GLOBALIZACE Kritický pohled. Anarchistická knihovna FSA Svazek 8, Praha 2000

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GLOBALIZACE Kritický pohled. Anarchistická knihovna FSA Svazek 8, Praha 2000"

Transkript

1 GLOBALIZACE Kritický pohled Anarchistická knihovna FSA Svazek 8, Praha 2000 Tato broţurka je omezená svým rozsahem. Neklade si za cíl - a na dostupném prostoru ani nemŧţe - postihnout problém kapitalistické globalizace v celé jeho šíři a souvislostech. Snaţí se nicméně poukázat na základní mechanismy a problémy tohoto procesu a odhalit ty, kteří jej vyvolali a v jejichţ zájmu se uskutečňuje. Není cílem této broţurky zahltit vás katastrofickými fakty, ale poskytnout vám podněty a témata pro samostatné kritické myšlení a hledání společných východisek v odporu proti procesu, který stále větší měrou zpŧsobuje rozsáhlé a moţná i osudové ničení ţivotního prostředí a nezměrný sociální propad, nesvobodu, bídu, chudobu, strádání a smrt milionŧ obyčejných lidí. Zároveň vám chceme přinést mnoţství spolehlivých dat a statistik, které mŧţete účinně pouţívat v diskusích a argumentaci. Obsah: 1) Co je to vlastně globalizace Kdy začala a jak se vyvíjela globalizace poválečného kapitalismu? 2) Čtyři apokalyptičtí jezdci kapitalismu Mezinárodní měnový fond - MMF Světová banka - SB Světová obchodní organizace - WTO Mnohostranná dohoda o investicích - MAI 3) Globální katastrofy a zločiny proti lidskosti - projekty, které měly přinést prosperitu 4) Nová ekonomika spekulativní kasínový kapitalismus 5) Horních 235 a spodní dvě miliardy Bída a polarizace společnosti na bohatém severu Globální společenské třídy technokrati a lidské zdroje 6) Globální kontrola 7) Globální represe 8) Nerudovská otázka kam s nimi? Reforma Zrušit Východisko nutnost revoluční změny 9) Nutnost globálního odporu střet dvou koncepcí člověka a svobody

2 Co je to vlastně globalizace? Představte si, že bydlíte ve větším městě a do zaměstnání dojíždíte městskou hromadnou dopravou. Vyjdete ráno z domu a při cestě na zastávku minete velký supermarket, součást nějakého řetězce (Julius Meinl, Delvita apod.) Když ho otevřeli, ze zvědavosti jste tam se ženou chodili v neděli nakupovat. Pak ale místní konkurence zkrachovala, supermarket zvednul ceny, vám se nechce platit patnáct korun za kilo brambor a musíte jezdit na druhý konec města do stále ještě laciného diskontu. Bod první. Dojdete na zastávku a vidíte, že autobusy jsou opět o něco rezavější, mají delší intervaly a kolem projíždí velké množství aut, na které ze svého platu nenašetříte ani ve snu, většina pouze s jedním člověkem. Bod druhý. Když autobus projíždí okolo nádraží, všimnete si, že městem prochází nějak neobvykle mnoho policejních hlídek. Před vchodem na stanici se zase povaluje několik bezdomovců a lidí, o kterých si myslíte, že to jsou narkomani. Řeknete si, že policisty přeci jenom k něčemu potřebujete, ale pak si vzpomenete, jak právě oni před měsícem na soudní příkaz násilím vystěhovali ve vedlejší ulici jednu rodinu, která už neměla na nájem. Co když ale ti bezdomovci před nádražím jsou moji bývalí sousedi? Při pomyšlení, že byste se vy i vaše rodina mohli octnout na ulici nebo v magistrátem přiděleném holobytu, vás zamrazí. Slyšeli jste, že za městem se už začaly stavět a nemají do nich jít jenom cikáni. Bod třetí. Na křižovatce, kde stojíte v zácpě asi deset minut, si všimnete bagrů a míchaček na beton staví se tu nájezd na novou dálnici, spojující vaše krajské město s Prahou. K čemu nová dálnice, zeptáte se vzápětí sám sebe, naše deset let stará škodovka už skoro nejezdí a třicet korun za litr benzínu V sobotu se sice vydáváte na zahrádku, ale po okresních silnicích se už skoro nedá jezdit, jak jsou rozbité. Rádi byste jeli autobusem, ale do vaší vesnice o víkendu už žádný nejezdí. Bod čtvrtý. Blížíte se k práci a už jste v myšlenkách na svém místě. Vzpomenete si, že jste bez nároku na zvýšení platu museli za poslední rok podstatně zvýšit produktivitu, vzpomenete si, že manažer z ekonomického úseku, který bere pětkrát větší plat, než vy, na vás zase bude chtít dobrovolné přesčasy, bude chtít, abyste si sami uklízeli pracoviště, i když to není vaše práce a zítra nebo pozítří vám řekne, že z vaší party bude muset odejít další člověk a zbytek zastane i jeho práci. Bod pátý. Představíte si, jak těžko se vám bude mluvit s vyhazovaným kolegou, starým kamarádem okolo padesátky, který prakticky nemá žádnou naději sehnat novou práci. Nikdy byste se mu to neodvážil říct, ale ve skrytu duše jste rád, že nejste na jeho místě. Bod sedmý. Dojedete k továrně a vpravo od silnice vidíte už šest let zavřené staré provozy. Pracovala v nich i vaše žena. Když jí vyhodili, půl roku marně sháněla práci a nakonec musela vzít zavděk uklízením kanceláří pro vaše nadřízené. Řeknete si, jaká škoda, fabrika kdysi vyvážela do celého světa a pak ji zavřeli. Bod osmý. Podobně postižených lidí bylo v celé továrně asi pět tisíc a zdaleka ne každý z nich našel novou práci, vzpomenete si. Říkali nám, že nás budou extremisti strašit nezaměstnaností a už je to tady Blížíte se ale k bráně podniku, připravíte si kartu do píchaček a zaplašíte podobné myšlenky. Aniž byste si to uvědomili, cestou do práci jste právě viděli nebo mysleli na osm jasných projevů toho, čemu se dnes říká globalizace a co se dotýká našich každodenních životů Existuje tedy globalizace? Na tuto otázku poskytuje poměrně jednoznačnou odpověď celá plejáda faktŧ a analýz, pocházejících nejenom od extremistických organizací a autorŧ. Globalizace není ani vynález ekologických organizací nebo novinářŧ, ale pozorovatelný a rozsáhlý společenskoekonomický pohyb, odehrávající se právě dnes, před našima očima. Většina z nás si ale dosud nebyla schopna spojit zdánlivě nesouvislé jevy a změny a dosadit je do rámce toho, čemu pro nedostatek srozumitelnějších pojmŧ říkáme globalizace. Co ale znamená to kouzelné slovíčko? Termín globalizace můžeme jednoduše vysvětlit jako globální, tedy celoplanetární prosazení hodnot, zájmů a struktur určitého společenského systému. Globalizace tedy nemusí být pouze kapitalistická. Kaţdý systém, který se vyvíjí, má tendenci prosadit své instituce a hodnoty na co největší ploše a odbourat tradiční překáţky, které mu stojí v cestě. Kaţdý společenský systém chce v maximální moţné míře vytlačit všechny systémy, které

