CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce Markéta Cetlová Vedoucí práce: PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D. Olomouc 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci, dne 30. dubna Markéta Cetlová

3 Poděkování: Děkuji vedoucí absolventské práce PhDr. Mirce Nečasové, Ph.D. za cenné odborné rady a účinnou metodickou pomoc při zpracování této absolventské práce. V Olomouci, dne 30. dubna Markéta Cetlová

4 Obsah Seznam zkratek... 7 Úvod Úřad práce Oddělení nepojistných sociálních dávek Příspěvek na péči Příspěvek na zvláštní pomůcku Průkaz osoby se zdravotním postiţením Příspěvek na mobilitu Organizace Sociální práce Definice sociální práce Sociální práce na úřadu práce Sociální šetření Sociální pracovník Role Motivace Hodnoty Etický kodex Obtíţné situace Dilemata sociálního pracovníka Metodologie výzkumu Kvalitativní výzkum Realizace výzkumu Technika sběru dat Výzkumné otázky Analýza výzkumu Jak pracovníci definují sociální práci Shrnutí Jak pracovníci definují svoji roli sociálního pracovníka Motivace pracovníků Kdo je sociální pracovník Náplň práce sociálního pracovníka Shrnutí Jak pracovníci vnímají výkon povolání sociálního pracovníka na úřadu práce Motivace k práci na Úřadu práce Pozice úředníka Sociální práce na úřadu práce Úřad práce jako zaměstnavatel Shrnutí Co jsou pro pracovníka obtíţné situace, do kterých se v zaměstnání dostává Naplnění z práce Obtíţné situace Shrnutí Návrhy pracovnic pro zlepšení situace

5 Závěr Bibliografický seznam Anotace Annotation Příloha - okruhy otázek k rozhovorům

6 Seznam zkratek SP sociální pracovník 7

7 Úvod Pro svoji absolventskou práci jsem si vybrala témata týkající se výkonu profese sociálního pracovníka na úřadu práce. Jelikoţ na úřadu práce pracuji momentálně na pozici referenta nepojistných sociálních dávek a doufám, ţe následně budu pokračovat na pozici sociálního pracovníka, zajímám se podrobně o to, co taková pozice obnáší. Zaměření na obtíţné situace spojené s výkonem profese sociálního pracovníka na úřadu práce souvisí se sílícím dojmem, který mám ze sociálních pracovnic, a to, ţe jsou nespokojené. Se sociálními pracovnicemi na mém pracovišti jsem v kaţdodenním kontaktu a mám tedy moţnost často naslouchat jejich stíţnostem, jak svoji práci nemohou vykonávat v takové míře, v jaké by si přály. Bylo by nasnadě zdůvodnit si pocity frustrace neustálými změnami, jak legislativními, tak technickými, které se týkají programů pro vyplácení sociálních dávek, ale kdyţ jsem se sociálními pracovnicemi průběţně debatovala na téma práce sociálního pracovníka, jejich názory byly různé. Jelikoţ jsem tyto stíţnosti slyšela čím dál častěji, zajímalo mne, v jakých konkrétních situacích je pro sociální pracovnice jejich povolání obtíţné. Cílem mé práce je tedy zodpovědět, jaké situace a proč připadají sociálnímu pracovníkovi obtíţné vzhledem k jeho plnění role sociálního pracovníka na úřadu práce. Metodou pro napsání práce je kvalitativní výzkum s vyuţitím polostrukturovaného rozhovoru. Kdyţ jsem o napsání práce začala přemýšlet, uvaţovala jsem výhradně o kvalitativním výzkumu. Mým záměrem bylo umoţnit sociálním pracovníkům podrobně vyjádřit své myšlenky, postoje a názory. Výzkum jsem chtěla provádět pouze na jednom pracovišti, protoţe kaţdé kontaktní místo úřadu práce je natolik specifické městem, ve kterém se nachází, ţe jsem chtěla udrţet strukturu práce tak, aby se pracovníci nacházeli ve stejných podmínkách. Myslím, ţe je následně moţné aplikovat některé výsledky výzkumu do řešení problémů pracoviště. Podkladem pro moji práci je mi odborná literatura z oblasti sociální práce a podrobněji z oblasti etiky sociální práce. Stěţejními autory jsou pro tuto práci O. Fischer, L. Musil a M. Nečasová. 8

