro konkurenceschopnost. NÁRODNÍ MUZEUM DĚKUJE ZA SPOLUPRÁCI Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Astronomický ústav AVČR, v.v.i. Česká geologická služba Česká inspekce životního prostředí Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Geologický ústav AVČR, v.v.i. Greenpeace Moravské zemské muzeum, Brno Muzeum Prostějovska v Prostějově Wikov Wind, a.s. Landesmuseum Joanneum, Graz Naturhistorisches Museum, Wien Slovenské národné múzeum, Bratislava 5

6 DOBÝVÁNÍ MARSU 1 TÉMA: Vesmír NÁZEV HODINY: DOBÝVÁNÍ MARSU ANEB CO SKRÝVÁ KRABICE OD BOT (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Popíše, čím se zabývá současný výzkum vesmíru. 2. Jednoduše popíše povrch Marsu. 3. Uvede některé důvody, proč lidstvo zkoumá vesmír. 4. Na základě praktické zkušenosti popíše výhody a nevýhody využití určitých sond při výzkumu vesmíru. Pozn.: Časové údaje jsou pouze odhad záleží na velikosti a složení skupiny apod. POMŮCKY krabice od bot pro každou skupinu, fotografie, příp. video Marsu, různý materiál pro tvorbu planety (hlína, písek, kameny, sliz, sádra, led, voda, papír apod.), sondy (drátky, brčka, provázky, teploměry, ph papírky atd.), nakopírované pracovní listy AKTIVITY 1. Za domácí úkol zadejte žákům, aby zjistili, co se aktuálně děje v oblasti výzkumu Marsu. Na začátku hodiny je vyzvěte, ať své objevy sdělí ostatním; všechny poznatky zapište. Studenti si informace, které pokládají za nejzajímavější, zaznamenají do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). (5 minut) 2. Poté jim ukažte videa z Marsu (příp. fotografie, nemáte-li k dispozici dataprojektor). Rozsáhlé zdroje najdete např. na Dobrá videa jsou rovněž k dispozici na (5 minut) 3. Na základě promítnutých materiálů žáci doplní do pracovních listů slova přívlastky, kterými by popsali Mars (aktivita 2). (5 minut) 4. Vyzvěte studenty, aby vytvořili planetu Mars (inspirovat se mohou tím, co právě viděli). Rozdělte žáky na skupiny (max. po 6) může se jednat například o konkurenční státy skupina USA, EU, Rusko, Čína. Nejprve upravte víčka krabic (viz obrázky) tak, aby byly stejné pro všechny skupiny. Studenti pak vytváří vlastní planetu z materiálu, který je k dispozici. Upozorněte, že tento proces je přísně tajný. Musí proto být zajištěna místa, kde může každá ze skupin pracovat o samotě. (15 minut) 5. Po skončení tvorby planety si skupiny své výtvory vymění. Planetu, kterou má skupina objevovat, smí prozkoumávat pouze sondami, které si sama navrhne (viz pomůcky uvedené výše) nesmí tedy otevřít víko od krabice. Po uplynutí stanovené doby studenti víko otevřou, zapíšou do pracovních listů výsledky, v čem se strefili a co se jim naopak úplně nepovedlo (aktivity č. 3, 4). Navzájem si planety prohlédnou. (Pokud je na aktivitu více času, je možné nechat je zpracovat mapu povrchu, závěrečnou zprávu či měření sondy periodicky opakovat). (15 minut) 6

7 6. Za domácí úkol (příp. tím můžeme navázat další hodinu) zadáme studentům poslední dva úkoly (pracovní listy aktivity č. 5, 6). Zamyslí se jednak nad tím, k čemu je důležitý výzkum vesmíru (v navazující diskuzi mohou uvést další argumenty, případně i argumenty proti), a zhodnotí využití sond ve vesmíru. Jedná se zejména o diskuzní aktivity bez jednoho daného řešení. 7. Po skončení všech aktivit studenti vyplní ve svých listech hvězdné hodnocení jako zpětnou vazbu k proběhlé hodině. INSPIRACE, ZDROJE Jedná se o velmi zajímavé a propracované téma. Výše uvedený odkaz (stránky NASA) obsahuje řadu zajímavých vzdělávacích nápadů a aktivit (vše je k dispozici bohužel jen v angličtině). ZÁKLADNÍ INFORMACE O MARSU (upraveno podle a Mars Ačkoliv povrch planety je velmi nehostinný, Mars je nejlepším kandidátem na planetu, o níž se vědci domnívají, že by mohla být v budoucnu osídlena lidmi. Do jeho výzkumu se tak investuje hodně prostředků a díky tomu o něm leccos víme. Červená planeta Červené zbarvení planety je dáno tím, že ji pokrývají zoxidované železité půdy. První obrázky Marsu oblétly svět v roce 1965 a od té doby víme díky čím dál více se rozvíjejícímu výzkumu, jak planeta vypadá. Její povrch je různorodý najdeme zde koryta, kaňony, sopky a skály. Na Marsu je také největší (vyhaslá) sopka sluneční soustavy. Podmínky jsou zde dost extrémní, teploty dosahují až 87 C! Záhadné zmizení vody Jedna z věcí, které se podrobují důkladnému zkoumání, je výskyt vody na Marsu ten by totiž znamenal vhodné podmínky pro život. Vypadá to, že se při povrchu či pod ním nachází množství zmrzlé vody, na fotografiích z oběžné dráhy můžeme vidět útvary podobné vyschlým říčním korytům. I rozbory z přistávacích modulů ukazují, že na Marsu byla v minulosti jezera či vodní toky. Záhadné zmizení vody je jedním z aktuálních témat výzkumu Marsu. 7

