Zamyšlení nad ochranou. ~1(1~n~Dnm ~ Antonín Buček, Eva Smejkalová. Jan Tluka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zamyšlení nad ochranou. ~1(1~n~Dnm ~ Antonín Buček, Eva Smejkalová. Jan Tluka"

Transkript

1

2

3

4 Zamyšlení nad ochranou Antonín Buček, Eva Smejkalová ~1(1~n~Dnm ~ "Přírodní rezervace znzujeme z důvodů vědeckých, estetických a národohospodářských. Snažíme se zachovat v nich kus nedotčené přírody nebo se spokojujeme ochranou některé význačné přírodniny, ať rostliny, živočicha, minerálu nebo horniny. Pamatujeme přitom na budoucí generace, kterým chceme odevzdat v rezervacích ukázky původních přírodních poměrů, pokud možno nedotčených rukou lidskou. Usilujeme tím o zřizování jakýchsi oáz v prostředí, kde příroda jinak už zcela podlehla náporu civilizace, oáz, v kterých by život probíhal nerušeně a nezávisle na širším okolí, kde působením člověka byl přirozený koloběh života porušen. Skutečnost, že nemáme dosud zákon na ochranu přírody a krajiny, který by byl bezpečným východiskem snah směřujících k obnově porušené přírodní rovnováhy, je důkazem, že byla a je dosud porušena harmonie nejen v přírodě, ale i ve spolupráci vedoucích složek v národě". Jan Šmarda, významný brněnský botanik, znalec a milovník přírody a průkopník její ochrany, musel ještě dalších deset let čekat, než v roce 1956 konečně vyšel zákon Č. 40 o státní ochraně přírody. Jeho studie o přírodních rezervacích na Moravě, ze které v úvodu citujeme, vyšla v roce Obsahuje nejen výstižný rozbor problematiky územní ochrany přírody, ale i přehled území zasluhujících ochranu, představující, alespoň pokud je nám známo, první souborný návrh sítě chráněných území na Moravě. Šmarda rozlišuje rezervace úplné, "v nichž nedovolíme žádné další zásahy" - tedy v současné terminologii maloplošná chráněná území a rezervace částečné, "krajinářsky chráněné oblasti", což jsou velkoplošná chráněná území, odpovídající kategorii chráněných krajinných oblastí nebo klidových oblastí. Podívejme se na tato území dnes, po čtyřiceti letech od Šmardova návrhu a po třiceti letech od vydání zákona o státní ochraně přírody. V přehledu úplných rezervací uvádí Šmarda 97 lokalit, z nichž Dřevorubec Jan Tluka bylo příliš mnoho kamení na zemi a země porodila stromy bylo příliš mnoho dřeva mezi nebem a zemí a země porodila člověka a člověk vzal sekeru Svratecká hornatina -- území lemující tok Svratky od Tišnova po Jimramov, nejrozsáhlejsí ukázka harmonické kulturní krajiny na Ceskomoravské vrchovině. Navrhovaná klidová ob!ast, zahrnující radu biocenter s reg;oná'ním i nadregionálním významem, z nichž jen nepatrná část je chráněna podle zákoll'l Č. 40 o státní ochraně přírody. Foto M. Hrádek 1

5 Zachránce bukových lesů 81 leží na území dnešního Jihomoravského kraje. Pouze polovina z nich je nyní vyhlášena za chráněná území. Patří k nim samozřejmě nejznámější státní přírodní rezervace v Jihomoravském kraji jako jsou: vápencové bradlo Děvín (184,61 ha - vyhlášeno v roce 1946), Mohelenská hadcová step (56,99 ha ), Pouzdřanská step (22,56 ha ),nebo prales Žákova hora (14,98 ha ). Státními přírodními rezervacemi se stalo celkem 31 Šmardových "úplných rezervací". Pokud nebyly vyhlášeny již dříve, vznikly většinou v padesátých letech. V šedesátých letech k nim přibyl Velký Špičák u Třeště (45,96 ha), v sedmdesátých letech lesní rezervace na území Školního lesního podniku Křtiny. Ochrana dalších devíti lokalit byla zajištěna převážně až v osmdesátých letech vyhlášením za chráněné přírodní vývary nebo chráněné přírodní památky. Tuto kategorii chráněných území nevyhlašuje ministerstvo kultury, jako je tomu u státních přírodních rezervací, ale okresní národní výbory. Šmardův seznam úplných rezervací začíná lokalitou Kaliště. Rašeliniště Kaliště (12,1 ha) se stalo chráněným územím teprve v roce 1982, kdy bylo vyhlášeno za chráněný přírodní výtvor ONV v Jihlavě. Jaký osud potkal druhou polovinu lokalit Šmardova návrhu úplných rezervací? Slanisko Zápověď u Terezína bylo v roce 1952 vyhlášeno za státní přírodní rezervaci. Na ploše 1,25 ha byl chráněn jeden z posledních zbytků jihomoravských slanistých stepí s výskytem řady vzácných slanomilných rostlin. Odvodněním okolních zemědělských pozemků byl narušen hydrogeologický režim lokality, halofyty postupně vymizely a rezervace je navržena ke zrušení. Podobný osud potkal skalnaté stepi na vápencové Čebínce, vytěžené pro potřeby blízké vápenky, i louky se vzácnými vlhkomilnými rostlinami u Pilského rybníka, zaplavené vodní nádrží. Další čtyři lokality, jejichž navrhovaná ochrana nemá již smysl, takže návrhy byly odvolány, jsou na okrese Prostějov - Gavalec u Žárovic, Vinohrádek u Plumlova, Křéby u Soběsuk, Úvozy nad Vrahovicemi - všechno stanoviště teplomilné květeny. Dalších 15 Šmardových území můžeme označit za nezvěstná nebo snad zapomenutá, neboť nejsou uvedeny v žádných ochranářských materiálech. Patří k nim například Taliánská skála u Kelči c a Kostelecké vinohrady na okrese Prostějov, amfibolitové skály u Bohuňova, hadcové skalky u Drahonína, Rojetína a' Libochové na okrese Žďár nad Sázavou, Tučapská skalka na okrese Vyškov, Močíř u Korytné na okrese Uherské Hradiště. Zbývá naděje, že no vější informace o stavu těchto lokalit umožní jejich převe d ení mezi navrhovaná chráněná území. Stav legislativního zajištění ochrany zbývajících 19 Šmardových návrhů úplných rezervací se za těch čtyřicet let příliš nezměnil jsou dosud pouze navrhovány k ochraně. Uveďme si alespoň někte ré z nich: Kopaniny u Lipůvky a Údolí Bílé vody u Holštejna v okrese Blansko, Krnovec u hradu Veveří a Kůňky u Chudčic na území krajského města, Roztrhánky v Dúbravě a Špidlák u Čejče v okrese Hodonín, Kozí horka u Soběsuk, Hamerská stráň, Svahy pod Roudníkem a Vápenice u Kosíře v okrese Prostějov, Lada u Kuřimské Nové Vsi a Trenkova rokle v okrese Žďár nad Sázavou. Ze Šmardových 48 návrhů částečných rezervací neboli krajinářsky chráněných oblastí je v Jihomoravském kraji situováno 29, ostat Dnes už si jistě i laická veřejnost uvědomuje, že pozitivní působení lesa v životním prostředí lidské společnosti je do značné míry závislé na vhodné dřevinné skladbě lesních porostů. UČívali jsme se, že rozhlehlé labilní smrkové monokultury jsou neblahým dědictvím minulosti. Smrkové monokultury jsou však bohužel i velmi aktuální skutečností. I v lesích Jihomoravského kraje vítězí v posledních desetiletích smrk jako ekonomicky nejvýhodnější a dřevozpracujícím prů myslem nejžádanější dřevina. V západní a severní části kraje jsme si již na něho zvykli natolik, že zcela ojedinělé zbytky listnatých porosti'! v rezervacích v nás vzbuzují předsta vu o původním stavu lesů poněku d nečekanou. Na vět š ině lesních závodů ve východní karpatské části kra je však dosud převládaly dřeviny list naté, zejména buk. Múžeme se napi'. právem domnívat, že název Bílýc h Karpat nepochází jen od bílekvetoucích luk, ale i od bělavých kmen ' rozlehlých bučin. Zůstanou Bílé Karpa ty bílými? Strašidlo smrkového hospodářství je neúprosné a vniklo i sem. V ž dyť už i po svazích Velké Javořiny se spl ha jí rozlehlými pasekami po smýcených bučinách čistě smrkové kultury a za rážejí se až o listnatou kulisu státní přírodní rezervace. Přirozené obno vy listnatýc h porosti! [tj. zmlazení ze semen starého porostu mateřského) se i zde využívá jen minimálně. Není divu - holosečný z pi!sob těžby není přirozenému zmlazení buku přízniv ý. la ko neskutečná pohádková bytost nám proto připadne fořt, který na vzdory současným trendům smrkového 110Spodářství tvrciosíjně trvá n a přirozené obnově listna tých porosti'!. Tím polesným je inženýr Alois Indruch a svému polesí Vlára na lesním závodě Brumov kraluje už 35 let. To už nezní jen pohádkově, a le p ř í mo legendárn ě - zůstat věren jed nomu místu, jednomu lesu celý život! Takový lesák s e vša k za celoživotní věrnost d oč ká odměn y - může pr á vem poros ty svého polesí označit jako SVLIj les. A jak inženýr A. lndruch ten s VÍl j, převážně bukový les pěstov al'? Své celoživotni zkusenosti shrnul do p o m ěrně ú tlé brožurky "ZAKLÁDÁNí A VÝC HOVA LISTNATÝCH POROSTO", k te rou roku 1985 vydalo Státní zem ě dě lsk é na kladatelství Praha [142 str., cena 13 Kčs 1. T řeb a že se jedná o publikaci, u rčenou lesnické praxi, r ozh o d n ě není na škodu, když se s n í seznámí i ochránci přírody, Práv ě jim b udou některé věty odborné lesnick é publikace znít ja ko hudba:,,ja kmile buk dosáhne plodivosti. obnovuje se lehce přiroz e nou cestou a své potomstvo zakládá bohatým n a semeněním.,. Bukové lesy proto obnovujeme přirozenou cestou, podobn ě i bukové porosty s přím ě sí osta t ních listnatých dřevin a vůbec veškerá přirozená listnatá společenstv a... Listna té porosty v oblasti Bílých Karpat není zapotřebí a rozl1odil ě není a ni vhodné obnovovat hololl se čí... Přirozená obnova 'lesa je vys oce ekonomická, je "automatizací" 2

