Minerální výživa koní a stravitelnost minerálií (Ca, P a Mg)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Minerální výživa koní a stravitelnost minerálií (Ca, P a Mg)"

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Minerální výživa koní a stravitelnost minerálií (Ca, P a Mg) Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Vypracovala: Bc. Lucie Rádlová

2 2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Minerální výživa koní a stravitelnost minerálií (Ca, P, Mg) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne Podpis diplomanta

3 3 Poděkování Děkuji prof. Ing. Ladislavu Zemanovi, CSc. za odborné vedení, rady a připomínky, které mi poskytnul při vypracování této diplomové práce.

4 4 ANOTACE The aim of diploma work was to found out a digestibility of selected macroelements in horses diets. The estimation of digestibility was made on base of digestibility experiment with 6 horses and three periods using methodology with indicator (chromiumoxide and in 3M HCl insoluble ash matter) On the base of indicator contents in diets and in excrements were estimated the digestibility coefficients of individual monitored nutrients: dry matter, calcium, phosphorus, natrium, magnesium, potassium. The values of coefficients were about 71.67% ± s x The highest digestibility coefficient 76.77% ± s x 2.8 was determined in calcium metabolism. On the second site the lowest coefficient was in case of phosphorus metabolism, that was on level 54.09% ± s x 3.2. Digestibility coefficient of natrium was 60.77% ± s x 6.79, of magnesium 61.5% ± s x 2.31, of potassium 74.22% ± s x These data was obtained in experiment wit alfalfa hay and supplementary concentrates.

5 5 OBSAH 1 ÚVOD..6 2 CÍL PRÁCE 7 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED TRÁVÍCÍ ÚSTROJÍ KONĚ MINERÁLNÍ LÁTKY MAKROPRVKY MIKROPRVKY STANOVENÍ STRAVITELNOSTI ŽIVIN.30 4 MATERIÁLY A METODY 34 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY.46

6 6 1 ÚVOD Výživa koní je na rozdíl od výživy jiných druhů hospodářských zvířat složitější. Důvodem je především skutečnost, že užitkovost koně není objektivně měřitelná. Úroveň krmení je navíc ovlivněna individualitou zvířete. Správné ale i špatné krmení koně ovlivňuje jeho zdravotní stav, sportovní a pracovní výkony i reprodukci. Je proto nezbytně nutné, věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Pokud se zaměříme na chov koní jako celek, tak největší problém představuje výživa mladých rostoucích zvířat to je od porodu do asi 2 roku. V té době koně nepřinášejí chovatelům okamžité zisky, a proto je jim krmná dávka konstruována tak, aby se jejich chov příliš neprodražoval. Úsporné dávky však s sebou přinášejí problémy v nedostatečném vývinu svalové hmoty a koně v mládí špatně krmení budou v dospělosti dosahovat špatné užitkovosti. Jednou z cest, jak tato zvířata v době růstu správně krmit, je poznat koeficienty stravitelnosti minerálních látek a ty pak do krmných směsí (krmných dávek) dávkovat přesně podle potřeby.

7 7 2 CÍL PRÁCE Cílem našeho pokusu bylo zjistit stravitelnost vybraných makroprvků v různých krmných dávkách pro koně. Odhadnutí stravitelnosti minerálních látek by mohlo výrazně přispět ke zlepšení výživy koní. Zejména u rostoucích mladých koní, kteří patří z hlediska krmení k nejproblematičtějším kategoriím, je správné dávkování minerálních látek velmi důležité. Aby koně v dospělosti dosahovali odpovídající užitkovosti, je nutné poznat koeficienty stravitelnosti těchto prvků a následně je přesně dávkovat podle potřeby.

8 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Trávicí ústrojí koně Trávicí ústrojí koně lze rozdělit na několik základních částí. Patří sem dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké, slepé a tlusté střevo a konečník. Přijatá potrava se nejprve mechanicky rozmělní zuby. Následně se posouvá dál a rozkládá se působením enzymů vytvářených vlastním organismem nebo střevními bakteriemi. Nestrávené zbytky potravy se nakonec vylučují v podobě trusu (DUŠEK et al., 1999) Dutina ústní Dutina ústní je ohraničena silnými pohyblivými pysky, které spolu s jazykem zajišťují příjem potravy. Při pastvě nebo požírání pevné potravy, jako je řepa nebo větvičky, se uplatňují také řezáky. Koně při pasení zaujímají typický postoj s jednou přední nohou nakročenou vpřed. Pysky a jazykem shrnují sousto, které pak řezáky krátkým škubnutím hlavy odtrhnou. Části rostlin volně ležící na zemi sbírají pysky a jazykem (DOBRORUKA et al.,1992). Pohyblivost pysků umožňuje koním potravu roztřídit a vybrat z ní chutnější složky. Tato schopnost sice snižuje riziko pozření cizího tělesa, ale na porostech dlouhodobě spásaných koňmi vzniká nebezpečí změny druhového složení rostlin. Hodnotné trávy totiž spásáním ubývají, zatímco druhy z koňského pohledu méně chutné se množí a šíří na jejich úkor (MEYER et al., 2003). V dutině ústní probíhá pečlivé rozmělnění krmiva, což je zajištěno stoličkami a pohybem spodní čelisti všemi směry (DUŠEK et al., 1999). Široké žvýkací plochy stoliček jsou kromě zuboviny a zubního cementu tvořeny také lištami tvrdé skloviny. Proto je jejich povrch stále drsný (MEYER et al., 2003). Díky tomu nemůže potrava po třecích plochách stoliček klouzat a je spolehlivě rozdrcena (DOBRORUKA et al.,1992). Při nestejnoměrném opracování však může dojít ke vzniku ostrých hran, které ztěžují normální žvýkání. Poškozené řezáky zase mohou poranit pysky nebo stěžovat příjem potravy. Z výše uvedeného textu je tedy zřejmé, že úplný a zdravý chrup je pro správný příjem a počáteční rozmělnění krmiva nezbytný (MEYER et al., 2003).

