MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. 58 prosinec 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. 58 prosinec 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY"

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY 58 prosinec 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

2 PozemkovÈ pravy Prosinec 2006 Ë. 58 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY - st ednì pozemkov ad TÏönov 17 Tel.: Praha 1 Fax: ISSN Obsah Str. 1. Nový stavební zákon a pozemkové úpravy Ing. Kamil Kaulich, MZe-ÚPÚ roèník veøejné celostátní soutìže O nejlepší realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v r Rekonstrukce polních cest Ing. Eva Krejèíková, øeditelka PÚ Mladá Boleslav 5. Komplexní pozemková úprava Kadlín Ing. Oldøich Smolík, øeditel PÚ Mìlník 7. Krajina obrazem, obraz v krajinì...a doteky environmentálních živlù Ing. Terezie Cuhrová, Ph.D., U-24 s.r.o. Praha 10. Povodeò v Olešnici v povodí Veselského potoka Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Milan Bilík, Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., Ing. Lenka Zedmeisterová 13. Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka z pohledu PÚ Tábor Ing. David Mišík, PÚ Tábor Zajiš uje: Redakèní kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAÒOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Tisk: Ing. Pavel Gallo - pøíprava a projektování, Perucká 1, Praha 2 Tel./fax: Za obsah èlánkù odpovídají autoøi. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: Mob.: Finanèní toky v kulturní krajinì Ing. Vladimír Mackoviè, U-24, s.r.o. Praha 15. PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav Ing. Michal Votoèek, Ph.D., GEPRO, spol. s r.o. 16. Èeská spoleènost krajinných inženýrù Doc. Ing. Karel Vrána, CSc., pøedseda ÈSKI 17. Historický vývoj pozemkových úprav v èeských zemích Prof. Ing. František Toman, CSc., Brno 19. Studium Pozemkových úprav na Agronomické fakultì Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì Prof. Ing. František Toman, CSc., Brno 20. Odborný semináø v okrese Olomouc Ing. Jan Jílek, PÚ Olomouc 23. Ještì k restitucím zemìdìlského majetku Ing. Ladislav Vejvoda, øeditel PÚ Brno 25. Zadávání veøejných zakázek - zjednodušené podlimitní øízení Ing. Jiøí Blažek 27. Pøihláška Foto prvnì str. ob lky Ing. Kamil Kaulich

3 Nov stavebnì z kon a pozemkovè pravy Ing. Kamil Kaulich, MZe - ÚPÚ Nový stavební zákon è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon) nabývá úèinnosti dne 1. ledna Bude tak nahrazen dosavadní zákon è. 50/1976 Sb., který s øadou novelizací platil 30 let. Nový stavební zákon obsahuje nìkterá ustanovení, která se pøímo dotýkají zákona è. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úøadech. Setkáme se opìt s jinými pojmy. Jenom tato skuteènost se týká celé øady dalších pøedpisù - vèetnì zákona è. 139/2002 Sb. Základní pojmy stavebního zákona obsahuje 2 a násl., kde se definuje: stavební pozemek, zastavìný stavební pozemek, zastavìné území, nezastavitelný pozemek, nezastavìné území, plocha, koridor, zastavìná plocha, veøejná infrastruktura, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, obèanské vybavení, veøejné prostranství, veøejnì prospìšná stavba, územnì plánovací dokumentace, stavební podnikatel, stavebník, stavební dozor, stavba, nástavba, pøístavba, stavební úprava, zmìna stavby pøed dokonèením, terénní úprava, zaøízení staveništì, údržba stavby. Pokud jde o srovnání nìkterých zásadních pojmù s pùvodním stavebním zákonem, lze napø. uvést, že døívìjší územní plán velkého územního celku je dnes nahrazen zásadami územního rozvoje, územní plán obce je dnes oficiálnì jenom územní plán. Územnì plánovací dokumentaci nyní tvoøí: zásady územního rozvoje, územní plán a regulaèní plán. Zcela novým nástrojem územního plánování je politika územního rozvoje, kterou poøizuje ministerstvo pro místní rozvoj pro území celé republiky a schvaluje ji vláda. Politika územního rozvoje zohledòuje pøeshranièní aspekty rozvoje a stanovuje v tom smìru pøíslušné úkoly; je závazná pro poøizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánù, regulaèních plánù a pro rozhodování v území. V souvislosti s novým stavebním zákonem byl vydán zákon è. 186/2006 Sb., o zmìnì nìkterých zákonù souvisejících s pøijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnìní. Jde o obsáhlý pøedpis, který v èásti ètrnácté znamená úpravu zákona è. 139/2002 Sb., když zde pojednává celkem 8 zmìn. Novelizace se týká vìtšinou právì zmìn v pojmech, tedy místo souèasnì zastavìné území obce a zastavitelné území obce se používá zastavìné území a zastavitelné plochy. To se týká hned tøech ustanovení zákona è.139/2002 Sb. viz 3 odst. 3, 9 odst.14 a 14 odst.8. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný (døíve bylo závazný ) podklad pro územní plánování viz 2. K tomu se v komentáøi k novému stavebnímu zákonu (viz Nový stavební zákon v teorii a praxi, stav. Jiøí Doležal, JUDr. Jan Mareèek a další, vydalo Linde Praha, a.s., 990,- Kè) uvádí, že výsledky pozemkových úprav jsou nezbytným a neopominutelným podkladem pro územní plánování, nemohou však být podkladem závazným. Územní plánování je odpovìdné za koordinaci využívání území z hledisek všech veøejných zájmù spojených s jeho rozvojem a ochranou hodnot území. V praxi mohou nastat pøípady (napø. umis ování nových silnic), kdy nelze výsledky pozemkových úprav respektovat. Doplnìn je také 9 odst.12, který nyní zní: Plán spoleèných zaøízení mùže poøizovatel regulaèního plánu projednat jako regulaèní plán; plán spoleèných zaøízení mùže poøizovatel územního plánu projednat jako zmìnu stávajícího územního plánu v pøípadì, že plán spoleèných zaøízení zasahuje do platného územního plánu. V ostatních pøípadech musí být plán spoleèných zaøízení dohodnut s úøadem územního plánování. Ve vzpomenutém komentáøi se k tomuto bodu praví, že od budou pro celá území obce poøizovány územní plány, pøièemž døíve schválené územní plány obcí budou v souladu s pøechodnými ustanoveními zákona do 5 let upraveny a vydány jako územní plány. Územní plány i regulaèní plány jsou závazné pro veškeré rozhodování o území. Pokud je pøi návrhu spoleèných zaøízení nalezeno vhodnìjší øešení, než jaké tato dokumentace pøedpokládala, musí být nejprve projednána a vydána její zmìna. Územní plánování je odpovìdné za koordinaci využívání území z hledisek všech zájmù spojených s jeho rozvojem a ochranou hodnot území. Proto musí i plán spoleèných zaøízení dohodnut s úøadem územního plánování, tj. s orgánem územního plánování obecního úøadu obce s rozšíøenou pùsobností. Rovnìž je doplnìn 20 odst.1 písm. d/, podle kterého pozemkové úøady koordinují v souèinnosti s orgány územního plánování návaznost návrhù pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány a tvorbu a ochranu životního prostøedí a krajiny a nyní navíc uplatòují stanoviska k územním plánùm a regulaèním plánùm. Tuto úpravu lze pøivítat, protože se takto pozemkové úøady stávají dotèeným orgánem státní správy z hlediska poøizování územního plánu a regulaèního plánu. Jejich stanoviska se stávají závazným podkladem pro orgán územního plánování. Pozemkový úøad by tak mj. mìl získávat pøímé informace o vývoji na podstatném úseku územnì plánovací dokumentace. V novém stavebním zákonu je v pasáži o regulaèním plánu ( 61) zajímavý odstavec 3, který praví, že regulaèní plán mùže nahradit plán spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního pøedpisu. V následujícím 62, který pojednává poøízení regulaèního plánu, se pak v odst. 2 písm.c/ uvádí, že o poøízení regulaèního plánu mùže rozhodnout z vlastního nebo jiného podnìtu zastupitelstvo obce, není-li vydán územní plán, v zastavìném území nebo v nezastavìném území jen tehdy, pokud se nemìní jeho charakter nebo pokud nahrazuje plán spoleèných zaøízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního pøedpisu. Výše uvedené texty jsou urèitì pøekvapivé a v praxi lze oèekávat dosti nejasné poèínání pøi jejich aplikaci. Svìdèí také o nadále ne zcela jasném vztahu mezi územním plánováním a pozemkovými úpravami. Nutno pøedpokládat, že až praxe naznaèí, jak bude vhodné nejasné záležitosti které nakonec provázejí více èi ménì každý zákon - aplikovat. Na závìr také trochu kritiky K celé èásti nového stavebního zákona pojednávající o územní plánování možno konstatovat, že se zde podaøilo posílit nadøazenost územního plánování pro všechno dìní v krajinì a urbanizované èi nezastavìné. V nìkolika zmínkách zákon pøipomíná také obor pozemkových úprav. Je jistì dobøe, že jsou zde pozemkové úpravy v nìkolika málo kontextech uvádìny, otázkou ovšem je, zda odpovídajícím zpùsobem. Pasáž, ze které vyplývá, že by nebylo nutno zpracovávat plán spoleèných zaøízení, pokud zde již existuje regulaèní plán, je pøinejmenším diskutabilní. V celém územním plánování i na úrovni regulaèního plánu - totiž chybí úzký kontakt s vlastníkem. Takový, který je zajištìn výhradnì v procesu pozemkových úprav. A bez takového pøístupu zùstává jakýkoliv plán, zejména týkající se detailního uspoøádání neurbanizovaného území, spíše jen pøedstavou než reálnou možností. A s naøizováním prostøednictvím územního plánu (popø. regulaèního plánu), jak má být pøesnì trasována cesta, jak má být pøesnì veden ÚSES apod., máme v pozemkových úpravách pouze negativní zkušenosti. Prakticky vždy bylo nutno podle jednání s vlastníky, na základì zamìøení skuteèného stavu (s èímž územní plánování nepoèítá) a detailního poznání krajiny pøed- 1

4 stavy územního plánování více èi ménì korigovat. Zdá se, že bude ještì pokraèovat hledání správného vymezení územního plánování a pozemkových úprav. Z našeho pohledu platí, že právì pozemkové úpravy v celém svém obsahu mohou posloužit jako regulaèní plán pro nezastavìné území. Takovéto pojetí však zøejmì stále není pro stratégy územního plánování pøijatelné. Podstatnìjší výtka však je k celkové úrovni územního plánování, jíž ani nový stavební zákon pravdìpodobnì pøíliš nemùže pomoci. Nadøazenost územního pánování pro veškeré dìní ve svìøeném prostoru je pochopitelná. Mìla by ale být pro tvùrce tìchto plánù zavazující co do odpovìdnosti a kvality, a pokud tomu tak není, je taková nadøazenost až nebezpeèná. Zejména územní plánování by totiž mìlo být vedeno cílem, aby dotèené území bylo pojednáno a zajištìno v zájmu udržitelného rozvoje. Troufám si tvrdit, že územní plánování takto osvícenì svìøený prostor nepojednává. Stává se totiž (a to stále více) sluhou pro zámìry nejrùznìjších skupin podnikatelù (dovolím si užít výraz podnikavcù ), jejichž jediným cílem je rychle vydìlat. Jejichž jediným legitimním cílem, v rámci u nás praktikovaného tržního hospodáøství, je rychle zbohatnout. Zjevná arogance k zemìdìlskému pùdnímu fondu, jíž jsme dnes svìdky, je neomluvitelná. Množící se nevzhledné krabice, které mají sloužit výhradnì pro skladování, a které jsou dnes prakticky všude (jak se kterému vlivnému obchodnímu øetìzci zachce), globalizují vzhled èeské krajiny neuvìøitelným zpùsobem. Rovnìž satelity z rodinných domù jejich umístìní, navázaní do prostoru a hlavnì gigantické rozmìry nelze posuzovat kladnì. Samozøejmì lze pochopit, že rozvoji obecnì nelze bránit naopak je ho nutno podporovat. Ale pokud je rozvoj diktován výhradnì bezuzdným postupem volného trhu, pokud je zcela závislý na neustále se zvyšující spotøebì, pokud se øídí výhradnì ekonomickými (èasto demagogickými) pouèkami, v jejichž výhradním vleku se dnes ocitáme, jde spíše o živelný proces a nikoliv plán. Jde o cestu do pekel, kterou právì územní plánování pøi jeho servilnosti obecnì k moci pomáhá dnes nevšedním zpùsobem dláždit. INFORMACE - SOUTÌŽ V bulletinu Pozemkové úpravy" è. 56, jsme odbornou veøejnost informovali o pøípravì soutìže: Realizace spoleèných zaøízení pozemkových úprav. Po avizovaných jednáních mezi MZe ÈR - ÚPÚ a ÈMKPÚ byly vytvoøeny základní pravidla pro vyhlášení ovìøovacího" 1. roèníku této veøejné soutìže. ÚPÚ doporuèilo místo názvu stavba roku název, který více odpovídá Zák. è. 139/2002 Sb., a po ovìøení, že napø. výstavba biokoridoru je opatøení nestavební povahy, byl název upraven: O nejlepší realizované spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách v roce 2006 Do soutìže mohou místnì pøíslušné Pozemkové úøady pøihlásit díla, dokonèená a uvedená do provozu do Do každé kategorie 1 realizované spoleèné zaøízení. Pøihlášené opatøení, vedle vyplnìné pøihlášky musí být dokumentováno textovou èástí, výkresovou a fotografickou dokumentací tak, jak je uvedeno ve vyhlášení soutìže". Není tøeba k pøihlášení dokládat úplnou projektovou dokumentaci. Dùležité je struèné hodnocení spoleèného zaøízení Pozemkovým úøadem, které mùže být i samostatnou pøílohou k pøihlášce. S vyhlášením soutìže" byli seznámeni øeditelé pozemkových úøadù na poradì v Prùhonicích, která se konala ve dnech 11. a Pøihláška do soutìže je umístìna na poslední stránce tohoto èasopisu.»eskomoravsk komora pro pozemkovè pravy (»MKP ) ve spolupr ci s Ministerstvem zemïdïlstvì»r, odborem st ednì pozemkov ad vyhlaöuje 1. roënìk ve ejnè celost tnì soutïûe O nejlepöì realizovanè spoleënè za ÌzenÌ v pozemkov ch prav ch v roce CÌl soutïûe Cílem soutìže je seznámit nejširší odbornou i laickou veøejnost s rozsahem a úrovní realizace spoleèných zaøízení navrhovaných v pozemkových úpravách. Soutìž je vypsána na podporu kvalitní a komplexní realizace návrhu pozemkových úprav. Je urèena pro stavby realizované na území Èeské republiky bez ohledu na státní pøíslušnost projektanta a místo registrace realizaèních firem. 2. PodmÌnky soutïûe Do soutìže mohou být pøihlášena díla dokonèená a uvedená do provozu do V soutìži budou hodnocena realizovaná spoleèná zaøízení v tìchto kategoriích: a) zpøístupnìní pozemkù b) protierozní opatøení c) vodohospodáøská opatøení d) opatøení k ochranì a tvorbì krajinného prostøedí 3. ËastnÌci soutïûe a p ihl öky do soutïûe Do soutìže pøihlašuje dokonèené spoleèné zaøízení místnì pøíslušný Pozemkový úøad se souhlasem projektanta návrhu pozemkové úpravy, autora realizaèního projektu a dodavatele stavby. Souèástí pøihlášky je struèné hodnocení spoleèného zaøízení pozemkovým úøadem. 2

