INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9. Jaselská 7/9, Brno. Identifikátor školy:

Transkript

1 eská školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9 Jaselská 7/9, Brno Identifikátor školy: Termín konání inspekce: 29. listopad 3. prosinec j.: l2-1421/ Signatura: ol2fy501

2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9 je píspvkovou organizací zízenou Jihomoravským krajem se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno. V souasné dob organizace nemá krom stední zdravotnické školy žádnou jinou souást. Cílová kapacita stanovená v Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy (dále jen MŠMT) o zaazení školy do sít škol, pedškolních zaízení a školských zaízení je 870 žák a nebyla v tomto školním roce pekroena. V dob inspekce se ve 28 tídách (z toho 4 tídy veerního studia) vzdlávalo celkem 800 žák, z nich bylo 111 žák veerního studia. Naplnnost tíd denního studia se pohybuje mezi 24 až 30 žáky. V tomto školním roce ve škole nejsou integrováni zdravotn postižení žáci. Ke dni 30. záí 2004 škola vykázala 690 žák denního studia a 111 žák veerního studia. Škola poskytuje úplné stední odborné vzdlání ukonené maturitou ve dvou studijních oborech M/001 Všeobecná sestra a M/007 Zdravotnický asistent. PEDMT INSPEKCE Personální podmínky vzdlávání vzhledem k níže jmenovaným pedmtm a schváleným uebním dokumentm studijního oboru M/001 Všeobecná sestra (dále jen všeobecná sestra) a M/007 Zdravotnický asistent (dále jen zdravotnický asistent) ve školním roce 2004/2005. Materiáln-technické podmínky vzdlávání vzhledem ke schváleným uebním dokumentm studijního oboru všeobecná sestra a zdravotnický asistent a k níže uvedeným vyuovacím pedmtm ve školním roce 2004/2005. Prbh a výsledky vzdlávání vzhledem ke schváleným uebním dokumentm pedmtu nmecký jazyk, chemie, psychologie a pedagogika, ošetovatelství a somatologie studijních obor všeobecná sestra a zdravotnický asistent a v pedmtu ošetování nemocných studijního oboru všeobecná sestra ve školním roce 2004/2005. PERSONÁLNÍ PODMÍNKY VZDLÁVÁNÍ Odborná a pedagogická zpsobilost byla zjišována a hodnocena u šesti vyuujících nmeckého jazyka, dvou vyuujících chemie a patnácti uitelek pedmtu psychologie a pedagogika. Požadovanou pedagogickou zpsobilost nemá jedna uitelka nmeckého jazyka a jedna uitelka psychologie a pedagogiky. Výuka odborné ásti vzdlávacího programu je zajištna skupinou uitel, kteí jsou pijímáni vtšinou jako odborníci z praxe s podmínkou zahájení vysokoškolského studia do dvou let. V letošním školním roce z potu tyiceti ti uitel má dvacet sedm z nich plnou kvalifikaci pro výuku profilových pedmt ve zdravotnických školách. Ze šestnácti uitel, kteí v souasné dob nesplují nkterou z podmínek odborné a pedagogické zpsobilosti (tyi odbornou, tyi pedagogickou a osm ob podmínky), si již pt uitel kvalifikaci dopluje vysokoškolským studiem. Interními zamstnanci jsou i tyi lékai vyuující klinické pedmty, což umožuje snížení potu extern vyuujících pouze na patnáct odborník z praxe. Výchovné poradkyn nesplují kvalifikaní pedpoklady, dosud neabsolvovaly ani nezahájily kvalifikaní studium. Úvazky uitel jsou ve škole pidleny promyšlen, s pihlédnutím ke vzdlání a pedagogickým zkušenostem. Pi rozdlování úvazk se klade draz na pokrytí odborné výuky vyuujícími s požadovanou kvalifikací. Vzhledem k potebnému propojení teorie 2

3 s praxí je teoretická výuka odborných pedmt pidlována uitelkám vyuujícím, které ve stejné tíd souasn vedou hodiny cviení a praktické vyuování. Pravidla innosti celé školy jsou píkladn zpracována souborn v dokumentu, který obsahuje organizaní ád a k tomu dopracované vnitní smrnice a pedpisy. Jasná a logicky uspoádaná organizaní struktura umožuje efektivní ízení školy. editelka delegovala dílí ídící pravomoci na leny vedení školy, kam patí dva zástupci odpovídající za výuku všeobecn vzdlávacích a za výuku odborných pedmt, vedoucí hospodáského úseku, pedsedové pedmtových komisí a výchovní poradci. lenem pedagogického managementu je uitelka ídící praktické vyuování, která zodpovídá za organizaci praktické pípravy žák a vedení uitel odborných pedmt. Kompetence ídících a všech ostatních pracovník, vetn jejich povinností, editelka jasn stanovila v pracovních náplních. Organizování zamstnanc prostednictvím porad vedení, operativních porad pracovník, provozních porad a pedagogických rad je úinné. Pedagogická rada se pravideln zabývala pedevším výsledky výchovy a vzdlávání. Provozní porady a další porady plní svj úel. Zavedený informaní systém vzhledem k zamstnancm školy, realizovaný z velké ásti prostednictvím písemných informací ve sborovn školy a také vnitní poítaové sít, je funkní a úinný. editelka zídila nkolik poradních orgán a stanovila jejich psobnost. Krom pedagogické rady a pedmtových komisí jsou to také poradní pedagogický sbor, výchovní poradci a školní metodik prevence i rada student a sdružení rodi a pátel školy. Pedagogické rady pomáhají v rozhodování uitelm pi ešení prospchu a hodnocení chování žák. Pedmtové komise pomáhají úzké skupin pedagogických pracovník spolen ešit problematiku plánování, organizace a metodiky vzdlávání podle pedmt. Uitelé v rámci pedmtových komisí také vzájemné hospitují a poizují se videozáznamy vybraných vyuovacích hodin s následným rozborem efektivity. Škola poádá pro výmnu zkušeností metodicko-didaktické dny, které se staly pravidelnou souástí práce a motivují uitele k využívání moderních vyuovacích metod. Školní pedmtové komise, zejména odborných pedmt plní metodickou funkci velmi dobe. Výjimkou byla pedmtová komise nmeckého jazyka, která neplní svou roli v pedávání a rozvíjení zkušeností pi výuce nminy dostaten dsledn. Výchovní poradci vetn školního metodika prevence eší spolen s vedením školy závažné problémy žák ve vzdlávání a zejména jejich výchovné a osobní problémy. editelka asto pihlíží k názorm žák zapojených do rady student a k názorm rodi. Nkteré významné problémy eší svoláním žák a pedagog do dvorany. innost poradních a metodických orgán významn napomáhá efektivnímu ízení školy. editelka postupn zdokonaluje systém vedení zamstnanc prostednictvím pidlených kompetencí poveným pracovníkm, pitom pedagogickým pracovníkm nechává prostor pro jejich vlastní iniciativu. Zaínající uitelé vetn nekvalifikovaných uvádí do praxe zkušení pedagogové v rámci pedmtové komise pomocí vlastního, dlouhodob osvdeného systému uvádní. Systém je efektivní, výsledky se na konci školního roku analyzují a hodnotící zpráva je projednána ve vedení školy. Kontrolní a hospitaní innost všech ídících pracovník vetn pedsed pedmtových komisí je peliv plánována, pi tvorb plán se vychází ze zjištní v minulém období. Cíle hospitaní innosti zahrnují didaktiku vyuování, využívání názorných pomcek a sleduje se také úrove vdomostí a dovedností žák. etné zápisy z hospitací obsahují krom popisu prbhu i zjištné klady a nedostatky výuky a hodnocení pracovníka. Krom bžných hospitací škola po dohod s uiteli využívá k posuzování efektivity vyuovacích metod otevených hodin a videonahrávek výuky. Závry z kontrolní a hospitaní innosti jsou s jednotlivými pracovníky projednávány, analýzy a zprávy o výsledcích projednávají kompetentní pracovníci s vedením školy. 3