3 povaţuje za sobě škodlivé a cizorodé. Je to přirozená vlastnost dějinného procesu. Jiţ antická civilizace v dobách svého největšího rozkvětu za římského císařství byla do značné míry globální trţní společností, která zahrnovala téměř celý tehdy známý svět. Byla do značné míry politicky a mocensky propojena a existovala zde globalizovaná antická kultura, exportovaná z imperiální metropole do provincií v Africe, stejně jako v Galii, na Rýnu, v Dácii nebo Palestině. Dnes ţijeme v systému, který vědci poněkud nesrozumitelně popisují jako společnost liberálního paradigmatu, ale který se dá stručně nazvat kapitalismem. Je to společnost zaloţená na vládě menšiny nad většinou. Je to společnost, v níţ menšina bohatých, schopnějších a agresivnějších vlastní a kontroluje výrobní prostředky továrny, obchody, komunikace atd. na které se musíme nechat najímat, abychom měli za co ţít. Je to společnost, kde se majetek získává vykořisťováním lidí, spekulací, krádeţí, manipulací s neexistujícími hodnotami (akcie, úpisy apod.), bezohledným drancováním přírodních zdrojŧ apod. Bylo by dobré si hned na začátku vyjasnit menší terminologický zmatek, panující v otázkách globalizace. Všichni, kteří se podílí na nejrŧznějších protestních akcích proti institucím jako Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB), bývají obecně označováni za odpŧrce globalizace. Globalizace jako taková ale sama o sobě představuje proces, proti kterému se staví pouze menšina protestujících například extrémní nacionalisté, volající po obnovení moci a zašlé slávy silných národních státŧ, navzájem soupeřících a nemajících nutně jednotný liberálně-kapitalistický rámec nebo primitivistické a zpátečnické proudy v ekologickém hnutí, které vyzývají k návratu do přinejlepším středověkých technologických a kulturních podmínek nebo přinejhorším k návratu před neolitickou revoluci údajně ve jménu záchrany přírodního prostředí. Zbytek protestujících neprotestuje proti globalizaci jako ve své podstatě neutrální vývojové fázi určité společenské formace, ale proti kapitalistické globalizaci jako prosazení hodnot kapitalismu jako systému na celé planetě. Část z nich vytváří ještě další zmatek šířením mylného ztotoţnění ekonomické globalizace s liberalizací obchodu a kapitálového toku. Ekonomická globalizace se přeci mŧţe odehrávat podle scénáře několika moţných společenských systémŧ, nejen kapitalismu. Dalším pojmem je tzv. informační globalizace. To je ve své podstatě nadsázka v popisu posledních změn v informačních technologiích. Ve své době představoval telegraf nebo telefon mnohem radikálnější zlom neţ dnes Internet. Ve velice blízké budoucnosti mŧţe být navíc Internet sám překonán, neboť s největší pravděpodobností dojde k jeho splynutí s digitálním televizním vysíláním. Informační globalizace není závislá na Internetu ani kapitalismu. Proto je nutné ujasnit si, jaký proces dnes ve světě probíhá a proti čemu vlastně stojíme. Dojdeme k závěru, ţe dochází ke globalizaci struktur a hodnot soukromnického kapitalismu jako dnes nejrozšířenější společenské formace. Globalizovaný kapitalismus neznamená v podstatě nic jiného, neţ kapitalismus rozšířený na celou planetu. Tradiční kapitalisté měli moţnost vykořisťovat pouze místní dělníky a zdroje. V období prŧmyslové revoluce na konci 18. století ale začal objem lidských vědomostí a osvojených technologií rŧst takřka exponenciální řadou. Byl učiněn ohromný prŧlom v podobě parního stroje a obecně strojní výroby. Byl vytvořen systém tovární produkce standardizovaného sériového zboţí, které mohlo být široce distribuované. K tomu bylo potřeba neustále zlepšovat dopravní infrastrukturu, komunikace. Přišly vynálezy jako elektrická energie, telegraf, došlo k revoluci i v oblasti masové komunikace, začal vycházet denní tisk, vznikly první burzy, na kterých se mohlo obchodovat doslova se vším. Kapitalismus ale začal procházet cyklickými krizemi. Byly to projevy nadprodukce podniky potřebovaly rŧst, rozšiřovat svŧj trh a zvyšovat zisky. Náhle však zjistily, ţe nemají kde umístit své výrobky. Evropské státy začaly po určitém čase svoje výrobky masově nutit svým zámořským koloniím, z nichţ na oplátku dováţely suroviny pro svŧj zpracovatelský prŧmysl. Zmíněný jednoduchý mechanismus fungování kapitalismu (nadvýroba) zpŧsobil po řadě krizí menšího rozměru nakonec ve 30. letech 20. století známou Velkou hospodářskou krizi, která začala totálním zhroucením cen akcií na newyorské burze v známý Černý pátek roku Velká krize znamenala masový sociální propad pro desítky milionŧ pracujících lidí, miliony nezaměstnaných, hlad a beznadějnou bídu. Podstatně přispěla i k rŧstu fašismu v Německu a Itálii. Všechny postiţené země, zejména velké politické a obchodní mocnosti Velká Británie, USA, Německo, Francie, Itálie se snaţily překonat tuto krizi opět klasickou metodou zvýšit rŧst, zabezpečit nové trhy = odbyt pro zboţí, nové zdroje suroviny a nové zdroje laciné pracovní síly. Toto byly jedny z hlavních dŧvodŧ, vedoucích k II. světové válce jakoţto zásadnímu konfliktu velkých mocenských blokŧ o odbytiště a zdroje surovin, nikoli střetu motivovaného

