Chudoba jako společenský problém

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chudoba jako společenský problém"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Chudoba jako společenský problém Bakalářská práce Petra Pavlasová duben

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Chudoba jako společenský problém Bakalářská práce Autor: Petra Pavlasová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Dubský, CSc. Praha duben,

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze, dne 30. dubna 2010 Petra Pavlasová 3

4 Anotace: Cílem této práce je poukázat na skutečnost, jak závaţným problémem je chudoba pro společnost. Kvůli chudobě lidé nemají dostatek prostředků k zabezpečení základních ţivotních potřeb, mají omezený přístup k zdravotní péči a vzdělání, které je velmi potřebné k tomu, aby se jim z chudoby podařilo vymanit. Chudoba je základní příčinou globálních nerovností, které jsou odrazem ekonomické a sociální úrovně, zdravotním stavem populace a postavením ţen ve společnosti. Chudoba je stěţejním problémem, na jehoţ odstranění se zaměřuje řada nadnárodních společností. Annotation Aim of this work is pointed out how poverty is a serious problem for society. Because of poverty, people do not have sufficient resources to ensure basic living needs, have limited access to health care and education, which is very necessary to enable them managed to escape from poverty. Poverty is the root cause of global imbalances are a reflection of economic and social levels, population health and status of women in society. Poverty is a major problem for the elimination of the targeted number of multinational companies. 4

5 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat PhDr. Vladimíru Dubskému CSc. za projevenou pomoc, cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce. 5

6 Obsah: Úvod: Charakteristika chudoby Pojem chudoba Vývoj chudoby Koncepty chudoby Vymezení chudoby Příčiny a následky chudoby Chudoba a novodobý ekonomický růst Chudoba v průmyslově rozvinutých zemích Sociální nerovnost Efektivita a rovnost: Velké dilema Dělení chudoby Deprivace ţivot v chudobě Ţivotní a existenční minimum v České republice Zdroj: Systém sociálního zabezpečení Možnosti řešení Stanovení závazků Dopady ekonomické krize Úspěch do současnosti Kde je třeba urychlit pokrok Poučení z minulých zkušeností a výhled do budoucna Cíle Nástroje boje s chudobou Hospodářská politika v 21. století Závěr:

7 Úvod: Ačkoliv ţijeme jiţ v 21. století, stále se na této planetě vyskytují jak bohatství, tak i chudoba. Dokonce jsou společnosti, kde se chudoba i zhoršuje a to je důvod, proč jsem si vybrala téma Chudoba jako společenský problém pro svoji závěrečnou práci. Toto téma budu řešit ve třech kapitolách. V první kapitole je charakterizována chudoba, popisován tento sociální jev, či spíše problém, jeho vývoj, koncepty a vymezení. Druhá kapitola řeší příčiny a následky chudoby, kde je analyzováno zkoumané téma z různých pohledů a faktorů. Velký vliv zde hraje sociální nerovnost v moderní společnosti a také vývoj chudoby v různých etapách ţivota. Je zde zmíněno ţivotní a existenční minimum, systém sociálního zabezpečení a tabulky týkající se míry nezaměstnanosti v České republice. Třetí kapitola hledá moţnosti řešení extrémní chudoby ve třetích zemích především prostřednictvím dosaţení rozvojových cílů tisíciletí nastavených světovými lídry. Dále zmiňuje vize role vlády v hospodářské politice v 21. století. 7

8 1. Charakteristika chudoby Pojem chudoba Chudoba sociální jev běţně povaţovaný za sociální problém, to znamená sociální jev nebo situaci, o níţ se určitá relevantní skupina lidí nebo sami zúčastnění domnívají, ţe vyţaduje řešení, obvykle prostředky vnějšího institucionalizovaného zásahu. Někdy je povaţován za sociální deviaci, tedy porušení nebo podstatné odchylky od některé sociální normy chování nebo od skupiny norem. S chudobou úzce souvisí bída, coţ je situace, která nedovoluje jedinci, domácnosti či celé sociální vrstvě uspokojovat potřeby, jejichţ uspokojování je v dané společnosti povaţováno za samozřejmé. Termín bída implikuje většinou představu drastičtějších forem chudoby a má silnou historickou a literární konotaci. Škála různých druhů bídy sahá od bezprostřední hrozby smrti hladem, jemuţ ročně na planetě podléhá 60 milionů lidí, přes zvýšené riziko ohroţení určitými chorobami aţ po pouhou neschopnost participovat na sluţbách běţně přístupných zbytku společnosti. Od 19. století je chudoba předmětem statistického, ekonomického i sociologického studia, přičemţ hranice mezi jednotlivými disciplínami nejsou příliš zřetelné. Chudoba je v různých koncepcích a přístupech různě definována a měřena, vţdy však jde o inferiorní podmínky ţivota se závaţnými individuálními i společenskými důsledky Vývoj chudoby Chudoba v současné Evropě je většinou méně drastická a je méně na očích, neţ je chudoba v Africe, Latinské Americe či v Asii. Nemění to však nic na tom, ţe existuje. Je to jiná chudoba i v porovnání s chudobou známou z knih Charlese Dickense, Emila Zolly nebo Karla Václava Raise. Je však jiná i v porovnání se ţivotní zkušeností našich pradědů a dědů. Nejde o absolutní chudobu, spojenou se strádáním ohroţujícím samu existenci chudých. Chudoba je v evropském prostoru především relativní. Hovoří se zde o dvou ohniscích chudoby. Na jedné straně jde o chudobu uvnitř bohaté Evropy, na 1 HAMŘÍKOVÁ, Hana; PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena (za kolektiv). Velký sociologický slovník. Univerzita Karlova. Vydavatelství Karolinum Praha ISBN (2. svazek). ISBN str

9 druhé straně o chudobu v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Podle údajů Eurostatu je v severních zemích EU objektivně chudých asi 7 %, zatímco na jihu EU ţije v chudobě asi 16 % populace. Chudoba zemí střední a východní Evropy je chudoba societární (do určité míry univerzální). Jednak je zde větší podíl chudých v populaci, jednak jsou tyto populace jako celek relativně chudé ve srovnání s většinou zemí EU. Z velké části je výsledkem neefektivnosti ekonomik těchto zemí. V politickém diskursu Evropy jsou společnosti obecně povaţovány za chudé, jestliţe ve srovnání s průmyslově rozvinutými zeměmi v tomto regionu: - Zdravotní stav občanů je horší a průměrná délka jejich ţivotů je kratší. - Reálné výdělky jsou zde v průměru o více neţ polovinu niţší, respektive nominální příjmy jsou zde v tomto srovnání ve svém průměru maximálně čtvrtinové. - Většinu jejich populace tvoří lidé, kteří nejsou schopni udrţet v rovnováze své příjmy a výdaje své domácnosti nezbytné k uspokojování svých potřeb. Nejsou schopni uspokojovat své potřeby, aniţ by upadali do dluhů, museli prodávat svůj majetek či spotřebovávat své úspory, popřípadě omezovat své potřeby i na úkor svého zdraví a ţít pod standardem společnosti. - Většina jejich populace se cítí chudá (vysoká míra subjektivní chudoby) či ohroţená chudobou. 2 Výčet chudobou ohroţených je dnes oproti minulosti vesměs poněkud odlišný. Můţeme analyticky rozlišit mezi tzv. starou a novou chudobou. - Stará, demografická, horizontální chudoba je nezávislá na trhu práce (ohroţené sociální kategorie jsou charakterizovány věkem, ţivotním a rodinným cyklem a neschopností pracovat). Tato chudoba můţe být stavem či způsobem trvalé existence, ale také jen existenciálním záţitkem určité etapy ţivotního cyklu či jen krátkodobou ţivotní epizodou. Do této chudoby můţe sklouznout řada rodin například ve fázi ţivotních investic (při pořizování bytu nebo jeho zařizování, zaloţení rodiny, narození dítěte). 2 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby.1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str. 25 9

10 - Nová, vertikální chudoba je spojena s pozicí jedinců i celých sociálních kategorií na trhu práce (nezaměstnaní, neúplné rodiny, osoby s nízkými výdělky a osoby ornamentně znevýhodňované na trhu práce). O nové chudobě se hovoří proto, ţe neexistovala, tak jako neexistoval trh práce v dnešním slova smyslu. Od konce 70. let dochází, v souvislosti s návratem masové nezaměstnanosti, k posunu od staré k nové chudobě. Na trhu práce jsou určité sociální kategorie handicapovány oproti ostatním a mají jen malou šanci uplatnit se na trhu práce, jsou z něho vylučovány nebo jsou na něm omezovány jejich šance: 1. Pro sníţené fyzické nebo psychické schopnosti: nemocní, tělesně a duševně handicapovaní. 2. Díky malému lidskému kapitálu: nekvalifikovaní. 3. V důsledku diskriminace: příslušníci minorit (na rasovém a kulturním principu), ţeny, staří lidé. 4. V důsledku strukturálních změn ekonomiky a jejího cyklického vývoje: dlouhodobě nezaměstnaní. 3 Dnes je v průmyslově rozvinutých zemích Evropy chudoba spojena zejména s nedostatkem pracovních příleţitostí a s dlouhodobou nezaměstnaností. Za základní rysy přesunu k nové chudobě jsou v zemích EU dnes povaţovány zejména následující skutečnosti: - Růst nezaměstnanosti a nejistoty zaměstnání, které způsobují, ţe chudoba a riziko chudoby jsou dnes údělem početnější populace a nevyhýbají se ani středním vrstvám. - Rychle se zvyšující počet osob závislých na různých formách sociální pomoci jako důsledek šířící se masové dlouhodobé nezaměstnanosti. - Vzrůstající počet rozsáhle zadluţených osob a domácností. - Nárůst počtu dětí s jedním rodičem, potřebných sociální pomoci, jako důsledek změn ve vzorcích rodinného chování a znevýhodnění těchto rodičů na trhu práce. - Rostoucí počet bezdomovců, jenţ je nejviditelnějším výrazem nové chudoby. 3 Mareš Petr. Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

