POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST A HLAD V ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE Důraz na zodpovědné investice do zemědělství

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST A HLAD V ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE 2015. Důraz na zodpovědné investice do zemědělství"

Transkript

1 POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST A HLAD V ROZVOJOVÉ AGENDĚ PO ROCE 2015 Důraz na zodpovědné investice do zemědělství Seminář Potravinová bezpečnost a hlad v rozvojové agendě po roce 2015: Důraz na zodpovědné investice do zemědělství se v dopolední části soustředil na roli potravinové bezpečnosti a výživy v rámci současných rozvojových debat o budoucích cílech a v odpolední časti se věnoval konkrétním potřebným politickým krokům k zajištění pozitivních dopadů investičních aktivit rozvinutých států. I. POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST V ROZVOJOVÉ AGENDĚ Michal Broža (Informační centrum OSN v Praze) Connell Foley (Concern Wordwide) Michael Romancov (Metropolitní univerzita v Praze, Univerzita Karlova) Hana Volná (Ministerstvo zahraničních věcí ČR) Petr Drbohlav (Člověk v tísni) Martin Broža naznačil, jak se bude vyvíjet debata o potravinové bezpečnosti po roce 2015, kdy vyprší doba k dosažení Millenium Development Goals, na co by se při nastavování nových rozvojových cílů nemělo zapomenout a jak nejlépe dojít k jejich naplnění. Uvedl, že práce na vytýčení nových rozvojových cílů byly již započaty skupinou sedmadvaceti zemí, tzv. High Level Panel on Post-2015 Development Agenda. Zástupci těchto zemí vypracovali zprávu s názvem A New Global Partnership: Eradicate Poverty and Transform Economies Through Sustainable Development, která mezi zmíněné cíle navrhuje zařadit zejména udržení míru, odstranění nerovnosti, řešení klimatických změn, genderové otázky nebo zajištění potravinové bezpečnosti, vzdělání, přístupu k pitné vodě, elektřině a energiím, pracovním příležitostem a přírodním zdrojů. Do popředí je stavěno zejména zásadní snížení extrémní chudoby a následně její absolutní vymýcení do roku Stát by se tak mělo transformací ekonomik do takové podoby, aby byl dostatek pracovních příležitostí a z ekonomického růstu profitovala celá společnost daného státu. K udržení míru by měly přispět nově vybudované, efektivní a zodpovědné instituce, které budou sloužit všem. Bližší informace mohou být nalezeny na Connell Foley se zaměřil především na problematiku výživy, respektive podvýživy. Podvýživa je nejen příčinou 45 % úmrtí dětí pod 5 let, ale také způsobuje nedostatečný vývin lidského těla a mozku. Děti trpící podvýživou jsou náchylnější k nemocem. Podvýživu je možné přímo snížit kojením, lepší

2 hygienou, doplňky vitamínu A nebo odčervováním. Dlouhodoběji ke zlepšení stavu pomáhá rozvoj zemědělství a s tím spojená potravinová bezpečnost, zlepšování zdravotních služeb, poskytování sociální péče nebo posilování postavení žen. Celkově je třeba posílit odolnost podvyživených a hladovějících. Problémem je, že výživa často není hlavním tématem. V oblasti výživy chybí jasná strategie a často je politika výživy roztříštěna do kompetence několika ministerstev. Navíc se stále věnuje větší pozornost zejména léčbě nemocí než právě podvýživě, která v důsledku k onemocněním dosti přispívá. Foley také upozornil na fakt, že podvýživa má dopad i na ekonomickou výkonnost. Jeden dolar investovaný na potlačení podvýživy přinese v průměru třicet dolarů z vyšší produkce, kterou je zachráněný člověk schopen během svého života vyprodukovat. Problematika výživy se však, i díky aktivitě CONCERNu, postupně dostává na agendu důležitých mezinárodních institucí a organizací. Přestože podle mapy založené na Global Hunger Indexu jsou hlad a podvýživa v zemích Západu takřka neviditelné, ve svých zprávách o nich mluví i původem západní organizace typu EU nebo WHO. High Level Forum staví výživovou bezpečnost na roveň bezpečnosti potravinové. Michael Romancov díky většímu odstupu od tématu nastínil původ rozvojové pomoci a západní náhled na ni. Předně upozornil na fakt, že MDGs i následující post-2015 cíle jsou příliš ambiciózní na daný časový úsek. Což nemusí být na škodu, ale zároveň je třeba zachovat realistické nároky na jejich plnění. Rozvojová agenda je postavená na představě, že za řešení hladu ve světě je zodpovědný Západ. Společně s rozvojovou pomocí však Západ exportoval své hodnoty, které nikdy zcela nezakořenili v rozvojových zemích. Proto je i nazírání na budoucnost západními očima dosti pesimistické. Část v současnosti často zmiňované skupiny BRICS jsou země nedemokratické a ve většině z nich přetrvává vysoká společenská nerovnost. Zároveň jsou ve skupině BRICS tři regionální soupeři Rusko, Indie, Čína, a proto je podle Romancova udržitelnější globální skupinou ta skládající se z Brazílie, Jihoafrické republiky a Indie. Hlavním hřištěm všech těchto potenciálních globálních lídrů zítřka se stává Afrika, kde již dochází k souboji o přírodní zdroje i určitou ekonomickou nadvládu. Pro Afriku a zúčastněné státy z toho plynou jak pozitiva, tak negativa. Nicméně převažuje pohled, že z toho Afrika spíše více ztratí, než získá.

