na farmě ve formě Nové produkty z nabídky VVS Chovatelský balíček aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1 / 2008

Transkript

1 INFORMAČNÍ MAGAZÍN 1 / 2008 Vážení kolegové, na farmě ve formě jedno z lidových mouder praví, že na jaře se má vymést vše, co se přes zimu ukázalo zbytečným, aby bylo nahrazeno něčím, co voní novotou a leskne se v záři sílících slunečních paprsků. V naší historii je pevně zakotveno mnoho rozmanitých druhů lidových veselic na téma: utopení, upálení, rozčtvrcení či pro jemné povahy pouhé zahnání zimy. Ta reprezentuje právě to staré, použité, opotřebované... Ne vždy však bezbřehá touha po novotách pomůže očekávanému rozvoji. My ve VVS také uklízíme. Vždy však máme na paměti, že tradice, které budujeme již třicátý osmý rok, jsou pevnými základy našich zkušeností, o které se s vámi dělíme. Snažíme se, aby to, co nám dává právo hovořit o zdravém selském rozumu, bylo vždy na popředí. Všechny diagnózy, které definujeme na vašich farmách, konfrontujeme vždy nejdříve s tradičními metodami, s logikou opírající se o dlouholetou praxi, a pak teprve s inovací, která na pevné základy navazuje. Vážení přátelé: Vzhůru do vřavy nové sezóny! Vzhůru s novými stroji a nástroji! Nezapomínejme však na zkušenosti, tradici a zdravý selský rozum. S vědomím výše psaných řádků vám rádi v tomto roce představíme některé nové výrobky, které dle našich zkušeností a praxe mohou zvýšit výkonnost vaší ekonomiky. Na prvním místě bych rád jmenoval produkt, který výrazně přispívá k zvýšené absorpci tuků v krmných dávkách. Jedná se o konjugovanou linolovou kyselinu, o které se zmiňuje Jan Záhora. Všeobecně se dá říci, že i další produkty, které se budeme snažit v tomto a příštím roce uvést na trh, souvisí s energií a jejím lepším metabolickým zhodnocením. V návaznosti na lepší hospodaření se zdroji živin, které jsou v dnešní surovinové krizi stále obtížněji dostupné, se letos chceme zaměřit více i na ochranu zdraví zvířat. Jedním z produktů, který výrazně pomáhá šetřit játra, jako stěžejní orgán zabezpečující detoxifikaci, je nový výrobek, který chceme uvést na trzích, kde VVS působí, do konce 1. pololetí. Další oblastí, na kterou se intenzivně chceme zaměřit, jsou antioxidanty. V rámci zvyšujícího se stresu u zvířat (někdy též u lidí) se jeví aplikace látek s antioxidačními schopnostmi vysoce důležitá. Letos je před námi také rekonstrukce, která nemá v historii VVS obdoby. I my přivoníme k novým strojům a zařízením, na kterých dál a ještě ve vyšší kvalitě budeme vyrábět naše české verměřovické výrobky. Václav Brynda Nové produkty z nabídky VVS Společnost VVS pokračuje v rozšiřování svého sortimentu o další produkty špičkové kvality s ověřeným efektem. V oblasti mléčných krmných směsí jsme koncem minulého roku uvedli na trh nové mléčné krmné směsi vysoké kvality Multimilk a Multimilk Premium. VVS tak chce do budoucna nabízet především výrobky vyšší střední třídy a vyšší třídy, jelikož si je plně vědoma faktu, že zdravé a silné odchované tele je předpokladem kvalitního stáda. Špičková kvalita u těchto výrobků je dána vysokým obsahem mléčných složek, unikátním antimikrobiálním systémem, nízkým obsahem vlákniny a jedinečnou rozpustností. Multimilk Premium navíc obsahuje vysoký podíl sušeného mléka, které je přirozenou ingrediencí zajišťující teleti dobrý příjem a zdravý růst. Dalším z produktů, který v dnešní době může výrazně pomoci v ekonomice výroby mléka, je konjugovaná linolová kyselina (CLA), která patří do skupiny omega-6 polynenasycených mastných kyselin a její izomery se vyskytují v různých množstvích v potravinách i krmivech. Význam CLA pro výživu zvířat a lidí se (Pokračování na straně 3) Chovatelský balíček aktuálně, rychle, pravidelně, stručně, pohodlně VVS poskytuje svým zákazníkům v moderní elektronické formě: aktuality v chovu skotu ekonomické informace regulace trhu s mlékem výživa a welfare objemná krmiva veterina v praxi Zašlete svoje kontakty včetně ové adresy na vvs@vvs.cz

2 krátké zprávy 2 3 na farmě ve formě Kaleidoskop akcí Kvalitní objemná krmiva jako předpoklad dobré produkce a zdravotního stavu dojnic Čtyři odborné semináře na téma: Kvalitní objemná krmiva jako předpoklad dobré produkce a zdravotního stavu dojnic uspořádala společnost VVS ve spolupráci s firmou Alltech ve dnech 11. až 14. února v různých regionech ČR. První se uskutečnil v Nepřivci u Sobotky a následovaly semináře v Mirovicích u Písku, Šenově u Nového Jičína a Morašicích u Litomyšle. Zdravotní rizika při zkrmování méně kvalitních objemných krmiv a následný možný, respektive častý, vznik chorob zevrubně vysvětlil přední odborník prof. Doležal z MZLU v Brně. Špatná konzervace a následné vysoké ztráty dusíkatých látek značně zvyšují náklady na chov skotu, jak ze své dlouholeté praxe vyčíslil expert VVS ing. Kozák. Právě metody efektivní konzervace s použitím univerzálního přípravku Sill-All 4x4 byly tématem odborníků firmy Alltech. Seminář orámovalo vystoupení managementu VVS s představením firemní politiky a nabídky pořádající firmy. Na sněhu i na farmě jsme stále ve formě Heslem již pátého ročníku populárních lyžařských závodů v Čenkovicích VVS SKI KRITERIUM 2008 bylo Na sněhu i na farmě stále ve formě. V obřím slalomu mužů byl nejúspěšnější Ondřej Kudrnáč ze ZEOS Lomnice (loni druhý), Richard Baloun z VÚŽV Uhříněves skončil na druhém místě a třetí místo patřilo Františku Otmarovi, opět ze ZEOS Lomnice. Tento podnik opanoval i soutěž žen, kde nejrychlejším časem zajela Milana Mikulová spolu s druhou Jaroslavou Hradeckou (loňská vítězka). Na třetím místě skončila Monika Kalousková z akciové společnosti Tuněchody. KLAS Nekoř, a.s., nevyhrává jen chovatelské soutěže, ale i běh na lyžích, tentokrát v podání Martina Bezstarosti. Na druhém místě skončil Miloš Doležal ze ZOD Zálší a třetí se umístnil loňský vítěz Ladislav Dufek ze ZD Miletín. Po večerním slavnostním vyhlášení výsledků zahrála přítomným lyžařům kapela Jaroslava Podzimka, předsedy AG Libštát. Všem umístěným a zúčastněným gratulujeme a přejeme dobrou formu na lyžích i ve stáji! (Pokračování ze strany 1) odvíjí od základní schopnosti CLA ovlivňovat metabolismus tuků v těle. CLA zvyšuje metabolismus tuků, a tím pozitivně ovlivňuje energetickou bilanci a zdraví organismu. Dále jsou známy studie potvrzující pozitivní vliv CLA na snížení vzniku kardiovaskulárních onemocnění snižením LDL cholesterolu v krvi. V neposlední řadě odborná literatura uvádí pozitivní účinky CLA pro posílení imunitního systému a následně tak pro zvýšení reprodukčních schopností u hospodářských zvířat. Právě vliv na imunitní systém a energetický metabolismus jsou hlavním účelem využití CLA ve výživě dojnic. CLA svým působením pozitivně ovlivňuje negativní energetickou bilanci u krav po otelení a hlavně v první třetině laktace. Zvíře má k dispozici více pohotové energie, lépe a rychleji regeneruje a zvyšují se jeho produkční schopnosti. Z dlouhodobého hlediska se výživa CLA projevuje ve zlepšeném zdravotním stavu a vyšší reprodukční schopnosti stáda. VVS od letošního března nabízí CLA ve formě premixu pod názvem Clame -P10. V tomto výrobku je CLA ve formě metylesteru obdukována kyselinou palmitovou, což zajištuje dokonalý bypass efekt a čistá kyselina palmitová dodává zvířeti potřebnou energii. Poslední zkušenosti s aplikací CLA ve výživě vysokoprodukčních dojnic v Německu ukazují na zvýšení denního nádoje v průměru o 7 %, tj. o 2 až 6 litrů. Při současném ocenění mléka na úrovni 0,40 0,43 eura za litr to znamená nárůst zisku v průměru o 150 eur na dojnici ročně. Připravujeme další výrobky s obsahem CLA, které plánujeme uvést na trh v průběhu tohoto roku. (jz) Výroční konference Přes 220 zájemců zaplnilo 8. listopadu minulého roku sál ve východočeských Mistrovicích, aby se zúčastnili čtrnácté výroční konference společnosti VVS Verměřovice. V úvodu vystoupil ředitel společnosti Václav Brynda s nadčasovým příspěvkem o výrobě a spotřebě potravin, respektive krmiv, ve vazbě na energetickou krizi. V dalších vystoupeních hovořil na aktuální téma zvyšování obsahu složek v mléce Václav Kudrna, známý odborník na výživu skotu z VÚŽV Uhříněves. Často diskutovaným tématem je reprodukce dojnic, které na konferenci rozvedl včetně praktických poznatků ohledně metody řízené reprodukce OVSYNCH veterinární lékař a výživářský poradce Václav Osička. Informace týkající se nákazové situace skotu přítomným poskytl z první ruky ústřední ředitel SVS Milan Malena. S poutavým přednesem vystoupil také Khaled Abdel Aziz, zástupce společnosti VVS ve Spojených Arabských Emirátech. Údaje k ekonomice a nákladovosti výroby mléka přednesl Jiří Burdych a perspektiva dotací na mléčnou farmu byla obsahem přednášky Jaroslava Humpála z VÚZe. Na závěr Václav Brynda představil plány VVS na rok 2008 včetně nové výrobní technologie, stručně pohovořil o šetření ohledně spokojenosti zákazníků VVS a vylosoval výherce věcných cen účastníků šetření. na farmě ve formě