4 Realizované zmny v personální oblasti odpovídají zamení a transformaci školy smrem k novým studijním oborm školy. Snahou editelky je vytvoit stabilizovaný pedagogický sbor s vysokým procentem odborn a pedagogicky zpsobilých vyuujících. V souladu s potebami a cíli studijních obor i se zájmy vyuujících editelka podporuje a vyžaduje prbžné vzdlávání pedagogických pracovník. K prioritám patí doplování pedagogické zpsobilosti absolvent s odborným vzdláním a doplování vzdlání u osvdených pracovník z praxe. V rámci dalšího vzdlávání pedagogických pracovník, které pesahuje rámec školy, vykonávají uitelé a vedení školy zcela mimoádnou a píkladnou innost. Nkteí uitelé se aktivn podílejí na školou poádaných celostátních metodicko-didaktických dnech, kde realizují ukázkové hodiny a prbžn umožují vzájemné hospitace. Informace ze vzdlávacích akcí si vyuující pedávají pi jednáních pedmtových komisí a prakticky je uplatují ve výuce. Vzdlávání uitel pispívá k zkvalitování prbhu vzdlávání. V dsledku pipravovaných i realizovaných zmn v rámci studijních obor a na základ analýz a závr z hospitaní innosti zpracovali uitelé své plány osobního rozvoje, které psobí motivan na profesionální rst. Kritéria stanovená pro pidlování osobních píplatk a odmn v rámci vnitního platového pedpisu jsou dosud zpracována velmi obecn. Nenárokové složky platu jsou pracovníkm rozdlovány diferencovan. Podkladem pro hodnocení zamstnanc jsou pedevším výsledky kontrolní a hospitaní innosti a také výsledky školních i mimoškolních aktivit. Hodnocení je nástrojem ke zlepšování výchovn-vzdlávací práce školy a usmruje profesní aktivity pracovník. Personální podmínky vzdlávání byly velmi dobré. MATERIÁLN-TECHNICKÉ PODMÍNKY VZDLÁVÁNÍ Škola sídlí v centru Brna v objektu, který vznikl spojením dvou historických budov. Na novorenesanní stavbu ženského vzdlávacího spolku Vesna navazuje druhá budova, ob s výraznými architektonickými a výtvarnými prvky exteriéru i vnitní výzdoby. Típatrový objekt zahrnuje dvacet ti ueben, z toho devt odborných - pro výuku ošetovatelství, somatologie, psychologie, fyziky, chemie, výpoetní techniky a cizích jazyk. V suterénu je malá tlocvina s náa ovnou a sociálním zázemím, bufet, jazyková uebna, malá sborovna, kabinety, manipulaní prostory, sklady a dílny údržby. V pízemí jsou umístny kanceláe vedení školy, druhá sborovna, školní knihovna, kabinety, uebna psychologie, uebna výpoetní techniky a jedna kmenová uebna, místnost pro správce a další technické prostory. Další uebny a kabinety jsou umístny v prvním a ve druhém poschodí. Zcela výjimená a nadstandardní je historicky cenná dvorana školy, která je vybavena podiem s kídlem, novými stoly a židlemi a vyzdobena nástnnými malbami Jožky Úprky. Využívá se pro spoleenské, reprezentaní i osvtové úely a žáci zde prezentují svoje dramatická vystoupení a další akce. Ve tetím pate, které je pouze nad ástí objektu, jsou ostatní kabinety a uebny, oddlené devnými, zvukov propustnými píkami. Všechny prostory propojují široké chodby a schodišt s pvodní historickou architekturou, vyzdobené množstvím aktuálních informaních a propaganích materiál, vitrín s odbornou tématikou a reprezentaním a fotografickým materiálem. Prostor za obma budovami vypluje malé sportovní hišt a park pro relaxaci žák. V dob inspekce byla dokonována nová atletická dráha. Vtšina ueben je vybavena starším, ásten renovovaným nábytkem, zptnými projektory a zabudovanými televizory a audiovizuální pehrávací technikou. Ve škole je celkem ticet devt poíta, z nichž dvacet pt je propojeno v síti s pístupem na Internet. ást z nich je umístna ve správních prostorách, knihovn a kabinetech a šestnáct je instalováno 4

5 v uebn výpoetní techniky. Skladba a poet odborných ueben odpovídá požadavkm odborné složky vzdlávání a potu žák. Ve všech je instalována základní didaktická technika umožující flexibilní využívání zptné projekce a bohaté zásoby videofilm a jsou vzhledem k vyuovaným pedmtm podntn vyzdobeny. K dispozici jsou ti tém identicky zaízené odborné uebny ošetovatelství simulující nemocniní prostedí, jejichž uspoádání a odborné vybavení odpovídá poteb frontálního nácviku profesionálních dovedností a umožuje samostatnou pípravu žák. Dv uebny somatologie splují technické nároky pedmtu a umožují soustední všech anatomických tabelárních pomcek a výukových model. Odborná uebna psychologie je zaízená krom bezprašné tabule také videopehrávaem s televizorem, magnetofonem, kobercem, umyvadlem, podložkami na ležení a samostatnými židlemi s oporami pro psaní, které lze podle poteby variabiln rozmístit v prostoru uebny. Odborné uebny fyziky a chemie mají stupovité uspoádání, stabiln instalované žákovské lavice a demonstraní stoly a v chemii také dva velké oboustranné laboratorní stoly s potebnou instalací vody a plynu. V prosklených vitrínách jsou fyzikální a chemické demonstraní pomcky, laboratorní váhy, modely, laboratorní sklo a chemikálie v pehledném uložení. ást pomcek je umístna také v obou pilehlých kabinetech, v nichž se tísní ješt další vyuující. Jazyková uebna je vybavena televizorem s videem, starými, opotebovanými a pro komunikaci žák nevhodn rozmístnými lavicemi se zabudovanou nefunkní audioinstalací. Uitelé mají pidleny kazetové pehrávae. Žáci jsou z vlastních prostedk vybaveni vhodnými uebnicemi podle výbru doporueném uiteli. Další odbornou literaturu si zapjují ve školní knihovn, která je dobe zásobena a prbžn doplována podle požadavk jednotlivých pedmtových komisí. Nov zbudovaná školní knihovna obsahuje beletrii, odbornou literaturu i odborná periodika. Knihovn je vnována velká pée, díky elektronickému vedení evidence, vyhledávání a celého systému výpjek mají všichni pehled o aktuálním pohybu jednotlivých titul. Možnosti zajištní praktické pípravy žák jsou nadstandardní díky velkému množství specializovaných zdravotnických pracoviš v lokalit. V letošním školním roce se praktická píprava uskuteuje ve tyiceti dvou školních pracovištích. Úrove a využívání materiáln-technických podmínek vzdlávání prbžn sleduje vedení školy pi kontrolní innosti. Úkoly vedoucí ke zlepšení a podpoe materiálního zabezpeení výukového procesu jsou vymezeny a postupn naplovány. V prostorách školy se vyuuje až do veerních hodin a školu využívají píležitostn i jiné subjekty. Zejména dvorana školy je využívána také pedstaviteli msta a kraje. Materiáln-technické podmínky vzdlávání jsou celkov na velmi dobré úrovni. PRBH A VÝSLEDKY VZDLÁVÁNÍ Vyuované obory Škola poskytuje úplné stední odborné vzdlání ukonené maturitou. V tomto školním roce v souladu s transformací zdravotnického školství a v souladu s údaji uvedenými v posledním Rozhodnutí MŠMT o zaazení školy do sít škol, pedškolních zaízení a školských zaízení vzdlává žáky v dobíhajícím studijním oboru M/001 Všeobecná sestra, který je, poínaje prvním roníkem od 1. záí 2004, nahrazen novým studijním oborem M/007 Zdravotnický asistent. Oba studijní obory se realizují ve tyleté denní form studia. V oboru všeobecná sestra je navíc po jedné tíd naplnn druhý až pátý roník veerního studia. Usnesením Rady Jihomoravského kraje v íjnu tohoto roku bylo schváleno zaazení dalšího nov vzniklého studijního oboru M/005 Zdravotnické lyceum. V souasné dob je žádost postoupena MŠMT. 5

