CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální pracovník jako zaměstnanec úřadu práce Markéta Cetlová Vedoucí práce: PhDr. Mirka Nečasová, Ph.D. Olomouc 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci, dne 30. dubna Markéta Cetlová

3 Poděkování: Děkuji vedoucí absolventské práce PhDr. Mirce Nečasové, Ph.D. za cenné odborné rady a účinnou metodickou pomoc při zpracování této absolventské práce. V Olomouci, dne 30. dubna Markéta Cetlová

4 Obsah Seznam zkratek... 7 Úvod Úřad práce Oddělení nepojistných sociálních dávek Příspěvek na péči Příspěvek na zvláštní pomůcku Průkaz osoby se zdravotním postiţením Příspěvek na mobilitu Organizace Sociální práce Definice sociální práce Sociální práce na úřadu práce Sociální šetření Sociální pracovník Role Motivace Hodnoty Etický kodex Obtíţné situace Dilemata sociálního pracovníka Metodologie výzkumu Kvalitativní výzkum Realizace výzkumu Technika sběru dat Výzkumné otázky Analýza výzkumu Jak pracovníci definují sociální práci Shrnutí Jak pracovníci definují svoji roli sociálního pracovníka Motivace pracovníků Kdo je sociální pracovník Náplň práce sociálního pracovníka Shrnutí Jak pracovníci vnímají výkon povolání sociálního pracovníka na úřadu práce Motivace k práci na Úřadu práce Pozice úředníka Sociální práce na úřadu práce Úřad práce jako zaměstnavatel Shrnutí Co jsou pro pracovníka obtíţné situace, do kterých se v zaměstnání dostává Naplnění z práce Obtíţné situace Shrnutí Návrhy pracovnic pro zlepšení situace

5 Závěr Bibliografický seznam Anotace Annotation Příloha - okruhy otázek k rozhovorům

6 Seznam zkratek SP sociální pracovník 7

7 Úvod Pro svoji absolventskou práci jsem si vybrala témata týkající se výkonu profese sociálního pracovníka na úřadu práce. Jelikoţ na úřadu práce pracuji momentálně na pozici referenta nepojistných sociálních dávek a doufám, ţe následně budu pokračovat na pozici sociálního pracovníka, zajímám se podrobně o to, co taková pozice obnáší. Zaměření na obtíţné situace spojené s výkonem profese sociálního pracovníka na úřadu práce souvisí se sílícím dojmem, který mám ze sociálních pracovnic, a to, ţe jsou nespokojené. Se sociálními pracovnicemi na mém pracovišti jsem v kaţdodenním kontaktu a mám tedy moţnost často naslouchat jejich stíţnostem, jak svoji práci nemohou vykonávat v takové míře, v jaké by si přály. Bylo by nasnadě zdůvodnit si pocity frustrace neustálými změnami, jak legislativními, tak technickými, které se týkají programů pro vyplácení sociálních dávek, ale kdyţ jsem se sociálními pracovnicemi průběţně debatovala na téma práce sociálního pracovníka, jejich názory byly různé. Jelikoţ jsem tyto stíţnosti slyšela čím dál častěji, zajímalo mne, v jakých konkrétních situacích je pro sociální pracovnice jejich povolání obtíţné. Cílem mé práce je tedy zodpovědět, jaké situace a proč připadají sociálnímu pracovníkovi obtíţné vzhledem k jeho plnění role sociálního pracovníka na úřadu práce. Metodou pro napsání práce je kvalitativní výzkum s vyuţitím polostrukturovaného rozhovoru. Kdyţ jsem o napsání práce začala přemýšlet, uvaţovala jsem výhradně o kvalitativním výzkumu. Mým záměrem bylo umoţnit sociálním pracovníkům podrobně vyjádřit své myšlenky, postoje a názory. Výzkum jsem chtěla provádět pouze na jednom pracovišti, protoţe kaţdé kontaktní místo úřadu práce je natolik specifické městem, ve kterém se nachází, ţe jsem chtěla udrţet strukturu práce tak, aby se pracovníci nacházeli ve stejných podmínkách. Myslím, ţe je následně moţné aplikovat některé výsledky výzkumu do řešení problémů pracoviště. Podkladem pro moji práci je mi odborná literatura z oblasti sociální práce a podrobněji z oblasti etiky sociální práce. Stěţejními autory jsou pro tuto práci O. Fischer, L. Musil a M. Nečasová. 8

8 Práce je rozčleněna do šesti kapitol. V první kapitole se věnuji úřadu práce, jeho struktuře, oddělení nepojistných sociálních dávek a v jedné z podkapitol také pojmu organizace. Ve druhé kapitole se snaţím o stručné vymezení toho, co je sociální práce, dále se pak zaměřuji na sociální práci na úřadu práce a na sociální šetření. Třetí kapitola se věnuje sociálnímu pracovníkovi. Čtvrtá kapitola pojednává o obtíţných situacích, hlavně z pohledu dilemat. Další dvě kapitoly se zabývají výzkumem. Nejprve popisuji vybranou metodologii a v následné kapitole analyzuji data získaná z rozhovorů s osmi sociálními pracovnicemi. Závěrem práce shrnuji problémy sociálních pracovníků a uvádím návrhy sociálních pracovnic, které by bylo moţno vyuţít pro dosaţení větší spokojenosti při práci. 9