3 genetika 4 5 na farme vo forme Čeká nás značení produktů ze zvířecích klonů? Živočišné produkty získané z klonů hospodářských zvířat jsou pro konzumenty bezpečné. Tímto oficiálním verdiktem skončilo sedmileté hodnocení bezpečnosti masa a mléka skotu, prasat a koz v americkém Úřadě pro potraviny a léčiva (FDA). Ke stejnému závěru došel Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Mohlo by se zdát, že kladné stanovisko těchto dvou významných institucí otevře klonům hospodářských zvířat cesty do chovů a dovolí chovatelům volně obchodovat s jejich produkty. Situace však není tak jednoduchá. Požadavek na moratorium Americká FDA hodnotila možná rizika potravin z klonlů hospodářských zvířat od roku 2000 a požádala chovatele klonů v USA, aby se do vynesení konečného verdiktu dobrovolně zdrželi obchodování s masem a mlékem těchto zvířat a dokonce i s masem a mlékem získaným od jejich potomků. Sedmileté moratorium by mělo nyní padnout, ale americké ministerstvo zemědělství (USDA) požádalo chovatele klonů, aby v moratoriu pokračovali. Stanovisko USDA se zdá o to podivnější, že ministerstvo vyjádřilo plnou podporu a souhlas s konečným stanoviskem FDA. Zatím není jasné, na jak dlouho by se mělo moratorium prodloužit. Náměstek amerického ministra zemědělství Bruce Knight tvrdí, že ministerstvo usilovně pracuje na tom, aby moratorium skončilo co nejdříve. Prodloužení moratoria by podle něj mělo být spíše otázkou měsíců než roků. V Evropě není situace o mnoho přehlednější. Na verdikt EFSA reagovala Evropská skupina pro etiku, která je stejně jako EFSA součástí Evropské komise. Podle mínění expertů na etické otázky existují pochybnosti o tom, zda je klonování zvířat pro produkci potravin eticky správné. Před uvedením potravin ze zvířecích klonů na evropský trh požaduje Evropská skupina pro etiku přijetí dalších opatření. Mezi jinými i další důkazy o zdravotní bezpečnosti potravin z klonů hospodářských zvířat. Situace tak nápadně připomíná pat kolem geneticky modifikovaných plodin. Neexistují důkazy o jejich škodlivém účinku na životní prostředí nebo zdraví zvířat či lidí. Přesto se jejich uplatnění především v Evropě staví do cesty bezpočet administrativních překážek. V případě klonů je situace ještě absurdnější v tom, že mléko nebo maso klonu nenese žádný zvláštní znak, podle kterého by jej bylo možné identifikovat mezi produkty získanými od normálních (tj. přirozeně počatých) zvířat. Nastal čas osvěty Evropské fórum chovatelů zvířat vyzvalo Evropskou komisi, aby nenásledovala Spojené státy a nevyhlašovala moratorium, protože by to mohlo vyslat ke spotřebitelům špatný signál. Podle ředitelky fóra Anne-Marie Neetesonové nepřináší chov klonů v současné době většině chovatelů žádnou výhodu a regulace chovu klonů moratoriem není zapotřebí. Americké biotechnologické firmy zatím vyprodukovaly asi 600 klonů hospodářských zvířat, a ty zůstávají na farmách v USA. Představitelé těchto společností zůstávají v klidu. Z prodloužení moratoria mě srdce nebolí, řekl prezident společnosti ViaGen. Stejně tak se staví k prodlouženému moratoriu na klony i zástupci další velké biotechnologické firmy Trans Ova Genetics. Ti hodlají dobu moratoria využít k osvětě trhu. Práce budou mít více než dost. Veřejnost si vytvořila představu o klonech na základě hollywoodských akčních filmů, kde klony představují v drtivé většině nebezpečná monstra ohrožující svět. Průměrný Američan tak sice dost dobře netuší, co to klon vlastně je, ale s jistotou ví, že ho nechce. Odpor ke klonům je v USA ještě silnější, než ke geneticky modifikovaným organismům. K těm má výhrady asi 30 procent Američanů. Klony odmítá více než dvojnásobek obyvatel USA. Jak Trans Ova Genetics, tak ViaGen chtějí informovat veřejnost, že klony se budou využívat především pro šlechtění jako plemenná zvířata. Na produkci potravin se budou klony podílet jen nepatrným zlomkem. Osvětová kampaň má také vysvětlovat rozdíl mezi geneticky modifikovanými zvířaty a klony. Nebude to nijak jednoduché. Veřejnosti oba pojmy často splývají. Navíc se klonování dá využít právě pro genetickou modifikaci hospodářských zvířat. Přenos cizího genu do dědičné informace zvířete je poměrně komplikovaná záležitost. Mnohem snáze se daří vnášet cizí geny do jednotlivých buněk kultivovaných v laboratoři. Klonováním lze z takto geneticky upravené buňky získat zvíře, které nese cizí gen v každé buňce těla. Taková zvířata se již narodila a mnohá z nich založila početné linie potomstva. V žádném Klony jerseyského skotu Texaské University. případě však nejsou určena pro chov a produkci potravin. Slouží farmaceutickému průmyslu. V drtivé většině nesou geneticky modifikované kozy, ovce nebo skot lidský gen, podle kterého pak syntetizují lidský protein, jejž pak vylučují v mléce. Volba padá obvykle na lidské proteiny využitelné pro léčbu závažných onemocnění. Po izolaci z mléka se cena gramu lidské bílkoviny pohybuje řádově v tisících nebo desetitisících dolarů. Ve hře je značení Kromě moratoria na zatím blíže neupřesněnou dobu je ve hře i značení potravin získaných z klonů. Značení by se netýkalo jen klonů, ale i jejich přirozeně počatého potomstva. Evropská skupina pro etiku vznesla požadavek na vysledovatelnost klonů, ať už vzniknou v zemích EU nebo do nich budou dovezeny. Zastánci značení na svém požadavku trvají navzdory stanovisku FDA a EFSA, které označování produktů z klonů nepožaduje a své stanovisko odůvodňuje deklarovanou bezpečností potravin z klonů. FDA opakovaně zdůraznila, že se potraviny z klonů a jejich potomstva nijak neliší od potravin získaných z normálních zvířat. Přesto už i v USA někteří senátoři navrhli přijetí zákona, který by přikazoval označovat potraviny z klonů a jejich potomstva. Zavedení značení podle těchto senátorů nepředstavuje problém, protože FDA a USDA mají o klonech dokonalý přehled. Trans Ova Genetics a ViaGen dobrovolně začaly vyvíjet systém, který dovoloval sledovat klony, jejich potomstvo a z nich získané živočišné produkty. Zvířata by měla být sledována na základě údajů z elektronických čipů vpravených pod kůži. Farmář, který by si klon koupil, by musel složit finanční jistinu. Ta by se mu vrátila jen v případě, že by zvíře prodal jinému vlastníkovi nebo kdyby zvíře prokazatelně uhynulo. Uvažuje se dokonce o vytvoření databáze genetických profilů klonů. V současné době by se týkala asi 600 zvířat. To by bylo finančně i organizačně proveditelné. Pokud by ale měla databáze zahrnovat i údaje o potomstvu klonů, rychle by se rozrostla a její udržování a aktualizace by nebyla tak Klony získané americkou biotechnologickou firmou Cyagra. jednoduchá. Genetické analýzy, které by prověřovaly správnost značení živočišných produktů, by produkci výrazně prodražily. Nedá se předpokládat, že by pro značení a jeho kontrolu genetickými testy američtí chovatelé zahořeli nadšením. Výmluvná je v tomto směru reakce na mnohem lacinější testy na BSE, které američtí chovatelé přijali se skřípěním zubů. Svět spěchá s klonováním Zatímco Evropa a USA hledají východisko z klonové krize, svět si podobné problémy nepřipouští. Země, jako je Argentina, Brazílie, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Korea nebo Čína, mají k přijetí klonů a z nich získávaných živočišných produktů našlápnuto podstatně razantněji. Čína vidí v importu klonů plemenných zvířat šanci na vylepšení užitkovosti svých stád skotu. Australské a novozélandské úřady prohlásily produkty z klonů za rovnocenné produktům z normálních zvířat. Japonci oficiální stanovisko k bezpečnosti potravin z klonů nezveřejnili, ale není žádným tajemstvím, že jejich potravinářští experti byli v těsném kontaktu s odborníky z FDA a v podstatě přejali americké stanovisko. Objevují se první známky toho, že by se těžiště klonování hospodářských zvířat mohlo přesunout z USA do jiných zemí. Americká biotechnologická společnost Cyagra založila klonovací pobočku v Argentině a Brazílii. Experti nicméně očekávají, že se tyto země do klonování bezhlavě nepohrnou a počkají, jak se bude vyvíjet situace na americkém trhu. Evropský trh sledují s podstatně menším zájmem, protože tady neočekávají zásadnější obrat. Zkušenosti, které získali například brazilští a argentinští pěstitelé s exportem produkce geneticky modifikovaných plodin do zemí EU, už je naučily, aby neočekávali od Evropy při zavádění biotechnologií ani racionalitu ani pružnost. Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. VÚŽV Uhříněves, v.v.i. na farme vo forme

4 výživa 6 7 na farmie w formie Fosfor je prvek, kterým je třeba šetřit Výživa skotu není statický obor, ale dynamicky se vyvíjí. V posledních letech se kromě potřeb zvířat zabývá i vlivy na životní prostředí. Nové informace o využitelnosti živin pomáhají redukovat jejich obsah v krmné dávce a tím i vylučování přebytků do prostředí. Zároveň umožňují chovatelům snížit náklady na nakoupená krmiva. V současné době se jedná zejména o fosfor a dusík, ale postupně budou přibývat i další chemické prvky. A nové poznatky se objevily i v minerální výživě dojnic před otelením. V poslední době, daleko více než v minulosti, je věnována pozornost bilanci živin na farmách a jednou z nich, která významně zatěžuje životní prostředí a při současných rostoucích cenách i kapsu farmáře, je fosfor. Ještě i v současné době se u dojnic překrmuje fosfor, kdy se vychází ze studií provedených v minulosti, které dávaly do souvislosti problémy zdraví a reprodukce s deficitem fosforu v krmných dávkách. Díky novým možnostem ve sledování využitelnosti živin došlo v NRC 2001 k výraznému snížení doporučené dávky fosforu v krmných dávkách dojnic. Neovlivnil tento krok negativně reprodukci? Dnes už můžeme s klidným svědomím říct, že nižší dávky fosforu v krmných dávkách dojnic neovlivňují negativně výsledky reprodukce (viz. tabulka 1), ale jsou i zajímavou položkou, kde se dají ušetřit náklady ve výživě dojnic. Doporučení NRC 2001 pro dávky fosforu proto není třeba překračovat. Cena dusíkatých látek roste, zaměříme se na aminokyseliny? Nedávno byly běžné krmné dávky s obsahem dusíkatých látek % v sušině a ještě i dnes se ojediněle setkáváme s případy, kdy v krmných dávkách dojnic je i víc než 21 % dusíkatých látek. Studie, které probíhají v posledních letech prokázaly, že daleko důležitějším měřítkem z pohledu vlivu na užitkovost a obsah složek je kvalita bílkovin z pohledu aminokyselinového Tabulka 2: Odezva v užitkovosti na využití v bachoru chráněných aminokyselin (Garthwaite 1998) Tabulka 1: Vliv hladiny P v KD dojnic na reprodukční ukazatele (Lopez 2004) Ukazatel Hladina P v krmné dávce Doporučená Zvýšená fosfor na kg sušiny (%) 0,37 0,57 procento necyklujících krav 29,9 27,1 počet dní do prvního zvýšení hladiny progesteronu počet dní do první říje interval (dny) délka říje (h) 8,7 8,7 počet vzeskoků 7,4 7,8 celková doba trvání vzeskoků (s) 25,8 24,5 