CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce Markéta Cetlová Vedoucí práce: PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D. Olomouc 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci, dne 30. dubna Markéta Cetlová

3 Poděkování: Děkuji vedoucí absolventské práce PhDr. Mirce Nečasové, Ph.D. za cenné odborné rady a účinnou metodickou pomoc při zpracování této absolventské práce. V Olomouci, dne 30. dubna Markéta Cetlová

4 Obsah Seznam zkratek... 7 Úvod Úřad práce Oddělení nepojistných sociálních dávek Příspěvek na péči Příspěvek na zvláštní pomůcku Průkaz osoby se zdravotním postiţením Příspěvek na mobilitu Organizace Sociální práce Definice sociální práce Sociální práce na úřadu práce Sociální šetření Sociální pracovník Role Motivace Hodnoty Etický kodex Obtíţné situace Dilemata sociálního pracovníka Metodologie výzkumu Kvalitativní výzkum Realizace výzkumu Technika sběru dat Výzkumné otázky Analýza výzkumu Jak pracovníci definují sociální práci Shrnutí Jak pracovníci definují svoji roli sociálního pracovníka Motivace pracovníků Kdo je sociální pracovník Náplň práce sociálního pracovníka Shrnutí Jak pracovníci vnímají výkon povolání sociálního pracovníka na úřadu práce Motivace k práci na Úřadu práce Pozice úředníka Sociální práce na úřadu práce Úřad práce jako zaměstnavatel Shrnutí Co jsou pro pracovníka obtíţné situace, do kterých se v zaměstnání dostává Naplnění z práce Obtíţné situace Shrnutí Návrhy pracovnic pro zlepšení situace

5 Závěr Bibliografický seznam Anotace Annotation Příloha - okruhy otázek k rozhovorům

6 Seznam zkratek SP sociální pracovník 7

7 Úvod Pro svoji absolventskou práci jsem si vybrala témata týkající se výkonu profese sociálního pracovníka na úřadu práce. Jelikoţ na úřadu práce pracuji momentálně na pozici referenta nepojistných sociálních dávek a doufám, ţe následně budu pokračovat na pozici sociálního pracovníka, zajímám se podrobně o to, co taková pozice obnáší. Zaměření na obtíţné situace spojené s výkonem profese sociálního pracovníka na úřadu práce souvisí se sílícím dojmem, který mám ze sociálních pracovnic, a to, ţe jsou nespokojené. Se sociálními pracovnicemi na mém pracovišti jsem v kaţdodenním kontaktu a mám tedy moţnost často naslouchat jejich stíţnostem, jak svoji práci nemohou vykonávat v takové míře, v jaké by si přály. Bylo by nasnadě zdůvodnit si pocity frustrace neustálými změnami, jak legislativními, tak technickými, které se týkají programů pro vyplácení sociálních dávek, ale kdyţ jsem se sociálními pracovnicemi průběţně debatovala na téma práce sociálního pracovníka, jejich názory byly různé. Jelikoţ jsem tyto stíţnosti slyšela čím dál častěji, zajímalo mne, v jakých konkrétních situacích je pro sociální pracovnice jejich povolání obtíţné. Cílem mé práce je tedy zodpovědět, jaké situace a proč připadají sociálnímu pracovníkovi obtíţné vzhledem k jeho plnění role sociálního pracovníka na úřadu práce. Metodou pro napsání práce je kvalitativní výzkum s vyuţitím polostrukturovaného rozhovoru. Kdyţ jsem o napsání práce začala přemýšlet, uvaţovala jsem výhradně o kvalitativním výzkumu. Mým záměrem bylo umoţnit sociálním pracovníkům podrobně vyjádřit své myšlenky, postoje a názory. Výzkum jsem chtěla provádět pouze na jednom pracovišti, protoţe kaţdé kontaktní místo úřadu práce je natolik specifické městem, ve kterém se nachází, ţe jsem chtěla udrţet strukturu práce tak, aby se pracovníci nacházeli ve stejných podmínkách. Myslím, ţe je následně moţné aplikovat některé výsledky výzkumu do řešení problémů pracoviště. Podkladem pro moji práci je mi odborná literatura z oblasti sociální práce a podrobněji z oblasti etiky sociální práce. Stěţejními autory jsou pro tuto práci O. Fischer, L. Musil a M. Nečasová. 8

8 Práce je rozčleněna do šesti kapitol. V první kapitole se věnuji úřadu práce, jeho struktuře, oddělení nepojistných sociálních dávek a v jedné z podkapitol také pojmu organizace. Ve druhé kapitole se snaţím o stručné vymezení toho, co je sociální práce, dále se pak zaměřuji na sociální práci na úřadu práce a na sociální šetření. Třetí kapitola se věnuje sociálnímu pracovníkovi. Čtvrtá kapitola pojednává o obtíţných situacích, hlavně z pohledu dilemat. Další dvě kapitoly se zabývají výzkumem. Nejprve popisuji vybranou metodologii a v následné kapitole analyzuji data získaná z rozhovorů s osmi sociálními pracovnicemi. Závěrem práce shrnuji problémy sociálních pracovníků a uvádím návrhy sociálních pracovnic, které by bylo moţno vyuţít pro dosaţení větší spokojenosti při práci. 9