11 - Růst počtu osob pohybujících se na sekundárním trhu práce a lokalizace některých sociálních kategorií převáţně na tento trh (např. feminizace chudoby). Růst nezaměstnanosti, která je základem nové chudoby, je spojován se dvěma základními procesy: Na jedné straně s technickým rozvojem, který umoţňuje nahradit ţivou práci technikou nejen v průmyslu, ale i ve sluţbách a nejnověji i ve sférách, které byly doménou vysoce kvalifikované a vzdělané pracovní síly (automatizace, robotizace, komputerizace), na druhé straně s procesem globalizace ekonomiky. Na ni zatím, v průmyslově vyspělých zemích doplácejí zejména ti, jejichţ lidský kapitál je tak nízký, ţe můţe být nahrazen pracovní silou kdekoliv jinde na světě (levnější, méně organizovanou, v místě s menší daňovou zátěţí apod.). Značná část chudých pochází nikoliv z nezaměstnaných, ale špatně placených pracovníků. Tato chudoba bývá spojena zejména s pozicemi na sekundárním trhu práce. Uvádí se ovšem, ţe spíše neţ špatná kvalita lidského kapitálu je to jejich nespolehlivost Koncepty chudoby Neexistuje správná či vědecká definice chudoby, o níţ by se dosáhlo obecného konsensu, stejně jako neexistuje jediný obecně přijatý způsob jejího měření. Dnes existují přinejmenším čtyři diskursy chudoby: byrokratický, moralistický, akademický a diskurs samotných chudých (a sociálních aktivistů). Byrokratický diskurs je především o určení hranice chudoby, kdo bude oprávněn dostávat dávky sociální pomoci i o počtu chudých. Hovoří se o domácnostech s nízkými příjmy, o absolutní či relativní chudobě. V moralistickém diskursu jde o to, v jakém vztahu jsou chudí vůči vlastní chudobě. Akademický diskurs chápe chudobu spíše jako důsledek společenských mechanismů neţ jako charakteristik chudých. Je zaloţen na pocitu bezmocnosti. Diskurs samotných chudých je především o vlastní bezmocnosti a způsobech, jak ji překonat. Tato bezmocnost má nejméně tři dimenze: sociální (relativně nevýhodný 4 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

12 přístup k prostředkům produkce vlastní existence), politickou (chybějící politický vliv) a psychologickou (internalizaci pocitu vlastní méněcennosti a podřizování se autoritě). Proč se většina společností snaţí chudobu pojmenovat a vymezit obsah tohoto pojmu: určit, co to je být chudý, respektive, kdo je chudý? Definice chudoby slouţí dvěma základním účelům: dovoluje měřit rozsah chudoby ve společnosti a určuje rozsah oprávnění chudých vůči sociálnímu státu. Změna počtu chudých ve společnosti nemusí být dána jen změnou ţivotních podmínek, ale i změnou definice chudoby, respektive změnou kritérií, podle kterých společnost chudobu posuzuje a na základě kterých rozhoduje, komu přizná oprávnění s chudobou spojená. Existují především tyto protikladné dvojice kategorií konceptů chudoby: - Absolutní či relativní - Přímé či nepřímé - Objektivní či subjektivní - Preskriptivní (stanovené experty) či konsensuální Vymezení chudoby Hranice chudoby jakoţto i rozmezí označující chudou populaci (domácnosti, osoby, děti) můţe být určena: a) Jako absolutní nebo relativní v původním pojetí byla určena subsistenčním minimem, tedy prostředky dovolujícími uhradit potřeby holého přeţití; na rozdíl od této absolutní definice je relativní deprivace dána vzdáleností od společenského standardu za určitou hranicí sice člověk můţe přeţít, nicméně se cítí být vyloučen ze společnosti; nikoli fyzické, nýbrţ sociální strádání je základem chudoby. Člověk hodnotí svou situaci jako nepříznivou ve srovnání se ţivotní situací jiných lidí nebo skupin. b) Nelze porovnávat chudobu dříve a dnes při změněných společenských standardech a novém poznání o jejích příčinách a důsledcích. c) Pomocí jednoduchého indikátoru nebo sloţeným indexem většinou se chudoba sleduje na základě běţných příjmů nebo spotřeby; další však sledují chudobu 12

13 pomocí indexu deprivace, zahrnujícího kromě spotřeby i bydlení, podmínky práce, kulturní aktivity, zdraví. d) Objektivně nebo subjektivně na rozdíl od převaţujících objektivních přístupů vychází subjektivní koncept chudoby z přesvědčení, ţe jedinec sám je nejlepším soudcem svých potřeb; v daném sociálním referenčním rámci posuzuje individuum naléhavost svých potřeb, hierarchizuje sled jejich uspokojení. Subjektivní přístup k chudobě je nejvíce spjat s holandsko-vlámskou ekonomií, v níţ byly vyvinuty konkrétní metody měření. Také teorie chudoby jsou různé. Podle individualistických teorií je chudoba osobní věcí kaţdého, respektive věcí osobní neschopnosti a nezájmu zapojit se do výdělečné činnosti. Podle nové pravice je chudoba výrazem kultury závislosti, která se vytváří spoléháním se na sociální zabezpečení, jehoţ cílem je kompenzovat nepříznivé sociální a finanční důsledky různých ţivotních okolností a událostí ohroţujících uznaná sociální práva, zejména pak na cílené dávky pro chudé. Podle antropologických teorií je chudoba výrazem kultury chudoby zahrnující specifické normy a hodnoty, jazyk i světový názor, vytvářené jako reakce chudých na marginální postavení ve stratifikované společnosti. Příslušná pozice se tak samozřejmě kontinuum a dědí. Nejvíce sociologická je zřejmě teorie, podle níţ je stav chudoby důsledkem okolností: chudý sice sdílí obecné hodnoty společnosti, nemůţe je však převést do reality kvůli nízkým příjmům, nedostatečné kvalifikaci pro zaměstnání a podobně. Podle teorie konfliktu je chudoba důsledkem nesprávného rozdělení zdrojů ve společnosti. Chudý není odpovědný za svoji situaci, naopak je obětí společnosti, konkrétně pak nedostatečného systému sociálního zabezpečení, nebo diskriminačně fungujícího trhu práce. Podle marxistického přístupu je chudoba imanentní součástí kapitalistického systému, nutnou podmínkou koncentrace bohatství a rozdělovacího systému. Sebelepší sociální systém ji nemůţe odstranit. Z druhé strany se ovšem poukazuje na pozitivní ekonomické a společenské funkce chudoby: chudí jsou ochotni vykonávat práce, které ostatní odmítají; jejich přítomnost 13

14 má motivační a varovné účinky na ostatní; péče o chudé vytváří dodatečná místa v sektoru sociálních sluţeb. To ovšem navazuje na středověké křesťanské pojetí, kdy být chudým bylo pozitivně definovaným sociálním statusem a přítomnost chudoby byla výzvou ke šlechetnosti a lásce k bliţnímu a dále do roviny praktické pomoci člověku v nouzi a utrpení. Západní společnosti se potýkají s chudobou různým způsobem. Na Levisově koncepci byla zaloţena válka proti chudobě, vyhlášená v roce 1964 prezidentem Johnsonem. Programy byly zaměřeny na lepší vzdělání a tvoření pracovních návyků, na posílení ambicí a motivací, zejména mezi mládeţí a barevnou populací. Selhání strategie bylo přičítáno chybnému východisku, tj. výlučné odpovědnosti chudých za svůj osud, namísto pojetí chudoby jako součásti společenského systému sociální nerovnosti. Konzervativní řešení thatcherovské Velké Británie spoléhalo na efekt trickle down (prýštění), tj. na to, ţe chudí se budou podílet na obecném růstu bohatství, přičemţ jejich momentální situace bude řešena co nejmenšími a co nejvíce cílenými sociálními dávkami. Oproti tomu stojí řešení poţadující účinnou redistribuci bohatství na základě univerzálních dávek, které by neostrakizovaly chudé, a předcházení chudoby velkorysými sociálními dávkami, např. v podobě základního příjmu : kaţdý jedinec bude mít pouze na základě občanství nárok na příjem pokrývající základní potřeby; dosáhne-li vyššího, bude mu příslušně zdaněn. 5 5 HAMŘÍKOVÁ, Hana; PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena (za kolektiv). Velký sociologický slovník. Univerzita Karlova. Vydavatelství Karolinum Praha ISBN (2. svazek). ISBN str

