! "#" $%%& ' ( )#*+,-.! ",

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "! "#" $%%& ' ( )#*+,-.! ","

Transkript

1

2 ! "#" $%%& ' ( )#*+,-.! ",./"0.'.' 1203! ",

3 Vážení kolegové, milí žáci, dostává se vám do rukou zpvník, ve kterém najdete lidové písn z našeho regionu a to od Valašských Píkaz, pes Študlov, Stelnou, Valašskou Senici až po Seninku a Valašskou Polanku. Tento zpvník vznikl v rámci projektu Spolená cesta, jehož cílem bylo piblížit žákm našich škol regionální uivo v pedmtech hudební výchova, eský jazyk, djepis, pírodopis a zempis. Lidová píse a její sbratelé Lidová píse byla po staletí souástí každodenního života venkovského lidu. Zpívalo se tém pi všech píležitostech - pi práci na poli, na pastv, pi pravidelných obadech jako byly napíklad fašanky, velikonoce, vánoce. Dlouhým a díve komplikovaným obadem byla svatba pi které zaznlo mnoho písní. Zpv nemohl chybt ani pi taneních zábavách, kdy se také asto ozývaly písn žertovné. V dobách, kdy lidová píse ješt žila mezi prostým lidem, zaali ji sbírat národní buditelé, kteí nám svými sbírkami zanechali skutené poklady. V echách to byli nap. básník a spisovatel K.J. Erben ( ) a po nm malí Ludvík Kuba. Na Morav byl prvním významným sbratelem knz František Sušil ( ), následovali ho František Bartoš ( ) a hudební skladatel Leoš Janáek ( ). Na Valašsku sesbírali spoustu písní sbratelé Arnošt Kubeša ( ) a Jan Nepomuk Polášek ( ) v letech a vydali je v sedmi dílech Valašských psniek. Sbíráním a úpravami písní se zabýval i uitel a vynikající cimbalista Milan Švrina. Byl i autorem nkolika písní, které postupn zlidovly. Na Vsetínsku a Karlovicku sbíral písn a tance též uitel a primáš Jasénky Zdenk Kašpar. Postup pi tvorb zpvníku Pi práci na zpvníku jsme použili jako základní materiál dvoudílné Lidové písn a tance z Valašskokloboucka, které pod vedením Karla Vetterla vypracoval kolektiv Kabinetu pro etnografii a folkloristiku SAV v Brn a šest díl Valašských psniek od sbratelské dvojice Polášek a Kubeša. Tento základ byl doplnn nkolika písnmi ze zpvník Zdeka Kašpara. Celkem bylo nalezeno asi 170 písní, které byly sbrateli zapsány ve vesnicích, které patí do výše zmiované oblasti. V další fázi naší práce nám velmi pomohl pan Ladislav Tarabus, který se podílel na výbru 120 písní, k nim pak doplnil akordy a pepsal je v poítaovém programu. Pvodn jsme uvažovali, že zpvník uspoádáme podle písových druh. V jednom oddílu mly být nap. písn milostné, v dalším písn zbojnické, pak žertovné, atd. U každé kapitoly jsme chtli napsat strunou charakteristiku tchto písní. Nakonec jsme z praktických dvod ponechali písn bez rozdlení, pouze v abecedním poadí. Strunou charakteristiku hlavních písových skupin tedy uvádíme zde. Charakteristika písových skupin Písn pastevecké a žatevní Písn pastevecké a žatevní patí k nejosobitjším projevm lidové hudební tvoivosti na Valašsku. Zpívaly se výhradn pi práci na poli, na pastv nebo na salaši. Halekaky si prozpvovaly nejastji dti, hlavn dvata, pasoucí dobytek na horských pasekách. as na pastv si krátily písní. Jejich zpvy se nesly ze strán na strá a vtšinou zaínaly zvoláním ej,hoja, hoja nebo helelo, helelo, ímž na sebe upozorovaly. A proto íkaly tomuto zpvu hojákání ( hojákaky) nebo helekání ( halekaky)

4 Heené jsou na rozdíl od halekaek krátké táhlé popvky, prodlužující závry verš dlouze vydržovanými tóny, vypoítanými na ozvnu. Zpívaly se vtšinou pi žních. Písn svatební Svatba bývala velmi složitým obadem, který se skládal z mnoha jednotlivých ástí. Byl zde vyjáden smutek nevsty z louení se svobodou (epení), láska k rodim (odprošování, odjezd z rodného domu), skromnost nevsty, nkdy láska k milému, asto však nevstin žal nad vnuceným satkem a obavy z odpovdnosti manželství. V lidové svatb byla velmi nápadná divadelnost a rozdlení rolí. Základní osnova i text byly pomrn pesn dány a v bohatém sledu scén se stídaly dstojné, smutné i veselé výjevy. V dívjších dobách bývala svatba z velké ásti záležitostí hospodáskou. Nevsta picházela do hospodáství jako pracovní síla na poli i v dom. Na její obratnosti, vytrvalosti, píli, na jejím fyzickém zdraví, na poetnosti a zdraví potomk závisel z velké ásti zdar celého hospodáství. K zajištní tchto vlastností smoval proto výbr nevsty i zachování nkterých povr, nap. nevsta dostává svatební kolá, aby hospodáství bylo bohaté, zametá práh ženichova domu, aby byla pracovitá a mla v dom poádek, pláe, aby krávy v hospodáství byly dojné atp. S uvolováním svatebního obadu, s rstem žertovných prvk vnikaly do svatby nové písn, zejména milostné, tanení a pijácké. Na jejich zdomácnní ve svatební slavnosti mla znaný podíl i okolnost, že velká ást svatebního veselí byla penesena do hostince. Písn fašankové Fašank náleží mezi nejdéle zachovávané obady. Jím se uzavíralo období veselí ped velkým velikononím postem. Nejvýznanjší akcí na masopustní obadnosti bylo obcházení s medvdem. Na Valašsku obcházel jednak medvd, kterého doprovázel muž obleený v ženských šatech a zahalený až po oi, jednak husar, což byl pevleený chlapec. Obcházeli po ddin s hudbou, v každém stavení se zastavili a zatoili se s hospodyní nkolikrát dokola. Pi tanci bylo dležité hodn vysoko vyskoit, protože se vilo, že tak vysoké bude konopí a len, jak vysoko vyskoí medvd nebo hospodyn o fašanku. Za velikou urážku bylo považováno, jestliže nkteré stavení bylo pi obchzkách s medvdem vynecháno. V masopust se konalo nejvíce zábav a svateb. Bylo to vhodné období, protože práce v polích byly dávno ukoneny, takže nic nebránilo tomu, aby svatby byly pipraveny. Proto byl masopust vyhlášen jako doba satk a dívka, která se ani v masopustu nevdala, byla terem posmšk v písních. Písn k tanci toená Z písní taneních jsme do našeho zpvníku vybrali písn k tanci v našem kout Valašska nejrozšíenjšímu a to k toené. Písn k toené nežijí jen ve spojení s tancem, nejsou to tedy výhradn písn tanení. K figurálnímu tanci je možno zazpívat jedinou píse a ta je s ním neodlun spjata. Naproti tomu k toivému tanci se mže zpívat nepeberné množství písniek, proto se písn k toené prolínají s jinými písovými skupinami. Hlavní obsahový rys písní k toené spoívá ve sklonu k humoru, k žertu a vtipu. To plyne pedevším z nálady a z prostedí, v nichž se tanení písn zpívaly, tedy hlavn pi zábav rzného druhu. Starouherské písn Stará uherská neboli ardáš, jak už název napovídá, pochází z Maarska odkud se pes Slovensko dostala do našich kraj. Jsou to písn a tance ohnivé, které se z pomalejšího - 4 -