9 1 Úřad práce Ve své práci vycházím z rozhovorů se sociálními pracovnicemi, které působí na referátu nepojistných sociálních dávek, na oddělení dávek osobám se zdravotním postiţením a příspěvku na péči. Na úřadě pracují na zmíněném oddělení referenti a sociální pracovnice. Úřad práce od ledna 2012 vykonává činnost, která příslušela územním samosprávním celkům v oblasti dávek osobám se zdravotním postiţením, příspěvku na péči a dávek hmotné nouze. Úřad práce je organizační sloţkou státu a správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce má jasně danou strukturu. Nejvyšším orgánem je generální ředitelství. Dále se úřad práce dělí na krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu. Krajské pobočky mají dále kontaktní pracoviště. Generální ředitelství kontroluje a zároveň řídí činnost krajských poboček. Kontaktní pracoviště na poli nepojistných sociálních dávek eviduje ţádosti o dávky, rozhoduje o dávkách, vyplácí je a spravuje agendu posuzování zdravotního stavu ţadatelů o dávky pro osoby se zdravotním postiţením a příspěvku na péči. Při řízeních dle správního řádu rozhoduje úřad práce pouze v prvním stupni řízení. O odvolání proti správnímu řízení prvního stupně rozhoduje ministerstvo práce a sociálních věcí. (O úřadu práce České republiky). 1.1 Oddělení nepojistných sociálních dávek Dávky jsou formou redistribuce prostředků těm, kteří jsou označeni jako potřební. Pro přiznání dávky musí ţadatel splnit věcné, systémové a formální podmínky. Věcná podmínka je vznik sociální události, pro kterou se dávka poskytuje. Za systémovou podmínku se povaţuje například občanství či jiné způsoby, kterými ţadatel přísluší k sociální soustavě. Formální podmínka je většinou podání ţádosti o dávku (Tomeš 2010: ). Dávky jsou důleţitým nástrojem sociální politiky v České republice (Krebs 2010: 67). Na oddělení nepojistných sociálních dávek, kde byl prováděn výzkum, jsou poskytovány dávky, jeţ níţe popisuji. Vidím jako důleţité stručně vystihnout, jakým způsobem jsou dávky přiznávány, jelikoţ to z části vykresluje činnost sociálních pracovníků. 10

10 1.1.1 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je dávka, jeţ se poskytuje osobám závislým na péči jiných fyzických osob. Příjemce příspěvku na péči si můţe z dávky hradit osobního asistenta, sociální sluţbu nebo si nechat péči poskytovat osobou blízkou. Nárok na příspěvek na péči má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebuje pomoc další fyzické osoby při zvládání základních ţivotních potřeb. Zákon uvádí deset základních ţivotních potřeb. Podle počtu nezvládaných ţivotních potřeb je příspěvek přiznáván ve čtyřech stupních závislosti. Řízení o příspěvku na péči je zahájeno na základě podané ţádosti. Poté musí být provedeno sociální šetření v přirozeném prostředí ţadatele. Záznam ze sociálního šetření postupuje úřad práce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která vyhotoví posudek o zdravotním stavu ţadatele, při kterém vychází z provedeného šetření a ze záznamů praktických a odborných lékařů ţadatele. Okresní správa sociálního zabezpečení můţe také v případě potřeby provést vlastní vyšetření (Zákon o sociálních službách) Příspěvek na zvláštní pomůcku Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, osobám s těžkým sluchovým postižením anebo těžkým zrakovým postižením.pokud je pomůckou motorové vozidlo, je zákonem stanoveno, ţe osobou mající nárok je ta, jeţ má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 9) Průkaz osoby se zdravotním postižením Nárok na průkaz osoby se zdravotním postiţením má ţadatel starší jednoho roku, který má tělesné, smyslové nebo duševní postiţení nebo poruchu autistického spektra dlouhodobého charakteru, a to zapříčiňuje omezení v pohyblivosti či orientaci. Dle závaţnosti postiţení jsou průkazy přiznávány s označením TP, ZTP, ZTP/P (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 34). 11

11 1.1.4 Příspěvek na mobilitu U příspěvku na mobilitu se od ledna roku 2014 změnily zákonné podmínky. Na příspěvek má nárok osoba starší jednoho roku, jíţ byl po přiznán průkaz ZTP nebo ZTP/P. Příspěvky, které byly ţadatelům přiznány podle předpisů platných do konce roku 2013, budou vypláceny nejdéle do Příspěvek na mobilitu je vyplácen v pevné částce a jediném stupni (Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 6). U průkazů osob se zdravotním postiţením a příspěvků na mobilitu nastala od další podstatná změna, a to, ţe odpadla povinnost provést v rámci správního řízení sociální šetření. Průkazy a příspěvky na mobilitu se tedy nyní přiznávají pouze na základě lékařských zpráv, ze kterých vychází posudkový lékař na okresní správě sociálního zabezpečení. 1.2 Organizace Úřad práce je orgánem státní správy. Správu vymezuje Tomeš jako činnost formálních organizací, které vykonávají svou činnost za určitým cílem a tato činnost je vykonávána soustavně a opakovaně. Správa se podle typu právního vztahu dá dělit na soukromou a veřejnou. Státní správa je tedy správa věcí veřejných. Tomeš uvádí pojem sociální správa, která je správou věcí týkajících se výkonu sociální politiky. (Tomeš 2009: 20-34) Pokud se o vedení sociálních věcí stará stát, označujeme to za řízení veřejnoprávní a pokud se ve věcech sociálních angaţují nestátní organizace, je to řízení soukromoprávní (Tomeš 2012: 177). Organizace je sociální skupinou, jeţ se snaţí dosáhnout společných cílů (Nakonečný 2005: 11) Úřad práce jako organizační sloţka státu je z pohledu sociologie formální organizací, jejímţ úkolem je dosáhnout společně nastaveného cíle v prostředí, které by mělo být stabilní i při výměně pracovníků (Keller 2010). Nakonečný uvádí, ţe podle Scheina mají formální organizace několik typických problémů, se kterými se musí vypořádat. Patří mezi ně rozdělení funkcí mezi jednotlivé pracovníky, koordinace pracovní činnosti všech zaměstnanců, hierarchie organizace a snaha o dosaţení společného cíle. Tyto problémy se různě propojují a při snaze problémy zvládat je vţdy nejdůleţitější, jak je zaměstnanec motivovaný k práci. (Nakonečný 2005: 13). 12