6 ní leží v Severomoravském kraji. Pouze necelá polovina z jihomoravských území má legislativně zajištěnou ochranu. Mezi Šmardovými návrhy z roku 1947 najdeme nejen všech pět vyhlášených chráněných krajinných oblastí - Moravský kras (1956), Žďárské vrchy (1970), Pálavu (1976), Podyjí (1978) a Bílé Karpaty (1981), ale i dosud ještě připravovanou chráněnou krajinnou oblast Jihlavské vrchy. Ochranu dalších území zajistily okresní národní výbory vyhlášením za klidové oblasti - Rokytná (1978), Bílý potok (1978) a Bobrava (1982) nebo chráněné přírodní výtvory - Údolí Oslavy a Chvojnice (1975) a Člupy u Bučovic f1981). K ochraně v různých Kresba R. Pospíšil v tvorbě lesa, je velkým darem pro společnost..." Inženýr lndruch má právo takto tlovořit, neboť se mu vel koplošnými clonovými sečemi Imísto dnes běžně aplikovaných holosečí) podařilo zalesi'íovat přirozeným zmlazením přes 70 procent plochy těžených porostli a tím u se t ř it nemalé finančni prostřeclky. Na polesí Vlára nahradily vytěžené bukové porosty vitální buči ny mla dé. Stejně dobře jako buku umí pohádkový polesný vládnout i javorům, lípám. jilmům, dokonce i tře š ni ptačí. V citované brožuře o tom s vědčí nejen hutný text, tabulkové přehled y a grafikony, ale i velmi kvalitní fotografie Otty Ha ucka. Mllžeme n a nich obdivovat vzrůslné listnaté porosty s převah o u buku, vysoce prod uk ční a vysoce estetické. Takové, jaké by měly být pěstovány na vět š ině lesních půd Bíl ýcl1 Karpat, nebo ť jedno pohádkové polesí je pro naši jedinou bukovou chráněnou kra jinn ou oblast přece jen málo. Jan Lacina Moř e bukových lesů ve Chř ib ec h mů žeme jen vý jimečn ě př e hléd n o u t z n ě které vystupující sk ály. Souvislé k omplexy listnatých les ll v navrhované k lidové oblasti se vyznačují vysokou ekologickou stabilitou a co je neobyč ejně důležité - i odolností vůči pů sobení tytotoxických imisí, jejichž vliv se již projevuie v celé st ředn í Evropě. Skalka u Břestku. Foto M. Hrádek 3

7 piiu.'" II "SERnell V ZEIII 1I0BAVSl10SLEZSIIÉ., c-a.a.",i., ~ ~ O "'''1:01 k ochraně. fl) lij.'rr~ "'" Ze Šmardova obrázku publikovaného v r ve Zprávách Zemského studi;ního a plánovacího ústavu v Brně bylo ;en s obtížemi možné identifikovat ;ednot/ivé lokality navrhované kategoriích je navrženo dalších devět území. Patří k nim takové skvosty jihomoravské přírody jako jsou Dunajovické kopce, Ždánický les, Chřiby nebo skupina Sýkoře. Pět "krajinářsky chráněných oblastí" navrhovaných Šmardou se již v současnosti mezi návrhy chráněných území neobjevuje - například Dúbrava u Hodonína, Zimarky u Velkých Bílovic nebo rybniční oblast sklenskopikárecká na Českomoravské vrchovině. "Po zkušenostech více než dvacetiletých dospěl jsem k přesvědčení, že bez vyhlášení zákona na ochranu přírody a krajiny snahy o zřizování přírodních rezervací půjdou kupředu jen velmi pomalu, k velké škodě na národním majetku hmotném i kulturním", končí Šmardova průkopnická studie o přírodních rezervacích na Moravě. My dnes, po čtyřiceti letech, můžeme konstatovat, že jsme dosud stále jen v půli cesty k vytvoření dostatečné sítě chráněných území, která by vytvořila podmínky k trvalému uchování bohatství naší přírody. To platí nejen pro Jihomoravský kraj, ale pro celou ČSR, jak vyplývá z toho, co na podzim roku 1986 řekl na tiskové konferenci v Praze dr. F. Skřivánek, náměstek ředitele Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Uvedl, že celostátní prověrka maloplošných chráněných území, uskutečněná v letech ukázala, že z 930 vyhlášených území je třeba 29 zrušit a z 923 navrhovaných území se k ochraně nedoporučuje 98. Maloplošná chráněná území zaujímají 0,57 % z celkové plochy ČSR. Síť maloplošných chráněných území Jihomoravského kraje zahrnovala koncem roku státních přírodních rezervací, 157 chráněných přírodních výtvorů, 5 chráněných přírodních památek, 3 chráněná naleziště a 1 chráněnou studijní plochu. Budování sítě chráněných území probíhalo ve dvou etapách, lišících se formou používaných kategorií ochrany. Státní přírodní rezervace vyhlašuje ministerstvo kultury. Ty jihomoravské jsou většinou z padesátých let nebo ještě starší. V šedesátých letech byly vyhlášeny pouze dvě rezervace - Mrhatina a Velký Špičák v okrese Jihlava, v sedmdesátých letech vznikla soustava rezervací na území Školního lesního podniku Křtiny, bylo vyhlášeno pět lesních rezervací v okrese Kroměříž, rezervace Holý kopec v Chřibech a v r Roštejnská obora v okrese Jihlava, až dosud poslední vyhlášená přírodní rezervace v Jihomoravském kraji. Koncem sedmdesátých let začala druhá etapa legislativního zajišťování území s významnými přírodními hodnotami. Když se ukázalo, že vyhlašování chráněných území ministerstvem kultury je zdlouhavé, že řada návrhů, jejichž zpracování a projednání s uživateli pozemků věnovali profesionální i dobrovolní ochránci přírody tolik času a energie, ležela na ministerstvu kultury v Praze Nové právní předpisy Krkonosského národního parku a vyhláška Kromě zákona ČNR Č. 65/86 Sb. (tzv. sankčního dodatku k zákonu o ochraně přírody). o němž přineseme bližší informaci v příštím čísle, nabyly nedávno účinnosti také další předpisy chránící vybrané části přírody. Je to nařízení vlády ČSR Č. 58/ 86 Sb.,. kterým se vyhlašuje ochranné pásmo ministerstva kultury SSR Č. 60/86 Sb., která na území Slovenska poskytuje ochranu četným druhům nerostil v y Z edičních plánů našich nakladatelství vás chceme upozornit na několik knih, které by měly vyjít v letošním roce. Nakladatelství Academia je v našem výběru zastoupeno dvěma překlady: z francouzštiny je to Ekologická syntéza [Po Duvigueaud), z ruštiny Ochrana živé přírody - problémy a perspektivy [)ablokov, Ostroumov). V nakladatelství Horizont vyjdou Ekologické katastrofy od E. Hadače, v Panoramě v edici Knihy o přírodě publikace Lesními pěšinami [Pavlík, Bouchner). Další sbírku reportážních povídek Josefa Velka o ochraně přírody vydá pod názvem Příběhy pro dvě nohy nakladatelství Práce v 10. ročníku ním pedagogickém knižnice Kamarád. Ve Stát nakladatelství jde 2. díl Kapesního atlasu chráněných a ohrožených živočichů [Pecina, Čepická), za'hrnující ptáky kromě pěvců, a kniha Člověk a životní prostředí (Císař a kol). Co stojí péče o životní prostředí se dozvíme ze stejnojmenné publikace kolektivu autori'l, kterou pro edici Ekonomie a společnost připravilo nakladatelství Svoboda. Tu 4

8 Představujeme základní organizace Rosnička se rozhlíží bez naděje na realizaci, začaly postupně okresní národní výbory iniciativně využívat možnosti vyhlašovat ochranu formou chráněných přírodních výtvorů. Příkladem může být okres Uherské Hradiště, kde rada ONV vyhlásila dne 22. července 1982 za chráněné pi'írodní výtvory 32 území, převážně květnaté bělokarpatské louky, z nichž ani jediná (přes jejich nesmírnou přírodovědnou hodnotu) nebyla dosud chráněna. Přehled maloplošných chráněných území v Jihomoravském kraji dokumentuje rozdílný přístup jednotlivých okresních národních výborů. Kromě Uherského Hradiště nejvíce iniciativy při legislativním zajišťování přírodních hodnot na území okresu projevily okresní národní výbory Brno-venkov, Gottwaldov, Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Vůbec této formy vyhlašování chráněných území dosud nevyužily okresy Blansko, Břeclav, Hodonín a Znojmo. To neznamená, že by zde nebylo co chránit. Vždyť například kostra ekologické stability okresu Blansko, zpracovaná v Geografickém ústavu ČSAV, zahrnuje 171 ekologicky významných území zasluhujících ochranu, z nichž 61 má regionální a nadregionální význam, takže jejich ochrana by měla být zajištěna minimálně na okresní úrovni. V současné době je zde pouze 13 vyhlášených chráněných území všech kategorií. Obdobně kostra ekologické stability okresu Hodonín zahrnuje více než 80 území a pouze 8 z nich je legislativně chráněno. Počet významných území, zasluhujících ochranu ve správním obvodu Brna, se blíží padesátce, chráněno je pouze 9. A tak bychom mohli pokračovat dál. Maloplošná chráněná území v Jihomoravském kraji státní chráněný ostatní okres přírodní přírodní kategorie plocha v ha rezerv. výtvor Blansko ,8 Brno město ,73 Brno venkov ,48 Břeclav ,26 Hodonín 7 54,21 Gottwaldov ,85 Jihlava ,7 Kroměříž ,0 Prostějov ,9 Třebíč ,9 Vyškov ,5 Uherské Hradiště ,9 Znojmo ,7 Zdár nad Sázavou ,0 celkem ,93 Nejsou chráněna ani některá území s naprosto výjimečným, nadregionálním biogeografickým významem, reprezentující bohatství bioty rozsáhlých oblastí. Přehled nadregionálních biocenter je uveden v Ekologickém generelu ČSR, vydaném v roce 1985 státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Ze 7 nadregionálních biocenter v ČSR, která mají legislativně zajištěnou ochranu, leží pět na území Jihomoravského kraje. Patří k nim Údolí Hodonínky (mozaika přirozených lesních biocenóz ve Svratecké hornatině v okrese Blansko a Žďár nad Sázavou], Čertoryje (typická "z bývalého lesoparku bylo smeti š tě. Černé skládky, stromy přes cesty, nedalo se bez úhony projít ke stanovišti kontejnerů. Všechno vydržím, ale žít na smetišti, t o ne!" Po posledním zoufalém výkřiku následovalo jednání. Jiří Ohnutek, bytem v Brně - Žabovřeskách, obešel známé i neznámé v okulí a 1. května 1986 vznikla zatím nejmladší brněnská ZO ČSOP Č. 1a, ROSNIČKA. Dvacítka jejích č lenů, to jsou převážně lidi kolem třiceti, s dorůstajícími dětmi, důležitými pracovními úkoly a - víkendovými cha Iupami. Nedá se však za neporušenou p řírodou jezdit jen ven a s tím, co je doma, nepočítat. ROSNIČKA se stará o větší část Jiráskova lesa a nejbližší okolí. Spolupracují s Technickou a zahradní správou města Brna, s občanským výborem č. 71, s Obvodním národním výborem Brno II. i s NVmB. Před samoobsluhou na Šmejkalově ulici má vývěsku; dočetla jsem se tam mimo jiné i data pracovních schůzek (v místnosti agitačního střediska) a data brigád. Pracuje se každou druhou středu odpoledne. Začali sázením stromků (se souhlasem TaZSmB). Získali je z Bráfovy ulice, kde se likvidoval ochranný zelený val. "Zazvonili jsme v domě, před kterým měl být stromek, zeptali jsme se, zda majiteli nebude vadit a zda se o něj v době sucha bude starat", vysvětluje Jiří Ohnutek. "Kdo nechtěl, stromek před domem nemá." Dětská zóna na okraji lesoparku byla další akcí. TaZSmB nechala po dohodě osadit třicet laviček, ROSNIČKA zabudovala odpadkové koše, vymezila prostor, kam smí děti, ale ne psi, no a dnes už schází jen houpačka... Jiráskův les má 47 ha. Podle norem by se o něj mělo starat třicet (! J trvalých pracovníků. ROSNIČCE se povedlo, že tu jsou na částečný úvazek aspoň dva, oba bydlí v blízkosti. V létě se tu v rámci letní aktivity studentů objevili mladí brigádníci, prořezávali, hrabali, uklízeli, vše pod odborným vedením. "V Jiráskově lese začíná být skutečně pořádek," libuje si Jiří Ohnutek. "Jako dobrovolníci můžeme ostatním lidem ukázat cestu," dodává, "něco konkrétního udělat, propagovat péči o životní prostředí. Nikdy ale nemohou dobrovolníci udělat vše po pracovní době. Podstatná část leží vždy na profesionálních pracovnících, jinak je to beznadějné." Závěrečná poznámka není pesimistická. Jen naznačuje, jakým směrem se úsilí ROSNrCKY bude dál ubírat. (wil) 5