9 1 Úřad práce Ve své práci vycházím z rozhovorů se sociálními pracovnicemi, které působí na referátu nepojistných sociálních dávek, na oddělení dávek osobám se zdravotním postiţením a příspěvku na péči. Na úřadě pracují na zmíněném oddělení referenti a sociální pracovnice. Úřad práce od ledna 2012 vykonává činnost, která příslušela územním samosprávním celkům v oblasti dávek osobám se zdravotním postiţením, příspěvku na péči a dávek hmotné nouze. Úřad práce je organizační sloţkou státu a správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce má jasně danou strukturu. Nejvyšším orgánem je generální ředitelství. Dále se úřad práce dělí na krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu. Krajské pobočky mají dále kontaktní pracoviště. Generální ředitelství kontroluje a zároveň řídí činnost krajských poboček. Kontaktní pracoviště na poli nepojistných sociálních dávek eviduje ţádosti o dávky, rozhoduje o dávkách, vyplácí je a spravuje agendu posuzování zdravotního stavu ţadatelů o dávky pro osoby se zdravotním postiţením a příspěvku na péči. Při řízeních dle správního řádu rozhoduje úřad práce pouze v prvním stupni řízení. O odvolání proti správnímu řízení prvního stupně rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí. (O úřadu práce České republiky). 1.1 Oddělení nepojistných sociálních dávek Dávky jsou formou redistribuce prostředků těm, kteří jsou označeni jako potřební. Pro přiznání dávky musí ţadatel splnit věcné, systémové a formální podmínky. Věcná podmínka je vznik sociální události, pro kterou se dávka poskytuje. Za systémovou podmínku se povaţuje například občanství či jiné způsoby, kterými ţadatel přísluší k sociální soustavě. Formální podmínka je většinou podání ţádosti o dávku (Tomeš 2010: ). Dávky jsou důleţitým nástrojem sociální politiky v České republice (Krebs 2010: 67). Na oddělení nepojistných sociálních dávek, kde byl prováděn výzkum, jsou poskytovány dávky, jeţ níţe popisuji. Vidím jako důleţité stručně vystihnout, jakým způsobem jsou dávky přiznávány, jelikoţ to z části vykresluje činnost sociálních pracovníků. 10

10 1.1.1 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je dávka, jeţ se poskytuje osobám závislým na péči jiných fyzických osob. Příjemce příspěvku na péči si můţe z dávky hradit osobního asistenta, sociální sluţbu nebo si nechat péči poskytovat osobou blízkou. Nárok na příspěvek na péči má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebuje pomoc další fyzické osoby při zvládání základních ţivotních potřeb. Zákon uvádí deset základních ţivotních potřeb. Podle počtu nezvládaných ţivotních potřeb je příspěvek přiznáván ve čtyřech stupních závislosti. Řízení o příspěvku na péči je zahájeno na základě podané ţádosti. Poté musí být provedeno sociální šetření v přirozeném prostředí ţadatele. Záznam ze sociálního šetření postupuje úřad práce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která vyhotoví posudek o zdravotním stavu ţadatele, při kterém vychází z provedeného šetření a ze záznamů praktických a odborných lékařů ţadatele. Okresní správa sociálního zabezpečení můţe také v případě potřeby provést vlastní vyšetření (Zákon o sociálních službách) Příspěvek na zvláštní pomůcku Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, osobám s těžkým sluchovým postižením anebo těžkým zrakovým postižením.pokud je pomůckou motorové vozidlo, je zákonem stanoveno, ţe osobou mající nárok je ta, jeţ má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 9) Průkaz osoby se zdravotním postižením Nárok na průkaz osoby se zdravotním postiţením má ţadatel starší jednoho roku, který má tělesné, smyslové nebo duševní postiţení nebo poruchu autistického spektra dlouhodobého charakteru, a to zapříčiňuje omezení v pohyblivosti či orientaci. Dle závaţnosti postiţení jsou průkazy přiznávány s označením TP, ZTP, ZTP/P (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 34). 11

11 1.1.4 Příspěvek na mobilitu U příspěvku na mobilitu se od ledna roku 2014 změnily zákonné podmínky. Na příspěvek má nárok osoba starší jednoho roku, jíţ byl po přiznán průkaz ZTP nebo ZTP/P. Příspěvky, které byly ţadatelům přiznány podle předpisů platných do konce roku 2013, budou vypláceny nejdéle do Příspěvek na mobilitu je vyplácen v pevné částce a jediném stupni (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 6). U průkazů osob se zdravotním postiţením a příspěvků na mobilitu nastala od další podstatná změna, a to, ţe odpadla povinnost provést v rámci správního řízení sociální šetření. Průkazy a příspěvky na mobilitu se tedy nyní přiznávají pouze na základě lékařských zpráv, ze kterých vychází posudkový lékař na okresní správě sociálního zabezpečení. 1.2 Organizace Úřad práce je orgánem státní správy. Správu vymezuje Tomeš jako činnost formálních organizací, které vykonávají svou činnost za určitým cílem a tato činnost je vykonávána soustavně a opakovaně. Správa se podle typu právního vztahu dá dělit na soukromou a veřejnou. Státní správa je tedy správa věcí veřejných. Tomeš uvádí pojem sociální správa, která je správou věcí týkajících se výkonu sociální politiky. (Tomeš 2009: 20-34) Pokud se o vedení sociálních věcí stará stát, označujeme to za řízení veřejnoprávní a pokud se ve věcech sociálních angaţují nestátní organizace, je to řízení soukromoprávní (Tomeš 2012: 177). Organizace je sociální skupinou, jeţ se snaţí dosáhnout společných cílů (Nakonečný 2005: 11) Úřad práce jako organizační sloţka státu je z pohledu sociologie formální organizací, jejímţ úkolem je dosáhnout společně nastaveného cíle v prostředí, které by mělo být stabilní i při výměně pracovníků (Keller 2010). Nakonečný uvádí, ţe podle Scheina mají formální organizace několik typických problémů, se kterými se musí vypořádat. Patří mezi ně rozdělení funkcí mezi jednotlivé pracovníky, koordinace pracovní činnosti všech zaměstnanců, hierarchie organizace a snaha o dosaţení společného cíle. Tyto problémy se různě propojují a při snaze problémy zvládat je vţdy nejdůleţitější, jak je zaměstnanec motivovaný k práci. (Nakonečný 2005: 13). 12