12 Podle Nakonečného je pro správné fungování organizace důleţité, aby byla mezi zaměstnanci stanovena hierarchie a vymezeny funkce, které kdo zastává. Pro dosahování vytyčených cílů musí být pracovní povinnosti správně rozděleny a organizovány. Pokud organizace není schopna naplňovat očekávání zaměstnance po smyslu práce, lze předpokládat, ţe zaměstnanec nebude mít k práci další motivaci. Ta je proto velice důleţitým prvkem pro dobré fungování organizace. Při velkém duševním vypětí zaměstnanců je nutné dbát na jejich psychické zdraví. Organizace je mimo jiné tvořena vztahy mezi personálem a společnými hodnotami. (Nakonečný 2005). V organizaci by se měl propojovat smysl její existence, například vyplácení dávek, a podmínky pro to, aby organizace mohla fungovat. Pro hladkou činnost organizace je nutné, aby měla zajištěné zdroje, pomocí kterých svou činnost můţe vykonávat, nástroje, jimiţ činnost vykonává, aby měla vhodnou klientelu, jimţ bude sluţbu poskytovat a také měla zajištěné podpůrné sluţby jako je účetnictví. Takové uskupení Musil označuje za pracovní komplex neboli tým. Organizace je také místem, kde se vytváří vztahy mezi zaměstnanci. Ty jsou pro funkčnost nezbytné, jelikoţ lidé, kteří jsou integrovaní do pracovní skupiny, mohou lépe sledovat společný cíl a snaţit se o jeho naplnění. Pro pracovníky organizace je důleţité mít stanovená pravidla, kterými se mají řídit. Tato pravidla je moţné rozdělit do šesti typů způsob rozhodování o cílech a úkolech, pracovní postupy, dělba úkolů, způsoby koordinace jejich plnění, povědomí o tom, jak pracuje či nepracuje dobrý pracovník a způsoby přidělování odměn a udělování trestů. Kdo určuje v organizaci pravidla, je dáno nastavením mocenských vztahů v organizaci. (Musil 2004: 22-34). 13

13 2 Sociální práce 2.1 Definice sociální práce Sociální práce je společenskovědní disciplínou a zároveň také praktickou činností, jeţ se dá zjednodušeně popsat jako proces nacházení a tlumení problémů člověka souvisejících s jeho vztahy, finanční situací nebo například zaměstnaností. V sociální práci se vyuţívá jak princip solidarity ve společnosti, tak snaha o vyuţití osobního potenciálu konkrétního klienta (Matoušek 2003: 213) Definovat sociální práci není jednoduché, jelikoţ pod tento pojem řadíme různorodá zaměstnání od oblastí sociálních sluţeb a úřadů práce po sociální práci vykonávanou ve zdravotnických zařízeních nebo třeba probaci a mediaci. Proto je nutné vnímat sociální pracovníky široce jako ty, kteří se snaţí o zlepšování ţivotní situace klienta a jeho začleňování a kteří bojují proti klientovu sociálnímu vyloučení (Tomeš 2013: 26-31). Musil vysvětluje obtíţnost definovatelnosti sociální práce tím, ţe rozsah činitelů, které ovlivňují ţivot klienta, je tak široký, ţe sociální pracovník musí často pouţívat vědomosti z různých oborů. Laické veřejnosti se můţe jevit jeho práce jako roztříštěná, nesoustředící se ţádným konkrétním směrem. Jelikoţ sociální pracovník sám není schopen pojmout vědomosti ze všech potřebných vědních oborů, je jeho obvyklou činností spolupráce s dalšími pracovníky pomáhajících profesí a zprostředkovávání všech dostupných sluţeb klientům (Musil 2013: ). Sociální práci lze dělit podle její úrovně na mikro, střední a makro úroveň. Mikroúroveň je případovou prací, střední úroveň pak prací s rodinami a menšími skupinami a pod pojmem makroúroveň se rozumí komunitní práce, práce s velkými skupinami a spolupráce s ostatními organizacemi (Matoušek 2008: 14). Další rozdělení popisuje Nečasové podle Morénové, a to na sociální práci krátkodobou a sociální práci dlouhodobou. Krátkodobá sociální práce je více formalizovaná, klient a sociální pracovník se drţí psaných pravidel. Dlouhodobá sociální práce vyţaduje vytvoření vztahu mezi klientem a pracovníkem, aby bylo moţné dosáhnout kýţené změny (Nečasová 2008: 35). 14