6 editelka vhodn rozpracovala uební plán obou realizovaných studijních obor, piemž centráln vydaný a platný uební plán obor je dodržen bez úprav. Rozvrh hodin obsahuje všechny pedmty s odpovídajícími minimálními a celkovými týdenními hodinovými dotacemi pedmt v ronících. Ve sledovaných pedmtech byla v dob inspekce výuka realizována v souladu se schválenými uebními osnovami. Povinná dokumentace školy je vedena a prkazn zaznamenává prbh vzdlávání. editelka a vedení školy sleduje plnní osnov a vzdlávacích cíl jednotlivých pedmt pi hospitaní innosti, kontroluje asov-tematické plány uiva se zápisy v tídních knihách a jejich soulad s osnovami. Kontrolní innost vedení školy podporuje naplování uebních dokument. Organizace výchovn-vzdlávacího procesu vi žákm školy se opírá o rozvrh hodin teoretické a praktické výuky a ády pro žáky. Rozvrh respektuje píslušná ustanovení vyhlášky o stedních školách. Skladba hodin v rozvrhu a asté zaazování ptiminutových pestávek zcela nerespektuje psychohygienické zásady u žák. Ptiminutové pestávky mezi nkterými hodinami jsou nedostaující pro relaxaci žák a možnost jejich pípravy na další hodinu, zejména pokud zárove slouží k pesunu mezi uebnami. To vede také k astým pozdním píchodm žák do výuky. Vyuovací hodiny nkterých pedmt jsou kumulovány do dn po sob jdoucích, pípadn na zaátek a konec vyuovacího dne a nap. eský jazyk se v maturitní tíd vyuuje v odpoledních hodinách po praxi ve zdravotnickém zaízení. Pro nkteré žáky nebo skupiny žák pak také vznikají podle rozvrhu etné volné hodiny, které tráví v odpoinkových prostorách na chodbách. Rozvrh vytváený poítaovým programem pi sestavování nezohlednil psychohygienické zásady pro žáky a tyto skutenosti nepispívají k dobrému využití výkonnostních možností žák bhem uebního dne. Organizaci studia vymezuje školní ád, který zahrnuje docházku do školy, organizaci dne v dob teoretické a praktické výuky, chování a povinnosti i práva žák nezletilých i zletilých. Škola zpracovala svj klasifikaní ád, jehož obsah je v souladu s ustanoveními vyhlášky o stedních školách. Provozní ády odborných ueben a ád pro praktickou výuku jsou píkladn zpracovány a obsahují ustanovení o bezpenosti žák. Veškeré praktické vyuování a odborná praxe jsou zajištny smlouvami se zdravotnickými zaízeními, ve kterých jsou pesn vymezena práva a povinnosti žák, školy i zdravotnických zaízení. V letošním školním roce jsou uzaveny s jedenácti subjekty. Služby výchovného poradenství a prevenci sociáln patologických jev zajišují ve škole ti výchovné poradkyn. Jedna peuje o žáky s poruchami uení, druhá o žáky s výchovnými problémy a tetí o žáky se sociálními problémy a je souasn školním metodikem prevence. Výchovné poradenství se ídí velmi peliv zpracovaným, promyšleným a konkrétním plánem. Pée o žáky se specifickými vývojovými poruchami uení je podložena dokumentací z odborných pracoviš a výuka tchto žák se ídí pokyny odborník. Pi ešení akutních problém žák nebo tídy spolupracují poradkyn s poradním pedagogickým sborem a tídními uiteli, s vedením školy a s rodii, pípadn s dalšími odborníky. Žáci a rodie mohou ešit problémy s poradkynmi v konzultaních hodinách a podle poteby i mimo n. Opatení v rámci výchovného poradenství jsou ve škole a s rodii žák projednávána a pispívají k ešení vzniklých problém. Vedení školy má dobrý pehled o osobní i studijní situaci žák. Úkoly v oblasti prevence sociáln patologických jev jsou orientované zejména na zdravý životní styl v souinnosti s obsahem uiva mnoha pedmt i povinnou výukou profese zdravotníka. Služby výchovných poradc ve škole spolen s píznivým klimatem školy významn napomáhají profesnímu rozvoji žák a zvyšování jejich osobních a sociálních kompetencí a dobrým vztahm mezi žáky a uiteli. Škola dává prostor žákm úastnit 6

7 se netradiních aktivit a napomáhá realizovat aktivity jimi iniciované. Širokou oblastí innosti jsou volnoasové aktivity pro žáky organizované školou formou zájmových kroužk nebo jednorázových akcí. Mezi zdailé akce patily projekt Pohodová tída, happening školy s výstavou prací žák, výlety, vzdlávací zájezdy v republice i do zahranií, kulturní programy pro seniory, pro dti, akce pro veejnost jako mení vitálních funkcí, sportovní a literární soutže žák školy aj. Výchovné poradenství a prevence sociáln patologických jev ve škole pispívají ke zlepšení výchovn-vzdlávacího procesu. Penos informací smrem k žákm zajišují zejména tídní uitelé. Rodie a zákonní zástupci žák jsou prbžn informováni pomocí studijních prkaz, v nutných pípadech jsou informováni prokazatelným zpsobem písemn, pípadn zváni k projednání problém do školy. O školních akcích a aktivitách se mohou také informovat na webových stránkách. Prbh a výsledky vzdlávání v nmeckém jazyce Hospitace probhly ve všech ronících sledovaných studijních obor a u všech vyuujících. Probíraná látka byla v souladu se zpracovanými asov tematickými plány, které se pipravují v rámci pedmtové komice, a s osnovami. Stanovené cíle jednotlivých hodin byly pimené a dailo se je v hodinách plnit. Píprava výuky nmeckého jazyka zahrnuje i další akce, jako jsou pravidelné zájezdy do Vídn, spolené exkurze s odbornými uitelkami do zdravotnických zaízení v Rakousku a Dánsku a kroužky nmeckého jazyka se zamením na odbornou konverzaci a pípravu k maturit. Kvalifikace vyuujících se pozitivn projevila v odborné a vcné správnosti výuky, jejíž metodické stránce však vnovali mén pozornosti. Hospitovaná výuka probhla v jazykové uebn, fyzikální uebn i v uebn výpoetní techniky a v kmenových uebnách. Žádná z nich žákm neposkytovala vhodné motivaní ani estetické prostedí. Žáci používali vlastní uebnice jedné autorské ady, vyuující pipravily kopírovaný uební materiál, zempisné mapy a slovníky. Z audiovizuální techniky byl nkolikrát úeln použit kazetový magnetofon. Jednotlivé hodiny byly strukturovány rozdíln v závislosti na zvoleném tématu hodiny. Vtšina obsahovala nkterou z forem opakování, pípadn kontrolu vypracované domácí úlohy. V nkterých hodinách pevládaly frontální innosti a zejména stereotypní a zdlouhavé práce s uebnicemi a rznými typy cviení, což snižovalo zájem žák o jejich aktivní zapojení do práce. Úrove receptivních dovedností byla zjišována pi poslechu autentických text pomocí doplovacího cviení nebo vyznaením správného i nesprávného tvrzení a jen v nkolika pípadech následnou diskusí se žáky. Pozitivní bylo zaazení fonetického procviování a inností, které vedly k rozšiování zejména odborné slovní zásoby. V ásti hodin dominoval verbální projev vyuujících. Ve vtšin byl vyuovací as využit efektivn. Žáci byli pro svoji práci motivováni rozdíln, vtšinou slíbenou dobrou klasifikací, zajímavým úkolem nebo nácvikem a zpvem vánoní písn. Významný byl i draz kladený na potebu nminy pro výkon profese i pro soukromý úel. Ve všech uebnách, v nichž byly lavice postaveny tradiním zpsobem, žáci na sebe navzájem nevidli, nemli navázán kontakt a nemli tak vytvoeny nutné podmínky pro vytváení a rozvoj komunikativních dovedností. Jen zídka pak docházelo k pirozenému dialogu mezi žáky založeném na pedvádní modelových situací, dramatických akcí a rozliných simulací, pi nichž by se uili pirozenému projevu, správné vtné intonaci, pimené mimice a gestikulaci. Vtšina konverzace se pak omezila na otázky uitelek a odpovdi žák. Jen v nkolika hodinách uitelka žáky rozsadila tak, aby vytvoili diskusní kruh a ti pak spolu hovoili. Verbální i neverbální projev uitelek byl pirozený, jejich vystupování bylo vstícné. 7