3 Hana Volná účastníky ujistila, že Ministerstvo zahraničních věcí sleduje vývoj rozvojové agendy na mezinárodní úrovni a podporuje snahy nastavit nové cíle. Mimo již zmíněné uvedla také plán Evropské unie Decent Life for All, jehož konkrétní podoba se prozatím stále formuje. K podstatnější změně v rozvojových snahách je zapotřebí jisté globální transformace, tedy nastavení jiného druhu cílů a lepší komunikace mezi zainteresovanými. Nemělo by docházet pouze k posilování partnerství mezi globálním Severem a Jihem, mělo by k tomu docházet také v rámci Jihu samotného; a to nejen mezistátně, ale taktéž mezisektorově. V ČR je takovouto mezisektorovou platformou FoRS, která buduje spolupráci mezi vládou, neziskovými organizacemi, organizacemi občanské společnosti a podnikatelskými subjekty. Poslední komentář patřil samotné potravinové bezpečnosti, pro kterou je dle paní Volné zapotřebí zejména participace místních komunit a dodržování jistých zásad good governance. Vedle toho je velice důležitým tématem i větší zapojení žen v rozvojových zemích. Petr Drbohlav poznamenal, že některé rozvojové cíle byly úspěšně naplněny, ale hlavně v Africe a Asii hlad stále ještě představuje problém, od kterého se odvíjejí i další problémy spojené například s úrovní dosaženého vzdělání. Podle něho není potravinová bezpečnost spojená pouze se zemědělstvím, ale i s odstraňováním chudoby nebo vytvářením alternativních zdrojů obživy a příjmu v rámci udržitelného rozvoje. Producenti potřebují mít majetek - sociální, kapitálový, fyzický, finanční a musí rovněž budovat komunikační schopnosti a vztahy mezi komunitami. Farmáři se ale také potýkají s klimatickou změnou a nízkou odolností. Potravinová bezpečnost a hlad je tíživou otázkou také v oblastech zasažených katastrofami, které způsobil člověk, nebo zejména v ozbrojených konfliktech, kde vzniká velké množství vnitřně přesídlených a uprchlíků. Evropská unie však také někdy negativně ovlivňuje stav potravinové bezpečnosti v rozvojových zemích, ať už skrze hospodářský program Vše kromě zbraní (kde není zahrnuta problematika vnitřně přesídlených osob) nebo svou politikou biopaliv, kdy jejich produkce soutěží o přírodní zdroje s produkcí základních potravin. II. ZODPOVĚDNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSTVÍ Dagmar Milerová Prášková (Glopolis) Eric Jesper Karlsson (Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO) Michal Kulík (Ministerstvo zemědělství ČR) Luboš Smutka (Česká zemědělská univerzita) Věra Venclíková (Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci) Jean Blaylock (UK Food Group)