12 Podle Nakonečného je pro správné fungování organizace důleţité, aby byla mezi zaměstnanci stanovena hierarchie a vymezeny funkce, které kdo zastává. Pro dosahování vytyčených cílů musí být pracovní povinnosti správně rozděleny a organizovány. Pokud organizace není schopna naplňovat očekávání zaměstnance po smyslu práce, lze předpokládat, ţe zaměstnanec nebude mít k práci další motivaci. Ta je proto velice důleţitým prvkem pro dobré fungování organizace. Při velkém duševním vypětí zaměstnanců je nutné dbát na jejich psychické zdraví. Organizace je mimo jiné tvořena vztahy mezi personálem a společnými hodnotami. (Nakonečný 2005). V organizaci by se měl propojovat smysl její existence, například vyplácení dávek, a podmínky pro to, aby organizace mohla fungovat. Pro hladkou činnost organizace je nutné, aby měla zajištěné zdroje, pomocí kterých svou činnost můţe vykonávat, nástroje, jimiţ činnost vykonává, aby měla vhodnou klientelu, jimţ bude sluţbu poskytovat a také měla zajištěné podpůrné sluţby jako je účetnictví. Takové uskupení Musil označuje za pracovní komplex neboli tým. Organizace je také místem, kde se vytváří vztahy mezi zaměstnanci. Ty jsou pro funkčnost nezbytné, jelikoţ lidé, kteří jsou integrovaní do pracovní skupiny, mohou lépe sledovat společný cíl a snaţit se o jeho naplnění. Pro pracovníky organizace je důleţité mít stanovená pravidla, kterými se mají řídit. Tato pravidla je moţné rozdělit do šesti typů způsob rozhodování o cílech a úkolech, pracovní postupy, dělba úkolů, způsoby koordinace jejich plnění, povědomí o tom, jak pracuje či nepracuje dobrý pracovník a způsoby přidělování odměn a udělování trestů. Kdo určuje v organizaci pravidla, je dáno nastavením mocenských vztahů v organizaci. (Musil 2004: 22-34). 13

13 2 Sociální práce 2.1 Definice sociální práce Sociální práce je společenskovědní disciplínou a zároveň také praktickou činností, jeţ se dá zjednodušeně popsat jako proces nacházení a tlumení problémů člověka souvisejících s jeho vztahy, finanční situací nebo například zaměstnaností. V sociální práci se vyuţívá jak princip solidarity ve společnosti, tak snaha o vyuţití osobního potenciálu konkrétního klienta (Matoušek 2003: 213) Definovat sociální práci není jednoduché, jelikoţ pod tento pojem řadíme různorodá zaměstnání od oblastí sociálních sluţeb a úřadů práce po sociální práci vykonávanou ve zdravotnických zařízeních nebo třeba probaci a mediaci. Proto je nutné vnímat sociální pracovníky široce jako ty, kteří se snaţí o zlepšování ţivotní situace klienta a jeho začleňování a kteří bojují proti klientovu sociálnímu vyloučení (Tomeš 2013: 26-31). Musil vysvětluje obtíţnost definovatelnosti sociální práce tím, ţe rozsah činitelů, které ovlivňují ţivot klienta, je tak široký, ţe sociální pracovník musí často pouţívat vědomosti z různých oborů. Laické veřejnosti se můţe jevit jeho práce jako roztříštěná, nesoustředící se ţádným konkrétním směrem. Jelikoţ sociální pracovník sám není schopen pojmout vědomosti ze všech potřebných vědních oborů, je jeho obvyklou činností spolupráce s dalšími pracovníky pomáhajících profesí a zprostředkovávání všech dostupných sluţeb klientům (Musil 2013: ). Sociální práci lze dělit podle její úrovně na mikro, střední a makro úroveň. Mikroúroveň je případovou prací, střední úroveň pak prací s rodinami a menšími skupinami a pod pojmem makroúroveň se rozumí komunitní práce, práce s velkými skupinami a spolupráce s ostatními organizacemi (Matoušek 2008: 14). Další rozdělení popisuje Nečasové podle Morénové, a to na sociální práci krátkodobou a sociální práci dlouhodobou. Krátkodobá sociální práce je více formalizovaná, klient a sociální pracovník se drţí psaných pravidel. Dlouhodobá sociální práce vyţaduje vytvoření vztahu mezi klientem a pracovníkem, aby bylo moţné dosáhnout kýţené změny (Nečasová 2008: 35). 14