9 U pramene Jindřich Zogata ukázka parkové krajiny Bílých Karpat s druhově bohatou biotou v okrese Hodonín], Porážky (bělokarpatské louky s unikátní květenou v okrese Uherské Hradiště], Havranické vřesovisko (unikátní vřesoviště na okrese Znojmo) a Rejtava, Ledové sluje, Hardecké skály (soustava území s mozaikou přirozených lesních biocenóz v okrese Znojmo ). Někdy se ozývají hlasy, a to i mezi profesionálními a dobrovolnými ochránci přírody, že další vyhlašování chráněných území nemá smysl, jestliže nedokážeme ihned zajistit soustavnou péči. Pravdou je, že jsme-li ve vyhlašování chráněných území zhruba v půli cesty, pak soustavná péče je teprve v počátcích, přes všechno dosavadní úsilí orgánů státní ochrany přírody i řady základních organizací ČSOP. Ovšem znovu je třeba zdůraznit, že právě legislativní zajištění ochrany je základní podmínkou nejen další existence ekologicky stabilních území s výjimečnými přírodními hodnotami, ale i postupného prosazování soustavné péče, umožňují cí jejich optimální vývoj. Pro doplnění sítě chráněných území v Jihomoravském kraji je dostatek podkladů. Regionální biocentra a biokoridory, které by měly být prvořadě chráněny, jsou v návrhu regionálního územního systému ekologické stability krajiny, zpracovaného brněnským Agroprojektem na základě objednávky odboru územního plánování KNV pro celý Jihomoravský kraj. Materiály mají k dispozici okresní ekologové na útvarech. hlavního architekta. Přehledy úze mí chráněných i zasluhujících ochranu jsou součástí koncepcí ochrany životního prostředí, které budou v roce 1987 zpracovány ve všech okresech. Řada návrhů je již v různé fázi projednávání buď na odborech kultury ONV, na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody, nebo na ministerstvu kultury ČS R. Doplnění sítě chráněných území je významným krokem k celkovému posílení ekologické stability krajiny, jak nám všem ukládá Zákon o stmním plánu rozvoje národního hospodářství ČSS R na léta 1986 až 1990, schválený Federálním shromážděním ČSSR. Soustředme své úsilí na to, aby všechny ostrovy př í rodních pokladů v našem kraji měly legislativně zajištěnu další existenci. Abychom se na ně mohli každoročně bez obav vracet pro poučení i pro radost. Do dlani jako do d žbánku po matce a otci nabíráš studánku dnů a nocí Ve džbánku dlaní más iako v hrsti nebe Otec s matkou t i brání prsty propustit sebe Nebe ze země jsi zvedla Není v t om diva je Blesky strhuji sedla z hor n ad krajem Od vr šků usýchají jed l e a všelicos nás trápí jak soumrak le s ů v sedlech Napij se z dlaní Napii Zachování ek ologick é r ovnováhy cestou zlepšování životního prostředí předsta v uj e nealternativní cíl, k terý je nutno za bezpečit. Žádný společensk ý cíl v socialist ické s pole č nost i nesmí být rea lizován na úkor poškození ekologické r ovnováhy a zhoršení sta vu životního prostředí. Zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního prost ř edí a racionálního využívání přírodních zdrojů v 8. pětiletce s výhledem do roku

10 Lužánky - park ve vývoji Jana Tupá Nejrozsáhlejší park města Brna byl původně jezuitskou zahradou s dvorem, zpřístupněnou od roku 1786 Josefem II. Zahrada byla protkána a lemována alejemi. Před koncem 18. stol. již bylo k zahradě připojeno i okolí potoka Ponávky a na něm zřízeny dva ostrůvky a okolí romanticky upraveno. Hlavní osa vstupního dvora procházela parterem, stromovými boskety a ovocným sadem a stoupala až na vyhlídkovou plošinu na svazích Černých Polí mimo obvod zahrady. Roku 1855 byl v parku postaven restaurační pavilón (dnes Dům pionýrů a mládeže). S výstavbou tohoto pavilónu zřejmě došlo k úplnému rozpuštění původní osnovy alejí, celá zahrada byla rozš ířena a změněna v jednotně pojatý přírodně krajinářský park. Proměnu parku prováděl v druhé polovině 19. století zahradník Antonín Šebánek. Do porostní skladby prosazuje cizokrajné dřeviny. Jeho následovníl{ A. Siebeck pokračuje v těchto tendencích a obohacuje Lužánky o všechny druhy dřevin rostoucích pi'irozeně na území Moravy. Od začátku tohoto století až po současnost však mi10žství druhů v porostní skladbě klesá, porost stárne, zahušťuje se a jeho zdravotní stav se zhoršuje. Celkový stav porostu, vložení uzavřených sportovních areálů a ve " -c-oj "")~~)4~JI ~ ~/:~...'<.'.,-~.~~. ; '~ :lc:f.:.-..,~ t. l.or J ~,'.'..':-~:~ ;.,, '\igh:.. -,.i=l ~~:';~~~:,' ;)~.~ )Vi~th[.. l.- "~'~J R.. ' 'f~\iii!wwfll: :::~!:v. :J >L)c> '; ~"'roj1~!':~~ ~F'~(l ':&!~~ wu b';j UU ~J ::llh ' ~r:f,~;~.': ~~f.f:~~v<l~s; ~; ~j.ia rl ~"~J la Ji;1. ~I:;;;:;;,~:: " '.. :::::0.,... " 'íl l : O Dtl ~~Q :llg~lr ;; -il ~~ Stav parku na konci 18. století - převzato z knihy Významné parky Jihomoravského kraje (Blok, 1978 ) Reprodukce litografie FranI. 19. stol. z p o čátku Ri chtra "!... ~ 7

11 dení cest, které ztěžuje průchodnost areálu, vedly k rozhodnutí provést celkovou rekonstrukci Lužánek. Studie rekonstrukce a celkových úprav parku zpracoval v letech Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a ob jektů v Praze. Autorem řešení je dr. ing. arch. Otokar Kuča, CSc. První etapou projektu byl dendrologický a kvalitativní průzkum. Kvalitativní hodnocení bylo provedeno u zaměření str o mů v pěti stupňové klasifikaci. První skupina - zvláště hodnotné, dokonalé, zdravé, dobře vyvi nuté dřeviny s korunou typickou pro určitý druh, tvarově nepo rušenou. Druhá skupina - zahrnuje hodnotné, zdravé stromy odpovídajícího tvaru, eventuálně s mírným poškozením, které však neruší celkový charakter jedince. Třetí skupina - je tvořena dřevinami běžné, průměrné hodnoty, zpravidla částečně poškozenými s netypicky formovanou korunou, příp. kmenem. Ctvrtá skupina - jsou dřeviny průměrného vzhledu, zdravotně značně poškozené - dožívající. Pátá skupina - dřeviny bezcenné, velmi silně poškozené, odumíra jící a odumřelé. Početní výsledky průzkumu zachycují tabulky na str. 9 a 10. Návrh rekonstrukce a úprav parku - Kresby autorka Centrálni pohled Foto J. Kučerová Dub uherský p ř e d začátkem zimy Pato f. Kučerová 8

12 TABULKA CETNOSTI RODU DŘEVIN A JEJICH KVALITY Rodový název dřeviny Kvalitativní skupina SO Uičet.. Pinus Acer - javor Aesculus - jírovec Abies - jedle O Ailanthus - pajasan O Alnus - olše O O Betula - bříza Carpinus - ha br Crataegus - hloh O O 5 1 O Corylus - líska Catalpa - katalpa O 1 3 O O Cornus - dřín O O Eleagnus - hlošina O 1 O O O Evonymus - brslen O O 1 O O Fa gus - buk O O Fraxinus - jasan Gleditschia - dřezovec O O 3 O 2 Gingko - jinan 3 1 O 1 O Gymnocladus - nahavětvec 1 3 O O O Hippophae - rakytník O O 1 O O )uglans - ořešák 1 O O O O Koelreuteria - svitel O Liriodendron - liliovník O O 1 1 O Larix - modřín O O 2 2 O Malus - jabloň O O 1 2 O Magnolia - šácholan O 2 O O O Morus - moruše O O Prunus - slivoň Phellodendron - korkovník O 1 O 1 O Picea - smrk Platanus - platan O - borovice Populus - topol Pseudotsuga - douglaska O O 2 3 O Quercus - dub Robinia - akát Rhamnus - řešetlák O O 1 1 O Salix - vrba O O Sambuccus - bez O O 1 O 1 Sophora - jerlín 1 O 2 2 O Sorbus - jeřáb O O O 3 O Tilia - lípa Thuja - zerav O O Taxus - tis O Ulmus - jilm Cel ke m Z a s t o u pen í v % Kresba R. Pospíšil Splácení dluhu Do rady NV města Brna byl v lednu 1987 předložen návrh k vyhlášení deseti stromů a dvou stromořadí v Brně chráněnými přírodními výtvory ve smyslu zákona č. 40/1956 Sb'. Město tím pomalu začíná splácet velké dluhy v legislativní ochraně přírody z minulého období. Zelenými cedulkami se znakem státní ochrany přírody budou opatřeny stromy: - javor babyka u cesty pod Červeným kopcem v Pisárkách, - javor mléč u hřiště v Jehnicích, - jasan ztepilý v Jehnicíc'h, - vrba bílá u Holáseckého rybníka, - lípa velkolistá na Cupákově ulici v Rečkovicích, - platan javorolistý na Palackého náměstí v Rečkovicích, - javor stříbrný v pa'rku na Palackého náměstí v Řečkovicích, - dub letní u Kohoutovic v katastru Žebětín, - 2, platany na Zvonařce a stromořadí: - lípa velkolistá, srdčitá a její kříženci (36 stromů) podél Bráfovy ulice v Žabovřeskách, - jírovec maďal (18 stromů) na Malé Klajdovce v Židenicích mik 9