délka cyklu (dní) servisperioda Dotace chráněných aminokyselin lyz + met Ukazatel Jen po porodu Před porodem i po porodu Kontrola Odezva Kontrola Odezva Lyz/met (% EAK) 14,2/4,7 14,9/5,3 14,5/4,5 15,4/5,2 NL v krmné dávce (% ) 16,6 16,6 17,6 17,6 příjem sušiny (kg) 20,7 + 0,5 20,9 + 0,5 produkce mléka (kg) ,5 36,9 + 1,7 bílkovina (%) 3,02 + 0,15 3,07 + 0,06 tuk (%) 4,04 + 0,06 3,87 + 0,10 složení. Mikrobiální protein, který se tvoří při trávení živin v bachoru má optimální složení aminokyselin z hlediska produkce mléka. Proto je třeba nejprve důkladně vybilancovat produkci proteinu v bachoru a následně přichází na řadu tzv. by-pass protein, který uniká fermentaci v bachoru a tráví se až v tenkém střevě. V současnosti se stále více zaměřuje pohled nejen na jeho množství, ale zejména na aminokyselinové složení. Jako nejvíce limitující aminokyselinou z pohledu produkce mléka a produkce bílkoviny se ukazuje metionin. Tato aminokyselina je v krmivech rostlinného původu obsažena v malém množství a v minulosti se její dotace řešila využitím živočišných krmiv, která byla v důsledku BSE zakázána. Druhou deficitní esenciální aminokyselinou je lyzin. Dnes už jsou možnosti využití chráněných aminokyselin ve výživě dojnic. Jaké výsledky je možno očekávat ukazuje tabulka 2, ve které je vyhodnocena skupina studií s chráněnými aminokyselinami. Hraje vápník roli při vzniku hypokalcémie? Za hlavní prvek, který může za výskyt hypokalcémií a paréz po porodu je stále označován draslík. V roce 2006 byla australskými vědci provedena meta analýza 137 studií z celého světa, zahrnujících 2545 otelení, na základě které byl vytvořen model vlivů podílejících se na vzniku hypokalcémie u dojnic. Je překvapující, že dávka vápníku doporučovaná v krmné dávce při zkrmování aniontových solí (1,5 %) byla téměř nejnebezpečnější z pohledu výskytu nedostatku vápníku u otelených krav (viz graf). Vliv Ca v krmné dávce na výskyt hypokalcémie (Lean 2006) Výskyt parézy v % 4,0 3,0 2,0 1,0 0 1,35 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Obsah Ca v krmné dávce v % Na základě této metody analýzy se v současné době už nedoporučuje zvyšovat koncentraci vápníku v krmné dávce dojnic před porodem nad 0,5 0,6 % ani při zkrmování aniontových solí. Velmi významnou roli v redukci paréz měla dávka hořčíku v krmné dávce, zvýšení dávky z 0,3 na 0,4 % v KD snižovalo výskyt paréz o 62 %. Zvýšení dávky fosforu z 0,3 na 0,4 % v KD zvyšovalo riziko mléčné horečky o 18 %. Řada uvedených informací je poměrně známá a celosvětově se jim věnuje velká pozornost. Zabýváte se jimi i na svých farmách? Ing. Antonín Lopatář akreditovaný poradce MZe ČR Milkprogres poradenství, s. r. o. na farmie w formie

5 zdraví a prevence 8 9 Paratuberkulóza u skotu jak dál v našich chovech? Paratuberkulózou nazýváme chronické oslabující infekční onemocnění přežvýkavců, které způsobují aerobní nesporulující, nepohyblivé, acidorezistentní tyčinky Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP). K infekci stačí pravděpodobně malý počet bakterií. MAP je schopno dobře přežívat ve vnějším prostředí v řece 5 měsíců, v rybníce 9 měsíců, v půdě 47 měsíců a ve výkalech 11 měsíců. V chovech skotu v ČR bohužel dochází k podceňování rizika této choroby, a tak se paratuberkulóza pravděpodobně rozšiřuje, čemuž nasvědčují i výsledky probíhající prozatím nedokončené depistáže v chovech dojnic nad 300 kusů. K infekci dojde převážně po pozření MAP. Pro nakažení jedince je důležitý kontakt bakterie s mukózou střeva. Skot je vybaven ochrannými mechanismy, které částečně zapříčiňují věkovou rezistenci, takže k nakažení dojde většinou v prvních dnech a týdnech života, naopak zvíře nad 24 měsíců je prakticky imunní. Jako obranné mechanismy působí trávící enzymy, laktoferin, střevní peristaltika, konkurence a ředění ostatní střevní mikroflóry, protektivní vlastnosti slizu. Po kontaktu MAP s mukózou dojde k průniku do M-buněk stěny střeva. Infikované M-buňky jsou i s MAP fagocytovány makrofágy. Makrofág usiluje o destrukci MAP, které jsou však rezistentní k působení lysosymu a phagosomálních enzymů. Na druhé straně za normálního imunitního stavu makrofág účinně brání MAP, aby se uvnitř makrofágu rozmnožovaly. MAP musí čekat na oslabení nebo zátěž organismu. Současně makrofág paradoxně poskytuje ochranu MAP před působením protilátek. Tímto mechanismem se vysvětluje podstata perzistence a rozvoje onemocnění. Faktory ovlivňující rozvoj onemocnění jsou následující: věk, kdy došlo k infekci významná věková rezistence, kvalita buněčné imunity organismu paralelně působící imunosupresivní infekt (BVD), stresové vlivy špatných podmínek ustájení, stresové vlivy špatné výživy (subklinická acidóza), zátěž způsobená vysokou produkcí (dojnice). Intracelulární bakterie (MAP) nemůže vyvolat humorální imunitní odezvu v rané fázi infekce. Po oslabení buněčné imunity nastává pomnožení bakterií a rozpad napadených makrofágů. Po uvolnění bakterií z buněk se vyvíjí protilátková reakce (většinou při rozvoji klinických příznaků). Klinické příznaky Inkubační doba choroby se pohybuje v řádech měsíců až let. Nejčastější rozvoj onemocnění nastává ve dvou až šesti letech, onemocnění bylo diagnostikováno a popsáno od věku 4 měsíců až do15 let. Při nízké promořenosti stáda nemusí být zřejmé klinické příznaky, jejich záchyt se předpokládá při více než 25 infikovaných zvířatech ve stádě. U infikovaných zvířat bez klinických příznaků nebyl prokázán snížený přírůstek. U dojnic byl zaznamenán pokles produkce před nástupem klinických příznaků. Při graviditě může nastat přechodné vymizení příznaků onemocnění. Mezi klinické příznaky onemocnění patří například progresivní chronické hubnutí při zachování normálního příjmu krmiva, změna konzistence výkalů (trvale i přechodně), hrubá srst, suchá kůže, přiměřený apetit (až do pokročilé fáze nemoci), zvýšená žíznivost (následek průjmu), přechodné zvýšení teploty a hypoalbuminaemie v krvi. Dechová a tepová frekvence je normální, zvířata vylučují bilióny bakterií a obsah protilátek významně stoupá. Při finálním stádiu onemocnění, které nastává v horizontu týdnů, zřídka měsíců od prvních příznaků, pozorujeme těžkou letargii, zeslábnutí až do neschopnosti se postavit, ztrátu apetitu, rapidní zhoršení kondice, ventrální a submandibulární edém, případně smrt následkem těžké vyhublosti. Patologicko-anatomické změny Patologicko-anatomicky se zjišťuje proliferativní zánět jejuna, ilea a u pokročilé formy i jiných částí střeva (slepé střevo a další), provázený místním překrvením, zesílením a zvrásněním sliznice, která na pohled i na pohmat připomíná sametový povrch. Korespondující mízní uzliny střevní jsou zvětšené s hyperplazií kůry, prostoupené lymfatickou tekutinou. Sametový povrch překrvené sliznice. Řešení situace Léčba paratuberkulózy se neprovádí. Vakcinovat lze pomocí živé nebo inaktivované vakcíny. Vakcinace má obvykle za následek signifikantní pokles výskytu klinických případů a pokles pozitivních záchytů na jatkách. Po vakcinaci se však vyskytují křížové reakce při tuberkulinaci a praktické provádění vakcinace na půdě EU je tedy problematické a není povolené. Řešením nákazové situace může být jedině zrušení veškerých restrikčních opatření ze strany SVS a založení postupu boje proti paratuberkulóze na dobrovolnosti chovatelů. Motivací musí být ekonomická výhodnost pro zdravý chov. Prvním krokem by mohlo být provedení kategorizace stád v rámci centrální evidence. Podstata myšlenky je založená na předpokládané snaze dobrých chovatelů posunout se do lepší kategorie, která zaručuje, že chov představuje nízké riziko z hlediska výskytu paratuberkulózy. Chovatel, který se touto problematikou nemůže, nebo z nějakého důvodu nechce zabývat, není svým rozhodnutím nijak postižen, jeho chov zůstane v nejhorší kategorii, což prakticky znamená, že buď bylo prokázáno MPA, nebo chov nebyl nikdy prošetřen a představuje tedy Lymfatická uzlina na řezu. největší riziko pro možnost výskytu MPA. Takové chovy budou asi nejméně obchodovat s chovným materiálem, jiným způsobem nesmí být postiženy. Pokud nastanou restriktivní opatření vůči pozitivním chovům, začnou okamžitě všichni chovatelé výskyt MPA tajit, tak jak se to děje v současné době, a konečným výsledkem je, že v rámci ČR neexistuje jediný chov, o kterém bychom mohli s jistotou prohlásit, že je prostý od paratuberkulózy. Kategorizace stád První podmínkou pro kategorizaci stád je schopnost chovatelů zajistit důslednou evidenci nálezů pozitivních zvířat ve stádech. V tomto směru by měly spolupracovat chovatelské svazy s vedením ČMCHS a zajistit tuto evidenci v rámci centrální evidence a kontroly užitkovosti. Data do evidence by museli dodat chovatelé, kteří mají zájem o přesunutí svého chovu do vyšší kategorie. V rámci možností by dále bylo vhodné pracovat na sběru dat přímo z diagnostických ústavů. Výčet kategorií podle návrhu zpracovaného MVDr. Jiřím Henychem: Do první kategorie, která představuje největší riziko pro rozvlékání mykobakterií, spadají netestovaná stáda, stáda s náhodně zjištěnou pozitivitou nebo zjištěnou v bazénovém vzorku, dále pozitivita zjištěná na statisticky nevýznamném počtu vyšetřených zvířat. Při vyšetření statisticky významného počtu metodou Elisa nebo kultivací s vyšším počtem pozitivních jak pět procent. Do druhé kategorie patří pravidelně testovaná stáda nad 30 kusů s negativním výsledkem (bez výskytu paratuberkulózy) za posledních pět roků nebo stáda ozdravovaná metodou test a porážka, kdy počet pozitivních při každoročním vyšetření nepřesáhne pět procent. Do třetí kategorie náleží stáda s možným nulovým výskytem nemoci, která pravidelně testují a prakticky jsou v čekací době pro udělení certifikátu. Do čtvrté kategorie patří stáda s certifikátem pravidelně testovaná stáda s negativním nálezem, která splnila podmínky pro udělení certifikátu. Certifikace Současně by bylo třeba zavedení