8 Práce je rozčleněna do šesti kapitol. V první kapitole se věnuji úřadu práce, jeho struktuře, oddělení nepojistných sociálních dávek a v jedné z podkapitol také pojmu organizace. Ve druhé kapitole se snaţím o stručné vymezení toho, co je sociální práce, dále se pak zaměřuji na sociální práci na úřadu práce a na sociální šetření. Třetí kapitola se věnuje sociálnímu pracovníkovi. Čtvrtá kapitola pojednává o obtíţných situacích, hlavně z pohledu dilemat. Další dvě kapitoly se zabývají výzkumem. Nejprve popisuji vybranou metodologii a v následné kapitole analyzuji data získaná z rozhovorů s osmi sociálními pracovnicemi. Závěrem práce shrnuji problémy sociálních pracovníků a uvádím návrhy sociálních pracovnic, které by bylo moţno vyuţít pro dosaţení větší spokojenosti při práci. 9

9 1 Úřad práce Ve své práci vycházím z rozhovorů se sociálními pracovnicemi, které působí na referátu nepojistných sociálních dávek, na oddělení dávek osobám se zdravotním postiţením a příspěvku na péči. Na úřadě pracují na zmíněném oddělení referenti a sociální pracovnice. Úřad práce od ledna 2012 vykonává činnost, která příslušela územním samosprávním celkům v oblasti dávek osobám se zdravotním postiţením, příspěvku na péči a dávek hmotné nouze. Úřad práce je organizační sloţkou státu a správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce má jasně danou strukturu. Nejvyšším orgánem je generální ředitelství. Dále se úřad práce dělí na krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu. Krajské pobočky mají dále kontaktní pracoviště. Generální ředitelství kontroluje a zároveň řídí činnost krajských poboček. Kontaktní pracoviště na poli nepojistných sociálních dávek eviduje ţádosti o dávky, rozhoduje o dávkách, vyplácí je a spravuje agendu posuzování zdravotního stavu ţadatelů o dávky pro osoby se zdravotním postiţením a příspěvku na péči. Při řízeních dle správního řádu rozhoduje úřad práce pouze v prvním stupni řízení. O odvolání proti správnímu řízení prvního stupně rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí. (O úřadu práce České republiky). 1.1 Oddělení nepojistných sociálních dávek Dávky jsou formou redistribuce prostředků těm, kteří jsou označeni jako potřební. Pro přiznání dávky musí ţadatel splnit věcné, systémové a formální podmínky. Věcná podmínka je vznik sociální události, pro kterou se dávka poskytuje. Za systémovou podmínku se povaţuje například občanství či jiné způsoby, kterými ţadatel přísluší k sociální soustavě. Formální podmínka je většinou podání ţádosti o dávku (Tomeš 2010: ). Dávky jsou důleţitým nástrojem sociální politiky v České republice (Krebs 2010: 67). Na oddělení nepojistných sociálních dávek, kde byl prováděn výzkum, jsou poskytovány dávky, jeţ níţe popisuji. Vidím jako důleţité stručně vystihnout, jakým způsobem jsou dávky přiznávány, jelikoţ to z části vykresluje činnost sociálních pracovníků. 10

10 1.1.1 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je dávka, jeţ se poskytuje osobám závislým na péči jiných fyzických osob. Příjemce příspěvku na péči si můţe z dávky hradit osobního asistenta, sociální sluţbu nebo si nechat péči poskytovat osobou blízkou. Nárok na příspěvek na péči má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebuje pomoc další fyzické osoby při zvládání základních ţivotních potřeb. Zákon uvádí deset základních ţivotních potřeb. Podle počtu nezvládaných ţivotních potřeb je příspěvek přiznáván ve čtyřech stupních závislosti. Řízení o příspěvku na péči je zahájeno na základě podané ţádosti. Poté musí být provedeno sociální šetření v přirozeném prostředí ţadatele. Záznam ze sociálního šetření postupuje úřad práce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která vyhotoví posudek o zdravotním stavu ţadatele, při kterém vychází z provedeného šetření a ze záznamů praktických a odborných lékařů ţadatele. Okresní správa sociálního zabezpečení můţe také v případě potřeby provést vlastní vyšetření (Zákon o sociálních službách) Příspěvek na zvláštní pomůcku Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, osobám s těžkým sluchovým postižením anebo těžkým zrakovým postižením.pokud je pomůckou motorové vozidlo, je zákonem stanoveno, ţe osobou mající nárok je ta, jeţ má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 9) Průkaz osoby se zdravotním postižením Nárok na průkaz osoby se zdravotním postiţením má ţadatel starší jednoho roku, který má tělesné, smyslové nebo duševní postiţení nebo poruchu autistického spektra dlouhodobého charakteru, a to zapříčiňuje omezení v pohyblivosti či orientaci. Dle závaţnosti postiţení jsou průkazy přiznávány s označením TP, ZTP, ZTP/P (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 34). 11