5 Podmínkou soutìže je zaplacení presentaèního poplatku ve výši 500,- Kè na úèet ÈMKPÚ. Presentaèní poplatek hradí dodavatelská firma. Poplatek za pøihlášení jednoho stavebního díla musí být uhrazen ke dni uzávìrky pøihlášek soutìže na úèet ÈMKPÚ, è.ú /0300, variabilní symbol IÈ dodavatele. Pøihlášené opatøení bude dokumentováno následujícím zpùsobem: a) Øádnì vyplnìná pøihláška se struènou anotací charakteristiky stavby, která opatøení pøedstaví veøejnosti v rozsahu do pìti øádek. b) Textová èást (v rozsahu max. do 5 stran textu) obsahuje základní údaje o realizované stavbì (opatøení) dle následující osnovy: popis stavebního øešení, doba výstavby, použité technologie a materiály, cenové údaje event. další podstatné údaje se zdùraznìním, proè je stavba (opatøení) k soutìži pøihlašována. Dále bude obsahovat struèné údaje o projektantovi pozemkové úpravy i realizaèního projektu, údaje o dodavatelské firmì a údaje o vlastníkovi a uživateli. c) Výkresová a fotografická dokumentace musí obsahovat: - situaci, rozhodující øezy, významné objekty popø. øešení detailù, ve formátu A4, - 5 ks charakteristických fotografií ve formátu do A5. Textová a výkresová èást budou také v elektronické podobì. Tuto dokumentaci je nutno pøedat ve 3 vyhotoveních. Výše uvedená dokumentace všech pøihlášených opatøení zùstává majetkem vypisovatele. Uz vïrka p ihl öek 1. roënìku soutïûe je Dokumentaci je nutno doruèit osobnì nebo poštou na adresu tajemníka ÈMKPU Ing Antonína Svobody, Novotného lávka 5, Praha 1, , nebo na Ústøední pozemkový úøad do rukou Ing. Jany Pivcové. 4. Pr bïh a organizace soutïûe Prùbìh soutìže øídí øeditel soutìže, kterým je øeditel Ústøedního pozemkového úøadu. Øeditel soutìže jmenuje na základì návrhu pøedstavenstva ÈMKPÚ a ÚPÚ tajemníka soutìže (zástupce ÈMKPÚ), pracovní komisi, centrální komisi a odborné komise pro jednotlivé kategorie. PracovnÌ komise je 3 5 èlenná a je vytvoøena z pracovníkù MZe ÚPÚ a ÈMKPÚ; pracovní komisi øídí tajemník soutìže. Pracovní komise zajiš uje veškeré organizaèní záležitosti soutìže vèetnì zajištìní distribuce dokumentací a materiálù mezi odbornými komisemi a centrální komisí. Centr lnì komise je rovnìž 3 5 èlenná, tvoøená zástupci ÚPÚ a pøedstavenstva ÈMKPÚ. Centrální komise vyhodnocuje a sestavuje výsledky odborných komisí. 4 odbornè komise (v oboru cesty, protierozní ochrana, voda a ekologie) jsou tøíèlenné a jsou tvoøeny odborníky v daných oborech z vysokých škol a univerzit, ministerstev a výzkumných ústavù. Odborné komise posuzují a bodují pøedložené návrhy v pøíslušných kategoriích. Složení pracovní komise pro 1. roèník soutìže: Èlenové pracovní komise budou jmenováni do Složení centrální komise pro 1. roèník soutìže: Èlenové centrální komise budou jmenováni do Složení odborných komisí pro 1. roèník soutìže: Kategorie Zp ÌstupnÏnÌ pozemk : Prof. Ing. J. Váchal, CSc.(Jihoèeská universita) Ing. L. Vébr, CSc. (ÈVUT Praha) Ing. P. Pánek (ÈVUT Praha) Kategorie ProtieroznÌ opat enì: Prof. Ing. M. Janeèek, Dr.Sc. (VÚMOP Praha) Prof. Ing. F. Toman, CSc. (MZLU Brno) Ing. J. Podhrázská, PhD. (VÚMOP, odd. Brno) Kategorie Vodohospod sk opat enì: Doc. Ing. K. Vrána, CSc. (ÈVUT) Doc. Ing. T. Kvítek, CSc. (VÚMOP, Jihoèeská univerzita) Doc. Ing. M. Dumbrovský, CSc., (VUT Brno) Kategorie Opat enì k ochranï a tvorbï krajinnèho prost edì: Doc. Ing. P. Sklenièka, CSc. (ÈZU,FL Praha) Doc. Ing. A. Buèek, CSc., (MZLU Brno) Ing. M. Weber, CSc. (VUOZ Prùhonice) 4.1. postup hodnocení l Èlenové pracovní komise zajistí distribuci podaných návrhù v jednotlivých oborech všem èlenùm pøíslušných odborných komisí. l Èlenové odborných komisí obdrží návrhy v pøíslušných kategoriích. Každý návrh bodovì ohodnotí, výsledek zapíší do pøipraveného formuláøe a do Souhrnného formuláøe pak uvedou jimi navrhované poøadí prvních tøí projektù. l Po vyhodnocení návrhù odbornými komisemi zajistí pracovní komise distribuci ohodnocených návrhù zpìt na ÚPÚ, kde obodované návrhy vyhodnotí centrální komise. Hodnocení spoèívá v seètení celkových dosažených bodù a seøazení návrhù podle bodového ohodnocení a podle poøadí uvedených v Souhrnných formuláøích. l V pøípadì shodného poètu bodù u více než dvou projektù se musí sejít nejménì 2 èlenové pøíslušné odborné komise a rozhodnout o poøadí projektù. O tomto rozhodnutí je uèinìn zápis. l Na prvních tøech místech se mohou na stejném poøadí umístit maximálnì 2 projekty. Kriteria hodnocení poroty Jednotlivé stavby budou posuzovány zejména podle tìchto kritérií: - význam spoleèného zaøízení z hlediska uživatele, význam z hlediska veøejné prospìšnosti, - zaèlenìní stavby do krajiny, - technická nároènost stavby, - kvalita provedení, - efektivita stavby (finanèní a èasové parametry). 5. Vyhl öenì v sledk a ocenïnì vìtïz Všechny pøihlášené soutìžní stavby budou zveøejnìny na internetu na stránkách Mze i ÈMKPÚ ihned po uzávìrce soutìže. Bude zveøejnìn název akce(stavby), pøíslušný pozemkový úøad jako investor, projektant a dodavatel vèetnì charakteristického fota a struèné charakteristiky akce (stavby). Nominace budou zveøejnìny v bulletinu Pozemkové úpravy a na internetových stránkách ÈMKPÚ pøed koneèným vyhlášením vítìzù soutìže. Nominace na první tøi místa v soutìži je spojena s právem používat ji jako referenèní, reklamní a propagaèní argument. Slavnostní vyhlášení výsledkù soutìže se uskuteèní v rámci porady øeditelù pozemkových úøadù v èervnu Nominované soutìžní projekty budou pøedstaveny v rámci panelové presentace. OznaËenÌ vìtïzn ch spoleën ch za ÌzenÌ titulem: Spoleèné zaøízení v pozemkových úpravách roku 2006 bude dále oznaèeno na akci(stavbì) - za úèasti vypisovatele soutìže, zástupce odborné komise, investora, projektanta a hlavního dodavatele stavby. Výsledky soutìže budou zveøejnìny a ocenìným dílùm bude vìnována náležitá publicita v bulletinu Pozemkové úpravy a na internetových stránkách ÈMKPU i MZe. Informace o ocenìných stavbách bude v síti internetu na adrese ÈMKPU a Mze ÚPU po celý následující rok. 3

6 Rekonstrukce polnìch cest Ing. Eva Krejèíková, øeditelka PÚ Mladá Boleslav Pozemkový úøad v Mladé Boleslavi letos, stejnì jako v letech pøedešlých, využil možnosti financovat výstavbu a rekonstrukce polních cest, navržených v rámci KPÚ, za pøispìní financí poskytnutých Evropskou unií. V rámci 2. kola podání žádostí o finanèní pomoc z Operaèního programu zemìdìlství pro podopatøení Pozemkové úpravy, které se konalo v srpnu roku 2005, podal PÚ dva projekty na výstavbu a rekonstrukci polních cest. Vybrán byl pouze jeden projekt, a to na rekonstrukci polní cesty C 4 v k.ú. Vrátno. Na základì výbìrového øízení dle zákona è. 40/2004 Sb. byla realizace stavby pøidìlena firmì COLAS CZ, a.s. Pùvodní polní cesta C4 již neplnila svou základní obslužnou funkci, ani funkce další ekologickou, hydrologickou, krajinotvornou. Za deštivého poèasí pak byla èásteènì nesjízdná. Zámìrem rekonstrukce této polní cesty bylo zpøístupnìní pøilehlých zemìdìlských pozemkù, jejichž svozná plocha je 165 ha. Pøedpokládá se rovnìž využití cesty jako vycházkové a cyklistické trasy vedoucí v tìsné blízkosti výrazné dominanty kraje vìtrného mlýna holandského typu. Cesta byla navržena v kategorii hlavní polní cesty P 4/30, tzn. šíøka koruny je 4 m a návrhová rychlost 30 km/hod. Jedná se o cestu jednopruhovou v délce 1,65 km, obsahující 5 vyhýben a 9 hospodáøských sjezdù, z toho 5 sjezdù s propustkem. Po levé stranì komunikace byl vybudován otevøený pøíkop, který zajistí odvedení srážkové vody mimo tìleso komunikace. Krajinotvornou funkci cesty podtrhne i výsadba doprovodné zelenì po levé stranì cesty, rozdìlená na tøi èásti. V první èásti byly vysazeny stromy (duby a oøešáky), v druhé èásti vyšší keøe (lísky) a ve tøetí èásti støídavì tøi druhy keøù (pámelník, rùže, ptaèí zob). Dùvodem takovéhoto odstupòování je snaha zachovat pohled na stavbu vìtrného mlýna. Novì zrekonstruovaná cesta navazuje na cestu C2, kterou pozemkový úøad zrekonstruoval v roce 2003 také z finanèních prostøedkù poskytnutých Evropskou unií, v rámci programu SAPARD. Zároveò se pøedpokládá, že tato cesta bude napojena na cestní sí v sousedním katastrálním území Doubravice. Dojde tak k propojení obcí Vrátno a Doubravice a odklonìní zemìdìlské dopravy mimo centra tìchto obcí.. Stavba cesty C4 byla zahájena dne a ke dni byla dokonèena. Po kolaudaèním øízení bude stavba cesty vèetnì ozelenìní pøedána Obci Vrátno. V tomto bodì se nabízí prostor pro poznámku, že by jistì všechny dotèené strany, hlavnì obce, ale i vlastníci pozemkù a zemìdìlci, ocenili možnost financovat údržbu cest a doprovodné zelenì rovnìž z prostøedkù Evropské unie, v rámci nového Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), jak navrhuje ministerstvo zemìdìlství, protože pro obce tato údržba znamená znaèné zatížení jejich rozpoètu. Fotografie z prùbìhu výstavby polní cesty C4 Vrátno 4

7 KomplexnÌ pozemkov prava KadlÌn Ing. Oldøich Smolík, øeditel PÚ Mìlník Na základì žádostí vlastníkù zemìdìlské pùdy zahájil Pozemkový úøad Mìlník v roce 1998 komplexní pozemkovou úpravu v k.ú. Kadlín. Pro smysluplnost této komplexní pozemkové úpravy byly do obvodu upravovaného území zahrnuty i èásti k.ú. Ledce o výmìøe 38 ha, Chorušice výmìra 48 ha a Zamachy výmìra 11 ha. Výmìra øešeného území èinila pøes 508 ha. Pozemková úprava byla ukonèena zápisem do katastru nemovitostí v roce Celkové náklady na projekèní a geodetickou èinnost vèetnì zpracované DKM èinily ,- Kè. Komplexní pozemková úprava Kadlín mìla nìkolik zvláštností, o kterých bych se rád zmínil. PozemkovÈ pravy velkým blokem polí. V pøípadì nutnosti kontroly èi opravy vodárny se vyjíždìla v poli kolej, která se vždy pøi orbì pozemkù rozorala. V roce 1991 se myšlenka pana Èecha na vybudování rozhledny dostala do plánu obnovy vesnice. Realizace této myšlenky byla umožnìna provedením komplexní pozemkové úpravy, pøi které byla navržena, mimo jiné, i cesta, která zpøístupnila pozemky vlastníkù, spojila Obec Kadlín s vrchem Hradiš a dále smìøuje k osadì Syslov v okrese Mladá Boleslav. Jak již jsem uvedl výše, v obvodu upravovaného území byly 4 katastrální území, by tøi jen z èásti. Z tìchto katastrálních území náleží k.ú. Chorušice pod jinou obec a k.ú. Zamachy náleží nejen pod jinou obec, ale nachází se na sousedním okrese Mladá Boleslav. Na tomto místì považuji za nutné vyzdvihnout spolupráci jak s kolegy z Pozemkového úøadu Mladá Boleslav, tak i s pracovníky Katastrálního úøadu Mladá Boleslav. Pøi komplexní pozemkové úpravì byly dost podstatnì mìnìny hranice jednotlivých katastrálních území a to vèetnì okresní hranice. Jednou ze zvláštností pozemkové úpravy byl nedostatek státní pùdy. I na pøíslušných listech vlastnictví bylo evidováno pouze 1,71 ha pùdy. Tato situace byla dobrou školou do budoucna, nebo s tímto problémem se budeme setkávat stále èastìji a to nejen v návaznosti na odprodej státní pùdy evidované na LV Pozemkový fond ÈR. Nedostatek státní pùdy pro spoleèná zaøízení se podaøil vyøešit zpracovatelské firmì GEPARD s.r.o., ve spolupráci s Obcí Kadlín, sborem zástupcù i všech úèastníkù pozemkové úpravy následovnì. Obec Kadlín na spoleèná zaøízení vìnovala 4,62 ha, ostatní úèastníci úpravy 5,66 ha. Bez této pùdy by nebylo možno naprojektovat a pozdìji vybudovat nejzákladnìjší sí spoleèných zaøízení. Tøetí nejpodstatnìjší zvláštností byl pøístup všech úèastníkù øízení. V celém prùbìhu zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy se nenašel nikdo, kdo by by jen nepøebíráním korespondence øízení komplikoval. Samostatnou kapitolou je pøístup Obce Kadlín, zvláštì pak starosty obce pana Šestáka a rovnìž èlenù sboru zástupcù - za nejvìtší vlastníky pùdy v obvodu komplexní pozemkové úpravy pana Èecha a pana Šimka. Tito lidé pochopili pøínos komplexní pozemkové úpravy pro obec i pro vlastní zemìdìlské využití pozemkù. Obec Kadlín si již v roce 1991 vytvoøila plán obnovy vesnice. Zámìry z tohoto plánu se jí daøí beze zbytku plnit. Nìkteré plánované akce mohly být uskuteènìny pouze po provedení komplexní pozemkové úpravy. Jedním z tìchto bodù byla vize (neváhám ani použít slovo sen) pana Èecha, vybudovat na vrchu Hradiš rozhlednu. Realizaci tohoto snu se pokusím pøiblížit ètenáøùm tohoto èasopisu. Návrší nad Obcí Kadlín, která leží na rozhraní Mìlnicka a Mladoboleslavska se nazývá Hradiš, nadmoøská výška 314,2 m. Archeologické práce dokazují, že na tomto místì bývalo lidské sídlištì již v mladší dobì kamenné, podle prof. Dr. Rudolfa Turka i sídlištì keltské. Podle amatérského archeologa pátera Václava Krolmuse (kolem roku 1840) zde mìli své božištì i obìtištì pohané. V dobì Karla IV. byl Hradiš opevnìn proti loupeživým rytíøùm. Pozdìji byl na Hradišti èedièový lom, tìžba byla ukonèena v roce V roce 1911 vybudovala Obec Kadlín na vrchu tohoto kopce vodojem. Tento vodojem je používán, by rekonstruovaný, do dnešní doby. V padesátých letech došlo pøi zcelování polí k likvidaci všech pøístupových cest. Samotný vrch kopce s vodojemem byl obklopen Kadlín mapa - pùvodní stav Kadlín mapa - schválený návrh 5

8 Po zápisu komplexní pozemkové úpravy Kadlín do katastru nemovitostí sestavil sbor zástupcù plán realizace spoleèných zaøízení. Jistì lehce uhodnete, která komunikace se budovala první. Výstavbu polní cesty s jednostranným pøíkopem a doprovodnou zelení realizoval Pozemkový úøad Mìlník ještì v roce Základní technická data hlavní polní cesty C4 k.ú. Kadlín: - svozná plocha 120 ha - kategorie P4/30 - zpevnìná, jednopruhová, s jednostranným pøíkopem a jednostrannou doprovodnou zelení - celková délka 1210,23 m - souèástí je 1 výhybna a sjezdy na pole - šíøka koruny 4 m, šíøka vozovky 3 m - povrch vozovky obalovaná smìs Celkové náklady na tuto polní cestu èinily ,- Kè. V této èástce nejsou zahrnuty náklady na výsadbu zelenì, nebo zde pozemkový úøad zabezpeèuje pìtiletou následnou údržbu. Teprve po uplynutí této doby bude zeleò pøedána obci. V souèasné dobì Pozemkový úøad Mìlník v rámci Operaèního programu realizuje v rámci komplexní pozemkové úpravy Kadlín další tøi spoleèná zaøízení, o kterých podáme informaci v následujícím období. Vra me se nyní zpìt k již avizované rozhlednì. Rozhledna byla navržena jako strážní vìž z období vlády Karla IV. Obec Kadlín vyhlásila den dnem, kdy mohl každý zájemce pøinést svùj základní kámen pro výstavbu rozhledny. Pøinesený kámen byl v prùbìhu realizace zabudován do základù rozhledny. Jména dárcù jsou uvedena na vývìsní desce u rozhledny a na letácích informujících o rozhlednì. Rozhledna - pohled od Kadlína Vlastní stavba trvala dva mìsíce a její slavnostní otevøení bylo uskuteènìno S jejím provozem je poèítáno v období mìsícù duben øíjen, úterý nedìle hodin. Výška rozhledny je 19,1 m, bylo na ní tøeba 35 m 3 døeva. Celkový finanèní náklad na rozhlednu èinil dle sdìlení pana starosty ,- Kè. Obec uvolnila ,- Kè a ,- Kè èinily státní prostøedky. V tomto èlánku jsem chtìl ukázat, že využití pozemkových úprav je velice rozsáhlé, nebo bez komplexní pozemkové úpravy by nebylo možno zrealizovat všechny cíle, které si Obec Kadlín stanovila v programu obnovy venkova. Závìrem ještì nutno dodat, že výstavba rozhledny není jedinou aktivitou Obce Kadlín. Kdo máte zájem dozvìdìt se nìco více o této malé, ale aktivní obci, navštivte nebo pøímo obec samu. n»estnè ËlenstvÌ»KAIT n»esk komora autorizovan ch inûen r a technik m dva novè ËestnÈ Ëleny. Pohled pùvodní od Kadlína Na shrom ûdïnì deleg t v Praze dne 1. dubna 2006 p evzali ËestnÈ ËlenstvÌ»KAIT z rukou p edsedy Komory Ing. V clava Macha dva novì ËestnÌ ËlenovÈ, kte Ì st li u vzniku Komory a podìleli se na legislativnìm a organizaënìm utv enì Komory. Ing. Frantiöek KleËek - autorizovan inûen r pro obor geotechnika, od roku 1992 byl Ëlenem UstavujÌcÌho v boru Komory, od roku 1993 do roku 2005 byl tajemnìkem a Ëlenem AutorizaËnÌ rady»kait. Ing. Ji Ì Kokoöka - autorizovan inûen r pro obory pozemnì stavby, stavby vodnìho hospod stvì a krajinnèho inûen rstvì a pro stavby pro plnïnì funkce lesa, Ëlen UstavujÌcÌho v boru»kait, Ëlen AutorizaËnÌ rady»kait v letech Pohled od Syslova Blahop ejeme obïma vyznamenan m koleg m a p ejeme jim pevnè zdravì do dalöì Ëasti na eöenì rozvoje a profese. 6