15 2. Příčiny a následky chudoby Příčina chudoby je otázka, která znepokojuje sociology i veřejnost. Odpovědí na otázky týkající se příčin chudoby však nejsou jen věcí veřejného mínění a postoje chudých k vlastní chudobě. V neposlední řadě jsou politickým problémem. Představují nejen popis určitého stavu, ale implikují i typ jednání, směřující k jeho změně. Jsou součástí permanentního procesu hledání konsensu o tom, koho a v jakém rozsahu bude společnost podporovat. Otázky o příčinách chudoby jsou součástí hry o status (povinnosti a oprávnění) chudých a chudoby v dané společnosti. Odpovědi na ně se liší jak v čase, tak i geograficky, mezi jednotlivými zeměmi. Existují tři typy ideologií chudoby: 1. Chudoba jako důsledek uspořádání ekonomického a sociálního systému buď jako nutný, ale ţádoucí důsledek trţního hospodaření, jako součást incentivy ( nebýt chudý, ale bohatý je odměnou) pro jeho rozvoj, kde chudoba je povaţována spíše za frikční jev malého rozsahu nebo jako nutný, přesto ale neţádoucí, důsledek trţního hospodaření (často jako důsledek jeho nespravedlnosti), a proto i pádný důvod k jeho odstranění, kde chudoba je povaţována za jev spíše trvalý a zasahující většinu populace Chudoba jako výsledek lenosti, nedostatku vůle, špatných morálních vlastností, neprozíravosti a nestřídmosti jedinců. Jde o důsledek individuálních nedostatků či amorálnosti, jeţ lze u konkrétních jedinců překonat kultivací (zvýšením lidského kapitálu), disciplínou a novými postoji. Sem můţeme zařadit celou řadu názorů od genetických vysvětlení, která odvozují chudobu z předpokládaných biologických zděděných charakteristik chudých jedinců, přes vysvětlení psychologická, vztahující se k jejich vrozeným či osvojeným osobnostním rysům, aţ po sociální, která původ chudoby odvozují z charakteru procesu socializace chudých. Za základní osobní nedostatky, které vedou k fatální chudobě, jsou povaţovány na jedné straně ty, které souvisejí s lidským kapitálem, na druhé straně ty, které se týkají morálního profilu jedince. Nemá-li někdo dostatek lidského kapitálu, pak je to povaţováno za důsledek jeho lenosti (nebyl ochoten investovat do jeho získání ţádné úsilí) či nepředvídavosti 6 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

16 (nepovaţoval tuto investici za potřebnou). Za příčinu chudoby bývá povaţována i neochota chudých pracovat, podávat odpovídající výkon, ale i jejich rozmařilost a neschopnost šetrnosti, či nízká morálka spojená s jevy, jako jsou alkoholismus nebo nezodpovědné rodičovství. Především liberalistická tradice poţaduje po kaţdém jedinci plnohodnotnou odpovědnost za vlastní osud. Vychází z premisy existující rovnosti v příleţitostech pro všechny, a proto činí chudé za jejich chudobu zodpovědné. Z hlediska sociální solidarity rozlišuje mezi deserving poor (ti, co se nemohou z různých důvodů o sebe postarat a jsou té solidarity hodni) a undeserving poor (ti, kdo mohou, ale z různých důvodů se nechtějí o sebe sami postarat, a solidaritu si proto nezaslouţí). V podtextu toho všeho leţí přesvědčení, ţe jsou to lidé, kteří se rozešli s hodnotami hlavního proudu společnosti. Lidé pasivní a spoléhající se na solidaritu a pomoc nikoliv schopnějších, jako spíše odpovědnějších a morálnějších bliţních. Podpory chudým by tedy neměly zaručit stejný status, jaký zaručuje minimální mzda na trhu práce. Jen tak lze zabezpečit, aby si chudí byli nuceni hledat a nalézt práci. 3. Chudoba jako důsledek situačních faktorů. Chudí lidé mají tendenci koncentrovat se na určitém území a vytvářet subkulturu, která je zpětně do chudoby uzavírá a brání jim vymanit se z ní. Neadekvátní rodinná výchova, nízké aspirace a nevhodné rodinné prostředí i prostředí sousedství a širší komunity ovlivňují negativně hodnotový systém dětí. Chudoba se stává normou a očekávaným způsobem ţivota. Děti si neosvojují hodnoty motivující ke snaze o únik z tohoto prostředí. V takto vzniklé kultuře bídy se lidé sice naučí se svou chudobou ţít, avšak adaptační mechanizmy, které jim dovolují v této situaci přeţít, zároveň vedou i k tomu, ji akceptují jako normální stav, z něhoţ není úniku. Za situační můţeme ovšem povaţovat chudobu vznikající v důsledku různých neštěstí a chudobu frikční, která můţe být spojena s jednotlivými etapami lidského ţivota a s rozdílnou zátěţí v nich. Tato chudoba byla například dosti typickou pro evropský středověk s jeho válkami, hladomory, velkými poţáry měst a obcí a epidemiemi. 7 7 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

17 2. 1. Chudoba a novodobý ekonomický růst Pokud se mluví o chudobě jako o materiálním nedostatku, měl by se vývoj chudoby v dějinách sledovat ve spojitosti s rozšiřováním ekonomické prosperity. Dnes ţije pod hranicí bídy necelá polovina světové populace a existují hluboké rozdíly v úrovni bohatství mezi zeměmi i jednotlivci. Před 200 lety byla chudoba všeobecným jevem, s výjimkou úzké vrstvy zástupců šlechty, kléru a bohatých obchodníků a velkostatkářů. Regionální rozdíly v příjmech takřka neexistovaly, a to jak v rámci států, mezi státy i mezi jednotlivými kontinenty. Průměrný příjem v západní Evropě v roce 1820 činil asi 90 procent dnešního průměrného příjmu v Africe. Střední délka ţivota v západní Evropě a Japonsku byla kolem 40 let (OECD, 2001). Ekonomická úroveň států i kontinentů byla prakticky stejná v Asii, Evropě, Africe i Americe. V roce 1820 byl poměr příjmu na hlavu mezi tehdy nejvyspělejší a nejzaostalejší ekonomikou světa, tedy Velkou Británií a Afrikou, v poměru čtyři ku jedné. V roce 1998 narostl rozdíl v příjmech mezi nejbohatší ekonomikou, USA, a nejchudším regionem, Afrikou na dvacet ku jedné. Veliké rozdíly v relativním bohatství jednotlivých regionů světa, které bývají označovány jako bohatý Sever a chudý Jih, a s ním i markantní zviditelnění chudoby, přinesl aţ bezprecedentní hospodářský rozvoj vyspělých zemí Příčiny rozvoje a zaostalosti Příčiny moderního ekonomického růstu lze spatřovat v podmínkách, které panovaly v Evropě a USA. S vynálezem parního stroje a s mobilizací rozsáhlých zdrojů fosilních paliv bylo uvolněno velké mnoţství energie, vyuţitelné k masové produkci zboţí a sluţeb. Venkovská populace migrovala do měst, coţ byla nová zásoba pracovní síly. Fosilní paliva se pouţívala jako chemická hnojiva, čímţ umoţnila mnohonásobné zvýšení produkce potravin a uspokojení potřeb rostoucí městské populace. K rozhodnému přechodu od společností chudých a zaostalých k vyspělým moderním ekonomikám s trvalým ekonomickým růstem, jeţ jsou zaloţeny na technologiích a vědeckém pokroku, přispěla institucionální stabilita mnoha zemí, politické a občanské svobody. S tímto programem se začalo v polovině 18. století v Británii a dále byl aplikován prakticky ve všech západoevropských i středoevropských zemích a v severní 17

18 Americe. USA dosahovaly mezi lety průměrného ročního růstu HDP o 1.7 procenta, západní Evropa za stejné období rostla ročně o 1.5 procenta. Dnešní rozvojové země podobným vývojem prošly jen částečně anebo vůbec. Například africké ekonomiky, které patří k nejchudším na světě, rostly tempem 0.7 procenta ročně. To znamená, ţe Afrika během 180 let zvýšila svůj produkt asi trojnásobně, zatímco USA 25násobně. Afrika, zejména její subsaharská část, je v dnešní době nejchudším regionem světa. Ekonom Jeffrey Sachs vidí hlavní příčiny toho, ţe se nepodařilo v Subsaharské Africe pouţít západní model ekonomického růstu, v kombinaci několika specifických a vzájemně propojených faktorů. Geografická poloha - Zatímco dnešní vyspělé země leţí na kontinentech s příznivým klimatem, častými dešti, velice kvalitní půdou, mnoţstvím splavných řek a bohatých na přírodní zdroje, Africké země takové podmínky zpravidla nemají a přicházejí tak o příleţitost zapojit se do systému světového obchodu. Oblasti rovníkové Afriky jsou navíc nejpříznivější na světě pro výskyt malarických onemocnění u člověka. Fiskální past - Vlády nemají dostatek prostředků pro budování potřebné infrastruktury. Výběr daní je velmi nízký a roli sehrává také vysoký státní dluh. Vládní selhání - Vláda neplní svou nezastupitelnou roli při rozvoji - vytvářet příznivé prostředí pro investice, budovat infrastrukturu, zajišťovat dostupné sociální sluţby, udrţovat vnitřní stabilitu a bezpečnost. Geopolitika - Chudé země čelí ze strany svých obchodních partnerů mnoha překáţkám pro obchod, které brzdí jejich rozvoj. Stejný účinek mají hospodářské sankce namířené proti nepohodlným reţimům. Nedostatek inovací - Bohaté země mají velké trhy s vysokou konkurencí, která vytváří tlak na inovace, přináší na trh nové technologie, zvyšují produktivitu a tím zvětšují kapacitu trhu, coţ vytváří další tlak na inovace. V chudých zemích tato řetězová reakce nikdy nenastala. Nízká úroveň vzdělanosti oslabuje výzkumný potenciál, nedostatek dostupného kapitálu brání pokrýt vysoké náklady spojené s výzkumem a nerozvinutý trh znemoţňuje návratnost takovéto investice. Inovace jsou zřejmě nejvýznamnějším faktorem, proč se za posledních 18