8 Vyuující žáky hodnotily, šetily však chválou a vbec nevyužívaly možnost vzájemného hodnocení nebo sebehodnocení žák a klasifikace byla ojedinlá. Ve vzorku studijních prkaz byl velmi rozdílný poet známek, u nkterých žák za celé pololetí nebyla zapsána ani jediná. Ani v závru vyuovacích hodin nedocházelo dsledn ke shrnutí uiva, zhodnocení práce jednotlivc i celé tídy a hodina konila se zvonním. Kvalita vzdlávání v nmeckém jazyce byla hodnocena jako dobrá. Prbh a výsledky vzdlávání v chemii Výuka chemie probíhala v souladu s asov tematickými plány a nápl odpovídala osnovám realizovaných studijních obor. Stanovené cíle hospitovaných hodin byly pimené aktuálnímu stavu jednotlivých tíd. Bezprostední píprava uitelek na vyuování byla velmi pelivá a dobe promyšlená jak po stránce obsahové tak i metodické. Odborná a pedagogická zpsobilost i zejmé zkušenosti vyuujících pozitivn ovlivnily kvalitu výuky ve všech sledovaných hodinách. Veškeré hospitované hodiny probhly v odborné uebn chemie, která pedstavuje stimulující prostedí pro její výuku. Uitelky využily stupovité uspoádání ásti místnosti se žákovskými lavicemi, oboustranné laboratorní stoly se zabudovanou vodovodní a plynovou instalací, potebné chemikálie i sklo a další pomcky. Žáci pracovali s vhodnými uebnicemi a soubory kvalitních kopírovaných uebních text, které pro n pipravily jejich vyuující. V ástech nkterých hodin byla ztížená možnost pohybu žák pi jejich pesunech po uebn v dsledku velkého potu ve skupin. Struktura hodin byla koncipována se zetelem na maximální zapojení žák do inností, a už pi bžných hodinách nebo pi laboratorní práci. Pi výkladu nové látky žáci spolupracovali s uitelkami a participovali na demonstraních pokusech. Uebnice byly využívány jako zdroj úloh pro procviování nebo opakování uiva. Ve všech sledovaných hodinách bylo uivo pedkládáno odborn a vcn správn. Pi laboratorním cviení žáci pracovali v bílých pláštích u laboratorních stol s potebnými pomckami, což bylo jejich vstupní motivací, stejn jako uložený úkol: analyzovat pedložený vzorek. Mén už byli motivováni teoretickou látkou o výstavbovém principu. Prbžnou motivaci žák se dailo realizovat prostednictvím samostatné a skupinové práce. Pochopení zadávaných úkol uitelky sledovaly, upozorovaly žáky na pípadná úskalí ešených úkol a kontrolovaly dsledn samostatnou práci žák. Žáci se chovali slušn, akceptovali pravidla školy, navzájem spolupracovali a stídali se pi innostech. Pitom byli vedeni ke vzájemnému respektu a toleranci. Neostýchali se ptát, komunikovali s uitelkami i mezi sebou navzájem. Verbální projev uitelek byl zetelný a srozumitelný, kladly logické otázky, využívaly zkušeností žák a citliv reagovaly na atmosféru v hodinách. Žáci byli prbžn hodnoceni a povzbuzováni ve své práci. Uitelky oceovaly jejich pokrok i ástené úspchy a svá hodnocení zdvodovaly, k sebehodnocení žáci vedeni nebyli. Závr hodin nkdy postrádal shrnutí a zhodnocení. Kvalita vzdlávání v chemii byla celkov velmi dobrá. Prbh a výsledky vzdlávání v pedmtu psychologie a pedagogika Vyuovací pedmt psychologie a pedagogika patí mezi teoretické odborné pedmty a byl hospitován jen v rámci studijního oboru všeobecná sestra ve všech ronících denního studia, ve kterých se vyuuje. 8

9 Vyuující píkladn pipravily konkrétní vzdlávací a výchovné cíle a organizaci každé vyuovací hodiny. Výukové cíle vycházely dsledn z uebních osnov pedmtu, respektovaly aktuální stav tíd a zohledovaly získané znalosti i dovednosti v pedcházejících hodinách i v rámci praxe. Pedmtu vyuuje celkem patnáct pedagogických pracovnic. Hospitace se uskutenily u vtšiny, tj. jedenácti vyuujících. Jen jedna nespluje podmínky pedagogické zpsobilosti, avšak již dokonuje vysokoškolské studium doplující pedagogickou zpsobilost. Tato skutenost nijak negativn neovlivnila kvalitu sledované výuky. Naopak uitelky ve výuce vhodn a efektivn využily dovednosti a zkušenosti získané v mnoha formách dalšího vzdlávání a orientované na aktivní formy a metody výuky pro žáky, skupinovou práci a prožitkové uení žák. Vyuování probíhalo zásti v odborné uebn pro psychologii, která je prostorov upravena pro cviení na koberci i komunikaci v kruhu a má zaízení s audiovizuální promítací technikou. Zbývající výuka probhla v kmenových uebnách s bžným vybavením školním nábytkem v adách a vtšinou s didaktickou a audiovizuální technikou. Uebny byly isté, prostorné a esteticky upravené. Výzdoba kmenových ueben však nebyla podntná pro sledovanou výuku, vystavené pomcky žáky motivovaly pro jiné pedmty. Ve výuce byly v dostatené míe využívány uební texty, odborná literatura, didaktická technika, modely (panenky) i cviební prostor s kobercem uebny psychologie. Vtšina hodin byla vedena frontálním zpsobem, pesto se vyznaovaly pestrostí vyuovacích metod zamených na aktivní úast a zapojení žák. Promyšlen a efektivn byla zaazena projekce videonahrávky, analýza nastoleného problému, ešení dílích úkol a modelové situace z praxe ve zdravotnických zaízeních, rozhovory k tématu, pipravené úkoly na zpracování, tídní a hodnocení informací v pracovním textu a také diskuze. Sledovaná výuka zahrnovala asté prožitkové uení formou provádní inností individuáln i ve dvojici (autogenní trénink, baby masáž, vzájemná verbální i neverbální komunikace) a obasnou skupinovou spolupráci. Do výuky byly zahrnuty informace k prevenci nkterých závislostí a námty pro zdravý zpsob života. Zaazováním aktivních i relaxaních inností se pedcházelo únav. Motivace v prbhu vyuovacích hodin byla úinná. Ke zvýšení zájmu o výuku pispívalo hojné využití vhodných názorných a praktických píklad, stimulujících úkol pro žáky, ukázky z literatury a astá výzva osobní úasti žák v rámci uiva a profesní význam uiva pro žáky. Žáci pracovali podle pokyn, akceptovali dohodnutá pravidla a chovali se ukáznn. Pátelský vztah vyuujících k žákm vytváel píznivé pracovní klima a dobré komunikaní prostedí. Žáci byli výrazn vedeni k rozvoji komunikativních dovedností, k vzájemnému respektování a toleranci. Mli možnost vyjádit vlastní názor, argumentovat a rozvinout diskuzi k tématu. Vyuující využívaly opakování získaných znalostí žák a klasifikace pouze vyjímen. Žáci nebyli tém za své výkony, aktivitu a osvojené znalosti hodnoceni. Sebehodnocení žák se využívalo vhodn a cílen v nkterých hodinách. Zhodnocení splnní píkladn plánovaného vzdlávacího cíle výuky však až na výjimky chyblo. Prbh a výsledky vzdlávání a výchovy v pedmtu psychologie a pedagogika byly na velmi dobré úrovni. 9