14 2.2 Sociální práce na úřadu práce Sociální práce na úřadech práce má několik pojetí. V uţším pojetí je sociální práce přímo plánovaný kontakt sociálního pracovníka a klienta za účelem posouzení sociálního stavu. V širším pojetí je sociální prací realizace výplaty dávek (Sociální pracovníci Úřadu práce ČR). Na sociální práci na úřadech práce je nazíráno spíše v uţším pojetí. Jako hlavní metoda sociální práce pro nepojistné sociální dávky je uváděno sociální šetření (Doporučený postup k realizaci činnosti sociální práce). V následující kapitole se podrobněji věnuji sociálnímu šetření. 2.3 Sociální šetření Jak jiţ bylo zmíněno u výčtu dávek, které se na zkoumaném oddělení vyřizují, provádí sociální pracovníci sociální šetření, která patří mezi jejich hlavní pracovní činnosti. Šetření slouţí jako jeden z podkladů k posouzení zdravotního stavu ţadatele. Sociální pracovník musí při sociálním šetření provést posouzení ţivotní situace ţadatele. Na jaké oblasti klientova ţivota se bude více zaměřovat, závisí na typu dávky, pro kterou šetření provádí. Lékař posudkové sluţby, který vyhotovuje posudek o zdravotním stavu klienta, vychází ze sociálního šetření a v takovém případě je tedy potřeba uvést dostatečné informace, podle kterých můţe lékař usoudit, zda šetření koreluje nebo nekoreluje se zdravotní dokumentací klienta. Lékař do značné míry vychází z hodnocení sociálního pracovníka (Wernerová 2007: 40-42). Pokud se v sociální práci hovoří o posouzení ţivotní situace klienta, je to vţdy z hlediska bio-psycho-sociálního a spirituálního, tyto stránky ţivota osobnosti tvoří dohromady její jednotu. Jankovský upozorňuje na to, ţe pokud se určitá část jednoty člověka opomíjí, dochází tím k redukcionismu, který můţe mít negativní dopad na klienta. Při posuzování ţivotní situace je nutné zohlednit i minulost člověka, jelikoţ nelze hodnotit jeho přítomnost bez nahlédnutí do toho, čím si prošel (Jankovský 2003: 5-17). Sociální šetření se provádí na základě podané ţádosti, na základě zahájení řízení z moci úřední, dále při doţádání sociálního šetření jiným úřadem, pokud by tento musel provádět sociální šetření mimo svoji krajskou působnost, a při provádění kontroly vyuţívání dávek. 15

15 Pro sociální pracovníky úřadu práce jsou normativní instrukcí stanoveny zásady, kterými se při sociálních šetřeních řídit. Normativní instrukce například upozorňuje pracovníky na moţnost defenzivního postoje klienta vůči sociálnímu pracovníkovi, který mu z důvodu sociálního šetření vstupuje do domácnosti. Uvádí také doporučenou délku sociálního šetření a to v rozmezí minut. Taková délka by měla zaručit vyhotovení dostatečně kvalitního záznamu ze šetření (Normativní instrukce). 16

16 3 Sociální pracovník Podle zákona o sociálních sluţbách musí člověk, jenţ vykonává práci sociálního pracovníka, splňovat určité předpoklady. Těmi jsou plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. V zákoně je také uveden výčet pracovních činností, které vykonává sociální pracovník. Sociálního pracovníka na úřadu se týká provádění sociálního šetření, zabezpečení sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů a poskytování sociálně právního poradenství a základního poradenství (Zákon o sociálních službách 109 a 110). 3.1 Role Sociální pracovník pracuje s různými skupinami klientů. Můţe to být práce s jednotlivcem, dále i s jeho rodinou nebo je předmětem intervence kompletně celá rodina. Sociální pracovník pracuje s přirozeně i uměle uspořádanými skupinami osob. Umělými skupinami lidí mohou být například lidé ţijící v ústavech sociální péče. Přirozeně utvořenými skupinami jsou party přátel, lidé ţijící na sídlištích. Pracuje také s komunitami, tedy skupinami lidí soustředěných do jednoho místa. Sociální pracovník pracuje také s organizacemi, a to dvěma způsoby, buď je zaměstnancem dané organizace anebo do organizace vstupuje zvenčí, jako odborník kompetentní k řešení problému. Sociální pracovník se můţe podílet i na tvorbě zákonů a vyhlášek (Matoušek 2008: 13). Kopřiva hovoří o zvláštních nárocích pomáhajících povolání. Mimo odbornou způsobilost pro výkon profese, kterou zaštitují hlavně školy, je specifickým prvkem pomáhajících povolání lidský vztah. Jako doklad svého tvrzení uvádí výstupy z dotazníkového výzkumu, kdy za nejdůleţitější vlastnosti zdravotních sester a sociálních pracovníků jsou povaţovány náklonnost, trpělivost, vcítění a odbornost. Je tedy zřetelné, ţe vztah mezi pracovníkem a klientem je hodnocen jako vysoce podstatný (Kopřiva 2013: 14-15). Sociální pracovníci se svým přístupem k práci liší. To, jak na svoji profesi pohlíţejí a jak ji vykonávají, lze kategorizovat, tak jak to uvádí Banks, a to do čtyř typů přístupu k praxi. Dle tohoto rozdělení existují angaţovaní sociální pracovníci, radikální, profesionální a byrokratičtí. Angaţovaní sociální pracovníci si prostřednictvím svého povolání naplňují své morální hodnoty, klienty chápou jako partnery a navazují s nimi aţ osobní vztahy, coţ se můţe stát 17

