! "#" $%%& ' ( )#*+,-.! ",

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "! "#" $%%& ' ( )#*+,-.! ","

Transkript

1

2 ! "#" $%%& ' ( )#*+,-.! ",./"0.'.' 1203! ",

3 Vážení kolegové, milí žáci, dostává se vám do rukou zpvník, ve kterém najdete lidové písn z našeho regionu a to od Valašských Píkaz, pes Študlov, Stelnou, Valašskou Senici až po Seninku a Valašskou Polanku. Tento zpvník vznikl v rámci projektu Spolená cesta, jehož cílem bylo piblížit žákm našich škol regionální uivo v pedmtech hudební výchova, eský jazyk, djepis, pírodopis a zempis. Lidová píse a její sbratelé Lidová píse byla po staletí souástí každodenního života venkovského lidu. Zpívalo se tém pi všech píležitostech - pi práci na poli, na pastv, pi pravidelných obadech jako byly napíklad fašanky, velikonoce, vánoce. Dlouhým a díve komplikovaným obadem byla svatba pi které zaznlo mnoho písní. Zpv nemohl chybt ani pi taneních zábavách, kdy se také asto ozývaly písn žertovné. V dobách, kdy lidová píse ješt žila mezi prostým lidem, zaali ji sbírat národní buditelé, kteí nám svými sbírkami zanechali skutené poklady. V echách to byli nap. básník a spisovatel K.J. Erben ( ) a po nm malí Ludvík Kuba. Na Morav byl prvním významným sbratelem knz František Sušil ( ), následovali ho František Bartoš ( ) a hudební skladatel Leoš Janáek ( ). Na Valašsku sesbírali spoustu písní sbratelé Arnošt Kubeša ( ) a Jan Nepomuk Polášek ( ) v letech a vydali je v sedmi dílech Valašských psniek. Sbíráním a úpravami písní se zabýval i uitel a vynikající cimbalista Milan Švrina. Byl i autorem nkolika písní, které postupn zlidovly. Na Vsetínsku a Karlovicku sbíral písn a tance též uitel a primáš Jasénky Zdenk Kašpar. Postup pi tvorb zpvníku Pi práci na zpvníku jsme použili jako základní materiál dvoudílné Lidové písn a tance z Valašskokloboucka, které pod vedením Karla Vetterla vypracoval kolektiv Kabinetu pro etnografii a folkloristiku SAV v Brn a šest díl Valašských psniek od sbratelské dvojice Polášek a Kubeša. Tento základ byl doplnn nkolika písnmi ze zpvník Zdeka Kašpara. Celkem bylo nalezeno asi 170 písní, které byly sbrateli zapsány ve vesnicích, které patí do výše zmiované oblasti. V další fázi naší práce nám velmi pomohl pan Ladislav Tarabus, který se podílel na výbru 120 písní, k nim pak doplnil akordy a pepsal je v poítaovém programu. Pvodn jsme uvažovali, že zpvník uspoádáme podle písových druh. V jednom oddílu mly být nap. písn milostné, v dalším písn zbojnické, pak žertovné, atd. U každé kapitoly jsme chtli napsat strunou charakteristiku tchto písní. Nakonec jsme z praktických dvod ponechali písn bez rozdlení, pouze v abecedním poadí. Strunou charakteristiku hlavních písových skupin tedy uvádíme zde. Charakteristika písových skupin Písn pastevecké a žatevní Písn pastevecké a žatevní patí k nejosobitjším projevm lidové hudební tvoivosti na Valašsku. Zpívaly se výhradn pi práci na poli, na pastv nebo na salaši. Halekaky si prozpvovaly nejastji dti, hlavn dvata, pasoucí dobytek na horských pasekách. as na pastv si krátily písní. Jejich zpvy se nesly ze strán na strá a vtšinou zaínaly zvoláním ej,hoja, hoja nebo helelo, helelo, ímž na sebe upozorovaly. A proto íkaly tomuto zpvu hojákání ( hojákaky) nebo helekání ( halekaky)

4 Heené jsou na rozdíl od halekaek krátké táhlé popvky, prodlužující závry verš dlouze vydržovanými tóny, vypoítanými na ozvnu. Zpívaly se vtšinou pi žních. Písn svatební Svatba bývala velmi složitým obadem, který se skládal z mnoha jednotlivých ástí. Byl zde vyjáden smutek nevsty z louení se svobodou (epení), láska k rodim (odprošování, odjezd z rodného domu), skromnost nevsty, nkdy láska k milému, asto však nevstin žal nad vnuceným satkem a obavy z odpovdnosti manželství. V lidové svatb byla velmi nápadná divadelnost a rozdlení rolí. Základní osnova i text byly pomrn pesn dány a v bohatém sledu scén se stídaly dstojné, smutné i veselé výjevy. V dívjších dobách bývala svatba z velké ásti záležitostí hospodáskou. Nevsta picházela do hospodáství jako pracovní síla na poli i v dom. Na její obratnosti, vytrvalosti, píli, na jejím fyzickém zdraví, na poetnosti a zdraví potomk závisel z velké ásti zdar celého hospodáství. K zajištní tchto vlastností smoval proto výbr nevsty i zachování nkterých povr, nap. nevsta dostává svatební kolá, aby hospodáství bylo bohaté, zametá práh ženichova domu, aby byla pracovitá a mla v dom poádek, pláe, aby krávy v hospodáství byly dojné atp. S uvolováním svatebního obadu, s rstem žertovných prvk vnikaly do svatby nové písn, zejména milostné, tanení a pijácké. Na jejich zdomácnní ve svatební slavnosti mla znaný podíl i okolnost, že velká ást svatebního veselí byla penesena do hostince. Písn fašankové Fašank náleží mezi nejdéle zachovávané obady. Jím se uzavíralo období veselí ped velkým velikononím postem. Nejvýznanjší akcí na masopustní obadnosti bylo obcházení s medvdem. Na Valašsku obcházel jednak medvd, kterého doprovázel muž obleený v ženských šatech a zahalený až po oi, jednak husar, což byl pevleený chlapec. Obcházeli po ddin s hudbou, v každém stavení se zastavili a zatoili se s hospodyní nkolikrát dokola. Pi tanci bylo dležité hodn vysoko vyskoit, protože se vilo, že tak vysoké bude konopí a len, jak vysoko vyskoí medvd nebo hospodyn o fašanku. Za velikou urážku bylo považováno, jestliže nkteré stavení bylo pi obchzkách s medvdem vynecháno. V masopust se konalo nejvíce zábav a svateb. Bylo to vhodné období, protože práce v polích byly dávno ukoneny, takže nic nebránilo tomu, aby svatby byly pipraveny. Proto byl masopust vyhlášen jako doba satk a dívka, která se ani v masopustu nevdala, byla terem posmšk v písních. Písn k tanci toená Z písní taneních jsme do našeho zpvníku vybrali písn k tanci v našem kout Valašska nejrozšíenjšímu a to k toené. Písn k toené nežijí jen ve spojení s tancem, nejsou to tedy výhradn písn tanení. K figurálnímu tanci je možno zazpívat jedinou píse a ta je s ním neodlun spjata. Naproti tomu k toivému tanci se mže zpívat nepeberné množství písniek, proto se písn k toené prolínají s jinými písovými skupinami. Hlavní obsahový rys písní k toené spoívá ve sklonu k humoru, k žertu a vtipu. To plyne pedevším z nálady a z prostedí, v nichž se tanení písn zpívaly, tedy hlavn pi zábav rzného druhu. Starouherské písn Stará uherská neboli ardáš, jak už název napovídá, pochází z Maarska odkud se pes Slovensko dostala do našich kraj. Jsou to písn a tance ohnivé, které se z pomalejšího - 4 -

