Člověk. Mgr. Petr Křížek

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Člověk. Mgr. Petr Křížek"

Transkript

1 Člověk Mgr. Petr Křížek Copyright istudium, 2005, Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Produkce, technický redaktor: Roman Bartoš Vnitřní úprava: Matouš Horáček

2 Obsah Obsah...1 Původ a vývoj člověka...7 Hzpotézy...7 Metody určování stáří reliktů...7 Přímé určování stáří reliktů...7 Nepřímé...7 Systematické zařazení člověka...8 Vývoj člověka...8 Antropologie...8 První primáti...8 První lidoopi...8 Přechod od lidoopů k člověku australopitékus...8 Hominizace...9 Homo habilis...9 Homo erectus...9 Homo sapiens...9 Neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis)...10 Homo sapiens sapiens (člověk současný)...10 Člověk předvěký...10 Kosterní soustava...11 Vývoj a růst kostí...11 Spojení kostí...12 Pohyblivé klouby...12 Základní rozdělení kostry člověka...12 Kostra trupu:...12 Páteř...12 Žebra...13 Kostra lebky:...13 Mozková část...13 Obličejová část...13 Kostra končetin:...13 Horní končetiny...13 Dolní končetiny...14 Onemocnění kostí a kloubů:...14 Soustava svalová pohybová...15 Rozdělení...15 Kosterní (žíhaná, příčně pruhovaná) svalová tkáň...15 Hladká svalová tkáň...15 Srdeční svalová tkáň...15 Stavba svalu...15 Činnost svalů

3 Inervace svalu...16 Rozdělení svalů podle částí těla...16 Svaly hlavy...16 Svaly trupu...17 Zadní část trupu...17 Svaly končetin...17 Dolní končetiny...17 Tělní tekutiny, imunita...18 Funkce...18 Složení těl. tekutin...18 Rozdělení...18 Extracelulární (mimobuněčné) tekutiny...18 Krev...18 Složení krve...18 Imunitní reakce...20 Imunita...20 Krevní skupiny...20 Krevní destičky (trombocyty)...21 Oběhová soustava...23 Oběh krve...23 Vrátnicový oběh...23 Typy a stavba krevních cév...23 ad 1) tepny...24 ad 2) Žíly...24 ad 3) Vlásečnice...24 Srdce...24 Inervace srdce...24 Výživa srdce...25 Tepový objem...25 Projevy srdeční činnosti...25 Puls...25 Krevní tlak...25 Srdeční ozvy...25 Mízní soustava...27 Stavba...27 Funkce...27 Brzlík...27 Slezina...27 Dýchací soustava...28 Význam dýchání:...28 Dýchací cesty:...28 Dutina nosní:...28 Hltan:...28 Hrtanová příklopka:

4 Průdušnice:...28 Plíce...29 Plicní tkáň...29 Dýchací svaly...29 Bránice...29 Nádech...29 Výdech...29 Dýhání...29 Dechový objem...30 Vitální kapacita plic...30 Kyslíkový dluh...30 Inervace dýchání...30 Nemoci dýchací soustavy...30 Trávicí soustava...31 Trávení...31 Ústní dutina...31 Slinné žlázy...31 Zuby...31 Chrup...31 ad 2) trvalý chrup...32 Hltan...32 Jícen...32 Stavba jícnu...32 Žaludek...32 Význam:...32 Žaludeční vředy...32 Příčina...32 Tenké střevo...33 Stavba:...33 Význam...33 Tlusté střevo...33 Konečník...33 Stavba:...33 Význam...34 Trávicí žlázy...34 Slinivka břišní...34 Stavba...34 ad 1) endokrinní žlázy...34 ad 2) exokrinní žlázy...34 enzymy...34 Význam...34 Játra...35 Stavba...35 Význam

5 Žlučník...35 Onemocnění jater...35 Metabolismus...35 Rozdělení...35 Metabolismus sacharidů...35 Glukóza (Glc)...35 Metabolismus tuků...36 Tuky...36 Význam:...36 Metabolismus bílkovin...36 Bílkoviny...36 Význam:...36 Výživa...36 Vylučovací soustava...37 Cesty:...37 Ledviny...37 Stavba:...37 Činnost:...37 Složení moči:...37 Kůže...37 Stavba:...38 Pokožka:...38 Škára...38 Žlázy:...38 Podkožní vazivo...39 Nemoci kůže...39 Nervová soustava...40 Neuron...40 Funkce neuronu...40 Membrána neuronu...40 Nerv...41 Nervová soustava...41 ad a) somatická nervová soustava...41 ad b) autonomní nervová soustava...41 Rozdělení nervů...41 Reflex...42 Reflexní oblouk...42 Reflex obranný...42 I. P. Pavlov...42 Centrální nervová soustava...42 Obaly...42 Dutiny...43 Mícha...43 Uložení:

6 Funkce:...43 Mozek...43 Mozkový kmen...43 Mozeček...43 Varolův most...43 Prodloužená mícha...44 Střední mozek:...44 Mezimozek:...44 Koncový mozek:...44 Hormonální soustava...45 Funkce:...45 Žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy)...45 Hormony...45 Hypothalamus...45 Hypofýza:...46 Štítná žláza...46 Příštítná tělíska...46 Nadledviny...46 Slinivka břišní (pankreas)...47 Pohlavní orgány...47 Smyslová soustava...48 Smyslové orgány:...48 Receptory...48 Rozdělení receptorů:...48 Mechanoreceptory...48 Hmatové orgány...48 Proprioreceptory...48 Ústrojí rovnováhy a pohybu...48 Uložení:...48 Funkce:...48 Sluchové orgány...49 Bubínek...49 Vnitřní ucho...49 Hlemýžď...49 Rozdělení...49 Fotoreceptory...49 Oko...49 Bělima...49 Cévnatka...50 Duhovka...50 Zornice...50 Čočka...50 Sítnice...50 Přídavné orgány oka