17 problematickým a vést i k psychickému vyčerpání sociálních pracovníků a také k obavě o nestrannost sociálního pracovníka. Radikální sociální pracovníci si, tak jako angaţovaní pracovníci, promítají do povolání osobní hodnoty, ale vede je k tomu spíše touha po změně systému a zákonů. Profesionální sociální pracovníci jsou vzdělaní odborníci, kteří se řídí etickými zásadami sociální práce, budují úzkou spolupráci s klientem, kterého podporují v jeho autonomii tím, ţe se snaţí o jeho neustálé zplnomocňování. Byrokratičtí sociální pracovníci často musí operovat s mocí a bývají v roli kontrolora klienta. Byrokratičtí sociální pracovníci by měli umět rozlišovat osobní a profesní hodnoty a hodnoty zaměstnavatele. Sociální pracovník má také dvě moţnosti přístupu k praxi. Při defenzivním přístupu se pracovník striktně drţí předpisů a postupů, coţ je sice v některých případech omezující, ale také to z něj snímá část zodpovědnosti. Reflexivní praxe spočívá v tom, ţe sociální pracovník je schopen pracovat s etickými dilematy, zná svoje hodnoty, je schopen se poučit z praxe a promítnout do ní nově nabyté poznatky. Při reflexivní praxi si je sociální pracovník vědom moţného konfliktu mezi hodnotami svými a hodnotami zaměstnavatele (Nečasová 2001: 83-88). 3.2 Motivace Sociální práce je jednou z profesí, ve které nelze očekávat vysoké finanční výdělky ani uspokojující společenský statut. Je tedy otázkou, co je motivací sociálních pracovníků vykonávat toto povolání. Géringová popisuje pomáhání jako poměrně přirozenou aktivitu, jeţ je vlastní nejen člověku, ale také zvířatům. U lidí je vlastnost nesobeckého pomáhání nazývána altruismem. Pro příslušníky profese, které jako svůj hlavní nebo vedlejší předmět činnosti mají pomáhání, je důleţitá osobnost pomáhajícího. Tu definuje Géringová jako soustavu šesti vlastností ochotu, vlídnost, klid, vyrovnanost, empatii, nadšení pro věc a láska k profesi (Géringová 2011). 3.3 Hodnoty Zabývat se hodnotami v sociální práci je při snaze zjistit důvody obtíţnosti práce sociálních pracovníků nezbytné. Určují povahu sociální práce i povahu vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, kolegy i širší společností. (Nečasová 2008: 33). 18

18 Naplňováním hodnot nachází člověk smysl svého jednání. Hodnoty rozdělil Frankl na tvůrčí, záţitkové a postojové. Tvůrčí hodnoty lze uskutečnit prací, záţitkové jsou spojeny hlavně s proţitky z vnímání vnějšího světa, hodnoty postojové můţe člověk uskutečňovat kdykoliv, i kdyţ není moţné naplňovat hodnoty tvůrčí a záţitkové (Navrátil 2001: 76-77). Hodnoty lze dle Fischera vnímat jako pozitivní, neutrální a negativní. Je důleţité je vnímat z pohledu vztaţnosti a obecnosti, čili zda daná hodnota je uplatnitelná na konkrétního klienta a jak je hodnota důleţitá ve vztahu k jeho okolí. Hodnoty je nutné řadit podle jejich hierarchie, kdy například hodnota mravní vţdy vítězí nad hodnotou estetickou. Při práci by si sociální pracovník měl být vědom rozdílu hodnot jednání, jelikoţ to, co pracovník musí dělat, ještě neznamená, ţe tak činí na základě své nejvýše postavené hodnoty, protoţe to, co si na základě hodnoty myslí, ţe by měl dělat, nemusí znamenat, ţe tak i učiní. Důleţitý je také původ hodnoty, například ve vztahu ke stále se měnícím postojům společnosti. Hodnoty jsou řazeny do různých systémů, ve kterých je nutné se orientovat. Tyto systémy jsou souhrnem většího počtu hodnot (Fischer 2008: 58-64). Hodnoty v sociální práci je podle Fischera moţné řadit do systémů, avšak je nutné nezapomínat na to, ţe při skutečné práci nic není tak jasně vymezeno. Sociální pracovník jako první pohled na řešení problémů v praxi pouţívá osobní hodnoty, kdy si v pozici klienta představí sám sebe a do značné míry se rozhoduje na základě intuice. Osobní hodnoty mohou sociálnímu pracovníkovi definovat smysl jeho povolání. Dalším systémem hodnot jsou hodnoty společenské. Ty se projevují v názorech dané společnosti, v její legislativě a způsobech práce s klienty. Společenské hodnoty jsou proměnné. Souvisí s nimi i systém hodnot legislativních. Legislativní hodnoty, tedy zákony, není moţné obcházet, a proto by se mohlo zdát, ţe nejsou toliko otázkou hodnot jako spíše nutnou povinností, kterou je potřeba dodrţovat. Záleţí ale vţdy na interpretaci zákona konkrétním sociálním pracovníkem. Do systému hodnot významných pro sociální práci Fischer řadí také profesní hodnoty. Ty bývají vyjádřené například v etických kodexech. Profesní hodnoty jsou sice nepsanými pravidly, ale jejich přijetí či nepřijetí by mělo sociálnímu pracovníkovi napovědět, zda vhodně volí obor svého zaměstnání. Sociální pracovník přichází do styku i s hodnotami organizace, kterým by měl důsledně rozumět, jelikoţ je ve vztahu k organizaci reprezentuje (Fischer 2008: 65-69). Clark definoval pravidla pro dobrou praxi, mezi která patří úcta ke klientovi, otevřenost, odbornost pracovníka, 19