4 ideologicky. Rozsáhlá destrukce za II. světové války kaţdý z nás si vzpomene na sugestivní obrázky vybombardovaných německých měst v souladu s logikou kapitalismu vyvolala hospodářský boom. Nadprodukce byla rázem spotřebována a bylo nutné vyrobit další. Vítězná spojenecká vládnoucí třída chtěla vytvořit mechanismy, které by zabránily v budoucnosti opakování podobného střetu, který pro ni mohl skončit fatálně vítězstvím druhé strany. Ekonomika Spojených státŧ byla válkou roztočena do neuvěřitelných obrátek a potřebovala nová odbytiště. Vládnoucí třída USA si uvědomovala, ţe další expanze musí být rámcově zajištěna novým druhem mezinárodních bezpečnostních a ekonomických organizací. Byl tak zahájen trend vytváření velkých mezinárodních a nadnárodních organizací, zajišťujících stabilitu kapitalistického systému.v roce 1944 tak byly na konferenci v americkém městečku Bretton Woods zaloţeny Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Po válce vznikla i dnešní Organizace spojených národŧ a v roce 1949 konečně Severoatlantická aliance. A rázem tu máme všechny sloţky dnešního globalizovaného kapitalismu sloţku politickou (OSN), ekonomickou (MMF/SB) a vojenskou (NATO). Druhá strana sovětský blok chtěla postupovat navlas stejně. Chtěla rovněţ vyváţet a stabilizovat svŧj společenský model. Přirozeně tak vytvořila vlastní verze západních institucí vojenský pakt Varšavskou smlouvu a ekonomický nástroj Radu vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), které hrály stejnou roli. Za to, ţe dnes ţijeme ve světě, který ovládá NATO a MMF a ne Varšavská smlouva a RVHP, vděčíme pouze tomu, ţe sovětský blok (státní kapitalismus) podlehl v nemilosrdné konkurenci dvou společenských systémŧ Západu (soukromnickému kapitalismu). V 80. letech se v závěru nechal doslova uzbrojit a jeho ekonomika se zhroutila. Snaţil se o to, ale nedosáhl na tak vysokou metu, aby se globalizoval. Nebylo trvale udrţitelné, aby SSSR vydával ročně na zbrojení 70% svého státního rozpočtu. Sovětský blok nepochopil výzvu, spočívající v přechodu z ekonomiky kouřících komínŧ (smokestack economy, viz. A. Toeffler) na ekonomiku, zaloţenou na elektronice a informačních technologiích, coţ mistrně zvládl Západ. Nebyl natolik ekonomicky silný, aby získával nové satelitní země. Sám představoval spíše příklad nehospodárnosti a jeho sociálně-politický systém většinu lidí odrazoval od jakékoli inovace a zvyšování produktivity. Ekonomika sovětského bloku začala na Západ ztrácet ne roky, ale desítky let, a to byl konec. V letech 1989/1991 se tak bipolární svět proměnil na svět monopolární. Jediným převládajícím společenským systémem (vynecháme-li skanzeny bolševismu jako Severní Korea), se stal kapitalismus. Jeho globalizace prosazení se v celoplanetárním měřítku - nyní mohla nabrat obrátky. Konkurence byla zlikvidována ve čtyřicet let trvající Studené válce. Stejně jako v 19. století přišla prŧmyslová revoluce spolu se zavedením ţeleznice, telegrafu a strojní výroby, tak v 80. a 90. letech 20. století byla zahájena informační revoluce společně se zaváděním mikropočítačŧ, telekomunikací, biotechnologií atd. Sovětský svaz patrně nevěnoval příliš pozornosti tomu, kdyţ na začátku 80. let americká firma Industrial Business Machines prezentovala malý a zoufale nevýkonný počítačový čip třídy V roce 1985 se v desítkách tisíc kanceláří USA rozblikal přístroj zvaný fax, na začátku 90. let začaly být pokládány základní optické spoje systému zvaný Internet a v prŧběhu několika dalších let disponoval kapitalismus úplnou technologickou výbavou pro to, aby se rozšířil skutečně na celou planetu. Komunikace a obchodování uţ mohla probíhat v reálném čase. Globalizace znamená pro společenský systém známku úspěchu. Znamená, ţe určité společenské třídě dnes vládnoucí třídě (burţoazii) se podařilo natolik prosadit svoje zájmy a moc, ţe obrazně řečeno dohlédne uţ do kaţdého zapadlého koutu naší planety. Burţoazie tj. lidé, kteří vlastní nebo kontrolují výrobní prostředky, lidé, na které pracujeme je dnes silnější, neţ kdy jindy. Je vlastně nejsilnější. Globalizace znamená, ţe akcie, ohodnocené Dow-Jonesovým indexem, platí od Severního Mysu (Nordkap) aţ k Mysu Dobré Naděje, ţe VISA kreditní kartou uhradí bohatý příslušník burţoazie ubytování v penziónu stejně tak v New Yorku jako v české Zlámané Lhotě a stále méně potřebuje nějaké devizové přísliby, víza nebo povolení k pobytu. Globalizace ale také znamená, ţe českomoravská vrchovina je monitorována z vojenských druţic stejně jako Libye a na vojenských základnách na Guamu, Okinawě nebo v Prostějově čekají výsadkové oddíly NATO, aby mohly být letecky přepraveny do 24 hodin KAMKOLI na obranu státních zájmŧ, které se však čím dál více stávají zájmy nadnárodního kapitálu.