5 zaátku postupn zrychlují. Písn k tomuto tanci už nejsou pro naši oblast tak typické jako písn k toené. Stylov se kryjí nejvíce se slováckými verbuky a obdobnými tanci slovenskými. Písn milostné Milostné písn patily vždy k nejživjším složkám lidového zpvu v naší oblasti. Jako v celé naší lidové písni, tak i tady byla láska nejastjším námtem zpvu. Mnoho milostných písní najdeme také mezi písnmi taneními, svatebními, ale i žatevními a halekakami. Milostné písn patí k nejkrásnjším skladbám, protože se v nich projevuje vroucí cit, upímnost a láska k milované osob. Písn žertovné K mnoha rzným písovým žánrm patí i písn žertovné. I tato skupina písní není samozejm pesn ohraniena. To znamená, že žertování, popichování, škádlení a posmšky se objevují v písních milostných, fašankových, halekakách, v písních k tanci toená a v dosti velké míe i v písních svatebních. Lidové písniky se vbec astji a radji smjí nebo alespo usmívají než pláí. Písn zbojnické Zbojnictví na Valašsku vzniklo a nejvíce se rozšíilo v dob povstání poddaných proti cizí vrchnosti v letech Násilí císaských vojsk, náboženské pronásledování, sociální rozpory, bída, to všechno pohánlo Valachy, aby hledali spravedlnost se zbraní v ruce. Docházelo k výbuchm odporu a zámecká vzení se plnila rebelanty. Mnozí chlapci tehdy utíkali do hor a dali se na zboj. Hornatý kraj s rozlehlými lesy a ráztokami, se salašemi a pasekami, možnost snadného útku a píze lidu, to všechno dalo zbojnictví na Valašsku osobitý ráz. Když se zbojnictví rozšíilo natolik, že státní moc si nevdla se zbojníky rady, byl roku 1638 zízen zvláštní sbor horského etnictva z místních chlapc - portáši. Nkdy se však stávalo, že se portáš pidal ke zbojníkm. Zrušeny byly sbory portáš definitivn až roku Nejznámjšími valašskými zbojníky byli zejm Ondráš, syn fojta z Janovic u Frýdku, a Juráš, který za peníze svého druha zradil. Proto se Ondráš stal v lidových písních hrdinou, Juráš pak pedstavitelem zrady a zloinu. Ve zbojnických písních je zobrazen tžký život zbojník. Najdeme zde balady, ve kterých se objevuje motiv nebezpeí smrti na šibenici, ale také písn plné hrdosti, nepoddajnosti a vzdoru.ale i ve zbojnických tancích poznáváme chlapství, odhodlání a také kus nevázaného veselí horních chlapc. Zbojnické písn a tance patí u valašských soubor lidových písní k nejoblíbenjším námtm. Písn vánoní V koledách lidé projevují velkou radost z narození Spasitele. Tak jako byl prostý jejich život, vyjadovali se i v koledách prost a upímn. V koledách, zejména z horských pasteveckých oblastí, se ztotožovali s betlémskými pastýi, jako by andlská zpráva o narození jezulátka patila pímo jim. Biblický betlém penášejí do svého kraje a chystají se písnmi, hudbou a dary uvítat novorozené dít. Melodie jsou prosté a radostné. Rytmicky se dvtipn pizpsobují textu. Jsou to vlastn zpívané dialogy, které jsou na Valašsku zcela spontánní a bezprostední.vtšina koledních písní vznikla v prbhu 18. století, pípadn na - 5 -

6 poátku století následujícího. Tomu také odpovídá jejich barokní jazyk. Prolnutím pvodních pedloh s domácí tvorbou vytvoilo z valašských pastorel pvabnou smsici projev lidové slovesnosti i víry. Balady Balady jsou epické písn, vyjadující uritý píbh, vtšinou s tragickým koncem. Balady se od jiných písní vtšinou také liší svou délkou, mívají mnoho slok. V baladách se napíklad objevuje popis tragických stet se zbojníky, poslední chvíle života a rozlouení s rodii, pípadn s milou, ped popravou na šibenici. Jiná balada je o dívce otrávené na svatb, známá je balada o vážném úrazu zpsobeném komi, jindy se zase dva chlapci porubou o dveku. Další balady jsou z doby vpád a ádní Turk. Balad se nezachovalo píliš mnoho, protože tyto písn patí mezi ty, které upadly v zapomnní mezi prvními. Závr Lidová píse ve své pvodní podob postupn z bžného života mizela. V dnešní dob se s ní setkáváme hlavn prostednictvím soubor lidových písní a tanc. Je nám jasné, že v hodinách hudební výchovy na základní škole není prostor k systematické výuce lidových písní, pesto doufáme, že zpvník bude sloužit k prohlubování lásky k rodnému kraji a k posilování vdomí, že pocházíme z kraje s bohatou kulturní tradicí, a že máme právo být hrdí na své koeny a na tradice našich pedk. Za kolektiv autor - M. Trlica Použitá literatura: Vetterl, K. : Lidové písn a tance z Valašskokloboucka I., 1. vydání. Praha: SAV, 1955 Vetterl, K. : Lidové písn a tance z Valašskokloboucka II.,1. vydání. Praha: SAV, 1960 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky I., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1939 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky II., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1940 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky III., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1941 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky IV., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1944 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky V., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1946 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky VII., 2. ást - Písn zbojnické. Okresní vlastivdné muzeum Vsetín. Vsetín, 1993 Kašpar, Z. : Valašský zpvník, Stedisko služeb školám. Vsetín, 1999 Kašpar, Z. : Zahraj n, hudeku. 1. vydání. Obanské sdružení Jasénka. Vsetín,

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68 Obsah 1. Osobnosti regionu v oblasti folklóru.. str Prolínání folklóru do jiných hudebních žánr.. str Hudební soubory regionu str Seznam doporuených CD k poslechu. str. 21 Prameny: webové stránky soubor a zpvák Wikipedie - internetová encyklopedie dr. Josef Plavec: Hodnota lidové písn Bohumír Štdro: Leoš Janáek 1