13 Zmizí tetřívek z Ceskomoravské vrchoviny? Kvalitativní skupina jehličnan y % 11% 13% 26 % 42 % 8% 100% lis tn áče % 12% 15% 41% 26 % 6% 100% Z uvedených tabulek vyplývá: Z celkového počtu hodnocených stro mů je 35 % pod p růměrn ý c h a bezcenných, dožívajících a odumírajících. Tyto stromy je nutno odstranit. Park vykazuje dobrý p o měr listnáčů a jehli č nanů 85:15 tak, jak by to mělo odpovídat městskému parku. Přitom zdravotní stav jehličin je horší než u listnáčů, především zásluhou smrků. Kostru porostu tv o ří domácí dřeviny, a to javory, lípy, jasany; nejlepší zdravotní stav vykazují buky, jilmy se z porostu vzhledem k cho robě (grafioza) ztrácejí. Z dřevin cizího původu jsou nejvíce za stoupeny zdomácnělé akáty a jírovce. Význačné dřeviny - v parku najdeme n ě k o lik s kut eč n ě pozoruhod ných stromů. Unikátní je exemplá ř dubu uherského (Quercus con ferta J, který patří k nejhezčím na M or avě. Návrh rekonstrukce a oprav parku Do centrálního prostoru parku je vnesena ladná symetrie se zvýr azněním osy. Celý prostor je p rosv ě tl e n, jsou v něm pon ech ány pouze význačné solitéry. Stinné obvodové partie jsou protkány logickým systémem pěších komunikací a do p lněny intimními stezkami a odpočívadly s výtvarnými díly. Velkým p ř ínosem je obnova pův o dníh o toku Ponávky, který je nyní l{analizován. Voda v jakékoliv podobě je téměř nezbytnou součástí každé parkové úpravy. Vodní partie psychicky i fyziologicky výrazn ě zvyšují pobytovou hodnotu parku. Na základě sociologického pr ů z k umu, který prováděl VÚOZ Průhonice, lze konstatovat, že parky jsou ne jvíce navštěvovány za úč e lem každodenní rekreace lidmi s malými dětmi a důch o dci. Lidé nacházející se věkem mezi těmito kategoriemi využívají parků minimálně, ovšem mohou-li využít pěších tras přes parky k cestám do zaměstnání, výrazně se počet těchto lidí v parku zvýší. Navrhované řešení výrazně zvyšuje celkovou hodnotu parku nejen v návaznosti na jeho historický vývoj, ale splňuje i požadavky pro využívání parku různými kategoriemi obyvatel města Brna. Doufejme, že se investorovi celé akce TaZS města Brna podaří celý návrh důsledně nejen realizovat, ale v navržených tendencích dále udržovat a rozvíjet. Park je živý organismus, který nelze vybudovat a konzervovat, je třeba ho neustále pěstovat tak, aby byla zachována kontinuita jeho vývoje. Z celostátního přehledu výskytu tetřívčí zvěře [Čermák a kol se tetřívek obecný [Lyrurus tetrixl vyskytoval v podhorských stanovištích západní Mora vy a v celých Čechác h, kromě širšího okolí Prahy a stře d ního Polabí. Ve Ž ďárských vrších byl, podle sdělení starších myslivců, tetř í vek všude, l{de charakter místa př i pomínal severskou ta jgu - vřesovi š t ě, podmáčené louky, paseky s r ozvolněnou zelení bř í z a borovic a s dostatkem borllvky a brusinky. Taková místa se na cházela v okolí Žďá ru nad Sázavou a táhla se k Velkému Dářku, kde p řes les pokračov al a k Herálci a Svra tce a odtúd jedním směrem ke Kři ž ánkám a Mílovám a druhým s měrem ke Kameničkám, leníkovu a k Hlinsku. S o učasné populace tetřívka [Hanuš, Bouchner, Fišer v českých ze mích se omezují n a horské masívy na okraji státu a n a Třebonsko, od kud pronikají do Jihlavských vrch ů. Osamoceným ostrllvkem je poslední lokalita ve Žcrárských vrších v okolí města Svratky. Je stě v nedávné minulosti, k oncem 70. let, nebylo vzácností vidět na tokaništích mezi Svratkou a Kamenil~ ka m i pr a videlně i několik desítek tokajících tetřívkú. Vlivem intenzifikace zemědělské a lesní výroby spo jené s melioracemi a rekultivací neplodné púcly, s likvidací b ř ízy a olše, úbytku ke řú a polok eřll, jako i m izení vř esovi šť a r ašelinných luk, klesl poč e t kusú te tř ívk a obecného v roce 1980 na 40 e x e mpl á řú. V té do b ě zde b yla na návrh Správy CHKO Žďá r sk é vrchy a rozhodnutím V čkn V v Hradci Králové vyhl ášena chovná tetř í v č í oblast. Řízením oblasti byl p ověřen poradní sbor. V březnu roku 1983 se konal ve Ž ďáře nad Sázavou celostátní seminář zabývající se ochranou tetř í vka. Na zák la dě zkušeností a připomínek z tohoto semináře se přistoupilo v chovné tetří v čí oblasti k praktické o ch r a n ě té to vzácné zv ěře. Přikročil o se k zakládání krmných line k, p o líček s ovsem, který se nesklízel, a ta k poskytoval potravu zvěři po v ě t š í část roku, zvýšil se dozdl' hlavně v období snášení vajec a vyvádění ku ř átek. Po majetkoprávní stránce bylo projednáno vyčlenění některých ploch ze zemědělského púdního fondu a jedná se o rozčlenění velkých honú na menší díly s osetím různých druhů hospodářských plodin. Přes veškeré ochranářské snahy po č ty tetřívkú stále klesají. N yněj š í stav se pohybuje kolem 20 kusů. Zdá se, že klesající trend bude pokračovat. U rčitou nadějí je umělý odchov. První pokusy se již daří. P. M. Vlader 10

14 Stromy k řekám nepatří? Miroslav Kundrata " Zámer opravy na likvidaci brehového porostu na. levém brehu reky Svratky". Pad tímto. názvem byla svalána jednání na Pavadí Moravy v Komárově. "Pi'edmetem ;ednání bude pro;ednání úplné likvida c e brehového porostu na levém břehu reky Svratky, říč. km 40,850 až 41,850 k. ú. Pi'ízřenice, D. Heršpice, a to v rámci připravované opravy stáva;ícího základního prostředku", razvádí dále paznámka. Předehra se kanala už na Stavo.prajektu , kdy byly z nejvýznamnějších p říradních lakalit navržených k legislativní ach raně vylaučeny dvě - Svratka nad sautakem se Svitavau a Bítýšská bažina - a ta pro jiné z áměry. Ty na sebe nedaly dlouho. č ekat... Už ta nelidské úřední vyj adřavání, při kterém jazyk český úpí a čtenář krautí hlavau. Řeka pro. nás není řekau, ale "základním pros tředkem" - odasabněným, ananymním [mažná prata se stala stakau}, stramy nejsau stromy, ale abjekty překážející v apravě základního. prostředku, za apravau nestají člavěk a jeho. praspěch, ale PLÁN a TERMÍN! Takavá je praxe! Kdo. se jí nepadří dí, je naivní snílek, který zbytečně a marně zdržuje záslužnau práci druh ých. a kdo. ji bez výhrad respektuje, úspěšně adškrtává palažky ve splněném PLÁNU. Naše krajina, lesy, vady. vzduch, města, sídli š tě, parky, patraviny, stav našeho. zdraví i zpllsabu myšle'lí jsou věrným odrazem ta h oto neasobníha, nerozvážného a neangažavaného myšlení nás všech bez razdílu. Nemohu sauhlasit s prahlášením vedaucího pravazu Pavadí Maravy, který svau argumentaci pro likvidaci břehavých porastů uzavírá tvrzením, že "v této. spalečnasti nelze jinak". Fakta jsau jasná: Svratka nebyla ve jmenavaném úseku udržavána ad roku Kapacita karyta se zmenšila usazením nánasů a při větších vadách by mahlo hrazit vylití z břehů [výpačet nedalažen) na pazemky JZD i na soukromé parcely [za škody odpavídá pravazavatel taku], řada přestárlých stromů hrazí pádem do. vadateče, břehy jsau místy narusené bační erazí. Přístup k řece je amezený, pazemek JZD sahá až k břehavým parastům a není zde žádný manipulační prastar. Pravazavatel i dadavatel mají k dispozici nedakanalé mechanizační prastředky, které je amezují na čištění řeky pauze z břehu. A tady zase překážej! stramy. A fakt, že břeh 60 let nikdo. neudržaval, je dakance uváděn jaka argument k jejich vymýcení! Ale jednání nebylo tak úplně zbytečné. Projektant, investar Cl dadavatel prajdau se zástupcem KSSPPOP, ing. Šmitákem, terén a vyznačí stramy, které je mažné a nutné zachavat. Krajské střediska si rovněž vy 11l'azuje pasauzení studie vegetačních úprav a daprovadné zeleně. Slava o bialagickém a ekolagickém významu břehavých porostů však vyzněla do. prázdna - dnes, třicet let pa vyhlášení zákona a ochraně přírody! '" JliWI'Iri b 8Ňm i ( 1/001 Kresba R. Pospíšil o velké geografické lízátko Letas už pašesté malavaly děti pracovníkú Geagrafickéha a Matematického. ústavu ČSAV abrázky na téma ochrany přírady a živatníha prastředí. Výstavce z dětské výtvarné sou t ěže, pařádané pad patranací ZO ČSO P a kulturní kamise ROH, patřívá vždy jeden pad večer na začátku prasínce. Práce přichází posaudit malíř Petr Skácel a autar té nejlepší získává symbalickau hlavní cenu- velké ge a grafické lízátka. Skutečná lízátka spalu s kreslicími patřebami, sladkastmi, Iimanádau a diplamem jsau však připravena pro. vsechny malé m alíře. Na sesté "lízátka" jich při š la celkem 38 Cl ta,. velké" si adnesl Ale š Birnbaum, žák 4_ tříd y. Un -~-- STRO"'Y NA DNt ~'1\...~ --J,u 'i'.1b... "~(. Kresba iednoho z úspě š nýc!l autoru loií.ského ročníku Jana Vlč k a (9 r.) Pi'ístup ke brehij.m Svratky opravd u není snadný ani pro f otografa, natož pro stroie. Neiiednoduššl reše ní ;e vykácet stromy, nap ří mit koryto a zpevnit bi'ehy uměle. Je však ne;lepší? Nebo aspoň dobré? Foto B. Kučera 11