10 Prbh a výsledky vzdlávání v odborných pedmtech - ošetovatelství, somatologie a první pomoc Odborné pedmty teoretického charakteru byly hospitovány u studijního oboru všeobecná sestra a zdravotnický asistent. Uivo je v souladu s osnovami zpracováno v tematických plánech, které obsahují z pevážné vtšiny pesn definované vzdlávací cíle postihující složku kognitivní, psychomotorickou i afektivní. Pi plánování uiva ošetovatelských pedmt je respektována pímá návaznost témat teoretické a praktické výuky. Dlení tíd pouze na poloviny v hodinách cviení pedmtu ošetovatelství není pro kvalitu nácviku profesionálních dovedností optimální. Bezprostední píprava pevážné vtšiny sledovaných hodin byla z hlediska obsahového, metodického i materiálního velmi dobrá. Hospitace byly provedeny u šestnácti uitel, vetn zaínajících, u kterých malá pedagogická praxe kvalitu výuky výrazn neovlivovala. Pouze s jedinou výjimkou bylo uivo z hlediska vcné a odborné správnosti prezentováno správn a v hloubce odpovídající stanoveným cílovým kompetencím. Pi teoretické výuce v kmenových tídách uitelé v dostatené míe využívali dostupných názorných pomcek, píkladným zpsobem v somatologii. Výuka cviení ošetovatelství a první pomoci probíhala v odborných uebnách, které pes množství a rznorodost pomcek psobí estetickým dojmem, emuž dopomáhá i odborn orientovaná motivaní výzdoba. Jejich odborné vybavení bylo pi nácviku ošetovatelských výkon pln využíváno. Ve všech zhlédnutých hodinách byli žáci upozorováni na dostupné zdroje informací, ve vtšin prbžn pracovali s uebnicemi i doplující literaturou. Uitelé jim poskytovali další namnožené dílí materiály, sylaby, obrazový materiál pro samostatnou práci ve výuce i pro domácí pípravu. V menší míe byla pro podporu efektivity využívána audiovizuální didaktická technika. V organizaci a volb vyuovacích metod se do sledovaných hodin promítalo zamení innosti pedmtové komise a dalšího vzdlávání na moderní formy s vedením žák k aktivnímu pístupu k výuce. Tempo výuky bylo pimené schopnostem žák, srozumitelná interpretace uiva a stídání metod udržovaly pozornost žák a umožovaly jejich relaxaci. Frontální vstupy byly vedeny interaktivní formou, žáci byli asto vedeni k samostatnému zpracovávání a strukturování odborného textu nebo skupinové práci. Pi prezentaci samostatné práce se zatím mén daí pevádt interakci mezi žáky samotné. Ve všech zhlédnutých hodinách ošetovatelství byl dsledn aplikován ošetovatelský proces, s menším praktickým dopadem v hodinách výkonov zameného uiva cviení nižších roník. Metody cviení odpovídaly psychomotorickým cílm, pevážná ást vyuovacího asu byla vnována získávání dovedností. Pi nácviku odborných výkon byli žáci vedeni k dodržování stanovených zásad a k soubžnému procviování profesionálních komunikativních dovedností. V ásti hodin nebyla verbální interakce s fiktivním klientem uiteli demonstrována. Ve všech hodinách uitelé efektivn využívali vstupní motivace pesnou a srozumitelnou formulací vzdlávacích cíl, stanovených z hlediska žák. Také v prbhu výuky pozornost žák udržovali astým využíváním píklad i vlastních zkušeností žák z klinické praxe a využíváním mezipedmtových souvislostí. Formativní úinek závr hodin byl nižší vtšinou z dvodu nedostatku vyhrazeného asu. Interakce mezi uiteli a žáky byla bezproblémová, chování žák bylo kultivované, hodiny probíhaly pátelské atmosfée. Vtšina uitel má schopnosti partnerského pístupu a poskytuje prostor pro uplatování vlastních názor žák, rozvoj komunikativních dovedností obecného i odborného charakteru. Žáci dobe používají odbornou terminologii, zvládnutí pojm moderního ošetovatelství se projevuje ve schopnostech pesné formulace 10