5 Globalizace poválečného kapitalismu - kdy začala a jak se rozvíjela Jak jsme jiţ uvedli, II. světová válka byla posledním velkým imperialistickým konfliktem mocenských blokŧ, motivovaným především zájmem a nutností ekonomické expanze. Hitlerovo Německo bojovalo v rámci plánu Drang nach Osten za nový Lebensraum na Východě. Tojovo Japonsko bojovalo v rámci Východoasijské sféry společného rozkvětu především za překonání závislosti na dovozu strategických surovin. V první řadě šlo o nizozemská ropná pole v Indonésii a na suroviny bohaté Mandţusko. Mussoliniho Itálie označovala Středozemní moře za Mare Nostrum (Naše moře) a v reminiscenci na Římskou říši chtěl diktátor ke své zemi připojit Albánii, Řecko, Severní Afriku a Etiopii. Skutečným vítězem II. světové války se ale staly Spojené státy. Druhý z vítězŧ, Velká Británie, vítězství spíše utrpěl a ztratil svŧj velmocenský status, dříve zaloţený na rozsáhlém obchodu s koloniemi a zeměmi Commonwealthu. Heslo Britania rules the waves (Británie vládne vlnám) přestalo platit, kdyţ velmoc přišla o svoji páteř ohromné obchodní loďstvo v neomezené ponorkové válce. Skutečnost, ţe II. světová válka nebyla válkou idejí, nebyla válkou demokracie proti fašismu, je dostatečně zjevná z toho, ţe spojencem demokratického západu se stal Sovětský svaz krvavá bolševická diktatura a Spojenci po válce nezakročili například proti osamocenému fašistickému reţimu generála Franka ve Španělsku. Umělá nukleární stabilita v období Studené války vyloučila vojenskou konfrontaci. Západní vládnoucí třída pochopila, ţe ekonomická expanze bude mnohem účinnějším nástrojem. Oba bloky supervelmocí se navíc pomocí vpravdě šílené strategie MAD (Mutually Assessed Destruction vzájemně zajištěná destrukce, zkratka MAD znamená v angličtině šílený ), drţely v šachu svými nukleárními arzenály. Nikdo z nich nemohl překvapivě zaútočit tak, aby druhá strana nemohla odpovědět stejně zničujícím protiúderem. Supervelmoci byly nuceny spolu vést takzvané války v zastoupení (wars by proxy), v podstatě lokální konflikty. Mezi nejznámější patří korejská nebo vietnamská válka, sovětská invaze do Afghanistánu nebo kubánský zásah v Angole. Po II. světové válce střetávání imperiálních zájmŧ jiţ vzhledem k existenci jaderných arzenálŧ není moţné řešit válečnou cestou. Vize nukleárního holocaustu byla příliš děsivá. Hovořili jsme o ekonomické expanzi, rŧstu objemu výroby, rŧstu konzumu pro střední vrstvu. V této souvislosti se západní komerční kapitál začíná pomalu stávat nezávislý na mateřské zemi. V koloniích a posléze ve III. světě se začíná potkávat s jiným kapitálem a slučovat. Národní zájmy jako takové přestávají být směrodatné, globalizující kapitál se pomalu začíná vymykat kontrole tradičních politických elit a chápe, ţe potřebuje stát pouze k tomu, aby mu kryl záda např. před nejrŧznějšími národněosvobozeneckými hnutími nebo jakýmikoli protesty ze strany ovládaných a vykořisťovaných lidí. Jak je ale moţné, ţe v 60. a 70. letech většina bývalých kolonií v Africe i Asii získala politickou nezávislost? Jak je moţné, ţe se dnes znovu hovoří o takřka koloniální závislosti na bývalých mateřských zemích? Je pravda, ţe vývoj po II. světové válce navenek vyvolal prudkou politickou dekolonizaci zemí III. světa. Ve skutečnosti však nadvláda pouze změnila svoji podobu. Vývoj sofistikované technologie a zlepšené zpŧsoby jejího uţívání - vedlejší produkty jakékoli války - v tomto případě dovedl svět k atomové technologii a revoluci na poli elektroniky. Proč mít i nadále nějaké kolonie, kdyţ toho, co z nich chceme dostat, mŧţeme dosáhnout i bez rozsáhlé byrokratické koloniální správy a nákladných ozbrojených sil? Kolonizátoři strukturovali ekonomiku kolonií úmyslně tak, aby byla závislá na cizích zemích a nově rozvíjené supermoderní technologie zpŧsobily, ţe kolonie zŧstala kolonií, i kdyţ byla politicky nezávislá. Obvyklým scénářem bylo, ţe kolonie produkovala suroviny, které dováţela do mateřské země. Zde se pouţily na zhotovení finálních produktŧ, které se pak vyváţely zpět do kolonie. V 70. letech v západních zemích nastal značný přebytek neuplatněného komerčního kapitálu. To vedlo ke zlevnění úvěrŧ. Velmoci podobné úvěry pouţívaly v podstatě stejně jako země Východního bloku, aby si k sobě připoutaly váhající reţimy, které se potenciálně mohly stát novou satelitní zemí. Tyto vlády úvěry vyuţívaly většinou naprosto nehospodárně na prestiţní megalomanské stavby a ve velké míře na nesmyslné zbrojení. Uţ v roce 1982 poukázala interní zpráva Mezinárodního měnového fondu na to, ţe zairský diktátor Mobutu si velkou část úvěrŧ, poskytnutých mezinárodními institucemi převedl na soukromá konta. Během studené války byl však politickým klientem Západu, a tak obdrţel

