POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST A HLAD V ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE Důraz na zodpovědné investice do zemědělství

Transkript

1 POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST A HLAD V ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE 2015 Důraz na zodpovědné investice do zemědělství Seminář Potravinová bezpečnost a hlad v rozvojové agendě po roce 2015: Důraz na zodpovědné investice do zemědělství se v dopolední části soustředil na roli potravinové bezpečnosti a výživy v rámci současných rozvojových debat o budoucích cílech a v odpolední časti se věnoval konkrétním potřebným politickým krokům k zajištění pozitivních dopadů investičních aktivit rozvinutých států. I. POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST V ROZVOJOVÉ AGENDĚ Michal Broža (Informační centrum OSN v Praze) Connell Foley (Concern Wordwide) Michael Romancov (Metropolitní univerzita v Praze, Univerzita Karlova) Hana Volná (Ministerstvo zahraničních věcí ČR) Petr Drbohlav (Člověk v tísni) Martin Broža naznačil, jak se bude vyvíjet debata o potravinové bezpečnosti po roce 2015, kdy vyprší doba k dosažení Millenium Development Goals, na co by se při nastavování nových rozvojových cílů nemělo zapomenout a jak nejlépe dojít k jejich naplnění. Uvedl, že práce na vytýčení nových rozvojových cílů byly již započaty skupinou sedmadvaceti zemí, tzv. High Level Panel on Post-2015 Development Agenda. Zástupci těchto zemí vypracovali zprávu s názvem A New Global Partnership: Eradicate Poverty and Transform Economies Through Sustainable Development, která mezi zmíněné cíle navrhuje zařadit zejména udržení míru, odstranění nerovnosti, řešení klimatických změn, genderové otázky nebo zajištění potravinové bezpečnosti, vzdělání, přístupu k pitné vodě, elektřině a energiím, pracovním příležitostem a přírodním zdrojů. Do popředí je stavěno zejména zásadní snížení extrémní chudoby a následně její absolutní vymýcení do roku Stát by se tak mělo transformací ekonomik do takové podoby, aby byl dostatek pracovních příležitostí a z ekonomického růstu profitovala celá společnost daného státu. K udržení míru by měly přispět nově vybudované, efektivní a zodpovědné instituce, které budou sloužit všem. Bližší informace mohou být nalezeny na Connell Foley se zaměřil především na problematiku výživy, respektive podvýživy. Podvýživa je nejen příčinou 45 % úmrtí dětí pod 5 let, ale také způsobuje nedostatečný vývin lidského těla a mozku. Děti trpící podvýživou jsou náchylnější k nemocem. Podvýživu je možné přímo snížit kojením, lepší

2 hygienou, doplňky vitamínu A nebo odčervováním. Dlouhodoběji ke zlepšení stavu pomáhá rozvoj zemědělství a s tím spojená potravinová bezpečnost, zlepšování zdravotních služeb, poskytování sociální péče nebo posilování postavení žen. Celkově je třeba posílit odolnost podvyživených a hladovějících. Problémem je, že výživa často není hlavním tématem. V oblasti výživy chybí jasná strategie a často je politika výživy roztříštěna do kompetence několika ministerstev. Navíc se stále věnuje větší pozornost zejména léčbě nemocí než právě podvýživě, která v důsledku k onemocněním dosti přispívá. Foley také upozornil na fakt, že podvýživa má dopad i na ekonomickou výkonnost. Jeden dolar investovaný na potlačení podvýživy přinese v průměru třicet dolarů z vyšší produkce, kterou je zachráněný člověk schopen během svého života vyprodukovat. Problematika výživy se však, i díky aktivitě CONCERNu, postupně dostává na agendu důležitých mezinárodních institucí a organizací. Přestože podle mapy založené na Global Hunger Indexu jsou hlad a podvýživa v zemích Západu takřka neviditelné, ve svých zprávách o nich mluví i původem západní organizace typu EU nebo WHO. High Level Forum staví výživovou bezpečnost na roveň bezpečnosti potravinové. Michael Romancov díky většímu odstupu od tématu nastínil původ rozvojové pomoci a západní náhled na ni. Předně upozornil na fakt, že MDGs i následující post-2015 cíle jsou příliš ambiciózní na daný časový úsek. Což nemusí být na škodu, ale zároveň je třeba zachovat realistické nároky na jejich plnění. Rozvojová agenda je postavená na představě, že za řešení hladu ve světě je zodpovědný Západ. Společně s rozvojovou pomocí však Západ exportoval své hodnoty, které nikdy zcela nezakořenili v rozvojových zemích. Proto je i nazírání na budoucnost západními očima dosti pesimistické. Část v současnosti často zmiňované skupiny BRICS jsou země nedemokratické a ve většině z nich přetrvává vysoká společenská nerovnost. Zároveň jsou ve skupině BRICS tři regionální soupeři Rusko, Indie, Čína, a proto je podle Romancova udržitelnější globální skupinou ta skládající se z Brazílie, Jihoafrické republiky a Indie. Hlavním hřištěm všech těchto potenciálních globálních lídrů zítřka se stává Afrika, kde již dochází k souboji o přírodní zdroje i určitou ekonomickou nadvládu. Pro Afriku a zúčastněné státy z toho plynou jak pozitiva, tak negativa. Nicméně převažuje pohled, že z toho Afrika spíše více ztratí, než získá.