69 1. Osobnosti regionu v oblasti folklóru Milan Švr ina primáš, cimbalista, u itel Narodil se 27. srpna 1927 v Brn v u itelské rodin. Otec Florián Švr ina ( ) potom p sobil jako ídící u itel ve Valašských P íkazích. Hrál výborn na housle - absolvoval extern brn nskou konzervato. Sestavil si vlastní cimbálovou muziku z lidových muzikant a jako primáš této muziky zapojil do své folklórní skupiny celou svou rodinu - manželku, dceru Jasnu a syna Milana. "Cimbálová muzika Floriána Švr iny" vystupovala po valašských vesnicích a m ste kách na moravském Slovácku i na Slovensku nejen s lidovým repertoárem, ale v dob p edmnichovské republiky a protektorátu i s koncerty vážné hudby. Milan Švr ina se nau il hrát na housle u svého otce a už ve trnácti letech hrál také na cimbál. Zasloužil se o to jeho u itel - cimbalista Alois Fabian z kdysi slavné Matalíkovy valašské kapely. Zdokonalil se též u uherskohradiš ského cimbalisty Otakara Ju íka. Škola, kterou mu dali byla opravdu vynikající. V letech studoval na u itelském ústavu ve Valašském Mezi í í a po jeho ukon ení nastoupil na své první u itelské místo, Osmiletou st ední školu Valašské Klobouky. Po návratu z vojenské základní služby se stal u itelem na osmiletce ve Štítné nad Vlá í. V roce 1953 byl p eložen do Slavi ína op t na osmiletku, kde poznal svou manželku Svatavu též u itelku, pocházející z jižní Moravy. Vychovali spolu ty i d ti- dva syny Milana a Kv toslava a dcery Svatavu a Lenku. Už od mali ka byli všichni zapojováni do národopisných soubor, které založil. Po roce 1965 se odst hovali do Valašských Klobouk, do domku po rodi ích a manželé p echázejí u it na Základní devítiletou školu ve Valašských Kloboukách. Po 18. listopadu 1974 je Milan Švr ina nucen odejít na své poslední u itelské místo na Základní devítiletou školu do Francovy Lhoty. V té nejpiln jší práci jej náhle zastihla smrt - 4. zá í 1981 ve v ku 54 let. Folklórní a národopisná innost Pln ní otcova odkazu a velká láska k drahému Valašsku, jeho písním, pov stem, tanc m a lidovým zvyk m, to vše vedlo Milana Švr inu k soustavné a ob tavé práci p i sbírání lidových písní, tanc a zvykosloví - z Bylnice, Štítné, Slavi ína, Nedašova a moravskoslovenského pomezí. Získaný materiál pak upravoval pro ve ejná vystoupení a koncerty národopisných soubor, jejichž byl zakladatelem. Svoji první "Švr inovu cimbálovku" sestavil ze svých spolužák na u itelském ústavu ve Valašském Mezi í í v letech 1945~1947. Hráli po celém Valašsku, v Praze v eskoslovenském rozhlase a v roce 1947 získali 2.místo na národopisných slavnostech ve Strážnici. Vystupovali se skupinou tane ník a zp vák, kterou vedl profesor Dr. Arnošt Kubeša. 2

70 Na prvním uitelském psobišti - Základní škole ve Valašských Kloboukách, založil Švrina svj první dtský soubor, který za dva roky psobení získal v dtské Strážnici 1. cenu za zpv a provedení tance ardáše. Švrinova muzika pak vyhrála v roce místo v soutži cimbálových muzik ve Vsetín. V letech vykonával Milan Švrina vojenskou základní službu, byl lenem Armádního umleckého souboru Víta Nejedlého, v nmž založil první osmilennou cimbálovou muziku. V letech , kdy psobil jako uitel ve Štítné nad Vláí, založil národopisnou skupinu žák i soubor dosplých. Zde se mu podailo získat do cimbálové muziky kolegy uitele, kteí pozdji adu let tvoili jádro jeho muziky ve Slaviín. Žákovská skupina ze štítenské školy slavila zase úspchy - v roce 1952 vyhrála ve Strážnici se svými zbojnickými tanci. Roku 1953 odchází Švrina do Slaviína, kde na místní osmiletce zakládá soubor "Slavíek". Jeho první vystoupení se uskutenilo 24. íjna Milan Švrina po léta psobil jako vedoucí souboru i cimbálové muziky. Podílel se i na rekonstrukci pvodního slaviínského kroje. V roce 1965 se odsthoval do Valašských Klobouk, avšak ani zde nezapomnl na slaviínské. Stále s nimi spolupracoval, radil a pomáhal svým odchovancm. V letech ve Valašských Kloboukách založil žákovský soubor Skivánek a zárove zaal cviit i žákovskou cimbálovku, kterou primášoval. Hráli v ní oba jeho synové - Milan na basu a Kvtoš na cimbál. Dále Pavel Šurá, Vladimír Sulovský a Leon Überal druhé housle a Ladislav Tarabus a Karel Okénka kontry. V roce 1971 se zasloužil o znovuobnovení souboru Slavíek. V té dob ml soubor 25 len, pevážn z bývalých len žákovských soubor. Pod jeho vedením tehdy Slavíek uskutenil adu vystoupení na rzných místech naší republiky. V roce 1975 natoila eskoslovenská televize Brno za režie Vry Mikuláškové a pracovníka BROLNu Jaroslava Juráška tyicetiminutový národopisný snímek soubor Slavíek a Skivánek za doprovodu Švrinovy dtské cimbálové muziky, nazvaný "Zazpívej Slavíku". Valašské písn, tance, lidové hry, cimbálová muzika a zbojnické tance se prolínaly s krásnou pírodou jihovýchodního Valašska, Závrší a luhaovického Zálesí. Milan Švrina také pomáhal pi nácviku a choreografii i dalším souborm, nap.souboru Závršan z Nedašova, složenému pevážn z místních oban starší generace, kteí ješt sami zachovávali nkteré prastaré lidové zvyky a obyeje (dožinky, kosení luk, veery pi dlaní peí, pedení, výroba louí apod). Se svým programem "Nedašovjané" sklidili velký úspch na strážnických slavnostech. Valašskoklobucký soubor Skivánek se udržel do roku 1974 a ml za sebou adu úspšných vystoupení nejen v naší republice, ale také v Polsku a bývalé NDR. Po pestoupení do svého posledního uitelského psobišt ve Francov Lhot získal brzy velkou píze školy i oban a ve velmi krátké dob založil stolenný žákovský soubor, od roku 1978 i soubor dosplých. Oba soubory vedl až do své smrti v roce 1981 a vystupoval s nimi za doprovodu vlastní, již poslední Švrinovy cimbálové muziky. Jako výborný cimbalista, houslista a zpvák byl Milan Švrina asto zván od spátelených soubor a muzik k hostování, zvlášt k pipravovaným reprezentaním zájezdm do zahranií. Byly to soubory - Valašský krúžek z Brna, Slovácký krúžek ze Strání, soubor OIšava z Brodu, Vsacan a Kyera ze Vsetína, Lipta z Liptálu a Svtlovan z Bojkovic, s nimiž procestoval celou Evropu a Skandinávii. 3