5 zaátku postupn zrychlují. Písn k tomuto tanci už nejsou pro naši oblast tak typické jako písn k toené. Stylov se kryjí nejvíce se slováckými verbuky a obdobnými tanci slovenskými. Písn milostné Milostné písn patily vždy k nejživjším složkám lidového zpvu v naší oblasti. Jako v celé naší lidové písni, tak i tady byla láska nejastjším námtem zpvu. Mnoho milostných písní najdeme také mezi písnmi taneními, svatebními, ale i žatevními a halekakami. Milostné písn patí k nejkrásnjším skladbám, protože se v nich projevuje vroucí cit, upímnost a láska k milované osob. Písn žertovné K mnoha rzným písovým žánrm patí i písn žertovné. I tato skupina písní není samozejm pesn ohraniena. To znamená, že žertování, popichování, škádlení a posmšky se objevují v písních milostných, fašankových, halekakách, v písních k tanci toená a v dosti velké míe i v písních svatebních. Lidové písniky se vbec astji a radji smjí nebo alespo usmívají než pláí. Písn zbojnické Zbojnictví na Valašsku vzniklo a nejvíce se rozšíilo v dob povstání poddaných proti cizí vrchnosti v letech Násilí císaských vojsk, náboženské pronásledování, sociální rozpory, bída, to všechno pohánlo Valachy, aby hledali spravedlnost se zbraní v ruce. Docházelo k výbuchm odporu a zámecká vzení se plnila rebelanty. Mnozí chlapci tehdy utíkali do hor a dali se na zboj. Hornatý kraj s rozlehlými lesy a ráztokami, se salašemi a pasekami, možnost snadného útku a píze lidu, to všechno dalo zbojnictví na Valašsku osobitý ráz. Když se zbojnictví rozšíilo natolik, že státní moc si nevdla se zbojníky rady, byl roku 1638 zízen zvláštní sbor horského etnictva z místních chlapc - portáši. Nkdy se však stávalo, že se portáš pidal ke zbojníkm. Zrušeny byly sbory portáš definitivn až roku Nejznámjšími valašskými zbojníky byli zejm Ondráš, syn fojta z Janovic u Frýdku, a Juráš, který za peníze svého druha zradil. Proto se Ondráš stal v lidových písních hrdinou, Juráš pak pedstavitelem zrady a zloinu. Ve zbojnických písních je zobrazen tžký život zbojník. Najdeme zde balady, ve kterých se objevuje motiv nebezpeí smrti na šibenici, ale také písn plné hrdosti, nepoddajnosti a vzdoru.ale i ve zbojnických tancích poznáváme chlapství, odhodlání a také kus nevázaného veselí horních chlapc. Zbojnické písn a tance patí u valašských soubor lidových písní k nejoblíbenjším námtm. Písn vánoní V koledách lidé projevují velkou radost z narození Spasitele. Tak jako byl prostý jejich život, vyjadovali se i v koledách prost a upímn. V koledách, zejména z horských pasteveckých oblastí, se ztotožovali s betlémskými pastýi, jako by andlská zpráva o narození jezulátka patila pímo jim. Biblický betlém penášejí do svého kraje a chystají se písnmi, hudbou a dary uvítat novorozené dít. Melodie jsou prosté a radostné. Rytmicky se dvtipn pizpsobují textu. Jsou to vlastn zpívané dialogy, které jsou na Valašsku zcela spontánní a bezprostední.vtšina koledních písní vznikla v prbhu 18. století, pípadn na - 5 -