14 2.2 Sociální práce na úřadu práce Sociální práce na úřadech práce má několik pojetí. V uţším pojetí je sociální práce přímo plánovaný kontakt sociálního pracovníka a klienta za účelem posouzení sociálního stavu. V širším pojetí je sociální prací realizace výplaty dávek (Sociální pracovníci Úřadu práce ČR). Na sociální práci na úřadech práce je nazíráno spíše v uţším pojetí. Jako hlavní metoda sociální práce pro nepojistné sociální dávky je uváděno sociální šetření (Doporučený postup k realizaci činnosti sociální práce). V následující kapitole se podrobněji věnuji sociálnímu šetření. 2.3 Sociální šetření Jak jiţ bylo zmíněno u výčtu dávek, které se na zkoumaném oddělení vyřizují, provádí sociální pracovníci sociální šetření, která patří mezi jejich hlavní pracovní činnosti. Šetření slouţí jako jeden z podkladů k posouzení zdravotního stavu ţadatele. Sociální pracovník musí při sociálním šetření provést posouzení ţivotní situace ţadatele. Na jaké oblasti klientova ţivota se bude více zaměřovat, závisí na typu dávky, pro kterou šetření provádí. Lékař posudkové sluţby, který vyhotovuje posudek o zdravotním stavu klienta, vychází ze sociálního šetření a v takovém případě je tedy potřeba uvést dostatečné informace, podle kterých můţe lékař usoudit, zda šetření koreluje nebo nekoreluje se zdravotní dokumentací klienta. Lékař do značné míry vychází z hodnocení sociálního pracovníka (Wernerová 2007: 40-42). Pokud se v sociální práci hovoří o posouzení ţivotní situace klienta, je to vţdy z hlediska bio-psycho-sociálního a spirituálního, tyto stránky ţivota osobnosti tvoří dohromady její jednotu. Jankovský upozorňuje na to, ţe pokud se určitá část jednoty člověka opomíjí, dochází tím k redukcionismu, který můţe mít negativní dopad na klienta. Při posuzování ţivotní situace je nutné zohlednit i minulost člověka, jelikoţ nelze hodnotit jeho přítomnost bez nahlédnutí do toho, čím si prošel (Jankovský 2003: 5-17). Sociální šetření se provádí na základě podané ţádosti, na základě zahájení řízení z moci úřední, dále při doţádání sociálního šetření jiným úřadem, pokud by tento musel provádět sociální šetření mimo svoji krajskou působnost, a při provádění kontroly vyuţívání dávek. 15

15 Pro sociální pracovníky úřadu práce jsou normativní instrukcí stanoveny zásady, kterými se při sociálních šetřeních řídit. Normativní instrukce například upozorňuje pracovníky na moţnost defenzivního postoje klienta vůči sociálnímu pracovníkovi, který mu z důvodu sociálního šetření vstupuje do domácnosti. Uvádí také doporučenou délku sociálního šetření a to v rozmezí minut. Taková délka by měla zaručit vyhotovení dostatečně kvalitního záznamu ze šetření (Normativní instrukce). 16

16 3 Sociální pracovník Podle zákona o sociálních sluţbách musí člověk, jenţ vykonává práci sociálního pracovníka, splňovat určité předpoklady. Těmi jsou plná svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost. V zákoně je také uveden výčet pracovních činností, které vykonává sociální pracovník. Sociálního pracovníka na úřadu se týká provádění sociálního šetření, zabezpečení sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů a poskytování sociálně právního poradenství a základního poradenství (Zákon o sociálních službách 109 a 110). 3.1 Role Sociální pracovník pracuje s různými skupinami klientů. Můţe to být práce s jednotlivcem, dále i s jeho rodinou nebo je předmětem intervence kompletně celá rodina. Sociální pracovník pracuje s přirozeně i uměle uspořádanými skupinami osob. Umělými skupinami lidí mohou být například lidé ţijící v ústavech sociální péče. Přirozeně utvořenými skupinami jsou party přátel, lidé ţijící na sídlištích. Pracuje také s komunitami, tedy skupinami lidí soustředěných do jednoho místa. Sociální pracovník pracuje také s organizacemi, a to dvěma způsoby, buď je zaměstnancem dané organizace anebo do organizace vstupuje zvenčí, jako odborník kompetentní k řešení problému. Sociální pracovník se můţe podílet i na tvorbě zákonů a vyhlášek (Matoušek 2008: 13). Kopřiva hovoří o zvláštních nárocích pomáhajících povolání. Mimo odbornou způsobilost pro výkon profese, kterou zaštitují hlavně školy, je specifickým prvkem pomáhajících povolání lidský vztah. Jako doklad svého tvrzení uvádí výstupy z dotazníkového výzkumu, kdy za nejdůleţitější vlastnosti zdravotních sester a sociálních pracovníků jsou povaţovány náklonnost, trpělivost, vcítění a odbornost. Je tedy zřetelné, ţe vztah mezi pracovníkem a klientem je hodnocen jako vysoce podstatný (Kopřiva 2013: 14-15). Sociální pracovníci se svým přístupem k práci liší. To, jak na svoji profesi pohlíţejí a jak ji vykonávají, lze kategorizovat, tak jak to uvádí Banks, a to do čtyř typů přístupu k praxi. Dle tohoto rozdělení existují angaţovaní sociální pracovníci, radikální, profesionální a byrokratičtí. Angaţovaní sociální pracovníci si prostřednictvím svého povolání naplňují své morální hodnoty, klienty chápou jako partnery a navazují s nimi aţ osobní vztahy, coţ se můţe stát 17