71 Milan Švrina zasvtil celý svj život národopisné, sbratelské a hudební innosti. Byl výborným pedagogem, dobe rozuml dtem menším i odrostlejším. S velikou láskou k lidem a milovanému kraji uvádl v život prastaré lidové tance a zvykosloví, aby tento poklad nezahynul, neupadl v zapomnní. Z jeho folklorní innosti dodnes erpá ada soubor. I když se nkdy setkal s nepochopením, nikdy nezatrpkl. Šel po své vlastní vytyené cest dál pesto, že jemu i jeho rodin kladli mnozí lidé v dob totalitního režimu velké pekážky. Nedal se odradit, ale znovu a znovu zaínal s novými dtmi, mládeží i dosplými. Soubory - taneníci i muzikanti byli zvyklí vystupovat v tvrdých podmínkách, teba na louce a bez mikrofonu. Jeho heslem bylo: "Nic než národopis". Nkdy chodil i do školy na vyuování ve valašském kroji - a ve valašském kroji byl také pochován. Na závr slova Jana Rokyty, hudebního redaktora eskoslovenského rozhlasu Ostrava:... v osob Milana Švriny odešel lovk: - Uitel, jakých je málo. Každá obec, kde uil se mohla pochlubit zvýšenou folkloristickou aktivitou, mnohdy i novým souborem nebo vesnickou skupinou, na jejímž vzniku ml Švrina lví podíl. - Cimbalista, jakých je ješt mén - naprosto svj jak technicky, tak stylov i úderov. Navíc excelentní dramaturgie a ich pro "klenotnicové" typy písní, což souvisí také s lidem. - Aranžér a skladatel - myslím, že adu melodií sám anonymn složil a nenápadn pustil takíkajíc do obhu, až splynuly s tradiním materiálem. A aranžér - zejména svérázný harmonizátor s pímoarými pekvapivými nápady, které jakoby nesly už tak trochu pel té pohraniní slovenskosti - ta sem urit patí a je správná. Neobvyklý a nekonformní zpsob hudebního myšlení. - Eticky, moráln a esteticky na výši s vnitní kázní a smyslem pro povinnost. Nositel nesmírné lásky a citu k folklorní materii svého kraje a její prezentaci pro široké vrstvy poslucha a divák. Nebylo vždy lehké najít k nmu cestu - byl plachý a tu a tam nedvivý - ale komu bylo dovoleno tu cestu najít a po ní jít - ten byl odmnn bohatstvím myšlenkovým, citovým, hudebním. / Ze Vzpomínek na Milana Švrinu, které napsala Emílie Malíková (PoIášková) ze Slaviína, upravil Ladislav Tarabus, / Nhoslav Ryl Narodil se v Osvtimanech na moravském Slovácku, kde také chodil na základní školu. Od dtství sportoval, ale musel i pracovat na polích a ve vinohrad svých rodi. Tatínek a maminka ho ve sportovních aktivitách podporovali a ddeek zase rozvíjel jeho mimoádné hudební nadání. Když ml pt let, dostal na vánoce pod stromeek housle, které ho provázejí celý život. Byl velice všestranný a svj talent uplatnil i na vojn. V Praze hrál ve vojenské hudb na kídlovku a lesní roh. Pozdji byla hudba pevelena do Olomouce. Zde také psobil jako instruktor sportu na Vojenské akademii. Dalším jeho psobištm byl Gottwaldov, kde pracoval na Odborném uilišti Pozemních staveb.tam absolvoval v letech Tyršv ústav tlesné výchovy a sportu. Od roku 1956 byl zamstnán v hornickém uilišti v Karviné, kde zaal také dálkov studovat Pedagogický institut v Opav. Na základní školu v Horní Lidi nastoupil jako uitel Tv - Hv a j roku 1961 a psobil zde až do roku Založil zde 4

72 p vecký soubor, který m l len, p evážn chlapc. Žáci byli v tšinou z H. Lid e, Lide ka a La nova. Stál u zrodu folklórního souboru Valášek, ve kterém se b hem mnoha let vyst ídalo velké množství žák. Soubor byl rozd len na dv skupiny. První byla malá skupina d tí p edškolního v ku a potom to byli žáci prvního a druhého stupn základní školy. Oba dva soubory vystupovaly na sout žích a p i r zných slavnostních p íležitostech. Postupn se dostavovaly úsp chy i za hranicemi regionu a tak se našly i prost edky na materiální vybavení, jako ušití kompletních kroj, atd. Mnozí z len Valášku pokra ovali velmi úsp šn v této zálib i po skon ení školy v jiných folklórních souborech. Pan u itel Ryl byl pozd ji také dlouholetým primášem cimbálové muziky folklórního souboru Lipta, s kterým úsp šn reprezentoval valašskou muziku a tanec nejen u nás, ale i v mnoha zemích v zahrani í. 5