7 Akomodace oka...51 Nemoci oka...51 Chemoreceptory...52 Chuťový orgán základní chutě...52 Význam...52 Čichový orgán...52 Orgány vnímání bolesti:...52 Termoreceptory...52 Rozmnožování...53 Pohlavní znaky...53 Pohlavní orgány ženy...53 Vaječníky...53 uložení...53 funkce...53 Děloha...54 Menstruace...54 Pochva...54 Pohlavní orgány muže...55 Varlata...55 Funkce...55 Nadvarlata...55 Ejakulace...55 Prostata...55 Penis...55 Oplodnění...55 Funkce placenty...56 Pupeční šňůra...56 Těhotenství (gravidita)

8 Původ a vývoj člověka Hzpotézy mimozemšťané kreacionismus = náboženské hypotézy evoluční: postupem času se organismy přizpůsobily okolí Metody určování stáří reliktů 1) přímé 2) nepřímé Přímé určování stáří reliktů 1) Spočívající na rozpadových řadách radioaktivních prvků a) radiokarbonová metoda (uhlíková 14C, s poločasem rozpadu 5730 let ) b) draslíkoargonová (1,3 mld. let poločas rozpadu) 2) Spočívající na principu, čím je daný nález hlouběji, tím je starší a) stratografická metoda (čím níž, tím starší..) Nepřímé podle stáří okolních nálezů 7

9 Systematické zařazení člověka Nadříše Říše Podříše Kmen Podkmen Třída Řád Podřád Čeleď Podčeleď Rod Druh Poddruh eukaryota živočichové mnohobuněční strunatci obratlovci savci primáti nehetnatci vyšší primáti lidoopi Hominoidea Hominidea člověk Homo habilis Homo erectus Homo sapiens Homo sapiens sapiens Homo sapiens neanderthalensis Vývoj člověka Antropologie věda zabývající se vznikem a vývojem člověka = antropogenezí První primáti Z placentálních hmyzožravých savců na přelomu druhohor a třetihor (60 mil. let) První lidoopi Afrika kolébka lidstva Proconsul (22 mil. let) Přechod od lidoopů k člověku australopitékus (forma mezi lidoopem a člověkem). Před 5 milióny lety používali nástroje pohyb v tlupách savany zprvu vegetariáni bipedie = chůze po dvou končetinách Celá řada druhů 8

10 Australopithecus afarensis 5 1 milión let mohutné nadočnicové oblouky chyběl bradový výběžek 130 cm, cca 40 kg chybí nožní klenba Hominizace = polidštění Znaky: zplošťování hrudníku vzpřímená páteř bipedie opozice palce proti ostatním prstům zvětšování mozkovny ústup nadočnicových oblouků obličej ve vertikální poloze bradový výběžek umožňuje řeč Starší doba kamenná (paleozooikum) od vzniku člověka 3 mil let Homo habilis = člověk zručný První člověk 3 1,5 mil. let 650 ml obsah mozkovny bez bradového výběžku náznaky řeči kamenné nástroje škrabadla, pazourky, pěstní klín 130 cm nožní klenba Homo erectus = člověk vzpřímený 1,5 mil let kosmopolitní 1200 ml obsah mozkovny uměl udržet oheň 160 cm Homo sapiens = člověk rozumný let anteneandertálec nejstarší forma Homo sapiens ( let) protoneandertálec časný neandrtálec, z něj se pravděpodobně vyvinuly: neandrtálci a Homo sapiens sapiens 9

11 Neandrtálci (Homo sapiens neanderthalensis) silnější kosti výrazné nadočnicové oblouky ploché temeno veliká fyzická síla přizpůsoben době ledové abstraktní myšlení: např.uctívali medvědy, pohřbívali své mrtvé nález fragmentu čelisti (za 2. sv. války ztracen) v jeskyni Šipka u Štramberka Homo sapiens sapiens (člověk současný) let drobnější, útlejší než neandrtálec bradový výběžek souvislá řeč stavba těla stejná jako dnes 1450 cm 3 obsah mozkovny Člověk předvěký až let (do konce poslední doby ledové) Věstonická Venuše obrazy v jeskyni Altamira v jižní Francii, pozůstatky v Pavlově na Moravě, Předmostí Sapientace = zmoudřování, rozvoj 2. signální soustavy - abstraktní myšlení 10

12 Kosterní soustava = opěrná soustava = skelet Funkce: opora těla, ochrana např. mozku Počet kostí: cca 206 Povrch kostí: vazivová blána okostice. Je protkána sítí nervů a cév Cévy se noří do kosti a putují Haversovými kanálky. Na povrchu dlouhých kostí je chrupavka. Stavba kosti: 2 typy tkáně: hutná a houbovitá Houbovitá tkáň obsahuje trámčinu a ta se mění podle aktuálního zatížení kosti Obr.1 Kostní dřeň: vyplňuje vnitřek kostí 2 typy žlutá (tuková = morek) a červená (krvetvorná) starší lidé mají více žluté kostní dřeně. Vlastnosti kostní tkáně: obsah. velké množství mezibuněčné hmoty Organická část pružnost kosti (mládí), kolagen osein Minerální část křehčí kosti (stáří), vápenaté soli Zásobárna Ca pro organismus Vývoj a růst kostí Kosti lebky klenba lebeční: roste z vaziva. Ostatní kosti rostou z chrupavky. Kostnatění = osifikace Dlouhé kosti osifikací růstových chrupavek. Díky nim rostou do délky. Do šířky rostou kostnatěním vnitřní strany okostice. Kosti rostou do 20- ti let. 11