8 NAJDI DESET ROZDÍLŮ 2 TÉMA: Pohyby kontinentů NÁZEV HODINY: NAJDI DESET ROZDÍLŮ (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Srovná rozdíly mezi dnešní mapou a postavením kontinentů v historii. 2. Prezentuje svá zjištění ostatním. 3. Odhalí odpověď na otázku: Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? (Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe.) 4. Je schopen spolupracovat na splnění úkolu ve skupině. AKTIVITY 1. Představte žákům dnešní záhadu. (5 minut) Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe. 2. Požádejte žáky, aby každý vymyslel dvě až tři teorie, které by tuto záhadu vysvětlovaly (aktivita 1 v pracovním listu). Podpořte jejich představivost a zajistěte bezpečnou (klidnou a pozitivní) atmosféru ve třídě. (5 minut) 3. Vyzvěte žáky, aby své teorie sdíleli nejprve ve dvojicích. Pak dejte možnost několika žákům, aby (pokud chtějí) představili svou nejlepší teorii celé třídě. (10 minut) 4. Žáky rozdělte do šesti skupin. Pro každou skupinu připravte mapu dnešního rozložení kontinentů a jednu mapu z paleogeografické historie planety Země. Do každé skupiny rozdejte také konkrétnější popis (pouze období dané skupiny viz níže). Můžete žákům napovědět (využít indicie z řešení viz níže). (10 minut) 5. Každá skupina představí svá zjištění (stačí krátce lze omezit časem cca 1 minutu). Ostatní skupiny si mohou psát poznámky do svých pracovních listů (aktivita 2). (5 minut) 6. Přichází čas srovnat své předchozí teorie s novými informacemi. Zadejte žákům úkol, aby sepsali jednou nebo dvěma větami novou teorii (odpověď) na zásadní otázku dnešní hodiny (aktivita 3). (5 minut) 7. K hodnocení využijte aktivitu názorová osa. Ve třídě stanovte osu čára na zemi, provaz, prostor např. od oken ke dveřím. Tato osa bude sloužit k představení názorů každého. Pro osu stanovíte hraniční body. Místo, kam se žáci postaví, určuje jejich názor. Je dobré se pak krátce několika žáků (opět v bezpečné atmosféře, účast může být dobrovolná) zeptat konkrétně, proč stojí na svém místě (podpora argumentace). (5 minut) Příklady hraničních bodů Dnešní hodina pro mne byla: velmi objevná nepřinesla nic nového. Při skupinové práci jsme byli: efektivní je co zlepšovat. Tato forma výuky mi: vyhovuje (a proč) nevyhovuje (a proč). 8

9 Jak je možné, že indiáni neznali před příchodem Evropanů koně? Ačkoli kůň jako druh vznikl právě v Americe. ŘEŠENÍ Byl to už opravdový kůň a podle všeho byl právě on předkem rodu Equus, jenž vznikl v Americe asi před 25 miliony lety, tedy dříve než člověk. Rod Equus se díky pevninskému mostu mezi Amerikou a Asií rozšířil i do starého světa. Po skončení doby ledové asi před deseti tisíci lety moře zaplavilo pevninský most a kůň na americké pevnině z příčin dosud neobjasněných vyhynul. Znovu se tam objevil až po příchodu španělských dobyvatelů (upraveno podle Kůň se vyvinul před cca 25 miliony let a odešel z Ameriky kolem miocénu (15 20 milionů let), ovšem člověk přišel do Ameriky až před cca lety. Nemohli se tedy potkat, protože tam už kůň nebyl. LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ J. D. Macdougall Stručné dějiny planety Země, kámen a život, oheň a led PŘÍLOHA K UKÁZKOVÉ HODINĚ NAJDI 10 ROZDÍLŮ INFORMACE PRO JEDNOTLIVÉ SKUPINY Prvohory perm Pro perm je charakteristické značně suché klima, což se odráží ve velkém rozsahu pouštních oblastí. V oblastech mírných pásů se vytváří výhodné podmínky pro vznik uhelných slojí. V uralské oblasti dochází k vyvrásnění mohutného horského pásma, a tím k propojení evropské oblasti se sibiřským a kazašským kontinentem. Vzniká jediný superkontinent Pangea. Druhohory trias Pro trias bylo typické teplé, suché (aridní) klima. Teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly nedosahovaly vysokých hodnot a nebyly vytvořeny polární čepice. V triasu dochází k rozsáhlým vzestupům hladiny světového oceánu a velké části kontinentů jsou zality mělkým mořem. Trias patří k tektonicky poměrně klidným obdobím. Jediný celistvý blok představuje superkontinent Pangea, vytvořený v permu. Na konci triasu se začala formovat oblast Mosambického zálivu, čímž byl zahájen proces vedoucí ke vzniku Indického oceánu a k oddělení Indie, Antarktidy a Austrálie od Afriky. Druhohory jura V období jury docházelo ke zvyšování vlhkosti (humidity) klimatu. Na pólech chyběly ledové čepice a rozdíly teplot mezi póly a rovníkem nedosahovaly vysokých hodnot. Jednalo se o období typicky skleníkového klimatu, tzv. greenhouse. Pro juru byla typická silná tektonika. Pangea se postupně rozdělila pokračujícím rozšiřováním oceánu. Začínají se oddělovat severní části Atlantiku na dva kontinenty: Laurasii (dnešní Asie, Evropa, Grónsko a Severní Amerika) a Gondwanu (dnešní Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie). Dále pak pokračovalo oddalování v oblasti Mosambického zálivu; blok tvořený Indií, Austrálií a Antarktidou se tak oddělil od zbylé části Gondwany. Prostor oceánu Panthalassa (dnes Tichý) se vlivem rozpínání Atlantiku začal zužovat (tento trend pokračuje dodnes). 9

10 Druhohory křída Klima na začátku křídy bylo podobné jako v juře, typický pro ně byl silný skleníkový efekt (průměrná teplota na Antarktidě je odhadována na 14 C). V závěru tohoto období došlo k ochlazování. Při maximální hodnotě byla hladina světového oceánu o několik set metrů výše než dnes. Rozšiřující se rift severního Atlantiku odděloval Severní Ameriku od Eurasie a došlo také k oddalování mezi Grónskem a dnešní Kanadou. Na počátku křídy začalo oddělování Jižní Ameriky od Afriky vznikala tak jižní část Atlantiku. Prostor mezi Jižní a Severní Amerikou (oblast dnešní Panamské šíje) byl zalit mělkým mořem. Mezi Afrikou a Indií se otevíral Indický oceán; Indie se také oddělila od bloku Antarktidy a Austrálie (k jeho rozpadu došlo až v eocénu). Od Indie se dále oddělil ostrov Madagaskar. Třetihory paleogén Teplé a mírné klima přetrvává z druhohor až počátku třetihor. Pak následuje zalednění na Antarktidě a výrazně se ochlazuje. Na počátku třetihor již byly vyčleněny současné kontinenty. Pouze Antarktida a Austrálie se rozdělily až v druhé části třetihor. Asi v polovině třetihor započalo oddalování v oblasti Rudého moře. Asii a Severní Ameriku spojoval během celého terciéru kontinentální most v oblasti dnešní Beringovy úžiny. Jižní a Severní Ameriku stále oddělovalo mělké moře. Indický subkontinent se posunuje k severu a dochází ke kolizi s eurasijskou deskou za vzniku himálajského pohoří. A co kůň? Jako druh se vyvinul v Americe (kolem miocénu, tedy před miliony let) a později migroval přes tehdejší kontinenty do Eurasie. Později (zatím z nejasných důvodů) v Americe zcela vyhynul. Třetihory neogén Po celý terciér byl patrný trend vedoucí ke globálnímu ochlazení s vyvrcholením v kvartéru. Díky tlaku Afriky na Eurasii vzniklo obrovské horské pásmo, které se táhne od atlantického pobřeží přes Malou Asii až do jihovýchodní Asie. Alpinské pohoří dnes tvoří Atlas a El Ríf v Africe, Sierra Nevada, Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty, Dinaridy a další pohoří až po Himálaje. Na konci neogénu se v důsledku vrásnění vynořuje oblast Panamské šíje a spojují se tak obě Ameriky. Severní Amerika je stále spojená s Asií v oblasti dnešní Beringovy úžiny. Vlivem alpinského vrásnění ve středomořské oblasti je přerušeno spojení Atlantického a Indického oceánu a oceánské proudy nabývají dnešních směrů. A co kůň? Migroval z Ameriky do Eurasie mnohem dříve, než lidé z Eurasie začali osidlovat Ameriku (před cca lety). V této době se již kůň s nimi nemohl vrátit. Nebyl už schopen překonat zmrzlou Beringovu úžinu, protože byl adaptován na stepi. 10