3 Hana Volná účastníky ujistila, že Ministerstvo zahraničních věcí sleduje vývoj rozvojové agendy na mezinárodní úrovni a podporuje snahy nastavit nové cíle. Mimo již zmíněné uvedla také plán Evropské unie Decent Life for All, jehož konkrétní podoba se prozatím stále formuje. K podstatnější změně v rozvojových snahách je zapotřebí jisté globální transformace, tedy nastavení jiného druhu cílů a lepší komunikace mezi zainteresovanými. Nemělo by docházet pouze k posilování partnerství mezi globálním Severem a Jihem, mělo by k tomu docházet také v rámci Jihu samotného; a to nejen mezistátně, ale taktéž mezisektorově. V ČR je takovouto mezisektorovou platformou FoRS, která buduje spolupráci mezi vládou, neziskovými organizacemi, organizacemi občanské společnosti a podnikatelskými subjekty. Poslední komentář patřil samotné potravinové bezpečnosti, pro kterou je dle paní Volné zapotřebí zejména participace místních komunit a dodržování jistých zásad good governance. Vedle toho je velice důležitým tématem i větší zapojení žen v rozvojových zemích. Petr Drbohlav poznamenal, že některé rozvojové cíle byly úspěšně naplněny, ale hlavně v Africe a Asii hlad stále ještě představuje problém, od kterého se odvíjejí i další problémy spojené například s úrovní dosaženého vzdělání. Podle něho není potravinová bezpečnost spojená pouze se zemědělstvím, ale i s odstraňováním chudoby nebo vytvářením alternativních zdrojů obživy a příjmu v rámci udržitelného rozvoje. Producenti potřebují mít majetek - sociální, kapitálový, fyzický, finanční a musí rovněž budovat komunikační schopnosti a vztahy mezi komunitami. Farmáři se ale také potýkají s klimatickou změnou a nízkou odolností. Potravinová bezpečnost a hlad je tíživou otázkou také v oblastech zasažených katastrofami, které způsobil člověk, nebo zejména v ozbrojených konfliktech, kde vzniká velké množství vnitřně přesídlených a uprchlíků. Evropská unie však také někdy negativně ovlivňuje stav potravinové bezpečnosti v rozvojových zemích, ať už skrze hospodářský program Vše kromě zbraní (kde není zahrnuta problematika vnitřně přesídlených osob) nebo svou politikou biopaliv, kdy jejich produkce soutěží o přírodní zdroje s produkcí základních potravin. II. ZODPOVĚDNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSTVÍ Dagmar Milerová Prášková (Glopolis) Eric Jesper Karlsson (Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO) Michal Kulík (Ministerstvo zemědělství ČR) Luboš Smutka (Česká zemědělská univerzita) Věra Venclíková (Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci) Jean Blaylock (UK Food Group)