13 Spojení kostí 1) Pevné a) Vazivem b) Kostní hmotou 2) Pohyblivé Pohyblivé klouby hlavice do jamky Hlavice a jamky jsou pokryty kloubní chrupavkou. Kloub je chráněn kloubním pouzdrem. Vnitřní stěna pouzdra produkuje kloubní maz. Funkce kloubního mazu: vyživuje chrupavku snižuje tření zvyšuje pevnost kloubního pouzdra Základní rozdělení kostry člověka Osová: lebka, páteř, hrudník Končetiny Kostra trupu: páteř (esovitě prohnutá) hrudník Páteř Funkce: oporná, krycí, ochranná chrání míchu Stavba: obratle, Mezi obratli jsou meziobratlové ploténky Rozdělení: krční 7 hrudní 12 bederní 5 (otáčení trupu do stran) křížové 5 (srostly v křížovou kost) kostrč 4-5 Krční obratle: První 2 krční obratle: nosič (pod lebkou) umožňuje kývavé pohyby hlavy čepovec zub. výběžek, umožňuje vrtění hlavou Obratel se skládá z těla obratle, z oblouku, z obratlových výběžků Hrudní obratle: upíná se k nim 12 párů žeber Význam prohnutí páteře: zmírnění nárazů při chůzi Prohnutí dopředu lordóza Prohnutí dozadu kyfóza 12

14 Žebra Jsou napojena na hrudní obratle (vzadu) žebra pravá: 7 párů na kost hrudní žebra nepravá: 3 páry upínají se chrupavkou na poslední pravé žebro žebra volná: 2 páry jsou volně zakončena ve stěně dutiny hrudní Kostra lebky: obličejová část mozková část Mozková část Mozkovna: Klenba lebeční Lebeční báze (kost klínová, týlní kost spodní kosti, spánková kost); velký týlní otvor (prochází jím mícha) Klenba lebeční Je tvořena plochými kostmi: temenní (2) čelní týlní spánková kost (2) klínová (tvoří lebeční bázi) Ploché kosti leb. klenby jsou spojeny švy: věncový (kost čelní temenní) šípový ( odděluje kosti temenní) lambdový ( kosti týlní temenní) Obličejová část spodní čelist horní čelist lícní kosti nosní kosti slzní kost radličná kost (nosní kost ze zadu) čichová kost (proděravěná) kostěné horní patro (kost patrová) jařmový oblouk (vybíhá z lícní kosti a napojuje se na spánkovou kost, výrazně ovlivňuje šířku obličeje) Kostra končetin: Horní končetiny pletenec horních končetin připevňuje končetiny k trupu: lopatka nasedá zezadu na žebra klíční kost upíná se na hrudní kost ramenní kloub spojuje pletence horních končetin s kostí pažní. 13

15 Volná horní končetina: pažní kost loketní kloub spojuje předloktí a pažní kost vřetenní kost loketní kost zápěstí 8 kůstek zápěstních záprstí 5 kůstek záprstních články prstů- vždy 3, palec 2 Dolní končetiny pletenec 2 kosti pánevní - sedací kost - stydká kost - kyčelní kost Pánev: oblast malé pánve oblast velké pánve Pánev je tvořena zboku oběma kostmi pánevními a zezadu kostí křížovou a kostrčí. Vepředu jsou kosti pánevní spojeny chrupavkou stydkou sponou Ženy mají širší pánev. Dolní končetina: kyčelní kloub kost stehenní kolenní kloub ( = nejsložitější kloub) čéška a chrupavčité menisky bérec - lýtková kost - holenní kost hlezenní kloub (spojuje bérec a hlezenní kost) zánártní kosti 7 kůstek (např. hlezenní a patní) nártní kosti 5 kůstek články prstů vždy 3 Onemocnění kostí a kloubů: Skolióza = vybočení páteře do strany Ischias = vyhřeznutá ploténka ( skřípnutí nervů) Artritida = nezánětlivé onemocnění kostí Osteoporóza = řídnutí kostí ( úbytek minerálních látek) 14