11 SOPKY. RISK! NEBO ZISK? 3 TÉMA: Vulkanismus NÁZEV HODINY: SOPKY. RISK! NEBO ZISK? (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Vyjmenuje rizika spojená se sopečnou činností. 2. Zjistí, že kromě rizik jsou se sopečnou činností spojena pozitiva, uvede jejich příklady a konkrétní dopad na život lidí. Pozn.: Při této hodině se pracuje s důsledky sopečné činnosti, žáci by tedy už měli znát její příčiny. POMŮCKY nakopírované pracovní listy, obrázky (případně videa) sopek, ukázky vyvřelých hornin, které si mohou žáci ohmatat AKTIVITY 1. Zeptejte se žáků, zda by chtěli žít v blízkosti sopky. Své rozhodnutí by měli zdůvodnit (proč by chtěli nebo nechtěli pod sopkou bydlet). Každý si svůj názor zapíše do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). Poté je společně shrňte. Odpovědi žáků zaznamenávejte na tabuli. (10 minut) 2. Odpovědi budou velmi pravděpodobně negativní a jako argumentace budou použity různé katastrofy spojené se sopečnou činností. Na tyto argumenty navažte dalším úkolem (aktivita 2). Studenti si přečtou ukázku informaci o dvou sopečných katastrofách a poté si představují, co by je mohlo ohrozit, pokud by se nacházely v blízkosti sopky. Dobré je pro ilustraci využít fotky, příp. videa (multimediální prezentace) a reálné předměty. Nápady žáků proberte a shrňte. (10 minut) 3. Na základě předchozí aktivity to vypadá, že volba nebydlet v blízkosti vulkánů byla dobrá. Přesto jsou často nejvíce zalidněny právě oblasti nacházející se v blízkosti sopek. Zeptejte se studentů, jak si to vysvětlují. Navažte aktivitou výbušné poklady (3). Studenti se rozdělí do malých skupin (zhruba po 3 žácích ) a mají za úkol odhalit, které z věcí jsme získali především díky sopečné činnosti. (Nejprve je nechte zakroužkovat věci, které podle nich vznikly přímo díky sopečné činnosti.) ODPOVĚDI (je dobré připravit konkrétní ukázky obrázky či nerosty apod., kde je to možné) Nevznikají v souvislosti se sopečnou činností: ropa vznikla rozkladem planktonních organismů; zkameněliny trilobitu nacházíme je v sedimentech tj. horninách vzniklých usazováním; černé uhlí vzniká prouhelňováním organického materiálu za nepřístupu vzduchu, je jednou z fází v řadě rašelina hnědé uhlí černé uhlí antracit; rašeliny vznikla pomalým zuhelňováním odumřelých částí rostlin za nepřístupu vzduchu; sůl vznikla odpařováním mořské vody. mohou vznikat v souvislosti se sopečnou činností: síra diamanty tufy a některé jiné kameny pro stavebnictví 11

12 geotermální energie úrodná půda Úkol vyhodnoťte a prodiskutujte správné řešení. Poté studenti pročtou minipříběhy a vysvětlí, jak v každém z případů lidé využívají jevy spojené se sopečnou činností (co konkrétně využívají, jak to využívají a jak daná věc vznikla v souvislosti se sopečnou činností). (20 minut) ŘEŠENÍ (doporučujeme okopírovat a na konci hodiny rozdat žákům) Jáva úrodná půda Zdejší lidé potřebují pro pěstování potravin, které je živí, místní úrodnou půdu. Jávská půda je úrodná díky tropickému vlhkému podnebí, ale také díky řadě vulkánů. Láva a popel, které vychrlily, již miliony let zvětrávají v půdu, která je velmi bohatá na živiny. Jáva síra Síra je typický minerál sopečných oblastí, kde krystalizuje z roztoků (příp. vytváří povlaky na místě úniku sopečných plynů). Na Jávě berou lidé síru přímo z kráteru jednoho z tamních vulkánů (Kawan Kojen); na tuto možnost se přišlo koncem 18. století od té doby sopka již pětkrát vybuchla, není to tedy nic bezpečného. Tokaj (Maďarsko) úrodná půda Obdobné jako na Jávě, jenom kousek od nás. Proslulá oblast Tokaj-Hegyalja (podhůří Tokaje) se rozkládá pod nejvyšší vyhaslou sopkou Maďarska. Úrodná vulkanická půda na hoře, jižní svahy a klima vytvářejí ideální podmínky k pěstování vinné révy. Afrika diamanty Těžba diamantů znamená samozřejmě ohromný zisk pro zemi, kde se nachází i díky tomu, že diamanty mají pestré využití. Ačkoliv nevíme, jak přesně vypadaly vulkány, které nám tu zanechaly diamanty, zůstaly z nich dnes na povrchu jejich sopouchy. Odborníci se domnívají, že diamanty vznikaly v hloubce 200 km pod povrchem a na zem se dostaly díky nepředstavitelně prudkým erupcím, které přivedly magma z hlubin blízko povrchu Země. Island geotermální energie Island je svými sopkami, teplými prameny a gejzíry znám po celém světě. Geotermální energie, pocházející ze zemského nitra, je využívána hlavně k vytápění a rovněž pro výrobu elektrické energie. Česká republika Jak jsme na tom my? Lázně a minerální vody tu máme právě díky vulkanické činnosti. Jsou to sice jen dozvuky dřívější vulkanické činnosti, přesto jsou výrazně patrné dodnes. 3. Hodnocení hodiny nechte studenty zhodnotit uplynulou hodinu pomocí jednoduché sopky v pracovních listech. Dobrovolníky můžete nechat představit jejich hodnocení třídě (aktivita 4). (5 minut) POUŽITÁ LITERATURA Jung-Hüttl, A.: Vulkány: kde Země chrlí oheň a popel. Bratislava, Kontakt Plus, ODKAZY (v angličtině) 12