6 celkem na pŧjčkách asi 8 miliard dolarŧ. Mobutova vláda před několika lety padla, ale obyvatelé Konga je budou splácet ještě dlouho. Pak nastal obvyklý problém. Věřitelské země většinou splácely dluh surovinami a zemědělskými komoditami. Protoţe tak činily takřka všechny, ceny surovin a zemědělských produktŧ v prŧběhu 70. let stabilně klesaly, protoţe nabídka převýšila poptávku a navíc farmáři ze zemí EU a USA začali vykonávat nátlak na svoje vlády, aby zabránily laciným zahraničním dovozŧm. V roce 1989 skončila navíc studená válka a pro investory se otevřel mnohem perspektivnější trh bývalých východoevropských satelitŧ SSSR. Dŧsledkem je stále se roztáčející spirála dluhŧ. V polovině 70. let představoval zahraniční dluh celé Latinské Ameriky částku 60 miliard amerických dolarŧ. V roce 1980 šlo jiţ o 204 miliard a v roce 1990 jiţ o 443 miliard. V roce 1999 Latinská Amerika dluţila jiţ 706 miliard dolarŧ, coţ představuje roční splátky pŧjček a úrokŧ ve výši 123 miliard dolarŧ. Přitom tento region při splácení dluhŧ v letech 1982 aţ 1996 zaplatil věřitelským zemím hlavně USA, Japonsku a zemím EU celkem 739 miliard dolarŧ, coţ je více, neţ celý akumulovaný dluh. Uvádíme, ţe například roční vojenský rozpočet USA na rok 2001 byl stanoven ve výši 287,5 miliardy dolarŧ, o 20 miliard více neţ v roce Roční splátky úrokŧ celé Latinské Ameriky tak činí pouhou polovinu toho, co největší světová supervelmoc vydá ročně na zbrojení. První z dŧvodŧ, proč odpustit chudým zemím dluhy by pro kapitalistické velmoci nepředstavovalo naprosto ţádnou zátěţ. Tyto peníze navíc ve skutečnosti neexistují, jsou to pouhé symbolické závazky, existující jen v elektronické podobě. Dalším příkladem je Nigérie. V roce 1978 měla dluh 5 miliard dolarŧ, v roce 2000 jiţ 30 miliard, mezitím splatila 20 miliard, tj. čtyřnásobek pŧvodního dluhu. Sedmdesát procent obyvatel země ţije pod hranicí bídy, vypočítané na jeden dolar denně (cca 1200 Kč měsíčně). Nigérie vydává na hlavu na splácení zahraničního dluhu desetkrát více, neţ na zdravotnictví. V této oblasti je tragická situace zejména v subsaharské Africe, postiţené pandemií AIDS. (1) A konečně příkladem, který ilustruje vše, je africká Zambie. Je zemí, v níţ obyvatelstvo masivním zpŧsobem trpí dŧsledky krizové zadluţenosti ke Světové bance. V této zemi dosahovala dlouhodobá zahraniční zadluţenost v roce 1995 úrovně 5,091 miliardy dolarŧ. Zambie se jiţ počátkem 80. let přizpŧsobila programŧm strukturálního přizpŧsobení, které stanovil Mezinárodní měnový fond (programy SAP). V Zambii se sice sníţila inflace z 200% v roce 1991 na 23% v roce 1997, ale jakou cenu zaplatili její obyčejní obyvatelé za tento makroekonomický úspěch? V letech vynaloţila zambijská vláda na základní vzdělání pouhých 37 milionŧ dolarŧ. Zároveň zaplatila 1,3 miliardy dolarŧ, tj. takřka 35 krát více, na splátky pŧjček, poskytnutých MMF. Mezi lety 1985 aţ 1995 klesla prŧměrná ţivotní délka při narození z 52 na 48 let. Během stejného časového období vzrostla úmrtnost u dětí do 5 let z 13,5% na 20,3% a chronická podvýţiva u dětí, mladších 5 let ze 40% na 53%. Podle údajŧ Světové banky ţije 80% Zambijcŧ v absolutní chudobě. Zadluţenost mezitím neustále vzrŧstala. Přes veškeré úsilí splátky nepostačovaly ani ke splácení amortizačních sazeb a úrokŧ. Výše zmíněné údaje prokazují, ţe zadluţení Třetího světa se progresivně zhoršuje a pŧsobí jako hlavní překáţka jakémukoli rozvoji, na němţ by mohli participovat i obyčejní lidé. Poznámky: 1) Jiří Silný Dluhy z dob studené války zabíjejí dodnes, Čtyři apokalyptičtí jezdci kapitalismu - IMF, WB, WTO, MAI Globalizace kapitalismu je nejčastěji zosobňována do podoby čtyř největších institucí, které zajišťují nebo mají zajišťovat její dosud poměrně hladký chod. Jsou jimi Mezinárodní měnový fond a Světová banka, Světová obchodní organizace a Mnohostranná dohoda o investicích. IMF Mezinárodní měnový fond