9 Krajina obrazem, obraz v krajinï...a doteky environmentálních živlù Ing. Terezie Cuhrová, Ph.D., U-24 s.r.o. Praha Význam termínu krajina lépe pochopíme, když vedle nìj položíme slovo kraj èi krajan: tìmi je vyjádøen niterný vztah lidského jedince k místu, kde se narodil, kde prožil své dìtství. (Gojda, M., 2000, s. 59) Cesty k popisu a poznání hodnoty krajiny jsou rùzné, proè tedy nezkusit i možnost nahlížet na krajinu zase trochu jinak tøeba jako na obraz. Promìna prostoru Podíl èlovìka na vytvoøení souèasné podoby krajiny je zásadní. Urbanizace a kultivace prostoru potlaèily divokost pøírody a vtìlily pøedevším vizuálnímu obrazu zemì urèitý øád. A již považujeme intenzitu pùsobení antropického tlaku nìkde za pøehnanou, neodpovídající podmínkám místa, faktem zùstává, že do krajiny tím pøibyly nìkteré prvky (jevy), které pøíroda sama o osobì neumí a nevytváøí a jejichž pøítomností je posilnìna estetická hodnota prostøedí. Kulturní pùsobení tedy mj. pøináší novou pestøejší (v období celého roku) barevnou skladbu prostøedí, vnáší svými požadavky na uspoøádání do prostoru geometrické tvary, liniemi narovnává, rozdìluje i sceluje, rozmis uje stavby apod. Dohromady pak toto vše lze vnímat jako obraz, jehož kompozice je buï vyvážená nebo nevyvážená. Od toho se pak následnì mohou odvíjet i naše pocity vùèi pozorovanému místu. Dojem ze smyslového kontaktu s krajinou je však ještì korigován obecným povìdomím a osobní zkušeností. Jak se zdá, koneèná podoba je tedy výsledkem vzájemného souboje subjektivních pocitù a objektivních znalostí. Ptal jsem se proè a...? Mnozí si jistì nejednou položili otázku proè? se nám líbí zrovna tato krajina a nikoliv jiná? Je to snad osobní zkušenost, vztah k místu? Nebo je to proto, že v nás byly vyvolány vzpomínky na krajinu velmi podobnou, nám dobøe známou? A obsah vidìného obrazu? Na kolik ten ovlivòuje naše smysly a jak vystihnout jeho podstatu? Nedokonalost poznání, pocity neporozumìní a bezmoci, jsou vnitøní hnutí spojená s jedním z neobyèejných projevù krajiny. Je to totiž pøedevším schopnost krajiny dotknout se citù èlovìka, která ji pøedurèila k tomu, aby byla tématem rozvíjeným v literatuøe i hudbì. Snad nejkonkrétnìjší podoby je dosaženo v krajinomalbì, kde se dostává krajinì výsadního postavení. Odtud mùže pramenit inspirace, jak vidìný obraz popsat. Popsání skrze rozložení krajinné scény na dílèí prvky však musí spoèívat kromì ve vytipování základních charakteristických znakù prostøedí také v pochopení vzájemných vztahù, vazeb i v porozumìní dynamice prostoru. Pøitom všem na nás v terénu bude, mimo osobního zaujetí, pùsobit ještì øada dalších faktorù 1 pøedevším klimatické povahy, které mohou výraznì ovlivnit naši vnitøní pohodu. Mezi nì urèitì patøí teplo, zima, vítr, déš, dusno apod. Obraz v krajinì nebývá nìmý, vnímáme nejrùznìjší zvuky, z nichž nìkteré již máme spojené s konkrétní pøedstavou. V neposlední øadì je tu další výrazný èinitel - svìtlo. Svìtlo v krajinném obraze Objevuje se v mnoha podobách. Šero, jas, kontrast (ostrý, mìkký), plošné svìtlo, jednotlivé paprsky, blikání apod. Úèinek slunce je mnohdy tak velký, že se snadno zmýlíme vzniklou iluzí vidìného obrazu. Nejlepší zkouškou, ovìøující pùsobení promìnlivosti intenzity sluneèního svìtla bìhem dne, je vyhodnocení jednoho místa pøi zachování stejného postavení pozorování v nìkolika fázích (napøíklad brzo ráno, v poledne a pøi stmívání). V èase ranního rozbøesku ještì nejsou zcela patrné barvy, ale jsou dobøe rozeznatelné základní linie pozorovaného výjevu. Pøíliš jasné polední slunce mùže naopak potlaèit kontrast ostrých hran a barev v krajinì. Setmìní dodává obrazu tajemnost. Do prostoru vstupují stíny, dílèí èásti jsou zøetelnì osvìtleny, jiné postupnì zahaluje temnota. Z každé z uvedených dob si odnášíme rùznorodé pocity, protože pozorované místo vidíme a vnímáme pokaždé jinak. Následující pøíklad poèítaèové animace obrázkù, kdy byl ubírán jas a kontrast svìtla, pøípadnì vypuštìna barva, se snaží napodobit proces promìny vnímané scény a projev pøítomných dílèích skladebných èástí. Uvedený komentáø je jen jednou z možností, jak vzniklý obraz interpretovat. Obrázek 1 AB pøedstavuje pohled na obhospodaøovanou krajinu za tmy. Jehliènaté porosty, chmelnice a louky v popøedí potemnìly. Pouze plochy polí vystupují jako mozaika geometrických obrazcù a signalizují pøítomnost a pùsobení èlovìka. Mezi lány je dobøe viditelná linie doprovodné zelenì vodoteèe, která navíc svým prohnutím podtrhuje morfologické uspoøádání terénu. Z rozdílné textury orných ploch je patrné i uplatnìní odlišných kultur. Modifikovaný obraz krajiny však není pøesný, nebo neukazuje bodová svìtla vycházející z oken chalup v sídle na horizontu pod lesem. Nepochybnì by byl i velkým estetickým èinitelem mìsíc a jeho svìtelný úèinek. Skicy / B, D, F/ schematicky naznaèují, které složky se zdají ve svém projevu nejsilnìjší. V pøípadì 1B je projev tmavých ploch potlaèen a význam mají spíše jen vystupující svìtlejší obrysy polí rùzné textury. A Obr. 1 AB Minimální úèinek svìtla (noc, tma) Druhý pøíklad (Obr. 2 CD) se snaží ukázat na stav, kdy vidìná scéna pùsobí nevýraznì. Zejména ve dnech mírného deštì pøi bílé obloze bez mrakù je krajina zahalena šedivým oparem, který pohlcuje vzájemné kontrasty a pøechody mezi ploškami. V uvedeném pøípadì šlo o absenci výrazného svìtla, obdobný efekt B 7

10 však nìkdy vyvolává i pøíliš jasné slunce. Dílèí složky pøesvìtleného obrazu splývají dohromady v jeden nevýrazný celek. Zachytit, která z èástí se projeví v daných podmínkách nejvíce, je složité, pøesto se zdá, že plochy polí jakoby z obrazu vypadly (rozdíl mezi pìstovanými plodinami je smazán) a spíše vystupuje jejich ohranièení. C lem ovlivòující náš postoj a hodnocení místního rázu. Existuje názor, se kterým lze i souhlasit, že co je pro krajinu pøirozené, je z velké pravdìpodobnosti ve svém projevu i hezké, v opaèném pøípadì však tuto formulaci rozhodnì nelze jednoznaènì použít. Druhou èástí obrazu, která na sebe pøitahuje pozornost, je èervená skladba støech sídla. Tmavé pozadí lesa pùsobí jako ideální plátno, které dává vyniknout barvì, jež se v èistì pøírodním prostøedí v hojnìjší míøe vyskytuje pomìrnì zøídka. Spíše bývá spojována se životem èlovìka, protože je na mnoha místech pøirozenì výraznou souèástí barevné skladby støech venkovských sídel. Na tøech pøíkladech byla simulována promìnlivá pøítomnost svìtla a struènì shrnut projev základních skladebných èástí obrazu. Obdobnì bychom urèitì mohli sledovat i vliv zvuku èi vìtru na objektivitu našeho hodnocení. Jsou místa v krajinì tichá a jsou i místa neodmyslitelnì spojená s hlukem z dálnice èi s houkáním lokálky. Jsou krajiny dynamické, kde poøád fouká vítr, ale jsou i místa bezvìtrná. Takových silných environmentálních aspektù místa a okolí, individuálnì atakující citlivost každého, je nepochybnì celá øada. Zajisté není nutné znepokojovat se existencí tìchto faktorù, ale je dobré uvìdomovat si jejich sílu a poèítat s ní. Obr. 2 CD: Pøesvìtlení D Poslední dvojice (Obr. 3 EF) pøedstavuje krajinu prozáøenou svìtlem, které nepohlcuje tvary ani netlumí barvy, ale naopak zmiòované rozjasnìním dokresluje. V ideálním pøípadì pøechází pozdìji sluneèní svit do kontrastù, které vnášejí dramatické sekvence do námi vnímané scény. Na pøíkladu je patrný silný projev doposud spíše opomíjených ploch polí, která na sebe soustøeïují pozorovatelovu pozornost. Pøi takovém osvìtlení dokážeme plnì ocenit pestrost barev vycházející z pìstovaných odrùd zvolených kultur, tzn. krajinný umìle vytvoøený obraz 2. Ekologická stabilita orných ploch je oproti okolním neurbanizovaným plochám minimální, pøesto jsou z estetického hlediska nejvýraznìjším urèovate- Obr. 3 EF: Jasné svìtlo E F Skladebné prvky krajinného obrazu V Pøíbìhu umìní spisovatele E. H. Gombrichta je popisována strastiplná cesta vedoucí k uznání krajiny jako tématu hodného malování. Z poèátku se uplatòovaly znalosti nejvhodnìjších postupù míchání barev a ideální kompozice obrazu proto, aby bylo dosaženo maximální malebnosti. Autor díla k tomu píše: Impozantní strom v popøedí mohl posloužit jako nápadný kontrast k pohledu do dálky, který se otvíral uprostøed obrazu. I barevné schéma bylo pìknì vypracované. Teplé barvy, pøedevším hnìdé a zlaté tóny, mìly být v popøedí. Pozadí mìlo pøecházet do bledých modrých barev. Existovaly recepty, jak se mají kreslit oblaka zvláštní postupy napodobování kùry sukovitých dubù. (s. 405) Sami malíøi záhy pochopili, že skuteènost vždy tak ideální uspoøádání nemá. Mohou chybìt nìkteré zmiòované impozantní prvky nebo je prostor fádní, plochý, málo zvlnìný atp. Tak jako byly výše pøedvedeny pøíklady s promìnou svìtla v krajinném obraze, mùžeme zkusmo rozložit obraz do linií a bodù. Horizontální linie Zjednodušením a pøibližnou schematizací lze obsah krajinného obrazu pøipodobnit ke skladbì sestavené z prvkù obvykle využívaných v geometrii. Typickým pøedstavitelem jsou horizonty pøedstavující více èi ménì pravidelné linie. Jejich pøítomnost v krajinì je promìnlivá. Za relativnì stabilní je možné považovat takové horizonty, které mají solidní geomorfologický základ a tím jsou pøedevším høebeny kopcù. Pokud jsou zalesnìny, lze oèekávat do budoucna narušení delšího èi kratšího úseku linie odlesnìním. V pøípadì, kdy je pomyslná pøímka tvoøena vegetací, je její setrvání na obzoru urèeno dobou existence daného rostlinstva (napø. odstranìní vykácením, sklizní). Nejvíce promìnlivým horizontem je nebe, proto ani nemusí být za horizont považováno. V krajinì bývá spíše obzorem, pozadím. Pøesto i na nebi vznikají zøetelné horizontální linie (a již díky uskupení mrakù, pøechodem fronty èi pøeletem letadla). Identifikace horizontù nevýrazné krajiny je Obr. 4: Horizonty 8