6 poátku století následujícího. Tomu také odpovídá jejich barokní jazyk. Prolnutím pvodních pedloh s domácí tvorbou vytvoilo z valašských pastorel pvabnou smsici projev lidové slovesnosti i víry. Balady Balady jsou epické písn, vyjadující uritý píbh, vtšinou s tragickým koncem. Balady se od jiných písní vtšinou také liší svou délkou, mívají mnoho slok. V baladách se napíklad objevuje popis tragických stet se zbojníky, poslední chvíle života a rozlouení s rodii, pípadn s milou, ped popravou na šibenici. Jiná balada je o dívce otrávené na svatb, známá je balada o vážném úrazu zpsobeném komi, jindy se zase dva chlapci porubou o dveku. Další balady jsou z doby vpád a ádní Turk. Balad se nezachovalo píliš mnoho, protože tyto písn patí mezi ty, které upadly v zapomnní mezi prvními. Závr Lidová píse ve své pvodní podob postupn z bžného života mizela. V dnešní dob se s ní setkáváme hlavn prostednictvím soubor lidových písní a tanc. Je nám jasné, že v hodinách hudební výchovy na základní škole není prostor k systematické výuce lidových písní, pesto doufáme, že zpvník bude sloužit k prohlubování lásky k rodnému kraji a k posilování vdomí, že pocházíme z kraje s bohatou kulturní tradicí, a že máme právo být hrdí na své koeny a na tradice našich pedk. Za kolektiv autor - M. Trlica Použitá literatura: Vetterl, K. : Lidové písn a tance z Valašskokloboucka I., 1. vydání. Praha: SAV, 1955 Vetterl, K. : Lidové písn a tance z Valašskokloboucka II.,1. vydání. Praha: SAV, 1960 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky I., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1939 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky II., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1940 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky III., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1941 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky IV., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1944 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky V., 1. vydání. Milotice n. Bevou, 1946 Polášek, J.N.,Kubeša,A. : Valašské psniky VII., 2. ást - Písn zbojnické. Okresní vlastivdné muzeum Vsetín. Vsetín, 1993 Kašpar, Z. : Valašský zpvník, Stedisko služeb školám. Vsetín, 1999 Kašpar, Z. : Zahraj n, hudeku. 1. vydání. Obanské sdružení Jasénka. Vsetín,

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68 Obsah 1. Osobnosti regionu v oblasti folklóru.. str Prolínání folklóru do jiných hudebních žánr.. str Hudební soubory regionu str Seznam doporuených CD k poslechu. str. 21 Prameny: webové stránky soubor a zpvák Wikipedie - internetová encyklopedie dr. Josef Plavec: Hodnota lidové písn Bohumír Štdro: Leoš Janáek 1

69 1. Osobnosti regionu v oblasti folklóru Milan Švr ina primáš, cimbalista, u itel Narodil se 27. srpna 1927 v Brn v u itelské rodin. Otec Florián Švr ina ( ) potom p sobil jako ídící u itel ve Valašských P íkazích. Hrál výborn na housle - absolvoval extern brn nskou konzervato. Sestavil si vlastní cimbálovou muziku z lidových muzikant a jako primáš této muziky zapojil do své folklórní skupiny celou svou rodinu - manželku, dceru Jasnu a syna Milana. "Cimbálová muzika Floriána Švr iny" vystupovala po valašských vesnicích a m ste kách na moravském Slovácku i na Slovensku nejen s lidovým repertoárem, ale v dob p edmnichovské republiky a protektorátu i s koncerty vážné hudby. Milan Švr ina se nau il hrát na housle u svého otce a už ve trnácti letech hrál také na cimbál. Zasloužil se o to jeho u itel - cimbalista Alois Fabian z kdysi slavné Matalíkovy valašské kapely. Zdokonalil se též u uherskohradiš ského cimbalisty Otakara Ju íka. Škola, kterou mu dali byla opravdu vynikající. V letech studoval na u itelském ústavu ve Valašském Mezi í í a po jeho ukon ení nastoupil na své první u itelské místo, Osmiletou st ední školu Valašské Klobouky. Po návratu z vojenské základní služby se stal u itelem na osmiletce ve Štítné nad Vlá í. V roce 1953 byl p eložen do Slavi ína op t na osmiletku, kde poznal svou manželku Svatavu též u itelku, pocházející z jižní Moravy. Vychovali spolu ty i d ti- dva syny Milana a Kv toslava a dcery Svatavu a Lenku. Už od mali ka byli všichni zapojováni do národopisných soubor, které založil. Po roce 1965 se odst hovali do Valašských Klobouk, do domku po rodi ích a manželé p echázejí u it na Základní devítiletou školu ve Valašských Kloboukách. Po 18. listopadu 1974 je Milan Švr ina nucen odejít na své poslední u itelské místo na Základní devítiletou školu do Francovy Lhoty. V té nejpiln jší práci jej náhle zastihla smrt - 4. zá í 1981 ve v ku 54 let. Folklórní a národopisná innost Pln ní otcova odkazu a velká láska k drahému Valašsku, jeho písním, pov stem, tanc m a lidovým zvyk m, to vše vedlo Milana Švr inu k soustavné a ob tavé práci p i sbírání lidových písní, tanc a zvykosloví - z Bylnice, Štítné, Slavi ína, Nedašova a moravskoslovenského pomezí. Získaný materiál pak upravoval pro ve ejná vystoupení a koncerty národopisných soubor, jejichž byl zakladatelem. Svoji první "Švr inovu cimbálovku" sestavil ze svých spolužák na u itelském ústavu ve Valašském Mezi í í v letech 1945~1947. Hráli po celém Valašsku, v Praze v eskoslovenském rozhlase a v roce 1947 získali 2.místo na národopisných slavnostech ve Strážnici. Vystupovali se skupinou tane ník a zp vák, kterou vedl profesor Dr. Arnošt Kubeša. 2