9 9 Zpracování přijaté potravy je neobyčejně důkladné. Spotřeba energie vynaložená na činnost svalů účastnících se žvýkání středně kvalitního sena je až 10% z energetické hodnoty přijímaného krmiva. Důkladným rozmělněním dojde k narušení rostlinných buněk a jejich obsah se zpřístupní dalšímu chemickému trávení v žaludku a ve střevech (DUŠEK et al., 1999). Působením velkého tlaku mezi třecími plochami stoliček je z krmiva vytlačena voda, čímž dojde k uvolnění cukrů a bílkovin. Ty jsou dále tráveny v žaludku a tenkém střevě, kde jsou využity lépe, než v případě že by byly tráveny v tlustém střevě za pomoci mikroorganismů (MEYER et al., 2003) Jícen Transport sousta do žaludku zajišťuje jícen dlouhý až 1,5 m. V jícnové předsíni jsou uloženy hlenové žlázy. Výměšek těchto žláz usnadňuje pohyb sousta. Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což má za následek nemožnost zpětného posunu potravy - zvracení (DUŠEK et al., 1999). MEYER et al., (2003) uvádí, že jícen ústí do žaludeční stěny silným kruhovitým svalem - česlem, který se reflexně roztahuje a stahuje podle tlaku uvnitř žaludku. Při plném žaludku vyniká na česle trvalý tonus, který žaludek uzavírá a znemožňuje tak zvracení Žaludek Žaludek koně je poměrně malý orgán, jehož objem se v závislosti na velikosti zvířete pohybuje v rozmezí 9-25 litrů. Je proto přizpůsoben průběžnému přijímaní menších dávek potravy. Má fazolovitý tvar a lze na něm dobře rozlišit tři základní části. Je to dopředu vybíhající slepý vak s bezžláznatou sliznicí, žláznatá hlavní část žaludku zvaná fundus a žláznatá vrátníková část (MEYER et al., 2003). Plní se asi do 80% své kapacity. Jeho motorická činnost je poměrně malá, a proto se potrava na rozdíl od žaludku přežvýkavců nemísí, ale vrství (DUŠEK et al., 1999). Nejdříve se plní slepý vak a následně fundus. K vyprazdňování dochází již během přijmu potravy (MEYER et al., 2003). Podle některých autorů začíná vyprazdňování žaludku již minut po začátku přijmu krmiva. Žláznatá sliznice žaludku produkuje nepřetržitě žaludeční šťávy a to i v případě, jeli žaludek prázdný. Žaludeční šťáva koně obsahuje poměrně malé množství kyseliny chlorovodíkové a má tedy spíše zásadité až neutrální ph (DUŠEK et al., 1999). Díky tomu převládá v přední části žaludku mikrobiální trávení. Dochází zde k odbourávání lehce štěpi-

10 10 telných glycidů jako jsou cukry a škroby. Bílkoviny se z velké části tráví ve fundu žaludku, kde žaludeční žlázy vylučují kyselinu chlorovodíkovou a pepsinogen. Látky rozkládající tuky nebo glycidy se v žaludku nevyskytují. Voda je žaludkem vedena nejkratší možnou cestou. Nadměrné množství vody přijaté během krmení tedy může spláchnout jeho obsah do tenkého střeva a způsobit tak zažívací potíže Tenké střevo Délka tenkého střeva je m a kapacita asi 70 litrů. Rozdělujeme je na tři části, což je dvanáctník, lačník a kyčelník. Do dvanáctníku ústí vývody jater a slinivky břišní. Jejich produkty (žluč, pankreatická a střevní šťáva) jsou nezbytné pro chemické přeměny a tedy i využití všech živin z tenkého střeva (DUŠEK et al., 1999). Sliznice je zvrásněná 0,5 1 mm vysokými klky, které podstatně zvětšují povrch vnitřní stěny střeva. Pod sliznicí je uložena vrstva svaloviny, která způsobuje pohyby střeva. Ty slouží k důkladnému promíchání obsahu a současně k jeho posouvání směrem k tlustému střevu (MEYER et al., 2003). Motorika tenkého střeva je vlastně reflexní odpověď této svaloviny na dráždění receptorů sliznice mechanickými a chemickými podněty. Pohyby tenkého střeva lze rozdělit na segmentační, kývavé a peristaltické. Segmentační pohyby vznikají smršťováním a ochabováním kruhové svaloviny na různých místech střeva. Podílejí se na promíchávání střevního obsahu s trávícími šťávami a ovlivňují vstřebávání. Kývavé pohyby zajišťuje podélná svalovina a stejně jako v předchozím případě podporují promíchávání obsahu střeva. Peristaltické pohyby pak slouží k posunu obsahu a zvyšují resorpci (JELÍNEK et al., 2003). Trávenina prochází tenkým střevem rychlostí asi 20 cm za minutu. Celým střevem dlouhým 20 metrů tedy projde asi za 1,5 hodiny. V počátečním úseku tenkého střeva dochází k rozkladu tuků. Nejprve jsou emulgovány žlučovou kyselinou a po té štěpeny lipázou na mastné kyseliny a monoglyceridy, které jsou následně vstřebávány. Pomocí enzymu amylázy jsou v tenkém střevě tráveny také některé škroby, zejména jemnozrnné ovesné. Ty jsou na rozdíl od kukuřičných a ječných velkozrnných škrobů tráveny z 80%. Stravitelnost škrobů v tenkém střevě je možné zvýšit mačkáním nebo tepelnou úpravou krmiv. V tenkém střevě dále pokračuje v žaludku započaté trávení bílkovin. Pomocí trypsinu jsou zde štěpeny bílkovinné řetězce na tripeptidy a dipeptidy, které jsou následně ve střevní sliznici rozloženy na aminokyseliny. Při dostatečném osídlení tenkého střeva mikroflórou dochází i k částečnému rozkladu celulózy, hemi-

