Člověk. Mgr. Petr Křížek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Člověk. Mgr. Petr Křížek"

Transkript

1 Člověk Mgr. Petr Křížek Copyright istudium, 2005, Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Produkce, technický redaktor: Roman Bartoš Vnitřní úprava: Matouš Horáček

2 Obsah Obsah...1 Původ a vývoj člověka...7 Hzpotézy...7 Metody určování stáří reliktů...7 Přímé určování stáří reliktů...7 Nepřímé...7 Systematické zařazení člověka...8 Vývoj člověka...8 Antropologie...8 První primáti...8 První lidoopi...8 Přechod od lidoopů k člověku australopitékus...8 Hominizace...9 Homo habilis...9 Homo erectus...9 Homo sapiens...9 Neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis)...10 Homo sapiens sapiens (člověk současný)...10 Člověk předvěký...10 Kosterní soustava...11 Vývoj a růst kostí...11 Spojení kostí...12 Pohyblivé klouby...12 Základní rozdělení kostry člověka...12 Kostra trupu:...12 Páteř...12 Žebra...13 Kostra lebky:...13 Mozková část...13 Obličejová část...13 Kostra končetin:...13 Horní končetiny...13 Dolní končetiny...14 Onemocnění kostí a kloubů:...14 Soustava svalová pohybová...15 Rozdělení...15 Kosterní (žíhaná, příčně pruhovaná) svalová tkáň...15 Hladká svalová tkáň...15 Srdeční svalová tkáň...15 Stavba svalu...15 Činnost svalů

3 Inervace svalu...16 Rozdělení svalů podle částí těla...16 Svaly hlavy...16 Svaly trupu...17 Zadní část trupu...17 Svaly končetin...17 Dolní končetiny...17 Tělní tekutiny, imunita...18 Funkce...18 Složení těl. tekutin...18 Rozdělení...18 Extracelulární (mimobuněčné) tekutiny...18 Krev...18 Složení krve...18 Imunitní reakce...20 Imunita...20 Krevní skupiny...20 Krevní destičky (trombocyty)...21 Oběhová soustava...23 Oběh krve...23 Vrátnicový oběh...23 Typy a stavba krevních cév...23 ad 1) tepny...24 ad 2) Žíly...24 ad 3) Vlásečnice...24 Srdce...24 Inervace srdce...24 Výživa srdce...25 Tepový objem...25 Projevy srdeční činnosti...25 Puls...25 Krevní tlak...25 Srdeční ozvy...25 Mízní soustava...27 Stavba...27 Funkce...27 Brzlík...27 Slezina...27 Dýchací soustava...28 Význam dýchání:...28 Dýchací cesty:...28 Dutina nosní:...28 Hltan:...28 Hrtanová příklopka:

4 Průdušnice:...28 Plíce...29 Plicní tkáň...29 Dýchací svaly...29 Bránice...29 Nádech...29 Výdech...29 Dýhání...29 Dechový objem...30 Vitální kapacita plic...30 Kyslíkový dluh...30 Inervace dýchání...30 Nemoci dýchací soustavy...30 Trávicí soustava...31 Trávení...31 Ústní dutina...31 Slinné žlázy...31 Zuby...31 Chrup...31 ad 2) trvalý chrup...32 Hltan...32 Jícen...32 Stavba jícnu...32 Žaludek...32 Význam:...32 Žaludeční vředy...32 Příčina...32 Tenké střevo...33 Stavba:...33 Význam...33 Tlusté střevo...33 Konečník...33 Stavba:...33 Význam...34 Trávicí žlázy...34 Slinivka břišní...34 Stavba...34 ad 1) endokrinní žlázy...34 ad 2) exokrinní žlázy...34 enzymy...34 Význam...34 Játra...35 Stavba...35 Význam

5 Žlučník...35 Onemocnění jater...35 Metabolismus...35 Rozdělení...35 Metabolismus sacharidů...35 Glukóza (Glc)...35 Metabolismus tuků...36 Tuky...36 Význam:...36 Metabolismus bílkovin...36 Bílkoviny...36 Význam:...36 Výživa...36 Vylučovací soustava...37 Cesty:...37 Ledviny...37 Stavba:...37 Činnost:...37 Složení moči:...37 Kůže...37 Stavba:...38 Pokožka:...38 Škára...38 Žlázy:...38 Podkožní vazivo...39 Nemoci kůže...39 Nervová soustava...40 Neuron...40 Funkce neuronu...40 Membrána neuronu...40 Nerv...41 Nervová soustava...41 ad a) somatická nervová soustava...41 ad b) autonomní nervová soustava...41 Rozdělení nervů...41 Reflex...42 Reflexní oblouk...42 Reflex obranný...42 I. P. Pavlov...42 Centrální nervová soustava...42 Obaly...42 Dutiny...43 Mícha...43 Uložení:

6 Funkce:...43 Mozek...43 Mozkový kmen...43 Mozeček...43 Varolův most...43 Prodloužená mícha...44 Střední mozek:...44 Mezimozek:...44 Koncový mozek:...44 Hormonální soustava...45 Funkce:...45 Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy)...45 Hormony...45 Hypothalamus...45 Hypofýza:...46 Štítná žláza...46 Příštítná tělíska...46 Nadledviny...46 Slinivka břišní (pankreas)...47 Pohlavní orgány...47 Smyslová soustava...48 Smyslové orgány:...48 Receptory...48 Rozdělení receptorů:...48 Mechanoreceptory...48 Hmatové orgány...48 Proprioreceptory...48 Ústrojí rovnováhy a pohybu...48 Uložení:...48 Funkce:...48 Sluchové orgány...49 Bubínek...49 Vnitřní ucho...49 Hlemýžď...49 Rozdělení...49 Fotoreceptory...49 Oko...49 Bělima...49 Cévnatka...50 Duhovka...50 Zornice...50 Čočka...50 Sítnice...50 Přídavné orgány oka

7 Akomodace oka...51 Nemoci oka...51 Chemoreceptory...52 Chuťový orgán základní chutě...52 Význam...52 Čichový orgán...52 Orgány vnímání bolesti:...52 Termoreceptory...52 Rozmnožování...53 Pohlavní znaky...53 Pohlavní orgány ženy...53 Vaječníky...53 uložení...53 funkce...53 Děloha...54 Menstruace...54 Pochva...54 Pohlavní orgány muže...55 Varlata...55 Funkce...55 Nadvarlata...55 Ejakulace...55 Prostata...55 Penis...55 Oplodnění...55 Funkce placenty...56 Pupeční šňůra...56 Těhotenství (gravidita)

8 Původ a vývoj člověka Hzpotézy mimozemšťané kreacionismus = náboženské hypotézy evoluční: postupem času se organismy přizpůsobily okolí Metody určování stáří reliktů 1) přímé 2) nepřímé Přímé určování stáří reliktů 1) Spočívající na rozpadových řadách radioaktivních prvků a) radiokarbonová metoda (uhlíková 14C, s poločasem rozpadu 5730 let ) b) draslíkoargonová (1,3 mld. let poločas rozpadu) 2) Spočívající na principu, čím je daný nález hlouběji, tím je starší a) stratografická metoda (čím níž, tím starší..) Nepřímé podle stáří okolních nálezů 7

9 Systematické zařazení člověka Nadříše Říše Podříše Kmen Podkmen Třída Řád Podřád Čeleď Podčeleď Rod Druh Poddruh eukaryota živočichové mnohobuněční strunatci obratlovci savci primáti nehetnatci vyšší primáti lidoopi Hominoidea Hominidea člověk Homo habilis Homo erectus Homo sapiens Homo sapiens sapiens Homo sapiens neanderthalensis Vývoj člověka Antropologie věda zabývající se vznikem a vývojem člověka = antropogenezí První primáti Z placentálních hmyzožravých savců na přelomu druhohor a třetihor (60 mil. let) První lidoopi Afrika kolébka lidstva Proconsul (22 mil. let) Přechod od lidoopů k člověku australopitékus (forma mezi lidoopem a člověkem). Před 5 milióny lety používali nástroje pohyb v tlupách savany zprvu vegetariáni bipedie = chůze po dvou končetinách Celá řada druhů 8

10 Australopithecus afarensis 5 1 milión let mohutné nadočnicové oblouky chyběl bradový výběžek 130 cm, cca 40 kg chybí nožní klenba Hominizace = polidštění Znaky: zplošťování hrudníku vzpřímená páteř bipedie opozice palce proti ostatním prstům zvětšování mozkovny ústup nadočnicových oblouků obličej ve vertikální poloze bradový výběžek umožňuje řeč Starší doba kamenná (paleozooikum) od vzniku člověka 3 mil let Homo habilis = člověk zručný První člověk 3 1,5 mil. let 650 ml obsah mozkovny bez bradového výběžku náznaky řeči kamenné nástroje škrabadla, pazourky, pěstní klín 130 cm nožní klenba Homo erectus = člověk vzpřímený 1,5 mil let kosmopolitní 1200 ml obsah mozkovny uměl udržet oheň 160 cm Homo sapiens = člověk rozumný let anteneandertálec nejstarší forma Homo sapiens ( let) protoneandertálec časný neandrtálec, z něj se pravděpodobně vyvinuly: neandrtálci a Homo sapiens sapiens 9

11 Neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis) silnější kosti výrazné nadočnicové oblouky ploché temeno veliká fyzická síla přizpůsoben době ledové abstraktní myšlení: např.uctívali medvědy, pohřbívali své mrtvé nález fragmentu čelisti (za 2. sv. války ztracen) v jeskyni Šipka u Štramberka Homo sapiens sapiens (člověk současný) let drobnější, útlejší než neandrtálec bradový výběžek souvislá řeč stavba těla stejná jako dnes 1450 cm 3 obsah mozkovny Člověk předvěký až let (do konce poslední doby ledové) Věstonická Venuše obrazy v jeskyni Altamira v jižní Francii, pozůstatky v Pavlově na Moravě, Předmostí Sapientace = zmoudřování, rozvoj 2. signální soustavy - abstraktní myšlení 10