19 200 let tak zvětšily rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi a proč tyto nejchudšími nadále zůstávají. Demografická past - Chudé rodiny mívají zpravidla větší počet dětí. Náklady, spojené se zaopatřením tolika potomků, však rodiče nejsou schopni pokrýt. Vzdělání, ošacení, jídlo tak často dostává jen nejstarší ze sourozenců. Ostatní bez těchto moţnosti zůstanou nevzdělaní a chudí coţ v důsledku vede k vysoké míře porodnosti v příští generaci Chudoba v průmyslově rozvinutých zemích Dokonce v 70. a začátkem 80. let se obecně předpokládalo, ţe chudoba v evropském prostoru neexistuje. Mělo se za to, ţe ekonomický růst, jenţ mimo jiné také umoţňoval stále větší redistribuci příjmů prostřednictvím sociálního státu, chudobu trvale odstranil. Vlády kapitalistických i socialistických států byly ochotny připustit, ţe na jejich území existuje nanejvýš reziduální chudoba. V souladu s tímto míněním se chudobu snaţily kriminalizovat. V řadě evropských zemí se počet příjemců sociální pomoci od roku 1970 do 90. let zdvojnásobil. I řada těch, kdo byli nad hranicí chudoby, měla tak nízký standard, ţe se od standardů oficiálně chudých příliš nelišil. Za hlavní příčiny objevení se chudoby v 80. letech jsou povaţovány rychlá globalizace ekonomiky, provázená zostřením světové konkurence, a rozsáhlá rekonstrukce ekonomik, provázaná ztrátou jistoty zaměstnání a růstem strukturální nezaměstnanosti. Postupující technický pokrok, který nahrazuje ţivou práci, i globalizace světové ekonomiky, která přesouvá řadu výrob tam, kde je pracovní síla levná a ovladatelná, hrozí dnes učinit z placené práce v zaměstnání (a tím i příjmu ze zaměstnání) privilegium i pro obyvatele rozvinutých zemí. Tyto procesy dopadají na některé sociální kategorie, jako jsou nekvalifikovaní dělníci, ţeny, příslušníci etnických menšin, staří pracovníci, větší vahou neţ na jiné. 8 SACHS, Jeffrey. The End of Poverty, Penguin Books, Hudson Street. New York, NY ISBN

20 Vývoj zejména v 90. letech ukázal, ţe doporučení mezinárodních institucí (tzv. Washingtonský konsensus) nejsou zdaleka nepochybná pro nastartování růstu a udrţení rostoucí rozvojové trajektorie. Světová banka např. přiznala, ţe v transformujících se zemích v uplynulých letech podcenila problém přizpůsobování lidí trţnímu prostředí a čekala, ţe díky úrovni vzdělání obyvatelstva se v nich dostaví větší růst a nestanou menší problémy s chudobou. V postkomunistických zemích však chudoba narostla. Přitom jsou na tom lépe staří lidé a invalidé neţ rodiny s dětmi, zejména mladé rodiny s malými dětmi Sociální nerovnost Jde o princip uspořádání společnosti, kde jednotlivci a skupiny nemají stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. Pojem nabývá smyslu teprve tehdy, kdyţ je sociální nerovnost povaţována za sociální problém, tedy s nástupem moderní společnosti, kdy také vzniká hnutí za sociální rovnost sociální a politický ideál i poţadavek pojímaný v zásadě buď jako soubor stejných příleţitostí, moţností všech jednotlivců i společenských skupin získat společenské bohatství, moc, prestiţ, nebo přímo jako právo na stejný podíl na těchto ţádoucích, sociálních a ekonomických vzácných statcích. Legitimita tradičních společností byla stavěna na nerovném rozdělení práv a povinností podle pohlaví, příslušnosti ke kastě, privilegií daného stavu, klientských vztahů a podobně. Společnosti se neocitají v krizi, jsou-li nerovně uspořádány, nýbrţ teprve tehdy, nedaří-li se existující nerovnosti přijatelně ospravedlnit. Diferenciace všech známých historických společností do vrstev lišících se podílem na moci, statcích a prestiţi je v zásadě dána nedostatkem ţádaných statků a sluţeb. Jejich nerovné rozdělení v populaci můţe vést buďto k nerovnosti kumulativní, kdy se sociální rozdíly vyhraňují, nebo k nerovnosti disperzní, kdy rozdíly v různých oblastech mají tendenci navzájem se vyvaţovat, takţe z nerovnosti se stává pouhá různost. Na rozdíl od moralizujících ideologií nepřipisuje sociologie sociální nerovnosti nutně negativní charakter. 9 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

21 Ve vyspělých západních zemích, v nichţ sociální nerovnost ztratila v důsledku prudkého poválečného vzestupu ţivotní úrovně výbušný charakter, příznačný pro 19. století, přetrvávají nerovnosti např. v podobě nerovného přístupu ţen k práci a odměně za ni, nerovných podmínek práce manuální a nemanuální, nerovnosti před rizikem nezaměstnanosti apod. Vcelku jsou však sociální nerovnosti uvnitř těchto zemí zanedbatelné proti stále se prohlubujícím nerovnostem, které oddělují vyspělé země od zemí třetího světa Efektivita a rovnost: Velké dilema Zhruba před sto lety začala řada západních vlád intervenovat na trhu a zavádět sociální záchrannou síť. Toto nové uspořádání společnosti bylo nazváno státem blahobytu. Podoba státu blahobytu se postupně vyvinula ve smíšenou trţní ekonomiku, se kterou se dnes setkáváme v evropských a severoamerických demokraciích. V těchto zemích trh určuje velikost výroby a ceny většiny statků a sluţeb, zatímco vláda ekonomiku řídí a zajišťuje záchrannou síť pro chudé, nezaměstnané a staré lidi. Před sto lety klasičtí ekonomové věřili, ţe nerovnost je všeobecná konstanta, kterou veřejná politika nezmění. Chudoba se dala na začátku minulého století na ústup a absolutní příjmy občanů prudce vzrostly. Zhruba od roku 1980 se tento vývoj otočil a nerovnost se začala zvyšovat. Nerovnost rozdělení příjmů lze vysvětlit oddělenou analýzou příjmů z práce a majetku. Příjmy z práce se liší podle rozdílných schopností a nasazení (jak pracovních hodin, tak pracovního úsilí). Vedle dalších faktorů ovlivňuje příjem ze zaměstnání i rozdílný objem lidského kapitálu. Majetkové příjmy jsou v porovnání s pracovními příjmy rozděleny nerovnoměrněji. Hlavním důvodem jsou velké nerovnosti v rozdělení majetku. Dědictví posunuje 10 HAMŘÍKOVÁ, Hana; PETRUSEK, Miloslav; VODÁKOVÁ, Alena (za kolektiv). Velký sociologický slovník. Univerzita Karlova. Vydavatelství Karolinum Praha ISBN (2. svazek). ISBN str

22 potomky bohatých daleko před průměrného jedince. Celoţivotní úspory tvoří jen malý zlomek majetku. 11 Nerovnost a chudoba Bez nerovnosti by nebylo chudoby. Snad proto bývají chudoba a nerovnost často zaměňovány. Chudobu lze chápat jako výraz extrémní nerovnosti, respektive jako distanci určité části populace nejen od bohatých, ale i od celého zbytku populace. Sociologie chápe sociální nerovnost jako nezbytný důsledek společenského ţivota nebo ji povaţuje za důsledek jejího určitého uspořádání. Sociální nerovnost se realizuje v mnoha sférách sociálního ţivota. Základními typy nerovnosti jsou nerovnost třídní a statková, v nejrigidnější formě nerovnost kastovní. S nimi souvisejí nerovnosti v příjmech a majetku (bohatství), s ní je spojená nerovnost ve schopnostech, vzdělání a v přístupu ke vzdělání. Dále v moci, privilegiích a prestiţi (statusu). Sociální stratifikace je strukturovaná nerovnost celých sociálních kategorií, skupin či tříd na základě zmíněných kritérií. Je to nerovnost v získávání zdrojů, ve způsobu jejich uţití, jenţ se projevuje jako nerovnost ţivotních stylů a ţivotních šancí. Nezanedbatelné jsou téţ nerovnosti podle pohlaví, etnického původu a řada dalších. 12 Příjmová nerovnost, nerovnost bohatství Tyto nerovnosti jsou nejviditelnějšími. Příjmem rozumíme peněţní částku, kterou jedinec získává s určitou periodicitou za nějaké své aktivity. Nerovnosti v příjmech jsou dány sociální pozicí, mohou se však jevit i jako nerovnosti dané etnickou příslušností, pohlavím, věkem a profesí. V těchto ohledech mohou být důsledkem diskriminace, ať přímé (niţší mzda za stejnou práci), či nepřímé (alokace na nevýhodný sekundární trh práce). Příjmy se mohou lišit i v závislosti na regionu, na typu a velikosti sídla. Příjem jedince i rodiny můţe variovat v čase v závislosti na ekonomickém cyklu, ţivotním cyklu, pohybu cen a inflaci, změnách velikosti rodin a počtem osob s vlastním příjmem 11 Samuelson Paul A., NORDHAUS, W. D. Ekonomie 18. vydání. Z anglického originálu Economics, eighteenth Edition, Mc Graw Hill, Inc Vydání první. Praha Vydalo NS Svoboda. ISBN str Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