73 2. Prolínání folklóru do jiných hudebních žánr Pi hledání pramen pro tuto ást pílohy Zpvníku valašských lidových písní z Hornolideska jsme na folklorwebu narazili na krásný lánek Jiího Plocka, který se hodí pro úvod k této kapitole tak dokonale, že jsme se rozhodli jej uveejnit v plném znní. Lidová píse a její poselství dnes Jií Plocek Lidová píse v echách a na Morav byla po staletí souástí každodenního života venkovského lidu. V selském prostedí se zrodila ve své pvodní podob a odtud psobila na další vrstvy národa nejen jako zdroj umlecké inspirace, ale vbec jako živá míza procesu národního sebeuvdomování. Její obrozenecká síla se ukázala poprvé ve velkém rozmru na veejnosti v rámci Národopisné výstavy v Praze roku 1895, kde se eský národ pedstavil jako národ kulturní s bohatými tradicemi. V dobách, kdy ješt píse žila nenápadn mezi prostým lidem, zaali ji sbírat národní buditelé, kteí nám svými sbírkami zanechali skutené poklady. Poklady plné jednoduché, krystalické poezie a hudebn vytíbených, inspirativních melodií. Z onch sbratel jmenujme v echách alespo básníka Karla Jaromíra Erbena ( ) a po nm malíe Ludvíka Kubu ( ), který mimo eských písní vydal i písn z vtšiny území obývaných Slovany na pelomu 19. a 20. století (Slovanstvo ve svých zpvech). Na Morav byl prvním významným sbratelem knz František Sušil ( ), jehož následovali dialektolog František Bartoš ( ) a hudební skladatel Leoš Janáek ( ). Bartoš postupn vydal ti rozsáhlé sbírky o nkolika tisících písních (od druhé z nich ve spolupráci s Janákem). Sbratel bylo samozejm více, ale toto jsou jména z nejdležitjších. Do druhé poloviny 20. století byly tak zaznamenány písn ze všech folklorn významných oblastí ech a Moravy, piemž na písov "bohaté" Morav jdou celkové poty zápis do desetitisíc. Leoš Janáek s Otakarem Zichem stáli i u zrodu prvních zvukových záznam lidových písní z poátku 20. století, které byly poízeny na voskové váleky v pístroji zvaném fonograf. Tyto váleky pak byly uchovávány v archivech a vícemén pro veejnost zapomenuty, technologie pokroila dále (tvrdé gramofonové desky). Teprve na konci 20. století se podailo s pomocí speciáln zkonstruovaných zaízení pro pepis válek a též díky možnostem digitální technologie vydat tyto unikátní nejstarší snímky na CD, samozejm s patinou dokumentací: Nejstarší zvukové záznamy moravského a lidového zpvu (z folkloristické innosti Leoše Janáka a jeho spolupracovník), Brno 1998 a Dudy a dudácká muzika 1909 (Nejstarší zvukové záznamy lidové hudby v echách I.), Praha Lidová píse však ve své pvodní podob (zpvy pi práci, malé selské muziky i jednotliví hrái - gajdoši, houslisté, citeristé) postupn z venkovských oblastí mizela. Z ech rychleji než na Morav. Z eských region si vícemén pouze oblast jihozápadní podržela dudáckou tradici. K ní se každoron vracíme pedevším na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích v druhé pli srpna. Jinak se tém všude místo zaniklé staré selské hudby rozšíily od 2. poloviny 19. století dechové muziky hrající krom úprav lidových písní i nov komponované populáry. Na Morav, a zvlášt na moravsko-slovenském pomezí, se tradiní selská hudba v nkterých lokalitách udržela hluboko do 20. století a napíklad na Horácku (oblast kolem Velké nad Velikou poblíž Veselí nad Moravou) žije ve svérázné podob dodnes. Kdo se o tom chce pesvdit, a se vypraví tetí víkend v ervenci na každoroní Horácké slavnosti do Velké nad Velikou. Nebude zklamán, zážitek to bývá silný. 6

74 Krojované muziky, a už v hudecké sestav (tedy bez cimbálu) nebo i s cimbálem doprovázejí zpváky a sbory ze všech deseti horáckých obcí, program je doplnn lidovými vypravi a vzpomínáním pamtník. Písn k typickým horáckým tancm starosvtská a sedlácká jsou obas prokládány mužským tancem verbukem i zpvy táhlých písní, s doprovodem i bez doprovodu. Nezamnitelná karpatská melodika i rytmika místních písní psobí na nov píchozího až exoticky - jakoby z jiného svta, z doby, kdy pastevci vyhánli svá stáda na horské louky, sedláci orali s komi kamenitá políka a mládenci byli odvádni na vojnu na dlouhá léta do dalekých krajin: Bude jar, bude jar, ej, budú chlapci orat a já nebožátko, ej, mosím mašírovat. Bude jar, bude jar, aj, budú chlapci kosit, a já nebožátko, ej, mosím šablu nosit. Bylo to doba roboty, doba násilných pepadání v hraniních územích, doba válek, kdy se na Moravu dostaly nejednou vojska z dalekých konin - teba až z tureckých: Mj koníek v tráv zelený pod abrakem celý zemdlený. Mj koníek sa leká, via Turka zdaleka, že tam bude vojna veliká. Mj koníek v tráv zelený pod abrakem celý zemdlený. Mj koníek sa tese, že a na smrt ponese, má mamnko, pomodlete se. eknete si, co nám písniky z té doby mohou íkat dnes? Nu, zdá se, že jejich témata a symbolika, a to zvlášt v oblasti milostné poetiky, jsou vné. Ale nejen témata milostná - vztah k rodim nebo vztah k "pánm". Pocity obyejného lovka ve svt neosobních mocenských sil, které s ním proti jeho vli asto rzn manipulují. To vše rezonuje i v duši souasného lovka a žije nejen ve folklorních souborech, ale i v žánrech, které jsou moderní a z lidové písn erpají inspiraci - jako teba folk nebo world music. Folklorních soubor je hodn - v eské republice stovky, piemž vtšina z nich psobí na Morav, kde lidová hudba žije - zvlášt na jihovýchod - intenzivním životem.v každém folklorním regionu najdeme výrazné stylové kapely, které jej reprezentují - napíklad na Horácku jsou to mezi jinými Horácká cimbálová muzika Martina Hrbáe i Horácká muzika Mirka Minkse, na Podluží CM (Cimbálová muzika) Jožky Severina, na Strážnicku Danaj, na Kyjovsku CM Jury Petr a Varmužova cimbálová muzika, na Uherskohradišsku CM Jaroslava echa a Dolina, na Uherskobrodsku Olšava, na Valašsku Jasénka ze Vsetína i Solá z Rožnova. To jsou však jen nkterá jména! Ale ani v echách bychom nemli zapomenout na jméno významného dudáka Josefa Režného, Zdeka Bláhy (soubor Úsmv), Jiího Icy Posíšila (Malá eská muzika) a dalších. Tyto inteprety a mnohé další mžeme vidt na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici a na dalších folklorních slavnostech, které se konají jak ve velkých mstech, tak v menších obcích v regionech. V oblasti souasných hudebních žánr nemžeme pominout interprety, kteí si na inspiraci lidovou písní z velké ásti vybudovali svou umleckou pozici - od 70. let písniká Jaroslav Hutka, Minnesengi, sourozenci Ulrychovi a jejich kapela Javory, pozdji pak Jií Pavlica s Hradišanem, Cimbal Classic, echomor, Vlasta Redl, Teagrass, z nejmladších skupin Benedikta, Muziga, Marcipán a další. Ti všichni se po svém napojili na proud tradiní lidové hudby a rozvádjí jej oživujícími cévami do dalších a dalších hudebních oblastí. S narstáním tohoto "netradiního" hudebního prostoru se objevují i píležitosti, kde je možno jej sledovat - folkový festival Zahrada v Námšti na Hané, festivaly world music Colours of Ostrava nebo Hudba bez hranic ve Valticích. A tchto píležitostí pibývá. 7