11 znázornìna na skice k fotografii (Obr. 4). Na ní jsou zachyceny jak linie promìnlivé (nebe, porost kukuøice spodní i horní èást) i relativnì stabilní (pomyslné propojení korun stromù, høebeny kopcù, linie cesty). V krajinì dále existují útvary, které nepùsobí na obzoru, ale uvnitø obrazu. Mezi takové patøí pøedevším koryta øek, potoky, cesty i okraje kultur. Mnohé z nich pøi pohledu ze shora vytváøejí køivky, vlny, nìkteré pozorovaný krajinný prostor rozdìlují jiné ho naopak spojují. Body a jejich uskupení Další ze skladebných prvkù, vyskytujících se v krajinì v rùzných podobách, jsou body. Mohou jimi být solitérní stromy, skalky, sloupy vysokého napìtí, sakrální architektura apod. V pøípadì identifikace bodù velmi záleží na zvoleném mìøítku pro pozorovanou oblast co je bodem a co je již je považováno za skupinu bodù èi za samostatnou plochu? Tak jako v pøípadì linií šlo pøedevším o horizontální pùsobení, u bodù pozorujeme spíše pùsobení vertikální. Nìkteré prvky svou èetností výskytu v øešeném území vyvolávají také dojem plošné spojitosti (napø. rybnièní soustavy). Na stejné fotografické ukázce (Obr. 5) jsou patrny body (stromy), které mohou na pozorovatele pùsobit jak samostatnì, tak jako shluky bodù pøevažujícího vertikálního smìru. Zároveò obrázek ukazuje na pravidelnost (v pøirozeném pøí- Obr. 5: Body, linie. skupiny rodním prostøedí víceménì cizorodý jev), øádkové výsadby kukuøice. Pìstované plodiny se pozorovateli jeví jako parter èi podnož stromù v pozadí. Vršky jednotlivých rostlin vytváøejí doèasnou linii, která po sklizni zcela zmizí a uvolní pohled skrz stromy do dáli. Z pøíkladu je mj. patrné, jak promìnlivé je vnímání jednoho vybraného výøezu krajiny v závislosti na dobì (roèní i denní) a místì pozorování (z blízka, z dáli, z podhledu, z nadhledu). Obvykle, pokud se na to pøímo nezamìøujeme, pøítomnost zmiòovaných prvkù v krajinném obrazu pøíliš nerozlišujeme (nejde-li o dominanty). Vnímáme spíše kvalitu a hodnotu vzniklého celku. Nìkteré oblasti jsou složité na vyjádøení výrazu. Krajinných typù je velmi mnoho a univerzální podoba neexistuje. Vyskytují se krajiny monotónní, u který nevíme co vyzdvihnout, èeho se pøi hodnocení chytit. V tìchto pøípadech mùže být pøírodní hodnota silnì poznamenána a pozornost je vhodné soustøedit spíše na pøítomné kulturní a historické charakteristiky. Naopak na pøíkladu (Obr. 6) hornaté krajiny španìlských Pyrenejí, kdy je urèujícím znakem geomorfologie terénu, dynamika a odpovídající pøírodní spoleèenstva, lze èasto jen obtížnì vyzdvihovat kulturní aspekty místa. Obr. 6: Rozklad obrazu hornatého masívu Pyrenejí Pochopitelnì, že uvedené skladebné prvky pùsobí pouze jako souèást obrazu, jemuž pomáhají dát výraz a nám ho popsat. Závìrem Zájem, který studium krajiny vyvolává, dokazuje její fascinující schopnost dotknout se široké skupiny lidí a oborù. Proto lze mezi jednu z mimoprodukèních vlastností krajiny zaøadit také její osobité pùsobení na èlovìka. Interpretace obrazu krajiny je bezpochyby individuální záležitostí každého z nás a nelze aplikovat obecný postup co a jak cítit. Možná, že èasem dospìjeme i k urèení obecných zákonitostí zaøazující krajinu, na základì existence a uspoøádání urèitých jevù, do pøíslušné kategorie, pøesto je však nutné mít na pamìti: individualita projevu krajiny je jedineèná vlastnost a v kombinaci s mnoha ostatními faktory (ovlivnitelnými i neovlivnitelnými) je neustálou promìnnou. Na rozdíl od krajinomalby se nám tak obraz v krajinì neokouká. Jeho pùsobení je plynulé, èasovì neomezené, ale i nepøedvídatelné. A tak na závìr nezbývá, než si nad složitostí krajiny povzdychnout Proè neexistuje univerzální rovnice, jež by jednoznaèným výsledkem zaøadila krajinu do nìkteré obecné kategorie krásná, ošklivá Byly bychom tak zbaveni pochyb o správnosti závìru našeho posuzování, nemuseli bychom se trápit mírou subjektivity hodnocení, nemuseli bychom složitì obhajovat výsledek pøed druhými, svádìt boj sami se sebou, a koneènì, možná bychom nemuseli ani do terénu Doma, v teple, bychom seskládali všechny potøebné prvky rovnice, dvakrát podtrhli výsledek a objektivnì zkonstatovali, že jsme subjektivnì nepochybili. Prameny a literatura: GOMBRICH, E. H., 1989: Pøíbìh umìní. Odeon, Praha. GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. Academia, Praha. VOREL, I.: Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In.: SKLENIÈKA, P.; VOREL, I. (eds.), 1999: Péèe o krajinný ráz cíle a metody. Sborník pøednášek a diskusních pøíspìvkù z kolokvia konaného 17. a 18. února na Fakultì architektury v Praze. ÈVUT Praha. Použité fotografie z archivu autorky. Pozn mky: 1 I. Vorel se ve svém metodickém podkladu vìnovaném hodnocení krajinného rázu zmiòuje o nìkterých faktorech ovlivòující naše smysly v souvislosti s estetickou hodnotou krajiny a estetickou normou. Tyto vjemy (ty, které se dotýkají našich smyslù pozn. autorky) odrážejí tzv. emociální hodnoty krajiny a vyvolávají urèité duševní pocity jako je uklidnìní, vyrovnání nebo naopak neklid, pøekvapení, úžas. VOREL, I.: Prostorové vztahy a estetické hodnoty. In.: SKLENIÈKA, P.; VOREL, I. (eds.), 1999: Péèe o krajinný ráz cíle a metody. Sborník pøednášek a diskusních pøíspìvkù z kolokvia konaného 17. a 18. února na Fakultì architektury v Praze. ÈVUT Praha, s S tím souvisí zamyšlení nad otázkou hodnoty kulturní krajiny vzhledem k razantní promìnì pøirozené pøírody. Názorným pøíkladem je napø. rozsáhlé pìstování energetické plodiny øepky, jejíž žluté plochy barevnì obohacují krajinu. Je zde rozpor mezi zvýšením estetické hodnoty a snížením pøírodní kvality? Dlouhodobý a intenzivní vliv èlovìka na podobu kulturní krajiny je tak výrazný, že souèasné vstupy témìø vždy omezují zase jen nìco umìlého. Proto mùže být vznesena otázka: K èemu vztahovat hodnocení, s èím srovnávat? 9

12 PovodeÚ v Oleönici v povodì VeselskÈho potoka Doc. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc. 1, Ing. Milan Bilík 2, Ing. Jana Podhrázská, Ph.D. 3, Ing. Lenka Zechmeisterová 4 Obr. 1: Pøehledná situace nádrží Obr. 2: Podmáèené území podnádrží R1 1. Úvod V posledních letech došlo ve mìstì Olešnici a jeho okolí k vìtším povodním a to v letech 1994, 1997, 2002 a Nejvìtší z nich byla povodeò v èervenci 2002, kdy škody na majetku pøesahovaly 100 mil. Kè. Nejvíce ohrožuje zastavìnou èást mìsta Olešnice Veselský potok a jeho pravostranný pøítok, které jsou pøi prùtoku mìstem zatrubnìny (DN 1000 a DN 400). Toto zatrubnìní má velmi malou kapacitu z hlediska pøevedení návrhového 100letého prùtoku, vtoky se rovnìž zanášejí splaveninami a dochází k zahlcení a rozlivùm vody v zastavìné èásti [5]. Pøed povodní v Olešnici v roce 2002 bylo nad mìstem osm nádrží (obr. 1). Pìt z nich (R1, P2, R3, R4, R5) bylo vybudováno již v minulém století a jsou dosud využívány zejména jako rybníky. Pro zadržení a snížení povodní byly témìø bezvýznamné. Nádrže N6, N7, P8 byly již ponìkud vìtší a mìly sloužit i pro zadržení povodní. Všechny zmínìné vodní nádrže jsou ve špatném technickém stavu a území pod nimi je podmáèené prùsaky v podloží zemních hrází (obr. 2). Zemní a betonové konstrukce neodpovídají požadavkùm souèasnì platných ÈSN, zejména pak ÈSN Malé vodní nádrže [1], ÈSN P Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektù [2], ÈSN Zakládání staveb. Základová pùda pod plošnými základy [3] a ÈSN Navrhování betonových konstrukcí vodohospodáøských objektù [4]. To se prokázalo pøi povodni v èervenci 2002, kdy byla vìtšina zemních hrází pøelita, nebo pøelivná zaøízení mìla nedostateènou kapacitu a vadné konstrukce a ve dvou hrázích (R3 a R4) nebyly pøelivy vùbec vybudovány. V souèasné dobì se budují nové suché retenèní nádrže (P9, P10, P11), je opravena zemní hráz nádrže R5, která byla pøi povodni v roce 2002 protržena, zvyšuje se zemní hráz u nádrže P8, v budoucnu má být zvýšena hráz u nádrže N7 a vybudován nový pøeliv na hrázi R4. Povodeò naznaèila, že retenèní prostory na novì zbudovaných nádržích jsou rovnìž nedostateèné a budované pøelivy nejsou patøiènì bezpeèné a jejich konstrukce neodpovídají souèasnì platným ÈSN a pøi jejich poškození mùže dojít i k protržení zemních hrází. 2. Povodeò v èervenci 2002 V èervenci 2002 bylo povodí Hodonínky, která protéká Olešnicí, zasaženo bouøkami se silnými srážkami. V odezvì na nì se hladina zvedla až na úroveò 200-letého prùtoku. Došlo nejen k rozvodnìní Hodonínky, ale všech jejich pøítokù. Záplavami byly postiženy obce Olešnice, Crhov, Hodonín, Kunštát, Zbraslavec [5]. Pozemkový úøad v Blansku proto rozhodl o vypracování studie protipovodòové a protierozní ochrany v tomto území. Pro vyøešení postižené oblasti byla vymezena èást povodí Hodonínského potoka. Práce byla zadána Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany pùdy Praha, oddìlení pozemkových úprav v Brnì. Studie protipovodòové a protierozní ochrany byla øešena jako návrh komplexních prostorových a funkèních opatøení, pro zlepšení podmínek využití území a pro zvýšení protierozní a retenèní schopnosti území. Úèelem a cílem protierozní ochrany bylo snížit rozsáhlou a nepøípustnou vodní erozi v území a v souèinnosti s protipovodòovou ochranou zvýšit ochranu vlastní zástavby ohrožených obcí pøed úèinky extrémních povrchových odtokù a transportovaných splavenin, pøedevším v povodí Veselského potoka (obr. 1). 3. Øešení retenèních prostorù Pro výpoèet objemu odtoku a kulminaèního prùtoku byl jako základ brán údaj o 100-leté srážce pro klimatickou stanici Olešnice (okr. Blansko) jejíž hodnota byla dále korigována na základì konzultací s ÈHMÚ Brno (RNDr. Juránek) a jako výpoètová srážka byla stanovena hodnota denního úhrnu Hs=120 mm. Výpoèet byl proveden modelem DesQ (Hrádek, 1998, 2001) využívajícím k charakterizování vlastností povodí metodu CN. Metodika výpoètu umožòuje výpoèet návrhových prùtokù Q N, vyvolaných pøívalovými dešti kritické doby trvání a pøíslušné intenzity, i výpoèet maximálních prùtokù Q max, vyvolaných pøívalovými dešti zvolené doby trvání a intenzity. Pøi zvolených scénáøích výpoètu je možné zohlednit vliv zmìny charakteristik povodí na hodnoty maximálních prùtokù, což je potøebné napø. pøi posuzování úèinnosti navrhovaných opatøení v povodí (zmìna zpùsobu využívání pozemkù v povodí, protierozní opatøení, zejména vylouèení eroznì nebezpeèných plodin a ochranné zatravnìní nebo zalesnìní. Na podkladech provedených hydrologických výpoètù, terénního šetøení a provedeného inženýrsko-geologického prùzkumu byly vytipovány v jednotlivých èástech povodí retenèní prostory vhodné pro vybudování ochranných nádrží za úèelem protipovodòové ochrany dotèených obcí. Studie VÚMOP obsahuje více variantních øešení, které nabízejí urèitým zpùsobem pøizpùsobit výsledné øešení soustavy ochranných nádrží podle místních podmínek se zohlednìním zájmù vlastníkù, obce, ochrany pøírody atd. [5]. Nejri- 10

13 zikovìjší èást území je v místì zatrubnìní Veselského potoka v zastavìné èásti mìsta Olešnice. Nádrže bylo zásadnì nutno situovat v jednotlivých údolnicích co nejníže k zadržení co nejvìtšího objemu návrhových povodòových vln tak, aby nedocházelo alespoò k zahlcování vtokù do zatrubnìní. Potrubí, odvádìjící povrchovou vodu z údolnice pravostranného pøítoku Veselského potoka, má prùmìr 0,4 m a jeho kapacitu lze odhadnout kolem 0,6 m 3.s -1. Z údolnice Veselského potoka pak povrchová voda natéká do potrubí prùmìru 1,0 m o kapacitì cca 1,6 m 3.s -1. Projekty výše zmínìných zatrubnìní nejsou k dispozici a jejich kapacita nebyla dosud patøiènì vypoètena. Z toho vyplývá, že nádrže by mìly zadržovat celý objem návrhové povodòové vlny, která do nich pøiteèe a bìhem naplòování nádrží za povodnì by se voda nevypouštìla. V místì vtoku do potrubí prùmìru 0,4 m je plocha povodí 1,06 km 2 a návrhový kulminaèní prùtok Q n = 3,6 m 3.s -1 pøi návrhovém objemu povodòové vlny W n = 74,2 tis. m 3. Suchá nádrž A1 (obr. 1) byla navržena s maximálním normálním objemem retenèního prostoru 56,5 tis.m 3 pøi vzdutí vody 5,0 m. Zbývající èást povodòové vlny v údolnici o objemu 17,7 tis.m 3 mìly zachytit stávající nádrže v retenèním prostoru o objemu celkem 9,79 tis.m 3 a snížit její kulminaci na cca 0,4 m 3.s -1, což je menší než kapacita vtoku do potrubí prùmìru 0,4 m. Navržené situování suché nádrže B2 nad zátopou Obecního rybníka (obr. 1) bylo vybráno ze tøí øešených variant. Návrhová povodeò v tomto profilu má kulminaèní prùtok Q n = 11,2 m 3.s -1 a objem vlny W n = 212,8 tis. m 3 pøi ploše povodí F = 3,25 km 2. V horní èásti údolnice Veselského potoka byla navržena další suchá nádrž B3 s objemem retenèního prostoru 64,2 tis. m 3 pøi vzdutí vody 6,5 m, s plochou povodí 1,02 km 2. V roce 2004 zpracovala projekèní kanceláø VH atelier Brno s.r.o. Investièní zámìr protipovodòových opatøení v povodí Veselského potoka pro mìsto Olešnici [6]. Tento zámìr navrhoval pro zadržení povodní pìt nádrží, které mìly retenèní objem celkem 154tis.m 3. Tato koncepce byla následnì akceptována mìstem Olešnice a pøedána Pozemkovému úøadu Blansko jako podklad pro zpracování Pozemkové úpravy, kterou zpracovala firma Geodis Brno spol. s r.o. [7]. Odùvodnìním pro zapracování koncepce navržené VH atelierem Brno s.r.o. bylo stanovisko Mìsta Olešnice o vhodnìjším návrhu zpracované koncepce z hlediska místních podmínek oproti návrhu VÚMOP ve studii z roku Námitky zpracovatelù studie VÚMOP Brno 2004 k výše uvedenému návrhu retenèních nádrží dle zpracovaného investièního zámìru se týkaly zpùsobu stanovení objemù retenèních prostorù, které neodpovídalo metodice [13] a návrhu zemních a betonových konstrukcí bez geotechnického prùzkumu a nedodržení požadavkù platných ÈSN. Pøipomínky byly pøijaty s tím, že budou respektovány zpracovatelem pøi vyhotovení projektové dokumentace dalšího stupnì [8]. Ve zmínìném projektu byl zvìtšen celkový objem retenèních prostorù ze 154 tis.m 3 na 220tis.m 3, což však nelze považovat za dostateèné. Objemy nádrží se mìly pohybovat kolem 358 tis.m 3, jak vyplývá také z údajù ÈHMÚ v Brnì [8]. Návrhová povodòová vlna mìla být zachycena celá, nebo lze stìží zabránit ucpání vtokù do zatrubnìní. Zemní a betonové konstrukce však opraveny nebyly, mají øadu chyb a nejsou doloženy patøiènými výpoèty dle ÈSN. 4. Povodeò Povodeò pøišla v pondìlí a dle údajù MÚ v Olešnici èinila srážka 80 mm a délka trvání byla 45 minut. V povodí Veselského potoka byly zaplnìny retenèní prostory tøí nádrží N7, P2 a R5 a voda z nich odtékala spodními výpustmi a pøelivy. Zcela byly zaplnìny retenèní prostory nádrží v povodí Hodonínky R1 a N6 a èásteènì též nádrží P9, P10 a P11. Objem zadrženého množství vody lze odhadnout na cca 60 tis.m 3. Objem povodòové vlny dne odvozený v povodí Veselského potoka podle Hrádka pro velikost srážky 80 mm se mohl pohybovat v rozmezí 160 až 200 tis.m 3 pøi kulminaèním prùtoku až 9 m 3.s -1. Zadržením povodòové vlny v nádržích se mohlo dosáhnout snížení prùtoku až na 7,2 m 3.s -1. Je tedy zøejmé, že muselo dojít k zahlcení obou potrubí DN 400 a DN 1000 a zatopení zastavìné èásti Mìsta Olešnice. Povodeò tedy jednoznaènì prokázala, že navržená koncepce protipovodòové ochrany, aplikovaná mimo návrh VÚ- MOP není dostateènì bezpeèná a objemy retenèních prostorù by bylo žádoucí patøiènì zvìtšit. Poruchy vzniklé pøi povodni na zemních hrázích a zejména na pøedivných objektech jsou sice menšího rozsahu, ale jsou varující. Prokázaly, že pøi vìtších prùtocích pøevádìných korunovými pøelivy, mohou tyto poruchy dosáhnout takových rozsahù, že nelze vylouèit i protržení zemních hrázích. Tato skuteènost vyplývá i z poznatku, že korunové pøelivy na zemních hrázích pøedstavují vždy konstrukci neosvìdèenou a nespolehlivou [9]. Z tohoto dùvodu korunové pøelivy norma ÈSN [1] a metodika [10] nedoporuèují navrhovat a v pøípadì návrhu požadují øadu opatøení, aby nedošlo k porušení a následnému protržení hráze. Tento poznatek byl v poslední dobì zdùrazòován na øadì semináøù a následnì doložen konkrétními pøíklady [9]. Vzniklé poruchy na nádržích v k.ú. Olešnice na Moravì (obr. 3, 4, 5) opìtovnì prokázaly, že korunové pøelivy nelze navrhovat bez patøièných hydraulických a geotech- Obr. 3 Øez korunovým pøelivem na nádrži N6 Obr. 4 Porušený korunový pøeliv na nádrži R5 Obr. 5 Porušený korunový pøeliv na nádrži N6 nických výpoètù podle technického doporuèení Balvanité skluzy [11], které bylo zpracováno podle výsledkù mìøení na hydrotechnickém modelu v laboratoøi VUT v Brnì. Z tohoto mìøení jednoznaènì vyplývá, ze sklon skluzu musí být mírnìjší 11