17 problematickým a vést i k psychickému vyčerpání sociálních pracovníků a také k obavě o nestrannost sociálního pracovníka. Radikální sociální pracovníci si, tak jako angaţovaní pracovníci, promítají do povolání osobní hodnoty, ale vede je k tomu spíše touha po změně systému a zákonů. Profesionální sociální pracovníci jsou vzdělaní odborníci, kteří se řídí etickými zásadami sociální práce, budují úzkou spolupráci s klientem, kterého podporují v jeho autonomii tím, ţe se snaţí o jeho neustálé zplnomocňování. Byrokratičtí sociální pracovníci často musí operovat s mocí a bývají v roli kontrolora klienta. Byrokratičtí sociální pracovníci by měli umět rozlišovat osobní a profesní hodnoty a hodnoty zaměstnavatele. Sociální pracovník má také dvě moţnosti přístupu k praxi. Při defenzivním přístupu se pracovník striktně drţí předpisů a postupů, coţ je sice v některých případech omezující, ale také to z něj snímá část zodpovědnosti. Reflexivní praxe spočívá v tom, ţe sociální pracovník je schopen pracovat s etickými dilematy, zná svoje hodnoty, je schopen se poučit z praxe a promítnout do ní nově nabyté poznatky. Při reflexivní praxi si je sociální pracovník vědom moţného konfliktu mezi hodnotami svými a hodnotami zaměstnavatele (Nečasová 2001: 83-88). 3.2 Motivace Sociální práce je jednou z profesí, ve které nelze očekávat vysoké finanční výdělky ani uspokojující společenský statut. Je tedy otázkou, co je motivací sociálních pracovníků vykonávat toto povolání. Géringová popisuje pomáhání jako poměrně přirozenou aktivitu, jeţ je vlastní nejen člověku, ale také zvířatům. U lidí je vlastnost nesobeckého pomáhání nazývána altruismem. Pro příslušníky profese, které jako svůj hlavní nebo vedlejší předmět činnosti mají pomáhání, je důleţitá osobnost pomáhajícího. Tu definuje Géringová jako soustavu šesti vlastností ochotu, vlídnost, klid, vyrovnanost, empatii, nadšení pro věc a láska k profesi (Géringová 2011). 3.3 Hodnoty Zabývat se hodnotami v sociální práci je při snaze zjistit důvody obtíţnosti práce sociálních pracovníků nezbytné. Určují povahu sociální práce i povahu vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, kolegy i širší společností. (Nečasová 2008: 33). 18

18 Naplňováním hodnot nachází člověk smysl svého jednání. Hodnoty rozdělil Frankl na tvůrčí, záţitkové a postojové. Tvůrčí hodnoty lze uskutečnit prací, záţitkové jsou spojeny hlavně s proţitky z vnímání vnějšího světa, hodnoty postojové můţe člověk uskutečňovat kdykoliv, i kdyţ není moţné naplňovat hodnoty tvůrčí a záţitkové (Navrátil 2001: 76-77). Hodnoty lze dle Fischera vnímat jako pozitivní, neutrální a negativní. Je důleţité je vnímat z pohledu vztaţnosti a obecnosti, čili zda daná hodnota je uplatnitelná na konkrétního klienta a jak je hodnota důleţitá ve vztahu k jeho okolí. Hodnoty je nutné řadit podle jejich hierarchie, kdy například hodnota mravní vţdy vítězí nad hodnotou estetickou. Při práci by si sociální pracovník měl být vědom rozdílu hodnot jednání, jelikoţ to, co pracovník musí dělat, ještě neznamená, ţe tak činí na základě své nejvýše postavené hodnoty, protoţe to, co si na základě hodnoty myslí, ţe by měl dělat, nemusí znamenat, ţe tak i učiní. Důleţitý je také původ hodnoty, například ve vztahu ke stále se měnícím postojům společnosti. Hodnoty jsou řazeny do různých systémů, ve kterých je nutné se orientovat. Tyto systémy jsou souhrnem většího počtu hodnot (Fischer 2008: 58-64). Hodnoty v sociální práci je podle Fischera moţné řadit do systémů, avšak je nutné nezapomínat na to, ţe při skutečné práci nic není tak jasně vymezeno. Sociální pracovník jako první pohled na řešení problémů v praxi pouţívá osobní hodnoty, kdy si v pozici klienta představí sám sebe a do značné míry se rozhoduje na základě intuice. Osobní hodnoty mohou sociálnímu pracovníkovi definovat smysl jeho povolání. Dalším systémem hodnot jsou hodnoty společenské. Ty se projevují v názorech dané společnosti, v její legislativě a způsobech práce s klienty. Společenské hodnoty jsou proměnné. Souvisí s nimi i systém hodnot legislativních. Legislativní hodnoty, tedy zákony, není moţné obcházet, a proto by se mohlo zdát, ţe nejsou toliko otázkou hodnot jako spíše nutnou povinností, kterou je potřeba dodrţovat. Záleţí ale vţdy na interpretaci zákona konkrétním sociálním pracovníkem. Do systému hodnot významných pro sociální práci Fischer řadí také profesní hodnoty. Ty bývají vyjádřené například v etických kodexech. Profesní hodnoty jsou sice nepsanými pravidly, ale jejich přijetí či nepřijetí by mělo sociálnímu pracovníkovi napovědět, zda vhodně volí obor svého zaměstnání. Sociální pracovník přichází do styku i s hodnotami organizace, kterým by měl důsledně rozumět, jelikoţ je ve vztahu k organizaci reprezentuje (Fischer 2008: 65-69). Clark definoval pravidla pro dobrou praxi, mezi která patří úcta ke klientovi, otevřenost, odbornost pracovníka, 19