23 v rodině. Dále mohou působit incidenty jako nemoc, rozvod, změna pracovního místa či jeho ztráta, ztráty na burze. Nerovnost ve spotřebě a ţivotním stylu Uţití bohatství (příjmu) je spojeno zejména se sociální, ekonomickou a politickou mocí a vlivem, ale také se ţivotní úrovní a stylem. Nerovnost ve spotřebě spočívá ve ztíţeném přístupu chudých ke statkům a sluţbám. Pro nejchudší vrstvy jsou některé sluţby nebo statky zcela nedostupné. Uvaţujeme o třech rozdílných aspektech ve spotřebě: - Nerovnosti v absolutních částkách vydaných na koupi různých kategorií spotřebních poloţek např. potraviny, oděv, doprava, lékařská péče, vzdělání. - Nerovnosti v proporcích příjmu vydaného na nákup rozdílných poloţek spotřeby, neboli v rozdílné struktuře spotřeby. - Nerovnosti v povaze, kvalitě, značkách a dalších aspektech konzumovaných poloţek. Obvykle všechny tři aspekty nerovnosti spotřeby vzájemně souvisejí. Svůj vliv mají i profese či vzdělání, místo bydliště, etnická příslušnost, vzdělání, velikost rodiny, věk a věková struktura rodiny, osobní či skupinové standardy, hodnoty, vkus. Nerovnost ve spotřebě se netýká jen hmotných statků, ale analogicky se týká i statků nehmotných (zdravotní péče, rekreace, vzdělání), respektive moţnosti zaměnit příslušné veřejné sluţby analogické placené sluţby placené. Protoţe tato změna často (například v případě vzdělání) zvyšuje kvalitu pracovní síly, můţeme hovořit o multiplikaci nerovnosti. 13 Statusová nerovnost symbolické vyjádření Symboly nerovnosti se v průběhu historie mění, stejně jako se mění znalost této symboliky mezi lidmi. Jejich základní stratifikační smysl však zůstává. Dům, místo, na kterém dům stojí, značka auta, šatů či parfému a mnoho dalších věcí mohou na sebe vzít symbolickou roli. V zásadě mohou být statkovými symboly různé statky (od mobilního telefonu přes určité značky automobilů aţ po typ a umístění obydlí), aktivity (golf, 13 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

24 tenis, jízda na koni), způsob chování (odráţí určitou výchovu), členství v prestiţních společnostech (různé uzavřené společenské kluby), vzdělání poskytované dětem (soukromé střední školy a prestiţní univerzity), jazyk (v některých zemích je jazyk privilegovaných a neprivilegovaných výrazně odlišný). Nerovnost ve schopnostech, vzdělání a v přístupu ke vzdělání Ztíţený přístup dětí z niţších tříd na elitní soukromé školy je odřezává od kvalitnějšího vzdělání, ale také o moţnosti získat sociální kapitál. Školy, které navštěvují studenti z relativně privilegovaných rodin, zvyšují svoji kvalitu, zatímco kvalitu škol navštěvovaných dětmi z deprimovaných vrstev drţí převaha těchto nekvalitních studentů u dna. Nerovnost na trhu práce Nerovné postavení osob na trhu práce plyne z jejich pouţitelnosti v produkci. Je to lidský kapitál, jehoţ velikost zařazuje jedince na trhu práce do výhodné či nevýhodné pozice a předurčuje ho k většímu či menšímu příjmu a k větší či menší jistotě zaměstnání a tím i k dalším věcem, které jsou s výší příjmu a jistotou zaměstnání spojeny. Lidský kapitál je spojován především se vzděláním. Nerovnost je také často spojena s diskriminací na trhu práce, ale i s diskriminací obecně. Nerovnost ţivotních podmínek a její rizika V rozvinuté společnosti je sociální produkce bohatství systematicky doprovázena sociální produkcí rizika. Horizontální stratifikace vedla ke koncentraci chudých na území do nevýhodných lokalit s často devastovaným ţivotním (přírodním i sociálním) prostředím. Tato sídla a obytné zóny jsou obvykle blízko center průmyslové produkce a jsou permanentně atakovány znečišťováním ovzduší, vody či půdy, špínou a moţnými úniky průmyslových škodlivin. Současně jsou zde lidé ohroţováni i sociálními riziky, jako jsou vyšší pravděpodobnost ztráty zaměstnání a menší šance je získat nebo pokles výdělků, kriminalita Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

25 2. 6. Dělení chudoby Stáří a chudoba Většina studií o chudobě konstatuje, ţe riziko a rozsah chudoby se mění v závislosti na věku. Staří lidé tvoří prakticky ve všech evropských zemích nejčetnější kategorii chudých a patří mezi nimi k nejzranitelnějším. Zejména ti, kdo jsou pro svůj pokročilý věk ve velmi špatném zdravotním stavu a často ţijí osamoceně, bez partnera či dokonce mimo jakékoliv sociální sítě. Mnohdy zapomenuti i vlastními dětmi a vystaveni sociální izolaci. Chudoba starých lidí je hlavně produktem jejich vyloučení z trhu práce, Důchody jsou niţší neţ mzdy, a vedou proto k poklesu ţivotní úrovně. Úspory zde hrají jen omezenou regulační roli, protoţe jsou kaţdoročně znehodnocovány inflací. Feminizace chudoby Otázka zvýšeného rizika ţen ocitnout se mezi chudými je v současnosti silně diskutována v USA i v zemích EU. Jde o chudobu svobodných ţen, osamělých matek, ale také o chudobu ţen uvnitř úplných rodin. Je to dáno představou tradiční rodiny, kdy muţ má ţivit rodinu, zatímco ţena má pečovat o domácnost, děti i muţe. To se odráţí do ospravedlňování jejich niţších příjmů do jejich propouštění v první vlně při kaţdé ekonomické depresi, jsou jim nabízena místa se zkrácenou pracovní dobou a následuje i sekundární efekt ve sféře práce pro jejich důchodové zabezpečení, na moţnost vyuţívat výhod různých podnikových sociálních sluţeb a pro jejich podíl na dávkách sociálního státu. V zaměstnání vydělávají méně neţ muţi, tudíţ jsou kráceny na mzdách, dále na sociálních příjmech (např. nemocenská, starobní důchod). Děti a chudoba Chudoba dětí je spojována se statusem jejich rodiny, s velikostí a s postavením dětí uvnitř rodiny. Rodiny s dětmi potřebují více zdrojů neţ rodiny bez dětí. Statistické prameny ukazují, ţe s kaţdým dalším dítětem přichází pokles ţivotní úrovně. Děti znamenají i bariéru pro účast ţeny na trhu práce. Pokud nechce matka zůstat v domácnosti, musí zaplatit něčí péči o děti v době, kdy sama pracuje. Děti se často stávají chudými nejen v početných rodinách, ale také v neúplných rodinách. Sníţí se počet zdrojů a navíc neúplná rodina sloţená z matky a jejích dětí sdílí důsledky 25

26 feminizace chudoby a dále nutná péče o děti sniţuje moţnost lepšího sebeuplatnění matky na trhu práce. Stejně tak jako ţeny i mladí se často ocitají na sekundárním trhu práce. Řada z nich se po absolvování školy stává nezaměstnanými, prodluţuje se tak jejich závislost na rodičích a na sociálním zajištění od státu. 15 Tělesný a duševní handicap a chudoba Část handicapovaných osob je vyloučena z trhu práce. Některé handicapy jsou překáţkou vstupu na trh práce a vedou k ţivotu na relativně nízkých sociálních dávkách, jiné jsou důvodem diskriminace postiţených. Navíc handicapované osoby nebo jejich rodiny nesou zvláštní náklady např. na nákupy nezbytných pomůcek, nutné a nákladné úpravy interiérů, zvýšené náklady na lékařskou péči, větší spotřebu energie, nutnost platit si některé sluţby, které jsou v jiných rodinách vykonávány jako domácí práce, zvýšené náklady na speciální potraviny a diety. Etnické minority, rasismus a chudoba Chudoba mezi příslušníky etnických skupin je četnější neţ u majoritní společnosti. Často je spojena s diskriminací příslušníků etnických skupin na trhu práce, v bydlení, vzdělávání. Můţe mít prameny v odlišném demografickém (početné rodiny) či kulturním (lidský kapitál) chování příslušníků dané etnické minority. V české společnosti je etnická chudoba doménou Romů. Romové mají obecně nízkou úroveň kvalifikace a pověst nespolehlivých pracovníků, coţ je podle teorie fronty, diskvalifikuje na trhu práce. Bezdomovci I kdyţ se spící lidé v papírových krabicích na ulicích, v parcích a na nádraţích velkých měst průmyslových zemí stali symbolem sociálního vyloučení a bídy uprostřed bohatství a blahobytu, dojímá bezdomovectví majoritní populaci mnohem méně neţ ostatní důsledky chudoby. Veřejnost totiţ spojuje bezdomovce s kriminalitou a alkoholismem, s nedostatkem vůle a ignorováním sociálního řádu. Není to jen rozvrat rodin, alkoholismus a sociální nepřizpůsobivost, co zbavuje lidi domova. Relativně velký a rostoucí počet bezdomovců je důsledkem strukturálních problémů, jako jsou nedostatek levných bytů a bydlení, vysoká nezaměstnanost a rostoucí úroveň chudoby. 15 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