14 než 1:8, rozmìry balvanù nemají klesnout pod 50 cm a tlouš ka opevnìní má být minimálnì 80 cm. Souèástí opevnìní musí být i podsypná filtraèní vrstva navržená podle technického doporuèení [11]. Pod skluzem je tøeba vždy navrhnout vývar pro tlumení energie vody tekoucí nadkritickou rychlostí a zpevnìné odpadní koryto [1]. Osa skluzu a vývaru musí být v pøímé, aby nedošlo k vybøežení protékající vody. Bøehy skluzu musí být zpevnìny stejnì jako dno a mají mít mírný sklon, alespoò 1:3. Pøíklad technicky správného návrhu korunového pøelivu je na obr. 6., který byl vybudován na Prušánce ve Velkých Bílovicích v 70.tých letech minulého století a dosud je v bezpeèném a spolehlivém provozu. Rovnìž je tøeba poukázat na to, že pøi vzdutí vody v nádržích dochází také k nekontrolovatelným vývìrùm vody pod nádržemi (obr. 7), nebo hráze nemají vybudovány drenážní prvky. Obr. 6 Bílovice pøíèný øez pøelévanou hrází a nepropustná zemina, b písek, c písèitá hlína, d neogenní jíl, 1 štìtová stìna ocelová, 2 násyp z nepropustné zeminy, 3 násyp ze štìrku, 4 filtraèní vrstva, 5 pohoz z lomového kamene, 6 drsný skluz z balvanù Obr. 7 Výron vody pod skluzem korunového pøelivu opravené hráze nádrže R5 5. Technicko ekonomické parametry retenèních nádrží v povodí Veselského potoka ÈSN [1] poukazuje na potøebu posuzovat výbìr místa malé vodní nádrže podle místních morfologických podmínek tzv. objemovým ukazatelem, vyjádøeným podílem objemu vodní nádrže a objemu zemní hráze. Uvádí, že tento ukazatel nemá klesnout pod hodnotu 4. Odvodíme-li tuto hodnotu pro parametry vodních nádrží N7, P8, P9, P10, P11, které se v souèasné dobì budují v Olešnici, obdržíme hodnoty 2,8 až 4,9, v prùmìru pak tato hodnota èiní 3,2 pro celkový objem všech pìti nádrží (220 tis.m 3 ). Ukazatel je velmi nepøíznivý a prokazující, že objemy nádrží mìly být vìtší. Ve studii VÚMOP z roku 2004 má tento prùmìrný objemový ukazatel hodnotu 5,3 ze tøí nádrží A1, B2, B3, tedy již pøijatelnou, i když naznaèuje, že místní morfologické podmínky nejsou optimální, nebo jeho hodnota je menší než 10. Uvážíme-li, že místní geotechnické podmínky jsou pomìrnì pøíznivé pro budování vodních nádrží, nebo povrchové hlíny symbolù Cl a CS jsou patøiènì nepropustné v zátopách vodních nádrží a jsou také vhodné pro zøízení zemních hrází pøedpokládaných nádrží, lze oèekávat, že ekonomický ukazatel vyjádøený investièním nákladem na 1m 3 prostoru nádrže bude dost vysoký pøi objemovém ukazateli menším než 4. Z ukazatelù na obdobných lokalitách lze odvodit ekonomický ukazatel pohybující se kolem 200 Kè/m 3 pro nádrže navržené VH atelierem Brno s.r.o., zatímco pro nádrže doporuèené VÚMOP v Brnì by ekonomický ukazatel byl kolem 110 Kè/m 3, tedy zhruba polovièní. Tato skuteènost souvisí samozøejmì také s poètem navržených nádrží z hlediska nákladù na pøelivy a výpustné objekty. Z výše uvedeného je zøejmé, že posuzování technickoekonomických parametrù navržených vodních nádrží, by mìlo být souèástí každé projektové dokumentace pozemkových úprav, jak také vyžaduje metodika pro navrhování spoleèných zaøízení tìchto úprav [10]. 6. Závìr Povodeò v Olešnici opìt prokázala, že malé vodní nádrže je tøeba navrhovat velmi peèlivì s patøiènými odbornými znalostmi a zkušenostmi a to nejen v oboru vodních staveb, ale i geotechniky a statiky. Velkou pozornost je tøeba vìnovat nejen stanovení objemu ochranného prostoru nádrže, ale i návrhu zemních a betonových konstrukcí, který musí vycházet z geotechnických a statických výpoètù podle mezních stavù a splòovat požadavky platných ÈSN, technických doporuèení, vyhlášek a používat osvìdèené konstrukce. Jelikož se jedná o vodní díla, která mají ochraòovat území a obèany pøed povodnìmi, je také bezpodmíneènì nutné zpracovat v projektech posouzení bezpeènosti pøehrad za povodní [12] i pro malé vodní nádrže, které mohou ohrozit území pod nimi. Pøed dokonèením protipovodòových opatøení v Olešnici by bylo žádoucí zajistit zpracování tohoto posouzení kolektivem zkušených odborníkù nejen z oboru pozemkových úprav a vodních nádrží, ale i geotechniky a statiky. 7. Literatura [1] ÈSN Malé vodní nádrže [2] ÈSN P Navrhování zemních konstrukcí hydrotechnických objektù [3] ÈSN Zakládání staveb. Základová pùda pod plošnými základy [4] ÈSN Navrhování betonových konstrukcí vodohospodáøských objektù [5] Dumbrovský M., Bilík M., Podhrázská J. Sala A.: Návrh protipovodòové ochrany v povodí Olešnického potoka. 4. vodohospodáøská konference, VUT FAST Brno, [6] Protipovodòová opatøení v povodí Veselského potoka, k.ú. Olešnice. Investièní zámìr. VH-atelier, spol. s r.o., Brno, záøí [7] KPÚ Olešnice na Moravì. Geodis Brno spol. s r.o., èervenec [8] Protipovodòová opatøení v povodí Veselského potoka, k.ú. Olešnice suché nádrže. Projektová dokumentace pro stavební povolení. VH-atelier, spol. s r.o., Brno, èerven [9] Bilík M.: Bezpeènost a hospodárnost pøelivù malých vodních nádrží v pozemkových úpravách. Celoživotní vzdìlávání ÈKAIT, VUT FAST Brno, [10] Optimalizace konstrukcí zemních hrází suchých nádrží a jejich funkèních objektù vèetnì pøehrážek. Metodika. VÚMOP Praha, [11] Zástìra Z.: Balvanité skluzy. Brno, [12] Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostøedí k posuzování bezpeènosti pøehrad za povodní. Duben [13] Dumbrovský M. a kol.: Metody a postupy pro optimalizaci komplexní ochrany a organizace povodí v pozemkových úpravách. Metodika. VÚMOP Praha, Doc., Ing., CSc., Ústav vodního hospodáøství krajiny, Fakulta stavební VUT v Brnì, Žižkova 17, Brno, Èeská republika, tel , fax , 2 Ing., autorizovaný inženýr a soudní znalec, Komprdova 9, Brno, Èeská republika, tel Ing., Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a ochrany pùdy Praha, odd. pozemkových úprav Brno, Lidická 25/27, Brno, Èeská republika, tel , 4 Ing., GEODIS BRNO spol. s r.o., Lazaretní 11a, Brno, Èeská republika, tel , fax , 12

15 Studie protieroznì a protipovodúovè ochrany v povodì»ernovickèho potoka z pohledu PozemkovÈho adu T bor Ing. David Mišík, PÚ Tábor Pozemkový úøad Tábor zadal v roce 2004 VÚMOP Praha oddìlení pozemkových úprav Brno vypracování Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka. Dùvodem k tomuto zadání byly nejen povodnì, které postihly okres Tábor v roce 2002 na øece Lužnici a jejích pøítocích, ale nutnost øešení protierozní a protipovodòové ochrany koncepèním øešením bez ohledu na omezení dané katastrálním územím pøi pozemkové úpravì. Studie mìla øešit celé povodí, ideovì mìla vyøešit nezbytné zásahy ke snížení eroze, zmìnì odtokových pomìru a vytvoøení retenèních prostor v území jak ze stávajících nádrží, tak i navržením prostorù nových. Vzhledem k rozsahu øešeného území ( 136 km 2 ), v souvislosti s tím i kapacitních možností VÚMOPu Brno a i finanèních možností Pozemkového úøadu Tábor, byla studie rozdìlena na pøibližnì stejné dvì èasti. První èást byla zpracována v roce 2004 pro oblast o rozsahu 67 km 2, druhá èást v roce 2006 a to v rozsahu 69 km 2. Cílem studie z pohledu pozemkového úøadu bylo získat podklad pro návrhy spoleèných zaøízení v dotèených katastrálních územích, zadávaný do pøíslušných výbìrových øízení pro jednotlivá katastrální území jako závazný. Úkolem pøíslušného projektanta je pak zapracovat tento návrh do plánu spoleèných zaøízení a vypracovat projektovou dokumentaci na úrovni podkladu pro stavební povolení. Tento postup se osvìdèil u pozemkových úprav v souvislosti s výstavbou dálnice D3, kde projektant mìl povinnost zapracovat do návrhu KPÚ spoleèná zaøízení navržená studií. Výsledkem bylo, že projektování (vlastní projektová dokumentace ) spoleèných zaøízení probíhá v souladu s návrhem úpravy a po nabytí právní moci prvního rozhodnutí mùže pozemkový úøad okamžitì žádat o stavební povolení a pøíslušné stavby realizovat. Cílem pozemkového úøadu však bylo a je, aby studie nezùstala pouze pro potøeby Pozemkového úøadu Tábor, ale aby sloužila i širší veøejnosti. Proto byla studie projednána i s pøíslušnými státními orgány ( Povodí Vltavy, ZVHS, odbory životního prostøedí mìst III. typu Sobìslaví a Táborem). Pozemkový úøad dále svolal starosty dotèených obcí, aby je s touto studií seznámil, a dal jim možnost tuto studii pøipomínkovat a doplnit. Tato etapa bude ukonèena koncem roku Právì z dotèených obcí pøekvapil zájem o tuto studii. Dùvodem bylo pravdìpodobnì letošní jarní povodeò blízká té z roku 2002, ale i øada lokálních problému s pøívalovými srážkami v této oblasti v posledních letech. Na základì iniciativy starostù a zástupcù mìsta Sobìslav, které leží na soutoku Èernovického potoka a øeky Lužnice, bude studie dávána jako podklad pro územní plány ( první uzemní plán pro obec Zvìrotice 11/ 06), je poskytnuta Povodí Vltavy a ZVHS, které samy v této oblasti žádné protipovodòové plány nemají, tak aby spolupráce v této oblasti probíhala koordinovanì, a netøíštily se finanèní i organizaèní možnosti všech zainteresovaných organizací. Závìrem bych chtìl podìkovat pracovníkùm VÚMOP Brno, kteøí zpracovali tuto studii za odvedenou práci. O její nároènosti svìdèí plocha, na které byla zpracovaná, ale i detail zpracování jednotlivých objektù. Dalším podìkováním mùže být i zájem obcí, který o studii projevily. Pøíklady pùdní eroze v katastrálním území obce Poøín (další foto na 4 stranì obálky) 13

16 n FinanËnÌ toky v kulturnì krajinï n Ing. Vladimír Mackoviè, U-24, s.r.o. Praha Úvod V souèasné dobì, ve støedoevropských pomìrech, tvoøí krajinu pøedevším zemìdìlsky obhospodaøované pozemky, lesy se skladbou døevin pøizpùsobenou produkci døeva, rekreaèní a sportovní prostory, sí úèelových cest apod. Žádoucí (kulturní) stav zemìdìlských, lesních, rekreaèních èi sportovních ploch je podmínìn soustavným dodáváním energie, která nevznikla v daném prostoru (zajiš uje hospodáøská èinnost, údržba apod.). Ve výraznì menším rozsahu jsou v území zastoupeny pøírodní a pøírodì blízká spoleèenstva. Jejich existenci a vývoj energeticky zajiš uje fotosyntéza a pøemìna forem energie (kolobìh živin) v daném spoleèenstvu a biotì. V našich podmínkách mají tyto plochy relativnì malý rozsah a jsou do znaèné míry ovlivnìny lidskými aktivitami z okolí. Jejich dlouhodobá, setrvalá existence je proto také obvykle podmínìna zajištìním potøebného managamentu externì dodanou energií. Sumárnì bývá oznaèována území se smíšeným charakterem jako kulturní krajina. Celkové vyznìní krajiny v dùsledku lidských aktivit bývá oznaèeno jako land use. Spoleèným znakem a nezbytnou podmínkou pro zachování kulturního charakteru krajiny je zajištìní pøísunu energie (napøíklad formou hnojení, chemickou ochranou rostlin, obhospodaøováním zemìdìlských pozemkù, hospodáøskou èinností v lese, údržbou rekreaèních èi sportovních ploch, zajištìním managamentu chránìných území apod.). Dodání takové energie podmiòuje její finanèní zabezpeèení. V další èásti textu je proto podmínka zajištìní kulturního charakteru území spoleènì oznaèena jako finanèní toky v krajinì. Jimi je zajištìn pøísun externí energie do daného území. Také zmìny stávajícího užívání území, požadované èi potøebné, jsou podmínìny nebo jsou závislé na jejich finanèním zabezpeèení. Pokud se sníží nebo ustane pøísun dodatkové energie, zaène kulturní krajina v první fázi získávat ruderální charakter. V závislosti na pøírodních podmínkách daného území jsou postupnì nastartovány samoregulaèní pøírodní procesy, jako je napøíklad sukcese. Krajinì se sice zaène vracet pøírodní charakter, ale ve lhùtách nesrovnatelnì delších ve srovnání s lidskými generacemi. Území s ruderálním charakterem neplní potøeby a požadavky kladené na kulturní krajinu. Znalost systému finanèních tokù smìøujících do kulturní krajiny proto patøí k základním informacím pøi úvahách o tvorbì a ochranì krajiny. Charakteristika finanèních tokù Systémovì lze finanèní zdroje, jimiž je zajiš ován kulturní charakter krajiny, roztøídit podle vlastnictví zdrojù. Vlastnictví je dùležité kritérium, protože krajinu tvoøí pøevážnì pozemky v soukromém vlastnictví 1. Strukturu finanèních zdrojù lze charakterizovat následovnì: privátní (soukromé) zdroje l vlastníka nemovitosti l uživatele nemovitosti l podnikajícího subjektu l privátní nadace veøejné zdroje l obecní rozpoèet l krajský rozpoèet l státní rozpoèet l pøímé financování l pobídkové a motivaèní složky (resortní dotace a programy) l dotace EU l jiné veøejné dotace a nadace l kombinované zdroje (pøidìlení veøejných prostøedkù je vázáno na použití soukromých prostøedkù) Rámcový pøehled podnìtù k finanèním tokùm Prostøedky, které ovlivòují charakter krajiny, jsou vkládány do území pøedevším z následujících dùvodù: Zisk Napøíklad z tìžby nerostných surovin, ze zemìdìlské produkce, z produkce døeva, z prodeje biomasy, z provozování rekreaèních a sportovních ploch. Zisk, respektive jeho míra, bývá kritériem pro jednotlivce, rodiny, spoleèníky, akcionáøe (vlastníka, uživatele-nájemce, podnikatele jednotlivce èi právnický subjekt apod.), kteøí finanèní prostøedky vynakládají. Potøeba nápravy škod èi závad v území (území s nevyhovujícím vodním režimem, devastovaná území, erozivnì ohrožené krajinné segmenty èi lokality, ekologicky labilní krajinné segmenty apod.) Ochrana veøejných zájmù v krajinì l protipovodòová ochrana sídel (poldry, hráze, vodní nádrže, rozlivová území apod.) l vodní zdroje (zajištìní režimu ochranného pásma, provoz pozorovacích vrtù apod.) l managament zvláštì chránìných území l vìdy a výzkumu l zájmy obrany státu Uspokojení potøeb Rekreace, sportovního vyžití, relaxace, idejí a pøedstav, apod. l parciálních potøeb (jednotlivce, rodiny, zájmových skupin osob apod.) l veøejných potøeb (obyvatel sídlištì, sídla, sídelní aglomerace, turistù apod.) Procesy, které pøedchází finanèním tokùm O soukromých finanèních tocích se rozhoduje zejména pøi: vypracování podnikatelského zámìru rùznì složitý proces, ve kterém se rozhoduje o výši prostøedkù, které se mají vložit do území.cílem je rozhodnout o takové výši prostøedkù, které jsou nezbytnì nutné pro zisk, dále se sleduje efektivita vložených prostøedkù a jejich návratnost.prostøedky jsou obvykle smìøovány nejpøesnìji do místa spotøeby. O podnikatelském zámìru v krajinì rozhoduje: l vlastník nemovitosti l nájemce nemovitosti l dominantní vlastník firmy hospodaøící v krajinì l rozhodnutí managamentu firmy hospodaøící v krajinì Mezi hlavní kritéria na jejichž základì se rozhoduje o podnikatelském zámìru patøí: l ekonomická situace podnikajícího subjektu a jeho konkurenceschopnost l situace na trhu v oblasti, ve kterém podnikající subjekt podniká O veøejných finanèních tocích se rozhoduje zejména pøi: stanovování a schvalování rozpoètových pravidel pro rozpoèty obcí, krajù, státu (úmìrnì delší doba než se rozhodne, úmìrnì vìtší rozsah financí, úmìrnì 14