19 horlivost, efektivní vyuţívání nových přístupů a metod, legitimita intervence, spolupráce mezi sociálními pracovníky a dobré jméno sociálního pracovníka. Hodnoty, které Clark popsal, se těsně shodují s hodnotami vyjádřenými v etickém kodexu sociálních pracovníků (Nečasová 2008: 39) 3.4 Etický kodex Nečasová popisuje, ţe profesionální sociální práce se skládá z profesní praxe, která popisuje, co má pracovník dělat ve smyslu konkrétních úkonů v konkrétních situacích, a z profesní etiky, která v ideálním případě spojuje neformální porozumění s formálním, které je vyjádřeno pomocí profesních kodexů (Nečasová 2001: 71). Banks hovořila o kritice etických kodexů, která je zaloţena na několika bodech kodexy pojednávají o etice jako o hodnotě dané pracovníkovi zvenčí, avšak sociální pracovníci si do praxe většinou přináší své osobní hodnoty, sociální práci nelze jednoduše vyjádřit soustavou pravidel, kodexy pojednávají o etice pro sociální pracovníky, přitom reálně sociální práci provádí skupina pracovníků, z nichţ ne všichni jsou zařaditelní přímo k této profesi, kodexy vyzdvihují důleţitost vztahu sociálního pracovníka a klienta a opomíjejí ekonomické problémy, kterými se sociální pracovník musí zabývat, kodexy předpokládají, ţe klienti a sociální pracovníci mají shodné hodnoty, to však není příliš reálné (Nečasová 2001: 71). Sociální pracovník se při výkonu své profese musí řídit etickými zásadami, které shrnuje etický kodex sociálních pracovníků. Etický kodex sociálních pracovníků v České republice vyjadřuje etické zásady, pravidla etického chování sociálního pracovníka a definuje problémové okruhy a postupy pro jejich řešení. Mezi etické zásady patří dodrţování lidských práv deklarovaných například v Chartě lidských práv, dále respekt ke kaţdému klientovi bez ohledu na jeho rasu či původ, respekt ke klientovu právu na seberealizaci, pomoc klientům při řešení konfliktů a dále odbornost sociálního pracovníka. Ve vztahu ke klientovi musí sociální pracovník dodrţovat určitá pravidla podporovat jeho odpovědnost, chránit jeho důstojnost a práva, vyvarovat se jakékoliv diskriminace a snaţit se přistupovat ke klientovi z hlediska celé jeho ţivotní situace, opatrovat osobní informace o klientovi, zprostředkovávat přístup ke všem dostupným sluţbám a dávkám sociálního zabezpečení, uvědomovat si vlastní hranice a v případě, ţe sociální pracovník není schopen klientovi adekvátně pomoci, odkázat 20

20 jej na vhodnější sluţbu. Dále je nutné, aby sociální pracovník zachovával pravidla závazná ke svému zaměstnavateli i kolegům jako je plnění povinností a vyvíjení prostředí, ve kterém je moţné dodrţovat závazky vyplívající z etického kodexu sociálních pracovníků. Sociální pracovník by měl také ve vztahu ke své vlastní profesi dbát na její prestiţ, snaţit se stále o zvyšování úrovně sociální práce svým neustálým vzděláváním se. Ve vztahu ke společnosti upozorňuje na porušování zákonů a práv občanů, snaţí se o změnu v sociálním systémů, snaţí se o zlepšování kvality ţivota osob a zvláště těch, které jsou znevýhodněné. V etickém kodexu jsou uvedeny problémové etické okruhy. Základními problémy jsou rozhodnutí, kdy zahájit intervenci, na které případy se zaměřit, kolik pomoci poskytnout a kdy ukončit poskytování pomoci. Dalšími problémovými okruhy jsou střety zájmů, a to mezi sociálním pracovníkem a klientem, mezi klientem a dalším osobou, mezi klienty a organizací, mezi klientem a společností, mezi zaměstnavatelem a sociálními pracovníky. Pro sociálního pracovníka je mimo základní a další problémové okruhy důleţité uvědomění si vlastního postavení, kdy musí klientům nabízet pomoc a zároveň je kontrolovat (Etický kodex sociálních pracovníků). Rozlišovat oba způsoby spolupráce je pro pracovníka klíčové. Vyvaruje se tak situací, kdy si myslí, ţe nabízí pomoc, ale ve skutečnosti kontroluje. Pracovník vţdy buď pomáhá nebo kontroluje. Můţe samozřejmě nad jedním klientem vykonávat kontrolu a zároveň mu nabízet pomoc, ale v konkrétních situacích musí vědět, co právě dělá. V konečném rozhodnutí je to vţdy sociální pracovník, který musí odhadnout, zda pomoci nebo kontrolovat (Úlehla 1999: 20-23). 21

21 4 Obtížné situace Podle Janebové a Musila existuje několik mýtů o sociálních pracovnících, jsou jimi: sociální práce je případová práce, sociální pracovníky můţeme rozdělit na dva typy, dohlíţející a pomáhající, sociální práce je zaloţena na intuici, sociální pracovník je vţdy zodpovědný za situaci, pokud se sociální pracovník striktně drţí metodiky, udělá vţdy nejlíp, sociální pracovník si při rozhodování musí být vţdy jist (Janebová, Musil 2007: 50-61). Sociální pracovníci v roli úředníka jsou vnímáni často jako ti, kteří kontrolují. Sociální šetření můţe být ze strany klientů vnímáno jako vstup do jejich soukromí, jako dohled. Sociální pracovník stojí poté v nelehké situaci, kdy by měl současně nabízet pomoc, ale je vnímán jako kontrolor. Musil hovoří o jednom z problémů, se kterým se potýkají sociální pracovníci na úřadu práce. Jednou z povinností sociálního pracovníka je poskytovat základní poradenství. Poradenství ovšem není jednoduchý proces. Pro poskytnutí adekvátních rad a odkázání na potřebné sluţby je potřeba znát klientovu kompletní ţivotní situaci. Při sociálních šetřeních sice k tomuto posouzení dochází, avšak je otázkou, do jaké míry sociální pracovníci poradenství poskytují a zda jsou k tomu vedeni svými zaměstnavateli. Musil poukazuje na to, ţe provedení sociálního šetření by nemělo být vnímáno pouze jako nástroj k posouzení nároku na dávku, ale také jako cesta ke zkvalitnění klientova ţivota - například nabídnutím sluţeb. (Musil 2007: 45). Macková píše, ţe sociální pracovník se při své práci můţe často cítit rozpolceně mezi tím, co si přeje klient a tím, co vyţaduje společnost. Problémy vycházející z tohoto rozporu rozděluje na profesní a osobností. Profesní problémy souvisejí hlavně s tím, jak je sociální pracovník schopen reagovat na stále se měnící realitu, doplňovat své vzdělání a vyuţívat v praxi své zkušenosti. Osobností problémy souvisejí s etickými otázkami sociální práce (Macková 2010: ). V pomáhajících profesích je častým jevem syndrom vyhoření. Ten můţe být jedním z důsledků dlouhodobé pracovní nespokojenosti. Syndrom vyhoření lze vnímat jako absenci smyslu vlastní práce. Pracovník postiţený syndromem vyhoření se ubírá k rutinní práci, která 22