13 CO SE MELE ZA OKNEM? 4 TÉMA: Vnější geologické děje NÁZEV HODINY: CO SE MELE ZA OKNEM? CÍLE HODINY Žák: 1. Při praktických cvičeních odvodí, jak vnější geologické děje ovlivňují krajinu kolem nás; uvede příklady vnějších geologických procesů, které může vidět za oknem. 2. Vyjmenuje vnější geologické činitele a popíše, jak působí na tvář krajiny. 3. Dokáže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi zvětráváním a erozí. POMŮCKY křída, kladívko, nakopírované pracovní listy, flipchart a fixy, psací potřeby AKTIVITY 1. Nechte žáky vypracovat první úkol z pracovních listů (aktivita 1). Jejich úkolem je napsat, co všechno si myslí, že se stane, než se z kamene stane hlína. Poté jejich nápady shrňte a sepište na flipchart. Akceptujte všechny nápady. Nehodnoťte je. Žáci by na správné řešení měli přijít sami během hodiny. (10 minut) 2. Připravte si jednoduchý pokus kladívkem rozbijte školní křídu. Zeptejte se žáků, zda se podobný proces může vyskytnout i v přírodě a čím může být způsoben. Jejich nápady zapisujte a na jejich základě ukažte, jaké známe typy zvětrávání. (5 minut) 3. Z okna! Nejprve nechte žáky vyplnit slova do tabulky v pracovním listu (aktivita 2). Po vyplnění je vyzvěte, aby shrnuli rozdíl mezi zvětráváním a erozí. Pak rozdělte žáky do skupin (ideálně podle počtu oken ve třídě). Skupině dejte zhruba 10 minut na to, aby se podívala z okna a zaškrtla, který z daných jevů probíhá a co je toho důkazem (je dobré uvést jeden příklad, aby měli žáci lepší představu). Poté nechte skupiny střídavě popisovat jednu z kolonek. Skupiny se mohou vzájemně doplňovat. Na závěr každé části poznatky shrňte a doplňte. Pokud daný jev nevidíte, ptejte se žáků: Kde by bylo to správné okno, odkud byste jev viděli? (20 minut) Aktivita nemá univerzální řešení, jelikož výhled z každého okna se samozřejmě liší, ale jako návod může sloužit následující tabulka. Žáci si mohou tutéž aktivitu vyzkoušet i u sebe doma a najít rozdíly. Fyzikální zvětrávání Chemické zvětrávání Biologické zvětrávání Vodní eroze Větrná eroze Gravitační eroze Ledovcová eroze Zaškrtneme zejména tehdy, pokud venku mrzne nebo taje. Důkazem mohou být např. pukliny v horninách. Zaškrtneme zejména tehdy, pokud prší nebo je vlhko, ale i za sucha může voda v pórech hornin způsobovat zvětrávání (reaguje s CO2). Typické projevy jsou bílé skvrny na zdech, kde se rozpustil a uložil uhličitan vápenatý, nebo zčernalé povrchy (způsobené sulfidy železa), reakce soli v zimě na chodnících. Zaškrtneme, pokud vidíme půdu nebo rostliny. Důkazem je právě půda (výsledek biologického zvětrávání). Vidět můžeme jako důkaz lišejníky (působí rozrušování horniny), kořeny rostlin náletové byliny či dřeviny, i cestičky a chodbičky živočichů i člověka. Zaškrtneme, pokud prší nebo je po dešti a samozřejmě tehdy, pokud máme výhled na řeku. Důkazem je jakýkoliv materiál unášený vodou. Zaškrtneme, pokud fouká vítr. Důkazem je cokoliv odnášené větrem (např. částečky prachu). Zaškrtneme, pokud vidíme něco padat dolů (např. listí na podzim). Důkazem je pak tato padající věc. Viděli bychom pouze při výhledu na ledovec. 13

14 4. Na závěr se vraťte k prvnímu úkolu a zeptejte se, zda by žáci své nápady doplnili či pozměnili. (5 minut) 5. Zpětná vazba do okna v pracovním listě (aktivita 4) každý žák napíše jednu novou informaci, kterou v hodině získal. Vyzvěte žáky, zda chtějí dobrovolně nahlas přečíst, co si zapsali (3 4 žáci). (5 minut) 6. Experiment (aktivita 3) zadejte žákům za domácí úkol. Využijeme ho jako opakování na jedné z dalších hodin. Zopakujeme si některé základní informace (jedná se o mechanické zvětrávání, narušení je způsobeno zvětšováním objemu mrznoucí vody, děje se nejčastěji v místech s velikými teplotními výkyvy). 14

15 KAMENY ZA ŠKOLOU 5 TÉMA: Horniny a minerály NÁZEV HODINY: KAMENY ZA ŠKOLOU (45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Osvojí si základy dokumentace průzkumu a sběru hornin. 2. Zná některé metody třídění a klasifikace hornin. 3. Dokáže pracovat s geologickou mapou. 4. Na základě uvedených metod dokáže určit, o jakou horninu se jedná. 5. Zná využití některých hornin a jejich výskyt v blízkém okolí. 6. Vnímá i estetickou stránku hornin a jejich možné využití pro umělecké účely. 7. Umí předat získané informace dalším lidem (např. prostřednictvím psaného průvodce, internetu apod.). POMŮCKY vzorky hornin (žáci nasbírají sami), tužka, papír na vyhotovení štítků, gumičky, noviny, pracovní list, lupa, klíč k určování hornin, geologická mapa, internet a případně fotoaparát, geologické či jiné kladivo na kameny. AKTIVITY 1. V předstihu zadejte studentům za domácí úkol nebo v rámci jiné vyučovací hodiny, aby na školním pozemku (popř. v okolí školy či jejich domovů, pokud na pozemku školy není dostatek vzorků) nasbírali každý pět vzorků různých hornin. Horniny by měly být cca velikosti pěsti a co nejméně zvětralé, aby nebyl problém s jejich následným určováním (nejlepší lokality jsou: lomy, skalní výchozy, výkopy). Dále by měli studenti opatřit každý vzorek popiskou s datem nálezu, přesným místem sběru (např. výkop u silnice, 50 m východně od kostela sv. Martina, Buchlovice) a jménem nálezce. Kartičky na popisky si připraví doma z tvrdšího papíru. Název horniny studenti doplní později v rámci vyučovací hodiny Kameny za školou. Popisku přibalí ke vzorku do novin (stejně jako to dělají profesionální geologové) a k vzorku připevní například pomocí gumičky. Pokud jsou na vzorku křehké minerály, používá se v daném místě měkký papír nebo vata. Takto nasbírané vzorky pak každý žák donese do školy. Můžete studentům vysvětlit, že tímto způsobem postupují geologové při sběru vzorků a tvorbě sbírek. 2. Ve třídě pak studenti roztřídí nalezené vzorky hornin: na jednu hromadu ať dají ty vzorky, o kterých si myslí, že se jedná o tentýž druh horniny. Popisky by měly stále zůstávat u vzorků (nejlepší je využít krabičky). Na závěr můžete přispět do hromádek i vy, a to nějakým typickým vzorkem ze školní sbírky, abyste studentům ulehčili následné určování hornin. (5 minut) 3. Podle počtu hromádek rozdělíte studenty do skupin (popř. vyberete přiměřený počet hromádek těch nejčetnějších vzorků). Každá skupinka se bude věnovat jedné hromadě, tedy vzorkům jedné horniny. Studenti si ještě jednou prohlédnou vzorky ve své hromadě: pokud se jim zdá, že tam některé horniny nepatří, odloží je bokem. (5 minut) 4. Rozdejte studentům pracovní listy a zadejte jim aktivitu 1. Bylo by dobré, aby studenti samotným odhadem neztratili příliš mnoho času. Hlavní důraz v aktivitách spočívá na samotném určování hornin a na následných aktivitách. (3 minut) 15