4 Dagmar Milerová Prášková nastínila spojitost mezi potravinovou bezpečností a lidskými právy. Tento vztah lze brát jako základní kamen pro samotnou diskuzi o zodpovědných investicích do zemědělství. Právo na potraviny, bydlení nebo přístup k přírodním zdrojům neoddiskutovatelně patří mezi základní lidská práva a potravinová bezpečnost podstatně napomáhá tyto práva naplňovat. Dále byla úvodem přečtena slova Oliviera de Schuttera, Zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, věnovaná speciálně účastníkům tohoto semináře. De Schutter v nich nabádá nové členské země EU z východní Evropy k většímu zapojení v otázkách potravinové bezpečnosti, záborů půdy a zodpovědných investic. Rovněž upozorňuje, že zodpovědné investice do zemědělství se netýkají pouze rozvojových zemí, ale že nastavení pravidel může být prospěšné i v rámci zmíněných evropských zemích. Eric Jesper Karlsson označil investice do zemědělství za jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak snížit chudobu. Nový statistický report FAO o trendech v zemědělských investicích ukazuje na fakt, že, ač investice rok od roku rostou, není tento růst a ani absolutní investovaná částka stále dostačující. Přestože domácí soukromé investice dozajista stále zůstanou nejdůležitějším zdrojem investic, Karlsson považuje za důležité, aby bylo použito veřejných prostředků pro podporu a stimulaci k přibývání dalších investic. Stejně tak by se mělo dostat podpory vládám rozvojových zemí, aby neustále pokračovaly v politice zodpovědných investicí. Avšak jak mohou mít investice do zemědělství pozitivní efekt, tak také mohou mít efekt negativní. Hlavním negativním činitelem jsou rozsáhlé zábory půdy, které s sebou nesou riziko ztráty přístupu k přírodním zdrojům, vystěhování, zhoršování životního prostředí apod. Jak však řekl Karlsson, základní poučkou pro správný podnikatelský model je big or small, but responsible. V neposlední řadě by měly být investice sepisovány s ohledem na společenské a ekonomické podmínky či právní rámec v daném místě. K zajištění zodpovědných investic do zemědělství byla vytvořena pravidla a směrnice, mezi něž patří The Principles for Responsible Agricultural Investment (PRAI) nebo Voluntary Guidelines on the Responsible Governance of Tenure of Land, Fisheries and Forests in the Context of National Food Security (VGGT). Nicméně k posunu může dojít pouze v případě, že budou tato pravidla a směrnice skutečně uváděna do praxe, zakončil svoji prezentaci Karlsson. Michal Kulík z Ministerstva zemědělství popsal praktiky a názory na diskutované investice z pohledu českého vládního sektoru. Ač Ministerstvo zemědělství považuje zemědělské investice v rozvojových zemích za vážné téma, jeho prioritou je podpora zemědělství v ČR. Když už ministerstvo uvažuje o zemědělských investicích v rámci rozvojové pomoci, tak jednoznačně preferuje spíše soft projekty vzdělávání, zakládání kooperativ, posilování tržní síly před vývozem vyspělých technologií. Jako člen Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci prosazuje