11 ošetovatelských diagnóz. V hodinách pouze výjimen dominoval verbální projev uitel s tendencí k direktivnímu vedení a pedávání hotových poznatk. Uitelé velmi dobe využívají prbžné pozitivní stimulace žák. Oblast hodnocení vdomostí a dovedností žák však vykazuje nejvíce rezerv, zejména ve schopnostech formativního slovního hodnocení, vyjadování pokroku, vyváženosti a zobecnní klad a nedostatk. V ásti hodin uitelé využívali sebehodnocení a vzájemného hodnocení žák, vtšinou však s menším efektem pro jejich sebereflexi. Prbh a výsledky vzdlávání a výchovy jsou ve sledovaných odborných pedmtech hodnoceny jako velmi dobré. Prbh a výsledky vzdlávání v praktickém vyuování - ošetování nemocných Výuka pedmtu ošetování nemocných se v souladu s uebními dokumenty studijního oboru všeobecná sestra uskuteuje ve tetích a tvrtých ronících ve zdravotnických zaízeních. Ve shod s nimi jsou vybrána školní pracovišt a stanoveny poty týdn výuky. Rozdlením roní dotace, stanovené osnovami tetího roníku pro jednotlivá pracovišt, rovnomrn do obou pololetí jsou všem skupinám žák vytvoeny srovnatelné vzdlávací podmínky. Celková týdenní dotace je v rámci vyuovacího týdne rozvržena ve tvrtých roních optimáln. Zaazením úvodní krátké výuky v mén nároných odpoledních hodinách jsou vytvoeny podmínky pro klidnou pípravu individualizované pée i postupný nácvik interakce s klientem. Ve tetích ronících pípravná odpolední výuka zaazena není. Tematické plány vyerpávají uivo stanovené osnovami v návaznosti na specifika podmínek jednotlivých ošetovacích jednotek. Praktické zkušenosti uitel, jejich vynikající orientace v provozu jednotlivých školních pracoviš a znalost klinické problematiky se pízniv projevovaly v odborné úrovni sledovaného vyuování. Pevážná vtšina praktické pípravy se uskuteuje v nemocnicích komplexu Fakultní nemocnice Brno, v Nemocnici U svaté Anny a Úrazové nemocnici v Brn. Podmínky poskytované jednotlivými odbornými oddleními jsou vtšinou nadstandardní. Ve velké míe je v praxi uplatován progresivní skupinový systém ošetování s vedením sesterské dokumentace. Vybavení školních pracoviš odpovídá cílovým požadavkm pedmtu a je spolu se zdravotnickou dokumentací žákm zpístupnno. Žáci jsou školou pojištni a ped zahájením praktické výuky je zajištno okování proti infekní hepatitid. Sledovaná výuka probíhala na interních a chirurgických oddleních. Uitelé velmi dobe kombinovali metody individuální a skupinové výuky, vedli žáky k dodržování progresivních systém a postup a prbžn vyžadovali jejich teoretické zdvodování. Velmi dobe spolupracovali se zdravotnickým personálem a zapojovali sestry do aktivní úasti na vzdlávání a výchov. Žáky cílen vedli k interpersonální komunikaci. Ti se velmi dobe orientovali ve zdravotnické dokumentaci, provozu oddlení a organizaci ošetovatelské a léebn-preventivní pée. Samostatn plnili ordinované výkony, dodržovali pedepsané standardy inností a v aktivní péi uplatovali systém ošetovatelského procesu. V jedné skupin byla samostatnost žák tlumena direktivnjším organizováním ze strany uitele, efektivita praktického vyuování byla také snížena delší teoretickou ástí s duplicitn probíraným uivem bez pímé vazby ke konkrétním klientm. Velmi dobe byla uplatnna vstupní motivace. V návaznosti na zadané samostudium a odpolední pípravné vyuování byli žáci jasným a srozumitelným zpsobem seznámeni se vzdlávacími cíli. Systematicky jsou motivováni k aktivnímu pístupu ešení problém a poteb klient. Sledovaný závr ml vynikající formativní úinek. 11

12 Uitelé svým chováním vytváeli pozitivní vzor aktivního vztahu k ošetovatelské problematice a stálou pítomností vytváeli bariéru proti dopadu stresového prostedí na žáky. Vedli je k používání moderní ošetovatelské terminologie, kterou žáci dokázali uplatovat v interakci se sestrami zejména pi pedávání informací o klientech. Škola má vypracován ucelený systém hodnocení, který zohleduje specifika praktické pípravy. Pi prbžné klasifikaci motivaního charakteru v prvním pololetí tetího roníku je žákm umožována aklimatizace na zátžové prostedí. Kritéria klasifikace jsou žákm známá, vyerpávající informace mají všichni k dispozici v sešitech, kde mají uloženy kopie všech systémových a organizaních norem se vztahem k praktické píprav. V prbžném vyhodnocování provádných inností ponkud pevažovalo hodnocení technického zvládnutí nad kvalitativním vyhodnocováním profesionálních komunikativních dovedností. V závru vyuovací jednotky bylo píkladným zpsobem provedeno hodnocení úrovn práce skupiny a jejího úinku vzhledem ke klientm vetn individuální pozitivní stimulace žák. Za jejich souinnosti bylo vyhodnoceno naplnní vzdlávacího cíle. Prbh a výsledky vzdlávání a výchovy v pedmtu ošetování nemocných studijního oboru všeobecná sestra jsou hodnoceny jako velmi dobré. Výsledky vzdlávání zjiš ované školou Vedení školy v rámci své kontrolní innosti i pi jednáních pedagogické rady pravideln sleduje výsledky vzdlávání ve všech tídách. K získávání informací využívá rzné metody, kontroluje písemné práce žák na rzných úrovních. Z vlastních evaluaních nástroj využívá srovnávacích test zadávaných všem žákm v pedmtu eský jazyk a literatura, matematika a somatologie. V záí absolvovali žáci všech šesti prvních roník test Umíš se uit?, na jehož základ bylo zjišováno jak se liší jejich studijní návyky z rzných škol. V íjnu se podrobili srovnávacímu diktátu z eštiny, pi nmž byly konstatovány jejich znan se zhoršující znalosti. Následný srovnávací test z matematiky pro tytéž žáky pinesl dkaz o jejich nízkých vstupních znalostech. Každé pololetí jsou žáci testováni v rzných pedmtech. Ke zjišování výsledk vzdlávání využívá celostátních srovnávacích test, žáci tvrtého roníku si mohou vyzkoušet Maturitu naneisto. Rozboru výsledk vzdlávání se vnují pedmtové komise na svých jednání. Také výchovné poradkyn informují vedení školy o úspšnosti žák pi pijímacích zkouškách na vysoké školy nebo pi jejich nástupu do praxe. Rozsah, zamení a metody autoevaluace umožují škole vrohodným zpsobem získat informace o nkterých jevech v pedagogickém procesu. O zjištních se ve škole diskutuje a jsou vyvozeny konkrétní závry a pijímána opatení. Hodnocení prbhu a výsledk vzdlávání Prbh a výsledky vzdlávání v uvedených hospitovaných pedmtech byly celkov na velmi dobré úrovni. DALŠÍ ZJIŠTNÍ Název školy uvedený v Rozhodnutí MŠMT, kterým se mní zaazení do sít škol, pedškolních zaízení a školských zaízení a ve Zizovací listin píspvkové organizace Jihomoravského kraje, kterou se zizuje Stední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9, se shoduje. Další aktivity školy Škola se nejrznjšími formami prezentuje na veejnosti. Zdravotnické pracovníky vychovává 57 let a u píležitosti oslav 55. výroí vzniku školy ji navštívily tém všechny pozvané absolventky z roku Škola prosazuje zdravý životní styl, je nekuáckým pracovištm 12