16 5. Nyní se studenty přistupte k samotnému určování hornin. Každá skupinka má k dispozici klíč k určování minerálů a hornin (např. Ch. Pellant, Horniny a minerály pouhým okem, Vydavatelstvo OSVETA, 2000), geologickou mapu (k dostání v České geologické službě na Klárově), lupu, nůž nebo hřebík (na zkoušku tvrdosti), lahvičku s kyselinou HCl (vápenec šumí). Pokud budou žáci pracovat s kyselinou měli by mít k disposici ochranné brýle a plášť. Charakteristiky, které by studenti měli pozorovat, jsou uvedeny v pracovním listu (aktivita 2). Vysvětlete jim případné nejasnosti, co která charakteristika znamená a jak se dá pozorovat. (10 minut) 6. Jakmile studenti popíší vybrané charakteristiky, srovnají svá pozorování s tabulkou v pracovním listu (aktivita 3) a rozhodnou se, do které základní skupiny jejich vzorek patří.. 7. Nyní budou studenti podle určovacího klíče určovat, o jakou horninu (přesný název) se jedná. Výsledek svého pozorování zapíší a zdůvodní do PL (aktivita 4). (10 minut) 8. Dále budou mít studenti za úkol zjistit podle geologické mapy blízkého okolí, zda se jimi pozorovaná hornina nachází v geologickém podloží okolí školy, nebo sem byla pravděpodobně transportována odjinud. Své pozorování zapíší do PL (aktivita 5). (5 minut) 9. Zadejte studentům domácí úkol (aktivita domácí úkol). V rámci další vyučovací hodiny nebo po domluvě s pedagogy (výtvarná výchova a český jazyk) vytvořte se studenty v prostorách školy či na pozemku z nasbíraného materiálu landart (obraz) a průvodce horninami okolí školy. (Studenty můžete rozdělit na dvě skupiny: jedna bude tvořit landart, druhá vyhotoví průvodce.) Vaše snažení pak můžete završit společnou akcí pro ostatní studenty a učitele. Landart mohou studenti vyfotografovat a společně s průvodcem vystavit na stránkách školy či poslat nám (Muzeum, CfME viz kontakty). Tip pro zdatné fotografy: po vyfotografování landartu mohou studenti zkusit pracovat se saturací/sytostí ve svém fotoeditačním programu, aby více vynikly barvy použitého kamene. 16

17 BUDE ZE MĚ FOSILIE? 6 TÉMA: Časová spirála NÁZEV HODINY: BUDE ZE MĚ FOSILIE? (MIN. 45 MINUT) CÍLE HODINY Žák: 1. Rozlišuje, co je a není zkamenělina (fosilie). 2. Popíše, jak zkamenělina vzniká. 3. Popíše a vysvětlí, proč se zkameněliny nachází často v některých typech prostředí, zatímco v jiných ne, uvede konkrétní příklady těchto prostředí. 4. Na základě jednoduché aktivity si uvědomí, jaký je vztah mezi živým tělem a fosilií. POMŮCKY nakopírované pracovní listy, ukázky zkamenělin (pokud nejsou k dispozici, pak alespoň jejich obrázky) AKTIVITY 1. Zeptejte se žáků, co je to fosilie. Jejich nápady zapisujte na tabuli (akceptujte všechny a v této fázi je nehodnoťte vraťte se k nim na závěr hodiny, kdy by už správnou odpověď měli znát žáci sami). Zeptejte se jich, jaký je český ekvivalent slova fosilie. (5 minut) 2. Vysvětlete jim, jaká jsou kritéria pro to, co je fosilie. Poté, co jim toto vysvětlíte, je nechte doplnit hlavní poznatky do pracovních listů (aktivita 1 v pracovním listu). (5 minut) Zkamenělina musí být zřetelným důkazem existence organismu, dále má podávat alespoň základní představu o tvaru a stavbě organismu. Také musí být starší než let (tj. musela vzniknout před začátkem holocénu období, v němž dnes žijeme) a nesmí být vytvořena lidskou rukou. 3. Zadejte žákům, aby se na základě toho, co jste jim řekli, rozhodli, která věc ze seznamu v pracovních listech je a která není fosilie (aktivita 2). Nechte žáky pracovat ve skupinách 3 4 žáků, aby mohli společně diskutovat. Po skončení aktivity s nimi seznam projděte při vyhodnocení klaďte důraz nejen na správnou odpověď, ale i na to, podle čeho se rozhodovali a jaké byly argumenty pro i proti. Je možné věci, které žáci označí jako zkameněliny, dále dělit co z toho je přímo ostatek těla (kus mamuta, zub žraloka) a co z toho není přímo část těla, ale důkaz existence organismu (stopa dinosaura). (15 minut) NÁVRHY Dinosauří stopa ANO Ropa NE (je sice dokladem existence organismů, ale neříká nic bližšího o jejich tvaru a stavbě) Kus mamuta zamrzlý v ledu ANO Zub druhohorního žraloka ANO Pecka od třešně NE (není dostatečně stará) Lidské ostatky nalezené během vykopávek v Pompejích (pohřbené v sopečném prachu) NE (erupce Vesuvu, která pohřbila Pompeje, proběhla v roce 79 n. l. nejsou proto dostatečně staré) Valounek ve tvaru vejce NE (nejedná se o pozůstatek organismu) Je možné přidat další dle zájmu. 17