11 1.1.4 Příspěvek na mobilitu U příspěvku na mobilitu se od ledna roku 2014 změnily zákonné podmínky. Na příspěvek má nárok osoba starší jednoho roku, jíţ byl po přiznán průkaz ZTP nebo ZTP/P. Příspěvky, které byly ţadatelům přiznány podle předpisů platných do konce roku 2013, budou vypláceny nejdéle do Příspěvek na mobilitu je vyplácen v pevné částce a jediném stupni (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 6). U průkazů osob se zdravotním postiţením a příspěvků na mobilitu nastala od další podstatná změna, a to, ţe odpadla povinnost provést v rámci správního řízení sociální šetření. Průkazy a příspěvky na mobilitu se tedy nyní přiznávají pouze na základě lékařských zpráv, ze kterých vychází posudkový lékař na okresní správě sociálního zabezpečení. 1.2 Organizace Úřad práce je orgánem státní správy. Správu vymezuje Tomeš jako činnost formálních organizací, které vykonávají svou činnost za určitým cílem a tato činnost je vykonávána soustavně a opakovaně. Správa se podle typu právního vztahu dá dělit na soukromou a veřejnou. Státní správa je tedy správa věcí veřejných. Tomeš uvádí pojem sociální správa, která je správou věcí týkajících se výkonu sociální politiky. (Tomeš 2009: 20-34) Pokud se o vedení sociálních věcí stará stát, označujeme to za řízení veřejnoprávní a pokud se ve věcech sociálních angaţují nestátní organizace, je to řízení soukromoprávní (Tomeš 2012: 177). Organizace je sociální skupinou, jeţ se snaţí dosáhnout společných cílů (Nakonečný 2005: 11) Úřad práce jako organizační sloţka státu je z pohledu sociologie formální organizací, jejímţ úkolem je dosáhnout společně nastaveného cíle v prostředí, které by mělo být stabilní i při výměně pracovníků (Keller 2010). Nakonečný uvádí, ţe podle Scheina mají formální organizace několik typických problémů, se kterými se musí vypořádat. Patří mezi ně rozdělení funkcí mezi jednotlivé pracovníky, koordinace pracovní činnosti všech zaměstnanců, hierarchie organizace a snaha o dosaţení společného cíle. Tyto problémy se různě propojují a při snaze problémy zvládat je vţdy nejdůleţitější, jak je zaměstnanec motivovaný k práci. (Nakonečný 2005: 13). 12

12 Podle Nakonečného je pro správné fungování organizace důleţité, aby byla mezi zaměstnanci stanovena hierarchie a vymezeny funkce, které kdo zastává. Pro dosahování vytyčených cílů musí být pracovní povinnosti správně rozděleny a organizovány. Pokud organizace není schopna naplňovat očekávání zaměstnance po smyslu práce, lze předpokládat, ţe zaměstnanec nebude mít k práci další motivaci. Ta je proto velice důleţitým prvkem pro dobré fungování organizace. Při velkém duševním vypětí zaměstnanců je nutné dbát na jejich psychické zdraví. Organizace je mimo jiné tvořena vztahy mezi personálem a společnými hodnotami. (Nakonečný 2005). V organizaci by se měl propojovat smysl její existence, například vyplácení dávek, a podmínky pro to, aby organizace mohla fungovat. Pro hladkou činnost organizace je nutné, aby měla zajištěné zdroje, pomocí kterých svou činnost můţe vykonávat, nástroje, jimiţ činnost vykonává, aby měla vhodnou klientelu, jimţ bude sluţbu poskytovat a také měla zajištěné podpůrné sluţby jako je účetnictví. Takové uskupení Musil označuje za pracovní komplex neboli tým. Organizace je také místem, kde se vytváří vztahy mezi zaměstnanci. Ty jsou pro funkčnost nezbytné, jelikoţ lidé, kteří jsou integrovaní do pracovní skupiny, mohou lépe sledovat společný cíl a snaţit se o jeho naplnění. Pro pracovníky organizace je důleţité mít stanovená pravidla, kterými se mají řídit. Tato pravidla je moţné rozdělit do šesti typů způsob rozhodování o cílech a úkolech, pracovní postupy, dělba úkolů, způsoby koordinace jejich plnění, povědomí o tom, jak pracuje či nepracuje dobrý pracovník a způsoby přidělování odměn a udělování trestů. Kdo určuje v organizaci pravidla, je dáno nastavením mocenských vztahů v organizaci. (Musil 2004: 22-34). 13