7 Místo toho, aby Mezinárodní měnový fond plnil funkci věřitele v případě největší nouze, prosazuje zájmy mezinárodních bank a finančních institucí a jeho úloha připomíná vyhazovače v luxusním baru. (1) Mezinárodní měnový fond (International monetary fund) je klasickou brettonwoodskou organizací. Vznikl v roce 1944 v americkém městečku Bretton Wood. MMF vznikl jako reakce ne nevyřešení finančních problémŧ velké deprese z 30. let náhlé a nečekané změny kursŧ národních měn a široce zaloţený odpor vlád nechávat svou měnu volně směňovat za zahraniční. Zásadním principem, který dnes představuje jeden z pilířŧ globálního kasínového kapitalismu, je poţadavek, aby vlády členských státŧ umoţnily naprostou a volnou směnitelnost své měny s ostatními. Prvotním úkolem MMF bylo dohlíţet a řídit systém pevných devizových kursŧ, kdy se hodnota všech světových měn vztahovala ke zlatu a americkému dolaru. Americká vláda stanovila hodnota jedné unce zlata na 35 dolarŧ a to slouţilo jako celosvětový standard. Tento systém se stal základem mezinárodního obchodu. Po celé čtvrtstoletí pracoval MMF de facto ve stabilním prostředí a jeho metody se zaběhly. V roce 1971 však USA vedly jiţ jedenáctým rokem finančně náročnou válkou ve Vietnamu a musely čelit vzrŧstající inflaci. Prezident Nixon se tedy rozhodl zrušit volnou směnitelnost dolaru, zaloţenou na zmíněném zlatém standardu a systém, který se o ní opíral, se rozpadl. Byl vytvořen systém volně pohyblivých kursŧ měn členských zemí (tzv. floating), ve kterém je hodnota měny členské země určována trhem nebo zásahy jednotlivých vlád. Během těchto změn začal MMF postupně ztrácet smysl své existence. O několik let později však vypukla ropná krize, vedoucí k extrémním ziskŧm pro státy, produkující ropu a k závaţným hospodářským potíţím pro země III. světa, které neměly přístup ke zdrojŧm fosilních paliv. Těmto státŧm začal MMF vnucovat a poskytovat svoje pŧjčky. MMF dnes sdruţuje 182 členských zemí. Jeho vrcholným orgánem je Sbor guvernérŧ (Board of Governors), zastupující jednotlivé členské země. Reálnou moc nicméně třímá v rukou Výkonný výbor (Executive Board), který se skládá z 24 zvolených nebo dosazených výkonných ředitelŧ. Osm členských státŧ (Čína, Francie, Německo, Japonsko, Rusko, Saúdská Arábie, Velká Británie a USA) má kaţdá právo na jednoho ředitele, dalších 16 zastupuje jednotlivé skupiny státŧ. Současný provozní kapitál Mezinárodního měnového fondu činí asi 215 miliard dolarŧ. MMF je vysoce centralizovaná a hierarchická organizace. Jednotnou měnou, pouţívanou ve styku členských státŧ, jsou takzvaná Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights, SDR), která jsou pouţívána i v soukromém sektoru při sloţitějších transakcích. SDR se odvozují od prŧměrné hodnoty měn USA, Německa, Japonska, Francie a Velké Británie zemí, nejvíce zapojených do globálního obchodního systému. MMF přiděluje tyto SDR na základě výše jejich členského příspěvku. Souhlas musí být v tomto případě 85%, coţ je jedna z klíčových skutečností. V hlasování kaţdý stát vlastní jeden hlas za přepočítaných SDR. Tento systém hlasování byl evidentně konstruován tak, aby chránil zájmy a podporoval spolupráci těch nejrozvinutějších a nejbohatších zemí. Aby prošlo přidělení SDR, musí hlasování projít zmíněnou 85% většinou. Jen Spojené státy přispívají do poklady MMF 35 miliardami dolarŧ ročně a mají proto 18,25% hlasovací síly. Jakékoli rozhodnutí tedy musí být schváleno vládou Spojených státŧ. Německo, Japonsko, Francie a Británie mají dalších 20% hlasŧ. Úroková míra MMF je určována 70% většinou hlasŧ. Znovu pokud s ní nebudou souhlasit nejbohatší země ze skupiny G7 (+ Rusko), neprojde. Menší státy disponují setinami aţ tisícinami procent hlasovací síly. Česká republika ročně platí MMF asi 28,2 miliardy Kč a disponuje tedy 5896 hlasy, coţ je asi 0,31% hlasovací síly. (2) Jakákoli snaha vykonávat nátlak na vládu, aby se pokusila v rámci MMF prosadit jakoukoli racionální politiku a pomoc III. světu, je tedy obrazně řečeno pokus prorazit hlavou ţelezobetonovou zeď.. Reálná rozhodnutí o práci MMF se tedy netvoří na jeho zasedáních, ale na schůzkách nejbohatších států, které MMF řídí tj. skupiny G7 (+ Rusko). Příčinou a problémem tedy není samotný MMF, jak se domnívá velké množství těch, kteří s jeho působením nesouhlasí, ale zájmy vládnoucí třídy z nejbohatších členských států. Přeneseně to znamená, že příčinou není jedna konkrétní instituce, ale celý systém jako takový. MMF je pouze vnějším projevem a nástrojem globalizace kapitalismu, nikoli podstatou problému. Proto jsou všechny návrhy na jeho reformu nebo pouhé zrušení hluboce naivní. MMF nečiní rozhodnutí, pouze vykonává jemu přikázaná rozhodnutí.