19 horlivost, efektivní vyuţívání nových přístupů a metod, legitimita intervence, spolupráce mezi sociálními pracovníky a dobré jméno sociálního pracovníka. Hodnoty, které Clark popsal, se těsně shodují s hodnotami vyjádřenými v etickém kodexu sociálních pracovníků (Nečasová 2008: 39) 3.4 Etický kodex Nečasová popisuje, ţe profesionální sociální práce se skládá z profesní praxe, která popisuje, co má pracovník dělat ve smyslu konkrétních úkonů v konkrétních situacích, a z profesní etiky, která v ideálním případě spojuje neformální porozumění s formálním, které je vyjádřeno pomocí profesních kodexů (Nečasová 2001: 71). Banks hovořila o kritice etických kodexů, která je zaloţena na několika bodech kodexy pojednávají o etice jako o hodnotě dané pracovníkovi zvenčí, avšak sociální pracovníci si do praxe většinou přináší své osobní hodnoty, sociální práci nelze jednoduše vyjádřit soustavou pravidel, kodexy pojednávají o etice pro sociální pracovníky, přitom reálně sociální práci provádí skupina pracovníků, z nichţ ne všichni jsou zařaditelní přímo k této profesi, kodexy vyzdvihují důleţitost vztahu sociálního pracovníka a klienta a opomíjejí ekonomické problémy, kterými se sociální pracovník musí zabývat, kodexy předpokládají, ţe klienti a sociální pracovníci mají shodné hodnoty, to však není příliš reálné (Nečasová 2001: 71). Sociální pracovník se při výkonu své profese musí řídit etickými zásadami, které shrnuje etický kodex sociálních pracovníků. Etický kodex sociálních pracovníků v České republice vyjadřuje etické zásady, pravidla etického chování sociálního pracovníka a definuje problémové okruhy a postupy pro jejich řešení. Mezi etické zásady patří dodrţování lidských práv deklarovaných například v Chartě lidských práv, dále respekt ke kaţdému klientovi bez ohledu na jeho rasu či původ, respekt ke klientovu právu na seberealizaci, pomoc klientům při řešení konfliktů a dále odbornost sociálního pracovníka. Ve vztahu ke klientovi musí sociální pracovník dodrţovat určitá pravidla podporovat jeho odpovědnost, chránit jeho důstojnost a práva, vyvarovat se jakékoliv diskriminace a snaţit se přistupovat ke klientovi z hlediska celé jeho ţivotní situace, opatrovat osobní informace o klientovi, zprostředkovávat přístup ke všem dostupným sluţbám a dávkám sociálního zabezpečení, uvědomovat si vlastní hranice a v případě, ţe sociální pracovník není schopen klientovi adekvátně pomoci, odkázat 20

20 jej na vhodnější sluţbu. Dále je nutné, aby sociální pracovník zachovával pravidla závazná ke svému zaměstnavateli i kolegům jako je plnění povinností a vyvíjení prostředí, ve kterém je moţné dodrţovat závazky vyplívající z etického kodexu sociálních pracovníků. Sociální pracovník by měl také ve vztahu ke své vlastní profesi dbát na její prestiţ, snaţit se stále o zvyšování úrovně sociální práce svým neustálým vzděláváním se. Ve vztahu ke společnosti upozorňuje na porušování zákonů a práv občanů, snaţí se o změnu v sociálním systémů, snaţí se o zlepšování kvality ţivota osob a zvláště těch, které jsou znevýhodněné. V etickém kodexu jsou uvedeny problémové etické okruhy. Základními problémy jsou rozhodnutí, kdy zahájit intervenci, na které případy se zaměřit, kolik pomoci poskytnout a kdy ukončit poskytování pomoci. Dalšími problémovými okruhy jsou střety zájmů, a to mezi sociálním pracovníkem a klientem, mezi klientem a dalším osobou, mezi klienty a organizací, mezi klientem a společností, mezi zaměstnavatelem a sociálními pracovníky. Pro sociálního pracovníka je mimo základní a další problémové okruhy důleţité uvědomění si vlastního postavení, kdy musí klientům nabízet pomoc a zároveň je kontrolovat (Etický kodex sociálních pracovníků). Rozlišovat oba způsoby spolupráce je pro pracovníka klíčové. Vyvaruje se tak situací, kdy si myslí, ţe nabízí pomoc, ale ve skutečnosti kontroluje. Pracovník vţdy buď pomáhá nebo kontroluje. Můţe samozřejmě nad jedním klientem vykonávat kontrolu a zároveň mu nabízet pomoc, ale v konkrétních situacích musí vědět, co právě dělá. V konečném rozhodnutí je to vţdy sociální pracovník, který musí odhadnout, zda pomoci nebo kontrolovat (Úlehla 1999: 20-23). 21