12 Kosterní soustava = opěrná soustava = skelet Funkce: opora těla, ochrana např. mozku Počet kostí: cca 206 Povrch kostí: vazivová blána okostice. Je protkána sítí nervů a cév Cévy se noří do kosti a putují Haversovými kanálky. Na povrchu dlouhých kostí je chrupavka. Stavba kosti: 2 typy tkáně: hutná a houbovitá Houbovitá tkáň obsahuje trámčinu a ta se mění podle aktuálního zatížení kosti Obr.1 Kostní dřeň: vyplňuje vnitřek kostí 2 typy žlutá (tuková = morek) a červená (krvetvorná) starší lidé mají více žluté kostní dřeně. Vlastnosti kostní tkáně: obsah. velké množství mezibuněčné hmoty Organická část pružnost kosti (mládí), kolagen osein Minerální část křehčí kosti (stáří), vápenaté soli Zásobárna Ca pro organismus Vývoj a růst kostí Kosti lebky klenba lebeční: roste z vaziva. Ostatní kosti rostou z chrupavky. Kostnatění = osifikace Dlouhé kosti osifikací růstových chrupavek. Díky nim rostou do délky. Do šířky rostou kostnatěním vnitřní strany okostice. Kosti rostou do 20- ti let. 11

13 Spojení kostí 1) Pevné a) Vazivem b) Kostní hmotou 2) Pohyblivé Pohyblivé klouby hlavice do jamky Hlavice a jamky jsou pokryty kloubní chrupavkou. Kloub je chráněn kloubním pouzdrem. Vnitřní stěna pouzdra produkuje kloubní maz. Funkce kloubního mazu: vyživuje chrupavku snižuje tření zvyšuje pevnost kloubního pouzdra Základní rozdělení kostry člověka Osová: lebka, páteř, hrudník Končetiny Kostra trupu: páteř (esovitě prohnutá) hrudník Páteř Funkce: oporná, krycí, ochranná chrání míchu Stavba: obratle, Mezi obratli jsou meziobratlové ploténky Rozdělení: krční 7 hrudní 12 bederní 5 (otáčení trupu do stran) křížové 5 (srostly v křížovou kost) kostrč 4-5 Krční obratle: První 2 krční obratle: nosič (pod lebkou) umožňuje kývavé pohyby hlavy čepovec zub. výběžek, umožňuje vrtění hlavou Obratel se skládá z těla obratle, z oblouku, z obratlových výběžků Hrudní obratle: upíná se k nim 12 párů žeber Význam prohnutí páteře: zmírnění nárazů při chůzi Prohnutí dopředu lordóza Prohnutí dozadu kyfóza 12

14 Žebra Jsou napojena na hrudní obratle (vzadu) žebra pravá: 7 párů na kost hrudní žebra nepravá: 3 páry upínají se chrupavkou na poslední pravé žebro žebra volná: 2 páry jsou volně zakončena ve stěně dutiny hrudní Kostra lebky: obličejová část mozková část Mozková část Mozkovna: Klenba lebeční Lebeční báze (kost klínová, týlní kost spodní kosti, spánková kost); velký týlní otvor (prochází jím mícha) Klenba lebeční Je tvořena plochými kostmi: temenní (2) čelní týlní spánková kost (2) klínová (tvoří lebeční bázi) Ploché kosti leb. klenby jsou spojeny švy: věncový (kost čelní temenní) šípový ( odděluje kosti temenní) lambdový ( kosti týlní temenní) Obličejová část spodní čelist horní čelist lícní kosti nosní kosti slzní kost radličná kost (nosní kost ze zadu) čichová kost (proděravěná) kostěné horní patro (kost patrová) jařmový oblouk (vybíhá z lícní kosti a napojuje se na spánkovou kost, výrazně ovlivňuje šířku obličeje) Kostra končetin: Horní končetiny pletenec horních končetin připevňuje končetiny k trupu: lopatka nasedá zezadu na žebra klíční kost upíná se na hrudní kost ramenní kloub spojuje pletence horních končetin s kostí pažní. 13

15 Volná horní končetina: pažní kost loketní kloub spojuje předloktí a pažní kost vřetenní kost loketní kost zápěstí 8 kůstek zápěstních záprstí 5 kůstek záprstních články prstů- vždy 3, palec 2 Dolní končetiny pletenec 2 kosti pánevní - sedací kost - stydká kost - kyčelní kost Pánev: oblast malé pánve oblast velké pánve Pánev je tvořena zboku oběma kostmi pánevními a zezadu kostí křížovou a kostrčí. Vepředu jsou kosti pánevní spojeny chrupavkou stydkou sponou Ženy mají širší pánev. Dolní končetina: kyčelní kloub kost stehenní kolenní kloub ( = nejsložitější kloub) čéška a chrupavčité menisky bérec - lýtková kost - holenní kost hlezenní kloub (spojuje bérec a hlezenní kost) zánártní kosti 7 kůstek (např. hlezenní a patní) nártní kosti 5 kůstek články prstů vždy 3 Onemocnění kostí a kloubů: Skolióza = vybočení páteře do strany Ischias = vyhřeznutá ploténka ( skřípnutí nervů) Artritida = nezánětlivé onemocnění kostí Osteoporóza = řídnutí kostí ( úbytek minerálních látek) 14