tzv. certifikačního programu, což je soubor podmínek, které musí chovatel splnit, aby chov získal a udržel certifikát. Získání certifikátu by z důvodu dlouhé inkubační doby onemocnění a senzitivity testů trvalo několik let a podmínky by musely být nastaveny tak, aby o chovech s certifikátem bylo možno prohlásit, že jsou na 99,9 % prosté od původců nákazy. Manažerský plán pro ozdravení chovu od paratuberkulózy Chov, ve kterém byl prokázán výskyt MPA, by měl podle svých chovatelských a ekonomických možností začít s nákazou bojovat. Prvním krokem musí být stanovení cíle v boji s MAP. Cíle se mohou lišit od konzervace současného stavu tak, aby se promoření chovu nezhoršovalo, až po získání certifikátu. Podle stanoveného cíle se pak liší konkrétní postup v chovu i ekonomická náročnost ozdravovacího plánu. V zásadě existují tři možné cíle manažerského plánu (zpracováno MVDr. Henychem): 1) Stabilizovat chov Samotné nastavení chovatelských opatření bez testace stáda stačí k zajištění toho, aby prevalence nemoci ve stádě nenarůstala, ale klesala až na určitou hranici. Chovatelská opatření zahrnují minimalizaci rizik, včasnou detekci nemocných a jejich okamžitou brakaci, důležitá jsou i další chovatelská opatření, jako je například selekční tlak zaměřený na slabé a nemocné jedince, rychlý obrat stáda, užitkovost a welfare chovu. V počátku ozdravování po zavedení opatření jeden rok prevalence PTB nadále narůstá, pak teprve začne klesat. Vyhodnotit účinnost tohoto cíle MP lze tedy až za dva a více let. U problematických chovů může stabilizace připravit půdu pro následné efektivní testování. Přejít na stabilizaci chovu můžeme v jakékoli fázi ozdravování. Touto metodou však nelze stádo zcela ozdravit. 2) Zajistit trvalé snižování prevalence Cíl se stanovuje na období nejlépe čtyř let s udáním výchozí prevalence. Čím razantnější je prevence a brakování pozitivních jedinců, tím je větší pokles prevalence nemoci ve stádě. Nejprve je nutno investovat do odstranění rizik v místě porodu a u telat, v následných letech pak zpřísňovat všechna kritéria prevence. Princip zpřísňování kritérií v závislosti na poklesu prevalence nemoci ve stádě platí i pro testování. Jako účinný pomocný postup se doporučuje odchov mladého dobytka mimo zamořené území, to znamená co nejdříve po porodu přesunout telata (jalovičky) mimo zamořený chov a odchovávat je tam až do otelení. 3) Připravit stádo k certifikaci Zda je stádo prosté PTB určuje certifikační program. Přihlásit se k certifikaci je možno až pět let poté, co bude poslední jedinec s přímým průkazem MAP odsunut na jatka. Stanovit si tento cíl je tedy možné až ve chvíli, kdy je chovatel přesvědčen, že mnohaletý boj proti PTB byl úspěšný a v jeho stádě se nevyskytují pozitivní zvířata. Důležité je nejen stanovení maximální přísnosti pro minimalizaci rizik, stanovení přísných kritérií testace a okamžité brakování pozitivních, ale i zajištění celkově dobrého zdravotního stavu všech kategorií stáda. Zpracování a realizace manažerského plánu je dlouhodobý proces, který zohledňuje postup ozdravování a úspěšnost nastavených opatření. Vyžaduje dlouhodobou spolupráci chovatele a odborně způsobilého veterinárního lékaře, který má potřebné znalosti a zkušenosti. Nezanedbatelné jsou i ekonomické nároky opatření nutná spolupráce s ekonomem. Partuberkulóza je neléčitelné onemocnění, které je velmi komplikované pro ozdravování. Chovatelsky vyspělé země tomuto onemocnění dávno vyhlásily cílevědomou a nesmiřitelnou válku. V ČR se zatím bohužel chováme jako pštrosi s hlavami hluboko zabořenými v písku. Podle úřední metodiky pak náhodně občas některému pštrosovi hlavu usekneme, abychom demonstrativně předvedli tvůrčí a zodpovědný přístup. Věřme, že tento stav už nebude mít dlouhého trvání, a že nás čeká postupné nastavení systému, který určitě nebude neomylný a dokonalý, ale který bude schopen zajistit stabilizaci a postupné zlepšování současného neutěšeného stavu. MVDr. Václav Osička, Milkprogres poradenství, s. r. o.

6 chov drůbeže O efektivním výkrmu kuřat rozhoduje optimální řízení chovu včetně kvalitní výživy Základním přáním každého výkrmce kuřat je dosažení co nejefektivnějšího výsledku vedoucího k zisku. Velmi často diskutovaným problémem je nevyrovnanost výsledků jednotlivých turnusů výkrmu během roku a snaha tuto situaci řešit a minimalizovat. Je však třeba připomenout platnost biologického charakteru výroby. Prostředí a podmínky pro výkrm jsou pro jednotlivé turnusy odlišné v řadě specifik. Zásadními rozdíly z hlediska vlivu na průběh výkrmu v jednotlivých turnusech jsou odlišné klimatické podmínky, proměnlivá kvalita krmných směsí v návaznosti jak na proces výroby krmných směsí, tak i změny v kvalitě nakoupených a skladovaných surovin. Problémem je i kvalita jednodenních kuřat ve vazbě na stáří rozmnožovacích chovů a nákazovou situaci. Nebudu originální, pokud přirovnám postavení kuřete první den výkrmu k závodnímu automobilu na počátku závodu. Pro dosažení vítězství je třeba mít velmi kvalitní kuře, pro něj co nejlepší krmnou směs jako palivo, dobře upravenou vozovku, tedy stájové prostředí, a v co nejkratším čase ho provést ideální nejrychlejší stopou do cíle. To vše znamená optimální řízení chovu. Smyslem tohoto článku není vyčerpávajícím způsobem popsat průběh výkrmu kuřat. Technologických postupů je dostatek, a přesto je v praxi ne vždy dodržujeme či můžeme dodržet. Zaměřme se proto jen na tu část problematiky, kterou jsme schopni ovlivnit. Při uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů je třeba přesně definovat cílovou hmotnost kuřete, délku výkrmu, počet turnusů v roce a na základě těchto informací zvolit vhodného hybrida. V této oblasti není v běžné praxi vždy vše v pořádku a každá odchylka se promítá negativně do ekonomiky výkrmu.na našem trhu jsou k dispozici v současné době v rozhodující míře dva hybridy, a to ROSS a COBB. Dodavatelé těchto materiálů poskytnou dostatek informací pro volbu. Jednodenní kuře jako nákladová položka je velmi významná, a pokud nedbáme a nevyžadujeme vysokou kvalitu kuřat v okamžiku startu, kdy jsou růstové schopnosti nejvyšší, proděláváme. V řadě případů jsou přejímky a kvalitativní posouzení kuřat pouze formální. V rámci smluvních vztahů jsou vytvořeny mechanizmy k řešení nejrůznějších situací v kolísání kvality jednodenních kuřat, ale v praxi nejsou vždy využity. I zde utíkají cenné vteřiny z tohoto závodu s časem. Tvorba stájového prostředí je velmi významným faktorem průběhu výkrmu a každé technologické opomenutí či nedůslednost nám brání v dosažení dobrých výsledků. Často již v počátku při investicích dochází k zajímavým rozhodnutím, kdy výše ceny převáží nad kvalitou či vhodností konkrétní technologie. S tímto rozhodnutím jsme se odsoudili k práci ve ztížených podmínkách, ať již je to velmi často kvalita ventilace, zateplení hal, energeticky náročné vytápění či osvětlení a nedostatečné monitorovací systémy života drůbeže. Úroveň řízení chovu Během příprav na výkrm a samotného výkrmu se vyskytne řada kritických momentů, které jsou zvládány na jednotlivých farmách s rozdílnými výsledky. Přes stále dokonalejší technologické vybavení hal včetně systému monitorujícího růst, hmotnost kuřat, spotřebu krmné směsi, spotřebu pitné vody atd., se na druhé straně vyskytují špatně vyvětrané stáje, nedostatečné množství podestýlky nebo nekvalitní podestýlka, špatně nastavené a seřízené napájecí a krmné linky v dané fázi výkrmu. Přehlédnutí těchto chyb nás opět připraví o peníze. V relativně krátké době se uskutečnila rychlá modernizace technologií, ale v řadě případů nedokážeme tyto technologie využít. Rovněž bez dobrých ošetřovatelských schopností obsluhujícího personálu a bez dnes již nezbytné schopnosti ovládání řídících prvků technologií těmito pracovníky opět prohráváme. Není pravda, že modernizací stájí jsme přemostili lidský faktor v tomto výrobním procesu. Snížili jsme sice podíl živé lidské práce, ale podstatně se zvýšil požadavek na důslednost při vyhodnocování všech informací a rychlost při zasahování do úprav konkrétních podmínek života kuřat. Rozdíly v užitkovosti mezi chovy jsou do značné míry vyjádřením úrovně jak řízení chovu, tak ošetřovatelské péče. Významným faktorem je kvalitní výživa Snad nejvíce a nejčastěji diskutovanou kapitolou týkající se výkrmu kuřat je výživa. Je to oprávněné vzhledem k vyjímečnému podílu výživy na celkových nákladech. Existuje řada návodů a postupů, jak docílit dobrých výsledků v konkrétním případě pro konkrétního hybrida. Chovateli poskytuje informace především jeho dodavatel krmných směsí, dodavatel jednodenního chovaného materiálu, prodejci léčiv a doplňkových látek, výrobci premixů doplňkových látek a v neposlední řadě často zaujímá stanoviska k úrovni výživy i veterinární služba. Toto mnohdy široké spektrum různých názorů a možností i komerčních zájmů může být příčinou řady negativních dopadů na výkrm. Ne každá zařazená doplňková látka vyléčí neduhy v chovu, které pocházejí z jiné oblasti. Konkurenční vztahy i mezi výrobci kompletních krmných směsí ulehčily chovateli jeho situaci, ale to neplatí absolutně. Bez dokonale nastaveného systému hodnocení úrovně kvality krmných směsí s dopadem na dodavatelsko-odběratelské vztahy závod ve výkrmu nevyhrajeme. Postupujte systematicky Na druhou stranu je třeba říci, že i přehnaná turistika mezi výrobci krmných směsí, rozšířená mezi chovateli jako snaha o řešení kvality výkrmu, nepřinese úspěch, pokud je chyba jinde. O značnou část peněz přicházíme v samotném závěru výkrmu, a to při vyskladnění kuřat, pokud dojde k zvýšení úhynu, traumatům s následky v zatřídění a zpeněžení. To je jako bychom přibrzdili před cílem. Naší radou pro úspěch v tomto závodě je především používat selský rozum a opravdu systematicky hodnotit každou informaci, kterou vám kuřata poskytují. Ing. Miloš Franc specialista na výživu drůbeže VVS Verměřovice, s.r.o.