13 2 Sociální práce 2.1 Definice sociální práce Sociální práce je společenskovědní disciplínou a zároveň také praktickou činností, jeţ se dá zjednodušeně popsat jako proces nacházení a tlumení problémů člověka souvisejících s jeho vztahy, finanční situací nebo například zaměstnaností. V sociální práci se vyuţívá jak princip solidarity ve společnosti, tak snaha o vyuţití osobního potenciálu konkrétního klienta (Matoušek 2003: 213) Definovat sociální práci není jednoduché, jelikoţ pod tento pojem řadíme různorodá zaměstnání od oblastí sociálních sluţeb a úřadů práce po sociální práci vykonávanou ve zdravotnických zařízeních nebo třeba probaci a mediaci. Proto je nutné vnímat sociální pracovníky široce jako ty, kteří se snaţí o zlepšování ţivotní situace klienta a jeho začleňování a kteří bojují proti klientovu sociálnímu vyloučení (Tomeš 2013: 26-31). Musil vysvětluje obtíţnost definovatelnosti sociální práce tím, ţe rozsah činitelů, které ovlivňují ţivot klienta, je tak široký, ţe sociální pracovník musí často pouţívat vědomosti z různých oborů. Laické veřejnosti se můţe jevit jeho práce jako roztříštěná, nesoustředící se ţádným konkrétním směrem. Jelikoţ sociální pracovník sám není schopen pojmout vědomosti ze všech potřebných vědních oborů, je jeho obvyklou činností spolupráce s dalšími pracovníky pomáhajících profesí a zprostředkovávání všech dostupných sluţeb klientům (Musil 2013: ). Sociální práci lze dělit podle její úrovně na mikro, střední a makro úroveň. Mikroúroveň je případovou prací, střední úroveň pak prací s rodinami a menšími skupinami a pod pojmem makroúroveň se rozumí komunitní práce, práce s velkými skupinami a spolupráce s ostatními organizacemi (Matoušek 2008: 14). Další rozdělení popisuje Nečasové podle Morénové, a to na sociální práci krátkodobou a sociální práci dlouhodobou. Krátkodobá sociální práce je více formalizovaná, klient a sociální pracovník se drţí psaných pravidel. Dlouhodobá sociální práce vyţaduje vytvoření vztahu mezi klientem a pracovníkem, aby bylo moţné dosáhnout kýţené změny (Nečasová 2008: 35). 14

14 2.2 Sociální práce na úřadu práce Sociální práce na úřadech práce má několik pojetí. V uţším pojetí je sociální práce přímo plánovaný kontakt sociálního pracovníka a klienta za účelem posouzení sociálního stavu. V širším pojetí je sociální prací realizace výplaty dávek (Sociální pracovníci Úřadu práce ČR). Na sociální práci na úřadech práce je nazíráno spíše v uţším pojetí. Jako hlavní metoda sociální práce pro nepojistné sociální dávky je uváděno sociální šetření (Doporučený postup k realizaci činnosti sociální práce). V následující kapitole se podrobněji věnuji sociálnímu šetření. 2.3 Sociální šetření Jak jiţ bylo zmíněno u výčtu dávek, které se na zkoumaném oddělení vyřizují, provádí sociální pracovníci sociální šetření, která patří mezi jejich hlavní pracovní činnosti. Šetření slouţí jako jeden z podkladů k posouzení zdravotního stavu ţadatele. Sociální pracovník musí při sociálním šetření provést posouzení ţivotní situace ţadatele. Na jaké oblasti klientova ţivota se bude více zaměřovat, závisí na typu dávky, pro kterou šetření provádí. Lékař posudkové sluţby, který vyhotovuje posudek o zdravotním stavu klienta, vychází ze sociálního šetření a v takovém případě je tedy potřeba uvést dostatečné informace, podle kterých můţe lékař usoudit, zda šetření koreluje nebo nekoreluje se zdravotní dokumentací klienta. Lékař do značné míry vychází z hodnocení sociálního pracovníka (Wernerová 2007: 40-42). Pokud se v sociální práci hovoří o posouzení ţivotní situace klienta, je to vţdy z hlediska bio-psycho-sociálního a spirituálního, tyto stránky ţivota osobnosti tvoří dohromady její jednotu. Jankovský upozorňuje na to, ţe pokud se určitá část jednoty člověka opomíjí, dochází tím k redukcionismu, který můţe mít negativní dopad na klienta. Při posuzování ţivotní situace je nutné zohlednit i minulost člověka, jelikoţ nelze hodnotit jeho přítomnost bez nahlédnutí do toho, čím si prošel (Jankovský 2003: 5-17). Sociální šetření se provádí na základě podané ţádosti, na základě zahájení řízení z moci úřední, dále při doţádání sociálního šetření jiným úřadem, pokud by tento musel provádět sociální šetření mimo svoji krajskou působnost, a při provádění kontroly vyuţívání dávek. 15