27 V Evropě je bezdomovectví spíše záleţitost jedinců, v USA se odhaduje, ţe 28 % bezdomovců tvoří rodiny. 16 Skrytá a latentní chudoba Skrytá chudoba se vymyká pozornosti společnosti, neboť není zahrnuta v jejích oficiálních statistikách. Jde totiţ o chudé, kteří neuplatňují svůj nárok na dávky sociální pomoci ani sociální sluţby. Můţe to být v důsledku nekompetentnosti chudých (neznalost vlastních práv a neschopnost uplatnit je), v důsledku jejich obav ze stigmatizace přijetím sociální pomoci, ale i z jejich hrdosti či jejich nezájmu o pomoc majoritní populace. Skrytá chudoba je rozšířena i mezi nelegální emigranty. Latentní chudobou jsou postiţeni určité kategorie obyvatelstva se zvýšenými náklady, kteří preventivně vyuţívají sociální podpory. Systém dávek sociální pomoci obvykle jedince či domácnost podrţí nad hranicí sociálního minima, nezbaví je však chudoby. Tito jedinci a domácnosti oficiálně chudé nejsou, mohou však do chudoby spadnout, kdykoliv ztratí nárok na sociální podporu, které se jim dostává Deprivace ţivot v chudobě Ţivot v chudobě bývá popisován jako permanentní deprivace. Deprivace představuje nejen psychické a fyzické strádání, ale i nedostatek něčeho, co je v daném společenství obecně povaţováno za hodnotu. Ať je to adekvátní příjem, úcta či dobré zdraví. Deprivovaní lidé klesají pod ţivotní standard, který je dosahován majoritou společnosti, např. ve stravování, bydlení, vybavení domácnosti, povaze a podmínkách práce, charakteru ţivotního prostředí, lokalizace bydliště, rekreaci, trávení volného času, přístupu ke vzdělání. I kdyţ je chudoba vymezována různým způsobem a deprivace nemusí být přitom vţdy definičním faktorem, je s ní většinou spojována. Prosazení občanských a politických práv vytvořilo ve 20. století základ pro uplatňování práv sociálních (právo na zajištění určitého minimálního standardu a na sociální jistoty pomoc v nemoci, minimální mzda, podpora v nezaměstnanosti). Centrální myšlenkou konceptu občanství v moderní společnosti je participace na všech těchto právech a jejich 16 Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

28 prostřednictvím i na určitém ţivotním stylu a sdílení určité kultury. Tato participace je spojena s různými povinnostmi (zejména platit daně). Schopnost dostát těmto povinnostem, stejně jako schopnost uplatnit svá práva, je obsahem úplného občanského statusu, který ovšem vyţaduje určité předpoklady (zdraví, informace, vzdělání) jakoţto základní faktory odpovědnosti i autonomie občana. Proto také hlavními segmenty sociálního státu jsou důchodové zabezpečení, zdravotní pojištění a vzdělávací systém a teprve následně systém podpor a pomoci jako záchranná síť. Sociální vyloučení bývá povaţováno za důsledek selhání jednoho nebo několika systémů: - Demokratického a legislativního systému, zajišťující občanskou integraci - Trhu práce, který zajišťuje ekonomickou integraci - Sociálního státu, zajišťujícího sociální integraci - Rodiny a pospolitostního systému, které zajišťují osobní integraci Petr Mareš: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání: Sociologické nakladatelství (Slon) ISBN str

29 2. 8. Ţivotní a existenční minimum v České republice Definice ţivotního a existenčního minima Ţivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněţních příjmů k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněţních příjmů, která se povaţuje za nezbytnou k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umoţňující přeţití. Existenční minimum nelze pouţít u nezaopatřeného dítěte, u poţivatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Právní úprava a hlavní vyuţití Ţivotní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu. Hlavní vyuţití ţivotního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Ţivotní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Vedle ţivotního minima je z důvodu větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního minima. Náklady na bydlení Ţivotní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částky ţivotního minima v Kč za měsíc pro jednotlivce 3126 pro první osobu v domácnosti 2880 pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2600 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1600 o 6 aţ 15 let 1960 o 15 aţ 26 let (nezaopatřené)

30 Ţivotní minimum je součtem všech částek ţivotního minima jednotlivých členů domácnosti. Částka existenčního minima v Kč za měsíc existenční minimum 2020 Tab. č. 1 Příklady ţivotního minima různých typů domácností v Kč za měsíc jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let = dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let = Zdroj: Systém sociálního zabezpečení Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Pojem státní sociální podpory označuje dávky, poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. V rámci systému státní sociální podpory je poskytován: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a dávky pěstounské péče. 30

31 Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi se poskytuje pomoc rodině, pokud rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumoţňují uspokojení základních ţivotních potřeb jejích členů (současně nemůţe být příjem z objektivních důvodů zvýšen). Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových ţivotních situací, které nelze vyřešit jinak neţ okamţitou pomocí. Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postiţením Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, upravuje poskytování dávek sociální péče osobám se zdravotním postiţením, jejichţ prostřednictvím je pomáháno uspokojovat některé specifické potřeby vyplývající z nepříznivého zdravotního stavu osob (mobilita, bydlení apod.)

32 Tab. č. 2: Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů Období: 2. Čtvrtletí 2009 Území: Česká republika Měřící jednotka: procento Zdroj: 32

33 Tab. č. 3: Specifické míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil Období: 2. Čtvrtletí 2009 Území: Česká republika Měřící jednotka: procento Celkem Muţi Ţeny Obecná míra nezaměstnanosti 6,3 5,5 7,4 Věk obyvatelstva 15 a více let Nejvyšší vzdělání dosaţené základní a bez vzdělání 23,8 26,5 21,5 střední bez maturity 7,1 5,9 9,5 střední s maturitou 4,4 3,3 5,4 Vyšší vysokoškolské a 1,9 2,1 1,6 Zdroj: +V%C5%A0PS+a&vo=tabulka&kapitola_id=15 33

34 Tab. č. 4: Specifické míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil. Průměrná hodnota Období: 2. Čtvrtletí 2009 Území: Česká republika Měřící jednotka: procento Zdroj: +V%C5%A0PS+a&kapitola_id=15 34

35 3. Moţnosti řešení Stanovení závazků Před devíti lety světoví lídři nastavili cíle dostat větší část lidstva z pout extrémní chudoby, hladu, negramotnosti a nemoci. Také si stanovili cíle pro dosaţení rovnosti pohlaví a posílení postavení ţen, ochrany ţivotního prostředí a globálního partnerství pro vývoj. Stručně řečeno, přijali plán pro lepší svět a slíbili vynaloţení veškerého úsilí na naplňování této vize. V tomto úsilí je učiněn jiţ významný pokrok a úspěchy, na nichţ lze stavět. Přesto se pohybujeme příliš pomalu ke splnění našich cílů. Dnes čelíme světové hospodářské krizi, jejíţ dopady musí být ještě cítit. Přinejmenším nás to vyřadí z kurzu v řadě klíčových oblastí, zejména v rozvojových zemích. V nejhorším případě to můţe zabránit dodrţet sliby. Nelze dovolit, aby nepříznivé ekonomické klima ohrozilo závazky přijaté v roce Úsilí k obnovení hospodářského růstu by mělo být vnímáno jako příleţitost potřebná k vytvoření spravedlivější a udrţitelnější budoucnosti. Správná politická opatření podporovaná přiměřeným financováním a přísným politickým závazkem můţe přinést výsledky. Dnes jiţ méně lidí umírá na AIDS, je mnoho zemí, ve kterých se provádí osvědčené strategie boje proti spalničkám a malárii, dvou hlavních vrahů dětí. Svět je blíţe k obrysům všeobecného základního vzdělání a na dobré cestě ke splnění cíle pro bezpečnou pitnou vodu. Avšak mnohé problémy zůstávají a jsou pravděpodobně ještě sloţitější. Díky současnému ekonomickému klima jiţ zde existují první známky, ţe chudí jsou ještě více otřeseni díky ekonomickému otřesu v minulém roce. Počet osob hladovějících a ţijících v extrémní chudobě je ještě větší, neţ by byl, kdyby pokrok pokračoval bez přerušení. Ekonomické těţkosti zatlačily desítky miliónů lidí do zranitelnosti, co se týče zaměstnání, a zvýšily počet těch, kteří ačkoliv jsou zaměstnaní, nevydělají dost pro sebe a své rodiny, aby se povznesli nad hranici chudoby z 1,25 dolarů na den. 19 Globální společenství nemůţe ignorovat chudé a zranitelné. Musí se posílit celosvětová spolupráce a solidarita a znásobit úsilí k dosaţení rozvojových cílů tisíciletí. 19 The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN , str. 3 35