16 Soustava svalová pohybová Funkce: pohyb jednotlivých částí těla, pohyb celého těla (Lokomoce = přemisťování celého těla z místa na místo). Rozdělení 1) kosterní (žíhaná; příčně pruhovaná) 2) hladká svalová tkáň 3) srdeční svalová tkáň Kosterní (žíhaná, příčně pruhovaná) svalová tkáň Upíná se na kostru. Je ovládána vůlí. Skládá se z červených a bílých vláken. Červená vlákna pomaleji reagují, ale déle vydrží pracovat (jsou například podél páteře a podílí se na přímém držení těla). Bílá vlákna jsou mnohem častější. Reagují rychleji ale mají menší výdrž brzy se unaví. Kosterní svalovina je ovládána motorickými nervy vycházejícími z míchy a mozku. Je tvořena svalovými vlákny. Jsou mnohojaderná a dosahují délky až několika cm. Hladká svalová tkáň Způsobuje pohyby vnitřních orgánů. Vystýlá stěny vnitřních orgánů žaludek, střeva Je v kůži. Způsobuje pohyby chlupů. Je mnohem pomalejší než žíhaná sval. tkáň. Vydrží dlouho pracovat. Nelze ji ovlivnit vůlí. Je ovládána vegetativními nervy a hormony. Je tvořena vřetenovitými jednojadernými buňkami. Srdeční svalová tkáň Tvoří stěny srdce. Způsobuje srdeční pohyby. Je ovládána vlastním centrem, které vydává impulsy, jež se šíří do celé svaloviny. Centrum je v srdci. Nelze ji ovládat vůlí. Můžeme jen zrychlit nebo zpomalit srdeční frekvenci. Je tvořena jednojadernými buňkami ve tvaru Y. Stavba svalu A = svalové bříško B = úpony přecházejí ve šlachové upínající se na kost. C = tenká vazivová blána povázka Uvnitř svalu jsou snopce svalových vláken. Svalová vlákna obsahují vlákénka = myofibrily (ř. mys sval, ř. fibra vlákno). Myofibrily se skládají z dalších, ještě jemnějších bílkovinných vlákének - filament. silné filamenty myozin ( ) slabé filamenty aktin ( ) Obr. svalové vlákno 15

17 Obr.2: sval Činnost svalů Klouzací filamenty myozinová vlákna se zasouvají mezi vlákna aktinu. Tím dochází ke zkrácení sarkomery. To se opakuje u všech sarkomer => zkrácení svalového vlákna a celého svalu. Ke stahování potřebujeme ATP, Ca2+. Obojí získáváme potravou a ATP vzniká také během dýchání. Proto se při namáhavém pohybu zadýcháme a při nedostatku vápníku vznikají svalové křeče. Po smrti se přestane obnovovat ATP. Ta dodává energii nejen na svalový stah, ale i na uvolnění svalu, proto vzniká posmrtná ztuhlost. = svaly se už neuvolní. Inervace svalu Neuron předává informace o stažení nebo uvolnění svalu. Jeden neuron inervuje několik svalových vláken Svalová vlákna inervovaná jediným neuronem se nazývají motorická jednotka. Menší motorické jednotky jsou např. na prstech => k inervaci prstů rukou je třeba více neuronů a tudíž jsou prsty schopny více různých pohybů. Antagonisté = protikladně působící svaly. Když se jeden typ svalu smrští, tak se jeho antagonista natáhne. Antagonistické svaly umožňují vrátit danou část těla do původní polohy. Např.biceps dvojhlavý sval pažní umožňuje ohnutí ruky v lokti, triceps trojhlavý sval pažní umožňuje natažení ruky v lokti. Rozdělení svalů podle částí těla Svaly hlavy Lícní sval (umožňuje úsměv) Žvýkací sval Čelní sval (svrašťuje čelo, zdvihá obočí) 16

18 Kruhové svěrače ústní Kruhové svěrače oční Zdvihač hlavy (otáčení, zdvihání hlavy) Svaly trupu Přední část trupu Velký sval prsní (přitahování paže, dýchání) Přední pilovitý sval (dýchání, připažení, předpažení ) Zevní šikmý sval břišní (rotace, předklon) Přímý sval břišní ( předklon, břišní lis) Zadní část trupu Trapézový sval (otáčení hlavy, pohyb ramenního kloubu, rotace paže) Široký sval zádový (připažení) Svaly končetin Horní končetiny Deltový sval (pohyb v ramenním kloubu) Biceps viz. antagonistické svaly Triceps viz. antagonistické svaly Dolní končetiny Velký sval hýžďový (stání, skákání, vystupování po schodech) Čtyřhlavý sval stehenní (narovnání nohy v koleni, přitažení nohy k břichu) Krejčovský sval (rotace v kyčelním kloubu, ohyb kolena) Velký přitahovač stehna Přední sval kolenní (natahuje nohu v koleni) Dvojhlavý sval stehenní (ohyb nohy v koleni) Trojhlavý sval lýtkový (ohyb nohy v hlezenním kloubu) 17

19 Tělní tekutiny, imunita Funkce 1) přenosná - přináší potřebné látky (plyny, hormony, živiny ), odvádí nepotřené látky a sekrety. Tímhle způsobem zaručují stálé prostředí v okolí buňky homeostázu. 2) ochranná - ničí tělu nebezpečné látky. Složení těl. tekutin přes 90% voda organické látky bílkoviny glukóza minerální látky Na+, K+, Ca2+, Cl-, HCO3- Rozdělení 1) extracelulární (mimobuněčné) 2) intracelulární (nitrobuněčné) Liší se poněkud i svým složením. Např. mimobuněčné tekutiny obsahují více Na+. Extracelulární (mimobuněčné) tekutiny dělí se na: 1) krev 2) míza (lymfa) 3) tkáňový mok Krev Množství: 5 litrů Ztráta 1,5 litru krve ohrožuje život Složení krve 1) krevní plazma (nažloutlá tekutina, obsahují více bílkovin) 2) krevní tělíska a) erytrocyty b) leukocyty ad a) erytrocyty = červené krvinky Červená barva, kruhovitý tvar. Po obou stranách promáčklé. Jsou bezjaderné, obsahují barvivo hemoglobin Hemoglobin je schopen vázat O2, CO 2 a při otravě i CO Hlavní složka je Fe Funkce: přenášení plynů Množství: 5mil. červ. krv. v 1mm3 krve (5x1012v 1 l) Anemie = chudokrevnost. Může vzniknout při nedostatku faktorů nutných při tvorbě červ. Krvinek. K tvorbě je nutné Fe, vitamin B12 a bílkoviny. Životnost červených krvinek je 120 dnů. 18