16 Soustava svalová pohybová Funkce: pohyb jednotlivých částí těla, pohyb celého těla (Lokomoce = přemisťování celého těla z místa na místo). Rozdělení 1) kosterní (žíhaná; příčně pruhovaná) 2) hladká svalová tkáň 3) srdeční svalová tkáň Kosterní (žíhaná, příčně pruhovaná) svalová tkáň Upíná se na kostru. Je ovládána vůlí. Skládá se z červených a bílých vláken. Červená vlákna pomaleji reagují, ale déle vydrží pracovat (jsou například podél páteře a podílí se na přímém držení těla). Bílá vlákna jsou mnohem častější. Reagují rychleji ale mají menší výdrž brzy se unaví. Kosterní svalovina je ovládána motorickými nervy vycházejícími z míchy a mozku. Je tvořena svalovými vlákny. Jsou mnohojaderná a dosahují délky až několika cm. Hladká svalová tkáň Způsobuje pohyby vnitřních orgánů. Vystýlá stěny vnitřních orgánů žaludek, střeva Je v kůži. Způsobuje pohyby chlupů. Je mnohem pomalejší než žíhaná sval. tkáň. Vydrží dlouho pracovat. Nelze ji ovlivnit vůlí. Je ovládána vegetativními nervy a hormony. Je tvořena vřetenovitými jednojadernými buňkami. Srdeční svalová tkáň Tvoří stěny srdce. Způsobuje srdeční pohyby. Je ovládána vlastním centrem, které vydává impulsy, jež se šíří do celé svaloviny. Centrum je v srdci. Nelze ji ovládat vůlí. Můžeme jen zrychlit nebo zpomalit srdeční frekvenci. Je tvořena jednojadernými buňkami ve tvaru Y. Stavba svalu A = svalové bříško B = úpony přecházejí ve šlachové upínající se na kost. C = tenká vazivová blána povázka Uvnitř svalu jsou snopce svalových vláken. Svalová vlákna obsahují vlákénka = myofibrily (ř. mys sval, ř. fibra vlákno). Myofibrily se skládají z dalších, ještě jemnějších bílkovinných vlákének - filament. silné filamenty myozin ( ) slabé filamenty aktin ( ) Obr. svalové vlákno 15

17 Obr.2: sval Činnost svalů Klouzací filamenty myozinová vlákna se zasouvají mezi vlákna aktinu. Tím dochází ke zkrácení sarkomery. To se opakuje u všech sarkomer => zkrácení svalového vlákna a celého svalu. Ke stahování potřebujeme ATP, Ca2+. Obojí získáváme potravou a ATP vzniká také během dýchání. Proto se při namáhavém pohybu zadýcháme a při nedostatku vápníku vznikají svalové křeče. Po smrti se přestane obnovovat ATP. Ta dodává energii nejen na svalový stah, ale i na uvolnění svalu, proto vzniká posmrtná ztuhlost. = svaly se už neuvolní. Inervace svalu Neuron předává informace o stažení nebo uvolnění svalu. Jeden neuron inervuje několik svalových vláken Svalová vlákna inervovaná jediným neuronem se nazývají motorická jednotka. Menší motorické jednotky jsou např. na prstech => k inervaci prstů rukou je třeba více neuronů a tudíž jsou prsty schopny více různých pohybů. Antagonisté = protikladně působící svaly. Když se jeden typ svalu smrští, tak se jeho antagonista natáhne. Antagonistické svaly umožňují vrátit danou část těla do původní polohy. Např.biceps dvojhlavý sval pažní umožňuje ohnutí ruky v lokti, triceps trojhlavý sval pažní umožňuje natažení ruky v lokti. Rozdělení svalů podle částí těla Svaly hlavy Lícní sval (umožňuje úsměv) Žvýkací sval Čelní sval (svrašťuje čelo, zdvihá obočí) 16

18 Kruhové svěrače ústní Kruhové svěrače oční Zdvihač hlavy (otáčení, zdvihání hlavy) Svaly trupu Přední část trupu Velký sval prsní (přitahování paže, dýchání) Přední pilovitý sval (dýchání, připažení, předpažení ) Zevní šikmý sval břišní (rotace, předklon) Přímý sval břišní ( předklon, břišní lis) Zadní část trupu Trapézový sval (otáčení hlavy, pohyb ramenního kloubu, rotace paže) Široký sval zádový (připažení) Svaly končetin Horní končetiny Deltový sval (pohyb v ramenním kloubu) Biceps viz. antagonistické svaly Triceps viz. antagonistické svaly Dolní končetiny Velký sval hýžďový (stání, skákání, vystupování po schodech) Čtyřhlavý sval stehenní (narovnání nohy v koleni, přitažení nohy k břichu) Krejčovský sval (rotace v kyčelním kloubu, ohyb kolena) Velký přitahovač stehna Přední sval kolenní (natahuje nohu v koleni) Dvojhlavý sval stehenní (ohyb nohy v koleni) Trojhlavý sval lýtkový (ohyb nohy v hlezenním kloubu) 17