18 4. Nyní má každý možnost (pokud chce) představit si, zda by z něj mohla vzniknout zkamenělina. Zeptejte se žáků, co by se stalo, kdyby daná osoba spadla do řeky a zemřela. Je nějaká šance, že by se z ní stala zkamenělina? Sestavte se žáky pravděpodobný scénář toho, co by se stalo. (10 minut) Tělo by bylo ve vodě vláčeno, kůže strhána. Drobní vodní živočichové by začali pojídat kůži a další měkčí části těla, postupně by se dostávali dovnitř těla a vyjídali vnitřek, poté by s rozežíráním začali i větší živočichové. Postupně by vyžírali svaly, kosti by byly vláčeny po dně proudem a narušovány nejprve malé kůstky a pak i ty větší. Nakonec by zbyly jen zuby jako nejodolnější část těla, ale i ty by byly proudem odneseny. Takže nakonec by z těla pravděpodobně nezbylo nic. 5. Shrňte předchozí aktivitu. Jak žáci viděli, pokud chtějí, aby se z nich stala zkamenělina, není nejlepší nápad se utopit. Mají nějaké lepší nápady? Vyzvěte je, ať zkusí vymyslet rady, jak se stát fosilií (aktivita 3). Žáci zpracují rady ve dvojicích a pak si navzájem představí své poznatky rady a to, jak k nim dospěli. Poté aktivitu vyhodnoťte. Můžete uspořádat soutěž o nejoriginálnější radu. (10 minut) Obecně platí: je třeba, aby tělo bylo někde, kde se s ním nepohybuje, a ideálně tam, kde není kyslík, tudíž ani organismy, které by tělo rozežíraly. Nejlepší způsob, jak dosáhnout vhodných fosilizačních podmínek, je tudíž nechat se pohřbít. A některá místa jsou lepší než jiná. Nejlepší je nechat se pohřbít v půdě, která je málo propustná (např. jílovitá půda) nedostane se do ní tolik vody a kyslíku (na rozdíl třeba od písčité půdy, kde je dost vody i kyslíku, a tím pádem také bakterií, které tělo postupně rozkládají). Skvěle zachované zkameněliny pochází z močálů mohou mít kromě kostí zachovanou i kůži a oblečení tak krásně je podmínky v močálu zakonzervovaly! Další (trochu mrazivá) varianta je led v oblastech s teplotou trvale pod bodem mrazu. 6. Za domácí úkol nechte žáky doplnit do pracovních listů komiks o tom, jak vzniká fosilie (aktivita 4). Příští hodinu můžete navázat tímto tématem. 7. Hodnocení nechte žáky vymyslet tři přívlastky, kterými by popsali hodinu (zajímavá, netradiční, nezajímavá,.). Nechte několik dobrovolníků říct, co si o hodině zapsali. ODKAZY CIZOJAZYČNÉ ZDROJE ZDROJ (INSPIRACE PRO NĚKTERÉ Z AKTIVIT) 18

19 JACÍ JSME? 7 TÉMA: Vývoj člověka NÁZEV HODINY: JACÍ JSME? (MINIMÁLNĚ 45 MINUT, MOŽNÉ ROZDĚLIT I NA DVĚ VYUČOVACÍ HODINY) CÍLE HODINY Žák: 1. Prakticky si vyzkouší jeden z vědeckých postupů. 2. Na základě výsledků zhodnotí svůj odhad. 3. Vytvoří ukázku malovaného rituálu a pohovoří o jeho významu. AKTIVITA 1 JAK VELCÍ JSME BYLI? (25 MINUT) POMŮCKY metr, pracovní listy pro žáky, tabule, křída a velký papír na závěrečný graf 1. Zeptejte se žáků, na základě čeho získáváme informace o tom, jak žili a vypadali naši předci. Jejich nápady zapište na tabuli a shrňte. (5 minut) 2. Řekněte žákům, že dva z možných postupů si sami v dnešní hodině vyzkouší. Vysvětlete žákům, že mnoho současných znalostí o našich předcích je založeno na dedukci. Dedukce je nejlepší odhad, který v sobě pojí výsledky pozorování a dostupná fakta. Anatomické vlastnosti a chování našich předků je často odvozeno na základě zkoumání částí kostry nebo úlomků kostí. V této aktivitě bude úkolem žáků odhadnout výšku člověka na základě měření délky jedné kosti. Použitím jednoduché kalkulace délky měřené kosti vydedukují celkovou tělesnou výšku člověka. 3. Rozdělte třídu do dvojic a rozdejte nakopírované pracovní listy. 4. Nechte žáky provést měření a kalkulaci dle návodu v pracovních listech (aktivity 1, 2 a 3 v pracovních listech). (10 minut) 5. Poté, co žáci změří a vypočítají vše potřebné, společně porovnejte formou diskuze vypočítané hodnoty a skutečné výšky. Jak přesný byl jejich odhad? Měřením které kosti dospěli k přesnějšímu výsledku? (Odpovědi budou různé, ačkoli více žáků bude pravděpodobně tvrdit, že se jim lépe měřila, a tudíž i lepší výsledky poskytla kost pažní.) (5 minut) 6. Společně dejte dohromady a zprůměrujte data celé třídy. Proberte se žáky, jaká je v jejich třídě průměrná velikost žen a jaká mužů. Společně vytvořte graf závislosti skutečné velikosti člověka na naměřené délce kosti vřetenní. Nezapomeňte vytvořit jednu křivku pro muže a jednu pro ženy. (15 minut) 7. Srovnejte hodnoty, které jste naměřili dnes, s hodnotami naměřenými pro předky dnešního člověka. Diskutujte o tom, jak se hodnoty vyvíjí (zda se člověk zmenšuje, nebo roste ) a čím je to způsobeno? (5 minut) 19

20 AKTIVITA 2 MALOVANÉ RITUÁLY (DLE ČASU MŮŽE BÝT ČÁSTEČNĚ POUŽITO I JAKO DOMÁCÍ ÚKOL) POMŮCKY netoxické prstové barvy, papír, okopírované ukázky nástěnných maleb 1. Ukažte žákům ukázky maleb a prodiskutujte s nimi, co ví o nástěnných malbách našich předků o čem vypovídaly a co znamenaly. (5 minut) 2. Zadejte žákům vypracovat body aktivity č. 1 a 2 z pracovního listu Malované rituály (10 minut). 3. Poté jim rozdejte netoxické prstové barvy a papíry a zadejte jim, aby nakreslili ony rodinné a společenské rituály, které si vypsali na papír. Připomeňte žákům, aby se snažili používat rovných čar a drobných tahů k napodobení schematických obrázků typických pro prastaré nástěnné malby. (10 minut) 4. Vystavte výtvory a společně zkuste hádat, jaký rituál která malba znázorňuje. Srovnejte, jak se mění rituály v čase (jaké rituály máme dnes ve srovnání s našimi předky). 5. Navažte na předcházející aktivitu a vyzvěte žáky, ať nakreslí jednoduchou malbu jako hodnocení uplynulé hodiny obrázek by měl vystihovat to, co pro ně bylo na hodině nejzásadnější (aktivita C). Několik dobrovolníků může své malby představit a okomentovat. (5 minut) ZDROJ upraveno dle 20

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

1. VYUČOVACÍ HODINA, V TERÉNU

1. VYUČOVACÍ HODINA, V TERÉNU Green-Down Autor Liběna Dopitová, ZŠ Vsetín, Rokytnice 436 Vhodné pro věk/třídu 6. ročník Potřebný čas 1 + 1 vyučovací hodina následuje podzimní fenologické měření Green-Down (samostatné pozorování 2 týdně)

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Kostra lidského těla Přírodopis 8. ročník 2 vyučovací

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

VODNÍ VÝZVA. Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE

VODNÍ VÝZVA. Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE VODNÍ VÝZVA Identifikace a řešení problému životního prostředí v okolí školy v oblasti HYDROLOGIE Program GLOBE - Téma roku 2013/14 GLOBE Téma roku 2013/2014 V průběhu nadcházejícího školního roku se v