20 Zanikají ve slezině a v játrech, jejichž hemoglobin se rozkládá. Z části vznikají žlučová barviva, Fe se vrací na tvorbu nových červených krvinek. ad b) leukocyty = bílé krvinky Jsou bezbarvé, nepravidelného tvaru Funkce: imunita obranyschopnost organismu Vznik: vznikají v kostní dřeni Leukémie = chorobné zmnožení nefunkčních bílých krvinek Množství je asi 8 x109 v 1 litru (množství bílých krvinek kolísá v průběhu nemoci) Bílé krvinky se dělí na: 1) granulocyty a) eozinofilní b) neutrofilní c) bazofilní 2) agranulocyty a) monocyty b) lymfocyty α) T lymfocyty β) B lymfocyty I) plazmatické B lymfocyty II) paměťové B lymfocyty ad 1) granulocyty mají granulky (jadérka) dělí se podle barvitosti ad 1a) eozinofilní kyselá barviva fagocytují = pohlcují cizorodé částice (buňky) antigeny = cizorodé částice (buňky) ad 1b) neutrofilní neutrální barviva fagocytují ad 1c) bazofilní zásaditá barviva výskyt při alergiích ad 2) agranulocyty sou bez jadérek ad 2a) monocyty z monocytů vznikají makrofágy = největší bílé krvinky, které likvidují cizorodé částice ad α) T lymfocyty zprostředkovávají buněčnou imunitu přímo ničí cizorodé buňky, nebo buňky vlastního těla ( vir ) ad β) B lymfocyty protilátková imunita produkují protilátky 19

21 označují antigeny a aktivují fagocytující leukocyty ad I) plazmatické B lymfocyty v daném okamžiku bojují s danou látkou ad II) paměťové B lymfocyty pamatují si jak cizorodá látka vypadá a jak bojuje životnost až několik let Imunitní reakce 1) okamžitá primární 2) druhotná sekundární ad 1) okamžitá primární probíhá v okamžiku kdy se do těla dostane cizorodá buňka vykonávají ji všechny bílé krvinky kromě paměťových B lymfocytů ad 2) druhotná - dekundární reakce na opětovné nakažení antagonisty Paměťové B lymfocyty, které si již pamatují antigen z primární reakce umožňují jeho rychlejší a efektivnější odbourání Aktivní imunizace Vpravení oslabených bakterií do těla. Následkem toho si tělo vytvoří své paměťové lymfocyty, které pak ničí ty neoslabené bakterie Očkování Pasivní imunizace Do organismu se vpraví již protilátky Sérum Sérová nemoc Daný člověk má vědět, zda již sérum bral a také z jakého zvířete. Nedává se sérum ze stejného zvířete vícekrát, jinak hrozí kolaps. Imunita obranyschopnost organismu 1) specifická 2) nespecifická ad 1) specifická Rozpoznávání konkrétního antigenu a jeho cílená likvidace. Provádějí ji lymfocyty ad 2) nespecifická Látky brání rozmnožování bakterií. Není tak účinná Př. pot, žaludeční šťávy, fagocytující bílé krvinky, sliny, slzy, horečka Krevní skupiny Jan Jánský 18. / 19. století. Podílel se na objevení a využití krevních skupin Erytrocyty mají na povrchu bílkoviny, které určují specifický typ krevní skupiny. Antigeny bílkoviny na povrchu = aglutinogeny Aglutininy = protilátky vytvářeny proti aglutinogenům Typy krevních skupin: 1) A (bílkoviny typu A na povrchu) 20

22 2) B (bílkoviny typu B na povrchu) 3) AB (bílkoviny typu A,B na povrchu) 4) 0 (žádné bílkoviny) Označení krevní skupiny Obsahuje aglutinogen Obsahuje aglutinin Skupina A A anti B Skupina B B anti A Skupina AB A a B Skupina anti A a anti- B Krev dárce Krev příjemce A B AB 0 A nesráží se sraženina nesráží se sraženina B sraženina nesráží se nesráží se sraženina AB sraženina sraženina nesráží se sraženina 0 nesráží se nesráží se nesráží se nesráží se =>Univerzálními dárci krve (erytrocytů) jsou lidé s krevní skupinou 0 => Univerzálními příjemci krve (erytrocytů) jsou lidé s krevní skupinou AB Rh faktor = (pojmenování podle opice Makak rhesus) Bílkoviny v krevní plazmě. Rh+ - mají bílkoviny v krvi Rh- - nemají bílkoviny v krvi kolem 20 % lidí Pro protilátky v krvi Rh- lidí jsou krevní bílkoviny Rh+ lidí cizorodé a způsobují srážení krve. Problémem je, pokud má Rh- matka Rh+ dítě (po otci). Díky obranné reakci matky, dochází k rozkladu erytrocytů plodu a vzniká tzv. novorozenecká žloutenka. Na každé další Rh+ plod reaguje imunitní systém matky výrazněji (v krvi matky přibývá paměťových B lymfocytů). Nejlepší příjemci krve jsou tedy lidé s krví AB Rh+ Krevní destičky (trombocyty) Vznikají v červené kostní dřeni Mají nepravidelný tvar jsou to jen části (odštěpky) buňky (megakaryocytů). Počet: 250 x 109 / dm3 Životnost je 4 dny Působí při zástavě krvácení Zástava krvácení Zabraňuje vykrvácení. Krevní destičky se shlukují a rozpadají na místě poraněné cévy. Destičky se na cévu přilepí a tím vytváří zátku. Srážení krve Podstatou je přeměna rozpustné krevní bílkoviny = fibrinogenu na nerozpustnou bílkovinu fibrin, která vytváří síť dlouhých vláken. Přeměny se účastní i další bílkoviny (např. protrombin, trombin) a Ca2+ ionty. Krevní buňky a plazma se zachycují ve fibrinové síti. Tak vzniká tzv. krevní koláč, který se po čase smrští a vytlačí se nažloutlá kapalina krevní sérum = plazma bez fibrinogenu (=> krev zbavená srážlivých faktorů), to zaschne ve strup. Hemofilie = porucha srážlivosti krve. Dědičná choroba. 21