75 Dalo by se povídat o lidové písni, popsat stránky a stránky, až by se lovk úpln ztratil. Ale mezi tmi všemi slovy zstávají poád nemnná základní lidská témata a z nich pedevším to nejkrásnjší, souasn i nejbolavjší, ale nakonec i nadevše nadjeplné - láska. Dovolím si na závr uvést dv pekrásné moravské písniky, možná mírn melancholické, ale ve svém poselství jako tesané do kamene. Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá jako vodnka mezi behama. Voda uplyne, láska pomine jako lísteek na rozmarýn. Vyle, sokol, sivý pták, to k mému milému, pozdravuj ho nastokrát, takto ekni k nmu: že ho vrn miluju, ve svém srdci nosím, aby veer došel k nám, že ho pkn prosím. Léto 2002, psáno pro Zemdlský kalendá pipravovaný k vydání v Kladn, který nakonec nevyšel. Uveejnno na Folklór ve vážné hudb a jazzu Chceme-li mluvit o eské hudb, o jejím významu, ím pispla do pokladnice celosvtové kultury, musíme pedevším vycházet z jejich inspiraních zdroj. Tím nejvýznamnjším zdrojem a zárove živnou pdou, ze které vyrostla eská hudba, byla lidová píse. Z ní vyšli skladatelé všech generací. Tato jedinená a nepeberná studnice nápad založená na bezprostedních dojmech z konkrétních situací, citových vztah, meditací, na dojmech z pírody apod., se vytváela po celá staletí a pedávala se postupn z generace na generaci. Tímto bezprostedním psobením, intenzitou a vývojem, zabezpeovala originalitu a kontinuitu eské hudby. K nejstarším kulturním památkám patí lidové písn duchovní "Hospodine, pomiluj ny" a "Svatý Václave". Doba husitská kladla draz na chrámový zpv v jazyce lidu. Tento významný reformní in dosvdují zachované kancionály, Jistebnický (1420), kancionál knze Václava Miínského a další. Lidové písn z doby pohanské známe jen vzácn, protože v té dob byly považovány za "carmina diabolika" (básn ábelské). Lidová píse nebyla cilem, ale prostedkem zbožného života. Zachované písn nap. "Andilku rozkochaný", "Devo se listem odieva", svdí o velmi vysplé eské hudebnosti opírající se o lidové umní. Teprve romantismus objevuje a doceuje krásu lidové písn (K. J. Erben "Prostonárodní písn a íkadla"), nkdy i za cenu napodobování. Kritické zkoumání hodnoty lidové písn, zaínající v 19.století naznauje, že i lidový tvrce erpal asto z dostupných zdroj poplatných dob (módních prvk) a nemžeme být tedy bezvýhradným vodítkem skladateli. Lidové písn jsou od té doby pedmtem bádání a výsledkem jsou mimo jiné sbírky Fr. Sušila, Fr. Bartoše, L. Janáka,. Holase... Byl zízen ústav pro lidovou píse, který ml za úkol kritické vydání, aby ty nejhodnotnjší zstaly národní kultue trvale zachovány. Pedstavují tak sbírku více než písní. 8

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP Identifikátor materiálu EU: ICT 3-28 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT= Předmět/Téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

www.kocourkova.net MICHAELA KOCOURKOVÁ

www.kocourkova.net MICHAELA KOCOURKOVÁ MICHAELA KOCOURKOVÁ umělecká agentura koncerty umělecká zastoupení eventy EXKLUZIVNÍ ZASTOUPENÍ Daniel Hůlka První typ koncertu Daniel Hůlka a Martin Rada (klavír, varhany) - výběr klasické, moderní a

Více

Ing. Josef Kuši ka Pater Walter Marek Ing. Josef Kuši ka

Ing. Josef Kuši ka Pater Walter Marek Ing. Josef Kuši ka Dovolte mi, abych vám pedstavil nabídku eského hudebního tábora mládeže, který se poprvé otevel v roce 1997 se dvma hudebními obory pro 46 student. Od té doby se na našich setkáních vystídalo více než

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Rytmus, metrum, tempo, počátky hudebních dějin v Čechách, hudební renesance, baroko, klasicismus, romantismus, moderna, vývoj

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ. občanského sdružení CARMINA BOHEMICA

VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ. občanského sdružení CARMINA BOHEMICA VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ občanského sdružení CARMINA BOHEMICA za rok 2010 V Praze dne 12.6.2011 1 / 11 Obsah Základní informace... 3 1 Informace o sboru... 4 2 Statutární záležitosti...

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Hudební dění v Polné a okolí 243

Hudební dění v Polné a okolí 243 Hudební dění v Polné a okolí 243 XIV. Dětský sborový zpěv Historie dětského sborového zpěvu se začíná v Polné psát v roce 1935. U jeho začátků stál Bohuslav Fišer, který v té době shromáždil dětský sbor

Více

FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY

FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY speciální hosté LUCIE BÍLÁ a SPIRITUÁL KVINTET DIVADLO HYBERNIA František Nedvěd zpívá Zlaté Nedvědovky Z vyprodaného Strahova, přes mnoho míst českých a slovenských,

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Hudební formy a skladebné postupy Žák: vnímá a postihuje rozdíly mezi tvořením tónu u operního zpěváka a zpěváka rockové a jazzové hudby zrapuje krátký text v týmu zpracujíe projekt na

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci VÝRONÍ ZPRÁVA za rok 2002 ZO SOP Tuláci eský svaz ochránc! p#írody SO P eský svaz ochránc p írody se snaží p sobit na ob any v duchu odpov dnosti za p írodu a životní prost edí. Vede své leny k úct a lásce

Více

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39

VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 VY_32_INOVACE_01 Formy populární hudby_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

14. èervna 2003 - JIHLAVA

14. èervna 2003 - JIHLAVA 14. èervna 2003 - JIHLAVA 18. CELOSTÁTNÍ PØEHLÍDKA ÈESKÝCH A MORAVSKÝCH DÌTSKÝCH FOLKLORNÍCH SOUBORÙ JIHLAVA 2003 Z povìøení a za finanèního pøispìní Ministerstva kultury ÈR poøádá IPOS-ARTAMA DKO s.r.o.

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace

ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_18_Bedřich Smetana Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační

Více

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 2.část

8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS. 2.část 8.NÁRODNÍ OBROZENÍ U NÁS 2.část Lidová slovesnost většina obrozenců sbírala a vydávala lidovou slovesnost k nejvýznamnějším patřil: František Ladislav Čelakovský (1799-1852) František Ladislav Čelakovský

Více

Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace

Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace Kdo jsme? Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým,

Více

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz

Janáčkovo trio 2009. Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír. www.janacektrio.cz Janáčkovo trio 2009 Jiří Pospíchal housle Marek Novák violoncello Markéta Janáčková klavír www.janacektrio.cz Děkujeme Allianz pojišťovně, a.s., že nás v roce 2009 opět podpořila LEDEN - ÚNOR Na začátku

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4

http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 http://www.youtube.com/watch?v=skq5pkfw7t4 Vyšehradský hřbitov je jednou z dominantních součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Je zde mimořádné soustředění hrobů význačných osobností, jež se ve své

Více

VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37

VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37 VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

Smíšeného pěveckého sboru

Smíšeného pěveckého sboru Přehled koncertů, akcí a vystoupení Smíšeného pěveckého sboru VOŠP a SPgŠ Litomyšl za školní rok 2007/08 zpracováno 19. 6. 2008 PODZIM 2007 20. 9. 2007 Koncert pro Městský úřad Litomyšl, Zámecké divadélko,