8 Kvalifikovaná rozhodnutí Jeffrey Sachs, ředitel Harvardského institutu pro mezinárodní rozvoj, jeden z apoštolŧ volného trhu a šokové privatizační terapie, se nedávno vyjádřil na adresu MMF ostře kriticky. Poukázal na skutečnost, ţe na jednu zemi připadá v MMF asi sedm ekonomŧ, coţ je naprosto nedostatečné na to, aby MMF získal byť základní přehled o komplexních problémech její ekonomiky. MMF sestavil za několik dní velmi přísný program pro Koreu bez toho, aby se dŧkladně obeznámil s finančním systémem státu a mnoţstvím detailŧ nepostradatelných pro návrh řešení tamních problémŧ. (3) MMF má zhruba asi 2300 zaměstnancŧ, většinou ekonomŧ a finančních expertŧ, pracujících z velké části v centrále. Univerzální smrtící recept balíčky Structural Adjustment Programs (SAP) Poskytnutí pŧjček podmiňuje MMF splnění poměrně standardních podmínek, shrnutých do tzv. Structural Adjustment programs (SAP) Programŧ strukturálního přizpŧsobení. Ve své podstatě je to soubor poţadavkŧ, jak minimalizovat mimoekonomické zásahy do ekonomiky, potlačit práva a moţný odpor ze strany zaměstnancŧ a otevřít tu kterou ekonomiku globálnímu finančnímu kapitálu. Veškeré běţné, tzv. stand-by úvěry, jsou podmíněny přijetím SAP. SAP a trh práce Jedním z nejdŧleţitějších bodŧ, prosazovaný MMF v rámci SAP, je tzv. flexibilizace trhu práce. Zde se ovšem nejedná o politiku, která by vznikla v kancelářích centrály MMF, ale o strukturální dŧsledek samotného vývoje kapitalistické ekonomiky za posledních let. V kaţdém typu kapitalistické ekonomiky, tím více v globalizovaném kapitalismu, musí producent minimalizovat výrobní náklady. S postupující liberalizací světového obchodu dochází k několika jevŧm, které tlak na sniţování nákladŧ zrychlují takřka exponenciálně. Prvním problémem byly vysoké mzdy kvalifikovaných dělníkŧ a technicko-hospodářských pracovníkŧ v tradiční výrobní sféře Západní Evropě a Spojených státech. Řešení kapitalistŧm umoţnily dva faktory zaprvé prudký nárŧst automatizace výroby v souvislosti s rozvojem počítačově řízených technologií. Zadruhé liberalizace pohybu kapitálu. Výsledek? Stejnou práci, jako německý dělník, který například v automobilce Volkswagen bere na pásu 45,- DEM za hodinu, mŧţe vykonávat i český dělník, který bere asi 4,- DEM za hodinu. (britský dělník bere asi 20,- DEM na hodinu). Oděvnické firmy jako například Nike, které nevyţadují od svých zaměstnancŧ znalost nejnovějších technologií, většinou masově přesunuly výrobu do Latinské Ameriky nebo Jihovýchodní Asie, kde platí dělníkŧm mezi nimiţ je mnoho dětí prŧměrně asi 6 centŧ za hodinu, tj. měsíčně ne více neţ 20 dolarŧ. Platy v Bangladéši nebo Barmě jsou ještě niţší. V před-globalizačním kapitalismu mohl zaměstnavatel drţet na uzdě odbory vyhroţováním lokální nezaměstnaností a nasazením stávkokazŧ. Dnes mŧţe perspektivně vyhroţovat celým nadstátním odborovým federacím tím, ţe pokud jejich členové nepřistoupí na propouštění, termínované pracovní úvazky a zvyšování produktivity, celá výroba mŧţe být v horizontu několika let přesunuta do III. světa. Zde prakticky ţádné nebezpečí nehrozí. Například jiţ v zmíněném Bangladéši, vedou anarchosyndikalistické odbory Národní federace zaměstnancŧ v obchodech (National Shop Employees Federation NSEF) dlouhodobou a těţkou kampaň za jeden volný den v týdnu! Flexibilita znamená mj. to, ţe pracující nemá jistotu pevné pracovní doby. Například nejnovější novelizace Zákoníku práce ve Francii zavádí nově termín fond pracovní doby. 35-hodinová pracovní doba se nepočítá podle týdne, ale v součtu podle roku. Byly zrušeny prakticky jakékoli omezení práce přesčas a zrušena záruka maximální 8 hodinové pracovní doby denně. V praxi to znamená, ţe flexibilizovaný pracovník mŧţe například tři měsíce v roce být na odstávce a pak mŧţe dlouhé týdny pracovat 12-hodinové směny. Dalšími rysy SAP jsou opatření, nám velmi dobře známá z České republiky privatizace státního majetku, výrazné seškrtání státních sociálních výdajŧ, restrukturalizace tj. zavření neperspektivních nebo nebezpečně konkurenceschopných provozŧ a sníţení celkové úrovně státních zásahŧ do ekonomiky. SAP a lesy