23 Trombus = krevní sraženina uvnitř cévy => trombóza; Když se krevní sraženina uvolní, může dojít k embolii = ucpání cévy Ztráta krve cca 1,5 dm3 ohrožuje život. Proto se při první pomoci snažíme intenzivní krvácení co nejdříve a prakticky za každou cenu, zastavit. Nejlépe, když použijeme tzv. tlakový obvaz, jehož princip je: přiložit na místo krvácení nějaký složený kapesník, šátek, vrstvu gázy (funguje to jako zátka, působí tlakem přímo na poraněné místo) a celé to pevně obvázat. Stále však kontrolujeme, zda místo neprosakuje, zda se postižené místo neodkrvuje a vyhledáme odbornou pomoc (tel. číslo je 155). V případě, že nemáme nic po ruce, tak použijeme na ucpání daného místa svůj prst. Důležitá je rychlost zásahu! Dříve používaná zaškrcovadla se nedoporučují, může totiž dojít k narušení inervace končetiny. 22

24 Oběhová soustava Člověk má uzavřený krevní oběh = krev koluje v cévách. Pohyb krve umožňuje srdce, které má funkci pumpy. obr. 4: srdce Aorta = vychází z levé komory (zezadu) Plicní kmen = vychází z pravé komory rozděluje se na 2 tepny Plicní žíly = vedou krev do levé síně. Jsou to jediné žíly, které vedou okysličenou krev Oběh krve Z levé komory je krev vypuzována do celého těla aortou. V těle se aorta rozvětvuje do jednotlivých tepen, které se dále větví na tepénky. Tepénky přecházejí ve vlásečnice (= kapiláry), které vytvářejí krevní řečiště. Tzn. levá komora aorta tepny tepénky vlásečnice V krevních vlásečnicích dochází k výměně látek mezi krví, buňkami a tkáňovým mokem. Vlásečnice se postupně rozšiřují do žilek, které se spojují do žil a ty (konkrétně horní dutá žíla z horní poloviny těla a dolní dutá žíla z dolní poloviny těla) přivádějí odkysličenou krev do pravé síně. Z pravé síně je krev vypuzována do pravé komory. Z pravé komory plicním kmenem ( = tepna), která se větví na plicní tepny a tepénky až do plic. V plicích přechází tepénky do vlásečnic. V plicích dochází k výměně plynů mezi krví, vlásečnicemi a vzduchem. CO2 z krve vlásečnic odchází do plic a ven. Naopak O2 z plic přechází do krve vlásečnic. Okysličená světleji červená krev odtéká z plicních vlásečnic do žilek, žil a plicními žilami do levé síně. Z levé komory aortou do celého těla. Vrátnicový oběh Shromažďuje krev procházející trávicí soustavou a vede ji do jater. Aorta se rozvětví střeva nabere potřebné látky spojuje se v žílu do jater rozvětví se odevzdá živiny spojuje se v žíly do srdce. Typy a stavba krevních cév Cévy mohou měnit svůj průsvit zužovat se, rozšiřovat se 23

25 1) Tepny 2) Žíly 3) Vlásečnice ad 1) tepny vedou krev od srdce. většinou okysličenou krev (výjimkou je plicní kmen) skládá se ze tří vrstev vnitřní výstelka cév endotel je tvořen jednou vrstvou plochých buněk. ad 2) Žíly vedou krev do srdce mají mnohem menší vrstvu hladké svaloviny většinou vedou odkysličenou krev. velké žíly v dolních končetinách mají chlopně, které zamezují zpětnému toku krve (krev je zde již daleko od tlakové síly srdce a zároveň musí překonávat gravitaci) ad 3) Vlásečnice jsou tvořeny pouze endotelem => snadněji tam dochází k výměně látek s tkáňovým mokem Srdce Velikost: Umístění: Stavba: Činnost: odpovídá pěsti daného člověka mírně na levé straně v dutině hrudní. Spodní částí nasedá na bránici. ve vnějším vazivovém obalu, který není elastický = Osrdečník (perikard) = vak v němž leží srdce. Srdce má na sobě jemnou blánu epikard. Mezi epikardem a osrdečníkem je tekutina. Pod blánou epikardu je srdeční svalovina = myokard Zevnitř vystýlá srdce jemná vazivová blána = nitroblána srdeční (endokard) Srdce je ze tří vrstev (epi- myo- a endokardu) => srdce vzniklo z cév pohání krev Smršťování = systola Uvolnění = diastola Stažení (systola) síně rozevření chlopně krev proudí do komor. Systola komor tlak krve uzavře chlopně oddělující síně od komor a otevře chlopně vedoucí do srdečnic a plicního kmene. Chlopně oddělující síně od komor = cípaté Pravá síň x pravá komora = chlopeň trojcípá Levá síň x levá komora = chlopeň dvojcípá Chlopně uzavírající ústí tepny aorty a plicního kmene se nazývají poloměsíčité Po systole komor nastává diastola síní. Síně se naplňují krví. Inervace srdce Srdce má vlastní centrum inervace nezávisle na centrální nervové soustavě. Ústřední je síňový uzlík ležící ve stěně pravé síně. Síňový uzlík vytváří impulsy o průměrné frekvenci 70/min. 24