17 vìtší rozsah území, na kterém mohou být opatøení v krajinì realizována, do místa potøeby úmìrnì složitìjší v závislosti na nastavených kritériích, zisk není základním kritériem.) Dotaèní pravidla Pro stanovování výše, zpùsob pøidìlování a schvalování l prostøedkù EU (prostøedky až po realizaci, podmínìno spoluúèastí státu, vybírá se ze spektra dotaèních titulù nadací apod.) l dotace státu (napøíklad rùzné rezortní dotaèní tituly apod. ) l prostøedkù nadací (pravidla nastaveny tak, aby mohly být plnìny nadaèní cíle) Závìr Reálnost navržených øešení týkajících se krajiny, krajinných úprav, navržených opatøení v krajinì souvisí s jejich vazbami na finanèní toky v krajinì. Sebelepší øešení krajiny zùstane ideální, tj. na papíøe, pokud nebude navázáno na finanèní toky v krajinì, které zajistí jak jeho realizaci, tak i pøípadný následný managament. Naopak pøi rozhodování o rozdìlování veøejných prostøedkù smìøujících do krajiny je potøeba mít na zøeteli, zda budou využity efektivnì a systémovì. Zpìtná vazba, pomocí které by bylo možné efekt vynaložených veøejných prostøedkù pro veøejné funkce krajiny je nedostateèná nebo zcela chybí. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) jsou od projekce po realizaci navržených opatøení v krajinì hrazeny ze státního rozpoètu. V souèasném spektru pøerozdìlování veøejných prostøedkù smìøujících do krajiny lze oznaèit KPÚ jako nejúèinnìjší nástroj systémovì pojaté ochrany a tvorby krajiny. Komplexní pozemkové úpravy jsou realizovány po jednotlivých katastrálních územích.rozsah realizace KPÚ limituje v posledních letech výše finanèních prostøedkù pøidìlených do pøíslušné kapitoly státního rozpoètu, ze které se KPÚ financují. Z klesajícího trendu lze odvodit, že doba potøebná pro pokrytí celé ÈR komplexními pozemkovými úpravami by se pohybovala ve staletích. Poznámka: 1 Pøitom krajina plní ve svém souhrnu øadu funkcí, které jsou ve veøejném zájmu. PROLAND - software pro zpracování pozemkových úprav Aplikace PROLAND poskytuje plnou podporu pro tvorbu vstupnìch n rok, vëetnï automatickèho p i azenì kûdu BPEJ, automatickèho p i azenì druhu a zp sobu vyuûitì pozemk odpovìdajìcì skuteënèmu stavu, ocenïnì parcel a porost atd. Aplikace vytv Ì bïûnè v stupy jako jsou n rokovè listy (pro zvolen list vlastnictvì, zvolenèho vlastnìka, vöechny listy vlastnictvì nebo pro vöechny vlastnìky), seznamy parcel (vëetnï seznamu eöen ch parcel s vïcn m b emenem, seznamu eöen ch parcel s jin m vïcn m pr vem a voliteln ch seznam ), abecednì rejst- Ìk vlastnìk, jin ch opr vnïn ch a jin ch povinn ch dotëen ch pozemkovou pravou, seznam list vlastnictvì dotëen ch pozemkovou pravou, p ehled budov na eöen ch parcel ch a formul n vrhu zmïn druh pozemk. DalöÌm v stupem je p ehled bonit vlastnick ch parcel zemïdïlskè p dy, kter je vyuûìv n pracovnìky pozemkov ch ad p i rebonitacìch. UûivatelÈ velmi oceúujì napojenì tïchto v stup na podrobnè informace o parcele, budovï Ëi listu vlastnictvì, kterè poskytuje modul MISYS-KATASTR stejnï jako propojenì v stup s grafickou Ë stì. NavÌc pomocì funkce prezentace dotaz je moûnè kombinovat r zn grafick zobrazenì. VstupnÌ n roky mohou b t doplnïny o grafickè p ehledy parcel. Tyto p ehledy by v ide lnìm p ÌpadÏ mïly zn - zorúovat tvar parcel konkrètnìho vlastnìka a jejich rozmìstïnì v r mci eöenèho zemì. Takov v stup ovöem u typick ch pozemkov ch prav vyûaduje form t tisku A1 nebo vïtöì, proto je jednoduööì vyhotovit vìce v tisk na bïûn ch kancel sk ch tisk rn ch form tu A4 nebo A3, kterè zahrnujì podrobnè snìmky mapy zn zorúujìcì jednotlivè parcely a jednu p ehledovou mapu, kterè zn - zorúuje rozmìstïnì parcel v eöenèm zemì. Aplikace PROLAND podporuje oba typy v stup. U podrobn ch snìmk uûivatel postupnï zobrazuje jednotlivè par- Ing. Michal VotoËek, Ph.D., GEPRO, spol. s r.o. SpoleËnost GEPRO spol. s r.o. jiû vìce neû 15 let p sobì v oblasti v voje softwaru pro geodèzii, projektov nì a geografickè informaënì systèmy. Geodeti ur- ËitÏ znajì a mnozì z nich i aktivnï vyuûìvajì grafick systèm KOKEä. UûivatelÈ z oblasti ve ejnè spr vy vëetnï pozemkov ch ad a mìstnì samospr vy Ëasto pouûìvajì geografick informaënì systèm MISYS, mezi jehoû silnè str nky pat Ì nap. efektivnì pr ce s daty katastru nemovitostì. UûivatelÈ, kte Ì se zab vajì zpracov nìm pozemkov ch prav (geodeti, projektanti, pracovnìci pozemkov ch ad a dalöì), majì k dispozici aplikaci PROLAND, kter zahrnuje i funkce systèm KOKEä a MISYS. UmoûÚuje eöit geodetickè lohy, editovat grafick data vëetnï vektor i rastr a z roveú pracovat s grafick mi i popisn mi daty katastru nemovitostì. NavÌc obsahuje sadu funkcì, kterè jsou urëeny p Ìmo pro automatizovanè zpracov nì pozemkov ch prav. Aplikace PROLAND je na softwarovèm trhu jiû nïkolik let a za tu dobu urazila po dn kus cesty, zkr tka vyzr la. Vych zì z hlavnìch produktov ch ad spoleënosti GEPRO, systèm KOKEä a MISYS. Uûivatel m jmenovan ch systèm proto bude uûivatelskè rozhranì aplikace PROLAND d vïrnï zn mè a prakticky rovnou mohou zaëìt s pracì. Ani uûivatelè, na jejichû poëìtaëìch se produkty firmy GEPRO nenach - zejì, se vöak novè aplikace ob vat nemusì. Jednoduch obsluha, ËeskÈ prost edì, propracovan uûivatelsk dokumentace a logickè pracovnì postupy jsou z kladnìmi atributy aplikace. UûivatelÈ mohou vyuûìvat pravidelnï po dan ökolenì a kvalifikovanou podporu bezplatnï poskytovanou po telefonu. VstupnÌ n roky cely; m ûe tak snadno vybrat vhodnou polohu snìmku. P ehledov mapa se generuje zcela automaticky. Samoz ejmostì je moûnost automaticky doplnit k v stup m dalöì daje, nap. rozpisku (razìtko). Aplikace PROLAND takè umoûúuje vypoëìtat vybranè statistickè daje o pozemkovè pravï. Aktualizace dat katastru nemovitostì K dalöìm p ednostem aplikace PRO- LAND pat Ì fakt, ûe software poëìt s pr bïûnou aktualizacì vstupnìch podklad (datab ze SPI KN i v kres ). P i aktualizaci vstupnìch n rok aplikace automaticky zobrazì zjiötïnè zmïny parcel (novè parcely, zruöenè parcely, zmïny v mïry, druhu pozemku a zp sobu vyuûitì, listu vlastnictvì nebo budovy na parcele) a vlastnìk (zmïny adresy, podìlu, pr vnìho vztahu, novì vlastnìci, b valì vlastnìci) a umoû- Úuje automaticky p epoëìtat celkovè vstupnì n roky, a to i pro vlastnìky, u kter ch doölo k rozdïlenì nebo vypo d nì spoluvlastnictvì. Projektov nì NedÌlnou souë stì aplikace PROLAND jsou funkce pro navrhov nì novèho rozmìstïnì pozemk. Za efektivnì metodu lze povaûovat postupnè dïlenì blok p dy, kterè jsou vymezeny mapou spoleën ch za ÌzenÌ. Bloky lze dïlit podle v mïry nebo ceny, u oddïlen ch ploch lze jemnï doladit v mïru nebo cenu v dech ËtvereËnÌch metr nebo korun dìlëìm posunem dïlicìho polygonu. P i projektov nì lze pochopitelnï vyuûìt i obecnè funkce systèmu KOKEä, nap. r znè konstrukënì lohy a editaënì funkce. Velmi uûiteën je takè oprava bod hranic navrûen ch parcel s pr bïûn m zobrazov nìm aktu lnì v mïry a ceny dotëen ch parcel vëetnï procentu lnìho uspokojenì n rok. K eöenì problematiky 3D lze vyuûìt moduly ATLAS DMT. DokonËenÌ Ël nku na str. 3 ob lky 15

18 »esk spoleënost krajinn ch inûen r Doc. Ing. Karel Vrána, CSc. pøedseda ÈSKI Èeská spoleènost krajinných inženýrù (ÈSKI) byla založena pøi Èeském svazu stavebních inženýrù jako neziskové odborné sdružení dne Cílem této organizace je sdružovat odborníky, kteøí se zabývají komplexními problémy krajiny, které je možno souhrnnì vyjádøit pojmem krajinné inženýrství. Krajinné inženýrství je interdisciplinární obor, vycházející z koncepèního pøístupu ke krajinì jako celku, zajiš ující soustavnou a ucelenou péèi o krajinu, o rozvoj krajinného celku v souladu s hospodáøskými, environmentálními, spoleèenskými a kulturními potøebami spoleènosti pøi respektování principu jeho trvale udržitelného užívání. Témìø vždy se v tomto smyslu uplatòuje vazba na hydrografickou sí (povodí), jako základní pøirozenou kostru krajinného celku. Z hlediska komplexních èinností je samozøejmostí zamìøení na øešení odtokových pomìrù v povodí, na návrhy komplexní protipovodòové ochrany v povodí apod., na vytváøení podmínek pro zajištìní ochrany vod, ochrany inundaèních území, výrazná je vazba na principy plánování v oblasti vod. Oblasti èinnosti krajinného inženýrství Ve smyslu vymezení oboru je zøejmý výkon projektové a inženýrské èinnosti, uplatnìní pøi výkonu správy povodí, správy vodních tokù, pøi zajiš ování krajinotvorných aktivit, zajiš ování realizace staveb krajinného inženýrství. Stavby krajinného inženýrství Zahrnují v uvedeném smyslu pøevážnì stavby vodních dìl definovaných zákonem è. 254/2001 Sb. o vodách (ve znìní pozdìjších pøedpisù). Stavby krajinného inženýrství byly také definovány v Doporuèeném standardu technickém Dokumentace staveb krajinného inženýrství, který v roce 2002 zpracovali èlenové ÈSKI. Za stavby krajinného inženýrství je tedy možno považovat následující stavby: Stavby na drobných vodních tocích n úèelové úpravy drobných vodních tokù, zejména v rámci protipovodòové ochrany, n revitalizaèní úpravy drobných vodních tokù, n hrazení bystøin. Malé vodní nádrže n malé vodní nádrže, vèetnì odbahòování rybníkù, n suché nádrže, n mokøady. Stavby protierozní ochrany n stavby proti úèinkùm vìtrné a vodní eroze Odvodòovací stavby n odvodòovací stavby - stavby pro využití stavebních pozemkù, n regulovatelné odvodòovací systémy, n lesotechnické meliorace. Závlahové stavby n závlahové stavby pro doplòkovou závlahu (zahrady, golf, sady) Biotechnická opatøení v krajinì n plošná opatøení pro stabilizaci území v extravilánu Úèelové stavby n úèelové komunikace (polní a lesní cesty vèetnì vegetaèních doprovodù) n speciální stavby (drobné stavby pro sport, turistiku a rekreaci) Stavby k nakládání s odpady Vznik Èeské spoleènosti krajinných inženýrù byl motivován nìkolika dùvody: n Ochrana a tvorba krajiny je složitý proces, zahrnující øadu oborù a øešení této problematiky vyžaduje komplexní pøístup øady odborníkù. Na základì regionálního posouzení a sladìní potøeb území je možno pøistupovat k návrhu a realizaci dílèích opatøení n V tomto duchu jsou v posledních 15 letech vychováváni na vysokých školách studenti. Na všech technických univerzitách se stavebním zamìøením i na zemìdìlských univerzitách byly otevøeny studijní obory krajinný inženýr. Cílem výchovy tìchto student je schopnost komunikace s obory, které se zabývají problematikou krajinného prostoru, a to jak z pohledu odbornosti, tak i z pohledu možnosti komunikace z hlediska terminologického n Výmìna zkušeností a poznatkù z øešení nových, døíve neøešených problémù mezi èleny spoleènosti, a to formou besed, semináøù, konferencí apod. n Sjednocení pøístupu k udìlování oprávnìní k projektování a realizaci všech opatøení v krajinì (vodohospodáøských, ekologických, technických, biologických a hospodáøských). Vodohospodáøské stavby jsou ošetøeny zákonem o autorizacích, pozemkové úpravy oprávnìním k provádìní této èinnosti, návrhy a realizace ÚSES autorizací v architektonické komoøe a obdobnì je tomu i u územního (èi krajinného) plánování. Øadou jednání na toto téma se však bìhem èasu prokázala nemožnost sjednocení tìchto èinností. Novela zákona è.360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektù a o výkonu povolání autorizovaných inženýrù a technikù èin- ných ve výstavbì (nové znìní zákona è. 224/2003 Sb.) zahrnuje èinnost krajinných inženýrù pod autorizaèní obory 5 odst. 3, písmeno c) stavby vodního hospodáøství a krajinného inženýrství a písmeno k) stavby pro plnìní funkce lesa. Cílem èinnosti ÈSKI je: n Motivovat dosažení odpovídající profesní úrovnì veškerých aktivit pøi zásazích v krajinì jako celku i pøi zásazích do jejích dílèích složek ve všech oblastech pøístupu ke krajinì n Spolupracovat se státní správou, samosprávou a širší odbornou veøejností pøi øešení konkrétních problémù z oblasti tvorby, plánování a ochrany krajiny. n Spolupracovat s institucemi zajiš ujícími péèi o vodní hospodáøství v krajinì, o krajinné segmenty, o ochranu krajiny n Definovat pozici krajinného inženýrství vùèi souvisejícím oborùm èinnosti (územní plánování, vodní hospodáøství, krajinotvorba) n Spolupracovat se státní správou a samosprávou v oblasti školství pøi formulování programù výuky v oborech krajinného inženýrství n Spolupracovat pøi pøípravì celistvé legislativy ochrany, tvorby a rozvoje krajiny, resp. jejích základních složek. n Motivovat celoživotní vzdìlávání, zvyšování odborné erudice èlenù sdružení, napomáhání k zjednodušení informaèních tokù n Poøádání profesních setkání, semináøù, konferencí, exkurzí a podpora publikaèní èinnosti v zájmu zvýšení profesní i obecné informovanosti o problematice oboru a jeho vazbách na obory související V rámci organizaèní struktury ÈSKI jsou 3 sekce, a to sekce stavby vodního hospodáøství a krajinného inženýrství (pøedsedkynì Ing. Benešová), sekce stavby pro plnìní funkce lesa (pøedseda Prof. Tlapák), sekce pozemkové úpravy a krajinné plánování (pøedseda prof. Toman). Pøedsedou ÈSKI je Doc. Vrána, místopøedsedou Ing. F. Kulhavý a Ing. Køovák. ÈSKI má celkem 76 èlenù. Od roku1999 poøádá ÈSKI každoroènì odbornou konferenci, jejíž zamìøení se vždy pøizpùsobuje aktuálním problémùm oboru. V loòském roce pøipravila ÈSKI kromì této konference i nìkolik odborných semináøù (Návrhové prùtoky a objemy povodòových vln na malých povodích, Inženýrské stavby lesnické, Krajinný ráz v praxi), pro letošní rok je pøipravena celá øada takových semináøù (Vybrané otázky MVN, Revitalizace tokù, Erozní a transportní procesy a pozemkové úpravy, Management udržitelného rozvoje krajiny, Využití GIS pro øešení vybraných úloh VH krajiny). 16