15 Návštěva ze souhvězdí višně Jiřina Salaquardová Nav:chujeme k ochraně Nad ránem s bouřkou p ř istály i ty nezralé Zářily ;ako vltavíny s kři šťálovou peckou uvnit ř Scifisté samoz ře ;mě spali ;ako když ;e do hvězd hodí my isme samozře;mě spali ;ako když nás do hvězd hodí a hv ě zdy samozre;mě spaly ;ako když ;e do lidí hodí Tak byla budoucnost zase ;en ve hvězdách a v lidech Černovický příkop Prvosenka Prvosenka [Primula) patří spolu s dalšími 12 rody (např. brambořík, dřípatka aj.) do čeledi prvosenkovitých a je v naší květeně zastoupena 7 druhy rostoucími ve volné pří rodě. V Brně a okolí se můžeme setkat se dvěm a druhy: prvosenkou jar ní (Primula veris) a prvosenkou vyš ší (P. elatior). Prvosenka vyšší rozkvétá o něco dříve, v některých letech již koncem března, obě pak kvetou v dubnu až květnu. Prvosenka má pětizubý kalich, nálevkovitou korunu s válcovitou trubkou a květy jsou v jednoduchém okolíku. Prvosenka vyšší má květy sírově žluté, nevonné, kalich je těsně přilehlý k trubce korunní [viz obr. a - část květenství), prvosenka jarní m á květy ž loutkově žluté - vonné, kalich slabě nafouklý, od trubky korunní odstávající. Prvosenky jsou opylovány hmyzem s dlouhým sosákem (n apř. čmeláky, motýlem žluťáskem ře š etlákovým a j.). Prvosenka vyšší roste na lukách a v lesích na vlhčích místech a na Brněnsku je vz á cněj š í (Červený kopec, Mokrá Hora, údolí Ponávky II České, údolí ŘíČky u L íš ně). P. jarní dává s píše přednost místúm sušším [např. Kohoutovice, Bílovice, Želešice, Ivanovice u Brna, kopec Santon aj. ). Nejstarší herbářový do klad je z Há clll z roku 1828 od Wes selyho [uložen v herbářích Morav ského muzea). Prvosenka jarní patří mezi léčivé rostliny, ale je rostlinou čá st ečně chrán ě nou: nesmí se vyrýpávat a vů bec pak prvosenku nesmíme sbírat v chráněných územích. Latinský název Primula je odvozen z adjektiva primus první, protože ně které druhy kvetou na j ař e mezi prvními. Podobně je tvořen i český název prvosenka. Presl jej přejal z polštiny: prvo-vesenka, tedy prvo vesní, prvojarní bylina. Často se uží vá i lidového pojmenování petrklíč. Jaroslav Čáp 12 Na m apách zatím není takto označen a snad ani nebude; je to pracovní název pro příkopy lemující po obou stranách železniční násep mezi Komárovem a Brněnskými Ivanovicemi v úseku po Ráječek. Nad označením "přírodní lokalita" by se mohl puristický ochránce přírody pozastavit. Tyto příkopy vznikly vyhrnutím materiálu pro stavbu náspu železnice v 19. století a jsou tedy umělé. Svědčí o tom i jejich pojmenování starými obyvateli Komárova - kubik vzniklé podle objemového hodnocení vybraného materiálu. Nicméně příroda "použila" tyto prostory velmi užitečně. Terén mezi Komárovem a Černovickým potokem je součástí aluviální nivy řeky Svitavy s místními depresemi a vysoká hladina podzemní vody pi'tsobí dlouhodobé nebo i celoroční zatopení příkopů. Aluviální půdy a mělká voda s teplotami dyjsko-svrateckého úvalu poclnítily vznik úzkého pruhu porost ů lužního typu. Nejnáp a dnějš ím stromem je topol bílý, z keřú bez čern ý, na dně příkopu roste bujná rostlinná vegetace, na trvaleji zatopených místech ostřice nebo i kosatec žlutý. Mnohem významněj š í než rostlinné společenstvo je živočišné osídlení. V přechodu měst s ké periférie do typické agrární krajiny tvoří pruh černovick é ho př íko pu typický biokoridor, spojující říč n í koryto Svita vy a jeho doprovodné břeh ové porosty s lužním Černovickým hájkem, n e boli Ráječkem, a pokračující Holáseckými jezery dále k jihu. Černovický příkop je významným "ostrovem" uprostřed zeměd ělské krajiny, přirozeným r efugiem pro úkryt i rozmnožování řady živoči š ný c h fo rem. Z nápadných velkých druhů zejména pro bažanty nebo pro zajíce. Mnohem větší počet méně nápadných ptákú zde nachází hnízdní možnosti: drozdi, kosi, žluna zelená, sedmihlásek hajní, pěnice černohlavá. Snad nejvýznačnějším ptačím druhem je moudivláček lužní, jehož hnízda se tu v některých letech najdou. Pokud zjara trva leji pod vodou, u nich pozorovat i někter.é nebo jejich vej jsou tůňky můžeme druhy oboj ž ivelníků ce či pulce. Je škoda, že e"(istence těchto přírodních enkláv dosud nenasla dostatečné uznání u člověka. V podrostu najdeme nejen význačné druhy rostlin, ale i hromady odpadkú zneči s ťující vodu v příkopě. Dokud vsak nebude zajištěna statutární ochrana lokality, není možné provés t základní očistu a zvýraznit tak je š tě víc přírodní ráz i význam tohoto všedního kousku přírody brněnského okolí. Karel Hudec St av Č ernovického příkopu zd ů r az n ěný smutnou náladou prosincových sní mk ů ;e ne u těšený. P ře sto zde nachází úk r y t mnoho živočišnýc h druh ů. Foto K. Hrubý.

16 Ještěrka zelená Jaroslav Piálek Schematický nákres h lavy ještěrky zelené. Převzato a upraveno z Naulleau, G., 1980 (překreslila L. MakkiováJ I Ze čtyř zástupců je š těrkovitých (Lacertidae) žijících na našem území patří je š těrka zelená společně s ještěrkou zední (Podarcis muralis) mezi druhy nejvzácnější. Je vázána svým způsobem života na vyhraněné biotopy, které člověk často neuváženě přetváří v rámci rekultivací, náhradního zalesňování, rekreace apod. V areálu svého rozšíření (střední a jižní Evropa, jihozápadní Asie až po Dněpr) vytváří několik poddruhů. U nás žije pouze nominátní poddruh Lacerta viridis viridis. Ještěrka zelená je plaz mimořádně náročný na teplo. Z toho vypl,ývají i její nároky na životní pro s tředí. Obývá teplé vápencové stráně jižního Slovenska, v Čechách a na Moravě se často vyskytuje na jižně exponovaných stráních velkých řek (Vltava, Sázava, Jihlava, Oslava. Svratka, Dyje), kde si vybírá travnaté stanoviště s řídkým porostem keřů a stromů a místa s částečně kamenitým povrchem. Zde si sama hrabe hluboké úkrytové nory nebo osidluje opuštěné nory p o hlodavcích. Ačkoli preferuje lokality s inalou nadmořskou výškou, v Alpách v příznivých podmínkách vystupuje až do výšky 1700 m n. m. Zajímavé jsou údaje o výskytu ještěrky zelené na území města Brna. Na dříve uváděných lokalitách (Špilberk a Hády) však nebyl v současnosti při průzkumu herpetofauny její výskyt potvrzen. Lze se domnívat, že výskyt na první lokalitě nebyl původní. S ještěrkami zelenými se můžeme setkat v období od dubna do října. Za teplých slunečný c h dnů jsou aktivní po celý den s m čnimem výskytu v odpoledních 'hodinách. Pozorovali jsme je vša k i za poč a sí přeháňkovitého charakteru při teplotách C. Jejich aktivita byla však silně potlačena a při uchopení do ruky projevovaly minimální obranné reflexy. Období páření trvá někdy až do června, kdy samice kladou až 20 vajec velkých asi 8 x 14 mm. Mlá ďat a se líhnou koncem léta a je jich velikost je mm. Ve věk u tří let jsou poh lavně dos p ěl á. Potravu tvoří p ře váž ně hmyz, díky své velikosti a síle jsou schopny vylepšit si svů j jídeln íč e k i drobnými obratlovci (mláďata je ště r ek a hlodavců). Je zaráže jící, kolikrát jsou z aměňo vána mláďata j eš těrky zelené za ještěrku obecnou. Napřík la d v populárně naučné literatuře o státní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step je uváděn hojný výskyt ještěrky obecné. Při dvouletém inventarizaním prlizkumu, který jsme zde prováděli, jsme všechny menší "hnědé" ještěrky, objevené na tomto území. určili po odchytu jako ještěrky zelené. Možnost této záměny pramení do značné míry z toho, že v dostupné literatu ře chybí podrobný popis vývoje zbar vení ještěrky zelené od mladého vě ku až do dospělosti. Seznámíme se proto s genezí zbarve ní podrobněji. Mláďata jsou zbarve na hnědě nebo šedohnědě se dvěma až třemi sériemi bílých nebo žluta vých skvrnek, které mohou splývat v podlouhlé linie. Jak mláďata rostou, objevuje se na bocích hla vy a těla zelená barva a spodek těla se za barvuje z plivodně bílé do žluta. Na zádech a bocích se objevují malé černé tečky a světlé pruhy dostáva jí černé lemování. Podlouhlé pruhy u samců mizí, u samic někdy přetr vávají společně se zbytky plivodní hnědavé barvy do dospělosti. Pohlav ně dospívajícím samci'lm postupně modrá hrdlo a boky hlavy. Nejinten zívnějšího zbarvení dosahují v ob dobí rozmnožování. V pozděj š í c h le tech modrá barva bledne, nebo se navrací k zelené, popřípadě zcela mizí. Dospělí jedinci jsou zbarveni svrchu trávově zeleně s množstvím drobných černých teček. Spodek tě la je zbarven jednobarevně ~utě až žlutohnědě. V našich podmínkách dosahuje ješ těrka zelená velikosti i přes 30 cm, přičemž na ocas připadají dvě třet i ny celkové délky těla. Ocas je u obou pohlaví velmi kře h ký, takže se snadno láme (dosti ča s to je ulomen i při vzájemných sou bojích samců v době páření). V pří padě odlomení je nahrazován rege nerátem, který je vždy menší než ocas púvodní. Tělo je štíhlé, končetiny jsou zakon č eny dlouhými a štíhlými prsty, umožňujícími šplhá ní. Na rozdíl od ještěrky obecné, kde s nozdrou sousedi pouze spodnl pos ~ nasale, u ještěrky zelené s nozdrou sousedi dvě až tři postnasalia. Postavení dalších štítki'l na hlavě je znázorněno na obrázku. Ještěrka zelená je na seznamu chráněných živočichi'l vyhlášky č. 80/1965 Sb. Je však zbytečné snažit se chránit ohrožený druh tam, kde byl zdevastován jeho přirozený biotop. Pouze k omplexnl ochrana, založená na znalostech biologie druhu a zachování biotických a abiotických poměr li zdokumentovaných lokalit, múže vést k zachování ještěrky zelené ve volné přírodě. V budoucnosti by byl o možné na základě fa unistických zpráv a nálezli reintrodukovat tento druh zpět na lokality lidskou činností zničené a později obnovené. Bohužel. a čkoliv je v Jihomoravském kraji dost lokalit s poměrně bo'hatým výskytem je š t ěr ky zelené, mnohé další stále unika jí pozornosti, a tak nemohou být orgány státní ochrany přlrod y evidovány_ I z těchto dúvodi'1 se m nohdy likvidují lokality, aniž by bylo cokoliv podniknuto na jejich záchranu. Chcete-li i vy př ispět k jejich záchraně, napište o jejich výskytu n a adresu a utora čl á nku (Ústav pro výzkum obr atlovcll, EEO Studenec 122), ne bo dr. M. Vlašínovi z Krajského s t ř edi s k a státní památkové p éče a ochrany př írod y v Brn ě, Radnická 2. Ještěr ka zel ená, Zádielská dolina, dne [foto au/ar} 13