15 Pro sociální pracovníky úřadu práce jsou normativní instrukcí stanoveny zásady, kterými se při sociálních šetřeních řídit. Normativní instrukce například upozorňuje pracovníky na moţnost defenzivního postoje klienta vůči sociálnímu pracovníkovi, který mu z důvodu sociálního šetření vstupuje do domácnosti. Uvádí také doporučenou délku sociálního šetření a to v rozmezí minut. Taková délka by měla zaručit vyhotovení dostatečně kvalitního záznamu ze šetření (Normativní instrukce). 16

16 3 Sociální pracovník Podle zákona o sociálních sluţbách musí člověk, jenţ vykonává práci sociálního pracovníka, splňovat určité předpoklady. Těmi jsou plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. V zákoně je také uveden výčet pracovních činností, které vykonává sociální pracovník. Sociálního pracovníka na úřadu se týká provádění sociálního šetření, zabezpečení sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů a poskytování sociálně právního poradenství a základního poradenství (Zákon o sociálních službách 109 a 110). 3.1 Role Sociální pracovník pracuje s různými skupinami klientů. Můţe to být práce s jednotlivcem, dále i s jeho rodinou nebo je předmětem intervence kompletně celá rodina. Sociální pracovník pracuje s přirozeně i uměle uspořádanými skupinami osob. Umělými skupinami lidí mohou být například lidé ţijící v ústavech sociální péče. Přirozeně utvořenými skupinami jsou party přátel, lidé ţijící na sídlištích. Pracuje také s komunitami, tedy skupinami lidí soustředěných do jednoho místa. Sociální pracovník pracuje také s organizacemi, a to dvěma způsoby, buď je zaměstnancem dané organizace anebo do organizace vstupuje zvenčí, jako odborník kompetentní k řešení problému. Sociální pracovník se můţe podílet i na tvorbě zákonů a vyhlášek (Matoušek 2008: 13). Kopřiva hovoří o zvláštních nárocích pomáhajících povolání. Mimo odbornou způsobilost pro výkon profese, kterou zaštitují hlavně školy, je specifickým prvkem pomáhajících povolání lidský vztah. Jako doklad svého tvrzení uvádí výstupy z dotazníkového výzkumu, kdy za nejdůleţitější vlastnosti zdravotních sester a sociálních pracovníků jsou povaţovány náklonnost, trpělivost, vcítění a odbornost. Je tedy zřetelné, ţe vztah mezi pracovníkem a klientem je hodnocen jako vysoce podstatný (Kopřiva 2013: 14-15). Sociální pracovníci se svým přístupem k práci liší. To, jak na svoji profesi pohlíţejí a jak ji vykonávají, lze kategorizovat, tak jak to uvádí Banks, a to do čtyř typů přístupu k praxi. Dle tohoto rozdělení existují angaţovaní sociální pracovníci, radikální, profesionální a byrokratičtí. Angaţovaní sociální pracovníci si prostřednictvím svého povolání naplňují své morální hodnoty, klienty chápou jako partnery a navazují s nimi aţ osobní vztahy, coţ se můţe stát 17