21 4 Obtížné situace Podle Janebové a Musila existuje několik mýtů o sociálních pracovnících, jsou jimi: sociální práce je případová práce, sociální pracovníky můţeme rozdělit na dva typy, dohlíţející a pomáhající, sociální práce je zaloţena na intuici, sociální pracovník je vţdy zodpovědný za situaci, pokud se sociální pracovník striktně drţí metodiky, udělá vţdy nejlíp, sociální pracovník si při rozhodování musí být vţdy jist (Janebová, Musil 2007: 50-61). Sociální pracovníci v roli úředníka jsou vnímáni často jako ti, kteří kontrolují. Sociální šetření můţe být ze strany klientů vnímáno jako vstup do jejich soukromí, jako dohled. Sociální pracovník stojí poté v nelehké situaci, kdy by měl současně nabízet pomoc, ale je vnímán jako kontrolor. Musil hovoří o jednom z problémů, se kterým se potýkají sociální pracovníci na úřadu práce. Jednou z povinností sociálního pracovníka je poskytovat základní poradenství. Poradenství ovšem není jednoduchý proces. Pro poskytnutí adekvátních rad a odkázání na potřebné sluţby je potřeba znát klientovu kompletní ţivotní situaci. Při sociálních šetřeních sice k tomuto posouzení dochází, avšak je otázkou, do jaké míry sociální pracovníci poradenství poskytují a zda jsou k tomu vedeni svými zaměstnavateli. Musil poukazuje na to, ţe provedení sociálního šetření by nemělo být vnímáno pouze jako nástroj k posouzení nároku na dávku, ale také jako cesta ke zkvalitnění klientova ţivota - například nabídnutím sluţeb. (Musil 2007: 45). Macková píše, ţe sociální pracovník se při své práci můţe často cítit rozpolceně mezi tím, co si přeje klient a tím, co vyţaduje společnost. Problémy vycházející z tohoto rozporu rozděluje na profesní a osobností. Profesní problémy souvisejí hlavně s tím, jak je sociální pracovník schopen reagovat na stále se měnící realitu, doplňovat své vzdělání a vyuţívat v praxi své zkušenosti. Osobností problémy souvisejí s etickými otázkami sociální práce (Macková 2010: ). V pomáhajících profesích je častým jevem syndrom vyhoření. Ten můţe být jedním z důsledků dlouhodobé pracovní nespokojenosti. Syndrom vyhoření lze vnímat jako absenci smyslu vlastní práce. Pracovník postiţený syndromem vyhoření se ubírá k rutinní práci, která 22

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

Definice rolí sociálních pracovníků. Příklady dobré praxe sociální práce v oblasti péče

Definice rolí sociálních pracovníků. Příklady dobré praxe sociální práce v oblasti péče Definice rolí sociálních pracovníků Příklady dobré praxe sociální práce v oblasti péče Jak dlouho žiji, to nezávisí na mně. Ale jestli skutečně žiji, to na mně závisí. Seneca Dobrá praxe Existence technik,

Více

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1.

Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. Sociální reforma Zákon č. 329/ 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Publikováno ve sbírce zákonů dne: 13. října 2011 Účinnost od 1. 1. 2012 Změny dalších zákonů s tím související Martina

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou Etický kodex z a m ě s t n a n c e Aktualizováno k 1. 7. 2011 organizace zřizovaná Jihočeským krajem Etický kodex zaměstnance

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Sociální reformy KARTA SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ Sociální reformy VÝPLATA DÁVEK Od 1. ledna 2012 dojde v rámci celkové sociální reformy k podstatným změnám v oblasti dávek: - pro osoby zdravotně postižené, - pro osoby, které jsou příjemci příspěvku na

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA

KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA KDY A JAK ŽÁDAT O INVALIDNÍ DŮCHOD PRÁVA A POVINNOSTI OBČANA 1. Co je invalidní důchod, kdo, kdy a kde o něj může žádat Invalidní důchod (ID) je jedním z důchodů poskytovaných státem z důchodového pojištění

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence

Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:

Více

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda

PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Klubu Nezbeda PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Klubu Nezbeda Vytvořily: Mgr. Alena Kopidolová vedoucí Klubu Nezbeda sociální pracovnice Jana Boščíková pracovnice v sociálních službách kontaktní osoba pro dobrovolníky Mgr.

Více

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením

Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Změny v úpravě dávek pro osoby se zdravotním postižením Mgr. Tereza Stoupová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv Copyright Veřejný ochránce práv, 2013 Jak šel čas s průkazy

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

výstupy pracovních skupin role sociálního pracovníka den 1

výstupy pracovních skupin role sociálního pracovníka den 1 výstupy pracovních skupin role sociálního pracovníka den 1 Role SPk v multidisciplinárním týmu shoda napříč oblastmi Koordinátor Případový manager Mediátor Facilitátor Kontrolor a hodnotitel naplnění výstupů

Více

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence

Standard č. 9. Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Standard č. 9 Personální a organizační zajištění Terénní osobní asistence Počet zaměstnanců, jejich vzdělání a dovednosti odpovídají potřebám uživatelů a plně umožňují naplňování standardů kvality námi

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s.

Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Pečovatelská služba CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY SPOLEČNĚ PROTI ČASU o.p.s. Obsah směrnice: I. Smysl směrnice II. Veřejný závazek III. Ochrana osob před předsudky a negativním hodnocením

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Vývoj sociální práce v ČR

Vývoj sociální práce v ČR Vývoj sociální práce v ČR Jako profesionální aktivita se formuje za první republiky, útlum po roce 1948 Nové sociální problémy po roce 1989 prostituce, bezdomovectví, uprchlíci, vězni po amnestii atd.

Více

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání I. Cíle výzkumu V rámci výzvy Pregraduální vzdělávání budou organizována

Více

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb

Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji. Zlín, 14. 5. 2009. Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Výstupy a poznatky z provedených inspekcí ve Zlínském kraji Zlín, 14. 5. 2009 Bc. Šárka Vrbková Inspektor kvality sociálních služeb Osnova: 1. Právní zakotvení inspekcí 2. Provedené inspekce v ZK v roce

Více

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ

HODNOTÍCÍ STANDARD. Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ HODNOTÍCÍ STANDARD Profesní kvalifikace PK 1 KARIÉROVÝ PORADCE kvalifikační úroveň 6 A. KRITÉRIA A ZPŮSOBY HODNOCENÍ 1. VEDENÍ INDIVIDUÁLNÍHO KARIÉROVÉHO PORADENSKÉHO ROZHOVORU a) Popsat cíle a strukturu