17 Chráněná území okresů Brno-město a Brno-venkov Stav k Zpracovala Eva Smejkalová Chráněný přírodní výtvor Žebětínský rybník Ve dvou okresech Jihomoravského kraje Brno-město a Brno-ven.kov je vyhlášeno 51 chráněných území o výměře 1 965,5 ha. Z toho v okrese Brno-město je 1 státní přírodní rezervace (SPR) o výměre 54,2 ha, 5 chráněných přírodních výtvorů (CHPV) o výměře 84,8 ha a 2 chráněné přírodní památky [CHPP) o výměře 26,2 ha. Celková výměra všech chráněných území v okrese Brno-město je 165,2 ha. V okrese Brno-venkov je vyhlášeno 16 SPR o výměře 673,5 ha, 24 CHPV o výměře 1111,8 ha a 3 CHPV o výměře 15 ha. Celková výměra vyhlášených chráněných území v okrese Brno-venkov je 1800,3 ha. Přehled chráněných území: Okres Brno-město: SPR Mniší hora, zachovalý porost listnatého lesa s podrostem na skalách. Rezervace byla vyhlášena v roce 1950 o výměře 54,25 ha. Inventarizační průzkum zpracovala E. Kabelková, ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena. CHPV Červený kopec, katastrální území Bohunice, geologický vý tvor čtvrtohorních spraší. Vyhlášeno v r o výměře 3,45 ha. Inventarizační průzkum zpracoval ing. Jindřich Šmiták v roce Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena. CHPV Bosonožský hájek, k. Ú. Bosonohy, naleziště chráněných dru hů rostlin, vyhlášen v r. 1985, výměra 46,76 ha. Inventarizační prů zkum není zpracován, patronát uzavřen s 9. ZO ČSOP Brno, ochra nářský plán je zpracován. CHPV Jelení žlíbek, k. Ú. Bystrc, přirozené bukové porosty v p ří městských lesích Brna. Vyhlášeno v r o výměře 13,32 ha. In ventarizační průzkum a ochranářský plán není zpracován, patro nátní smlouva bude uzavřena se ZO ČSOP, Ústav pro výzkum obrat lovců. CHPV Stránská skála, k. Ú. Slatina, naleziště chráněných druhů rostlin, geologická a paleontologická lokalita, vyhlášená v roce 1978 o výměře 16,8 ha. Inventarizační průzkum zpracovává ZO ČSOP VÚVZ Pohořelice, ochranářský plán není zpracován, patronát bude uzavřen s pionýrskou skupinou SSM Spartakovci. CHPV Žebětínský rybník, k. ú. Přízřenice, Žebětín, naleziště chrán ě ných druhů obojživelníků. CHPV vyhlášen v r. 1985, výměra 4,42 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán není zpracován, patro nát uzavřen se SSM, gymnázium Křenová ul. CHPP Černovický hájek,k. ú. Černovice, B. Ivanovice, nejsevernější č ást lužního lesa v nive Svitavy - hnízdiště. Vyhlášeno v r o výměře 11,74 ha. Inventarizač. lí průzkum zpracoval v 1' ing. A. Krása, CSc., ochranářský plán není zpracován a patronát neuzavřen. CHPP Kamenný vrch, k. Ú. Nový Lískovec, naleziště koniklece velkého a xerothermních rostlin. CHPP vyhlášena v r o výměře 14,5 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán není zpracován. Patronát uzavřen s PS ZŠ Hroznová v 1' Potok Vrbovec, přiték a jící z Podk o morských lesů. napájí nevelký r ybník při silnici z Žebětína do Bystrce. I on prodělal svůj vývoj. Byl zakres len už na katastrální mapě z roku 1827, na vojenské speciálce z roku 1925 po něm není ani památky a kdy byl: opět napuštěn, nevíme. Snad se najde ještě pamětník. Oboj živelníci z okolí Žebětína o něm však dobře vědí a už po generace se sem přicházejí rozmnožova t. Není divu vždyť rybník zůstal jako jeden z má la celkem ušetřen neblahých vlivů ja ko je eutrofizace [neúměrné obo h acování živinami), znečištění ropnými produkty a podobně. A ta k zde můžeme najít ropuchu obecnou i ze lenou. čtyři d ruhy skokan ů, ro s ničku, č olka obecného a snad je š t ě i čolk a velkého! V roce 1985 vyhlásil Národní výbor m ěsta Brna r ybník i s přilehlým mok ř adem o rozloze 4,4 ha za chráněný přírodní výtvor. Vstup je povolen jen p o cestách p ř i okr a ji rybníka, vjezd je povolen je n sl užebním vozidlům o p r á vněný c h organiza cí, dořešit se m usí Vjezd a ut těch chatařů, kteří ma jí Cha t y za rybníkem. Při bě ž né údr žb ě cest nesm í být d otčena plo cha chráněného území. Travní por osty a rybník mohou být obhospoda i'ovány dosavadním z působem za v y loučení pesticidú a ostatních agrochemikálií. Rybník se nebude letnit (letní vypouštění pro zlepšení chovu ryb] a v období rozmnožování o boj zivelníků, tj. duben - květen nelze m a nipulovat s hladinou r ybníka. V chrá něném území je po c hopitelně zapo vězena také ja k á koliv činnost, jež by mohla vést k zhoršení stavu CHÚ, ja y. o např. skládání odpadků. ničení vegetace. odchyt živo či chú upod. Rybn ík je v terénu označ e n šesti tabule m i s e státním znakem, nápisem Chrá n ěné území a zřizovací vyhláškou. O patření. přijutá k ochr a ně území, mohou do určité míry snížit negativní vlivy okolí. Doře š it je však tře b a vliv automobilového provozu n a silnici vedoucí po hrázi r ybníka! V ja r n ím období, kdy obojživelníci, přede vším ropuchy obecné, t áhnou proti p r oudu potoka Vrbovce a nemollou s e dostat pře s s trmou st ěnu vývaři š t ě, cloc'hází k obrovským m a sakrům ža b, které se snaží dostat do rybníka přes vozovku. Pokoušeli jsme se zlepsit situaci alesp oň dopravní znač k ou Pozor. jiné nebezpečí [trojúhelník s v y křičníkem] a nápisem Pozor n a obojživelníky!, ale nebylo to přijato s pochopenim: odbor dopravy NVmB nás upozornil, ze provoz v dob ě m igrace obojživ el níků nelze n a silnici omezit, ani tam nelze umístit žádnou tabuli. Bude ted y t ř eba umož 14