17 problematickým a vést i k psychickému vyčerpání sociálních pracovníků a také k obavě o nestrannost sociálního pracovníka. Radikální sociální pracovníci si, tak jako angaţovaní pracovníci, promítají do povolání osobní hodnoty, ale vede je k tomu spíše touha po změně systému a zákonů. Profesionální sociální pracovníci jsou vzdělaní odborníci, kteří se řídí etickými zásadami sociální práce, budují úzkou spolupráci s klientem, kterého podporují v jeho autonomii tím, ţe se snaţí o jeho neustálé zplnomocňování. Byrokratičtí sociální pracovníci často musí operovat s mocí a bývají v roli kontrolora klienta. Byrokratičtí sociální pracovníci by měli umět rozlišovat osobní a profesní hodnoty a hodnoty zaměstnavatele. Sociální pracovník má také dvě moţnosti přístupu k praxi. Při defenzivním přístupu se pracovník striktně drţí předpisů a postupů, coţ je sice v některých případech omezující, ale také to z něj snímá část zodpovědnosti. Reflexivní praxe spočívá v tom, ţe sociální pracovník je schopen pracovat s etickými dilematy, zná svoje hodnoty, je schopen se poučit z praxe a promítnout do ní nově nabyté poznatky. Při reflexivní praxi si je sociální pracovník vědom moţného konfliktu mezi hodnotami svými a hodnotami zaměstnavatele (Nečasová 2001: 83-88). 3.2 Motivace Sociální práce je jednou z profesí, ve které nelze očekávat vysoké finanční výdělky ani uspokojující společenský statut. Je tedy otázkou, co je motivací sociálních pracovníků vykonávat toto povolání. Géringová popisuje pomáhání jako poměrně přirozenou aktivitu, jeţ je vlastní nejen člověku, ale také zvířatům. U lidí je vlastnost nesobeckého pomáhání nazývána altruismem. Pro příslušníky profese, které jako svůj hlavní nebo vedlejší předmět činnosti mají pomáhání, je důleţitá osobnost pomáhajícího. Tu definuje Géringová jako soustavu šesti vlastností ochotu, vlídnost, klid, vyrovnanost, empatii, nadšení pro věc a láska k profesi (Géringová 2011). 3.3 Hodnoty Zabývat se hodnotami v sociální práci je při snaze zjistit důvody obtíţnosti práce sociálních pracovníků nezbytné. Určují povahu sociální práce i povahu vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, kolegy i širší společností. (Nečasová 2008: 33). 18

18 Naplňováním hodnot nachází člověk smysl svého jednání. Hodnoty rozdělil Frankl na tvůrčí, záţitkové a postojové. Tvůrčí hodnoty lze uskutečnit prací, záţitkové jsou spojeny hlavně s proţitky z vnímání vnějšího světa, hodnoty postojové můţe člověk uskutečňovat kdykoliv, i kdyţ není moţné naplňovat hodnoty tvůrčí a záţitkové (Navrátil 2001: 76-77). Hodnoty lze dle Fischera vnímat jako pozitivní, neutrální a negativní. Je důleţité je vnímat z pohledu vztaţnosti a obecnosti, čili zda daná hodnota je uplatnitelná na konkrétního klienta a jak je hodnota důleţitá ve vztahu k jeho okolí. Hodnoty je nutné řadit podle jejich hierarchie, kdy například hodnota mravní vţdy vítězí nad hodnotou estetickou. Při práci by si sociální pracovník měl být vědom rozdílu hodnot jednání, jelikoţ to, co pracovník musí dělat, ještě neznamená, ţe tak činí na základě své nejvýše postavené hodnoty, protoţe to, co si na základě hodnoty myslí, ţe by měl dělat, nemusí znamenat, ţe tak i učiní. Důleţitý je také původ hodnoty, například ve vztahu ke stále se měnícím postojům společnosti. Hodnoty jsou řazeny do různých systémů, ve kterých je nutné se orientovat. Tyto systémy jsou souhrnem většího počtu hodnot (Fischer 2008: 58-64). Hodnoty v sociální práci je podle Fischera moţné řadit do systémů, avšak je nutné nezapomínat na to, ţe při skutečné práci nic není tak jasně vymezeno. Sociální pracovník jako první pohled na řešení problémů v praxi pouţívá osobní hodnoty, kdy si v pozici klienta představí sám sebe a do značné míry se rozhoduje na základě intuice. Osobní hodnoty mohou sociálnímu pracovníkovi definovat smysl jeho povolání. Dalším systémem hodnot jsou hodnoty společenské. Ty se projevují v názorech dané společnosti, v její legislativě a způsobech práce s klienty. Společenské hodnoty jsou proměnné. Souvisí s nimi i systém hodnot legislativních. Legislativní hodnoty, tedy zákony, není moţné obcházet, a proto by se mohlo zdát, ţe nejsou toliko otázkou hodnot jako spíše nutnou povinností, kterou je potřeba dodrţovat. Záleţí ale vţdy na interpretaci zákona konkrétním sociálním pracovníkem. Do systému hodnot významných pro sociální práci Fischer řadí také profesní hodnoty. Ty bývají vyjádřené například v etických kodexech. Profesní hodnoty jsou sice nepsanými pravidly, ale jejich přijetí či nepřijetí by mělo sociálnímu pracovníkovi napovědět, zda vhodně volí obor svého zaměstnání. Sociální pracovník přichází do styku i s hodnotami organizace, kterým by měl důsledně rozumět, jelikoţ je ve vztahu k organizaci reprezentuje (Fischer 2008: 65-69). Clark definoval pravidla pro dobrou praxi, mezi která patří úcta ke klientovi, otevřenost, odbornost pracovníka, 19