19 Tělní tekutiny, imunita Funkce 1) přenosná - přináší potřebné látky (plyny, hormony, živiny ), odvádí nepotřené látky a sekrety. Tímhle způsobem zaručují stálé prostředí v okolí buňky homeostázu. 2) ochranná - ničí tělu nebezpečné látky. Složení těl. tekutin přes 90% voda organické látky bílkoviny glukóza minerální látky Na+, K+, Ca2+, Cl-, HCO3- Rozdělení 1) extracelulární (mimobuněčné) 2) intracelulární (nitrobuněčné) Liší se poněkud i svým složením. Např. mimobuněčné tekutiny obsahují více Na+. Extracelulární (mimobuněčné) tekutiny dělí se na: 1) krev 2) míza (lymfa) 3) tkáňový mok Krev Množství: 5 litrů Ztráta 1,5 litru krve ohrožuje život Složení krve 1) krevní plazma (nažloutlá tekutina, obsahují více bílkovin) 2) krevní tělíska a) erytrocyty b) leukocyty ad a) erytrocyty = červené krvinky Červená barva, kruhovitý tvar. Po obou stranách promáčklé. Jsou bezjaderné, obsahují barvivo hemoglobin Hemoglobin je schopen vázat O2, CO 2 a při otravě i CO Hlavní složka je Fe Funkce: přenášení plynů Množství: 5mil. červ. krv. v 1mm3 krve (5x1012v 1 l) Anemie = chudokrevnost. Může vzniknout při nedostatku faktorů nutných při tvorbě červ. Krvinek. K tvorbě je nutné Fe, vitamin B12 a bílkoviny. Životnost červených krvinek je 120 dnů. 18

20 Zanikají ve slezině a v játrech, jejichž hemoglobin se rozkládá. Z části vznikají žlučová barviva, Fe se vrací na tvorbu nových červených krvinek. ad b) leukocyty = bílé krvinky Jsou bezbarvé, nepravidelného tvaru Funkce: imunita obranyschopnost organismu Vznik: vznikají v kostní dřeni Leukémie = chorobné zmnožení nefunkčních bílých krvinek Množství je asi 8 x109 v 1 litru (množství bílých krvinek kolísá v průběhu nemoci) Bílé krvinky se dělí na: 1) granulocyty a) eozinofilní b) neutrofilní c) bazofilní 2) agranulocyty a) monocyty b) lymfocyty α) T lymfocyty β) B lymfocyty I) plazmatické B lymfocyty II) paměťové B lymfocyty ad 1) granulocyty mají granulky (jadérka) dělí se podle barvitosti ad 1a) eozinofilní kyselá barviva fagocytují = pohlcují cizorodé částice (buňky) antigeny = cizorodé částice (buňky) ad 1b) neutrofilní neutrální barviva fagocytují ad 1c) bazofilní zásaditá barviva výskyt při alergiích ad 2) agranulocyty sou bez jadérek ad 2a) monocyty z monocytů vznikají makrofágy = největší bílé krvinky, které likvidují cizorodé částice ad α) T lymfocyty zprostředkovávají buněčnou imunitu přímo ničí cizorodé buňky, nebo buňky vlastního těla ( vir ) ad β) B lymfocyty protilátková imunita produkují protilátky 19

21 označují antigeny a aktivují fagocytující leukocyty ad I) plazmatické B lymfocyty v daném okamžiku bojují s danou látkou ad II) paměťové B lymfocyty pamatují si jak cizorodá látka vypadá a jak bojuje životnost až několik let Imunitní reakce 1) okamžitá primární 2) druhotná sekundární ad 1) okamžitá primární probíhá v okamžiku kdy se do těla dostane cizorodá buňka vykonávají ji všechny bílé krvinky kromě paměťových B lymfocytů ad 2) druhotná - dekundární reakce na opětovné nakažení antagonisty Paměťové B lymfocyty, které si již pamatují antigen z primární reakce umožňují jeho rychlejší a efektivnější odbourání Aktivní imunizace Vpravení oslabených bakterií do těla. Následkem toho si tělo vytvoří své paměťové lymfocyty, které pak ničí ty neoslabené bakterie Očkování Pasivní imunizace Do organismu se vpraví již protilátky Sérum Sérová nemoc Daný člověk má vědět, zda již sérum bral a také z jakého zvířete. Nedává se sérum ze stejného zvířete vícekrát, jinak hrozí kolaps. Imunita obranyschopnost organismu 1) specifická 2) nespecifická ad 1) specifická Rozpoznávání konkrétního antigenu a jeho cílená likvidace. Provádějí ji lymfocyty ad 2) nespecifická Látky brání rozmnožování bakterií. Není tak účinná Př. pot, žaludeční šťávy, fagocytující bílé krvinky, sliny, slzy, horečka Krevní skupiny Jan Jánský 18. / 19. století. Podílel se na objevení a využití krevních skupin Erytrocyty mají na povrchu bílkoviny, které určují specifický typ krevní skupiny. Antigeny bílkoviny na povrchu = aglutinogeny Aglutininy = protilátky vytvářeny proti aglutinogenům Typy krevních skupin: 1) A (bílkoviny typu A na povrchu) 20