70 Na prvním uitelském psobišti - Základní škole ve Valašských Kloboukách, založil Švrina svj první dtský soubor, který za dva roky psobení získal v dtské Strážnici 1. cenu za zpv a provedení tance ardáše. Švrinova muzika pak vyhrála v roce místo v soutži cimbálových muzik ve Vsetín. V letech vykonával Milan Švrina vojenskou základní službu, byl lenem Armádního umleckého souboru Víta Nejedlého, v nmž založil první osmilennou cimbálovou muziku. V letech , kdy psobil jako uitel ve Štítné nad Vláí, založil národopisnou skupinu žák i soubor dosplých. Zde se mu podailo získat do cimbálové muziky kolegy uitele, kteí pozdji adu let tvoili jádro jeho muziky ve Slaviín. Žákovská skupina ze štítenské školy slavila zase úspchy - v roce 1952 vyhrála ve Strážnici se svými zbojnickými tanci. Roku 1953 odchází Švrina do Slaviína, kde na místní osmiletce zakládá soubor "Slavíek". Jeho první vystoupení se uskutenilo 24. íjna Milan Švrina po léta psobil jako vedoucí souboru i cimbálové muziky. Podílel se i na rekonstrukci pvodního slaviínského kroje. V roce 1965 se odsthoval do Valašských Klobouk, avšak ani zde nezapomnl na slaviínské. Stále s nimi spolupracoval, radil a pomáhal svým odchovancm. V letech ve Valašských Kloboukách založil žákovský soubor Skivánek a zárove zaal cviit i žákovskou cimbálovku, kterou primášoval. Hráli v ní oba jeho synové - Milan na basu a Kvtoš na cimbál. Dále Pavel Šurá, Vladimír Sulovský a Leon Überal druhé housle a Ladislav Tarabus a Karel Okénka kontry. V roce 1971 se zasloužil o znovuobnovení souboru Slavíek. V té dob ml soubor 25 len, pevážn z bývalých len žákovských soubor. Pod jeho vedením tehdy Slavíek uskutenil adu vystoupení na rzných místech naší republiky. V roce 1975 natoila eskoslovenská televize Brno za režie Vry Mikuláškové a pracovníka BROLNu Jaroslava Juráška tyicetiminutový národopisný snímek soubor Slavíek a Skivánek za doprovodu Švrinovy dtské cimbálové muziky, nazvaný "Zazpívej Slavíku". Valašské písn, tance, lidové hry, cimbálová muzika a zbojnické tance se prolínaly s krásnou pírodou jihovýchodního Valašska, Závrší a luhaovického Zálesí. Milan Švrina také pomáhal pi nácviku a choreografii i dalším souborm, nap.souboru Závršan z Nedašova, složenému pevážn z místních oban starší generace, kteí ješt sami zachovávali nkteré prastaré lidové zvyky a obyeje (dožinky, kosení luk, veery pi dlaní peí, pedení, výroba louí apod). Se svým programem "Nedašovjané" sklidili velký úspch na strážnických slavnostech. Valašskoklobucký soubor Skivánek se udržel do roku 1974 a ml za sebou adu úspšných vystoupení nejen v naší republice, ale také v Polsku a bývalé NDR. Po pestoupení do svého posledního uitelského psobišt ve Francov Lhot získal brzy velkou píze školy i oban a ve velmi krátké dob založil stolenný žákovský soubor, od roku 1978 i soubor dosplých. Oba soubory vedl až do své smrti v roce 1981 a vystupoval s nimi za doprovodu vlastní, již poslední Švrinovy cimbálové muziky. Jako výborný cimbalista, houslista a zpvák byl Milan Švrina asto zván od spátelených soubor a muzik k hostování, zvlášt k pipravovaným reprezentaním zájezdm do zahranií. Byly to soubory - Valašský krúžek z Brna, Slovácký krúžek ze Strání, soubor OIšava z Brodu, Vsacan a Kyera ze Vsetína, Lipta z Liptálu a Svtlovan z Bojkovic, s nimiž procestoval celou Evropu a Skandinávii. 3

71 Milan Švrina zasvtil celý svj život národopisné, sbratelské a hudební innosti. Byl výborným pedagogem, dobe rozuml dtem menším i odrostlejším. S velikou láskou k lidem a milovanému kraji uvádl v život prastaré lidové tance a zvykosloví, aby tento poklad nezahynul, neupadl v zapomnní. Z jeho folklorní innosti dodnes erpá ada soubor. I když se nkdy setkal s nepochopením, nikdy nezatrpkl. Šel po své vlastní vytyené cest dál pesto, že jemu i jeho rodin kladli mnozí lidé v dob totalitního režimu velké pekážky. Nedal se odradit, ale znovu a znovu zaínal s novými dtmi, mládeží i dosplými. Soubory - taneníci i muzikanti byli zvyklí vystupovat v tvrdých podmínkách, teba na louce a bez mikrofonu. Jeho heslem bylo: "Nic než národopis". Nkdy chodil i do školy na vyuování ve valašském kroji - a ve valašském kroji byl také pochován. Na závr slova Jana Rokyty, hudebního redaktora eskoslovenského rozhlasu Ostrava:... v osob Milana Švriny odešel lovk: - Uitel, jakých je málo. Každá obec, kde uil se mohla pochlubit zvýšenou folkloristickou aktivitou, mnohdy i novým souborem nebo vesnickou skupinou, na jejímž vzniku ml Švrina lví podíl. - Cimbalista, jakých je ješt mén - naprosto svj jak technicky, tak stylov i úderov. Navíc excelentní dramaturgie a ich pro "klenotnicové" typy písní, což souvisí také s lidem. - Aranžér a skladatel - myslím, že adu melodií sám anonymn složil a nenápadn pustil takíkajíc do obhu, až splynuly s tradiním materiálem. A aranžér - zejména svérázný harmonizátor s pímoarými pekvapivými nápady, které jakoby nesly už tak trochu pel té pohraniní slovenskosti - ta sem urit patí a je správná. Neobvyklý a nekonformní zpsob hudebního myšlení. - Eticky, moráln a esteticky na výši s vnitní kázní a smyslem pro povinnost. Nositel nesmírné lásky a citu k folklorní materii svého kraje a její prezentaci pro široké vrstvy poslucha a divák. Nebylo vždy lehké najít k nmu cestu - byl plachý a tu a tam nedvivý - ale komu bylo dovoleno tu cestu najít a po ní jít - ten byl odmnn bohatstvím myšlenkovým, citovým, hudebním. / Ze Vzpomínek na Milana Švrinu, které napsala Emílie Malíková (PoIášková) ze Slaviína, upravil Ladislav Tarabus, / Nhoslav Ryl Narodil se v Osvtimanech na moravském Slovácku, kde také chodil na základní školu. Od dtství sportoval, ale musel i pracovat na polích a ve vinohrad svých rodi. Tatínek a maminka ho ve sportovních aktivitách podporovali a ddeek zase rozvíjel jeho mimoádné hudební nadání. Když ml pt let, dostal na vánoce pod stromeek housle, které ho provázejí celý život. Byl velice všestranný a svj talent uplatnil i na vojn. V Praze hrál ve vojenské hudb na kídlovku a lesní roh. Pozdji byla hudba pevelena do Olomouce. Zde také psobil jako instruktor sportu na Vojenské akademii. Dalším jeho psobištm byl Gottwaldov, kde pracoval na Odborném uilišti Pozemních staveb.tam absolvoval v letech Tyršv ústav tlesné výchovy a sportu. Od roku 1956 byl zamstnán v hornickém uilišti v Karviné, kde zaal také dálkov studovat Pedagogický institut v Opav. Na základní školu v Horní Lidi nastoupil jako uitel Tv - Hv a j roku 1961 a psobil zde až do roku Založil zde 4