11 11 celulózy a pektinů. Například v případě ovesných slupek je to 3% jejich celkového objemu (MEYER et al., 2003) Tlusté střevo Délka tlustého střeva je pouze 6 m, ale kapacita se pohybuje okolo 130 litrů (DUŠEK et al., 1999). Je to tedy poměrně objemný orgán, který je zřetelně rozdělen na slepé střevo, velký a malý tračník a kyčelník (MEYER et al., 2003). Tlusté střevo vykonává stejné pohyby jako střevo tenké, jeho aktivita je však nižší. Díky těmto pohybům dochází k promíchávání a posunu obsahu, formování výkalů a jejich odstraňování. Přispívají také k trávení a vstřebávání látek. Tak jako například u prasete plní tlusté střevo koně stejnou funkci jako předžaludek přežvýkavců. Působením mikroflóry, především Escherichia coli, Bakterium lactis aerogenes, Streptococus lactis a Bacilu lacticus, zde dochází ke zpracování nestrávené vlákniny a její přeměně na těkavé mastné kyseliny. Vzniká tak kyselina octová, propionová a máselná a to v poměru 64, 19 a 14% (JELÍNEK et al., 2003). Podle DUŠKA et al., (1999) je výtěžnost tohoto procesu omezená, protože mikrobiální biomasa zde není tak početná jako u přežvýkavců. V tenkém střevě totiž dochází z 80-90% k úplnému využití sacharidů, potřebných pro výživu a rozmnožování bakterií. Naopak MEYER et al., (2003) uvádí, že počet živých zárodků v obsahu tlustého střeva dosahuje hustoty srovnatelné s předžaludky přežvýkavců. Jejich aktivita závisí na druhu a množství tráveniny přicházející z tenkého střeva, rychlosti jejího průchodu tlustým střevem a pufrační kapacitě střevního prostředí. Podle JELÍNKA et al., (2003) činí kapacita trávení vlákniny v tlustém střevě koně v porovnání s přežvýkavci asi jen 70%. Během průchodu tráveniny tlustým střevem bakterie částečně hynou a to zejména v žaludkovitém rozšíření velkého tračníku. Dochází tak k uvolňování aminokyselin, včetně esenciálních, které se už téměř nemohou vstřebávat. Koně vyžadující v dietě vysoce hodnotné bílkoviny, například chovné klisny a hříbata, jsou proto závislí na příjmu esenciálních aminokyselin z krmiva (MEYER et al., 2003). Autor dále upozorňuje, že přidávání močoviny do krmiva za účelem zlepšení zásobování organismu bílkovinami nemá, na rozdíl od přežvýkavců, u koní praktický význam. Močovina sice může být v tlustém střevě přeměněna na vysoce hodnotné bílkoviny, kůň je však využije nanejvýš formou koprofagie.

12 12 Prostřednictvím mikroorganismů jsou v tlustém střevě tráveny také části škrobů a cukrů, které sem přišly nestrávené z tenkého střeva. Ve slepém střevě jsou rychle rozloženy mikrobiálními enzymy. Jejich celková stravitelnost zde dosáhne téměř 100%. V malém tračníku a konečníku, které tvoří poslední úsek trávícího ústrojí, se vstřebává voda a obsah střev se tím více či méně zahustí (MEYER et al., 2003). 3.2 Minerální látky Podle procentuálního zastoupení v těle živočichů dělíme minerální prvky na makroprvky, zastoupeny v organismu asi 0,01% a mikroprvky, tvořící pouze 0,001% z hmotnosti organismu (JELÍNEK et al., 2003). Potřebu minerálních látek lze sledovat několika způsoby a to bilančním pokusem, biopsií a rozborem kostí, rozborem srsti (prof. Anke a jeho tým v Jeně) a také rozborem krve. Tato poslední oblast je sice velmi často používána, ale velmi obtížně se správně interpretuje. Naše diplomová práce má poskytnou podklady k tomu, abychom mohli správně interpretovat výsledky pokusů na koních. Vědci zjistili, že koncentraci některých minerálních látek v krvi koní může být ovlivněna jejich plemennou příslušností. Například BILAL et al., (2004) ve svých výsledcích uvádí, že plemeno má pravděpodobně vliv na koncentraci draslíku a zinku v krevním séru. Naopak na hladinu vápníku, fosforu, mědi a kobaltu se podle tohoto autora vliv plemene nepotvrdil. Jeho studie se týkala Arabských a Anglických plnokrevných koní. ROZANSKI et al., (2002) se zase zabýval hladinou zinku a mědi v krevním séru plnokrevných Arabských koní a polokrevných Angloarabů. Předmětem zkoumání byli koně ve věku 12 měsíců, kterým byla odebrána krev ve čtyřech tříměsíčních intervalech. Úroveň zinku se na rozdíl od mědi u žádného ze vzorků podstatně nelišila. Další skupina vědců (CIESLA et al., 2001) porovnávala koncentrace hořčíku, zinku, mědi a manganu v krevním séru hřebců různých plemen. V této studii šlo o koně plemene Holštýn a Ardenské koně. Výsledkem jejich pokusu byl závěr, že plemennou příslušností je ovlivněna úroveň hořčíku. V koncentraci mědi a zinku nebyly zjištěny podstatné rozdíly (CIESLA et al., 2001). Molekuly a ionty minerálních prvků se nacházejí téměř ve všech buňkách těla. Ve většině případů ve formě vodných roztoků, méně často jako součást pevných tkání, jako jsou kosti, zuby, zrohovatělé útvary apod. Jejich přítomnost v buňkách má poměrně velký vliv na funkci a výživu celého organismu. Řadíme je tedy spolu s organickými látkami

13 13 jako jsou uhlík, vodík, kyslík a dusík, mezi tzv. biogenní prvky, čili prvky pro živočišný organismus nezbytné (JELÍNEK et al., 2003). Dalším kritériem na základě kterého můžeme tyto látky dělit, jsou sloučeniny, které z nich vznikají. Síra, chlor, fosfor jsou tedy látky kyselinotvorné. Draslík, sodík, vápník a hořčík pak řadíme mezi prvky alkalické. Přebytek prvků z jedné či druhé skupiny v krmné dávce zvířete je naprosto nežádoucí. Při několikanásobném převýšení doporučené dávky mohou být tyto prvky pro organismus dokonce toxické (ZEMAN et al., 2006) Makroprvky Mezi makroprvky nebo také makro elementy řadíme vápník, fosfor, hořčík, sodík, draslík, síru a chlor. Vápník Minerální prvek zastoupený v tělech zvířat v největším množství. Většina vápníku je obsažena ve skeletu a zubech. Středně velký kůň má v těle asi 7 kg vápníku, z toho 99% v kostech (MEYER et al., 2003). Současně s fosforem tvoří základ anorganické hmoty skeletu. Zbylé procento se nachází v extracelulární tekutině a měkkých tkáních. Je nezbytný pro kontraktibilitu svaloviny, tonus svalstva, nervosvalovou dráždivost a srážlivost krve. Napomáhá udržení normálního ph krve. Je součástí krevní plasmy, kde se jeho koncentrace pohybuje v rozmezí 2,25 3,2 mmol/l. TUK et al., (2005) provedl pokus zaměřený na změny koncentrace vápníku, fosforu a hořčíku v krevní plasmě během gravidity a začátku laktace. Výzkum byl proveden na šesti holštýnských klisnách ve věku 5 10 let. Krev pro analýzu byla odebrána v každé třetině gravidity a na počátku laktace. Krevní plasma byla oddělena centrifugací. Koncentrace minerálů v plasmě byla určena spektrofotometrem. Při vyhodnocení pokusu se zjistilo, že koncentrace vápníku se během druhé třetiny gravidity výrazně snížila, ve srovnání s koncentrací v první a třetí třetině. Během třetí třetiny gravidity pak koncentrace vápníku výrazně vzrostla v porovnání s výsledky získanými v první a poslední části experimentu. V plazmě je asi 50% biologicky aktivního ionizovaného vápníku. 40% je vázáno na bílkoviny, převážně albumin. Zbylých 8 10% je vápník v komplexní vazbě. K vstřebávání vápníku z potravy dochází v žaludku a tenkém střevě a to aktivní nebo pasivní difůzí, což je ovlivněno koncentrací tohoto prvku v zažitině. Při nízké kon-