36 3. 2. Dopady ekonomické krize Ačkoliv aktuální údaje nejsou zatím k dispozici, dopad nedávného hospodářského poklesu poukazuje na oblasti, kde se pokrok zpomalil nebo dokonce stagnoval. Největší pokrok v boji proti extrémní chudobě byl v letech 1990 aţ Během tohoto období počet lidí ţijících za méně neţ 1,25 dolarů na den klesl z 1,8 miliardy na 1,4 miliardy. V roce 2009 se odhaduje, ţe o 55 milionů aţ 90 milionů více lidí bude ţít v extrémní chudobě, neţ se předpokládalo před krizí. Rovněţ povzbudivý trend vymýcení hladu od časných 90. let se obrátil v roce 2008, a to především v důsledku růstu cen potravin. Častý výskyt hladu v rozvojových oblastech je nyní na vzestupu, a to z 16% v roce 2006 na 17% v roce Pokles mezinárodních cen potravin v druhé polovině roku 2008 se nepodařil přemístit do více dostupných potravin pro více lidí na světě. 20 Více neţ čtvrtina dětí v rozvojových zemích mají na svůj věk podváhu, špatné vyhlídky na přeţití, růst a dlouhodobý vývoj. Skrovný pokrok v oblasti dětské výţivy, jaký byl od roku 1990 do roku 2007, bude nedostačující v cílovém roce Dále je předpokládáno, ţe ještě navíc bude ovlivněn vyššími cenami a ekonomickým chaosem. Tato probíhající krize můţe rovněţ zbrzdit pokrok směrem k rovnoprávnosti ţen, vytvořením nových překáţek k jejich zaměstnanosti. Mezinárodní organizace práce odhaduje, ţe globální nezaměstnanost v roce 2009 by mohla dosáhnout 6,1 aţ 7,0 % u muţů a 6,5 aţ 7,4 % u ţen. Dalším důsledkem finanční krize můţe být ohroţeno financování programů na zlepšení zdraví matek. Od poloviny devadesátých let většina rozvojových zemí má zkušenosti s výrazným sníţením dárců pro rodinu, i přes nesporný podíl programů na zdraví matek a dětí. Schopnost zemí, mobilizovat zdroje pro domácí vývoj je také v ohroţení. Příjmy z vývozu rozvojových zemí klesly v posledním čtvrtletí roku 2008 s pádem ceny komodit a vývozu obecně. Dluhová sluţba exportních přídělů rozvojových zemí se 20 The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN , str. 4 36

37 pravděpodobně nadále zhorší, zejména pro ty země, které v posledních letech vyuţívaly zvýšených příjmů z vývozu. Další vyvíjený tlak na investování ekonomických prostředků bude do křehkého globálního prostředí, kde odlesňování a vymírání ţivočišných druhů stoupá alarmujícím tempem a voda světových oceánů se zvedá. Na summitu v Gleneagles skupiny osm v roce 2005 a o rok později na Světovém summitu OSN se dárci zavázali zvýšením podpory. U většiny zemí spolčených v OEDC je ekonomika v recesi a plnění těchto závazků by znamenalo sníţit výši podpory, která vyjadřuje procento dárce národního důchodu. Pro mnoho rozvojových zemí niţší úroveň podpory by bránila nejen dalšímu pokroku, ale mohla by zvrátit některé jiţ dříve vytvořené výnosy Úspěch do současnosti Pozoruhodný pokrok v mnoha zemích a regionech se povedl v roce 2008: - Ti, kdo ţili v extrémní chudobě v rozvojových regionech, představovali více neţ čtvrtinu z rozvojové světové populace v roce 2005, kdy ve srovnání s rokem 1990 to byla přibliţně jedna polovina. - Významné úspěchy byly provedeny také v oblasti vzdělávání. V rozvojovém světě zápisu primárního vzdělání dosáhlo 88% v roce 2007, oproti roku 2000, kdy to činilo 83%. Největší pokrok byl v nejzaostalejších regionech, jako je subsaharská Afrika a jiţní Asie, kde se zápis zvednul o 15 procentních bodů a 11 procentních bodů od roku 2000 do roku Úmrtí dětí mladších pěti let se postupně sniţovalo po celém světě. Z 12,6 milionu v roce 1990 na asi 9 milionů v roce 2007, a to navzdory populačnímu růstu. Ačkoliv míra úmrtnosti dětí zůstává nejvyšší v subsaharské Africe, nedávný průzkum dat ukázal pozoruhodné zlepšení klíčových zákroků, které by mohly přinést zásadní průlom pro děti v tomto regionu na několik let dopředu. Mezi 21 The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 4 37

38 tyto zásahy patří distribuce impregnovaných moskytiér, které sniţují počet obětí malárií hlavním vrahem dětí. V důsledku druhé šance imunity bylo také výrazného pokroku dosaţeno v boji proti spalničkám. - Na globální úrovni je společné dosaţení 97 % sníţení spotřeby látek, jeţ poškozují ochranné ozónové vrstvy Země, a kterým se vytvoří nový precedent pro mezinárodní spolupráci Kde je třeba urychlit pokrok Tyto úspěchy ukazují, ţe cíle jsou na dosah, a lze jich dosáhnout na celosvětové úrovni, a to i ve velmi chudých zemích. Rozvojové cíle tisíciletí musí mít i nadále hlavní místo v našem úsilí a vize, svět bez chudoby, nesmí být ztracena ani v této obtíţné době: - Snahy o poskytnutí produktivních a důstojných podmínek pro všechny, včetně ţen a mladých lidí, musí být oţivena. Podíl ţen v placeném zaměstnání mimo zemědělského odvětví se v průběhu let zvýšil pouze nepatrně. V jiţní Asii, severní Africe a západní Asii jsou pracovní příleţitosti pro ţeny i nadále nízké. - K válce proti hladu je třeba přistupovat s obnovenou rázností, zejména v zájmu našich nejmladších občanů. V zemích nejvíce zasaţených nedávným nárůstem cen potravin se musí zavést opatření na zvýšení dostupnosti potravin a posílení sociální politiky, která se zaměřuje na negativní dopad na chudé. - Musí se zintenzivnit úsilí, aby se všechny děti dostaly do školy, zejména ti, coţ ţijí ve venkovských komunitách. Také je třeba odstranit nerovnosti ve vzdělání na základě pohlaví a etnického původu a mezi jazykovými a náboţenskými menšinami. Cíl odstranění rozdílů mezi pohlavími mezi základním a středním vzděláním do roku 2005 se nezdařil. - Musí být nasazena větší politická vůle, vedoucí ke sníţení mateřské úmrtnosti, zejména v sub-saharské Africe a jiţní Asii, kde došlo jen k nepatrnému pokroku. 22 The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 5 38

39 - Prudkého zrychlení je třeba ke zlepšení kanalizací pro 1,4 miliardy lidí, kvůli obsaţenému důsledku na zdraví komunit a lokálnímu ţivotnímu prostředí. Při současném tempu pokroku se rok 2015 mine s cílem. - Snahy o zlepšení ţivotních podmínek chudých městských čtvrtí musí nabrat rychlost. Ačkoli všechny regiony s výjimkou jednoho dosáhly pokroku v této oblasti, slumy těţko budou drţet krok s rychlým tempem růstu měst v rozvojových zemích. - Poslední, ale v ţádném případě neméně důleţitá priorita, je zachování našich přírodních zdrojů, na kterých jsme všichni závislí. Nejednalo se dostatečně důrazně nebo nejednotným způsobem v boji proti klimatickým změnám. Je ohroţen rybolov, naše lesy, zvláště mýtní porost lesů je v ústupu. Nedostatek vody se stal realitou v početných suchých oblastech Poučení z minulých zkušeností a výhled do budoucna Podpory jsou více patrné v případě cílené intervence, která má okamţitý účinek. Je-li k dispozici více finančních prostředků, jsou přeloţeny do rozšíření programů pro poskytování sluţeb a nástrojů přímo k lidem v nouzi. Toto můţe být viděno v boji proti malárii, v dramatickém sníţení úmrtí na spalničky a v pokrytí antiretrovirální léčby na HIV a AIDS, která vzrostla více neţ desetinásobně v pětiletém časovém období. S tímto kontrastuje skromnější pokrok, který vyţaduje strukturální změny a pevný politický závazek k zajištění dostatečného a trvalého financování po delší časové období. To je pravděpodobně důvodem špatných výsledků ve většině zemí: sníţení úmrtnosti matek a na venkově zlepšení přístupu chudých k lepším hygienickým zařízením. Dosaţení rozvojových cílů tisíciletí bude vyţadovat, aby program rozvojové pomoci byl plně začleněn do snahy rychlého startu, růstu a obnovitelnosti globální ekonomiky. Na vrcholu programu jsou problémy v klimatických změnách, které budou povaţovány za příleţitost, rozvíjet účinnější zelené technologie a provést potřebné strukturální změny, které přispějí k udrţitelnému růstu. Dosaţení rozvojových cílů tisíciletí bude 23 The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 5 39