22 2) B (bílkoviny typu B na povrchu) 3) AB (bílkoviny typu A,B na povrchu) 4) 0 (žádné bílkoviny) Označení krevní skupiny Obsahuje aglutinogen Obsahuje aglutinin Skupina A A anti B Skupina B B anti A Skupina AB A a B Skupina anti A a anti- B Krev dárce Krev příjemce A B AB 0 A nesráží se sraženina nesráží se sraženina B sraženina nesráží se nesráží se sraženina AB sraženina sraženina nesráží se sraženina 0 nesráží se nesráží se nesráží se nesráží se =>Univerzálními dárci krve (erytrocytů) jsou lidé s krevní skupinou 0 => Univerzálními příjemci krve (erytrocytů) jsou lidé s krevní skupinou AB Rh faktor = (pojmenování podle opice Makak rhesus) Bílkoviny v krevní plazmě. Rh+ - mají bílkoviny v krvi Rh- - nemají bílkoviny v krvi kolem 20 % lidí Pro protilátky v krvi Rh- lidí jsou krevní bílkoviny Rh+ lidí cizorodé a způsobují srážení krve. Problémem je, pokud má Rh- matka Rh+ dítě (po otci). Díky obranné reakci matky, dochází k rozkladu erytrocytů plodu a vzniká tzv. novorozenecká žloutenka. Na každé další Rh+ plod reaguje imunitní systém matky výrazněji (v krvi matky přibývá paměťových B lymfocytů). Nejlepší příjemci krve jsou tedy lidé s krví AB Rh+ Krevní destičky (trombocyty) Vznikají v červené kostní dřeni Mají nepravidelný tvar jsou to jen části (odštěpky) buňky (megakaryocytů). Počet: 250 x 109 / dm3 Životnost je 4 dny Působí při zástavě krvácení Zástava krvácení Zabraňuje vykrvácení. Krevní destičky se shlukují a rozpadají na místě poraněné cévy. Destičky se na cévu přilepí a tím vytváří zátku. Srážení krve Podstatou je přeměna rozpustné krevní bílkoviny = fibrinogenu na nerozpustnou bílkovinu fibrin, která vytváří síť dlouhých vláken. Přeměny se účastní i další bílkoviny (např. protrombin, trombin) a Ca2+ ionty. Krevní buňky a plazma se zachycují ve fibrinové síti. Tak vzniká tzv. krevní koláč, který se po čase smrští a vytlačí se nažloutlá kapalina krevní sérum = plazma bez fibrinogenu (=> krev zbavená srážlivých faktorů), to zaschne ve strup. Hemofilie = porucha srážlivosti krve. Dědičná choroba. 21

23 Trombus = krevní sraženina uvnitř cévy => trombóza; Když se krevní sraženina uvolní, může dojít k embolii = ucpání cévy Ztráta krve cca 1,5 dm3 ohrožuje život. Proto se při první pomoci snažíme intenzivní krvácení co nejdříve a prakticky za každou cenu, zastavit. Nejlépe, když použijeme tzv. tlakový obvaz, jehož princip je: přiložit na místo krvácení nějaký složený kapesník, šátek, vrstvu gázy (funguje to jako zátka, působí tlakem přímo na poraněné místo) a celé to pevně obvázat. Stále však kontrolujeme, zda místo neprosakuje, zda se postižené místo neodkrvuje a vyhledáme odbornou pomoc (tel. číslo je 155). V případě, že nemáme nic po ruce, tak použijeme na ucpání daného místa svůj prst. Důležitá je rychlost zásahu! Dříve používaná zaškrcovadla se nedoporučují, může totiž dojít k narušení inervace končetiny. 22

24 Oběhová soustava Člověk má uzavřený krevní oběh = krev koluje v cévách. Pohyb krve umožňuje srdce, které má funkci pumpy. obr. 4: srdce Aorta = vychází z levé komory (zezadu) Plicní kmen = vychází z pravé komory rozděluje se na 2 tepny Plicní žíly = vedou krev do levé síně. Jsou to jediné žíly, které vedou okysličenou krev Oběh krve Z levé komory je krev vypuzována do celého těla aortou. V těle se aorta rozvětvuje do jednotlivých tepen, které se dále větví na tepénky. Tepénky přecházejí ve vlásečnice (= kapiláry), které vytvářejí krevní řečiště. Tzn. levá komora aorta tepny tepénky vlásečnice V krevních vlásečnicích dochází k výměně látek mezi krví, buňkami a tkáňovým mokem. Vlásečnice se postupně rozšiřují do žilek, které se spojují do žil a ty (konkrétně horní dutá žíla z horní poloviny těla a dolní dutá žíla z dolní poloviny těla) přivádějí odkysličenou krev do pravé síně. Z pravé síně je krev vypuzována do pravé komory. Z pravé komory plicním kmenem ( = tepna), která se větví na plicní tepny a tepénky až do plic. V plicích přechází tepénky do vlásečnic. V plicích dochází k výměně plynů mezi krví, vlásečnicemi a vzduchem. CO2 z krve vlásečnic odchází do plic a ven. Naopak O2 z plic přechází do krve vlásečnic. Okysličená světleji červená krev odtéká z plicních vlásečnic do žilek, žil a plicními žilami do levé síně. Z levé komory aortou do celého těla. Vrátnicový oběh Shromažďuje krev procházející trávicí soustavou a vede ji do jater. Aorta se rozvětví střeva nabere potřebné látky spojuje se v žílu do jater rozvětví se odevzdá živiny spojuje se v žíly do srdce. Typy a stavba krevních cév Cévy mohou měnit svůj průsvit zužovat se, rozšiřovat se 23