7 myslivost auf der Farm in Form Specifická hmotnost paroží srnců Jako modelová byla vybrána honitba Vítějeves na Svitavsku, a to z důvodu, že minerální doplňková krmiva společnosti VVS Verměřovice tam začala být aplikována v jedné části honitby již před více než deseti lety. Postupně bylo jejich použití rozšiřováno a v posledních sedmi letech je aplikace plošná po celé honitbě. Aplikace v jadrném krmivu je prováděna v období od začátku září do konce roku, podle zásoby jadrných krmiv nejdéle do poloviny ledna, s použitím minerálního doplňkového krmiva MKP C. Toto je zamícháváno do jadrného krmiva ve 4% koncentraci. Dále jsou k dispozici celoročně doplňovaná slaniska obsahující uvedený minerální doplněk v kombinaci s kusovou solí. Pro provedení měření bylo navíc příhodné, že se v honitbě používají tzv. lapače parůžků, umisťované ke korytům s jadrným krmivem v době shazování srnců. Ze šestiletého období od roku 2001 do roku 2006 jsme měli k 128 shozů od srnců všech věkových kategorií. Shozy srnců jsme podle tvaru pečetí roztřídili podle pravděpodobného věku srnců do v myslivecké praxi používaných věkových tříd. K tomu přispěla i znalost značné části těchto srnců vítějevskými myslivci z jejich pozorování v honitbě. Navíc také skutečnost, že jednotlivé shozy některých srnců byly nalezeny opakovaně, v jednom případě to bylo dokonce nepřetržitě po dobu čtyř let. Z celkového počtu shozů s vysokou pravděpodobností odpovídalo I. věkové třídě (1 až 2letí) 30 shozů, II. věkové třídě (3 až 4letí) také 30 shozů a III. věkové třídě (5 a více let) 68 shozů. Shozy byly zváženy s přesností 1 gramu a byl u nich změřen objem s přesností na 1 cm 3. Z výsledků vyplývá, že specifická hmotnost parožiny srnců z honitby Vítějeves byla v průměru 1,85 g/cm 3. Specifická hmotnost parožiny srnců z honitby Vítějeves je o 0,11 g/cm 3 vyšší, tj. o 6,3 %, než uvádí z lepších přírodních podmínek jižní Moravy Scherer (2007). Odtud bylo hodnoceno 138 shozů. Tato hodnota je ale u souboru měřených srnců z Vítějevsi nižší o 0,1 g/cm 3, tj. o 5,1 % než uváděl Rieck (Raesfeld 1956) před 50 lety. V případě zjištění Scherera je to dokonce o 0,21 g/cm 3 méně, tj. o 11,8 %. Z uvedeného hlediska toto ukazuje, že dlouhodobá aplikace minerálií má v současných přírodních podmínkách značný význam pro zvýšení průměrné specifické hmotnosti parožiny a tím pro tvorbu kvalitnějších trofejí. Z měřených 128 shozů bylo 7 párových a rozdíly v specifické hmotnosti parožní hmoty mezi pravým a levým parůžkem byly v rozmezí 0,02 až 0,09 g/cm 3, o průměru pouhých 0,03 g/cm 3. V souboru z jižní Moravy (Scherer) uvádí u párových shozů, že jednotlivě vykazovaly značné hmotnostní rozdíly parožní hmoty se zjištěnými rozdíly mezi párovými parůžky až 0,21 g/cm 3. Přisuzuje to tomu, že růst paroží řídí centrální nervová soustava na každé pučnici asynchronně (samostatně). Srnci z honitby Vítějeves měli standardnější tvorbu parožní hmoty se zcela minimálními rozdíly specifické hmotnosti mezi oběma parůžky. Dalším zjištěním Scherera je, že nejvyšší hmotnost parožní hmoty na 1 cm 3 dosahovaly parůžky srnců v produktivním věku převážně ve II. a III. věkové třídě. V námi měřeném souboru jsme naopak zjistili, že srnci I. a III. věkové třídy měli průměrnou specifickou hmotnost paroží v g/cm 3 prakticky shodnou a nižší specifickou hmotnost měli dospívající srnci II. věkové třídy. Možné vysvětlení je, že vzhledem k celoroční aplikaci minerálií a stále pečlivějšímu celoročnímu doplňováním minerálií do slanisek, mají mladí srnci vzhledem k vytvářené menší předparožní tkáni, přes intenzivní růst kostry, stále ještě značný přebytek vápníku a tím možnost tvorby parožní hmoty s vyšší specifickou hmotností. U dospělých srnců bude zřejmě tato hodnota odpovídající rovnováze v jejich metabolismu. U dospívajících srnců je možné, vzhledem k neopotřebení chrupu a tím lepšímu zpracování přijímané potravy, že je přijímáno vysoké množství bílkovinných složek a tím je dána možnost rychlejšího a většího růstu předparožní tkáně jako přebytku metabolismu. Tím je také možné, že objem vnitřní porézní dřeně parůžku je větší a snižuje se tím specifická hmotnost parůžku. Srnec Stará Červená Voda, 124 bodů CIC (vlevo). Srnec Vítějeves, 128 bodů CIC. Dalším zjištěním bylo, že shozy, jejichž specifická hmotnost parožiny se odlišovala od zjištěného průměru o 0,1 g/cm 3 a více, v plusových i minusových hodnotách, se od ostatních shozů nijak neodlišovaly a vizuálně odpovídaly průměru daného věku a jejich velikosti. Oproti souboru shozů hodnocených Schererem byly zjištěné nejnižší i nejvyšší hodnoty specifické hmotnosti paroží nepatrně vyšší. Výskyt shozů se specifickou hmotností vyšší než 2 g/cm 3 byl v námi měřeném souboru pouze ve čtyřech případech, tj. 3,1 %. Ze svých výsledků Scherer uvádí, že se dříve naměřené hodnoty g/cm 3 po dobu evoluce snížily z průměrné hodnoty 1,95 g na jím zjištěných 1,74 g na jižní Moravě. Domníváme se, že hlavní příčinou tohoto stavu oproti období před více než půlstoletím je skutečnost zásadních změn v přírodním prostředí. Jednak je dnešní populační hustota srnčí zvěře podstatně vyšší, větší je i stres a vnitřní tlak v populaci a vzájemná potravní konkurence, a jednak si myslíme, že zásadní je vliv pestrosti a kvality výživy, kdy je dnešní krajina méně vhodná, než bývala v minulosti po stránce potravní nabídky. K tomu ještě přistupují další faktory jako je otázka klidu v honitbě, možné zvýšené parazitace při velké populační hustotě, vliv chemizace a další faktory. A tedy tím i ovlivnění individuálního výživového a zdravotního stavu každého srnce v období růstu parůžků. Paroží jako útvar, který vzniká z přebytku látkové výměny, se může dobře vytvořit pouze za předpokladu, že srnec má v době tvorby paroží dostatek všech organických i anorganických látek nutných k jeho vytvoření. Jedná se především o bílkoviny uplatňující se hlavně při růstu předkostní tkáně, čímž je určena velikost a tvar parůžků. Parůžek obsahuje obvykle 44 % organických látek. Pro vyztužení bílkovinné části parohu pak z minerálních látek zejména vápník, fosfor a také hořčík. Parůžek pak obsahuje až 56 % anorganických minerálních látek. Teprve při příjmu hodnotné potravy (živin) je možné, že srnec za souhry všech příznivých okolností toho může využít k vytvoření mohutného paroží. Mechanismus získávání dostatečného množství těchto látek z živin je poněkud časově rozdílný. Pokud se jedná o nejdůležitější organické látky podílející se na tvorbě parůžků, jsou jimi především bílkoviny a tyto jsou přijímány z potravy přímo a musí být zastoupeny v dostatečné míře v potravě v době parožení. Pokud se jedná o minerální látky, je to především vápník potřebný pro utváření parůžků, který je uvolňován z kostry pod vlivem hormonálních změn a současně je využíván i vápník přijímaný v potravě. Fosfor je přijímán přímo z potravy a nikde v těle není ukládán jako zásobní. To neznamená, že by potrava nehrála žádnou úlohu, ale naopak. Kostra je tedy zásobním místem, které nahrazuje nedostatek minerálních látek chybějících ve výživě v době tvorby parůžků. Během roku se vápník ukládá do kostry a odtud se v období růstu parůžků uvolňuje především z jejich mechanicky méně namáhaných částí jako jsou žebra, záprstní a zánártní kosti a stává se součástí parožní hmoty. Kvalita parůžků je tak závislá na výživě v době jejich růstu, ale hlavně významným způsobem v období předcházejícím parožení. Logicky tímto prostřednictvím také závisí tvorba parůžků i na složení půdy. Z daného vyplývá, že celoroční výživa je jedna z nejdůležitějších podmínek ovlivňujících tvorbu a růst parůžků. Při nedostatečné výživě může u srnců docházet k omezenému a menšímu růstu parůžků. Naopak při optimální výživě může dojít k vytvoření nadprůměrných a kapitálních parůžků. To ostatně dokázaly pokusy, které prováděl Vogt na Děčínském Sněžníku kromě jelenů i u srnců a pokusy Bayerna se srnčí zvěří v jeho horské honitbě ve Štýrsku. Získané výsledky ukazují, že při nadstandardní či nástavbové péči jakou je aplikace minerálií srnčí zvěři, lze dosáhnout mimo jiné i kvalitnějších trofejí. Výsledky terénní aplikace minerálního doplňkového krmiva MKP C v honitbě Vítějeves ukazuje, že v péči o srnčí zvěř jsme ještě nevyčerpali všechny možnosti. V podstatě je to způsob jak srnčí zvěři doplnit současné nedostatky a chybějící minerální látky v její výživě. V honitbě Vítějeves bylo používáno minerální doplňkové krmivo MKP C. To z řady minerálních doplňků obsahuje na 1 kg nejnižší množství 95 g vápníku a 56 g fosforu. Kromě toho obsahuje jako všechna ostatní dále uváděná minerální doplňková krmiva sodík, hořčík a stopové prvky měď, mangan, zinek, kobalt a jód. Přesto jsou výsledky zvýšení specifické hmotnosti parožní hmoty srnců při jeho použití výrazné. Z řady minerálních doplňkových krmiv vyráběných známou krmivářskou firmou VVS Verměřovice lze ještě uvést MKP 4/B s obsahem vápníku 160 g a fosforu 80 g a zvýšeným obsahem hořčíku, dále lze zmínit řadu Premin Spárkatá Zvěř s obsahem vápníku 250 g a fosforu 