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA ŘÍJEN 2004 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ V říjnu vzrostl index spotřebitelských cen o 0,5 % proti předcházejícímu měsíci a o 3,5 % za poslední rok (v září činil meziměsíční růst 0,8 % a meziroční 3,0 %). Meziroční nárůst

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

JAK ŘÍDIT ROZPOČTOVÉ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚROKOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ. Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů. Praha 23. září 2010. Investment Banking

JAK ŘÍDIT ROZPOČTOVÉ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚROKOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ. Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů. Praha 23. září 2010. Investment Banking JAK ŘÍDIT ROZPOČTOVÉ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚROKOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha 23. září 2010 Investment Banking Výchozí předpoklady 2 2 Globální hospodářská recese v

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie MÝTY 1. Neustále se z médií dozvídáme, že existují obnovitelné zdroje energie, které ke svému provozu nepotřebují žádných vstupů a budou nám moci zajistit

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Mezinárodní trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Mezinárodní měnový systém soustava devizových trhů, jejímž prostřednictvím jsou jednak

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

N_MF_A Mezinárodní finance A 12.Měnové a finanční krize 1. Hospodářský cyklus 2. Finanční krize, podstata a vznik 3. Měnová krize, předpoklady vzniku a vývoj FÁZE HOSPODÁŘSKÉHO CYKLU Expanze a recese Expanze

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00)

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00) FOREX Jana Horáková (sem. sk. středa 8,30-10,00) Obsah 1. FOREX obecně 2. Historie 3. Fungování Forexu 4. Pojmy: MĚNOVÝ PÁR, BUY, SELL, ASK, BID BOD SPREAD LOT PIP VALUE MARGIN, LEVERAGE ROLLOVER 5. Fundamentální

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku?

Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku? Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku? Asi všichni máme zkušenost s tím, že nám rodiče spořili, a když jsme se k penězům v osmnácti letech dostali, nebylo z nich skoro

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010

Řecké problémy a dopady na Česko. Praha, 29. dubna 2010 Řecké problémy a dopady na Česko Praha, 29. dubna 2010 Proč se zabývat Řeckem Obviňují nás, že strašíme Řeckem Odborníci i novináři upozorňují, že situace může být horší, než se zdálo V EU se vážně uvažuje,

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem.

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem. Komoditní zajištěný fond Odvažte se s minimálním rizikem. 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do Komoditního zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 105 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010

FINANČNÍ MATEMATIKA. Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Rozvrh. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo ZS 2009/2010 Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo FINANČNÍ MATEMATIKA ZS 2009/2010 Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Kontakt: e-mail: oldrich.soba@mendelu.cz ICQ: 293-727-477 GSM: +420 732 286 982 http://svse.sweb.cz web

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Zrádné detaily penzijní reformy

Zrádné detaily penzijní reformy Zrádné detaily penzijní reformy O co jde v druhém pilíři Pavel Kohout Proč nestačí průběžný systém? Průběžné systémy byly zavedeny po II. světové válce ve všech vyspělých zemích Před válkou existovaly

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Financování a řízení rizik územních samospráv Úvod do problematiky. Praha, 9. června 2011

Financování a řízení rizik územních samospráv Úvod do problematiky. Praha, 9. června 2011 Financování a řízení rizik územních samospráv Úvod do problematiky Praha, 9. června 2011 Možnosti dlouhodobého financování Úvěr EIB + Není třeba vypisovat veřejné výběrové řízení + Pravděpodobně výrazně

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV hájí obchodní zájmy České republiky v

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Kukuřice - LONG. Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru. Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03.

Kukuřice - LONG. Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru. Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03. Kukuřice - LONG Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03. 2012 Colosseum, a.s. Londýnská 59, 120 00 Praha 2, Czech Republic Tel.: +420

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více