72 p vecký soubor, který m l len, p evážn chlapc. Žáci byli v tšinou z H. Lid e, Lide ka a La nova. Stál u zrodu folklórního souboru Valášek, ve kterém se b hem mnoha let vyst ídalo velké množství žák. Soubor byl rozd len na dv skupiny. První byla malá skupina d tí p edškolního v ku a potom to byli žáci prvního a druhého stupn základní školy. Oba dva soubory vystupovaly na sout žích a p i r zných slavnostních p íležitostech. Postupn se dostavovaly úsp chy i za hranicemi regionu a tak se našly i prost edky na materiální vybavení, jako ušití kompletních kroj, atd. Mnozí z len Valášku pokra ovali velmi úsp šn v této zálib i po skon ení školy v jiných folklórních souborech. Pan u itel Ryl byl pozd ji také dlouholetým primášem cimbálové muziky folklórního souboru Lipta, s kterým úsp šn reprezentoval valašskou muziku a tanec nejen u nás, ale i v mnoha zemích v zahrani í. 5

73 2. Prolínání folklóru do jiných hudebních žánr Pi hledání pramen pro tuto ást pílohy Zpvníku valašských lidových písní z Hornolideska jsme na folklorwebu narazili na krásný lánek Jiího Plocka, který se hodí pro úvod k této kapitole tak dokonale, že jsme se rozhodli jej uveejnit v plném znní. Lidová píse a její poselství dnes Jií Plocek Lidová píse v echách a na Morav byla po staletí souástí každodenního života venkovského lidu. V selském prostedí se zrodila ve své pvodní podob a odtud psobila na další vrstvy národa nejen jako zdroj umlecké inspirace, ale vbec jako živá míza procesu národního sebeuvdomování. Její obrozenecká síla se ukázala poprvé ve velkém rozmru na veejnosti v rámci Národopisné výstavy v Praze roku 1895, kde se eský národ pedstavil jako národ kulturní s bohatými tradicemi. V dobách, kdy ješt píse žila nenápadn mezi prostým lidem, zaali ji sbírat národní buditelé, kteí nám svými sbírkami zanechali skutené poklady. Poklady plné jednoduché, krystalické poezie a hudebn vytíbených, inspirativních melodií. Z onch sbratel jmenujme v echách alespo básníka Karla Jaromíra Erbena ( ) a po nm malíe Ludvíka Kubu ( ), který mimo eských písní vydal i písn z vtšiny území obývaných Slovany na pelomu 19. a 20. století (Slovanstvo ve svých zpvech). Na Morav byl prvním významným sbratelem knz František Sušil ( ), jehož následovali dialektolog František Bartoš ( ) a hudební skladatel Leoš Janáek ( ). Bartoš postupn vydal ti rozsáhlé sbírky o nkolika tisících písních (od druhé z nich ve spolupráci s Janákem). Sbratel bylo samozejm více, ale toto jsou jména z nejdležitjších. Do druhé poloviny 20. století byly tak zaznamenány písn ze všech folklorn významných oblastí ech a Moravy, piemž na písov "bohaté" Morav jdou celkové poty zápis do desetitisíc. Leoš Janáek s Otakarem Zichem stáli i u zrodu prvních zvukových záznam lidových písní z poátku 20. století, které byly poízeny na voskové váleky v pístroji zvaném fonograf. Tyto váleky pak byly uchovávány v archivech a vícemén pro veejnost zapomenuty, technologie pokroila dále (tvrdé gramofonové desky). Teprve na konci 20. století se podailo s pomocí speciáln zkonstruovaných zaízení pro pepis válek a též díky možnostem digitální technologie vydat tyto unikátní nejstarší snímky na CD, samozejm s patinou dokumentací: Nejstarší zvukové záznamy moravského a lidového zpvu (z folkloristické innosti Leoše Janáka a jeho spolupracovník), Brno 1998 a Dudy a dudácká muzika 1909 (Nejstarší zvukové záznamy lidové hudby v echách I.), Praha Lidová píse však ve své pvodní podob (zpvy pi práci, malé selské muziky i jednotliví hrái - gajdoši, houslisté, citeristé) postupn z venkovských oblastí mizela. Z ech rychleji než na Morav. Z eských region si vícemén pouze oblast jihozápadní podržela dudáckou tradici. K ní se každoron vracíme pedevším na Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích v druhé pli srpna. Jinak se tém všude místo zaniklé staré selské hudby rozšíily od 2. poloviny 19. století dechové muziky hrající krom úprav lidových písní i nov komponované populáry. Na Morav, a zvlášt na moravsko-slovenském pomezí, se tradiní selská hudba v nkterých lokalitách udržela hluboko do 20. století a napíklad na Horácku (oblast kolem Velké nad Velikou poblíž Veselí nad Moravou) žije ve svérázné podob dodnes. Kdo se o tom chce pesvdit, a se vypraví tetí víkend v ervenci na každoroní Horácké slavnosti do Velké nad Velikou. Nebude zklamán, zážitek to bývá silný. 6