130 g. Další z řady Premin Spárkatá Zvěř Super obsahující navíc vitamin D (takže nahrazuje pro hospodaření s vápníkem při parožení případně chybějící zimní slunce), Premin Spárkatá Zvěř MAXI obsahující navíc ještě vitamin A, vitamin E a selen (viz tabulka). PREMIN Spárkatá zvěř Živina Jednotka PREMIN Spárkatá zvěř PREMIN Spárkatá zvěř Super PREMIN Spárkatá zvěř MAXI Vápník % Fosfor % Sodík % Hořčík % Měď mg Mangan mg Zinek mg Jód mg Kobalt mg Selen mg Vitamin A m.j Vitamin D3 m.j Vitamin E alfatok. mg Skutečností je, že v posledních několika letech začínají být aplikována minerální doplňková krmiva z řady Premin Spárkatá Zvěř ve více honitbách na Moravě, ale i na Slovensku. A tam, kde prováděli aplikaci alespoň čtyři roky (ale někde dokonce jen dva roky), tam jsou loveni opakovaně kapitální a dokonce i medailoví srnci, kteří tam nikdy předtím nebyli. Je jen otázkou návyku srnčí zvěře (ověřenou v posledních několika letech v jiných honitbách), že začíná brát jadrná krmiva s mineráliemi již od konce srpna a bez zdravotních problémů je bere při neměnnosti složení mineralizovaného krmiva až do jarního období. To má zásadní význam pro zvýšení tukových rezerv pro zimní období, deponování zásobního vápníku do kostry, zlepšení kondice zvěře a vývoje plodů u srn. Kombinovaná slaniska s vyloženou kamennou solí a mineráliemi jsou po návyku srnčí zvěří navštěvovány celoročně. Nejvíce pak srnami v době kojení srnčat. Musíme však zdůraznit jednu skutečnost aplikace minerálních látek je řešení nadstandardní a nástavbové pro zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře i ostatní parohaté spárkaté zvěře ve volnosti, v oborách i farmových chovech. Nejedná se jen o samotné paroží, jeho tvorbu a velikost, je to jen doplňkové opatření v podmínkách chovu zvěře jako celku v souběhu s ostatními zásadami řádného mysliveckého obhospodařování srnčí zvěře. Proto je pro dosažení efektu akce nutné provádět mnohem důslednější a rozsahem větší průběrný odstřel především tělesně slabé, chovatelsky nevhodné holé srnčí zvěře. Nesmíme opomenout ani důsledné zlepšování zdravotního stavu zvěře a pro zvýšení účinnosti akce také snížení parazitace účinnou léčbou zvěře. Je skutečností, že při opakované každoroční půlroční aplikaci mineralizovaného jadrného krmiva se začíná ukazovat ve zvýšené míře i mimořádně silná mladá zvěř, a to zvláště tam, kde má srnčí zvěř možnost brát trvale výběrově to, co si sama ráda vezme. Začínají se objevovat silná srnčata se silnými mladými srnami a mimořádně dobře založenými, vysoce nadějnými mladými srnci. Proto musí být souběžným krokem to, že bude nutné přednostně odlovit také starou zvěř a nahradit ji mladou podstatně kvalitnější zvěří. To se vztahuje také na všechny staré a přestárlé trofejově slabé srnce. Teprve pak si mohou kvalitnější mladí srnci vytvořit svá teritoria a udržet se v honitbě. Za umožnění tohoto průzkumu děkujeme MS Vítějeves, za spolupráci při zajištění parůžků a provádění měření předsedovi Petru Přikrylovi, mysliveckému hospodáři Lubomíru Kopeckému a členům Ing. Petru Babičkovi a Ing. Jiřímu Procházkovi. Ctibor BABIČKA, Jiří HANÁK, Martin KNÁPEK auf der Farm in Form

8 krmíme vítěze in form on the farm V Příchovicích má každá dojnice jméno Volné sdružení soukromě hospodařících rolníků (VSSHR) Josef Jón farma Příchovice v okrese Jablonec nad Nisou jsme založili již v roce 1991 a v současné době máme šest členů. Každý z nás má nějaký podíl na hospodaření a podle toho k němu přistupuje, společného majetku si váží a má k němu vztah. Všechno zvládáme sami, od ošetřování a sklizně pastvin, přes výrobu krmení, až po chov skotu a produkci mléka, na kterou je naše farma zaměřena, říká zakládající členka Irena Vodseďálková, která má na starosti chod celého hospodářství. Farma obhospodařuje v horské oblasti v nadmořské výšce 820 až 850 metrů 200 ha trvalých travních porostů a chová 143 kusů českého strakatého skotu, z toho je 92 dojnic. Býčci jsou kolem desátého dne po narození prodáni, v chovu zůstávají pouze jalovičky pro další obnovu stáda. Jedná se o šlechtitelský chov, který se může pochlubit průměrnou roční užitkovostí 9100 kg mléka při tučnosti 4 % a bílkovině 3,5 %. Pro plemenitbu vybíráme jen špičkové býky, abychom zajistili posun stáda dopředu. Na zlepšení velikosti tělesného rámce a upnutí vemene příležitostně využíváme plemeno montbeliard, i když nechceme jít do významného přílivu jeho krve. Řekla bych, že v plemenářské práci má řada našich chovatelů ještě rezervy. Důležité je mít přehled o svém stádu a přistupovat ke zvířatům individuálně. Kvalitní výživa je samozřejmě velmi důležitým faktorem, ale pokud zvířata nemají například správný tělesný rámec, tak nejsou schopna kvalitní krmení v sobě zpracovat a dostatečně využít jeho potenciál. Neméně důležitý je správný odchov telat a jalovic. Je to budoucí základ stáda a jako takový musí mít maximální péči včetně kvalitního krmení. Telata u nás dostávají mlezivo, výhradně vlastní mléko a potom startér. Jalovice dostávají kvalitní senáž, minerálie, hodně sena, ale ne jádro, protože nechceme, aby rychle narostly a tloustly. Žádoucí je optimální tělesný rámec, zdůrazňuje chovatelka. Vzhledem k tamním přírodním podmínkám, které umožňují sklízet pouze luční senáže a seno, chybí v krmné dávce dostatek energie. Krmnou dávku je třeba vybalancovat a v nástavbě dodat kravám potřebné živiny, aby zvířata ze sebe vydala na co mají geneticky, ale zároveň jim to neuškodilo. Chloubou chovatelky Ireny Vodseďálkové je zdravý odchov telat. V roce 2007 získal příchovický šlechtitelský chov v soutěži, kterou pořádá Svaz chovatelů českého strakatého skotu, druhé místo. Výborné výsledky nejsou jen z krmení, ale spočívají v celkovém přístupu. Nakrmit musíme všechna zvířata, ale nadstavba už musí být individuální a v režii zootechnika, který dokonale zná svůj chov. Máme dojení do potrubí s osobním kontaktem se zvířaty při krmení jádrem a doplňky. Každá kráva má svoje jméno a tabulku s podrobným záznamem o výživě a dalších ukazatelích chovu. Zvířata jsou na tento systém naučená, jsou klidná a bez stresu, a to nám dělá tu vysokou užitkovost, je přesvědčená Irena Vodseďálková. Nakupují jeden druh krmné směsi pro všechny kategorie. Množství je dávkováno podle výše užitkovosti, ale i dojnice s nejvyšší dojivostí dostane maximálně 4 kg denně. I při této dávce jádra lze udržet vysokou dojivost, ale musí být v harmonii ostatní podmínky chovu zdravotní stav, kvalitní objemné krmivo, pohoda ve stáji atd. Minerální krmné přísady a doplňky tamní chovatelé již řadu let nakupují od společnosti VVS. Odborné poradenství, které jim poskytuje Petr Šafra, považují za přínosné. Dodávky jsou pružné, kdykoliv je třeba nějaká změna v krmné dávce, nebo cokoliv jiného, VVS reaguje rychle, což podle chovatelky nebývá u jiných firem vždycky zvykem. Za pozitivní považuje, že své produkty posouvají Verměřovičtí kvalitativně stále dopředu, je vidět pozitivní vývoj a jejich služby se stále zlepšují. Dlouhodobě bereme energetický doplněk EDK ŽK. Dostávají ho všechny krávy, zvířatům chutná, podrží energii a dodá to, co chybí v senáži. Denní dávka je od půl do jednoho kg. Částečně ho v menším množství dostávají také jalovice od půl roku. Další produkt, chráněný protein Soypass, dodává zvířatům bílkovinu, prodlužuje vstřebávání živin v tenkém střevě a pomáhá krmnou dávku stabilizovat a vyvážit. Dávkujeme ho kravám v produkci od 30 do 50 kg mléka, maximálně však 2 kg na kus a den. Přidáváme také minerální krmnou přísadu MKP Ca s vyšším obsahem soli a vápníku. Dostávají ho krávy i jalovice, a to v denní dávce kolem 0,30 kg, uzavřela výčet chovatelka. Objemné krmivo dostávají zvířata na žlab včetně sena v libovolném množství. Velmi vhodnou alternativou, zejména v dané oblasti, je mačkané obilí. Nepěstují vlastní, ale v okolí vždy koupí pozemek ke sklizni. V zimě je to výborné krmivo, které zlepšuje obsah bílkovin v mléce. Do krmné dávky ho přidávají podle užitkovosti k senážím, maximálně však 2 kg na kus a den. Dvojnásobní vítězové Extraligy Akciová společnost KLAS Nekoř v okrese Ústí nad Orlicí hospodaří na výměře 1502 ha zemědělské půdy, z toho 1072 je orná. Nosným odvětvím je chov skotu se specializací na produkci mléka. Ve stádě 600 dojnic, převážně českého strakatého skotu, je asi 18 procent krav plemene holštýn. U českého strakatého skotu mají od roku 1984 uznaný šlechtitelský chov, který čítá 100 kusů a tradičně patří mezi nejlepší v republice. Dojnice šlechtitelského chovu mají ustájeny v Nekoři, ostatní krávy včetně vysokobřezích jalovic na farmě Šedivec, kde je vybudovaná moderní stáj s veškerým zázemím a kejdovým hospodářstvím. Novou stáj pro 250 dojnic jsme zprovoznili v prosinci 2006 a celá investice představovala zhruba 30 milionů korun. Jedná se o vzdušnou roštovou stáj s volným boxovým ustájením a gumovými rohožemi. Po vybudování nové stáje jsme mohli zrušit vazné stáje v Sobkovicích a Šedivci. Změna technologie měla významný vliv na užitkovost, kvalitu mléka, zdravotní stav zvířat i reprodukci. Stáj