5 ministerstvo v mezinárodním prostředí principy FAO a jako člen EU podporuje evropskou politiku volného obchodu bez bariér. Nicméně Kulík jasně deklaroval, že čekání na pomoc EU není spásné samo o sobě a že zodpovědnost by měla stále ležet na institucích toho daného rozvojového státu. Poslední poznámku věnoval Kulík změně v návycích českého spotřebitele. Ten se začíná stále více a více ptát po původu a podmínkách výroby potravin, které konzumuje. Do budoucna se dá předpokládat, že oblíbenost potravin vyrobených na základě zodpovědných investic poroste, což těmto výrobkům v důsledku zajistí jistou tržní výhodu. Luboš Smutka ve své rozsáhlé prezentaci označil za jednu z častých chyb to, že se rozvojové země považují za skupinu víceméně homogenních zemí, na které lze aplikovat jeden všelék. Opak je ale pravdou. Pokud pro příklad rozdělíme rozvojové země podle podílu pracovní síly v zemědělství, dostaneme skupiny, kde v té nejnižší pracuje v zemědělství pouze okolo 18 %, zatímco v nejvyšší skupině to je v průměru 65 %. Protože k největšímu nárůstu populace dochází v zemědělských zemích rozvojového světa, jsou investice do zemědělství naprosto klíčové pro zajištění dostatečného množství potravy. Až 85 % zemědělské produkce jde na vlastní spotřebu farmářů, kteří potraviny vyprodukují. K zefektivnění zemědělské výroby je však třeba i transformace ekonomik, zejména posílení sekundárního a terciálního sektoru. Pomyslnému spektru zdrojů zemědělských investic stále dominují soukromé domácí investice. Nicméně vyšší výnosnost v rozvojových zemích v porovnání se zeměmi vyspělými přitahuje stále více i investice zahraniční. Ty jsou však většinou rozprostřeny nerovnoměrně; populárním investičním artiklem je půda, naopak investice do strojů a zařízení nebo renovace půdy jsou stále spíše nižší. Obecně by měly odpovědné zemědělské investice zvyšovat konkurenceschopnost, revitalizovat životní prostředí a půdu, zajištovat potravinovou bezpečnost a v důsledku i vyšší blahobyt. Ke správnému zacílení zemědělských investic je třeba vzít v potaz několik hlavních rizik klimatické, manažerské, politické a komoditní (cenové) riziko. V neposlední řadě je třeba zodpovědné investice přizpůsobit ekonomickým, politickým a sociálním podmínkám dané oblasti. Velký vliv na zemědělský sektor a potravinovou bezpečnost v rozvojových zemích mají i země vyspělé. Programy zemědělských subvencí EU tlačí ceny potravin vzhůru a podobný efekt má i globalizace. Potravinová krize v jedné části světa dokáže způsobit nárůst cen na globálním trhu, což brání těm nejchudším v přístupu k potravinám a narůstají tím počty úmrtí způsobených hladem. Věra Venclíková hned ze začátku upozornila na rozdíl mezi soukromou investicí a veřejnou rozvojovou pomocí - z pohledu soukromého sektoru je především cílem dosáhnout návratnosti a výnosnosti investice. Zároveň soukromá investice vytváří spíše partnerský vztah mezi investorem a místním podnikatelem podložený oboustranným tokem financí. Investor pomáhá s implementací projektu a zároveň kontroluje využití jím poskytnutých prostředků. Tím dochází i ke snižování

6 investičního rizika. K jeho další eliminaci je nutné, aby v zemi fungovala infrastruktura a státní instituce. Bez ohledu na výše zmíněné, v České republice je nyní jen minimum společností, které by investovaly v rozvojových zemích. Přes videohovor se připojila ještě Jean Blaylock z UK Food Group. Ve své řeči kladla důraz na angažování se občanské společnosti na tvorbě a vymáhání pravidel a směrnic nastavených mezinárodními organizacemi, např. zmíněných PRAI a VGGT. Dle jejího názoru by zodpovědné zemědělské investice měly být nastaveny spíše k zajištění potravinové bezpečnosti než k vytváření zisku. K tomu je mimo jiné také potřeba najít optimální rozdělení mezi více efektivními velkými farmáři a malými farmáři zajišťující větší míru rozmanitosti a udržitelnosti. Součástí pravidel a směrnic zodpovědných investic by měl být i výčet potenciálních rizik a nástin možných řešení různých krizových situací. Rozdělení zodpovědnosti mezi jednotlivé aktéry by tento proces mohlo zlepšit. Tím by se snad i změnila nálada investorů, kteří nyní po finanční krizi hledají především bezpečné investice, což by mohlo znamenat přiškrcení investic do rozvojových zemí. Diskuse Během následné diskuze se posluchači i řečníci shodli, že je třeba pravidla a směrnice dále rozšiřovat a snažit se o jejich dodržování všemi stranami, i přestože jsou prozatím jen nezávaznými doporučeními. Investice skrze mikrofinance mohou být velice vhodné, zejména pokud jsou zajišťovány organizací sídlící přímo v místě investice, aby byla schopna pomoci dlužníkovi v případě potíží. Jak ale dodal Smutka, ani mikrofinance nejsou všelék. Jejich úročení je často vysoké a pro výraznější změnu je potřeba zejména rozvoj velkých farmářů. Jedna z řady dalších otázek směřovala na roli neziskových organizací v zodpovědném investování. Venclíková vidí jejich roli jak v pozici prostředníka mezi investorem a příjemce, ale i jako poradce s cenným know-how, jež může prodat investorovi a zajistit udržitelný chod daného projektu. Poslední otázka se dotkla ochrany drobných farmářů, kteří často ani nevědí, že pravidla a směrnice zodpovědného investování do zemědělství existují. Venclíková ve své odpovědi zmínila, že dodržování těchto pravidel je často výhodné i pro samotné investory, kteří s jejich pomocí vytvoří dlouhodobě udržitelnou investici. Zároveň by zde měla být snaha místní vlády zlepšovat podnikatelské prostředí a dohlížet na vzniklý partnerský vztah. Kulík dodal, že ze strany České republiky je vždy snaha vyjednávat s celými sdruženími a podporovat jejich fungování, než vyjednávat s jednotlivci.