26 Impulsy převádí tzv. převodní systém srdeční do všech buněk srdce (přes uzlík síňokomorový, Hisův můstek a Purkyňova vlákna), které na tyto impulsy reagují smrštěním. Centrální nervová soustava může podle potřeb organismu tyto impulsy zrychlit. Klinická smrt = mozek nepracuje, ale tělo dýchá a srdce bije. Výživa srdce Srdce je nejvýkonnější orgán, proto potřebuje mnoho kyslíku. Je vyživováno věnčitými cévami, které přivádějí srdeční tkáni čerstvě okysličenou krev. Srdeční tkáň je velmi citlivá na zásobení kyslíkem. V případě nesprávné životosprávy (mnoho tuků v potravě, kouření, málo pohybu ) a dědičných předpokladů může dojít ke zúžení některé věnčité cévy, následnému odumření vyživovaného úseku tkáně srdce a jeho protržení tlakem krve při systole = infarkt. Tepový objem Množství krve, které vypudí obě komory srdce v jednom okamžiku je cca 70 ml. Za minutu je to něco kolem 5 litrů. Srdce v klidu tepe 70x za min. Projevy srdeční činnosti Puls = tlaková vlna vyvolaná systolou levé komory a díky elastické vrstvě tepen přenášená až do periferních částí těla. Krevní tlak = tlak jímž působí krev na stěny cév. V aortě největší tlak. Čím užší tepny (při jejich zvětšujícím se počtu je totiž jejich souhrnný průřez mnohem větší než u aorty) a větší vzdálenost od srdce, tím menší je v daném místě tlak. Ve vlásečnicích je malý tlak, protože jimi proudí krev velmi pomalu. V žilách je také velmi malý tlak. Součet průsvitů všech kapilár je 1000x větší než průsvit celé aorty Krevní tlak závisí: na činnosti svalové soustavy na zúžení (nebo rozšíření) malých cév (jejich zúžení zvyšuje krevní tlak) V žilách je velmi nízký krevní tlak. Aby se krev dostala do srdce, tak tomu napomáhá: podtlak v dutině hrudní svalová činnost chlopně Krevní tlak se měří na levé pažní tepně. Průměrný tlak systolický: od 90 do 160 mmhg (mm rtuťového sloupce) Průměrný tlak diastolický: od 90 do 60 mmhg Př. 130/90 Hodnoty nižší (hypotenze) nebo vyšší (hypertenze) než průměrný tlak jsou zdraví škodlivé. Srdeční ozvy Údery srdce (poslechem) 25

27 Vznikají uzavíráním chlopní. Nejdříve chlopně cípaté první hlubší zvuk, poté chlopně poloměsíčité. Elektrokardiogram EKG Měří elektrické impulsy vznikající v převodním systému srdečním. EKG - mapuje srdce 26

28 Mízní soustava Stavba je tvořena mízními cévami, které začínají slepě v tkáňovém moku. Na mízních cévách jsou v některých úsecích mízní uzliny. Mízní cévy se spojují až vytvoří mízní kmeny, které se spojí v mízovod, který ústí do horní duté žíly. Mízní cévy mízní kmeny mízovod horní žíla. Funkce 1) odvádí přebytek tkáňového moku jako mízu zpět do krve (za 24 hodin se vytvoří v těle 2,5 3 litry mízy = lymfy) (Porucha v mízní soustavě vede ke vzniku otoků) 2) odvádí tuky v podobě kapének z trávicí soustavy do horní duté žíly 3) je důležitá v obranných mechanismech těla - v lymfatických cévách jsou uloženy drobné, bělavé uzlíky, tvořené síťovitou tkání = lymfatické uzliny. Lymfatické uzliny mají většinou oválný nebo kulovitý tvar (10 25 mm). Uvnitř uzlin se v síťovité tkáni hromadí lymfocyty, které vytvářejí protilátky. V lymfatických uzlinách jsou také uloženy fagocytující makrofágy => lymfatické uzliny jsou bariérou pro šíření infekce. Když je zasáhne infekce, nastává zánět a uzliny se při tom zvětšují. Při rakovinotvorném onemocnění se lymfatických uzlinách zachycují nádorové buňky i ze vzdálených míst (metastáze). Brzlík v pubertě zaniká dozrávají v něm T lymfocty Slezina Umístění: je v levé části dutiny břišní za žaludkem Stavba: pod vazivovým pouzdrem je tzv. červená dřeň tvořená rozšířenými kapilárami v nichž zanikají erytrocyty. Mezi červenou dření je roztroušená bílá dřeň tvořená lymfatickými uzlinami. Slezina není pro život nezbytná 27

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE 7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE Oběhová soustava prostřednictvím tělních tekutin zabezpečuje: Transport živin, hormonů, vitamínů, iontů a O 2 do tkání. Odvod zplodin látkového metabolismu (hlavně CO 2 )