Více

www.kocourkova.net MICHAELA KOCOURKOVÁ

www.kocourkova.net MICHAELA KOCOURKOVÁ MICHAELA KOCOURKOVÁ umělecká agentura koncerty umělecká zastoupení eventy EXKLUZIVNÍ ZASTOUPENÍ Daniel Hůlka První typ koncertu Daniel Hůlka a Martin Rada (klavír, varhany) - výběr klasické, moderní a

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

OD PÍSMA K LITERATUE

OD PÍSMA K LITERATUE OD PÍSMA K LITERATUE (PÍSEMNICTVÍ SLOVESNOST LITERATURA) 37. roník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010 Když lovk zaal mluvit, získal tím základní prostedek pro komunikaci s ostatními. Jenomže

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA za školní rok 2011-2012 Výroní zpráva základní školy Praha 10, U Vršovického nádraží 1/950, za školní rok 2011/2012 1. Pesný název školy

Více

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Smíšeného pěveckého sboru

Smíšeného pěveckého sboru Přehled koncertů, akcí a vystoupení Smíšeného pěveckého sboru VOŠP a SPgŠ Litomyšl za školní rok 2008/09 zpracováno 24. 8. 2009 PODZIM 2008 6. 9. 2008 Vystoupení na zámku v Rudolticích 11. 9. 2008 Koncert

Více

Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole

Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400 Materiál DUM (digitální

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Výbr z nových knih 11/2010 ostatní spoleenskovdní obory

Výbr z nových knih 11/2010 ostatní spoleenskovdní obory Výbr z nových knih 11/2010 ostatní spoleenskovdní obory 1. eské Vánoce : od vzniku republiky do sametové revoluce / Petr a Pavlína Kourovi Praha : Dokoán, 2010 -- 356 s., [34] barev. obr. píl. :. -- eština.

Více

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU 1990 2010: HUDBA V MUZEU

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU 1990 2010: HUDBA V MUZEU HUDBA V MUZEU Hudba tvoří v muzeích tradiční přirozenou součást vzdělávacích programů. Dokáže mnohdy lépe než slovní komentář podnítit vnímání výtvarného umění, má také mnoho společného s abstraktní vizuální

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37

VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37 VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Petra Vlčková je mladá začínající

Petra Vlčková je mladá začínající Dialog s akordeonem Petra Vlčková & Petr Přibyl Petra Vlčková je mladá začínající akordeonistka. Úspěšně absolvovala Západočeskou univerzitu v Plzni, kde vystudovala hru na akordeon společně s učitelstvím

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_11

Více

Bedřich Smetana život a dílo DOMINO

Bedřich Smetana život a dílo DOMINO Bedřich Smetana život a dílo DOMINO ANOTACE: Žáci si formou skupinové hry domino procvičují nejdůležitější informace ze života a hudebního díla hudebního skladatele Bedřicha Smetany. KLÍČOVÁ SLOVA: domino,

Více

FJC. Folk, jazz a country

FJC. Folk, jazz a country FJC Folk, jazz a country 2016-2017 Předplatné folk, jazz a country: Základní informace Všechny potřebné informace pro zakoupení předplatného obdržíte v předprodeji vstupenek MěKS v přízemí městského domu

Více

VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38

VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38 VY_32_INOVACE_16_ OSOBNOST ANTONÍNA DVOŘÁKA_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Letní program občanského sdružení Open Art Nová Paka pro rok 2007 ROŠKOPOV 1 + 3. (termíny a programy jednotlivých akcí):

Letní program občanského sdružení Open Art Nová Paka pro rok 2007 ROŠKOPOV 1 + 3. (termíny a programy jednotlivých akcí): Letní program občanského sdružení Open Art Nová Paka pro rok ROŠKOPOV 1 + 3 (termíny a programy jednotlivých akcí): 4.-14.7. 15.-21.7. 22.-28.7. 29.7.- 4.8. 5.-11.8. 12.-18.8. 19.-25.8. Filmová dílna Divadelní

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

1. Dům kultury Vsetín, spol. s r. o., IČ 47972114 v celkové výši 74.400 Kč na akce: Chrám i tvrz 22. Vsetínský jazzový festival

1. Dům kultury Vsetín, spol. s r. o., IČ 47972114 v celkové výši 74.400 Kč na akce: Chrám i tvrz 22. Vsetínský jazzový festival Rada Zlínského kraje dne 23. 3. 2015, usnesení č. 0221/R07/15 a Zastupitelstvo Zlínského kraje dne 29. 4. 2015 usnesení č. 0471/Z16/15 rozhodli o poskytnutí účelových neinvestičních dotací z Fondu kultury

Více

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2014

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2014 Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2014 SEZNAM KONCERTŮ čtvrtek 23. ledna, slavnostní aula Gymnázia Dr.Pekaře, od 19.00 hodin abonentní Pavla Švestková mezzosoprán Robert Fuchs klavír čtvrtek 13. února,

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

: 1. - 5. 50 17. 10.30 12. 10.30 50,- K

: 1. - 5. 50 17. 10.30 12. 10.30 50,- K Dti se nauí veselou formou znát a tanit základy nejznámjších eských i svtových tanc: polka, mazurka, twist, charleston, letkis, rock and roll, macarena, country, blues a další. Poad je urený pro zábavu

Více

Kultura v 2. polovině 19. století

Kultura v 2. polovině 19. století Kultura v 2. polovině 19. století AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP popíše situaci v 2. polovině 19. století v české kultuře a umění, práce s textem čtení s porozuměním FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU

Více

Byl to nevšední talent... Ivan Hrisko vzpomíná na Rinalda Oláha a nejen na něj

Byl to nevšední talent... Ivan Hrisko vzpomíná na Rinalda Oláha a nejen na něj Tomáš Šenkyřík Byl to nevšední talent... Ivan Hrisko vzpomíná na Rinalda Oláha a nejen na něj Rinaldo Oláh byl významným romským houslovým virtuózem, skladatelem a primášem. Narodil se 13. ledna 1929 ve

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

ČASOVÝ HARMONOGRAM PLESU : DK Vsetín - foyer HLAVNÍ SÁL :

ČASOVÝ HARMONOGRAM PLESU : DK Vsetín - foyer HLAVNÍ SÁL : Město Vsetín Dům kultury Vsetín s.r.o. Soubor valašských písní a tanců VSACAN Valašské folklorní sdružení Folklorní sdružení České republiky P R O G R A M REPREZENTAČNÍHO NÍHO VŠEVALAŠSKÉHO BÁLU, POřÁDANÉHO

Více

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015

Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 Kruh přátel hudby KONCERTNÍ SEZÓNA 2015 SEZNAM KONCERTŮ 22. ledna 2015, Slavnostní aula Gymnázia Dr. Pekaře od 19.15 hodin abonentní LOBKOWICZ TRIO Lukáš Klánský klavír Jan Mráček housle Ivan Vokáč violoncello

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA školní rok 2014/2015

VÝROČNÍ ZPRÁVA školní rok 2014/2015 Základní škola a Mateřská škola České Libchavy, okres Ústí nad Orlicí České Libchavy 147, 561 14 IČO: 750 151 45 telefon: 465 582116, e-mail: zsclib@seznam.cz www.skolaceskelibchavy.cz VÝROČNÍ ZPRÁVA školní

Více

NÁŠ STÁT. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

NÁŠ STÁT. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_24_CJ3 NÁŠ STÁT Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková NÁŠ STÁT Celý svět je rozdělený na několik států (téměř 200).