18 v1(f~n~ DTITJn ~ /I> Okres Brno-venkov: SPR Coufavá, k. Ú. Vranov, přirozené bukové porosty s jedlí na brněnské vyvřelině, vyhlášeno v r o výměře 22,46 ha. Inventarizační průzkum zpracoval v r ing. J. Vorel, CSc., ochraná ř ský plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena. SPR Čihadlo, k. Ú. Babice nad Sv., přirozené listnaté porosty na devonském vápenci, vyhlášeno v r. 1976, výměra 55,2 ha. Inventarizační průzkum byl zpracován v r ing. K. Moislem, ochraná ř ský plán není zpracován a patronátní smlouva neuzavřena. SPR Dřínová, k. Ú. Babice nad Sv., při r ozené lesní porosty s dří nem, rezervace vyhlášená v r. 1973, výměra 24,3 ha. Inventarizační prů zkum se zpracovává, ochranářsk ý plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena. SPR Hádecká planinka, k. Ú. Kanice, lesostepní porosty s dubem, SPR vyhlášena v r. 1950, výměra 83 ha. Inventarizačn í průzk um zpracoval v r RNDr. František Griill. Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva bude uza v řena s PS při ZŠ Masar o va 11, Brno. SPR Jelení skok, k. Ú. Vranov, přirozené dubové a dubobukové po rosty na vyvřelině. Vyhlášeno v r o výměře 96,57 ha. Inventa rizační průzkum zpracovává ZO ČSOP Č. 7 Geografický ústav Brno, ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavře n a. SPR Josefské údolí, k. Ú. Babice nad Sv., př irozené lesní typy n a devonských vápencích, rezervace vyhlášena v r o v ýměře 113,58 ha. Inventarizační průzkum se zpracovává, o ch ranářský plán není zpracován, patronátní smlouva není uza vř ena. SPR Kněž ic e, k. Ú. Babice nad Sv., přir o zen é lesní porosty na devon ských vápencích. Vyhlášeno v r o v ýměře 7,34 ha. Inventari zační průzkum zpracoval v r ing. J. Koblížek, ochran á řsk ý, plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena. SPR Květnice, k. Ú. Tišnov, poslední lokalita teplomilné květen y v povodí Svratky, geologická lokalita. Rezervace byla vyhlášena v r. 195tJ o výměře 129,8 ha. Inventarizační průzkum zpracoval V. Antonín a spol. v r. 1976, ochranářský plán v r RNDr. M. Vlašín, patronát bude uzavřen se ZO ČSOP Tišnov. SPR Malužín, k. Ú. Bílovice nad Sv., přirozená lesní sp o lečenst v a na vyvřelině, výskyt bramboříku. Vyhlášeno v r. 1976, výměra 55,87 hektaru. Inventarizační průzkum se zpracovává, ochranářský plán není zpracován, patronát nad územím není uzavřen. SPR Pekárka, k. Ú. Ivančice-Alexovice, naleziště teplomilné květeny a dealpinské vegetace na slepenci. Rezervace byla vyhlášena v r. 1946, výměra 9,57 ha. Inventarizační průzkum zpracoval v roce 1985 RNDr. F. GruU, ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. SPR Pekárna, k. Ú. Mokrá, jeskyně s -atc-lieoi'ogié'kým n a1ezištěm, na povrchu přirozený listnatý les. SPR byla vyhlášena v roce 1933 nit obojživelníkům překonání stěn y vývuřiště a přechod pomocí r ampy pod můstkem. Provizorní p ř e c hod y z plastů se neosvědčil y: druhého dne byly kýmsi strženy! Jihomoravské vodovody a kanaliza ce dostaly jako podmínku rekonstrukce vývaři š t ě vybudování ta kové r ampy. Díky jejich iniciativě lze očekávat, že se co nejdříve podaří s problémem pohnout. Prozatím se při jilrní migraci obojživelníci odchytávají a p ř ená š ej í v nádobách př e s silnici. To provádě jí č lenové SSM z gymnázia Křenová a z o bvodní kom ise OTŽP SSM Brno l, kteří si n ad chrán ě n ý m ú zemím vzali patronát [mimo jiné zde také provedli sbě r od padků]. Jak vidno, nes t ačí chráněná území jen vyhlásit. Ale vynaložená systematická p éče o n ě přin áší mnohdy nesmírně cenné pozitivní výsledky. Mojmír Vlašín o merlíku Griillově, Není mnoho sou ča sn ých bota ni ků, jejichž jménem je nazvána někt er á rostlina. S jedním z nich se m ůžeme setkat v brněn s k ý ch ulicíc'h. Je jím d r. František Grilll, subtilní, prošediv ě l ý, stále však čipern ý muž, jemuž na rozdíl od mnoha jiných botanik ů u č arov a l y růz n é plevele a rostliny sldádek, s meti šť, náspll a kolejí. Zde také našel to, po čem mnoho botaniků touží - n ovou, dosud nepopsanou rostlinu! Když ji sbíral, ur č itě netušil, že nachází n a tuř a nském smetišti takovou vzácnost. Stalo se to 16. září Protože při určov á ní rostliny si nebyl příli š jistý, obrá til se n a specialistu n ad jiné povolaného, svého osobního přítele Švýcara Paula Aellena. Teprve ten odhalil dosud n e popsanou rostlinu a nazval ji po jejím nálezci a znalci tohoto rodu u nás. A tak v Časopise Moravského muzea vychází v roce 1972 Aellenftv čl ánek, kde novou rostlinu popisuje a dává jí jméno - merlík Grilllů v - Chenopodium gruellii. Není příliš pravděpodobné, že tuto rostlinu naleznete na tuřanské skládce i nyní. Skládka je neustále přehrnována a zasypávána. Je však jisté, že se objeví zase někde jinde. Pozná ji však jen specialista a tak se tím nemusíme příliš trápit. Tím, že neustále mizí a znovu se objevuje na jiných místech, podobá se muži, který jí dal své jméno. J. Čáp 15

19 Vybíráme z dopisů "... mám dojem, že soused tráví na zahradě havrany. Je to dovoleno?" (z dopisu J. Kašpárka) o výmere 14 ha. Inventarizační průzkum zpracoval I. Novotný v ro ce Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva bu de uzavřena se 4: ZO ČSOP Brno-venkov. SPR Špice, k. ú. Újezd u Brna, bohaté naleziště teplomilné květeny. Vyhlášeno v r. 1956, výměra 1 ha. Inventarizační průzkum zpraco vala ing. Bučková a spol. v r Ochranářský plán zpracoval RNDr. M. Vlašín, patronátní smlouva je uzavřena s 1. ZO ČSOP Datel Brno-venkov. SPR U Brněnky, k. ú. Kanice, přirozená lesní společenstva, SPR vyhlášena v r o výměře 12 ha. Inventarizační průzkum zpra coval RNDr. F. Grull v r Ochranářský plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena. SPR Velatická slepencová stráň, k. ú. Velatice, stepní společenstva s výskytem chráněných druhů. Rezervace byla vyhlášena v r o výměře 0,6 ha. Inventarizační průzkumy zpracovali v r Z. Borovka a v r RNDr. F. Grtill. Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva bude uzavřena se ZO ČSOP Bodlák Brno-venkov. SPR Velké Družďavy, k. Ú. Rebešovice, stráňka se stanovištěm step ní květeny. Vyhlášeno v r. 1953, výměra 0,46 ha. Inventarizační průzkum zpracoval v r K. Meduna. Ochranářský plán není zpracován a patronát není uzavřen. SPR Zadní Hády, k. Ú. Kanice, přirozené lesní porosty na vápenco vém podkladě. Vyhlášeno v r o výměře 47,54 ha. Inventarizač ní průzkum zpracoval v r dr. L. Slezák. Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Andělka a Čertovka, k. Ú. Šlapanice, skalnatý svah na pravém břehu Šlapanického potoka s vegetací skalní lesostepi. CHPV vyhlášen v r o výměře 3,64 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nejsou zpracovány, patronát není uzavřen. CHPV Babí lom, k. Ú. Lelekovice, přirozené lesní porosty na skal ním hřebenu, krajinářský význam. Vyhlášeno v r. 1980, výměra 12 hektarů. Inventarizační průzkum, ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva neuzavřena. CHPV Biskoupská hadcová step, k. Ú. Biskoupky, geologická, bota nická a entomologická lokalita. CHPV vyhlášen v r o výměře 2,16 ha. Inventarizační průzkum, ochranářský plán nejsou zpraco vány, patronát není uzavřen. CHPV Bouchal, k. Ú. Letkovice, botanická lokalita - zachování teplomilné vegetace. Vyhlášeno v r. 1980, výměra 2,6 ha. Inventa rizační průzkum, ochranářský. plán nezpracovány, patronátní smlou va není uzavřena. CHPV Horka, k. Ú. Podolí, naleziště koniklece velkého, biotop step ního charakteru. Vyhlášeno v r o výměře 1,6 ha. Inventari zační průzkum a ochranářský plán nezpracovan}", patronátní smlqu" va není uzavřena. Odpovídáme: Havran polní je zvěří ve smyslu zákona o myslivosti číslo 23/ 1962 Sb. V současné době je vyhláškou MZVž Č. 10/1975 Sb. povolen odstřel starých ptáků od do , odstřel mláďat v době od 1. do Trávení není dovolený způsob lovu. Mimo to vyhláška číslo 80/1965 Sb. o ochraně volně žijících živočichů zcela zapovídá zabíjení živočichů pomocí jedů. II.. O tom, že bývalo v Brně, alespoti ve čtvrtích rozkládajících se na březíc'h řek protékajících Brnem, obojživelníků dost, svědčí např. i název jedné ze čtvrtí města - Žabovřesky. Žije mezi námi ještě hodně lidí, kteří pamatují například mohutné žabí koncerty "V loukách", jak se říkalo pravidelně zaplavovaným loukám mezi Žabovřeskami a Jundrovem, které se ozývaly po celé léto.. Stále častěji čtu, nebo slýchám o obojživelnících jako o důležitých bioindikátorech čistoty životního prostředí. Slýcháme také o tom, že jich neustále ubývá a že dokonce některé druhy jsou již ohroženy... Zmizely žáby z Brna a jeho okolí?" (z dopí>.iu J. Marečka) Odpovídáme: Na území brněnské aglomerace bylo zjištěno 10 druhů obojživelníků. K nejpočetnějším druhům patří ropucha obecná a ropucha zelená. Ropucha zelená je jediným dru hem, který i v současnosti nalézána území aglomerace dostatek pros toru!( přežití a není bezprostředně ohrožen vymizením. Je schopna využít k rozmnožování všechna i dočasně vhodná místa, mnohdy v extrémních podmínkách (vodní příkop na dráze stadiónu za Lužánkami, kašna v areálu BVVJ. Naproti tomu se velice snížily stavy skokanů a zvláště "zelení" skokani jsou vůbec nejohroženější druhy obojživelníků na území brněnské aglomerace. II.. Každé odpoledne pozoruji nad svým bydlištěm v Brně-Komíně přeletovat velká hejna ptáků. Létají v pravidelných řadách a vždy stejným směrem. Mohou to být divoké husy?" (z dopisu A. Poláčkové) Odpovídáme: Popisovaná hejna ptáků jsou tvořena racky chechtavými. V posledních letech racci pravidelně nocují na Brněnské přehradě. Jedná se o ptáky, kteří jsou přes den rozptýleni v Brně a okolí, především kolem řek jižně od Brna. Na přehradu se sletují během dvou hodin před soumrakem. Ranni rozlet začíná s rozedněním a je velmi krátký. V zimě jich bylo na přehr a dě na počítáno téměř 6 tisíc a společně s nimi i několik desítek racků bouřních. Jejich nocováni na přehradě začíná na podzim a trvá až do úplného zamrznutí přehrady. Dříve zaletovali racci z Brna a okolí na noc na jihomoravské rybníky. Vytvoření nového nocoviště na přehradě souvisí se zvýšeným počtem racků a s jejich pokračující synantropizací, tj. trvalým přizpůsobováním k životu v lidských sídlištích. II 16