74 Krojované muziky, a už v hudecké sestav (tedy bez cimbálu) nebo i s cimbálem doprovázejí zpváky a sbory ze všech deseti horáckých obcí, program je doplnn lidovými vypravi a vzpomínáním pamtník. Písn k typickým horáckým tancm starosvtská a sedlácká jsou obas prokládány mužským tancem verbukem i zpvy táhlých písní, s doprovodem i bez doprovodu. Nezamnitelná karpatská melodika i rytmika místních písní psobí na nov píchozího až exoticky - jakoby z jiného svta, z doby, kdy pastevci vyhánli svá stáda na horské louky, sedláci orali s komi kamenitá políka a mládenci byli odvádni na vojnu na dlouhá léta do dalekých krajin: Bude jar, bude jar, ej, budú chlapci orat a já nebožátko, ej, mosím mašírovat. Bude jar, bude jar, aj, budú chlapci kosit, a já nebožátko, ej, mosím šablu nosit. Bylo to doba roboty, doba násilných pepadání v hraniních územích, doba válek, kdy se na Moravu dostaly nejednou vojska z dalekých konin - teba až z tureckých: Mj koníek v tráv zelený pod abrakem celý zemdlený. Mj koníek sa leká, via Turka zdaleka, že tam bude vojna veliká. Mj koníek v tráv zelený pod abrakem celý zemdlený. Mj koníek sa tese, že a na smrt ponese, má mamnko, pomodlete se. eknete si, co nám písniky z té doby mohou íkat dnes? Nu, zdá se, že jejich témata a symbolika, a to zvlášt v oblasti milostné poetiky, jsou vné. Ale nejen témata milostná - vztah k rodim nebo vztah k "pánm". Pocity obyejného lovka ve svt neosobních mocenských sil, které s ním proti jeho vli asto rzn manipulují. To vše rezonuje i v duši souasného lovka a žije nejen ve folklorních souborech, ale i v žánrech, které jsou moderní a z lidové písn erpají inspiraci - jako teba folk nebo world music. Folklorních soubor je hodn - v eské republice stovky, piemž vtšina z nich psobí na Morav, kde lidová hudba žije - zvlášt na jihovýchod - intenzivním životem.v každém folklorním regionu najdeme výrazné stylové kapely, které jej reprezentují - napíklad na Horácku jsou to mezi jinými Horácká cimbálová muzika Martina Hrbáe i Horácká muzika Mirka Minkse, na Podluží CM (Cimbálová muzika) Jožky Severina, na Strážnicku Danaj, na Kyjovsku CM Jury Petr a Varmužova cimbálová muzika, na Uherskohradišsku CM Jaroslava echa a Dolina, na Uherskobrodsku Olšava, na Valašsku Jasénka ze Vsetína i Solá z Rožnova. To jsou však jen nkterá jména! Ale ani v echách bychom nemli zapomenout na jméno významného dudáka Josefa Režného, Zdeka Bláhy (soubor Úsmv), Jiího Icy Posíšila (Malá eská muzika) a dalších. Tyto inteprety a mnohé další mžeme vidt na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici a na dalších folklorních slavnostech, které se konají jak ve velkých mstech, tak v menších obcích v regionech. V oblasti souasných hudebních žánr nemžeme pominout interprety, kteí si na inspiraci lidovou písní z velké ásti vybudovali svou umleckou pozici - od 70. let písniká Jaroslav Hutka, Minnesengi, sourozenci Ulrychovi a jejich kapela Javory, pozdji pak Jií Pavlica s Hradišanem, Cimbal Classic, echomor, Vlasta Redl, Teagrass, z nejmladších skupin Benedikta, Muziga, Marcipán a další. Ti všichni se po svém napojili na proud tradiní lidové hudby a rozvádjí jej oživujícími cévami do dalších a dalších hudebních oblastí. S narstáním tohoto "netradiního" hudebního prostoru se objevují i píležitosti, kde je možno jej sledovat - folkový festival Zahrada v Námšti na Hané, festivaly world music Colours of Ostrava nebo Hudba bez hranic ve Valticích. A tchto píležitostí pibývá. 7

75 Dalo by se povídat o lidové písni, popsat stránky a stránky, až by se lovk úpln ztratil. Ale mezi tmi všemi slovy zstávají poád nemnná základní lidská témata a z nich pedevším to nejkrásnjší, souasn i nejbolavjší, ale nakonec i nadevše nadjeplné - láska. Dovolím si na závr uvést dv pekrásné moravské písniky, možná mírn melancholické, ale ve svém poselství jako tesané do kamene. Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá jako vodnka mezi behama. Voda uplyne, láska pomine jako lísteek na rozmarýn. Vyle, sokol, sivý pták, to k mému milému, pozdravuj ho nastokrát, takto ekni k nmu: že ho vrn miluju, ve svém srdci nosím, aby veer došel k nám, že ho pkn prosím. Léto 2002, psáno pro Zemdlský kalendá pipravovaný k vydání v Kladn, který nakonec nevyšel. Uveejnno na Folklór ve vážné hudb a jazzu Chceme-li mluvit o eské hudb, o jejím významu, ím pispla do pokladnice celosvtové kultury, musíme pedevším vycházet z jejich inspiraních zdroj. Tím nejvýznamnjším zdrojem a zárove živnou pdou, ze které vyrostla eská hudba, byla lidová píse. Z ní vyšli skladatelé všech generací. Tato jedinená a nepeberná studnice nápad založená na bezprostedních dojmech z konkrétních situací, citových vztah, meditací, na dojmech z pírody apod., se vytváela po celá staletí a pedávala se postupn z generace na generaci. Tímto bezprostedním psobením, intenzitou a vývojem, zabezpeovala originalitu a kontinuitu eské hudby. K nejstarším kulturním památkám patí lidové písn duchovní "Hospodine, pomiluj ny" a "Svatý Václave". Doba husitská kladla draz na chrámový zpv v jazyce lidu. Tento významný reformní in dosvdují zachované kancionály, Jistebnický (1420), kancionál knze Václava Miínského a další. Lidové písn z doby pohanské známe jen vzácn, protože v té dob byly považovány za "carmina diabolika" (básn ábelské). Lidová píse nebyla cilem, ale prostedkem zbožného života. Zachované písn nap. "Andilku rozkochaný", "Devo se listem odieva", svdí o velmi vysplé eské hudebnosti opírající se o lidové umní. Teprve romantismus objevuje a doceuje krásu lidové písn (K. J. Erben "Prostonárodní písn a íkadla"), nkdy i za cenu napodobování. Kritické zkoumání hodnoty lidové písn, zaínající v 19.století naznauje, že i lidový tvrce erpal asto z dostupných zdroj poplatných dob (módních prvk) a nemžeme být tedy bezvýhradným vodítkem skladateli. Lidové písn jsou od té doby pedmtem bádání a výsledkem jsou mimo jiné sbírky Fr. Sušila, Fr. Bartoše, L. Janáka,. Holase... Byl zízen ústav pro lidovou píse, který ml za úkol kritické vydání, aby ty nejhodnotnjší zstaly národní kultue trvale zachovány. Pedstavují tak sbírku více než písní. 8