14 14 centraci dochází k aktivní resorpci závislé na přítomnosti parathormonu, kalcitriolu a specifického proteinu vázajícího vápník. V opačném případě probíhá pasivní difůze na základě elektrochemického gradientu. Míra resorpce je ovlivněna i jinými faktory, jako je např. přítomnost laktozy, optimální koncentrace aminokyselin, mastných kyselin a tuků. Negativní vliv na resorpci má kyselina šťavelová, zvýšený obsah fosforu, draslíku, hořčíku a hliníku. Také krmná dávka bohatá na tuky není vhodná, protože napomáhá vzniku vápenatých mýdel a průchod zažitiny střevem se zrychluje. Vstřebaný vápník postupuje nejdříve do kostní tkáně, odkud se pak uvolňuje do krve. Míra vstřebávání vápníku je závislá na několika faktorech. Jedním z nich je například věk zvířete. STEPHENS et al., (2004) popisuje pokus, jehož účelem bylo stanovení minerální bilance u mladých koní v dostihovém tréninku. Dvacetčtyři ročků bylo rozděleno do podskupin a každé podskupině byla následně přidělena jedna ze čtyř diet. Každá dieta obsahovala jiné množství vápníku, fosforu a hořčíku. V průběhu pokusu byla třikrát provedena celková sbírka trusu a zkouška pro stanovení absorbce a zadržení minerálů. Výsledky pokusu ukázaly, že absorbce a zadržení vápníku v organismu bylo v 64. dni pokusu nižší než na začátku a v 128. dni. Exkrece se uskutečňuje zejména prostřednictvím výkalů. Vylučování vápníku močí je minimální. Ze všech druhů hospodářských zvířat má kůň, společně s králíkem, relativně nejvyšší koncentraci vápníku v moči (JELÍNEK et al., 2003). Určité množství vápníku se vylučuje také v potu. Zejména u pracujících koní dochází díky pocení ke zvýšené exkreci vápníku. Důsledkem je zvýšená potřeba tohoto prvku (MEYER et al., 2003). Dlouhodobý nedostatek vápníku vyvolává u zvířat mnoho poruch zdravotního stavu. U klisen po porodu dochází k onemocněním velmi podobným hypokalcemii u krav, koz a bahnic (JELÍNEK et al., 2003). Příčinou tohoto onemocnění, nazývaného též mléčná horečka nebo poporodní paréza, je nevyvážená výživa minerálními látkami, zejména vápníku, v předporodním období. Důvodem pro vznik mléčné horečky může být přebytek přijímaného vápníku v závěru březosti. Díky této chybě ve výživě totiž nenastane dostatečná mobilizace kosterních rezerv. Jeho krevní obsah se po porodu v důsledku rostoucí produkce mléka rychle vyčerpá a svalovou slabostí dojde k poporodnímu ulehnutí (MUDŘÍK et al., 2006). MEYER et al., (2003) uvádí, že u zvířat postižených tímto onemocněním bývá klinicky prokázána nízká koncentrace vápníku v extracelulární tekutině. Je-li tato hladina nízká, snižuje se i množství uvolněného acetylcholinu, které nestačí pro uskutečnění přenosu impulsu. Příčinou tohoto onemocnění je tedy nervosvalový blok.

15 15 Hypokalcemická zvířata vykazují snížený příjem krmiv, nižší sekreci inzulinu a tím i nižší příjem glukózy. Následkem jsou velké ztráty tělesné hmotnosti a zhoršení plodnosti. Jestliže dojde k rozvoji třetího stádia onemocnění s typickými komatózními příznaky, může postižené zvíře během hodin uhynout. Preventivní opatření spočívá v technice krmení před porodem. Zvířata v poslední fázi březosti by neměla dostávat krmiva bohatá na vápník a draslík. V opačném případě totiž dojde k omezení funkce parathormonu, což způsobuje pokles mobilizovatelnosti vápníku z kostí (MUDŘÍK et al., 2006). HAGYARD et. al, (1997) zmiňuje případ výskytu hypokalcemie u hříbat. Čistokrevná hříbata ve věku od 4 dní do 5 týdnů byla se začínajícími zdravotními problémy převezena na veterinární kliniku. U všech pacientů byl zaznamenán průjem, svalová tuhost a strnulá chůze. Orální doplnění vápníku nevyvolalo žádné zlepšení. Postupem času se příznaky rozvinuly do výrazné svalové ztuhlosti doprovázené záchvaty křečí. Všechna hříbata v tomto případě nakonec zemřela nebo byla utracena. Při karenci vápníku může dojít také k částečné demineralizaci kostry lebky. Horní čelist se následkem tlaku zubů vyboulí takže hlava zvířete vypadá větší. U hříbat je tento projev nedostatku doplněn ještě slábnutím, křivením a záněty končetin. Při déle trvajícím nevyváženém přísunu minerálních látek dochází u koní k oslabení a zánětu kostí. Tyto problémy, projevující se nejprve ztuhlostí, kulháním a nejistou chůzí, mohou vyústit až ve zlomeniny a natržené šlachy (MEYER et al., 2003). Nadbytek vápníku v dietě nevyvolává intoxikaci, ale negativně ovlivňuje resorpci fosforu, hořčíku a zinku (JELÍNEK et al., 2003). MEYER et al., (2003) uvádí, že přebytek vápníku snášejí koně do určité míry bez problémů. Jedná se o 2-3 násobné překročení normy. Podmínkou je ovšem dostatek ostatních minerálních látek, jako je hořčík, železo, mangan nebo zinek. Autor dále zdůrazňuje, že předávkování vápníkem stimuluje jeho vylučování ledvinami, což zvyšuje riziko tvorby močových kamenů. Fosfor Je druhým nejrozšířenějším prvkem v tělech zvířat. Největší část fosforu (80 90%) je uložena v kostech a zubech (JELÍNEK et al., 2003). MEYER et al., (2003) uvádí, že v těle koně je obsaženo asi 4 kg fosforu a z toho 80% obsahuje kostra. Zde se nachází jeho anorganická forma hydroxyapatit, fosforečnan vápenatý, hořečnatý a sodný. V erytrocytech, svalech a nervové tkáni se pak vyskytuje jeho organická forma fosforečnan vápenatý, hořečnatý a sodný (JELÍNEK et al., 2003). V krevní plasmě je koncentrace