7 Seminář tak přinesl tyto zásadní závěry: naplňování potravinové bezpečnosti a vymýcení hladu a chudoby budou i nadále jedním ze základních kamenů nových cílů po roce 2015, kdy vyprší Mileniové cíle tisíciletí potravinová bezpečnost je mezisektorovým problémem, spojeným zejména s lidskými právy, zemědělstvím, změnou klimatu a ochranou životního prostředí, vzděláním, genderovou rovností nebo zaměstnaností přístup k přírodním zdrojům je pro odstraňování hladu a produkci základních potravin klíčový investice do zemědělství mohou mít pozitivní i negativní následky pro potravinovou bezpečnost lokální populace, proto je třeba posilovat principy zodpovědných investic do tohoto sektoru, které jsou vytvářeny na mezinárodní úrovni (v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO a jejího Výboru pro světovou potravinovou bezpečnost CFS) státy musejí zajistit, aby jejich firmy dodržovaly stanovená pravidla, protože podle mezinárodního práva mají státy povinnost zajišťovat naplňování lidských práv i mimo vlastní teritorium (extra-teritoriální obligace) zásadní roli hrají i hostitelské vlády, které musejí zajistit naplňování principů dobrého vládnutí - participace, odpovědnost, nediskriminace, transparentnost, lidská důstojnost a fungující právní stát aktivní účastí se do procesu vytváření odpovědných principů mohou zapojit také rozvojové a environmentální organizace a to především v nových členských státech, jejichž zastoupení je na půdě CFS minimální. Tento seminář se uskutečnil s finanční podporou Evropské unie v rámci projektů EuropAfrica: Towards Food Sovereignty a Food Right Now.

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st.

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st. GLOBALIZACE Globální - celosvětový Globalizace propojení (propojení) světa v jednu velkou společnost Dochází k odstraňování překážek v mezinárodním pohybu: 1)lidí 2)zboží 3)peněz 4)myšlenek 5)informací

Více

EUROPE DIRECT BRUNTÁL

EUROPE DIRECT BRUNTÁL EUROPE DIRECT BRUNTÁL Evropský rok pro rozvoj 2015 náš svět naše důstojnost naše budoucnost Iniciativa Evropský rok Již od roku 1983 vyhlašuje Evropská unie iniciativu s názvem Evropský rok. Každý ročník

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Vhodní příjemci dotace v české části programového území

Vhodní příjemci dotace v české části programového území Vhodní příjemci dotace v české části programového území Prioritní osa 1 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik Investiční priorita 5b) - Podpora investic zaměřených na

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Přehled aktivit členů a pozorovatelů FoRS v rámci EYD 2015

Přehled aktivit členů a pozorovatelů FoRS v rámci EYD 2015 Zpracovaný k 24. 6. 2015 Aktivity členů FoRS vztažené k Evropskému roku rozvoje 2015 a přípravě nové rozvojové agendy, která bude v roce 2015 schválena, jsou široce rozkročeny co do témat, metod práce,

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci

Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014. České fórum pro rozvojovou spolupráci Výsledky sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS 2014 České fórum pro rozvojovou spolupráci 1 Třetího sebehodnocení dle Kodexu efektivnosti FoRS se zúčastnilo 24 členů a pozorovatelů FoRS (tj. cca 45

Více

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině

Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině Quae sit nostra meta co je náš cíl? Národní dialog o vodě 2015 Retence vody v krajině úvod Abstraktní téma aneb co je cílem vodního hospodářství? Agenda OSN post 2015 Plány pro zvládání povodňového rizika

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Zasedání OSN: Je možné změnit svět?

Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Zasedání OSN: Je možné změnit svět? Cíle aktivity: - Seznámit se s Rozvojovými cíli tisíciletí - Rozvíjet dovednosti vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů. - Simulovat jednání OSN Cílová

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc.

otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc. Připojte se k našemu otevřenému evropskému partnerství a využijte komunitu odhodlanou zlepšovat pohodu a důstojnost starších lidí, kteří potřebují péči a pomoc. Můžeme společně udělat mnoho i tím, že začneme

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?

Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY

VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY S160/06 VNĚJŠÍ POLITIKA PRO ZAJIŠTĚNÍ ENERGETICKÝCH ZÁJMŮ EVROPY Dokument Komise a generálního tajemníka, vysokého představitele určený pro zasedání Evropské rady ČELIT VNĚJŠÍM ENERGETICKÝM RIZIKŮM EU

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

HIGH-FREQUENCY TRADING

HIGH-FREQUENCY TRADING HIGH-FREQUENCY TRADING Představení Vysokofrekvenční obchodování je alternativním způsobem správy kapitálu na globálních finančních trzích. Je tu pro investory, kteří hledají možnosti diverzifikace pro

Více

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie

Ostrava, 11. února 2010. Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Seminář pro učitele geografie Globální a rozvojové vzdělávání informuje o problémech dlouhodobé chudoby a životech lidí v rozvinutých a v rozvojových zemích. směřuje k přijetí zodpovědnosti

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle

Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Tisková zpráva Češi vydělávají na vlastní bydlení podobně dlouho jako Poláci, naopak Maďaři musí spořit déle Praha, 17. června 2015 Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

MODUL 1 Úvod do problematiky brownfieldů

MODUL 1 Úvod do problematiky brownfieldů MODUL 1 Úvod do problematiky brownfieldů Jiřina Bergatt Jackson Marta Šašková, Václav Olšanský Tento projekt je financován s podporou Evropské komise. Tento materiál vyjadřuje názor autora a komise se

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem.

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem. Komoditní zajištěný fond Odvažte se s minimálním rizikem. 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do Komoditního zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 105 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem

Více

Metodika a kritéria výběru projektu

Metodika a kritéria výběru projektu Metodika a kritéria výběru projektu Program spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014 2020 v rámci cíle Evropská územní spolupráce Kód CCI: 2014TC16RFCB017

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal

Veřejná podpora. Hlavní principy a pravidla. Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal Veřejná podpora Hlavní principy a pravidla Ing. Pavel Černý Mgr. Jan Ďoubal Obsah semináře 1. Právní prostředí 2. Znaky veřejné podpory 3. Hlavní principy a pravidla 4. Poslední změny v pravidlech 5. Diskuze

Více

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva

Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant. 2. výzva Fond pro nestátní neziskové organizace - Seminář pro žadatele o grant 2. výzva Program semináře Specifika 2. výzvy FNNO Prioritní oblasti FNNO Doplňkové granty v rámci Fondu pro bilaterální spolupráci

Více

Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR

Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR Kulatý stůl ke zvyšování propojení aktivit českých podnikatelských a nevládních subjektů se zahraniční rozvojovou spoluprací ČR 21. 7. 2014, 14:30 hod Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Andrea

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka

Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Výzkumné otázky v kontextu RM regionu Jesenicka Mgr. Ondřej Slach Worshop k projektu Jesenicko 4. 12. 2008 Ostrava Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Ostravská univerzita 1. Problém správného/optimálního

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. ředitel Odboru Dohody o partnerství, evaluací a strategií Evropský fond

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020

Program rozvoje venkova 2014 2020 Program rozvoje venkova 2014 2020 Praha, 3. 3. 2015 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí PRV 2014-2020 Priority unie Priorita 1 - Předávání poznatků a inovací

Více

společně pro přírodu výroční zpráva 2008

společně pro přírodu výroční zpráva 2008 společně pro přírodu výroční zpráva 28 KDO JSME Obecně prospěšná společnost Česká krajina je celostátní nezisková organizace působící v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Naším hlavním

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Etika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s.