25 1) Tepny 2) Žíly 3) Vlásečnice ad 1) tepny vedou krev od srdce. většinou okysličenou krev (výjimkou je plicní kmen) skládá se ze tří vrstev vnitřní výstelka cév endotel je tvořen jednou vrstvou plochých buněk. ad 2) Žíly vedou krev do srdce mají mnohem menší vrstvu hladké svaloviny většinou vedou odkysličenou krev. velké žíly v dolních končetinách mají chlopně, které zamezují zpětnému toku krve (krev je zde již daleko od tlakové síly srdce a zároveň musí překonávat gravitaci) ad 3) Vlásečnice jsou tvořeny pouze endotelem => snadněji tam dochází k výměně látek s tkáňovým mokem Srdce Velikost: Umístění: Stavba: Činnost: odpovídá pěsti daného člověka mírně na levé straně v dutině hrudní. Spodní částí nasedá na bránici. ve vnějším vazivovém obalu, který není elastický = Osrdečník (perikard) = vak v němž leží srdce. Srdce má na sobě jemnou blánu epikard. Mezi epikardem a osrdečníkem je tekutina. Pod blánou epikardu je srdeční svalovina = myokard Zevnitř vystýlá srdce jemná vazivová blána = nitroblána srdeční (endokard) Srdce je ze tří vrstev (epi- myo- a endokardu) => srdce vzniklo z cév pohání krev Smršťování = systola Uvolnění = diastola Stažení (systola) síně rozevření chlopně krev proudí do komor. Systola komor tlak krve uzavře chlopně oddělující síně od komor a otevře chlopně vedoucí do srdečnic a plicního kmene. Chlopně oddělující síně od komor = cípaté Pravá síň x pravá komora = chlopeň trojcípá Levá síň x levá komora = chlopeň dvojcípá Chlopně uzavírající ústí tepny aorty a plicního kmene se nazývají poloměsíčité Po systole komor nastává diastola síní. Síně se naplňují krví. Inervace srdce Srdce má vlastní centrum inervace nezávisle na centrální nervové soustavě. Ústřední je síňový uzlík ležící ve stěně pravé síně. Síňový uzlík vytváří impulsy o průměrné frekvenci 70/min. 24

26 Impulsy převádí tzv. převodní systém srdeční do všech buněk srdce (přes uzlík síňokomorový, Hisův můstek a Purkyňova vlákna), které na tyto impulsy reagují smrštěním. Centrální nervová soustava může podle potřeb organismu tyto impulsy zrychlit. Klinická smrt = mozek nepracuje, ale tělo dýchá a srdce bije. Výživa srdce Srdce je nejvýkonnější orgán, proto potřebuje mnoho kyslíku. Je vyživováno věnčitými cévami, které přivádějí srdeční tkáni čerstvě okysličenou krev. Srdeční tkáň je velmi citlivá na zásobení kyslíkem. V případě nesprávné životosprávy (mnoho tuků v potravě, kouření, málo pohybu ) a dědičných předpokladů může dojít ke zúžení některé věnčité cévy, následnému odumření vyživovaného úseku tkáně srdce a jeho protržení tlakem krve při systole = infarkt. Tepový objem Množství krve, které vypudí obě komory srdce v jednom okamžiku je cca 70 ml. Za minutu je to něco kolem 5 litrů. Srdce v klidu tepe 70x za min. Projevy srdeční činnosti Puls = tlaková vlna vyvolaná systolou levé komory a díky elastické vrstvě tepen přenášená až do periferních částí těla. Krevní tlak = tlak jímž působí krev na stěny cév. V aortě největší tlak. Čím užší tepny (při jejich zvětšujícím se počtu je totiž jejich souhrnný průřez mnohem větší než u aorty) a větší vzdálenost od srdce, tím menší je v daném místě tlak. Ve vlásečnicích je malý tlak, protože jimi proudí krev velmi pomalu. V žilách je také velmi malý tlak. Součet průsvitů všech kapilár je 1000x větší než průsvit celé aorty Krevní tlak závisí: na činnosti svalové soustavy na zúžení (nebo rozšíření) malých cév (jejich zúžení zvyšuje krevní tlak) V žilách je velmi nízký krevní tlak. Aby se krev dostala do srdce, tak tomu napomáhá: podtlak v dutině hrudní svalová činnost chlopně Krevní tlak se měří na levé pažní tepně. Průměrný tlak systolický: od 90 do 160 mmhg (mm rtuťového sloupce) Průměrný tlak diastolický: od 90 do 60 mmhg Př. 130/90 Hodnoty nižší (hypotenze) nebo vyšší (hypertenze) než průměrný tlak jsou zdraví škodlivé. Srdeční ozvy Údery srdce (poslechem) 25

27 Vznikají uzavíráním chlopní. Nejdříve chlopně cípaté první hlubší zvuk, poté chlopně poloměsíčité. Elektrokardiogram EKG Měří elektrické impulsy vznikající v převodním systému srdečním. EKG - mapuje srdce 26