jsme otevřeli v nepříznivém období velice tuhé zimy, takže začátky nebyly jednoduché, nicméně již po půl roce jsme šli s užitkovostí nahoru. Za kontrolní rok 2006/2007 jsme dosáhli průměrnou užitkovost 7514 kg mléka. Do té doby jsme se pohybovali na úrovni 6800 až 6900 kg mléka, takže se nám podařil velký skok, přibližně o 650 kg mléka. Vlastní šlechtitelský chov má průměrnou užitkovost za posledních deset let přes 8000 kg mléka při tučnosti 3,80 % a bílkovině 3,44 %. V rámci našeho regionu jsou to u českého strakatého skotu nejlepší dosahované výsledky, uvedl Ing. Jan Šichtař, hlavní zootechnik akciové společnosti KLAS Nekoř. Důvody ke spokojenosti chovatelé v tomto podniku rozhodně mají. Dvakrát po sobě, v roce 2006 a 2007, vyhráli soutěž šlechtitelských chovů, kterou pořádá Svaz chovatelů českého strakatého skotu. Za 25 let uznaného šlechtitelského chovu získali 31 plaket pro krávy, které nadojily více než kg mléka a ve stádě měli i dojnici, která nadojila přes kg mléka. Silnou stránkou chovu je dlouhověkost zvířat, která se v průměru pohybuje kolem 3,3 laktace. Výjimkou nejsou vysokoužitkové Moderní areál pro chov dojnic v Šedivci je v provozu necelý rok a půl. Ing. Jan Šichtař s vítězným pohárem od Svazu chovatelů českého strakatého skotu. dojnice na 8. nebo 9. laktaci. Plemenní býci z jejich chovu jsou pravidelně zařazováni do žebříčku plemenných hodnot TOP. Výborné výsledky dosahují nejen díky dobrým chovatelským podmínkám a péči, ale také díky řízené a kvalitní výživě. Co se týká spolupráce se společností VVS Verměřovice, jsou dlouholetými partnery. Jejím prostřednictvím řeší kompletně výživu skotu u všech kategorií. Výživa dojnic je rozdělena na farmě v Šedivci na osm skupin. Směsná krmná dávka je aplikována prostřednictvím krmného vozu vybaveného přesnou váhou se zpětnou kontrolou. Minerální výživa z VVS je připravovaná na míru, s ohledem na rozbory krmiv a konkrétní potřeby zvířat. Dojnice dostávají VMD N Ca s vápníkem v množství 0,25 kg na kus a den, speciálně upravený Premin EX 8 je určený pro dojnice a krávy stojící na sucho a VMD 1 Plus pro jalovice v dávce 0,2 kg. Z dalších produktů VVS je to krmná sůl v množství 0,02 kg na kus a den, krmný vápenec 0,05 kg, Soypass od 0,5 do 1,0 kg podle výše užitkovosti, koncentrát BMK TEX v množství 0,5 až 2,0 kg a zdroj pohotové energie s melasou a glycerolem v dávce asi 0,5 kg. V krmné dávce pro dojnice v laktaci nechybí ani chráněný palmový olej Formafat, který doplňuje energii a pomáhá stabilizovat mléčnou užitkovost. Podávají ho v množství 0,3 kg na kus a den. V Nekoři se drží zásady, že telatům patří jen to nejlepší, takže jalovice dostávají první minerálku z VVS již v teletníku po přechodu na rostlinnou výživu. Projevuje se to dobrým zdravotním stavem a průměrným přírůstkem 0,9 kg. Zhruba po 7 měsících přecházejí do odchovny, kde dostávají minerálně-vitaminový doplněk VMD 1 Plus a vlastní obilí, přírůstky jsou tam 0,65 kg. VVS je spolehlivý partner, ceníme si především vstřícnosti a operativnosti při řešení zakázek. Problémy například se zpoždění dodávek jsme ještě neřešili, uzavřel Ing. Jan Šichtař. in form on the farm

9 krmíme vítěze na farme vo forme Chceme minerální výživu a služby na míru Oblast, ve které hospodaří akciová společnost ZERAS a. s. se sídlem v Radostíně nad Oslavou na Žďársku, je svými přírodními podmínkami předurčena k chovu skotu. Proto je toto odvětví živočišné výroby také hlavní specializací podniku. Celkem chovají 2240 kusů holštýnského skotu se zaměřením na produkci mléka. Hospodaří v nadmořské výšce 550 až 650 metrů na výměře 2000 ha zemědělské půdy, z toho 500 ha jsou trvalé travní porosty. V roce 1996 přestavěli vazné stáje na volné ustájení s dojírnou na farmě Pavlov. Do rekonstrukce se tam pohybovala užitkovost kolem 4300 kg mléka. Od té doby navyšovali počet dojnic z vlastního odchovu až na současných 1170 dojnic s roční průměrnou užitkovostí kolem kg mléka při tučnosti 3,9 % a bílkovině 3,25 %. Denní průměrná dojivost se nyní pohybuje okolo 28 litrů na dojnici. Chov skotu má zelenou V současné době provozujeme dvě mléčné farmy, 730 dojnic je ustájených na farmě v Pavlově a v Radostíně nad Oslavou kolem 440 dojnic. V Radostíně je vybudovaná nová stáj s matracemi a kejdovým hospodářstvím, která je v provozu čtvrtým rokem. S narůstajícím stavem dojnic od roku 1996 se náš podnik stále více specializoval na produkci mléka. Tomu odpovídá i zaměření rostlinné výroby, kde je prioritou výroba kvalitních objemných krmiv pro chov skotu a pěstování obilovin do krmných směsí, které vyrábíme ve vlastní míchárně. Býky nevykrmujeme, zabýváme se jen odchovem jalovic a chovem dojnic. Býčky prodáváme v hmotnosti 70 až 80 kg, to je ve stáří jeden a půl až dva měsíce. Letos máme podnikatelský záměr postavit ještě jednu produkční halu v Radostíně. Celkově by tím došlo k navýšení stavu dojnic o dalších 100 až 150 kusů během dvou let po dostavbě, což je maximum s ohledem na zajištění krmivové základny z vlastních zdrojů, prozradil plány Ing. Jaroslav Dvořák, hlavní zootechnik akciové společnosti ZERAS. O tom, že má v Radostíně modernizace chovu skotu zelenou, svědčí také nedávné zprovoznění prvních dvou přístřešků pro odchov 100 telat (jaloviček) krmnými automaty. Pokud se tento systém odchovu a krmení osvědčí, v příštím roce postaví další dva přístřešky a halu pro přechod na rostlinnou výživu. Tím vyřeší odchov telat (jaloviček) do 5 měsíců věku. Do Radostína chtějí postupně soustředit veškerý odchov jalovic. Zatím využíváme pro odchov stávající stáje, postupně je však budeme rekonstruovat, abychom zlepšili welfare. Býčky, kteří mají jiný krmný režim, odchováváme na farmě Pavlov. To jsou zhruba plány na příštích pět až šest let, dodal Ing. Dvořák. Otevřené pole působnosti Základem krmné dávky pro dojnice jsou travní a jetelové senáže a kukuřičná siláž. Do krmných směsí pro starší telata, jalovičky nad 5 měsíců, jalovice a dojnice přidávají minerální krmné přísady a doplňky z VVS. V současné době by rádi využili možnost, kterou společnost VVS Verměřovice nabízí, a to je připravovat minerální krmné přísady na míru pro jejich podnik a jednotlivé kategorie skotu podle rozborů krmiv a dalších zjištěných skutečností. U dojnic bude tato minerálka rozdělena na období před porodem, po porodu a období laktace. Chceme tomu v nastávajícím období věnovat maximální pozornost a napasovat produkty VVS na naše stádo. Se společností VVS obchodujeme asi dva roky a je to spolupráce rozhodně přínosná, konečně hovoří pro Ing. Jaroslav Dvořák, hlavní zootechnik v akciové společnosti ZERAS, má nemalé zásluhy na chovatelských úspěších, za které získal podnik již řadu ocenění. V minulém roce například v soutěži Svazu chovatelů holštýnského skotu obsadili 1. místo v kategorii krav na 2. a vyšší laktaci, 3. a 4. místo v kategorii prvotelek a 1. místo ve skupině podniků nad 401 uzávěrek. to výsledky, kterých v chovu skotu dosahujeme. Určitě ji chceme prohloubit ještě v dalších navazujících a souvisejících činnostech. Pole působnosti je v tomto směru otevřené. Hlavně se chceme věnovat období stání na sucho, před porodem a po porodu, kdy jsou problémy nejintenzivnější, ale je to dlouhodobá záležitost, uvedl hlavní zootechnik a podotkl, že dostat se s výsledky mezi chovatelskou špičku je pro ně samozřejmě radostné, ale na druhé straně udržet se mezi těmi nejlepšími stojí podstatně více úsilí, než se tam propracovat. Zatím se jim to daří, což mimo jiné dokazuje řada ocenění z výstav a chovatelských akcí, a bezesporu na tom má zásluhu i kvalitní cílená výživa. Za zmínku stojí rovněž pozornost, kterou věnují tamní chovatelé reprodukci. Jalovice zapouštějí v hmotnosti 380 až 400 kg a telí do 24 měsíců. Za posledních pět let je mezidobí od 390 do 400 dnů a servis perioda 110 až 115 dnů, u části přebíhajících se zvířat využívají přirozenou plemenitbu. Deset let využívají v Radostíně také embryotransfer, ranou diagnostiku březosti pomocí ultrazvuku a další moderní metody, například reprodukční programy, jejichž cílem je co nejrychlejší zabřeznutí co největšího počtu zdravých plemenic. Ve spolupráci s plemenářskou organizací pravidelně putují vybraní býčci do odchovny plemenných býků. Základem krmné dávky jsou travní a jetelové senáže a kukuřičná siláž. Cílem jsou zvířata v dobré kondici Zemědělskou společnost Ostřetín, a. s., na Pardubicku není třeba dlouze představovat. Mezi chovateli je tento podnik dobře známý, a to především díky špičkovému chovu skotu se stádem 530 dojnic holštýnského plemene s roční průměrnou užitkovostí přes kg mléka. Významnou součástí chovatelské strategie je i prodej plemenných zvířat, ročně prodají kolem 50 březích plemenných jalovic a 20 plemenných býčků. Chov skotu je soustředěný v Ostřetíně, kromě jalovic od pěti měsíců věku do pátého měsíce březosti na středisku v Jelení. V Ostřetíně se nacházejí dvě produkční stáje pro 200 a 250 kusů a stáj pro krávy stojící na sucho, březí jalovice a stáj pro krávy před a po porodu, než přejdou do produkční stáje. Důraz