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický

Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický Studovala na státní konzervatoři v Žilině hru na housle a operní zpěv pokračovala na Státní konzervatoři v Praze, kde absolvovala hudebně-dramatický obor. Získala prestižní divadelní cenu Thálie, 2x ocenění

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Smíšeného pěveckého sboru

Smíšeného pěveckého sboru Přehled koncertů, akcí a vystoupení Smíšeného pěveckého sboru VOŠP a SPgŠ Litomyšl za školní rok 2007/08 zpracováno 19. 6. 2008 PODZIM 2007 20. 9. 2007 Koncert pro Městský úřad Litomyšl, Zámecké divadélko,

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

www.kocourkova.net MICHAELA KOCOURKOVÁ

www.kocourkova.net MICHAELA KOCOURKOVÁ MICHAELA KOCOURKOVÁ umělecká agentura koncerty umělecká zastoupení eventy EXKLUZIVNÍ ZASTOUPENÍ Daniel Hůlka První typ koncertu Daniel Hůlka a Martin Rada (klavír, varhany) - výběr klasické, moderní a

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

1. Charakteristika školy

1. Charakteristika školy 1 2 Obsah 1. Charakteristika školy str. 2, 3 2. Vzdlávací programy školy str. 4, 5 3. Údaje o zamstnancích školy str. 6, 7, 8, 9, 10 4. Údaje o zaazování žák str. 11, 12, 13 5. Výsledky vzdlávání žák str.

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI Základní škola Fryovice, okres Frýdek Místek, píspvková organizace VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za školní rok 2009/2010 podle zákona 561/2004 Sb., vyhlášky 15/2005 Sb. a zákona 106/1999 Sb. 1 Obsah : 1. Základní

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Na této škole uím osm let. Líbí se mi tu, každá škola má své klady a zápory a tady jsou spíš ty klady.

Na této škole uím osm let. Líbí se mi tu, každá škola má své klady a zápory a tady jsou spíš ty klady. !" #$% & '()*+,, $,-./! -0 To nejlepší nakonec Ve školním roce 2007/2008 jsme mli v plánu vydat tyi ísla Realisty. Ti ísla jste již mli možnost si peíst a te držíte v rukou letos tvrté a poslední íslo

Více

Tisková zpráva. 3. ročník festivalu OUT OF HOME. www.mimodomov.cz

Tisková zpráva. 3. ročník festivalu OUT OF HOME. www.mimodomov.cz Tisková zpráva 3. ročník festivalu OUT OF HOME www.mimodomov.cz 17 dětských domovů z celé ČR, Iva Bittová a Lisa Moore, Tomáš Klus, 4signs, nezávislé umělecké filmy, dokumenty, klipy a další Praha 26.

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Tak jsme se opt po roce sešli na Výroní valné hromad, pežili jsme svátky vánoní i oslavy Silvestra bez vtší úhony na zdraví a tak mi dovolte, abych vám popál do tohoto

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY

FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY FRANTIŠEK NEDVĚD zpívá ZLATÉ NEDVĚDOVKY speciální hosté LUCIE BÍLÁ a SPIRITUÁL KVINTET DIVADLO HYBERNIA František Nedvěd zpívá Zlaté Nedvědovky Z vyprodaného Strahova, přes mnoho míst českých a slovenských,

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN ZPRAVODAJ (p.. 50) Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks íslo 1/2007 bezen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Proto jsme se rozhodli Vám zde o nm publikovat nkolik zajímavých informací z jeho života. Víme, že na generála a jeho odkaz budete vždy pamatovat.

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37

VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 VY_32_INOVACE_04 B. Smetana : Opera Libuše_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Mnozí z Vás jste nedávno dle svých pedstav oslavili nástup nového tisíciletí a páli jste si navzájem vše nejlepší do nového roku i let píštích. To samé Vám peji i já

Více

(školní rok 2009/2010 A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS

(školní rok 2009/2010 A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS (školní rok 2009/2010 A SE VÍ 3. ŠKOLNÍ ASOPIS Úvodník Milí tenái a tenáky asopisu,,a se ví!. Jaro už pomalu pichází a konec tetího tvrtletí ve škole bohužel s ním. ekají nás zase písemky a zkoušení. Ale

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

Rexter asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2011 Více na www.rexter.cz

Rexter asopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 02/2011 Více na www.rexter.cz Simi, Pete Futrell, Robert (2010): American Swastika. Inside the white power movement`s hidden spaces of hate. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers. 167 s. ISBN 978-1-4422-0210-5. Autor: Petra Vejvodová

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Když zní krásný hlas, dobře se to poslouchá, Od klasiky k romantické zasněnosti, Hra a její pravidla, Globální pan Nonart, Pan

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Obec Lomnice struný pehled od roku 1991 do 4/2005

Obec Lomnice struný pehled od roku 1991 do 4/2005 Obec Lomnice struný pehled od roku 1991 do 4/2005 1. Urbanistická studie obce zpracoval STAVOPROJEKT s.r.o., Ing.arch.Kasková A., Karlovy Vary v prosinci 1992, schválena byla zastupitelstvem obce v listopadu

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.)