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Kuba v obrazech - Největší ostrov Karibiku

Kuba v obrazech - Největší ostrov Karibiku Kuba v obrazech - Největší ostrov Karibiku Metodika Tato prezentace v programu PowerPoint vznikla pro rychlé seznámení žáků s tímto ostrovem. Na 20 snímcích plných obrázků se žáci seznámí se základními

Více

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy - Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy

Více

ČAS PROMĚN. Záměr: Anotace: Cíle: Cílová skupina: Počet účastníků: Místo:

ČAS PROMĚN. Záměr: Anotace: Cíle: Cílová skupina: Počet účastníků: Místo: ČAS PROMĚN Záměr: Za většinu současných proměn krajiny je zodpovědný člověk tím, jak v krajině hospodaří a jak ji využívá. Anotace: Tento výukový program vznikl jako součást projektu Venkovská krajina

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu

Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu 22. května 2015 Aleš Bajer Geopedagogika a rodná hrouda vztah k místu Strana 2 mimoškolní vzdělávání v oblasti neživé přírody důraz na komplexní (holistický) přístup (hornina půda rostlina krajina) interaktivita,

Více

Předpověď počasí. Cíle lekce tematické / obsahové. Cíle lekce badatelské. Motivace. Kladení otázek

Předpověď počasí. Cíle lekce tematické / obsahové. Cíle lekce badatelské. Motivace. Kladení otázek Předpověď počasí Autor Mgr. Petr Jaroš, ZŠ a MŠ Frýdek-Místek, Lískovec Vhodné pro věk/třídu 6. 9. ročník V 6. ročníku použít až po probrání učiva Atmosféra. Potřebný čas 2 vyučovací hodiny oddělené minimálně

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z I. název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vyučovací předmět (vzdělávací obor) Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání

Více

RYCHLÉ TIPY NA TECHNIKY, METODY A AKTIVITY

RYCHLÉ TIPY NA TECHNIKY, METODY A AKTIVITY RYCHLÉ TIPY NA TECHNIKY, METODY A AKTIVITY RYCHLÉ TIPY NA TECHNIKY, MET ODY A AKTIVITY Rádi bychom vám nabídli přehled možných technik, metod a aktivit, které můžete při své práci použít. 1 Věříme, že

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249

školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 RVP ZV Základní vzdělávání Zeměpis Základní škola Český Krumlov, Plešivec 249 školní vzdělávací program ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 PLACE HERE ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec 249 Název školy Adresa Název ŠVP Plešivec 249, 381 01 Český Krumlov ŠVP ZŠ Český Krumlov, Plešivec

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Manuál č. 6. Projekt Vzdělávání pedagogů k realizaci kurikulární reformy (CZ.1.07/1.3.05/11.0026)

Manuál č. 6. Projekt Vzdělávání pedagogů k realizaci kurikulární reformy (CZ.1.07/1.3.05/11.0026) Manuál č. 6 NÁZEV HODINY/TÉMA: MENU Časová jednotka (vyuč.hod.): 1 h (45 minut) Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: třetí Obor vzdělání: 3letý Použité metody: Myšlenková mapa, Alfa box, Pětilístek

Více

ilit Počasí ve světě Geografie čtvrtý ročník, Seminář ze zeměpisu Atmosféra, Fyzicko - geografická sféra

ilit Počasí ve světě Geografie čtvrtý ročník, Seminář ze zeměpisu Atmosféra, Fyzicko - geografická sféra Téma aktivity: Předmět: Doporučený věk studentů: Vazba na ŠVP: Podnebí a počasí čtvrtý ročník, Seminář ze zeměpisu 16 18 let Atmosféra, Fyzicko - geografická sféra Cíle: Studenti si uvědomí, jak počasí

Více

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové

Více

Netradiční měření délky

Netradiční měření délky Netradiční měření délky Očekávané výstupy dle RVP ZV: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa Předmět: Fyzika Učivo: měření fyzikální veličiny

Více

Projektové noviny (říjen 2013)

Projektové noviny (říjen 2013) Projektové noviny (říjen 2013) Environmental Realiteach aneb učíme se realitou profesí v oblasti životního prostředí CZ.1.07/1.1.20/02.0098. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

MATEMATIKA. Statistika

MATEMATIKA. Statistika MATEMATIKA Statistika Během těchto vyučovacích hodin změří žáci pomocí senzorů Pasco svoji klidovou tepovou frekvenci a tepovou frekvenci po námaze. Získané výsledky budou v další hodině zpracovávat do

Více

ČAS PROMĚN. Záměr: Anotace: Cíle: Cílová skupina: Počet účastníků: Místo:

ČAS PROMĚN. Záměr: Anotace: Cíle: Cílová skupina: Počet účastníků: Místo: ČAS PROMĚN Záměr: Za většinu současných proměn krajiny je zodpovědný člověk tím, jak v krajině hospodaří a jak ji využívá. Anotace: Tento výukový program vznikl jako součást projektu Venkovská krajina

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012

Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Projekt VODA ve výuce chemie na Gymnáziu Komenského v Havířově ve školním roce 2011/2012 Třída: sekunda osmiletého gymnázia Počet žáků: 28 Počet skupin zpracovávajících projekt: 5 Časové rozvržení projektu

Více

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku

Úvodní list. 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Úvodní list Předmět: Fyzika Cílová skupina: 8. nebo 9. ročník ZŠ Délka trvání: 45 min, příp. další aktivita (*) mimo běžnou školní výuku Název hodiny: Měření tlaku vzduchu v terénu Vzdělávací oblast v

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Den Země s Akademií věd ČR 2015

Den Země s Akademií věd ČR 2015 Den Země s Akademií věd ČR 2015 Čeká na vás program určený studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti sestavený u příležitosti Dne Země 2015, jenž se každoročně po celém světě připomíná 22. dubna

Více

Jak a čím znečišťujeme nejvíce vodu? Je náš potok znečištěný? A jak moc je znečištěný? Podle čeho poznáme, že je znečištěný?

Jak a čím znečišťujeme nejvíce vodu? Je náš potok znečištěný? A jak moc je znečištěný? Podle čeho poznáme, že je znečištěný? Jak a čím znečišťujeme nejvíce vodu? Je náš potok znečištěný? A jak moc je znečištěný? Podle čeho poznáme, že je znečištěný? 69 badatele.cz / Potok nebo stoka / Sdružení Tereza POTOK NEBO STOKA cílová

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

I. Definice energie, příklady, kdy člověk energii spotřebovává, rozlišení obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie

I. Definice energie, příklady, kdy člověk energii spotřebovává, rozlišení obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie Energie Ekologická výchova autorka: Mgr. Daniela Kosařová Základní škola a Mateřská škola Kameničky Další možnosti studia - nepovinné předměty CZ.1.07/1.1.28/02.0034 I. Definice energie, příklady, kdy

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch EU V/2 1/Z19 Evropa poloha a povrch Výukový materiál (prezentaci PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální zeměpis světadílů Evropa poloha a povrch. Prezentace slouží

Více

Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás II.

Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás II. Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás II. Termíny konání: 9. září 2014 Cíle exkurze: žáci se seznámí s těžbou a zpracováním grafitu pochopí práci v grafitovém dole provedou (slovní) porovnání používaných

Více

12 Tepelná čerpadla zažívají renesanci Metodický list

12 Tepelná čerpadla zažívají renesanci Metodický list Projekt CZ.1.07/1.1.00/08.0094 Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech Asociace pedagogů základního školství České republiky www.vcele.eu 12 Tepelná čerpadla zažívají

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik

Více

Zavedení kvadratické funkce

Zavedení kvadratické funkce Předmět: Matematika Doporučený ročník: 2 Vazba na ŠVP: Funkce Cíle Odvození grafu - paraboly Uvědomění, kde se s kvadratickou funkcí setkáváme ve světě kolem nás Stručná anotace Celohodinová aktivita,

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY Seminář z Geologie a Paleontologie je povinně volitelný seminář určený studentů třetího a čtvrtého ročníku gymnázia. V případě zájmu se ho mohou účastnit i Ti studenti vyššího gymnázia, kteří projeví zájem

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Exkurse - Třešňovecké pískovny

Exkurse - Třešňovecké pískovny Exkurse - Třešňovecké pískovny Cíle Krátkodobé cíle: seznámení se s možností využití znehodnoceného a znovuobnoveného prostředí na příkladu vytěžené pískovny průzkum malé vodní nádrže po stránce živočichů

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Téma roku - PEDOLOGIE

Téma roku - PEDOLOGIE Téma roku - PEDOLOGIE Březen Kolik vody dokáže zadržet půda? Zadrží více vody půda písčitá nebo jílovitá? Jak lépe předpovědět povodně nebo velká sucha? Proveďte měření půdní vlhkosti v blízkosti vaší

Více

Čisticí prostředky v domácnosti

Čisticí prostředky v domácnosti Čisticí prostředky v domácnosti envi.stromzivota.sk ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development 2014-1-SK01-KA200-000481 ERAZMUS+ Programme

Více

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

CHEMIE. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 8. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět chemie má časovou dotaci 2 hodiny týdně v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah tohoto předmětu je totožný

Více

Krajina. HOR_52_INOVACE_Z.8.33.notebook. September 04, 2013

Krajina. HOR_52_INOVACE_Z.8.33.notebook. September 04, 2013 HOR_52_INOVACE_Z.8.33.notebook September 04, 2013 Krajina HOR_52_INOVACE_Z.8.33 Mgr. Jana Horná 8. ročník ( V/2 EU OPVK) 4. 6. 2012 Zeměpis 8. ročník Krajina 1 Výukový materiál je připraven pro 8. ročník

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Co bychom dělali bez energie

Co bychom dělali bez energie Energie Autoři: Kliment Mindjov, Andras Keri Hlavní myšlenka Lidé jsou dnes závislí na zdrojích energie. Výroba energie škodí životnímu prostředí. Proto musí být zdroje energie citlivě a ekonomicky využívané.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Název: Zonálnost Afriky

Název: Zonálnost Afriky Název: Zonálnost Afriky Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího

Více

Tematická oblast: Geologie věda o Zemi (VY_32_INOVACE_01_2) Anotace: Využití ve výuce: Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013

Tematická oblast: Geologie věda o Zemi (VY_32_INOVACE_01_2) Anotace: Využití ve výuce: Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013 Tematická oblast: Geologie věda o Zemi (VY_32_INOVACE_01_2) Autor: Mgr. Alena Výborná Vytvořeno: leden až květen 2013 Anotace: Digitální učební materiály popisují vývoj Země a jednotlivé období vývoje

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

Rybí pásma - zákonitosti

Rybí pásma - zákonitosti Tabulka přípravy učební jednotky s cíli v oblasti průřezových témat a čtenářství Učební jednotka Příprava na vyučování přírodopisu s cíli v oblastech matematika, EV a čtenářství Název učební jednotky (téma)

Více

Specifický cíl: kooperace ve skupině, hledání vhodných argumentů, pochopení toho, že nemusí existovat jen jedno správné řešení

Specifický cíl: kooperace ve skupině, hledání vhodných argumentů, pochopení toho, že nemusí existovat jen jedno správné řešení Název: Výukové materiály Téma: Ochrana přírody, využití lesa Úroveň: 1. stupeň ZŠ Tematický celek: Příroda a její ochrana Předmět (obor): prvouka, přírodověda Doporučený věk žáků: 1. 5. třída Doba trvání:

Více

MINIPROJEKT Sluneční soustava a Země

MINIPROJEKT Sluneční soustava a Země Základní škola, Kunovice, U Pálenice 1620, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace MINIPROJEKT Sluneční soustava a Země Autoři: kolektiv přírodovědného klubu Konzultant: Mgr. Růžena Hlůšková ZŠ

Více

Název: Elektromagnetismus 2. část (Vzájemné působení magnetu a vodiče s proudem)

Název: Elektromagnetismus 2. část (Vzájemné působení magnetu a vodiče s proudem) Výukové materiály Název: Elektromagnetismus 2. část (Vzájemné působení magnetu a vodiče s proudem) Téma: Vzájemné působení magnetu a vodiče s proudem, využití tohoto jevu v praxi Úroveň: 2. stupeň ZŠ,

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ / CHUDOBA; ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZORRO

GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ / CHUDOBA; ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZORRO SPOT GLOBÁLNÍ ROZVOJOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ / CHUDOBA; ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZORRO aktivita (NE)GRAMOTNÝ SVĚT ANOTACE: Prostřednictvím samostatné práce se žáci seznámí se základními fakty týkajícími se negramotnosti

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Skládání slov, čtení s porozuměním Časový rozsah lekce 2 vyučovací hodiny výuka je rozdělena

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

ročník 7. č. 15 název

ročník 7. č. 15 název č. 15 název Krajinná sféra Země anotace V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o světadílech a oceánech, charakterizují podnebné pásy a rozlišují půdní obal a biosféru. Testovou i zábavnou formou

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové ( = téma OSV č. 22) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Hlavní oborové cíle (tj. cíle vázané

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II..

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II.. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Orientuje se v okolí školy Orientuje se v budově školy Bezpečně

Více

NĚCO ² JE VE VZDUCHU A STROM TO POTŘEBUJE

NĚCO ² JE VE VZDUCHU A STROM TO POTŘEBUJE ETODIKA NĚCO ² JE VE VZDUCHU A STRO TO POTŘEBUJE 3. 5. třída ZŠ 90 minut Velká myšlenka Ve vzduchu je neviditelný uhlík, který strom dokáže vstřebávat a přeměnit ho ve své zcela hmatatelné tělo listy a

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová REGIONÁLNÍ ZEMĚPIS -Tichý oceán Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_64 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního

Více