na kvalitu objemných krmiv Specializaci na mléko je u nás podřízena rostlinná výroba zaměřená především na zabezpečení kvalitních krmiv. Z objemného krmiva je to hlavně kukuřičná siláž a vojtěšková a jetelová senáž, ve vacích máme uložené vlhké kukuřičné zrno, alkalage a cukrovarnické řízky. První seče uskladňujeme do žlabů, další podle množství do žlabu nebo do vaků. Pro suchostojné krávy se snažíme zařazovat do krmné dávky travní senáž, pokud ji máme, která je živinově chudší, protože vyšší obsah draslíku ve vojtěškové senáži zvířatům v tomto období nevyhovuje. Dusíkaté látky dodáváme hlavně před porodem, kdy je nutná jejich optimální hladina v krmné dávce, jinak mohou nastat obtížnější porody. V produkční stáji mají dojnice, kromě produkční TMR podle fáze laktace, ve všech sekcích navíc k dispozici krmné boxy se speciální ochucenou energetickou krmnou směsí s obsahem lehce využitelných cukrů, kvasinek a dalších komponent, maximálně však v množství 2 kg denně na dojnici. Od společnosti VVS využíváme již bezmála deset let kompletní minerální výživu na míru pro všechny kategorie skotu. Poskytuje nám také výživářský servis, odborné poradenství, v případě MVDr. Martin Matějíček (vlevo) se zootechnikem Ing. Vladimírem Zoubkem při odběru vzorků bachorové tekutiny. Významnou roli při hodnocení struktury směsné krmné dávky sehrává její prosetí přes kontrolní síta. Tato metoda separace poměrně přesně odhalí, jestli má TMR optimální složení nebo je nutné ji upravit. Na snímku je výživářský poradce VVS Ing. Josef Snopek při separaci krmné dávky pro dojnice v produkční stáji v Ostřetíně. potřeby rozbory krmiv, krmné dávky a metabolické testy, uvedl Vladimír Kaplan, předseda představenstva a ředitel akciové společnosti v Ostřetíně. Oboustranná spolupráce Spolupráci se společností VVS si pochvaluje i zootechnik Ing. Vladimír Zoubek: VVS nám sestavuje krmné dávky a minerálky přesně na míru, což je jeden z našich požadavků. Na základě rozborů krmiv a případně i nezbytných veterinárních vyšetření konzultujeme s poradci z VVS úpravy krmných dávek a složení minerálky tak, aby to co nejlépe vyhovovalo dojnicím a také finančně. Služby jsou nadstandardní a je to oboustranně užitečná spolupráce, jelikož děláme pro tuto společnost také ověřovací pokusy některých jejích nových produktů a výživářských postupů, doplnil ředitele zootechnik. V Ostřetíně jsou pro dojnice připravovány dvě krmné dávky, a to krmná dávka s produkční účinností 36 až 37 litrů a druhá krmná dávka s produkční účinností na 27 litrů. Třetí krmná dávka je pro suchostojné dojnice a třítýdenní rozdoj. Do těchto krmných dávek jsou dodávány tři druhy minerálních doplňků z VVS, které se liší obsahem živin a hlavních prvků, jako je například fosfor. Výhodou a předností služeb výživářů z VVS je hlavně operativnost a schopnost sestavit minerální doplňky na míru podle podmínek a momentálních potřeb stáda. Poradenskou službu zajišťují velmi erudovaní pracovníci a jsou nám k dispozici prakticky kdykoliv, když je třeba. Mají zkušenosti z dalších chovů, takže mohou řešit problémy s nadhledem, oceňuje Ing. Zoubek. na farme vo forme

10 ze zahraničí Optimalizace dodávek surovin Ve druhé polovině listopadu minulého roku se uskutečnila cesta Ing. Bryndy a Ing. Záhory do oblasti jihovýchodní Asie a Číny. Jejím cílem bylo upevnění spolupráce se současnými dodavateli krmných surovin a navázání nových obchodních kontaktů při snaze udržet naše ceny na konkurenceschopné úrovni. Postupně jsme navštívili Singapur, Malajsii a Čínu. Z Malajsie VVS přímo dováží vysoce kvalitní palmové tuky s bypass efektem. Zájmem firmy je nabídku tuků postupně stabilizovat a nabízet svým zákazníkům pouze nejkvalitnější a nejčistší produkty. Jen tehdy má zákazník záruku dobrého ekonomického efektu. VVS také hledá různé produkty s vysokou přidanou hodnotou, které jejím zákazníkům přinesou kromě vyšší ziskovosti i konkurenční výhody. V Malajsii se palmové tuky zpracovávají ve dvou produkčních oblastech v Pasir Gudangu nedaleko Singaporu a v Port Klangu nedaleko od Kuala Lumpur, kde lze na ploše několika kilometrů čtverečních nalézt většinu významných rafinérií. Ze Singaporu vedla cesta do čínské Šanghaje, kde na Evropana dýchne naprosto odlišná atmosféra. Je tvořena osobitou kulturou, koloritem a mentalitou místních obyvatel. V Šanghaji, která se podobá lidskému mraveništi, došlo za pomoci zprostředkovatelské firmy k několika setkáním, při kterých se projednávaly možnosti nákupu krmných surovin, hlavně vitaminů a chemických látek. Jelikož je kvalita pro společnost VVS na Návštěva velvyslankyně ČR ve Fujairah Feed Factory Dne 19. února navštívila náš partnerský podnik Fujairah Feed Factory (FFF) ve Spojených Arabských Emirátech velvyslankyně České republiky JUDr. Věra Jeřábková, PhD. Areálem závodu, který se nachází ve Fujairah Free Zone, ji s radostí provázel majitel a ředitel FFF pan Eng. Issa Mohamed Al-Azom. Důvodem návštěvy byla podpora obchodní spolupráce mezi českými a místními podnikateli. Diskuse se vedla hlavně o zkušenostech v obchodním styku a perspektivách společných projektů na území Arabského poloostrova. VVS spolupracuje s FFF dlouhodobě od roku Předmětem spolupráce je zejména poradenství ve výživě hospodářských zvířat, výroba vitamino-minerálních směsí pro skot a obchod prvním místě, většina jednání se vedla o výrobních procesech a systémech kvality. Poslední zastávkou na misi za dodavateli bylo Quindao, průmyslové město ležící na malebném poloostrově vybíhajícím do Žlutého moře. Quindao a jeho okolí je proslulé výrobou potravin, potravinových doplňků a specialit. Věhlasné je místní pivo, které se řadí k tomu nejlepšímu, co v Číně našinec okusí. V oblasti Quindaa představitelé VVS navštívili provozy pro výrobu některých chemických látek a setkali se s dodavatelem speciálních krmných aditiv. Důvodem pro tak daleké cesty za dodavateli je, že v dnešním dynamickém světě výrobci krmných směsí a dodavatelé krmivářského průmyslu, mezi které se řadí i VVS, musí pečlivě připravovat nákupní strategie, a také je důsledně implementovat. Kvalitní dodavatel se dostává svojí důležitostí na úroveň klíčového zákazníka. Přímý kontakt s ním je předpokladem oboustranně prospěšné a dlouhodobé obchodní spolupráce, která je základem pro tvorbu firemního know-how. Jen tak se malá česká firma VVS může srovnávat s podstatně významnějšími nadnárodními koncerny. Čeští chovatelé skotu a drůbeže to zajisté v nejbližší budoucnosti ocení. (jz) Okénko do historie V kterém stáří dává kráva největší užitek? Dojivost, jež v určitém stáří dostoupí největší možné výše, jest závislou jednak od schopnosti zvířete využitkovat píci, jakož i od činnosti životních sil, které rovněž v určité době života u zvířete dosahují nejvyššího stupně. Jest známo, že užitek v prvních letech dojivosti a u krav starších jest menší než u krav dospělých. S fysiologického stanoviska jest to pochopitelno, neboť pokud kráva není dospělou, pokud roste, spotřebuje část požité píce k vzrůstu i nemůže tato část požité píce býti zpracována na mléko. Úplně vyspělou jest kráva teprve po třetím neb čtvrtém teleti; nejprve potom možno od krávy očekávati největší užitek, ačkoliv záleží též mnoho na povaze krávy, jakož i na způsobu ošetřování a krmení. Woll prohlásil na základě 90denního pokusu na výstavě v Chicagu, že šesti nebo sedmileté krávy dojí nejvíce. Zpravidla poskytuje největší roční užitek pětiletá až osmiletá dojnice. Mladší krávy mají tučnější mléko než starší. Bylo však pozorováno, že 16letá kráva dávala denně libru másla i byla ještě dobrou dojkou. Cecilie vítězná dojná kráva černo-strakatého skotu nížinného. Jest tudíž pochopitelno, že jen vyjímečně budeme chovati krávy přes 8 a 9 roků staré, poněvadž pak jejich dojivost rychle mizí a v tak pozdním stáří krávy těžko tuční. Jelikož mladé krávy, dík jich čilejšímu využitkování stejného množství píce, více dojí, jest přirozeno, že nebudeme chovati krávy příliš dlouho. Jaký vliv má stáří na hodnotu mléka, není dosud vyzkoumáno. Obyčejně možno pozorovati, že ku konci dojivosti, krátce před tím, než březí kráva úplně přestane dojiti, přibývá v mléce tuku čili jinými slovy: čím méně mléka, tím lepší jakost. Totéž však neplatí o starších kravách, jež následkem stáří méně dojí a o jichž mléce by se dalo předpokládati, že obsahuje více tuku a pevných součástí. Naopak La Cour zjistil na základě pětiletého pozorování, že mladá zvířata dávají obsažnější mléko než starší a že krávy ve stáří pěti nebo šesti let dojí mléko prostřední jakosti. Zdroj: Týdeník Hospodářský list 1906 s komponenty do krmných směsí. Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s. r. o Verměřovice 159. Redakční a grafické práce Ing. Jiřina Šírková, číslo 1/2008 dáno do tisku , MK ČR E 17828

11 na farmě ve formě Pravidelná a komplexní péče o zákazníka bezesporu přispívá k dalšímu zlepšování ekonomických výsledků v chovech, k jejich prosperitě a v neposlední řadě ke spokojenosti chovatelů, jejichž farmy jsou ve formě... Tel.: , fax: GSM: , vvs@vvs.cz