13 a pravideln v listopadu organizuje Mezinárodní nekuácký den, na jehož organizaci spolupracuje se Státním zdravotním ústavem a Všeobecnou zdravotní pojišovnou. První roníky jsou zapojeny do projektu Energetické úspory. V souasné dob je rozpracován dlouhodobý projekt Zdravá škola rovnž ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. Pro uspokojení širších vzdlávacích aktivit a zájm pracuje ve škole aktivn dvacet zájmových kroužk, které jsou sdruženy pod Asociací stedoškolských klub pi Stední zdravotnické škole Brno, Jaselská. Každoron poátkem školního roku je vyhlašována burza, kde je prezentována jejich innost zamená na rozvoj kulturních, sportovních a profesních zájm, umleckých aktivit, prohlubování znalostí cizích jazyk nebo spolupráci s handicapovanými dtmi. Výrazných úspch žáci dosahují v široké škále sportovních soutží a zejména v atletice vítzí i nad žáky z gymnázií se sportovním zamením. Mimoškolní aktivity z vtší ásti korespondují s odborným zamením školy. Škola má vypracovaný program pomoci a spolupráce s kojeneckým ústavem, kam žáci pravideln docházejí za handicapovanými dtmi. Na vánoce, velikonoce a den dtí a pro n pipravují odpoledne plné her a zábavy. Prodejem propaganích materiál se také aktivn zapojují do nejrznjších celostátních charitativních projekt Bílá pastelka, Kvtinový den nebo Svátek s Emilem, kde získali podkování od ministryn školství. Škola se angažuje i v poádání akcí nadregionálního významu. K nejvýznamnjším patí celostátní setkání uitel stedních zdravotnických škol zamená na celoživotní vzdlávání. V letošním školním roce je plánováno pt akcí, které jsou vnovány obsahové inovaci i moderním metodám výuky v pedmtech ošetovatelství, somatologie, psychologie, základy veejného zdravotnictví a obanská nauka. Perspektivním cílem školy je získání akreditace jako centra pro další vzdlávání uitel stedních zdravotnických škol. Pro žáky v letošním školním roce poádají již X. roník Celostátní soutže první pomoci s mezinárodní úastí, které se v posledních letech úastní družstev ze zdravotnických škol z celé republiky a úastníky jsou také dv zahraniní družstva ze Slovenska a z Polska. Rozvíjí se vzájemná spolupráce s partnerskými školami v rakouském Mistelbachu a dánském Aalborgu. Ve školním roce 2003/2004 se uskutenila návštva obou škol i spolupracujících zdravotnických zaízení. Pro letošní školní rok je pipravena výmnná praxe vybraných žák tetích roník v nemocnici v Mistelbachu a v brnnských zdravotnických zaízeních. Škola spolupracuje s pedagogickou a filozofickou fakultou, studenti konající pedagogickou praxi se zúastují také ukázkových hodin realizovaných v rámci metodicko-didaktických dní. Krom permanentní prbžné spolupráce se všemi zdravotnickými zaízeními se vedoucí pracovníci odborných pracoviš ve škole zúastují zahajovacích a závrených porad, kde je plánována a vyhodnocována úrove spolupráce. Dlouholeté vazby škola upevuje i tím, že zve vedení subjekt, vrchní a staniní sestry školních pracoviš na kulturní akce do školy. Další aktivity školy jsou mimoádné a významn pozitivn ovlivují práci uitel a vzdlávání žák. VÝET DOKLAD, O KTERÉ SE INSPEKNÍ ZJIŠTNÍ OPÍRÁ 1. Zizovací listina píspvkové organizace Jihomoravského kraje -. j. 16/23 vydaná dne 21. ervna Dodatek. 1 ke zizovací listin. j. 16/23 ze dne j. 30/23 z 20. prosince Dodatek. 2 ke zizovací listin. j. 16/23 ze dne j. 41/23 ze dne 17. prosince

14 4. Dodatek. 3 ke zizovací listin. j. 16/23 ze dne j. 71/23 ze dne 19. února Oznámení o usnesení Zastupitelstva Jihomoravského kraje Schválení zmn zizovacích listin školských píspvkových organizací dodatky. j. JMK 605/2004 OŠ ze dne 7. ledna Rozhodnutí MŠMT, kterým se mní zaazení do sít škol, pedškolních zaízení a školských zaízení,. j / ze dne 2. bezna 2004 s úinností od 1. záí Výpis ze sít škol, pedškolních zaízení a školských zaízení k. j / ze dne 3. bezna Usnesení 163. schze Rady Jihomoravského kraje konané dne Uební dokumenty studijního oboru M/007 Zdravotnický asistent schválené MŠMT dne 17. prosince 2003 pod. j / s platností od 1. záí Uební dokumenty studijního oboru M/001 Všeobecná sestra schválené MŠMT dne 18. bezna 1992 pod. j. VZV s úinností od 1. záí Uební plán studijního oboru všeobecná sestra. j /97-71 schválený MŠMT dne 18. záí 1997 s úinností od 1. záí 1997 poínaje prvním roníkem 12.Rozpracovaný uební plán studijních obor školy na školní rok 2004/ Uební osnova pedmtu ošetovatelství schválená MŠMT pod. j /97 dne 6. ervna 1997 s úinností od 1. záí 1997 poínaje prvním roníkem 14.Uební osnova pedmtu psychologie a pedagogika schválená MŠMT pod. j /99-23 dne 8. listopadu 1999 s úinností od 1. záí 2000 poínaje prvním roníkem 15.Tematické plány sledovaných pedmt zpracované pro školní rok 2004/ Tídní knihy tíd 1.A, 1.B, 1.C, 1.D, 1.E, 1.F, 2.A, 2.B, 2.C, 2.D, 2.E, 2.F, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3.E, 3.F, 3.G, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 2.V, 3V, 4.V, 5.V - ve školním roce 2004/ Tídní knihy tíd 1.A, 1.B, 1.C, 1.D, 1.E, 1.F, 2.A, 2.B, 2.C, 2.D, 2.E, 2.F,2. G, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3.E, 3.F, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 2.V, 3V, 4.V, 5.V - ve školním roce 2003/ Tídní výkazy tíd 1.A, 1.B, 1.C, 1.D, 1.E, 1.F, 2.A, 2.B, 2.C, 2.D, 2.E, 2.F, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3.E, 3.F, 3.G, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 2.V, 3V, 4.V, 5.V - ve školním roce 2004/ Seznamy žák podle tíd platné ve školním roce 2004/ Školní ád - vydaný 1. íjna 2004 jako souást organizaního ádu školy 21.Rozvrh hodin pro školní rok 2004/ Záznamy z pedagogických rad - ve školním roce 2003/2004 a 2004/ Protokol o pijímacím ízení pro školní rok 2004/2005 obor zdravotnický asistent - ze záí Dodatek k pijímacímu ízení pro školní rok 2004/2005 ze dne 6. srpna Protokoly o komisionálních zkouškách - konaných ve školním roce 2004/ Personální dokumentace pracovník školy zamstnaných ve školním roce 2004/ Kniha úraz platná pro školní rok 2004/ Výroní zpráva o innosti školy za školní rok 2003/ Smlouvy se zdravotnickými zaízeními platné pro školní rok 2004/ Seznam pracovník Stední zdravotnické školy Brno, Jaselská 7/9 ze dne 19. listopadu 2004 a platný ve školním roce 2004/ Seznam externích vyuujících na SZŠ Jaselská 7/9 platný pro školní rok 2004/ Pehled o pedagogických pracovnících školy - pro školní rok 2004/

15 33.Organizaní ád ze dne 1. íjna Organizaní ád 2004 soubor ád, smrnic a pokyn: Spisový ád, Pracovní ád pro zamstnance, Pravidla bezpeného chování pi tlesné výchov - ze dne 2. záí 2003, Vnitní smrnice pedmtu ošetování nemocných, Pravidla pro užívání uebny. 29 psychologie ze dne 28. srpna 2004, Provozní ád odborné uebny ze dne 1. záí 2004, Laboratorní ád, Laboratorní ád Zásady bezpenosti pi práci ve fyzikální laboratoi pro školní rok 2003/2004 a 2004/2005, Provozní ád uebny výpoetní techniky, Knihovní ád ze dne 1. záí 2004, Provozní ád skladu CO ze dne 26. listopadu 2003, Dodatek školního ádu. 1, Poradní sbory editelky školy ze dne 1. záí 2004, Pílohy organizaního ádu 35.Pehled vzdlávání pedagogických pracovník školy za školní rok 2003/2004 ze dne 30. srpna Plán vzdlávání uitel pro školní rok 2004/2005 ze dne 20. srpna Výroní zpráva o innosti školy ze dne 15. záí Zpráva o hospodaení za rok Plán práce pro školní rok 2004/2005 ze dne 20. srpna Plán celostátních akcí pro školní rok 2004/2005 ze dne 20. srpna Metodicko-didaktické dny listopad-prosinec 2004 ze dne 3. listopadu Plán hospitaní innosti na školní rok 2004/ Plán kontrolní a ídící innosti pro školní rok 2003/ ze dne 6. srpna Závry z hospitaní innosti ve školním roce 2003/2004 ze dne 25. srpna Závry z kontrol provedených pracovníky školy ve školním roce 2003/2004 ze dne 25. srpna Nápl práce zástupce editele ze dne 1. záí Nápl práce odborného zástupce editele ze dne 7. srpna Nápl práce výchovného poradce pro oblast sociální problematiky ze dne 22. listopadu Nápl práce výchovného poradce pro oblast problém výchovy ze dne 4. záí Nápl práce výchovného poradce pro oblast specifických vývojových poruch uení ze dne 19. listopadu Nápl práce školního metodika prevence ze dne 19. listopadu Pehled výchovných problém ešených na Stední zdravotnické škole Jaselská, Brno k 1. tvrtletí roku 2004/2005 v období záí 15. listopad Plán innosti výchovných poradc pro školní rok 2004/2005 s pílohami 54.Zápisy z jednání tídních uitel s výchovnými poradci ze dne 12. íjna Zápisy z porady výchovných poradc ze dne 31. srpna Plán innosti na školní rok 2004/2005 Stedoškolský klub ASK R pi SZŠ Brno, Jaselská ze dne 4. záí Záznam z porad s pracovníky školy vedené ve školním roce 2004/ Zápisy z porad vedení školy za školní rok 2004/ Zápisy z porad se zástupci editele - ve školním roce 2004/ Zápisy ze schze Pedagogického poradního sboru editelky - ve školním roce 2003/2004 a 2004/ Záznamy ze schzek Studentské rady - ve školním roce 2004/