Více

Vokální činnosti -pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) -hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 taktu)

Vokální činnosti -pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) -hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 taktu) 5.1.4.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník: 1. Výstup Dbá na správné dýchání a držení těla Provádí hlasová a dechová cvičení

Více

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury

Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury Tisková zpráva Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ 7. ledna 2004, 20:00, Rudolfinum, Dvořákova síň Česká filharmonie, dir. Vladimír Válek Antonín Dvořák: 8. symfonie G

Více

Sdružení pro rozvoj Soláně občanské sdružení

Sdružení pro rozvoj Soláně občanské sdružení Sdružení pro rozvoj Soláně občanské sdružení 1. Projekt Informační centrum a galerie Zvonice Soláň 2. Projekt Galerie v přírodě, valašská zahrada a valašská krajina na Soláni Sdružení pro rozvoj Soláně,o.s.

Více

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení Obsah 1. Slovo úvodem...2 2. Obanská poradna Plze, o.s...3 2.1. Pracovníci obanských poraden...3 3. Poslání a principy...4 4. Historie...6 5. Zpráva o innosti v roce 2008...8 5.1. Program obanské poradenství...9

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

80. léta v české populární hudbě

80. léta v české populární hudbě 80. léta v české populární hudbě Pop, disco Michal David, Kroky Františka Janečka Situace ve společnosti: stále přetrvává období normalizace, 2 proudy hudbě oficiální (nemají problémy s komunistickým režimem,

Více

ŠKOLNÍ DRUŢINA. Tématický časový plán pro školní rok 20014/20015. Kolowrátek vám ukáţe druţinu plnou her a hrátek

ŠKOLNÍ DRUŢINA. Tématický časový plán pro školní rok 20014/20015. Kolowrátek vám ukáţe druţinu plnou her a hrátek ŠKOLNÍ DRUŢINA Tématický časový plán pro školní rok 20014/20015 září, říjen, listopad prosinec, leden, únor březen, duben květen, červen Kolowrátek vám ukáţe druţinu plnou her a hrátek CHARAKTERISTIKA

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013

PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 PĚVECKÝ KONCERT LAUREÁTEK MEZINÁRODNÍ PĚVECKÉ SOUTĚŽE A. DVOŘÁKA V KARLOVÝCH VARECH 2013 4. března 2014 od 16.30 hod. v Muzeu Bedřicha Smetany Účinkující: Eliška Gattringerová (1. cena soutěže Opera junior

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra Vzorový test k přijímacím zkouškám na NMgr. Obor Učitelství Hv pro ZŠ (z dějin hudby, hudebních forem, harmonie, intonace) Příloha W.A. Mozart : Sonáta 1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského

Více

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc Charakteristika vyučovacího předmětu hudební 1. 5. ročník Vyučovací předmět hudební je vyučován ve všech ročnících prvního a druhého stupně základní školy. Časová dotace předmětu je jedna hodina týdně

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Miki Volek. Divadlo SEMAFOR SEdm MAlých FORem

Miki Volek. Divadlo SEMAFOR SEdm MAlých FORem Miki Volek král českého rock'n'rollu, populární asi od roku 1960 působil s kapelou Olympic když přestal být rock'n'roll moderní, Olympic změnil styl rock Volek odešel z Olympiku o jeho životě a kariéře

Více

VY_32_INOVACE_07 L.v.Beethoven_37

VY_32_INOVACE_07 L.v.Beethoven_37 VY_32_INOVACE_07 L.v.Beethoven_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Studijní zaměření Hra na mandolínu

Studijní zaměření Hra na mandolínu Studijní zaměření Hra na mandolínu Mandolína je melodický, drnkací nástroj. Má zdvojené struny, které odpovídají strunám houslí, proto je možno vedle původních skladeb pro mandolínu čerpat také z houslové

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil

Více

Skolní ~zdělávací program ~ro zájmové vzdělávání Skolní družina při ZS Spálené Poříčí

Skolní ~zdělávací program ~ro zájmové vzdělávání Skolní družina při ZS Spálené Poříčí v Skolní ~zdělávací program ~ro zájmové vzdělávání Skolní družina při ZS Spálené Poříčí v Skolní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání v v Skolní družina při ZS Spálené Poříčí Obsah: 1) Identifikační

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Seznam oceněných pedagogů Medailí MŠMT v roce 2015

Seznam oceněných pedagogů Medailí MŠMT v roce 2015 Seznam oceněných pedagogů Medailí MŠMT v roce 2015 Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2. stupně - za vynikající pedagogickou činnost Mgr. Jan Ćwierz dlouhodobě usiluje o zlepšování podmínek

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Primární

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Spohr Violin Duo. Oba umělci jsou výhradně zastupováni agenturou Tanja Classical Music Agency. www.koncertniagentura.cz

Spohr Violin Duo. Oba umělci jsou výhradně zastupováni agenturou Tanja Classical Music Agency. www.koncertniagentura.cz Jana Ludvíčková je absolventkou Pražské konzervatoře ( prof. F. Pospíšil) a Guildhall School of Music and Drama v Londýně ( prof. D. Takeno), kde získala mnohá ocenění v rámci studií, jako např: Pyramid

Více

Zdeněk Svěrák -scénárista, herec, divadelník

Zdeněk Svěrák -scénárista, herec, divadelník Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Zdeněk Svěrák -scénárista, herec, divadelník Jméno a příjmení: Veronika Hospodková Třída: 5. A Školní rok: 2015/2016 Garant / konzultant: Mgr.

Více

Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...)

Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D. Ústav eského jazyka Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) A modern presentation

Více

JOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

JOSEF SUK. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

5. 15 Hudební výchova

5. 15 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 15 Hudební výchova Hudební výchova vede žáka k porozumění hudebnímu umění. Umožňuje mu hudebně se projevovat jak při individuálních, tak při skupinových aktivitách,

Více

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

VY_32_INOVACE_12_ Opera_38

VY_32_INOVACE_12_ Opera_38 VY_32_INOVACE_12_ Opera_38 A U T O R : J I N D Ř I Š K A Č A L O V Á Š K O L A : Z Á K L A D N Í Š K O L A S L U Š O V I C E, O K R E S Z L Í N, P Ř Í S P Ě V K O V Á O R G A N I Z A C E N Á Z E V P R

Více