16 16 tohoto prvku v rozmezí 2,5 6,6 mmol/l a nachází se zde jak organická tak anorganická forma (ZIMA et ZWICK, 1990). Fosfor se účastní téměř všech metabolických reakcí. Je proto považován za nejuniverzálnější minerální prvek. Zasahuje do metabolismu aminokyselin, sacharidů, bílkovin, tuků, vitamínů i ostatních minerálních látek. Tvoří základní složku ATP a ADP, které jsou obsaženy ve všech buňkách organismu a jsou zdrojem energie pro jednotlivé reakce, včetně těch umožňující svalové kontrakce. Je také součástí nukleových kyselin a vitamínů. Hraje důležitou úlohu v humorálních regulacích a pufračním systému organismu (SOVA et al., 1990). Fosfor se ve formě kyseliny fosforečné vstřebává v jednotlivých úsecích trávícího traktu.toto vstřebávání ovlivňuje mnoho faktorů, ke kterým patří např. věk zvířete, jeho produkce, úroveň výživy a forma fosforu obsažená v zažitině. Velmi dobře se resorbují zejména rozpustné formy fosforu. U nerozpustných forem a fytátů se jeho využitelnost snižuje, ale u přežvýkavců je možné ji zvýšit pomocí působení fytázy (JELÍNEK et al., 2003). Kůň využije z klasické krmné dávky 35 55% fosforu. Nižší využití je, i při jeho dostatečném příjmu způsobeno právě neschopností odbourat fosfor v zrninách vázaný na fytin. Jeho uvolnění je vázáno na enzym fytázu. Ten produkují bakterie obývající slepé střevo, a proto je tento fosfor méně dostupný než anorganický (DUŠEK et al., 1999). Nadbytek vápníku a hořčíku způsobuje změny poměru vápníku a fosforu, který by měl být 1:1 (REECE, 1998). Díky tomu dochází k výraznému snížení využitelnosti fosforu. Homeostáza fosforu je udržována díky parathormonu, který společně s vitaminem D umožňuje jeho aktivní resorpci v duodenu a ovlivňuje také metabolismus kostní tkáně. Uvolňuje totiž vápník a fosfor ze skeletu a podporuje jejich vstřebávání v ledvinách. Vitamin D je naopak důležitý při ukládání těchto prvků do kostní tkáně v průběhu mineralizace (JELÍNEK et al., 2003). Exkrece fosforu probíhá u koní prostřednictvím výkalů a moči. Stejně jako v případě vápníku dochází u pracujících koní ke zvýšené potřebě fosforu vzhledem k jeho vylučování potem a v důsledku vyššího příjmu krmiva také trusem (MEYER et al., 2003). Nedostatečný příjem fosforu narušuje růst a vývoj kostí (JELÍNEK et al., 2003). Mláďata jsou v takovém případě postižena křivicí, dospělí jedinci pak osteomalácií (REECE, 1998). Dalšími příznaky karence fosforu jsou podle JELÍNKA et al., (2003) snížená plodnost, snížená konverze živin a syndrom snížené tučnosti mléka.

17 17 V důsledku příliš vysokého přijmu fosforu dochází k narušení procesu přeměny vitaminu D na kalcitriol a narušení resorpce vápníku, zinku, mědi a železa (JELÍNEK et al., 2003). Hořčík Tento prvek je na rozdíl od dvou předešlých zastoupen v živočišných organismech poměrně málo. Jen asi 0,005% hmotnosti těla (JELÍNEK et al., 2003). LABUDA et al., (1982) uvádí 0,04 0,05 % hmotnosti těla. Převážná většina hořčíku je uložena v kostře a jen asi 1% se nachází v měkkých tkáních, především ve svalovině, játrech, nervové tkáni, a extracelulární tekutině. V krvi je obsažen zejména v erytrocytech, kde se vyznačuje poměrně stálou koncentrací, pohybující se v hodnotách od 0,7 do 1,4 mmol/l. Tato hodnota je podstatně ovlivněna příjmem hořčíku v krmné dávce a úrovní resorpce (JELÍNEK et al., 2003). Hořčík zasahuje do metabolismu aminokyselin, nukleových kyselin, sacharidů, lipidů, bílkovin, vitamínů i minerálních látek. Je účastníkem procesů nervosvalové dráždivosti a imunitních reakcí organismu. Hraje také podstatnou roli ve funkci velkého množství enzymů. Může být jejich přímou součástí neb aktivátorem (SOVA et al., 1990). Množství hořčíku obsaženého v organismu může být, stejně jako u vápníku, ovlivněno graviditou. Vyplývá to z výsledků již výše uvedeného pokusu, jehož autorem je TUK et al., (2005). Výsledky tohoto pokusu ukázaly, že během prvního období gravidity byla koncentrace hořčíku prokazatelně vyšší než na začátku laktace. Vstřebávání hořčíku je problematičtější než např. u vápníku, draslíku a sodíku. Obzvláště v případě, kdy jde o resorpci ze sirných solí. U přežvýkavců probíhá tento proces v předžaludku, slézu a duodenu. Intenzita závisí na obsahu strukturní vlákniny v krmné dávce. V průběhu kolostrálního období dochází k resorpci ve slezu a v tenkém a tlustém střevě. Jakmile začne zvíře přijímat strukturní vlákninu, klesá míra resorpce z původních 80% na 30 35%. V tomto období probíhá vstřebávání převážně v předžaludku, slezu a duodenu. Podstatná je také schopnost reabsorbce hořčíku v ledvinových tubulech, která je u všech druhů zvířat poměrně vysoká (JELÍNEK et al., 2003). Stejně jako u obou předcházejících prvků je i zde míra resorpce a zadržení vápníku v organismu závislá na věku a zatížení zvířete. Z výsledků pokusu zabývajícího se minerální bilancí mladých koní v dostihovém tréninku vyplynulo, že systémová výkonnost zadržení hořčíku byla nižší 64. a 128. den pokusu oproti nultému dni. Je tedy možné říct, že začátek zátěže ovlivňil po-