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu anglický jazyk pro 1. stupe: 3. roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, rozumí jednoduchým pokynm a vtám, adekvátn na n reaguje pochopí

Více

A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS

A SE VÍ ŠKOLNÍ ASOPIS (školní rok 2009/2010 A SE VÍ 4. ŠKOLNÍ ASOPIS Úvodník Ahoj, milí tenái a tenáky školního asopisu,,a se ví! Toto je poslední íslo ped koncem školního roku a zaátkem velkých letních prázdnin, na které se

Více

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.

Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina. Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz ICT plán (školní rok 2008/09 a 2009/10) 1) Souhrnný stav v záí 2008

Více

Výroní zpráva Domu dtí a mládeže Pelíšek ve Vrchlabí pro školní rok 2007/2008

Výroní zpráva Domu dtí a mládeže Pelíšek ve Vrchlabí pro školní rok 2007/2008 Výroní zpráva Domu dtí a mládeže Pelíšek ve Vrchlabí pro školní rok 2007/2008 Název organizace: Dm dtí a mládeže Pelíšek Sídlo organizace: Husova 212, 543 01 Vrchlabí Právní forma: Píspvková organizace

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

TELNICKÝ ZPRAVODAJ 03/2003

TELNICKÝ ZPRAVODAJ 03/2003 TELNICKÝ ZPRAVODAJ 03/2003 ERVEN 2003 Vážení spoluobané, jaro už je tu a s ním i další íslo Telnického zpravodaje. Od minulého ísla nastaly urité zmny. Toto i další ísla budete i nadále dostávat do svých

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Opt uplynul rok a my se zde scházíme na Valné hromad, abychom zhodnotili innost našeho sboru za rok 2001. Díve mi však dovolte, abych Vám do nového roku popál vše nejlepší,

Více

eská škola bez hranic 2. 3. srpen 2010 II. mezinárodní setkání zástupc eských škol bez hranic v Evrop a ve sv t P ehled zahrani ních ŠBH (abecedn )

eská škola bez hranic 2. 3. srpen 2010 II. mezinárodní setkání zástupc eských škol bez hranic v Evrop a ve sv t P ehled zahrani ních ŠBH (abecedn ) eská škola bez hranic 2. 3. srpen 2010 II. mezinárodní setkání zástupc eských škol bez hranic v Evrop a ve svt Pehled zahraniních ŠBH (abecedn) eská škola bez hranic BERLÍN Název školy: MATEÍDOUŠKA ESKÁ

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( )

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( ) ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM Památky Slaného a Slánska ( ) P Památky Slaného a Slánska (11) ravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Management školy. zástupce zástupce editele pro MŠ Mitušova 6 Lenka Prokopová. metodik.preventista sociáln Mgr.Robert Novotný

Management školy. zástupce zástupce editele pro MŠ Mitušova 6 Lenka Prokopová. metodik.preventista sociáln Mgr.Robert Novotný www.zsmitusova8.cz Vážení rodie,pedkládáme Vám informaní materiál,který Vám pomže zorientovat se v organizaci,výchovn- vzdlávacím programu a aktivitách naší školy ve školním roce 2007/2008 Management školy

Více

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva

Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Výroční. zpráva Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Výroční zpráva 2011-2012 1 Charakteristika školy Základní umělecká škola Rožnov pod Radhoštěm Pionýrská 20, 756 61

Více

VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37

VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37 VY_32_INOVACE_20 Leoš Janáček : Sinfonietta_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

Zpráva o innosti Rady mládeže VV KT oblasti Slezsko v roce 1998 a plán práce na rok 1999

Zpráva o innosti Rady mládeže VV KT oblasti Slezsko v roce 1998 a plán práce na rok 1999 Zpráva o innosti Rady mládeže VV KT oblasti Slezsko v roce 1998 a plán práce na rok 1999 1. Složení Rady mládeže Rada mládeže pracovala po celý rok 1998 v promnlivém složení podle náronosti jednotlivých

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více

! " #! " $ % & " " " ' () *+ %+, " -. / ", 0 " "

!  #!  $ % &    ' () *+ %+,  -. / , 0  ! " #! " $ % & " " " ' () *+ %+, " -. / ", 0 " " PL ROKU ZA NÁMI Výsledky za pl roku práce a snahy už všichni známe a te nastává to období, které má pro každého jiný význam. Pro devááky je toto období

Více

VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37

VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37 VY_32_INOVACE_03 Historie písně Kde domov můj _37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií

Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií Masová komunikace je dnes považována za samozejmost! Dnes pedávání a doruování informací

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDLÁVÁNÍ Žák není nádoba, kterou je teba naplnit, ale pochode, kterou je teba zapálit Ve školním roce 2011/2012

Více

asopis, který vydává Základní škola Praha 10 Hostiva, Hornomcholupská 873 v rámci volitelného pedmtu Mediální seminá

asopis, který vydává Základní škola Praha 10 Hostiva, Hornomcholupská 873 v rámci volitelného pedmtu Mediální seminá Obsah: Úvodník Hostivaská pehrada Poad o ekologii Návštva Strašnického divadla Školní sportovní liga Jaké bylo Vánoní tšení Nco pro zasmání Návrhy na novou úvodní stránku asopisu asopis, který vydává Základní

Více

Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006. Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1-

Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006. Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1- Vstník Pohanské federace # 1 Samhain 2006 Kulturní a spoleenské akce v R Knižní novinky Poetický koutek Slovo národního koordinátora -1- Slovo národního koordinátora Vážení pátelé, lenové Pohanské federace,

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

!" # $ % % & ' ( " % ) * +, -. / 01 2

! # $ % % & ' (  % ) * +, -. / 01 2 !" # $ % % & ' ( " % ) * $ % %!# $ % % +, -. / 01 2 + 3 4 * " 53$ % % Mgr. Josef Žáek, editel školy Ing. Jan Grünwald, pedseda Rady školy 1 " + Název školy: Mstská stední odborná škola, Klobouky u Brna,

Více