19 horlivost, efektivní vyuţívání nových přístupů a metod, legitimita intervence, spolupráce mezi sociálními pracovníky a dobré jméno sociálního pracovníka. Hodnoty, které Clark popsal, se těsně shodují s hodnotami vyjádřenými v etickém kodexu sociálních pracovníků (Nečasová 2008: 39) 3.4 Etický kodex Nečasová popisuje, ţe profesionální sociální práce se skládá z profesní praxe, která popisuje, co má pracovník dělat ve smyslu konkrétních úkonů v konkrétních situacích, a z profesní etiky, která v ideálním případě spojuje neformální porozumění s formálním, které je vyjádřeno pomocí profesních kodexů (Nečasová 2001: 71). Banks hovořila o kritice etických kodexů, která je zaloţena na několika bodech kodexy pojednávají o etice jako o hodnotě dané pracovníkovi zvenčí, avšak sociální pracovníci si do praxe většinou přináší své osobní hodnoty, sociální práci nelze jednoduše vyjádřit soustavou pravidel, kodexy pojednávají o etice pro sociální pracovníky, přitom reálně sociální práci provádí skupina pracovníků, z nichţ ne všichni jsou zařaditelní přímo k této profesi, kodexy vyzdvihují důleţitost vztahu sociálního pracovníka a klienta a opomíjejí ekonomické problémy, kterými se sociální pracovník musí zabývat, kodexy předpokládají, ţe klienti a sociální pracovníci mají shodné hodnoty, to však není příliš reálné (Nečasová 2001: 71). Sociální pracovník se při výkonu své profese musí řídit etickými zásadami, které shrnuje etický kodex sociálních pracovníků. Etický kodex sociálních pracovníků v České republice vyjadřuje etické zásady, pravidla etického chování sociálního pracovníka a definuje problémové okruhy a postupy pro jejich řešení. Mezi etické zásady patří dodrţování lidských práv deklarovaných například v Chartě lidských práv, dále respekt ke kaţdému klientovi bez ohledu na jeho rasu či původ, respekt ke klientovu právu na seberealizaci, pomoc klientům při řešení konfliktů a dále odbornost sociálního pracovníka. Ve vztahu ke klientovi musí sociální pracovník dodrţovat určitá pravidla podporovat jeho odpovědnost, chránit jeho důstojnost a práva, vyvarovat se jakékoliv diskriminace a snaţit se přistupovat ke klientovi z hlediska celé jeho ţivotní situace, opatrovat osobní informace o klientovi, zprostředkovávat přístup ke všem dostupným sluţbám a dávkám sociálního zabezpečení, uvědomovat si vlastní hranice a v případě, ţe sociální pracovník není schopen klientovi adekvátně pomoci, odkázat 20

20 jej na vhodnější sluţbu. Dále je nutné, aby sociální pracovník zachovával pravidla závazná ke svému zaměstnavateli i kolegům jako je plnění povinností a vyvíjení prostředí, ve kterém je moţné dodrţovat závazky vyplívající z etického kodexu sociálních pracovníků. Sociální pracovník by měl také ve vztahu ke své vlastní profesi dbát na její prestiţ, snaţit se stále o zvyšování úrovně sociální práce svým neustálým vzděláváním se. Ve vztahu ke společnosti upozorňuje na porušování zákonů a práv občanů, snaţí se o změnu v sociálním systémů, snaţí se o zlepšování kvality ţivota osob a zvláště těch, které jsou znevýhodněné. V etickém kodexu jsou uvedeny problémové etické okruhy. Základními problémy jsou rozhodnutí, kdy zahájit intervenci, na které případy se zaměřit, kolik pomoci poskytnout a kdy ukončit poskytování pomoci. Dalšími problémovými okruhy jsou střety zájmů, a to mezi sociálním pracovníkem a klientem, mezi klientem a dalším osobou, mezi klienty a organizací, mezi klientem a společností, mezi zaměstnavatelem a sociálními pracovníky. Pro sociálního pracovníka je mimo základní a další problémové okruhy důleţité uvědomění si vlastního postavení, kdy musí klientům nabízet pomoc a zároveň je kontrolovat (Etický kodex sociálních pracovníků). Rozlišovat oba způsoby spolupráce je pro pracovníka klíčové. Vyvaruje se tak situací, kdy si myslí, ţe nabízí pomoc, ale ve skutečnosti kontroluje. Pracovník vţdy buď pomáhá nebo kontroluje. Můţe samozřejmě nad jedním klientem vykonávat kontrolu a zároveň mu nabízet pomoc, ale v konkrétních situacích musí vědět, co právě dělá. V konečném rozhodnutí je to vţdy sociální pracovník, který musí odhadnout, zda pomoci nebo kontrolovat (Úlehla 1999: 20-23). 21