18 18 travní požadavky na hořčík, stejně jako vápník a fosfor (STEPHENS et al., 2004). Nadbytek vápníku, draslíku a dusíkatých látek v krmné dávce má na resorpci hořčíku negativní vliv. Jak uvádí ZEMAN a ŠAJDLER, (2002) je mezi hořčíkem a vápníkem antagonistický vztah. Nadbytek hořčíku tedy znemožňuje efektivní metabolismus vápníku. V případě, že vápník v organismu chybí může mít hořčík podle těchto autorů až toxické účinky. Z organismu se vylučuje převážně výkaly, v menší míře pak močí. Koncentrace v moči je závislá na koncentraci v krevní plasmě. Pokud je nedostatek hořčíku v krmné dávce jeho obsah v moči klesá. Malé množství hořčíku je vylučováno také potem, proto mají pracující koně zvýšenou potřebu tohoto prvku (MEYER et al., 2003). Nedostatek hořčíku se u koní projevuje zvýšenou vznětlivostí, svalovým třesem, křečemi a tetaniemi (MEYER et al., 2003). Při hypomagnezemické tetanii dojde k významnému snížení koncentrace hořčíku v krevní plasmě. Zvířata jsou postižena záchvaty křečí, které jsou vystřídány krátkým obdobím somnolence (JELÍNEK et al., 2003). Ztráty úhynem jsou podle tohoto autora značné Předávkování do 3-4 násobného překročení normy nevede k žádným nepříznivým následkům. V kombinaci s přebytkem fosforu však vzniká riziko tvorby střevních a močových kamenů (MEYER et al., 2003). Draslík Tvoří přibližně 0,2 0,3% hmotnosti těla. V organismu je zastoupen ve formě chloridů, uhličitanů a fosforečnanů. Vyskytuje se především v intracelulárních prostorách (BUKVAJ et al., 1971). Největší koncentraci vykazují játra a svaly. Ze zhruba 100 g draslíku, které obsahuje tělo dospělého koně vážícího 500 kg, je 90% uloženo v buněčných prostorách, především ve svalové tkáni. Je nezbytný nejen pro regulaci osmotického tlaku buněk, ale také jako aktivátor řady enzymů (MEYER et al., 2003). Intracelulární draslíkový kationt má významnou úlohu v aktinomyozin-atp systému ve svalu. Společně se sodíkem se podílí na tvorbě elektrických potenciálů při přenosu nervových vzruchů (DUŠEK et al., 1999). Ovlivňuje také kontraktilitu a tonus svalstva včetně srdečního svalu. Je antagonistou vápníku, sodíku a hořčíku (SOVA et al., 1990). Resorpce probíhá zejména v tenkém střevě, u přežvýkavců také v bachoru. Homeostáza tohoto prvku je regulována přesunem mezi intracelulární a extracelulární tekutinou. Jestliže se koncentrace v extracelulární tekutině zvýší, dojde k vylučování inzulínu. Ten napomáhá přestupu draslíku do buněk a snižuje tak jeho koncentraci v extracelulární tekutině. Důležitou funkci zde mají také ledviny. S rostoucím vstřebáváním sodíku dochází ke

19 19 zvyšování sekrece draslíku, což brání vylučování vodíkových iontů a může tak dojít k narušení acidobazické rovnováhy (MEYER et al., 2003). Organismus není schopen ukládat tento prvek do zásoby. Přebytečný draslík tedy odchází z těla ven. Vylučování probíhá z 90% močí přes ledviny (DUŠEK et al., 1999). Vylučování výkaly je minimální. U těžce pracujících koní dochází k vysokému vylučování potem (MEYER et al., 2003) Krmné dávky většinou obsahují dostatečné množství draslíku. Primární nedostatek draslíku, který se projevuje sníženou chutí k žrádlu a oslabením svalů se tedy v praxi příliš nevyskytuje (MEYER et al., 2003). K nedostatku draslíku v organismu dochází například u mláďat v období mléčné výživy nebo při přechodu na objemná krmiva. Deficit může být podmíněn také onemocněním trávícího ústrojí. REECE (1998) uvádí jako projevy hypokalemie zvětšené břicho, průjem a neupravený vzhled. Tento stav může vést až k letargii, upadnutí do komatu a následné smrti. Mnohem častější je nadbytečný příjem tohoto prvku a to zejména u skotu. Draslík omezuje resorpci hořčíku a tím napomáhá ke vzniku tetanií. U krav v poporodním období pak zpomaluje involuci dělohy a podílí se na vzniku ovariálních cyst (JELÍNEK et al., 2003). Koně jsou na rozdíl od skotu k nadměrnému příjmu draslíku poměrně tolerantní. Teprve při extrémně vysokých dávkách stoupá spotřeba vody a množství vylučované moči. Zajímavostí je výskyt autozomálního dominantního genu u amerických kvarterů. Jeho přítomnost disponuje nositele k hyperkalcemické paralýze. Takoví koně pak musí dostávat draslík jen v omezeném množství (JELÍNEK et al., 2003). Sodík Tento prvek tvoří asi 0,13-0,2% hmotnosti těla živočichů. Jeho koncentrace v organismu se s přibývajícím věkem snižuje. Je hlavním kationem extracelulární tekutiny. V buňkách se na rozdíl od draslíku vyskytuje pouze v malém množství. Relativně vysokou koncentraci mohou vykazovat játra, ledviny a kostní tkáň % kostního sodíku tvoří rychle vyměnitelná forma, snadno přecházející do extracelulární tekutiny. Skelet se tímto mechanismem uplatňuje v procesu homeostáze sodíku. Hlavní funkcí sodíku je regulace osmotického tlaku (JELÍNEK et. al, 2003). Podle BUKVAJE et al., (1971) se tento prvek podstatně podílí na osmotickém tlaku krve a ostatních tělních tekutin. S tím souvisí i jeho vliv na výměnu vody v organismu. V případě že se sníží množství sodíku v přijímané potravě, sníží se také obsah vody ve tkáních a naopak.