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2013 Jak šel čas s průkazy

Více

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL

ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 KOMPETENČNÍ MODEL ZVÝŠENÍ KVALITY ŘÍZENÍ NA MĚSTSKÉM ÚŘADU LANŠKROUN V RÁMCI OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00080 PRAHA, 2013 Kompetenční model je nástroj práce se zaměstnanci MěÚ Lanškroun. Slouží

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2. MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 2 MUDr. Jan Šrogl 21.5.2013 Doporučená struktura I. Titulní strana II. Shrnutí plánu (executive summary) III. Popis Vaší společnosti IV. Popis vašeho

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Vymezení úkolu Úkol splňuje požadavek: Školského zákona (561/2004 173-176 ) Koncepčních záměrů pro inspekční činnost v období

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb.,

III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., III. Úplné znění vyhlášky č. 73/2005 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů

Více

Reformní záměry v oblasti nepojistných dávek

Reformní záměry v oblasti nepojistných dávek Ministerstvo práce a sociálních věcí Reformní záměry v oblasti nepojistných dávek a služeb sociální ochrany v roce 2011 a dalších letech Materiál pro jednání Pracovního týmu RHSD pro sociální otázky Únor

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami MANAŢERSKÉ SHRNUTÍ VÝSTUPU PROJEKTU Studie a analýzy I. : Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami Zpracovatel Člověk v tísni, o.p.s. Realizace 4.11.2008 28.4.2009

Více

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015

Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 Sociální pomoc VŠFS 12.2.2015 1 Obsah Sociální pomoc Obecně Principy Cíle Životní a existenční minimum Dávky hmotné nouze Dávky sociální péče 2 Sociální pomoc Systém sociálního zabezpečení je rozdělen

Více

MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU

MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU MPSV PŘIPRAVILO PRO ROK 2011 SOCIÁLNÍ REFORMU Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální reformy. Z velké většiny by měly nabýt účinnost od 1.

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Sazebník úhrad za poskytování informací

Sazebník úhrad za poskytování informací Sazebník úhrad za poskytování informací Poskytování informací Poznámka Kč 1. Kopírování na kopírovacích strojích A4 jednostranné 1,00 A4 oboustranné 2,00 A3 jednostranné 2,00 A3 oboustranné 3,00 2. Tisk

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacího programu Po ukončení studia budou posluchači umět analyzovat rizika existenčního ohroţení obyvatelstva a ozbrojených sloţek státu, organizovat účinnou prevenci těchto rizik,

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Příloha: Speciální skarta matice případů ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ

Příloha: Speciální skarta matice případů ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ Sdělení náměstka generálního ředitele ÚP č. 20/2012 Název: Výplata nepojistných sociálních dávek prostřednictvím skarty (postup ve speciálních případech)

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení ţáků Hodnocení ţáků se řídí Vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Rozpracováno

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Úřad práce České republiky generální ředitelství

Úřad práce České republiky generální ředitelství Dobrý den, Paní Strnadová, posílám požadované odpovědi. 1. Jaká bude nová struktura jednotlivých referátů fungujících od začátku ledna 2012 v nových Úřadech práce? 2. Bude toto složení referátů zcela stejné

Více

Postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informace stanovený zák. č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informace stanovený zák. č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informace stanovený zák. č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Tento pokyn se vydává na základě 12 odst. 1 zákona č.564/1990 Sb., o státní správě

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Strana 1 (celkem 7) Východisko V návaznosti na vyhlášení

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová

Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Nová právní úprava dávek a průkazů pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Co nás

Více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více

MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy

Více

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Vznik občanského sdružení Občanské sdruţení NA KŘIŽOVATCE bylo registrováno na Ministerstvu vnitra ČR č.j.: VS/1-1/51156/02-R dne 11.9.2002

Více

V Praze dne 12. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011

V Praze dne 12. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011 Tisková informace Praha 10. ledna 2011 TZ MPSV: SOCIÁLNÍ REFORMA V ROCE 2011 V Praze dne 12. ledna 2011 Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo návrhy změn, které zahájí legislativní proces sociální

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INKANO PÍSEK o. s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INKANO PÍSEK o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 INKANO PÍSEK o. s. Úvodní slovo předsedkyně sdružení Váţení přátelé, do rukou se Vám dostává Výroční zpráva občanského sdruţení INKANO Písek za rok 2007. Je v ní shrnuta činnost ze

Více

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných Změna: 147/2011 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Částka: 20/2005 Sb. Datum účinnosti: 17. února 2005 Ve znění

Více

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Standard č. 9 Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Počet zaměstnanců, jejich vzdělání a dovednosti odpovídají potřebám uživatelů a plně umožňují naplňování standardů kvality námi

Více

POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: odborné sociální poradenství, identifikátor: 6895063

POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: odborné sociální poradenství, identifikátor: 6895063 POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: odborné sociální poradenství, identifikátor: 6895063 POSLÁNÍ SLUŽBY Posláním služby Odborného sociálního

Více

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance.

Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Spolupráce? Umění vzájemného porozumění, respektu a tolerance. Jitka Pešková (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích) Příspěvek pro seminář Spolupráce? Spolupráce!, 24. 3. 2014, Moravské zemské muzeum

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právnické osoby Definice právnické osoby PO je organizovaný útvar,

Více

Seminární práce. Vzdělávání pracovní síly

Seminární práce. Vzdělávání pracovní síly Seminární práce Vzdělávání pracovní síly OBSAH ÚVOD... 3 2. DEFINICE VZDĚLÁVÁNÍ... 3 3. SYSTEMATICKÝ PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ... 4 4. METODY VZDĚLÁVÁNÍ... 5 4.1. METODY POUŢÍVANÉ NA PRACOVIŠTI ( ON THE JOB

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE

KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE V dalším textu jsou pouţity následující termíny: - Termínem akreditační poţadavky

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1.

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1. Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských

Více

Normativní instrukce č. 11/2013

Normativní instrukce č. 11/2013 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Normativní instrukce č. 11/2013 Státní příspěvek na výkon pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Vnitřní řád školní družiny obecná ustanovení

Vnitřní řád školní družiny obecná ustanovení Vnitřní řád školní družiny obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, středním, vyšším odborném vzdělávání /školský zákon/ je vydán pro školní druţinu vnitřní řád. Je

Více

V ztah rodičů a školy

V ztah rodičů a školy V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

Strategie řízení lidských zdrojů

Strategie řízení lidských zdrojů Strategie řízení lidských zdrojů Aktivita číslo 1 Analýza stávajícího adaptačního procesu Aktivity v rámci projektu Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadu Plzeňského kraje Zpracoval Radmila Janoušková

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY I. CHARAKTERISTIKA 1. Název a místo poskytování sociálních služeb: Židovská obec Olomouc odborné sociální poradenství. 2. Sociální poradenství

Více

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům

ETICKÝ KODEX. I. Základní ustanovení. II. Etické zásady ve vztahu ke klientům ETICKÝ KODEX I. Základní ustanovení Účelem etického kodexu je stanovit základní pravidla chování organizace vůči klientům poskytované služby. Všichni zaměstnanci dbají na dodržování lidských práv a svobod

Více

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Prostějov 22.7.2010 ŠETŘENÍ V OBLASTI VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PRACOVNÍKŮ ČINNÝCH V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Občanské sdružení LIPKA 1.5.2010 zahájilo realizaci dvouletého projektu OP LZZ "Celoživotním vzděláváním

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura

Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura Základní instituce sociálního zabezpečení v ČR a jejich struktura MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČSSZ OSSZ ÚŘADY PRÁCE KRAJSKÉ ÚŘADY OBECNÍ (MĚSTSKÉ) ÚŘADY VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČR NESTÁTNÍ ORGANIZACE

Více

Zaměstnanci Městského úřadu Příbor

Zaměstnanci Městského úřadu Příbor MĚSTO PŘÍBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘÍBOR nám.s.freuda 19, 742 58 Příbor IČ: 00298328 Název vnitřního předpisu: Etický kodex zaměstnanců Městského úřadu Příbor Druh předpisu: VNITROORGANIZAČNÍ SMĚRNICE TAJEMNÍKA

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

O svobodném přístupu k informací dle zákona č.106/1999 Sb.

O svobodném přístupu k informací dle zákona č.106/1999 Sb. Poskytování informací v Dětském domově a Školní jídelně v Lipové u Šluknova podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v v platném znění SMĚRNICE č.j. 001/2009

Více

SOCIÁLNÍ OBLAST. O co můžete požádat: (aktualizace září 2013)

SOCIÁLNÍ OBLAST. O co můžete požádat: (aktualizace září 2013) SOCIÁLNÍ OBLAST (aktualizace září 2013) Vážení rodiče, předkládáme přehled dávek a výhod, který vám snad pomůže se lépe orientovat v sociální oblasti, kdy je možné z důvodu nepříznivého dlouhodobého zdravotního

Více

Změny v oblasti sociálních dávek v roce 2012

Změny v oblasti sociálních dávek v roce 2012 Změny v oblasti sociálních dávek v roce 2012 V roce 2012 dojde k několika poměrně zásadním změnám ve výplatě dávek pro osoby se zdravotním postižením. V souvislosti s chystanými změnami, Vám přinášíme

Více

Jméno funkce Datum Podpis

Jméno funkce Datum Podpis EURO CERT CZ a.s. ZKUŠEBNÍ ŘÁD Účinnost: 30.4.2010 Zkušební středisko Strana 1 (celkem 12) Obsah: 1. ÚČEL... 2 2. OBLAST PLATNOSTI... 2 3. DEFINICE A ZKRATKY... 2 3.1 DEFINICE... 2 3.2 POUŢITÉ ZKRATKY...

Více

Seminární práce. Marketingové a manažerské nástroje

Seminární práce. Marketingové a manažerské nástroje Seminární práce Marketingové a manažerské nástroje 1 OBSAH ÚVOD...3 MARKETINGOVÉ A MANAŢERSKÉ NÁSTROJE 1. Marketingové nástroje...4 1. 1. Marketingový mix 4P...4 1. 2. Portfolio analýza BCG (Boston Consulting

Více

NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY

NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PhDr. Petr Jedinák, Ph.D. katedra managementu a informatiky, Fakulta bezpečnostně právní,

Více

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Zadávací dokumentace pro projekt dodávky služeb hrazený z projektu na administraci nadregionálního grantového schématu Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí

Více

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Tabulkový procesor Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice Obsah - 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 3 2. PROFIL ABSOLVENTA... 4 VÝSLEDKY

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Organizace: Domov pro osoby se zdravotním postižením, Dukelská 28, 43186 Kovářská

Organizace: Domov pro osoby se zdravotním postižením, Dukelská 28, 43186 Kovářská Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Organizace: Domov pro osoby se zdravotním postižením, Dukelská 28, 43186 Kovářská Statutární zástupce: Eva Kormošová Poskytovaná služba: Domovy pro osoby se

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více