Více

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 1,8

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava 1/9 3.2.11.6 Cíl popsat stavbu oběhové soustavy - vyjmenovat tělní tekutiny - znát druhy cév, složení krve, krevní skupiny - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Krev znamená život - oběhovou

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Přehled uvedených systémů: Soustava kosterní Pohybový aparát Srdce a cévní systém Dýchací ústrojí Trávicí systém Neurofyziologie Specifika dětského věku Kostra

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotka buňka. Tkáň vzniká dělením buněk. Histologie je věda, zabývající se mikroskopickou

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition 1. Odpovězte na zadané otázky (odpovědi se také dozvíte v průběhu exkurze): A) Kdo má silnější svaly, muži, nebo ženy? Zdůvodněte: B) Kde se nacházejí nejmenší kosti v lidském těle? C) Co je to syndrom

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_03_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY TRÁVICÍ ŽLÁZY SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) protáhlá 14-18 cm 60-90 g uložená v ohbí dvanáctníku

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 4 Svalová soustava Pro potřeby projektu

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

S O U S T A V A. Obecná charakteristika

S O U S T A V A. Obecná charakteristika T R Á V Í C Í S O U S T A V A Mgr. Aleš RUDA Obecná charakteristika funkce trávící soustavy příjem potravy rozklad potravy na základní složky vstřebávání živin výdej nestrávených zbytků mimobuněčné trávení

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hav17 Vypracoval(a),

Více

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno Software AM110-0356 3B ANATOMYtrainer 400 digitálních obrázků s vysokým rozlišením a 3000 relevantních anatomických struktur dává rychlý přístup k lidské anatomii; funkce kvizu výběr zkoušených oblastí,

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Renol Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Bioinformační přípravek Renol je určený především k regeneraci ledvin, močového

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

VY_32_INOVACE_11.09 1/11 3.2.11.9 Trávicí soustava Trávicí soustava

VY_32_INOVACE_11.09 1/11 3.2.11.9 Trávicí soustava Trávicí soustava 1/11 3.2.11.9 Cíl znát druhy a princip trávení - popsat stavbu a funkci jednotlivých částí trávicí soustavy - charakterizovat druhy zubů - chápat důležitost složení potravy - objasnit pojmy metabolismus,

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH Tlakové čerpadlo>> energii z metabolických procesů>>chemická >> na mechanickou

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

Smyslové orgány (čidla)

Smyslové orgány (čidla) Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou

Více

1. Horní a dolní končetina

1. Horní a dolní končetina I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Kosterní soustava II. - Kostra

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Přírodovědec: VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA Hlava, krk (všichni savci mají 7 krčních obratlů), podlouhlý trup, 4 končetiny (2 páry), ocas

Přírodovědec: VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA Hlava, krk (všichni savci mají 7 krčních obratlů), podlouhlý trup, 4 končetiny (2 páry), ocas Savci stavba těla Přírodovědec: 2.2 SAVCI Savci = obratlovci Velká přizpůsobivost prostředí souš, voda, vzduch Stálá tělní teplota - výskyt od pólu k pólu Velikost těla od - od několika cm až do 30 m Samice

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA ŠTÍTNÁ ŽLÁZA nejstarší žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců (z fylogenetického hlediska) váží 30

Více

Fyziologie těhotenství

Fyziologie těhotenství Fyziologie těhotenství Oplodnění K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu - spermie jsou vstříknuty do zadní poševní klenby o odtud musí projít až k vnitřnímu ústí vejcovodu (pohyb spermií = 3-6 mm/min.)

Více

Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka.

Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Evropský Investujeme sociální do vaší fond budoucnosti Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Učební text pro Dívčí katolické

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 21. 11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS,

Více

Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech.

Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech. Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci vypracují dané otázky v pracovním

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA

Více

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu Základy obecné anatomie NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.-9.3.2012 BRNO a fyziologie Obsah: 1. Buňka 2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém 6. Dýchací ústrojí 7. Trávící ústrojí

Více

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže :

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže : Hlavní přednosti lymfodrenáže: V čem vyniká lymfodrenáž: - lymfodrenáž podpora krev. oběhu a lymf. systému v oslabených, namáhaných částech rukou a nohou - aktivní vzduchová lymfodrenáž čtyřkomorovým systémem

Více

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Vitamíny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 6. 12. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si připomenou přehled, rozdělení a zdroje vitamínů. VITAMÍNY - jsou nízkomolekulární

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Biologie člověka a jiné vědní obory, zabývající se člověkem

Biologie člověka a jiné vědní obory, zabývající se člověkem 1 Biologie člověka Biologie člověka a jiné vědní obory, zabývající se člověkem 1 Definice zdraví, vyjmenuj negativní faktory ovlivňující zdraví populace v ČR Zdraví = stav, kdy se člověk cítí dobře po

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3.

funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vstřebávání živin trávicí trubice se skládá z: - ústní dutina hltan jícen žaludek

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Civilizační choroby (nemoci srdce) Anotace Pracovní list stručně shrnuje problematiku civilizačních chorob,

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

kapitoly z biologie člověka

kapitoly z biologie člověka kapitoly z biologie člověka PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. Katedra pedagogiky, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Další vzdělávání pedagogických pracovníků na p edf Uk p raha (Cz.1.07/1.3.00/19.0002)

Více

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK Pro účely preventivní sportovně-kardiologické prohlídky ve zdravotnickém zařízení ProCorde s.r.o. v Chomutově. Příjmení, jméno:............................... Rodné číslo:.....................

Více