21 4 Obtížné situace Podle Janebové a Musila existuje několik mýtů o sociálních pracovnících, jsou jimi: sociální práce je případová práce, sociální pracovníky můţeme rozdělit na dva typy, dohlíţející a pomáhající, sociální práce je zaloţena na intuici, sociální pracovník je vţdy zodpovědný za situaci, pokud se sociální pracovník striktně drţí metodiky, udělá vţdy nejlíp, sociální pracovník si při rozhodování musí být vţdy jist (Janebová, Musil 2007: 50-61). Sociální pracovníci v roli úředníka jsou vnímáni často jako ti, kteří kontrolují. Sociální šetření můţe být ze strany klientů vnímáno jako vstup do jejich soukromí, jako dohled. Sociální pracovník stojí poté v nelehké situaci, kdy by měl současně nabízet pomoc, ale je vnímán jako kontrolor. Musil hovoří o jednom z problémů, se kterým se potýkají sociální pracovníci na úřadu práce. Jednou z povinností sociálního pracovníka je poskytovat základní poradenství. Poradenství ovšem není jednoduchý proces. Pro poskytnutí adekvátních rad a odkázání na potřebné sluţby je potřeba znát klientovu kompletní ţivotní situaci. Při sociálních šetřeních sice k tomuto posouzení dochází, avšak je otázkou, do jaké míry sociální pracovníci poradenství poskytují a zda jsou k tomu vedeni svými zaměstnavateli. Musil poukazuje na to, ţe provedení sociálního šetření by nemělo být vnímáno pouze jako nástroj k posouzení nároku na dávku, ale také jako cesta ke zkvalitnění klientova ţivota - například nabídnutím sluţeb. (Musil 2007: 45). Macková píše, ţe sociální pracovník se při své práci můţe často cítit rozpolceně mezi tím, co si přeje klient a tím, co vyţaduje společnost. Problémy vycházející z tohoto rozporu rozděluje na profesní a osobností. Profesní problémy souvisejí hlavně s tím, jak je sociální pracovník schopen reagovat na stále se měnící realitu, doplňovat své vzdělání a vyuţívat v praxi své zkušenosti. Osobností problémy souvisejí s etickými otázkami sociální práce (Macková 2010: ). V pomáhajících profesích je častým jevem syndrom vyhoření. Ten můţe být jedním z důsledků dlouhodobé pracovní nespokojenosti. Syndrom vyhoření lze vnímat jako absenci smyslu vlastní práce. Pracovník postiţený syndromem vyhoření se ubírá k rutinní práci, která 22

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2013 Jak šel čas s průkazy

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Standard č. 9 Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Počet zaměstnanců, jejich vzdělání a dovednosti odpovídají potřebám uživatelů a plně umožňují naplňování standardů kvality námi

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína KAMARÁDI V OLOMOUCI MPV4 Olomouc, 29.11.2012 Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína 1 A takto náš výzkum začal

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY

STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ

ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ ZAČÍNAJÍCÍ UČITEL VE ŠKOLSKÉ PRAXI RNDr. Jaroslav Honza, CSc. Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA Kontaktní osoba: Ing. Petr Sára, Ph.D. Mobil: +420 605 941 994 E-mail: sara@mc-triton.cz NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF 30. březen 2012 Ján Palguta, M.A. 1 Základní cíle průzkumu Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY Profil aktualizovaného znění: Titul původního předpisu: Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1.

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1. Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU Dobrovolníci SOS centra Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura

Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČSSZ OSSZ ÚŘADY PRÁCE KRAJSKÉ ÚŘADY OBECNÍ (MĚSTSKÉ) ÚŘADY VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR NESTÁTNÍ ORGANIZACE

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

Přínos koučování pro lektory

Přínos koučování pro lektory Přínos koučování pro lektory Vyhodnocení elektronického dotazníku ke koučování Červen 2012 Veřejná zakázka KURIKULUM S - Vzdělávání lektorů a konzultantů formou koučování se realizovala od 6. března do

Více

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem:

Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: Krajský úřad Královéhradeckého kraje prosinec 12/2010 Metodické doporučení k oblastem: 1) Cílová skupina 2) Nabídka služeb (základní a fakultativní činnosti) 1) CÍLOVÁ SKUPINA Základním stavebním kamenem

Více