40 vyţadovat cílení k oblastem a skupinám obyvatel, které byly zjevně ponechány vzadu venkovské komunity, nejchudší domácnosti a etnické menšiny, z nichţ všichni budou mít účast při formování naší společné budoucnosti The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 5 40

41 3. 7. Cíle Vymýtit extrémní chudobu a hlad Plán: Sníţit o polovinu, mezi roky , podíl osob, jejichţ příjem je niţší neţ $1 na den. Tab. č. 5: Poměr lidí ţijících za méně neţ $1,25 na den v letech 1990, 1999 a 2005 (v procentech) Zdroj: The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 6 Celosvětově je očekáván počet lidí, ţijících v extrémní chudobě v roce 2009, o 55 aţ 90 milionů vyšší, neţ bylo očekáváno před celosvětovou hospodářskou krizí. Dopad se bude lišit i v jednotlivých regionech a zemích. Současné odhady naznačují, ţe celková míra chudoby v rozvojovém světě bude i nadále klesat, ale tempem mnohem pomalejším, neţ dříve. Pro některé země to můţe znamenat, ţe nesplní daný cíl sníţení chudoby. 41

42 Plán: Dosaţení plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny, včetně ţen a mladých lidí. Tab. č. 6: Podíl zaměstnaných lidí, kteří ţijí pod $1,25 na den (v procentech) Zdroj: The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 8 Vysoké ceny energie a komodit na počátku roku 2008 a prudký hospodářský propad v druhé polovině roku měly pravděpodobně významný negativní dopad na podíl pracujících lidí ţijících v extrémní chudobě. Jedná se o lidi, kteří jsou zaměstnáni a kteří si nemohou vydělat dost na sebe ani na své rodiny a nepřesáhnou hranici $1,25 na den. Podíl dospělých lidí v produktivním věku a zaměstnaných, je dobrým ukazatelem schopnosti ekonomiky vytvářet pracovní místa. Ve většině zemí je podíl mezi 55% aţ 75%. Nicméně i tak je tento výsledek zavádějící, protoţe lidé pracovat musí, aby přeţili, bez ohledu na kvalitu jejich práce. 42

43 Plán: Sníţit na polovinu v letech 1990 aţ 2015 podíl lidí, jenţ trpí hlady. (Strmé ceny potravin kazí postup ukončení hladu.) Tab. č. 7: Podíl podvyţivených obyvatel v letech , a 2008 Zdroj: The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 11 Klesající trend míry podvýţivy v letech byl zastaven v roce 2008, a to především kvůli stupajícím cenám potravin. Nedostatečný pokrok v dětské výţivě je pravděpodobně narušen vysokými cenami potravin a stavem globální ekonomiky. 43

44 Tab. č. 8: Podíl dětí do pěti let věku, které mají podváhu, roky 1990 a 2007 (v procentech) Zdroj: The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str. 12 Pro vybudování dětského imunitního systému a pro jejich motorický a kognitivní vývoj je nezbytná adekvátní výţiva. Přesto jedno ze čtyř dětí v rozvojových regionech trpí podváhou. Následky mohou být smrtelné: více neţ jedna třetina dětských úmrtí na celém světě, jsou způsobena podvýţivou. 44

45 Dosaţení základního vzdělání Plán: Zajistit do roku 2015, aby děti na celém světě, jak chlapci, tak dívky, mohli dosáhnout úplné základní školní docházky. K pokroku dochází v dosahování všeobecného základního vzdělání. Ovšem stále více neţ 10 % dětí ve školním věku jsou mimo školu. V rozvojovém světě jako celku bylo dosaţeno 88 % v pokrytí základního vzdělání v roce 2007, oproti roku 2000, kdy to bylo 83 %. Zásadního pokroku bylo dosaţeno v Sub-saharské Africe, kde zápis vzrostl o 15 procentních bodů a v jiţní Asii o 11 procentních bodů. Tab. č. 9: Zápis do základních škol v letech 1999/2000 a 2006/2007 (v procentech) Zdroj: The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str

46 Podporovat rovnost pohlaví a posílení postavení ţen Plán: Odstranit nerovnost pohlaví na všech úrovních vzdělání nejpozději do roku 2015 Rozdíl mezi pohlavími je výraznější v zápisu na střední školy, ovšem v oblasti vysokoškolského vzdělávání je rozdíl nejvyšší. Výjimku tvoří nejchudší regiony. Tab. č. 10: Zápisy na vysoké školy ve vztahu dívek k chlapcům za roky 1998/1999 a 2006/2007 (dívky na 100 chlapců) Zdroj: The Millennium Development Goals Report Published by the United Nations Depatrment of Economic and Social Affairs (DESA). New York, Sales number E.O ISBN str

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Sociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD.

Sociální vyloučení, chudoba. PhDr. Eva Křížová, PhD. Sociální vyloučení, chudoba PhDr. Eva Křížová, PhD. Souvisí s hierarchizací společnosti Na výše (lépe) a níže (húř) postavené Tradičně: urození, privilegovaní, lepší lidi, študovaní Pojem vyloučení vyjadřuje

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Kdo je vlastně chudý?

Kdo je vlastně chudý? Kdo je vlastně chudý? Pojetí a měření chudoby Jana Kubelková Varianty, Člověk v tísni Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Co je chudoba???

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

Chudoba a veřejná politika

Chudoba a veřejná politika Chudoba a veřejná politika Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze Máme nejméně chudých v Evropě? Měření chudoby Absolutní Relativní

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Sociální nerovnosti. PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální nerovnosti. PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální nerovnosti PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální status Soubor relativně stabilních sociálněekonomických charakteristik, ukazující na naše postavení ve společnosti Vrozený (dcera, z rodiny úředníka,

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v

Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v Přednáška č.6 II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních

Více

Sociální stát náklady a výnosy

Sociální stát náklady a výnosy Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích

Více

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Sociální otázky nerovnosti a chudoby

Sociální otázky nerovnosti a chudoby Sociální otázky nerovnosti a chudoby Chudoba = krajní varianta nerovnosti Nerovnost ve společnosti se prohlubuje. Dramaticky narůstající sociální nerovnosti neprospívají hospodářskému růstu a rozvoji,

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) A. Hospodaření státního rozpočtu 20 Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 ve výši 483,3 mld.

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída)

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída) 1 Tento materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání

Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Teorie lidského kapitálu význam vzdělání Lidský kapitál v ekonomické teorii - Termín pro označení znalostí a schopností pracovníka. - Merkantelisté, William Pety vzdělání za jeden z důleţitých faktorů

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

1. S-křivka ilustruje. 2. Funkční distribuce příjmu se zabývá distribucí příjmu mezi. 3. Giniho koeficient představuje míru

1. S-křivka ilustruje. 2. Funkční distribuce příjmu se zabývá distribucí příjmu mezi. 3. Giniho koeficient představuje míru Regionální rozvoj Jméno, příjmení, tituly:................................................................................. Datum:.................................................................................................................

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 28. května 2014 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Jednání OK 1. 12. 2016, podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Znění návrhu Odborná komise pro důchodovou reformu navrhuje stanovit minimální valorizaci procentní výměry důchodů podle indexu spotřebitelských

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA:

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: Vybrané aspekty sociální politiky v souvislosti s integrací České republiky

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Státní sociální podpora (též nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016 Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205,

Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, Žádost o přidělení bytu pro příjmově vymezené osoby na adrese Jakubov u Moravských Budějovic 205, 675 44. 1. Žadatel: Jméno a příjmení: Telefon: Datum narození: Adresa trvalého pobytu: Adresa současného

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 SHRNUTÍ Základní charakteristika RP Nástroje RP Principy RP Úrovně realizace: primárně národní státy,

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace 602 00 Brno, Jaselská 7/9 Školní rok: 2016/2017 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 denní forma studia MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností

IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností Údaje o příjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Výběr

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Občané o životní úrovni

Občané o životní úrovni TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni Technické parametry

Více

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl

Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl Sociální struktura, stratifikace a problém společenské nerovnosti II. VY_32_INOVACE_ZSV3r0116 Mgr. Jaroslav Knesl Typy stratifikačních systémů Vrstvy stratifikační teorie ( Stratum vrstva) pod vlivem am.

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15.

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Návrh Evropské komise 2016 Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. června 2016 Proč evropský semestr a doporučení EU?

Více

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena

Více

Systém vzdělávání v rozvojových zemích

Systém vzdělávání v rozvojových zemích 9. 12. 2011, Brno Připravil: Ing. Lucie Matyášová Systém vzdělávání v rozvojových zemích Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE. Seznam příloh Příloha č. 1 vybrané sociální dávky

PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE. Seznam příloh Příloha č. 1 vybrané sociální dávky PŘÍLOHY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Seznam příloh Příloha č. 1 vybrané sociální dávky 7 Příloha č. 1 V příloze č. 1 jsou vypsány jenom vybrané sociální dávky. Z jednotlivých systémů jsou podrobněji rozebírány pouze

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Otázky k testu 2. název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Otázky k testu 2. název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ název kurzu: SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ číslo kurzu: SPP726/SPR726 vyučující: Mgr. Ludmila Sedláková kontakt: e-mail: sed.ludmila@seznam.cz termíny konzultací v roce 2015: 19. září, 31. října, 28. listopadu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy

Lokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy Zdroj: Eurostat 2 Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony Čechy (monocentrické, Praha praţský metropolitní region) Morava (polycentrická,

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více