4 Dagmar Milerová Prášková nastínila spojitost mezi potravinovou bezpečností a lidskými právy. Tento vztah lze brát jako základní kamen pro samotnou diskuzi o zodpovědných investicích do zemědělství. Právo na potraviny, bydlení nebo přístup k přírodním zdrojům neoddiskutovatelně patří mezi základní lidská práva a potravinová bezpečnost podstatně napomáhá tyto práva naplňovat. Dále byla úvodem přečtena slova Oliviera de Schuttera, Zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, věnovaná speciálně účastníkům tohoto semináře. De Schutter v nich nabádá nové členské země EU z východní Evropy k většímu zapojení v otázkách potravinové bezpečnosti, záborů půdy a zodpovědných investic. Rovněž upozorňuje, že zodpovědné investice do zemědělství se netýkají pouze rozvojových zemí, ale že nastavení pravidel může být prospěšné i v rámci zmíněných evropských zemích. Eric Jesper Karlsson označil investice do zemědělství za jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak snížit chudobu. Nový statistický report FAO o trendech v zemědělských investicích ukazuje na fakt, že, ač investice rok od roku rostou, není tento růst a ani absolutní investovaná částka stále dostačující. Přestože domácí soukromé investice dozajista stále zůstanou nejdůležitějším zdrojem investic, Karlsson považuje za důležité, aby bylo použito veřejných prostředků pro podporu a stimulaci k přibývání dalších investic. Stejně tak by se mělo dostat podpory vládám rozvojových zemí, aby neustále pokračovaly v politice zodpovědných investicí. Avšak jak mohou mít investice do zemědělství pozitivní efekt, tak také mohou mít efekt negativní. Hlavním negativním činitelem jsou rozsáhlé zábory půdy, které s sebou nesou riziko ztráty přístupu k přírodním zdrojům, vystěhování, zhoršování životního prostředí apod. Jak však řekl Karlsson, základní poučkou pro správný podnikatelský model je big or small, but responsible. V neposlední řadě by měly být investice sepisovány s ohledem na společenské a ekonomické podmínky či právní rámec v daném místě. K zajištění zodpovědných investic do zemědělství byla vytvořena pravidla a směrnice, mezi něž patří The Principles for Responsible Agricultural Investment (PRAI) nebo Voluntary Guidelines on the Responsible Governance of Tenure of Land, Fisheries and Forests in the Context of National Food Security (VGGT). Nicméně k posunu může dojít pouze v případě, že budou tato pravidla a směrnice skutečně uváděna do praxe, zakončil svoji prezentaci Karlsson. Michal Kulík z Ministerstva zemědělství popsal praktiky a názory na diskutované investice z pohledu českého vládního sektoru. Ač Ministerstvo zemědělství považuje zemědělské investice v rozvojových zemích za vážné téma, jeho prioritou je podpora zemědělství v ČR. Když už ministerstvo uvažuje o zemědělských investicích v rámci rozvojové pomoci, tak jednoznačně preferuje spíše soft projekty vzdělávání, zakládání kooperativ, posilování tržní síly před vývozem vyspělých technologií. Jako člen Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci prosazuje

5 ministerstvo v mezinárodním prostředí principy FAO a jako člen EU podporuje evropskou politiku volného obchodu bez bariér. Nicméně Kulík jasně deklaroval, že čekání na pomoc EU není spásné samo o sobě a že zodpovědnost by měla stále ležet na institucích toho daného rozvojového státu. Poslední poznámku věnoval Kulík změně v návycích českého spotřebitele. Ten se začíná stále více a více ptát po původu a podmínkách výroby potravin, které konzumuje. Do budoucna se dá předpokládat, že oblíbenost potravin vyrobených na základě zodpovědných investic poroste, což těmto výrobkům v důsledku zajistí jistou tržní výhodu. Luboš Smutka ve své rozsáhlé prezentaci označil za jednu z častých chyb to, že se rozvojové země považují za skupinu víceméně homogenních zemí, na které lze aplikovat jeden všelék. Opak je ale pravdou. Pokud pro příklad rozdělíme rozvojové země podle podílu pracovní síly v zemědělství, dostaneme skupiny, kde v té nejnižší pracuje v zemědělství pouze okolo 18 %, zatímco v nejvyšší skupině to je v průměru 65 %. Protože k největšímu nárůstu populace dochází v zemědělských zemích rozvojového světa, jsou investice do zemědělství naprosto klíčové pro zajištění dostatečného množství potravy. Až 85 % zemědělské produkce jde na vlastní spotřebu farmářů, kteří potraviny vyprodukují. K zefektivnění zemědělské výroby je však třeba i transformace ekonomik, zejména posílení sekundárního a terciálního sektoru. Pomyslnému spektru zdrojů zemědělských investic stále dominují soukromé domácí investice. Nicméně vyšší výnosnost v rozvojových zemích v porovnání se zeměmi vyspělými přitahuje stále více i investice zahraniční. Ty jsou však většinou rozprostřeny nerovnoměrně; populárním investičním artiklem je půda, naopak investice do strojů a zařízení nebo renovace půdy jsou stále spíše nižší. Obecně by měly odpovědné zemědělské investice zvyšovat konkurenceschopnost, revitalizovat životní prostředí a půdu, zajištovat potravinovou bezpečnost a v důsledku i vyšší blahobyt. Ke správnému zacílení zemědělských investic je třeba vzít v potaz několik hlavních rizik klimatické, manažerské, politické a komoditní (cenové) riziko. V neposlední řadě je třeba zodpovědné investice přizpůsobit ekonomickým, politickým a sociálním podmínkám dané oblasti. Velký vliv na zemědělský sektor a potravinovou bezpečnost v rozvojových zemích mají i země vyspělé. Programy zemědělských subvencí EU tlačí ceny potravin vzhůru a podobný efekt má i globalizace. Potravinová krize v jedné části světa dokáže způsobit nárůst cen na globálním trhu, což brání těm nejchudším v přístupu k potravinám a narůstají tím počty úmrtí způsobených hladem. Věra Venclíková hned ze začátku upozornila na rozdíl mezi soukromou investicí a veřejnou rozvojovou pomocí - z pohledu soukromého sektoru je především cílem dosáhnout návratnosti a výnosnosti investice. Zároveň soukromá investice vytváří spíše partnerský vztah mezi investorem a místním podnikatelem podložený oboustranným tokem financí. Investor pomáhá s implementací projektu a zároveň kontroluje využití jím poskytnutých prostředků. Tím dochází i ke snižování