16 62.Zápisy ze schzky uvádjících a zaínajících uitel ze dne 28. ervna Vnitní kontrolní systém organizaní smrnice školy. 11/2004 platná pro školní rok 2004/ asový harmonogram provádní kontrolní innosti ve školním roce 2004/2005 ze dne 1. záí Kontrolní innost editelkou školy - harmonogram ze dne 6. srpna Plán kontrolní a ídící innosti pro školní rok 2004/2005 ze dne 6. srpna Pedsedové metodických sdružení odborných pedmt na školní rok 2004/2005 ze dne 25. srpna Plán innosti pedsedy metodického sdružení pro školní rok 2004/2005 ze dne 6. záí Pedsedové metodických sdružení všeobecn vzdlávacích pedmt na školní rok 2004/2005 ze dne 27. srpna Zprávy z porady metodických sdružení (ošetovatelství a ošetování nemocných) ze dne 26. srpna 2004, 14. záí 2004, 30. záí 2004 a 19. íjna Plány innosti pedmtové komise na školní rok 2004/2005 ze dne 27. srpna, 29. srpna a 30. srpna Plán innosti metodického sdružení (somatologie) na školní rok 2004/2005 ze dne 14. záí Zápis ze schze metodických sdružení ze dne 27. a 30. srpna, 6. a 15. záí 2004, 74.Vnitní platový pedpis pro zamstnance Stední zdravotnické školy Jaselská, Brno ze dne 2. ledna Smrnice editelky školy pro poskytování píplatku za tídnictví s platností od 1. záí Vnitní smrnice pro poskytování úhrady za další vzdlávání uitel pro rok 2004 ze dne 5. dubna Evidence pracovní doby pedagogických pracovník ze dne 25. bezna 2004 a dodatek - ze dne 1. záí Smrnice editelky pro odmování zamstnanc ze dne 1. záí 2003 a s platností od téhož dne 79.Srovnávací test z matematiky, diktát z eského jazyka a test Umíš se uit? zprávy o výsledcích ve školním roce 2004/ Jmenovací dekret Rady Jihomoravského kraje. j. JMK 3944/03 OŠ ze dne 30. ledna Výkaz o gymnáziu-stední odborné škole-konzervatoi Škol (MŠMT) V 7 01 podle stavu k statistický výkaz stední odborné školy zpracovaný ke dni 5. íjna Inspekní zpráva eské školní inspekce. j / ze dne 27. bezna

17 ZÁVR Pozitivem školy je vysoké procento vyuujících s odbornou a pedagogickou zpsobilostí pro tento typ školy a pedmt a zejména pro výuku profilových odborných pedmt. Další vzdlávání uitel se cílen plánuje v souladu s potebami a vývojem školy a navazuje na plány profesního rstu pracovník. Celoškolní i pedmtové metodické aktivity také významn podporují profesní rst uitel. Kladem je i ta skutenost, že editelka spolen s vedením školy v pomrn krátké dob upevnila funkní organizaci provozu a chod školy a orientuje se v souladu s transformací zdravotnického školství na naplování dlouhodobých zámr. Personální podmínky školy také významn ovlivuje dsledn propracovaný a úinný kontrolní systém navazující na hodnocení pracovník. Materiáln-technické podmínky umožují velmi dobe realizovat vzdlávací proces vzhledem ke studijním oborm školy. Kladem je dostatek vhodných kmenových i odborných ueben s kvalitní didaktickou a výpoetní technikou. Vedení školy stále peuje o zlepšování materiáln-technických podmínek. Vyuované studijní obory se realizují podle platných uebních plán a sledované vyuovací pedmty podle uebních osnov. Organizace výchovy a vzdlávání vychází ze schválených uebních dokument a respektuje požadavky vyhlášky o stedních školách. Rozvrh školy žák není zpracován s ohledem na jejich psychohygienické požadavky. Výchovné poradenství i primární prevence sociáln patologických jev vytváejí píznivé podmínky k všestrannému pozitivnímu rozvoji žák. Výchovn-vzdlávací innost v rámci sledovaných vyuovacích pedmt byla charakterizována zaazováním vhodných forem a efektivních metod s asto využívaným innostním pojetím výuky. Vyuující dbali na rozvoj komunikativních dovedností žák. Mén asto bylo provádno vzájemné hodnocení a sebehodnocení žák. Efektivnjší vyuovací formy a metody byly aplikovány a žáci intenzivn rozvíjeli své kompetence - samostatn pracovat a pitom být zodpovdný za sebe a své výkony. Celkové velmi dobré hodnocení vzdlávání v uvedených hospitovaných pedmtech koresponduje s nadprmrným hodnocením v minulé inspekní zpráv. Vzhledem ke zjištním v minulé inspekní zpráv je souasné hodnocení ve sledovaných oblastech školy stejné velmi dobré. Hodnotící stupnice: vynikající velmi dobrý dobrý (prmrný) vyhovující nevyhovující 17

18 Složení inspekního týmu a datum vyhotovení inspekní zprávy Razítko Školní inspektor Titul, jméno a píjmení Podpis Vedoucí týmu PhDr. Renáta Ševíková Renáta Ševíková.v.r. len týmu Mgr. Pavel Klár Pavel Klár.v.r. lenka týmu Mgr. Eva Štorkánová Eva Štorkánová.v.r. V Brn dne 3. ledna Datum a podpis editelky školy stvrzující pevzetí inspekní zprávy Datum pevzetí inspekní zprávy:... Razítko editelka školy nebo jiná osoba oprávnná jednat za školu Titul, jméno a píjmení PhDr. Jarmila Kelnarová - editelka Podpis Jarmila Kelnarová v.r. Dle 19 odst. 7 zákona. 564/1990 Sb., o státní správ a samospráv ve školství, ve znní pozdjších pedpis, mže editel školy podat pipomínky k obsahu inspekní zprávy eské školní inspekci do 14 dn po jejím obdržení na adresu pracovišt vedoucího inspekního týmu, tj.eská školní inspekce, Jihomoravský inspektorát, Kížová 22, Brno. Pipomínky k obsahu inspekní zprávy se stávají její souástí. 18

19 Další adresáti inspekní zprávy Adresát Krajský úad odbor školství Zizovatel Datum pedání/odeslání inspekní zprávy Podpis píjemce nebo j. jednacího protokolu ŠI Pipomínky editelky školy Datum j. jednacího protokolu ŠI Text Pipomínky byly/nebyly podány. 19