19 Historick v voj pozemkov ch prav v Ëesk ch zemìch Prof. Ing. František Toman, CSc., Brno PozemkovÈ pravy Pøijmìte moje pozvání na cestu proti èasu. A jsme jakkoli zaujati dneškem, a jakkoli jsme myšlenkami, city i èiny zakotveni v pøítomnosti, nic to nemìní na faktu, že tvoøíme pospolitost s našimi dìdy a pradìdy. Jedna zemì a jedno dìdictví nás pojí s lidmi dávno zemøelými. Neseme si zkušenosti pøedchozích pokolení. A aniž si to uvìdomujeme, jsme si blízko s lidmi, které jsme nikdy nepoznali. Vìnujme se však tématu našeho semináøe. Pozemkové úpravy v každé zemi a v každé dobì vždy byly odrazem politických, hospodáøských, ekonomických a právních pomìrù v dotyèné zemi. Jsou nástrojem praktického uskuteèòování zemìdìlské politiky vládnoucích vrstev. V každém období byly a jsou jiné dùvody pro úpravu pozemkové držby a spolu s tím i jiné dùsledky a zpùsoby provádìní pozemkových úprav. První historické zmínky o takovéto èinnosti najdeme již v historické literatuøe o starovìkém Babylonu a Egyptì. První písemné právní a technické údaje o rozsáhlém a technicky jednotném uspoøádání zemìdìlských pozemkù však známe až ze starovìkého Øíma. Období feudalismu Poèátek pozemkových úprav u nás mùžeme spatøovat již v plánovitì zakládaných zemìdìlských sídlištích pøi osidlování a kolonizaci od poèátku vzniku našeho státu. Až do 12. století probíhala u nás tzv. vnitøní kolonizace, která se dìla na úkor vnitrozemských lesù a pastvin. S rùstem domácí populace i zájmù feudálù však dosud existující pùdní fond již nestaèil. Vzniká potøeba jeho rozšíøení, ale domácí pracovní síly poddaných již nestaèily. Feudálové, kteøí pùdu vlastnili, mohli pokraèovat v jejím rozšiøování jen s využitím cizí pracovní síly. Hlavnì v období tzv. velké kolonizace ( století) pøicházejí nìmeètí a holandští kolonisté. Zakládání nových vesnic a organizace k nim patøícího pùdního fondu byla svìøena tzv. lokátorovi. Vìtšinou to byla osoba, která pøi svém povolání pøicházela do styku s mìøickými pracemi. Jeho úkolem bylo urèení místa a zpùsobu zastavìní vsi, vymìøení a rozvržení pùdního fondu na jednotlivé lány, urèení hranic mýcení lesa, rozmístìní pùdy orné, pastvin, zahrad a zpøístupnìní pozemkù sítí cest, vytyèení odvodòovací sítì pøíkopù apod. Noví kolonisté zavádìjí užívání pluhu a proto vzniká i nový protáhlý tvar pozemkù. Poèátkem 15. století je velká kolonizace v podstatì skonèena. Hodnotíme-li tehdejší organizaci pùdního fondu, øešení cestní sítì, tvarù pozemkù, vodohospodáøských opatøení, delimitaci kultur, okamžité vytyèování a realizaèní práce, docházíme k závìru, že tyto úpravy byly nejdùležitìjší etapou vývoje pozemkových úprav v èasovém rozpìtí od 12. do 19.století. V 18. století, po konfliktech mezi feudály a pùvodními nezakoupenými zemìdìlci, povìøuje roku 1775 Marie Terezie F.A.Raaba provedením jeho návrhu abolièní soustavy na území Èech a Moravy. Podstatou tohoto návrhu bylo rozdìlení pùdy velkostatkù, prodání hospodáøských budov a dobytka poddaným. Poddaný se stával dìdièným nájemcem, pùvodní majitel dostával od nájemce stálý roèní plat buï v penìzích nebo v obilí. Tato reforma byla provedena na panstvích komorních (státních), na panstvích královských mìst,církevních a jezuitských. Raabizace probíhala od r.1775 do r.1785, kdy byla císaøem Josefem II. zastavena. Byla provedena na 148 panstvích v Èechách a 69 na Moravì. Rozdìlením dvorù velkostatkù vzniklo v Èechách 128 nových vesnic a na Moravì asi 117 vesnic. Raabizaèní práce byly øízeny ústøedními orgány na základì právních, hospodáøských a technických instrukcí a návodù, vyškoleným odborným personálem, který byl vybaven mìøickými pøístroji. Výsledné realizované pozemkové úpravy byly zobrazeny v raabizaèních mapách a byly založeny písemné operáty tzv.geometrické tabely, což jsou první pozemkové knihy. V Rakousku byla dvì opatøení, která pøímo zasáhla koøeny selského stavu a upravila jeho pomìr k pùdì a lidské spoleènosti a to nejen po stránce vlastnické, nýbrž i sociální. Byl to patent Josefa II. z o zrušení nevolnictví a Patent ze a o zrušení svazku poddanského a robot a služeb pro vrchnost. Na základì patentù byl sedlák sice osvobozen a stal se vlastníkem pùdy, nebylo však nic podniknuto aby plnì, svobodnì a nezávisle zvládnul zdìdìný majetek jako výrobní základnu po stránce technické a ekonomické. Náhlé uvolnìní pùdy mìlo neblahé následky, pùda se stala zbožím a vítaným obchodním artiklem a to zvláštì tìch, kteøí nemìli žádný vztah k zemìdìlství. Bylo podporováno rozbíjení statkù a pùda se stala pøedmìtem nekalé spekulace. Období kapitalismu Kapitalismus v zemìdìlství je charakterizován tím, že znaèná èást pùdy je soustøedìna v rukou velkostatkáøù, kteøí se snaží zvìtšovat výmìru statkù i jednotlivých pozemkù. Od roku 1848 však byly pùvodní lány stále èastìji rozdìlovány pøi dìdictví, kdy èasto byly rozdìlovány jednotlivé pozemky. K dalšímu dìlení a roztøíštìní pozemkù dochází pøi odprodávání jednotlivých pozemkù nebo jejich èástí pro jejich zadluženost, vìnem pøi sòatcích, pøi stanovování výmìnku apod. Nemalý podíl na tøíštìní mìla i výstavba technických dìl, zvláštì železnice, silnic, regulace tokù apod. Tak se za nìkolik generací zmìnil k nepoznání vzhled katastru. Neupravenost pozemkové držby je charakterizována zejména tìmito znaky: a/ rozptýlenost a rozdrobenost pozemkù Má mnoho pøíèin a vznikla jako dùsledek pùvodního osidlování krajiny již pøed mnoha staletími. V Èeských zemích bylo v roce 1849 pøibližnì 18 milionù parcel. Podle toho hospodaøil v té dobì zemìdìlec v prùmìru na 29 pozemcích a to nejen v rùzných polních tratích ale nìkdy i rùzných katastrech. b/ nevhodný tvar pozemkù Vznik tìchto pozemkù (zejména úzkých a dlouhých) je opìt velmi starého data a souvisí se zavedením pluhu do zemìdìlství. Další zhoršování pak vyplývalo z následného dìlení protáhlých pozemkù. U øemenových pozemkù nebyly zvláštností pozemky šíøky nìkolika metrù a délky nìkolika kilometrù. c/ nepøístupnost pozemkù Na takové pozemky byl možný pøíjezd jen pøes sousední pozemky. Vznikla tzv. vázanost obùrová, tj. vázanost v osevním postupu, aby projíždìním po sousedních pozemcích nevznikaly škody na úrodì. d/ nepravidelné tvary katastrálních hranic Tvoøení hranic areálù zemìdìlských obcí spadá rovnìž do dávné doby. První úøední stanovení tìchto hranic bylo provedeno na základì patentu Josefa II, o zavedení pozemkového katastru v roce Tyto hranice vykazují menší èi vìtší výstupky èi záøezy. Katastrální hranice jako správní hranice obcí jsou v platnosti dodnes. Plošné výmìry pozemkù zapsaných v josefském katastru nemohly vyhovìt rostoucím požadavkùm na pøesnost v souvislosti s intensivnìjším obdìláváním pùdy, s rùstem její ceny, s upøesòováním jejího výnosu a tedy i s požadavkem spravedlivého daòového výmìru. Patentem z r.1817 byl dán podklad pro založení tzv. 17

20 stabilního katastru, který se skládal z mìøického a písemného operátu. Zapoèalo se s pomìrnì pøesným zamìøováním a mapováním celého území našich zemí v mìøítku l : 2880 a toto mapové dílo bylo s pøestávkami ukonèeno r Lze øíci, že v druhé polovinì 19 století za vlády Františka Josefa, zažil svùj zlatý vìk také èeský národ. Byly položeny základy jeho technického a hospodáøského rozvoje. Èeská kultura zejména hudební a výtvarná, zaznamenala první mezinárodní úspìchy. Ve školství i vìdì se prosadila èeština jako plnoprávný jazyk. Øadový obèan požíval tehdy tolika politických, lidských a obèanských práv jako nikdy pøedtím a s výjimkou dvaceti let první republiky, ani dlouho potom. Toto období se projevilo i v oboru pozemkových úprav, které zaznamenaly první dílèí úspìchy nejen v pøijetí legislativních norem, ale i v realizaci scelování pozemkù. V roce 1849 se první rakouský hospodáøský kongres, zásluhou Vlastenecké spoleènosti, usnáší na tom, aby rozvoj zemìdìlství byl øešen scelováním pozemkù. V roce 1855 byl vypracován návrh 1. scelovacího zákona, který však nebyl realizován. Protože se potøeba scelování pozemkù ukazovala stále naléhavìjší, docházelo ke scelovacím akcím dobrovolným. Prvním prùkopníkem u nás a velkým propagátorem scelování byl starosta obce Záhlinice na Hané a øíšský poslanec František Skopalík, který ve své obci provedl v letech první scelování. Úspìch scelování byl tak podnìtem pro dobrovolné scelování v dalších 31 obcích na Moravì. Teprve v roce 1868 byl vydán øíšský arondaèní zákon, který umožòoval dobrovolné smìny pozemkù. Pøes èásteèné úspìchy, zejména na Moravì, bylo stále jasnìjší, že dobrovolné scelování není správným øešením, a že je nutné vydat zákon s použitím principu majority. Proto po získání zkušeností ze scelovacích prací poøádaných v nìmeckých zemích již delší dobu, vydává parlament ve Vídni po nìkolikerém pøepracování v roce 1883 øíšský rámcový zákon o scelování hospodáøských pozemkù. Uvádí úèel a zásady komasací, organizaci scelovacích úøadù, scelovací øízení a zpùsob hrazení nákladù. V dùsledku rùzné politické situace v èeských zemích se vyvíjely rozdílnì i pozemkové úpravy a scelování. V roce 1884 byl pøijat zemský zákon pro Moravu a v roce 1887 pro Slezsko. V roce 1888 je zøízena v Brnì Zemská komise pro agrární operace, která øídila scelovací práce na Moravì. Na Moravì a ve Slezsku bylo od roku 1890 do roku 1940 provedeno scelení pozemkù na území 323 obcí. V Èechách byla situace zcela odlišná. Na Èechy se øíšský zákon nevztahoval, nebo èeský zemský snìm nepøijal z kompetenèních dùvodù vládní pøedlohu zemského zákona a jeho pøijetí se nepodaøilo prosadit ani v roce Dùsledkem bylo, že až do roku 1940 se nemohlo v Èechách provádìt scelování na základì právních norem, ale jen na základì dobrovolnosti a za 100 % souhlasu všech úèastníkù. Proto se od roku 1890 do roku 1940 podaøilo na území Èech provést scelovací práce jen na území dvou obcí.teprve v roce 1940 byla okamžitì rozšíøena pùsobnost moravských zemských scelovacích zákonù i na Èechy. S pozemkovými úpravami úzce souvisejí pozemkové reformy a pøídìlová øízení, od nichž mnoho vlastníkù odvozuje pùvod svých nemovitostí. První pozemková reforma se v naší zemi uskuteènila vydáním: a/ Zákona záborového è.215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku, b/ Zákona pøídìlového è. 81/1920 Sb., o pøídìlu zabrané pùdy a o úpravì právních pomìrù k ní, c/ Zákona náhradového è. 329/1920 Sb., o pøevzetí a náhradì za zabraný majetek pozemkový. Revize první pozemkové reformy byla provedena zákonem è.142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy a jeho novelizací, zákonem è. 44/48 Sb. Nová pozemková reforma byla provedena zákonem è.46/48 Sb., o nové pozemkové reformì, Na zákon navazovaly pøedpisy vytváøející podmínky pro kolektivizaci zemìdìlství. Po druhé svìtové válce se stále více ukazovalo, že dosavadní scelovací pøedpisy nevyhovují novým pomìrùm. Proto byly zahájeny práce na pøípravì nového scelovacího zákona, ve kterém by byly uplatnìny všechny poznatky a požadavky pro vybudování moderního zemìdìlství založeného na soukromovlastnických vztazích. Do popøedí stále více vystupuje politické øešení zemìdìlské problematiky. Po pøijetí zákona è. 142/1947 Sb., je pøijat zákon o nové pozemkové reformì è.46/ 1948 Sb., a teprve potom je schválen další zákon è. 47/1948 Sb. o nìkterých technickohospodáøských úpravách pozemkù (zákon scelovací), který obsahoval jednotné právní normy pro celou republiku. Technicko-hospodáøské úpravy pozemkù (THÚP) však mohly stále ještì podstatnou mìrou ovlivnit pozitivnì vývoj našeho zemìdìlství k moderním formám hospodaøení a již soukromým, nebo družstevním. V roce 1949 byl pøijat zákon è.69/ 1949 Sb. O jednotných zemìdìlských družstvech, který dal pozemkovým úpravám zcela nový politický smìr - co nejrychleji zavést tzv. socialistickou zemìdìlskou velkovýrobu. 18 Pozemkové úprav v období socializace vesnice V období socializace zemìdìlství prodìlávaly pozemkové úpravy tøi hlavní etapy vývoje v souladu s postupem socializace výrobních vztahù v zemìdìlství. První etapa spadá do období let , kdy vznikala JZD, avšak jejich èlenská a pùdní základna nebyla ještì ustálená a èasto se mìnila. Úpravy provádìné v této dobì se ještì øídily scelovacím zákonem è. 47/1948 Sb. Aby však byl zvýraznìn pøesun dùrazu z otázek technických a organizaèních na otázky a problémy politicko-hospodáøské, jsou projekty pøejmenovány na Hospodáøsko-technické úpravy pozemkù (projekty HTÚP). Jednoduchý projekt HTÚP (JHTÚP) øešil jednoduchými zpùsoby scelení roztøíštìných pozemkù zemìdìlcù tvoøících družstvo do pùdních celkù v rámci stávající sítì polních cest, vodohospodáøských zaøízení a trvalých hranic jiných kultur. V roce 1955 byl scelovací zákon nahrazen vládním naøízením è. 47/1955 Sb. O opatøení v oboru hospodáøsko-technických úprav pozemkù a poté i provádìcí vyhláškou è. 27 z roku Na tuto vyhlášku navazovala jednotná metodika pro zpracování projektù JHTÚP, která byla vydaná v roce Do roku 1960 byla socializace vesnice v podstatì dokonèena. Druhá etapa socialistických pozemkových úprav probíhala od roku 1960 do roku Je to etapa, kdy družstva jsou organizaènì a hospodáøsky stabilizována. Dochází k prvnímu sluèování malých družstev ve vìtší celky s výmìrou do l000 ha. Pro tato JZD se zaèínají zpracovávat projekty vyšší úrovnì. V roce 1962 byla proto vydána metodika pro zpracování tzv. Souhrnných projektù HTÚP a k jejich provádìní byly postupnì vydány návody ve formì Pøíruèek pozemkových úprav díl I.-IV. Souhrnný projekt HTÚP (SHTÚP) uplatòovaný v tomto období øešil další scelování pozemkù do vìtších celkù, ale souèasnì obsahoval i návrhy na reorganizaci sítì spoleèných zaøízení, na nové uspoøádání dopravních, vodohospodáøských, rekultivaèních èi pùdo-ochranných opatøení. Cílem bylo maximální využití pùdního fondu pro zemìdìlskou výrobu. Hodnota projektù se posuzovala napø. prùmìrnou velikostí pozemkù, procentem zornìní atd. V prùbìhu této etapy byl v pøevážné míøe vytvoøen obraz krajiny,který existuje v souèasné dobì. Konec této etapy pøedznamenalo plánování další intenzifikace zemìdìlské výroby. V letech byly zpracovány Okresní studie rozvoje koncentrace a specializace zemìdìlské výroby v kooperaèních seskupeních. Práce na projektech SHTÚP byly proto v roce 1973 zastaveny a projekèní kapacita byla za-

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

HUDLICE ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH PRO 2. OPAKOVANÉ VEØEJNÉ PROJEDNÁNÍ ODÙVODNÌNÍ TEXTOVÁ ÈÁST PØÍLOHA È.3

HUDLICE ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH PRO 2. OPAKOVANÉ VEØEJNÉ PROJEDNÁNÍ ODÙVODNÌNÍ TEXTOVÁ ÈÁST PØÍLOHA È.3 HUDLICE ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH PRO 2. OPAKOVANÉ VEØEJNÉ PROJEDNÁNÍ ODÙVODNÌNÍ TEXTOVÁ ÈÁST PØÍLOHA È.3 Návrhy rozhodnutí o námitkách uplatnìných pøi øízení o územním plánu - 52 stavebního zákona Zpracovatel:Ing.