6 investičního rizika. K jeho další eliminaci je nutné, aby v zemi fungovala infrastruktura a státní instituce. Bez ohledu na výše zmíněné, v České republice je nyní jen minimum společností, které by investovaly v rozvojových zemích. Přes videohovor se připojila ještě Jean Blaylock z UK Food Group. Ve své řeči kladla důraz na angažování se občanské společnosti na tvorbě a vymáhání pravidel a směrnic nastavených mezinárodními organizacemi, např. zmíněných PRAI a VGGT. Dle jejího názoru by zodpovědné zemědělské investice měly být nastaveny spíše k zajištění potravinové bezpečnosti než k vytváření zisku. K tomu je mimo jiné také potřeba najít optimální rozdělení mezi více efektivními velkými farmáři a malými farmáři zajišťující větší míru rozmanitosti a udržitelnosti. Součástí pravidel a směrnic zodpovědných investic by měl být i výčet potenciálních rizik a nástin možných řešení různých krizových situací. Rozdělení zodpovědnosti mezi jednotlivé aktéry by tento proces mohlo zlepšit. Tím by se snad i změnila nálada investorů, kteří nyní po finanční krizi hledají především bezpečné investice, což by mohlo znamenat přiškrcení investic do rozvojových zemí. Diskuse Během následné diskuze se posluchači i řečníci shodli, že je třeba pravidla a směrnice dále rozšiřovat a snažit se o jejich dodržování všemi stranami, i přestože jsou prozatím jen nezávaznými doporučeními. Investice skrze mikrofinance mohou být velice vhodné, zejména pokud jsou zajišťovány organizací sídlící přímo v místě investice, aby byla schopna pomoci dlužníkovi v případě potíží. Jak ale dodal Smutka, ani mikrofinance nejsou všelék. Jejich úročení je často vysoké a pro výraznější změnu je potřeba zejména rozvoj velkých farmářů. Jedna z řady dalších otázek směřovala na roli neziskových organizací v zodpovědném investování. Venclíková vidí jejich roli jak v pozici prostředníka mezi investorem a příjemce, ale i jako poradce s cenným know-how, jež může prodat investorovi a zajistit udržitelný chod daného projektu. Poslední otázka se dotkla ochrany drobných farmářů, kteří často ani nevědí, že pravidla a směrnice zodpovědného investování do zemědělství existují. Venclíková ve své odpovědi zmínila, že dodržování těchto pravidel je často výhodné i pro samotné investory, kteří s jejich pomocí vytvoří dlouhodobě udržitelnou investici. Zároveň by zde měla být snaha místní vlády zlepšovat podnikatelské prostředí a dohlížet na vzniklý partnerský vztah. Kulík dodal, že ze strany České republiky je vždy snaha vyjednávat s celými sdruženími a podporovat jejich fungování, než vyjednávat s jednotlivci.

7 Seminář tak přinesl tyto zásadní závěry: naplňování potravinové bezpečnosti a vymýcení hladu a chudoby budou i nadále jedním ze základních kamenů nových cílů po roce 2015, kdy vyprší Mileniové cíle tisíciletí potravinová bezpečnost je mezisektorovým problémem, spojeným zejména s lidskými právy, zemědělstvím, změnou klimatu a ochranou životního prostředí, vzděláním, genderovou rovností nebo zaměstnaností přístup k přírodním zdrojům je pro odstraňování hladu a produkci základních potravin klíčový investice do zemědělství mohou mít pozitivní i negativní následky pro potravinovou bezpečnost lokální populace, proto je třeba posilovat principy zodpovědných investic do tohoto sektoru, které jsou vytvářeny na mezinárodní úrovni (v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO a jejího Výboru pro světovou potravinovou bezpečnost CFS) státy musejí zajistit, aby jejich firmy dodržovaly stanovená pravidla, protože podle mezinárodního práva mají státy povinnost zajišťovat naplňování lidských práv i mimo vlastní teritorium (extra-teritoriální obligace) zásadní roli hrají i hostitelské vlády, které musejí zajistit naplňování principů dobrého vládnutí - participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a fungující právní stát aktivní účastí se do procesu vytváření odpovědných principů mohou zapojit také rozvojové a environmentální organizace a to především v nových členských státech, jejichž zastoupení je na půdě CFS minimální. Tento seminář se uskutečnil s finanční podporou Evropské unie v rámci projektů EuropAfrica: Towards Food Sovereignty a Food Right Now.