28 Mízní soustava Stavba je tvořena mízními cévami, které začínají slepě v tkáňovém moku. Na mízních cévách jsou v některých úsecích mízní uzliny. Mízní cévy se spojují až vytvoří mízní kmeny, které se spojí v mízovod, který ústí do horní duté žíly. Mízní cévy mízní kmeny mízovod horní žíla. Funkce 1) odvádí přebytek tkáňového moku jako mízu zpět do krve (za 24 hodin se vytvoří v těle 2,5 3 litry mízy = lymfy) (Porucha v mízní soustavě vede ke vzniku otoků) 2) odvádí tuky v podobě kapének z trávicí soustavy do horní duté žíly 3) je důležitá v obranných mechanismech těla - v lymfatických cévách jsou uloženy drobné, bělavé uzlíky, tvořené síťovitou tkání = lymfatické uzliny. Lymfatické uzliny mají většinou oválný nebo kulovitý tvar (10 25 mm). Uvnitř uzlin se v síťovité tkáni hromadí lymfocyty, které vytvářejí protilátky. V lymfatických uzlinách jsou také uloženy fagocytující makrofágy => lymfatické uzliny jsou bariérou pro šíření infekce. Když je zasáhne infekce, nastává zánět a uzliny se při tom zvětšují. Při rakovinotvorném onemocnění se lymfatických uzlinách zachycují nádorové buňky i ze vzdálených míst (metastáze). Brzlík v pubertě zaniká dozrávají v něm T lymfocty Slezina Umístění: je v levé části dutiny břišní za žaludkem Stavba: pod vazivovým pouzdrem je tzv. červená dřeň tvořená rozšířenými kapilárami v nichž zanikají erytrocyty. Mezi červenou dření je roztroušená bílá dřeň tvořená lymfatickými uzlinami. Slezina není pro život nezbytná 27

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1 TRÁVICÍ SOUSTAVA obr. č. 1 funkce: přijímání potravy = živin zpracovávání potravy mechanicky = drcení, rozmělňování chemicky = funkce enzymů trávení vstřebávání odstranění zbytků potravy stavba: dutina

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Uč se hrou Hejbejte se, kosti moje BSP Multimedia Vytvoř mi tělo 19 otázek a sestavení těla Kosti Ukaž mi Roztrhej mě a slož mě Načasuj bombu nstav časový limit (max. 2 minuty) Vytvoř mi tělo promíchání

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.12

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Trávicí a vylučovací soustava člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAT: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím.

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím. Dýchací soustava - Umožňuje okysličování krve a odvod oxidu uhličitého z organismu - Dýchací trubice tvořená hladkou svalovinou s kostěnou (dutina nosní) nebo chrupavčitá výztuž (dýchací trubice, průdušnice),

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Trávicí soustava. Stavba

Trávicí soustava. Stavba Trávicí soustava - Příjem potravy - Zpracování mechanické (zuby, svaly), chemické (enzymy) - Vstřebávání ţivin - Vyloučení nestravitelných zbytků a nadbytečných látek z těla Trávení je proces štěpení ţivin

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece

FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece FYZIOLOGIE VYLUČOVÁNÍ - exkrece Ex. látek narušující stálost vnitřního prostředí - zbytky a zplodiny metabolizmu - látky momentálně nadbytečné - látky cizorodé (léky, drogy, toxiny...) Ex. fce několika

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK

TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_02_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK TRÁVICÍ SOUSTAVA - SLINNÉ ŽLÁZY 3 páry příušní, podčelistní, podjazykové větší množství drobných

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ http://drugline.org/img/ail/130_131_3.jpg ANATOMIE

Více

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech Soustava trávicí zajišťuje příjem potravy trávení = zpracování potravy do podoby, kterou mohou přijmout buňky našeho těla vstřebávání jednoduchých látek do krve a mízy odstraňování nestravitelných zbytků

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Název materiálu: Savci stavba těla

Název materiálu: Savci stavba těla Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice) Otázka: Oběhová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Anet význam, základní schéma oběhu krve, stavba a činnost srdce, stavba a vlastnosti cév, EKG, civilizační choroby = oběhový systém = kardiovaskulární

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců.

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Otázka: Epitely, kůže obratlovců a její deriváty Předmět: Biologie Přidal(a): Don Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Epitely Tvoří k sobě těsně přiřazené

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD537 Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO

TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_05_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO TLUSTÉ STŘEVO (INTESTINUM CRASSUM) dlouhé 1,5 m 5-7 cm široké tenčí než tenké střevo

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

Název: Činnost dutiny ústní a žaludku

Název: Činnost dutiny ústní a žaludku Název: Činnost dutiny ústní a žaludku Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

jícen žaludek konečník

jícen žaludek konečník Trávic vicísoustava Stavba trávic vicí trubice příušní slinná žláza dutina ústní podjazyková slinná žláza podčelistní slinná žláza hltan jícen játra žaludek slezina žlučník dvanáctník slinivka břišníb

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Dýchací soustava lov

Dýchací soustava lov Dýchací soustava člověka Vnější dýchání výměna plynů mezi krví a okolím (vzduchem) kyslík se dostává dýchacími pohyby vdechovaným vzduchem do plicních alveol (plicní ventilace) a odtud difúzí do krevního

Více

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava 1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče.

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče. Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče. Pokyny pro zpracování testu: Při řešení uveďte výchozí vztahy a průběh výpočtu, výsledek výpočtu zapište do rámečku včetně jednotek. Tíhové zrychlení

Více

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava 1/9 3.2.11.6 Cíl popsat stavbu oběhové soustavy - vyjmenovat tělní tekutiny - znát druhy cév, složení krve, krevní skupiny - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Krev znamená život - oběhovou

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_SOUSTAVA TRÁVICÍ_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více