20 20 Jako další funkce v organismu uvádí JELÍNEK (2003) účast na nervosvalové dráždivosti a přenos impulsů. Dále zasahuje do metabolismu draslíku a hořčíku. Resorpce probíhá v celém úseku trávícího traktu aktivním způsobem (JELÍNEK et al., 2003). Část vstřebaného sodíku se ukládá do zásoby v podkožním vazivu a v kostech. Jeho metabolismus v těle je poměrně intenzivní. Mezi kostní tkání a krevní plasmou se denně vymění až % sodíku (SOVA et al., 1990). K exkreci dochází prostřednictvím moči, výkalů a potu. Nejvíce sodíku se vylučuje močí. U druhů zvířat s větším množstvím potních žláz dochází při zvýšené fyzické námaze a vysoké teplotě k významnému vylučování potem (JELÍNEK et al., 2003). U jezdeckých koní proto poměrně snadno dochází ke vzniku karence (MEYER et al., 2003). Potřeba sodíku je závislá na věku, produkci, graviditě, kondici, fyzické námaze organismu a okolní teplotě. Z pravidla se vyjadřuje pomocí potřeby chloridu sodného. Krmná dávka by podle obecných doporučení měla obsahovat 0,5-1 % soli (DUŠEK et al., 1999). Mnoho krmiv obsahuje jen nepatrné množství tohoto prvku. V zeleném krmení stejně jako v seně a siláži je často zastoupen pouze v množství 0,5 g/kg sušiny, někdy dokonce jen 0,2 g/kg. Také obiloviny mají obsah sodíku velice nízký. Více sodíku obsahuje řepa a melasa. Díky tomu se poměrně často setkáváme se situací, kdy je příjem sodíku nedostatečný i pro potřeby záchovy. Dostatečné zásobení sodíkem je možné zajistit solným lizem, případně přídavkem soli do krmné dávky ( MEYER et al., 2003) Jako projevy karence sodíku uvádí REECE, (1998) zpomalení růstu, porušení oční rohovky a poruchy reprodukce samčí neplodnost a zpožděná pohlavní dospělost u samic. JELÍNEK, (2003) zmiňuje u projevů nedostatku také sníženou produkci mléka v důsledku snížené žravosti. Dále dehydrataci, svalovou slabost a projevy lízavky. Nadměrná konzumace sodíku v kombinaci s nedostatečným příjmem vody vyvolává nechutenství, poruchy trávení a v krajních případech až intoxikaci. Projevuje se nervovými poruchami a výskytem křečí. Většinou končí úhynem zvířete (JELÍNEK et al., 2003). REECE, (1998) zmiňuje u projevů předávkování sodíkem poruchy chůze, slepotu, poruchy nervů. Síra Tvoří 0,15-0,25% hmotnosti organismu. Je zastoupena ve všech buňkách a tělních tekutinách organismu a to zejména ve formě bílkovin. Tyto bílkoviny obsahují sirné aminokyseliny jako je cystin, cystein a metionin. Kosti a chrupavky obsahují síru ve formě

ANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie

ANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie ANORGANICKÉ ŽIVINY Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie B. VODA základní podmínka pro život (nezastupitelná) viz. Voda ve výživě HZ C.

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná

Více

Využitelnost fosforu a požadavky prasat

Využitelnost fosforu a požadavky prasat Využitelnost P a požadavky prasat. Pig Nutr., 12/2 Využitelnost fosforu a požadavky prasat Fosfor je klíčovým prvkem v těle zvířete. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v organizmu s podílem cca 1 %. Z tohoto

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO

TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_05_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO TLUSTÉ STŘEVO (INTESTINUM CRASSUM) dlouhé 1,5 m 5-7 cm široké tenčí než tenké střevo

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1 TRÁVICÍ SOUSTAVA obr. č. 1 funkce: přijímání potravy = živin zpracovávání potravy mechanicky = drcení, rozmělňování chemicky = funkce enzymů trávení vstřebávání odstranění zbytků potravy stavba: dutina

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Trávicí a vylučovací soustava člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAT: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc.

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc. OSLAVA MLÉKA 2009 Ing. Jiří Kopáček, CSc. Od roku 1957 slaví světová mlékařská veřejnost každé čtvrté úterý v měsíci květnu SVĚTOVÝ DEN MLÉKA Podnět t k tomuto svátku dala konference významných světových

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B Úvodní strana Název: Jméno a Příjmení: ZDRAVÁ VÝŽIVA Hana Pavlíková Třída: 2.B Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Zdravá

Více

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Vápník 99% v kostní tkáni, 1% v ECT DDD 1mg průměrně vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva Vylučuje se ledvinami

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

Více

Fyziologie koní. Ing. Vanda Casková

Fyziologie koní. Ing. Vanda Casková Fyziologie koní Ing. Vanda Casková Fyziologie koně Projeví se a hodnotí se: Celkový stav Kondice a výživný stav Chování (temperament) Poloha těla Postoj, pohyb Trias - teplota, puls, dech Krevní oběh objem

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ SOUSTAVA Základem trávicí soustavy : trávicí trubice stěna trávicí trubice: vazivo, hladké

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.12

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Optimální péče od samého začátku Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce 1991 v USA. Synonymem pro produkty PURE je pojem

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK

TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_02_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK TRÁVICÍ SOUSTAVA - SLINNÉ ŽLÁZY 3 páry příušní, podčelistní, podjazykové větší množství drobných

Více

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech Soustava trávicí zajišťuje příjem potravy trávení = zpracování potravy do podoby, kterou mohou přijmout buňky našeho těla vstřebávání jednoduchých látek do krve a mízy odstraňování nestravitelných zbytků

Více

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Colostrum ESSENS kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Co je colostrum? Colostrum, česky mlezivo, je první mléko produkované savci několik hodin po porodu. Má jedinečné složení, které se liší od složení

Více

Trávicí soustava. Stavba

Trávicí soustava. Stavba Trávicí soustava - Příjem potravy - Zpracování mechanické (zuby, svaly), chemické (enzymy) - Vstřebávání ţivin - Vyloučení nestravitelných zbytků a nadbytečných látek z těla Trávení je proces štěpení ţivin