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí

È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac. ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. MHMP-O37895/2005/0ZPNI/EIA/126-2Nac Vyøizuje/linka Ing. Vaculová/4322 Datum 4.4. 2005 ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1

Zámìr: Rekonstrukce objektu na hotel, Senovážná 4/1254, Praha 1 PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDf Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-381315/2007/00PNI/EIA/473-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 14.02.2008 ZÁVÌR ZJIŠ OV ACíHO

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky

ZÁVÌR ZJIŠ OV AcíHO ØíZENí. Zámìr: Office Centrum Triangl, ul. Jeremiášova, Praha 13, k. ú. Stodùlky PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis ln. SZn. S-M H M P-548552/2007/00 P NI/EIA/505-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 26.05.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH Èíslo objednávky (Vaše èíslo jednací) Øádné Opravné 1 1.1 Pøedmìt veøejné zakázky 1.2 Zadávací øízení 1.3 1.5 1.6 2 2.1 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Více

David Matoušek UDÌLEJTE SI Z PC generátor, èítaè, pøevodník, programátor Praha 2001 PODÌKOVÁNÍ Chtìl bych podìkovat panu Liboru Kubicovi z nakladatelství BEN technická literatura za cenné pøipomínky pøi

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic 14200 PRAHA - LIBUŠ INFORMACE Q ZÁMÌRU DLE ZÁKONA È. 100/2001 Sb. NÁZEV ZÁMÌRU: Nekryté víceúèelové sportovištì Kokotská, parc.è. 557/1, k.ú. Libuš.

Více

VŠEOBECNÉ VÝSTAVNÍ A PRODEJNÍ PODMÍNKY VÝSTAVIŠTÌ FLORA OLOMOUC, a.s.

VŠEOBECNÉ VÝSTAVNÍ A PRODEJNÍ PODMÍNKY VÝSTAVIŠTÌ FLORA OLOMOUC, a.s. VŠEOBECNÉ VÝSTAVNÍ A PRODEJNÍ PODMÍNKY VÝSTAVIŠTÌ FLORA OLOMOUC, a.s. 1. Poøadatel akce: Výstavištì Flora Olomouc, a.s., Wolkerova 17, 771 11 Olomouc telefon: 585 726 111, fax: 585 413 370, e-mail: info@flora-ol.cz

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI 21. 2. HRADEC KRÁLOVÉ 28. 2. OSTRAVA 12. 3. BRNO 19. 3. PRAHA PØEDEVŠÍM

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY GRAFICKÁ ZNAÈKA /LOGO/ ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY ZÁKLADNÍ MANUÁL ZPRACOVATEL: CHRÁNÌNÁ GRAFICKÁ DÍLNA SLUNEÈNICE OBSAH 1....... 2....... 3....... 4-5..... 6....... 7....... 8....... OBECNÉ POKYNY ZÁKLADNÍ

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

Název: Bytové a administrativní centrum na námìstí W. Churchilla, Praha 2

Název: Bytové a administrativní centrum na námìstí W. Churchilla, Praha 2 HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNíHO PROSTØEDí Váš dopis zn. È.j. M HM P-O89726/2004/0ZPNI/EIN1 02-2/Žá Vyøizuje/ linka Ing. lákavá/4425 Datum 30.8.2004 podle 7 zákona è. 100/2001

Více

u STA V STA TU A PRA V A

u STA V STA TU A PRA V A ......... u STA V STA TU A PRA V A AKAD EMIE VÌD ÈESKÉ REPUBLIKY I v. v. i. Národní 18, 11600 Praha 1 Tel. ústø. 221990711,sekr.224933494.jax224933056 E-mail: ilaw@ilaw.cas.cz Praha, 20. bøezna 2007 Èj.

Více

CZ.1.07/2.2.00/07.0264. Prùvodce

CZ.1.07/2.2.00/07.0264. Prùvodce CZ.1.07/2.2.00/07.0264 Prùvodce odbornou studentskou praxí pro studenty fakulty managementu v otázkách a odpovìdích Proè bych mìl absolvovat studentskou odbornou praxi? Studentská odborná praxe je zaøazena

Více

Zámìr: Rekonstrukce a dostavba Køemencova 18, è.p. 164/11, Praha 1, k.ú. Nové Mìsto

Zámìr: Rekonstrukce a dostavba Køemencova 18, è.p. 164/11, Praha 1, k.ú. Nové Mìsto pro HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-34921 O/2007/00PNI/EIA/456-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 07.11.2007 podle 7 zákona

Více

Kritéria ovìøitelnosti bodovì ohodnocených výsledkù

Kritéria ovìøitelnosti bodovì ohodnocených výsledkù Kritéria ovìøitelnosti bodovì ohodnocených výsledkù Druh Pravdivost podle 12 odst. 1 zákona z hlediska každého urèujícího pro jednotlivé druhy výsledkù u v e d e n o n í ž e p r o j e d n o t l i v é d

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín INFORMACE URÈENÁ VEØEJNOSTI Krajský úøad Moravskoslezského kraje odbor životního prostøedí a zemìdìlství oddìlení ochrany ovzduší, EIA a IPPC EXPLOSIA a.s. - odbytový

Více

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO

Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO Ú Z E M N Í P L Á N O B C E O B R A T A Ň Z M Ě N A Č. 1 N Á V R H POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PACOV ODBOR VÝSTAVBY ZPRACOVATEL: ING.ARCH. IVAN PLICKA IVAN PLICKA STUDIO ČERVENEC 2007 AUTORISACE Pořizovatel:

Více

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBECBĚ LEČ Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 Pasport a projekt dopravního znaèení obec Bìleè 1. ÚVOD K PASPORTU A

Více

Zámìr: Bytový dùm, ul. Bìlohorská, Praha 6, k.ú. Bøevnov

Zámìr: Bytový dùm, ul. Bìlohorská, Praha 6, k.ú. Bøevnov PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-331865/2007/00PNI/EIA/446-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 03.12.2007 podle 7 zákona è.

Více

8. Prodej objektu è. 54 v areálu bývalých velkých kasáren

8. Prodej objektu è. 54 v areálu bývalých velkých kasáren 0 Rada mìsta na své schùzi dne 11.6.2013 pøijala usnesení è. ve znìní: Rada mìsta doporuèuje zastupitelstvu mìsta deklarovat zámìr prodeje všech doposud neprodaných pozemkù - zahrádek v lokalitì Mutìnka

Více

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007

Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 / TI STROJíRENSKÝ ZKUŠEBNí ÚSTAV, s. p. TI - technická inspekce, akreditovaný inspekèní orgán è. 48 Hudcova 56b, 621 Brno Èj.: 2939/5/324/6.3/2 list è. ze6 INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 Výrobek: Elektrický

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

D. Kováè, I. Kováèová, J. Kaòuch EMC Z HLEDISKA TEORIE A APLIKACE Praha 2006 Cílem publikace je seznámit ètenáøe se základními pojmy, legislativními a technickými požadavky kladenými na elektrotechnické

Více

Prodejna potravin, Tupolevova ul., Praha 18, k.ú. Letòany

Prodejna potravin, Tupolevova ul., Praha 18, k.ú. Letòany HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØED( Váš dopis zn. È.j. MHM P-O24686/2005/0ZPNI/EIA/122-2/Be Vyøizuje/ linka Datum Ing. Beranová/4443 18.5.2005 podle 7 zákona è.

Více

Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad

Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK V Praze dne 25. øíjna 1999 Èástka 10 Roèník 1999 Cena Kè 21 ODDÍL STÁTNÍ SPRÁVY O B S A H: A. Normativní èást 81. Jednotné

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

0.1. Titul. Grafický manuál firmy Y E L L O W P I G

0.1. Titul. Grafický manuál firmy Y E L L O W P I G 0.1. Titul 1 Grafický manuál firmy Y E L L O W P I G 0.2. Tiráž a obsah 2 Grafický manuál firmy Yellowpig Autor manuálu: Martin Brauner Autor názvu: Kamil Hájek Martin Brauner 2005 Obsah 0.1. Titul 0.2.

Více

Zámìr: Dùm pro seniory, ul. Nad Kavalírkou, Praha 5, k.ú. Košíøe

Zámìr: Dùm pro seniory, ul. Nad Kavalírkou, Praha 5, k.ú. Košíøe PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDi Váš dopis zn SZn. S-MH MP-467027 /2007 /OOPNI/EIA/496-2/Pac Vyøizuje/linka Mgr. Pacner/4322 Datum 12.02.2008 podle 7 zákona

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00578291 Název: Obec Èervená Tøemešná A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY

ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY poøádá pod záštitou Èeské neurochirurgické spoleènosti, Èeské lékaøské komory a ve spolupráci s Univerzitním centrem chirurgické anatomie kurz ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY Místo konání: Anatomický

Více

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN V rámci pøípravy projektu byla provedena analýza budov rozsáhlého areálu chemického závodu a na základì výbìrových kritérií vyhodnoceno 5 objektù jako nejvhodnìjší

Více

K O N T A K T : Smart Technologies, s.r.o. ul.28. øíjna 70 301 00 Plzeò Èeská Republika

K O N T A K T : Smart Technologies, s.r.o. ul.28. øíjna 70 301 00 Plzeò Èeská Republika K O N T A K T : Smart Technologies, s.r.o. ul.28. øíjna 70 301 00 Plzeò Èeská Republika Tel: +420 378 019 601 e-mail: info@smart-tech.cz web: www.smart-tech.cz DESIGN Design Jednání s klientem a pochopení

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù 7. Základní parametry a rozmìrové požadavky na pohyb a orientaci v prostoru Základním problémem pohybu jakkoliv handicapovaného v daném prostøedí je potøeba prostoru a možnosti dobré orientace v nìm. Filipiová,

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu

ROLETY VOLEJTE ZDARMA. www.minirol.eu ROLETY VOLEJTE ZDARMA 800 400 115 www.minirol.eu www.minirol.eu Popruhem, šòùrou nebo klikou Ka dá variata má své specifické výhody. Popruh se mnohem lépe dr í v ruce, ale musí být vyveden z boxu pøímo.

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. se žádostí o zápis vzoru do rejsøíku PVZ. Název prùmyslového vzoru

Úøad prùmyslového vlastnictví. se žádostí o zápis vzoru do rejsøíku PVZ. Název prùmyslového vzoru Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 Telefon: (02) 24 31 15 55, 20 38 31 11 Fax: (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA PRÙMYSLOVÉHO VZORU se žádostí o zápis vzoru do rejsøíku è. jednací,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM

generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM SLOVO ÚVODEM Dobrý den, držíte v rukou produktový katalog Agentského obchodního klientského místa ÈSOB Pojišśovny (AOKM). Tento katalog

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA 19. 1. PLZEÒ 20. 1. ÈESKÉ BUDÌJOVICE 21. 1. PRAHA 22. 1. LIBEREC 26. 1. BRNO 27. 1. ZLÍN 28. 1.

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBEC Vypracoval:MichalŠ ustek Datum:ř íjen2012 Pasport a projekt dopravního znaèení - obec Borová 1. ÚVOD K PASPORTU A PROJEKTU

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Jan Hájek 2 ÈASOVAÈ 555 PRAKTICKÁ ZAPOJENÍ SE DVÌMA ÈASOVAÈI Praha 1998, AA Praha a BEN - technická literatura Jan Hájek 2 ÈASOVAÈ 555 Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli

Více

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè 14. Praktická èást 14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè bjekt se nachází na samém okraji mìsta Tøebíè, v tìsném sousedství mìstské polikliniky a jednou z èástí nemocnice. S objektem sousedí

Více

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA Mikroregion Konstantinolázeòsko BEZDRUŽICE - dobrovolný svazek obcí - vznikl v roce 2000 - nyní jej tvoøí

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 2014 Výronízprávaoinnosti Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 1. Základní údaje: Právní forma Statutární zástupce Sídlo obèanské sdružení

Více

PODROBNÝ OBSAH 1 PØENOSOVÉ VLASTNOSTI PASIVNÍCH LINEÁRNÍCH KOMPLEXNÍCH JEDNOBRANÙ A DVOJBRANÙ... 9 1.1 Úvod... 10 1.2 Èasové charakteristiky obvodu pøechodné dìje... 10 1.3 Pøechodné charakteristiky obvodù

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin 21. 12. 2014 Cílem VaV projektu LF13030 - Optimalizace výkonnosti pracovních týmù s využitím SW nástrojù pro analýzu sociálních a profesních vztahù v podnikových sítích (2013-2015, MSM/LF) - zkrácenì TeamNET

Více

VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK,

VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, dáno ve Vídni dne 12. èervna 1973 a doplnìno dne 1. øíjna 1985 Smluvní strany, majíce na zøeteli èlánek 19 Paøížské úmluvy

Více

STAVBA ROKU 2015 V PARDUBICKÉM KRAJI

STAVBA ROKU 2015 V PARDUBICKÉM KRAJI Pardubický kraj ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR vypisuje 7. ročník veřejné neanonymní soutěže STAVBA ROKU

Více

2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009

2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 Královské město Litoměřice 2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 1.4. Základní vymezení pojmù Zadavatelé slu by platí, zøizují, zadávají, organizují a dìlají

Více

Struèný návod pro realizaci zahradního jezírka.

Struèný návod pro realizaci zahradního jezírka. Struèný návod pro realizaci zahradního jezírka. 1. Volba typu jezírka. Pokud se rozhednete pro stavbu zahradního jezírka èi rybníèku, je nutné si stanovit a definovat co od tohoto díla oèekáváte. Lze uvazovat

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek

Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek 1 Rozdílová dokumentace STEREO 16 dodatek Vážení uživatelé, vzhledem k tomu, že po vydání rozdílové dokumentace k verzi 16 programu STEREO došlo k zapracování dalších novinek a nìkolika dílèím zmìnám,

Více

VYHLÁŠKA È..~..~./99 Mìstského úøadu Karolinka. závazných èástech zmìny ì. 3 územního plánu

VYHLÁŠKA È..~..~./99 Mìstského úøadu Karolinka. závazných èástech zmìny ì. 3 územního plánu -~~ VYHLÁŠKA È..~..~./99 Mìstského úøadu Karolinka o závazných èástech zmìny ì. 3 územního plánu sídelního útvaru Karolinka. aktualizace Mìstská rada Karolinka rozhodla vydat dne.~!.~~.!. 1999 podle 45

Více

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY Odbor územního plání, MěÚ Černošice vedoucí: Ing. Helena Ušiaková referent: Ing. arch. Kristýna Jirsová ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

ZVÝRAZNÌNÉ DOPRAVNÍ ZNAÈKY S LED SVÌTELNÝMI ZDROJI D-180BL2 DYNASIG

ZVÝRAZNÌNÉ DOPRAVNÍ ZNAÈKY S LED SVÌTELNÝMI ZDROJI D-180BL2 DYNASIG ÁVOD K OBSUZE A ÚDRŽBÌ ZVÝRAZÌÉ DOPRAVÍ ZAÈKY S ED SVÌTEÝMI ZDROJI D-180B DYASIG Dopravní návìstidla se zabudovaným kmitaèem se používají pro zvýraznìní dopravních zneèek pøi pøechodných dopravních opatøeních,nebo

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Název: Støedisko obchodu a služeb Hostivaø, Praha 15

Název: Støedisko obchodu a služeb Hostivaø, Praha 15 HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNiHO MÌSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNiHO PROSTØEDí Váš dopis zn Èj MHMP-133627/2004/0lPNI/EIN109-2Nac Vyøizuje/ linka Datum Ing Vaculová/ 4322 6 1 2005 podle 7 zákona è 100/2001

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky doporučení JÁ AFFILIATE PARTNER KAMARÁD ZÁKAZNÍK I. Všeobecná ustanovení Vyplnìním registraèního formuláøe a souhlasem s Obchodními podmínkami, souhlasí registrující se uživatel

Více

GRAFICKÝ MANUÁL K IDENTITÌ PROJEKTU SOCIÁLNÍ FIRMA SLUNEÈNICE

GRAFICKÝ MANUÁL K IDENTITÌ PROJEKTU SOCIÁLNÍ FIRMA SLUNEÈNICE A TTM RZPTM KÉ RPBKY GRAKÝ K DTTÌ PRJKT R R GD ZPRAVAA HRÌ GRAK DA 2007, mail: grafika.slunecnice@karneval.cz DPRVDÝ KMTØ Projekt ociální firma luneènice je složitì strukturovaný a nebylo jednoduché vymyslet

Více

PØÍLOHA za období : 12/2014

PØÍLOHA za období : 12/2014 Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h16m 0s Strana: 1 PØÍLOHA za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace (v Kè, s

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 00303313 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ruda nad Moravou

Více

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby

SEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù

Více