Etika pomoci. Člověk v tísni, o. p. s. Etika pomoci Člověk v tísni, o. p. s. Cílem společnosti Člověk v tísni je: spolupodílet se na vytvoření tolerantní aotevřené společnosti, ve které jsou kulturní, etnické, rasové a jiné odlišnosti zdrojem

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

3. Zajištěný fond. Odvaz s minimálním rizikem.

3. Zajištěný fond. Odvaz s minimálním rizikem. 3. Zajištěný fond Odvaz s minimálním rizikem. 1 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do 3. Zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 106 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem svého investování

Více

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti

Veřejné osvětlení z pohledu energetické účinnosti z pohledu energetické účinnosti Seminář: Problematika veřejného osvětlení z pohledu energetického specialisty a poradce EKIS Novotného lávka 5, budova ČSVTS 13. 11. 2013 Obsah Stávající podpora veřejného

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

Osnova Místní integrované strategie pro území Opavsko 2014 + Ing. Jiří KRIST

Osnova Místní integrované strategie pro území Opavsko 2014 + Ing. Jiří KRIST Osnova Místní integrované strategie pro území Opavsko 2014 + Ing. Jiří KRIST MISTR Opavsko 2014+ STRATEGICKÝ DOKUMENT pro obce, podnikatele a spolky, analýza problémů a shoda na prioritách při jejich řešení

Více

Konference k projektům spolupráce 8. června 2015 Chocerady

Konference k projektům spolupráce 8. června 2015 Chocerady Konference k projektům spolupráce 8. června 2015 Chocerady TÉMA Uplatňování principu LEADER, organizační struktura MAS a proces výběru projektů, využití MAS jako platformy pro různé aktivity v oblasti

Více

Míra spolufinancování způsobilých výdajů projektů u jednotlivých aktivit specifických cílů IROP podle typu příjemce

Míra spolufinancování způsobilých výdajů projektů u jednotlivých aktivit specifických cílů IROP podle typu příjemce Míra spolufinancování způsobilých výdajů projektů u jednotlivých aktivit specifických cílů IROP podle typu příjemce Finanční prostředky Evropského fondu regionálního rozvoje (dále EFRR ) se podílejí na

Více

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?

ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Společenská odpovědnost organizací (CSR)

Společenská odpovědnost organizací (CSR) Společenská odpovědnost organizací () Role státu v oblasti společenské odpovědnosti Ing. Hana Šimková, Ing. Lucie Součková Co je společenská odpovědnost organizací? 2. polovina 20. století Corporate Social

Více

EVROPSKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA POTRAVINY PRO ŽIVOT (FOOD FOR LIFE) PŘEDSTAVILA IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN

EVROPSKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA POTRAVINY PRO ŽIVOT (FOOD FOR LIFE) PŘEDSTAVILA IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN EVROPSKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA POTRAVINY PRO ŽIVOT (FOOD FOR LIFE) PŘEDSTAVILA IMPLEMENTAČNÍ AKČNÍ PLÁN V závěru loňského roku byl, po dlouhých diskuzích a připomínkování odbornými kruhy, zveřejněn Implementační

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu INVESTIČNÍ BANKOVNICTVÍ V EU Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Letmý pohled na Evropskou investiční banku

Letmý pohled na Evropskou investiční banku Letmý pohled na Evropskou investiční banku Jako banka EU poskytujeme finanční prostředky na životaschopné a udržitelné investiční projekty v Evropě i mimo Evropu a nabízíme odborné poradenství. Našimi

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé Priority na období 2014 2019 Kdo jsme Jsme největším politickým uskupením v Evropě, zaujímáme středopravé politické názory. Jsme poslanecký klub Evropské lidové strany v Evropském parlamentu. V co věříme

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Příloha 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce

Příloha 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce Příloha 1: Koncepční rámec Programu švýcarsko-české spolupráce Koncepční rámec tvoří nedílnou součást Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Švýcarskou federální radou o implementaci Programu švýcarsko-české

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Příloha HIA RIS MSK: Hodnocení specifických cílů v jednotlivých prioritních oblastech

Příloha HIA RIS MSK: Hodnocení specifických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Příloha HIA RIS MSK: Hodnocení specifických cílů v jednotlivých prioritních oblastech Prioritní oblast A:Transfer technologií Rozvoje této oblasti může představovat přínos pro životní prostředí a zdraví

Více

Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici

Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici Návrhová část dokumentu SCLLD, celý dokument je k dispozici na www.blatensko.cz/mas Priorita I. : Lidé a společnost Blatenska Specifický cíl: Zdravý a spokojený život Cílem je (prostřednictvím podpory)

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více