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie

Více

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO Václav Kudrna VÚŽV Uhříněves, v.v.i. 2012 1 Otelení -> nízký příjem sušiny (energie) -> NEB Vypočítaná energetická bilance pro krávy v laktaci

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku

Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku Autor Mgr. Iveta Tichá Tematický celek Trávicí soustava Cílová skupina 2.ročník SŠ nezdravotnického směru ukončený maturitní zkoušku Anotace Materiál má podobu pracovního listu s testovými úlohami, pomocí

Více

Rediar. Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat FARM-O-SAN - PŘEŽVÝKAVCI

Rediar. Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat FARM-O-SAN - PŘEŽVÝKAVCI Rediar Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat REDIAR JE Vysoký obsah vitaminů A, D a E Obohaceno probiotiky Vysoký obsah elektrolytů a glukózy Snadná aplikace rychle a snadno rozpustný

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů ON, BE. Bez příloh. Identifikační údaje školy

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů ON, BE. Bez příloh. Identifikační údaje školy Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Monitoring vnitřního prostředí pacienta Monitoring vnitřního prostředí pacienta MVDr. Leona Raušerová -Lexmaulová, Ph.D. Klinika chorob psů a koček VFU Brno Vnitřní prostředí Voda Ionty Bílkoviny Cukry Tuky Důležité faktory Obsah vody Obsah

Více

Vážení reprezentanti, dovolte, abychom Vám představili nové produkty uvedené na BUSINESS DAY 10. 12. 2013

Vážení reprezentanti, dovolte, abychom Vám představili nové produkty uvedené na BUSINESS DAY 10. 12. 2013 Vážení reprezentanti, dovolte, abychom Vám představili nové produkty uvedené na BUSINESS DAY 10. 12. 2013 AMINO 1000 STAR pro podporu kostí, chrupavek a cév 525 Kč imunita vitalita tvorba kolagenu nervová

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA ŠTÍTNÁ ŽLÁZA nejstarší žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců (z fylogenetického hlediska) váží 30

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA WWW.SAMSFIELD.COM SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA NÍZKÝ OBSAH OBILOVIN

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : Ušlech lý pan Beketov Kovy a potraviny Úkol 1: S pomocí nápovědy odhadněte správný kov, který je v dané potravině obsažen. Nápověda: MANGAN (Mn), ŽELEZO (Fe), CHROM (Cr), VÁPNÍK

Více

Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů

Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů Autoři: Jana Tichá, Lukáš Stehno V Pardubicích 1.1. 2016 Asociace penzionů pro seniory, z.s., K Višňovce 1095, Pardubice 530 02, www.appscr.cz Úvod do problematiky

Více

Iframix s.r.o. Štěrboholská 26 102 00 Praha 10. GSM: (+420) 739 777 444 Fax: (+420) 272 706 045 E-Mail: iframix@iframix.cz

Iframix s.r.o. Štěrboholská 26 102 00 Praha 10. GSM: (+420) 739 777 444 Fax: (+420) 272 706 045 E-Mail: iframix@iframix.cz Iframix s.r.o. díky své mateřské skupině CCPA, ale i dalším partnerům, disponuje širokým portfoliem výrobků pro BIO-zemědělce, respektive pro chovatele. Poptávka po BIO produktech neustále roste a společnosti

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

příjem potravy rozklad látek složitých na jednoduché (= živiny) převedení živin a vody do krve odstranění odpadních látek

příjem potravy rozklad látek složitých na jednoduché (= živiny) převedení živin a vody do krve odstranění odpadních látek příjem potravy difúzí (prvoci, cizopasníci) fagocytózou (prvoci, porifera) ústy (většina živočichů) rozklad látek složitých na jednoduché (= živiny) trávení intracelulární (prvoci, porifera) trávení extracelulární

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Co vás napadne, když se řekne voda? Zapisujte do paprsků. voda. Přečtěte si následující text a poodtrhněte to, co jste již věděli

Co vás napadne, když se řekne voda? Zapisujte do paprsků. voda. Přečtěte si následující text a poodtrhněte to, co jste již věděli Pracovní list Název projektového úkolu: Voda Třída: 8. Název společného projektu: Voda, základ života Název pracovního týmu: Členové pracovního týmu: Co vás napadne, když se řekne voda? Zapisujte do paprsků

Více

Stupnice tělesné kondice koně BCS Body Condition Scoring

Stupnice tělesné kondice koně BCS Body Condition Scoring Zásady odchovu hříbat z pohledu výživy Ing. Kateřina Blažková Oddělení výživy, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Uhříněves Rozhodujícím obdobím, které může nejvíce ovlivnit budoucí kariéru koně,

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Správna výživa méně civilizačných chorob!!!

Správna výživa méně civilizačných chorob!!! Správna výživa = méně civilizačných chorob!!! Cash flow života krávy měsíčně a nápočtem Kč/měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0-10000 10 20 30 40 50 60 70-2000 -3000 věk měsíce měsíšně nápočtem nápočtem 100000

Více

Minerální látky a stopové prvky

Minerální látky a stopové prvky Minerální látky a stopové prvky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Fyziologie výživy. Autor přednášky:

Více

Hill s Nature s Best produkty pro psy

Hill s Nature s Best produkty pro psy Hill s Nature s Best produkty pro psy Doporučené produkty Pro zdravé psy: ŠTĚŇATA ( DO 1 ROKU VĚKU ) Doporučené produkty Štěňata malých a středních plemen o i do 25 kg v dospělosti Štěňata velkých a obřích

Více

AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU. Josef Illek

AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU. Josef Illek AKTUÁLNÍ ZDRAVOTNÍ PROBLEMATIKA V CHOVECH SKOTU Josef Illek Produkční choroby dojnic poruchy trávení v předžaludku a poruchy ABR poporodní paréza steatóza jater ketóza dilatace a dislokace slezu hypofosforemické

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

Způsoby aplikace granulovaných minerálních krmiv 8% zamíchat do jadrných krmiv

Způsoby aplikace granulovaných minerálních krmiv 8% zamíchat do jadrných krmiv Minerální krmiva pro spárkatou zvěř - sypká Premin Spárkatá zvěř MAXI - SRNEC Premin Spárkatá zvěř MAXI - JELEN, DANĚK Premin MUFLON Minerální krmiva pro spárkatou zvěř - granulovaná Premin MINERÁLNÍ GRANULE

Více

SSOS_ZD_3.10 Tlusté střevo

SSOS_ZD_3.10 Tlusté střevo Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.10

Více