20 Hnízdo moudivláčka lužního u Žďáru nad Sázavou Foto P. Eleder.,.. CHPV Hynčicovy skály, k. Ú. Viničné Šumice, skalnatý ostrůvek teplomilné vegetace, CHPV vyhlášen v r. 1979, výměra 0,13 ha. In ventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronát ní smlouva není uzavřena. CHPV Drásovský kopeček, k. Ú. Malhostovice, botanická lokalita zachování teplomilné vegetace. Vyhlášeno v r. 1980, výměra 0,64 ha. Inventarizační průzkum zpracovává 9. ZO ČSOP Brno-město, ochra nářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena. CHPV Malhostovická pecka, k. Ú. Malhostovice, naleziště koniklece velkého na travnaté vápencové stepi. CHPV vyhlášen v roce 1980 o výměře 1,89 ha. Inventarizační průzkum zpracovává 9. ZO ČSOP Brno-město, ochranářský plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Nad řekami, k. Ú. Hrubšice, botanická lokalita - zachování hadcové stepi. Vyhlášeno v roce 1979, výměra 10,95 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Na hájku, k. Ú. Ornice, opuštěný lom s travnatou plochou s teplomilnou květenou. Vyhlášeno v roce 1981, vyměra 0,23 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patro nátní smlouva není uzavřena. CHPV Na lesní horce, k. Ú. Čebín, botanická lokalita - teplomil ná vegetace. CHPV vyhlášen v roce 1981 o výměře 0,71 ha. Inven tarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Návrší, k. Ú. Šlapanice, naleziště teplomilných druhů rostlin. Vyhlášeno v roce 1984, výměra 0,93 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavře na. CHPV Nové hory, k. Ú. Blučina, stepní společenstva - botanická lokalita. CHPV vyhlášen v roce 1980, výměra 0,4 ha. Inventarizač ní průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Patočkova hora, k. Ú. Neslovice, naleziště teplomilných dru hů rostlin. Vyhlášeno v roce 1984, výměra 1,24 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Prales [Slunná], k. Ú. Lažánky, 200 let stará jedlobučina pralesovitého charakteru. Vyhlášeno v roce 1985, výměra 4,6 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Střelická bažinka, k. Ú. Střelice, zabahněné území typu slatiny s ostřicemi. Vyhlášeno v roce 1980, výměra 2,89 ha. Inventarizační průzkum zpracovává ZO ČSOP VÚVZ Pohořelice. Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Střelický les, k. Ú. Střelice, bohaté naleziště třemdavy v při- Je moudivláček lužní opravdu lužní? Nebojte se, nejde o revizi druhového názvu tohoto našeho drobného pěvc e. Spíš o zamyšlení nad tím, jak jeho vakovitá hnízda pomalu mizí z lužních sídel a stěhují se do vyšších, méně pohostinných míst. Na Vysočině bych moudivláčky rozhodně nečekal. Když jsem však jednou koncem května 1978 pozoroval při Sázavě ptactvo. zjistil jsem s překvapením, že na nedaleké olši visí hn ízdní vak moudivlácka l užního. Slehlá vletová rourka a nepřítomnost starých ptáků svědčily o opuštěném hnízdě. Našel jsem v něm tři malá, zcela vyc'hladlá vajíčka. Dru'hé překvapení přišlo začátkem května roku 1984, kdy mi známý učitel volal, že v Novém Městě na Moravě u zrušeného rybníka našel nedokončené hnízdo moudivláčk a. Opravdu, chyběla vletová rourka a st a ří ptáci čile poletovali po okolí hnízda. Po čtrnácti dnech však bylo hnízdo stále bez vletové rourky a op u š těné. Co moudivláčky vedlo k cestám na "sever"? V ž d y ť nadmořská výška Žďáru se pohybuje kolem 580 m n. m. a Nového Města na Moravě 590 m n. m. Jejich lužní domovina se nachá zí ve výšce m n. m., na Tře bo ňsku maximálně do 450 m n. m. Nabízí se asi takové vysvětlení: ně která jara na Žďársku jsou opravdu teplá a slunná. Moudivláčci při ná vratu ze zimovi šť hleda jí možnosti k hnízdění. Doletí na Vysočinu, a protože je v té době náhodou pěk n ě, začnou se zabydlovat. Ale jarní počasí je vrtkavé a zvlá š tě na Vyso čině, kdy z vyhřátého dne skočíte rovnou do "lednové sloty". To moudi vláčci brzy pochopí a stáhnou se zpět. O jejich výletu na Vysočinu svědčí pouze jejich vybudovaná hníz da. Na dru'hé straně se naskýtá otáz ka nastíněná v úvodu tohoto povídá ní. Proč moudivláčci opuštějí svoji domovinu v luzích a hájích a stěhují se do podhorských, chladivých mokř a dů? Že by se dělo něco nekalého na jižní Moravě? Kdo ví?! P. M. Vlader 17

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Ochrana přírody, ÚSES

Ochrana přírody, ÚSES Ochrana přírody, ÚSES HISTORIE OCHRANY PŘÍRODY V ČR _ 1 Od 14.- stol. ochrana lesů Od 16. stol. šlechtici ochrana lesů, velké zvěře 17. stol. lesní řády pro panství 1754 zemské úpravy hospodaření v lesích

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.

Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006

NAŘÍZENÍ Č. 3/2006 SPRÁVY CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO. ze dne 4.7.2006 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněné krajinné oblasti Broumovsko Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují Tel.: 491 549 020-33 fax: 491 549 034 e-mail: broumov @schkocr.cz http://broumovsko.schkocr.cz

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace

VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO

Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velkoplošná chráněná území ČR NP,CHKO Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,9.11 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4

Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov. Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Pořizovatel: Městský úřad Kyjov Odbor územního plánu a rozvoje Masarykovo nám. 1 697 22 Kyjov Zpracovatel: Urbanistický ateliér Zlín tř. Tomáše Bati 399 763 02 Zlín 4 Vedoucí projektant: Zodpovědný projektant:

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP

Správa dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

Rozmístění památných stromů a alejí s památnými stromy. Zdroj: Drusop AOPK ČR.

Rozmístění památných stromů a alejí s památnými stromy. Zdroj: Drusop AOPK ČR. Památné stromy správního obvodu Čelákovic Čelákovice jako pověřený obecní úřad zajišťují na svém správním území (zahrnujícím Čelákovice, Lázně Toušeň, Mochov, Nehvizdy, Svémyslice, Vyšehořovice a Zeleneč)

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI02 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI02 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4PRI02 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Miroslav Přichystal Datum: 6. 6. 2012 Ročník: 9.ročník Vzdělávací oblast: Člověk

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Plán společných zařízení

Plán společných zařízení OBSAH: G. Dokumentace technického řešení plánu společných zařízení G.1. Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků (pouze cesty hlavní a vedlejší cesty pro rekonstrukci) Doplňující podklady Textové přílohy

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Mgr. Ludmila Svobodová & kolektiv PRACOVNÍ LISTY pro II. stupeň základních škol a víceletá gymnázia ČÁST BOTANICKÁ Připravili jsme pro vás pracovní listy s mnoha zajímavými úkoly. Můžete si tak ověřit

Více

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE

Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY

IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu

Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu Revitalizace dolního úseku Hučiny v Hornovltavském luhu ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Vimperk, 2009 1. ÚVOD 2. VÝCHOZÍ STAV 2.1. Lokalizace: Dolní úsek Hučiny je součástí širokého údolního systému na horním toku

Více

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4

Více

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dle příl. č.3 k vyhlášce 13/1994 Sb. o ochraně půdního fondu) (Zemědělská příloha) OBSAH: 1. Údaje o pozemcích dotčené

Více

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Protokol inventarizace dřevin 1106 GŘC - areál Olomouc - Povel parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý

Více

Lesy České republiky, s. p. OBORA SEDLICE

Lesy České republiky, s. p. OBORA SEDLICE Lesy České republiky, s. p. OBORA SEDLICE LESNÍ SPRÁVA VODŇANY OBORA SEDLICE Lesy spravované Lesní správou Vodňany zaujímají katastrální výměru 182.561 ha v 382 katastrálních územích Jihočeského kraje

Více

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka

Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka Revitalizace sídelní zeleně v obci Lhotka 1 PRŮVODNÍ ZPRÁVA B.1 Popis území stavby a) Charakteristika pozemku Projekt Revitalizaci sídelní zeleně v obci Lhotka bude probíhat v intravilánu obce, na katastrálním

Více

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR

SSOS_ZE_3.20 Ochrana přírody v ČR Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.20

Více

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.

Více

OBCE S E L O U T K Y

OBCE S E L O U T K Y ÚZEMNÍ PLÁN OBCE S E L O U T K Y A. TEXTOVÁ ČÁST Vyhodnocení dopadu řešení ÚPn na ZPF a PUPFL půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa Pořizovatel: Obec Seloutky Zpracovatel: ing.arch.petr Malý

Více

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,

Více

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA

189/2013 Sb. VYHLÁŠKA 189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Změna: 222/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a

Více

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jasan ztepilý Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Strom vysoký s přímým kmenem, s řídkou,

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1991. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1991. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 10.05.1991 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 164 N A Ř Í Z E N Í V L Á

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

Obec Lípa nad Orlicí

Obec Lípa nad Orlicí Obec Lípa nad Orlicí Lípa nad Orlicí ÚZEMNÍ PLÁN LÍPA NAD ORLICÍ Zastupitelstvo obce Lípa nad Orlicí, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Čelákovice. Územní plán Čelákovic ideový návrh. město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem. textová část

Čelákovice. Územní plán Čelákovic ideový návrh. město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem. textová část Územní plán Čelákovic ideový návrh textová část Čelákovice město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem Propojování, prolínání, sjednocování... Seznam příloh: A.1 - Hlavní výkres, měř. 1 :

Více

ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC

ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC ÚZEMNÍ PLÁN STRUŽINEC OBJEDNATEL: OBEC STRUŽINEC POŘIZOVATEL: MĚÚ SEMILY, OBVODNÍ STAVEBNÍ ÚŘAD, ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: URBANISTICKÉ

Více

Část I. Oznámení návrhu na vyhlášení Národní přírodní rezervace Větrušické rokle

Část I. Oznámení návrhu na vyhlášení Národní přírodní rezervace Větrušické rokle 1 Ministerstvo životního prostředí ODESílATEL: Ministerstvo životního prostředí Odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Vršovická 65 10010, Praha 10 ADRESÁT: Dle rozdělovníku V Praze dne Č.j.:

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově

Více

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených PR Slavičí údolí 00 09 /8 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů PR Slavičí údolí 00 09 LHC Dobřichovice LHP.. 009 3.. 008 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012

Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Bok Miroslav Ing. arch. Kamýcká 941 165 00 Praha 6 Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing.

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.: Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250

Více

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav

Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou

Více

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ Tabulky 9.1 Přípravné práce 9.2 Výsadba stromů a keřů, založení květinových záhonů 9.3 Ochrana stávajících stromů bedněním 9.4 Založení trávníku 9.5 Udržovací práce 9.6 Mobiliář 9.7 Dětské

Více