Více

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami březen 2012 I. Základní

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX závazné pro každého zaměstnance bez rozdílu postavení v hierarchii společnosti Optik House, s. r. o., se sídlem Nádražní 129, Mnichovice (dále též společnost ) (dále

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Charakteristika lidské práce. Pracoviště Pracovní prostředí Pracovní prostředky Objekty a produkty práce. Charakter pracovní činnosti

Charakteristika lidské práce. Pracoviště Pracovní prostředí Pracovní prostředky Objekty a produkty práce. Charakter pracovní činnosti A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 k učení 6 vyhledává a třídí informace efektně je využívá v procesu

Více

Nepříznivé sociální situace. Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický

Nepříznivé sociální situace. Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický Nepříznivé sociální situace Mgr. David Pospíšil Mgr. Jan Vrbický Následující prezentace shrnuje výstupy projektu Podpora procesů v sociálních službách v oblasti nepříznivé sociální situace Pojem nepříznivá

Více

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky

Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky odbor veřejné správy, dozoru a kontroly oddělení dozoru Právní rozbor návrhu obecně závazné vyhlášky Statutární město: Opava (dále jen město ) STATUT STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVA (dále jen návrh OZV ). Na

Více

Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha

Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha Komunitní sociální práce z hlediska MPSV 24. února 2016, Praha PhDr. Melanie Zajacová Oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Ministerstvo

Více

STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY

STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ

Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ TISKOVÁ ZPRÁVA 1. února 2012 Liberecký kraj zveřejňuje výsledky projektu KVALITA OČIMA PACIENTŮ Liberecký kraj se dlouhodobě věnuje projektům KVALITA OČIMA PACIENTŮ a KVALITA PRACOVNÍHO ŽIVOTA zaměřeným

Více

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ

Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské posudkové služby Konference k RS v PSP 12. 11. 2014 1 Struktura práce LPS Posudky pro

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář)

Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Organizační chování Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

LPS úřadů práce. MUDr. J. Wernerová MPSV 21. a

LPS úřadů práce. MUDr. J. Wernerová MPSV 21. a LPS úřadů práce MUDr. J. Wernerová MPSV 21. a 23. 10. 2008 Statistika LPS Ú 2008 - všechny agendy ( údaje k 20.10. 2008- mění se v závislosti na zadáváni do programu) Nevyřízeno z roku 2007 Nové žádosti

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

Jakým tématům se budeme věnovat? Příspěvek na péči (PnP) Průkaz OZP (= průkazy TP, ZTP, ZTP/P) Příspěvek na mobilitu (PnM) Příspěvky na zvláštní pomůc

Jakým tématům se budeme věnovat? Příspěvek na péči (PnP) Průkaz OZP (= průkazy TP, ZTP, ZTP/P) Příspěvek na mobilitu (PnM) Příspěvky na zvláštní pomůc Webinář o dávkách pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením Aktuální k 10/2014 Mgr. Jitka Vrchotová, DiS. Jakým tématům se budeme věnovat? Příspěvek na péči (PnP) Průkaz OZP (= průkazy TP, ZTP, ZTP/P)

Více

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004

435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti Změna: 202/2005 Sb. Změna: 168/2005 Sb. Změna: 253/2005 Sb. Změna: 428/2005 Sb. Změna: 350/2005 Sb. Změna: 495/2005 Sb. Změna: 382/2005 Sb., 413/2005

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017

Vnitřní předpis ITY z.s. č. 1/2017 Vnitřní předpis č. 1/2017 1. Cíle a předmět činnosti spolku 2. Organizační řád 3. Kompetence pracovníků v sociální službě 4. Práva a povinnosti zaměstnanců 5. Nouzové a havarijních situace 6. Závěrečné

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína

KAMARÁDI V OLOMOUCI. Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína KAMARÁDI V OLOMOUCI MPV4 Olomouc, 29.11.2012 Beneš Petr Kotasová Hana Kubičný Lukáš Man Lukáš Petrůjová Tereza Vacková Kristýna Varga Jan Wzatková Kateřina Zedníková Karolína 1 A takto náš výzkum začal

Více

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA

KOMPETENČNÍ MODEL NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ PRO KLIENTA Kontaktní osoba: Ing. Petr Sára, Ph.D. Mobil: +420 605 941 994 E-mail: sara@mc-triton.cz NÁZEV PROJEKTU: ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB MĚSTEM KRÁLÍKY A ŘÍZENÍ MĚÚ V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na péči, výše příspěvku a způsoby úhrady pobytu v zařízeních sociální péče.

Podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na péči, výše příspěvku a způsoby úhrady pobytu v zařízeních sociální péče. Otázka: Příspěvek na péči Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Dorilas Podmínky pro přiznání nároku na příspěvek na péči, výše příspěvku a způsoby úhrady pobytu v zařízeních sociální péče. Příspěvek

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

standard číslo 4 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: Schvalovatel: Mgr Monika Legnerová vedoucí odboru sociálních věcí

standard číslo 4 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: Schvalovatel: Mgr Monika Legnerová vedoucí odboru sociálních věcí standard číslo 4 PŘÍLOHA Č. 1 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: 1.1.2015 1.1.2015 0 Zpracovatel: Tomáš Lukačina, DiS koordinátor zavádění standardů Garant: Mgr. Jana Maťková vedoucí oddělení sociálně-právní

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí Květen 2010

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF 30. březen 2012 Ján Palguta, M.A. 1 Základní cíle průzkumu Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Pilotní výuka studijního předmětu ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Výuka

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více