Školství v Bruntále v 1. polovině 20. století

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie Školství v Bruntále v 1. polovině 20. století Bakalářská práce Brno 2012 Vedoucí práce: prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. Vypracovala: Jana Mrázková

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s užitím literatury a zdrojů uvedených v přiloženém seznamu. V Brně dne Jana Mrázková

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce prof. PhDr. Jaroslavu Vaculíkovi, CSc. za pomoc při vzniku a dokončení této práce a za jeho vstřícný přístup, cenné rady a připomínky. Také bych chtěla poděkovat paní Janě Novákové, pracovnici bruntálského muzea, která mi pomohla v hledání materiálů, jež se týkají tématu mé bakalářské práce a bez nichž by tato práce nemohla vzniknout. 3

4 Obsah Úvod Historický kontext v Bruntále v 1. polovině 20. století Správní vývoj a národnostní složení obyvatelstva Politický vývoj Hospodářství Společnost a kultura Obecný vývoj školství v českých zemích v první polovině 20. století Školství v Bruntále v 1. polovině 20. století Mateřská škola Obecné a měšťanské školy Chlapecké školy Obecná a měšťanská privátní dívčí škola řádu německých rytířů Střední a odborné školy Živnostenská a obchodnická pokračovací škola Státní odborná škola tkalcovská Zemědělská rodinná škola Gymnázium Německý chlapecký (arcibiskupský) seminář v Bruntále České menšinové školy Vzdělávací kurzy Závěr

5 Literatura Resumé Seznam příloh Přílohy

6 Úvod Ve své bakalářské práci se zaměřím na vývoj školství ve městě Bruntále od počátku 20. století do roku Město Bruntál patřící do území bývalého německého pohraničí je jedním z nejstarších měst v České republice, svá městská práva získalo pravděpodobně v roce 1213 a první zmínka o Bruntále jako městě pochází z Uničovské zakládací listiny z roku Téma jsem si vybrala, protože z tohoto malého města ve Slezsku pocházím a zajímala mě historie školství, jelikož jsem odchodila základní školu, jež sídlí v bývalém chlapeckém arcibiskupském semináři. Za cíl si kladu napsat ucelenou práci o konkrétní situaci školství v Bruntále v první polovině minulého století. Ráda bych se zmínila o každém stupni škol, jež měli bruntálští obyvatelé k dispozici pro své potomky, ať už to byly školy mateřské, obecné a měšťanské nebo střední školy. Také bych do práce ráda zařadila vzdělávací kurzy, jež sloužili všem lidem, kteří si chtěli rozšířit své vzdělání. Ve vymezeném období se ve městě nacházely především školy německé, ovšem čeští obyvatelé, jež zde žili v menšině, si vybudovali českou menšinovou školu, o níž by se patřilo rovněž zmínit. Tato práce by měla být pravděpodobně první prací, která se zabývá jak německým, tak českým menšinovým školstvím ve městě Bruntále. Jelikož jsem při svém bádání nenarazila na žádnou publikaci ani rukopis věnující se hlavně českým bruntálským školám, vycházela jsem pouze z kroniky měšťanské školy s vyučovacím jazykem československým, jež je uložena ve Státním okresním archivu Bruntál se sídlem v Krnově. Svou práci jsem rozdělila do tří kapitol. V první kapitole se věnuji nastínění historické situace ve městě ve vymezeném období. Druhá kapitola popisuje obecný vývoj školství v českých zemích. Ve třetí kapitole jsem se již zabývala konkrétní situací školství v Bruntále v první půli 20. století. Ve své práci jsem čerpala z prací, jež byly napsány studenty jiných vysokých škol, dále z publikací místních historiků, hlavně tedy ke zpracování první kapitoly. Vzhledem k tomu, že ve městě bylo hlavně německé školství, některé materiály byly v němčině, konkrétně to byl dobový tisk a brožury ke Státní odborné škole tkalcovské, zde vyvstal menší problém, protože má znalost němčiny není příliš dobrá, ovšem s tímto úkolem jsem se s pomocí slovníku poprala. Druhý větší problém shledávám ve zpracování první kapitoly, jelikož jsem nejprve zvolila materiál, který nebyl příliš 6

7 přehledný, avšak i tento problém jsem přestála, a sice tím, že jsem našla pro mě lepší práce zabývající se historií města Bruntálu. 7

8 1. Historický kontext v Bruntále v 1. polovině 20. století 1.1. Správní vývoj a národnostní složení obyvatelstva Území Bruntálu spadalo na počátku 20. století do slezské části Rakousko-Uherska. Když bylo československé pohraničí okupováno nacistickým Německem, a sice od října 1938 až do března 1939, ležel okres Bruntál ve vládním obvodu Opava Sudetské župy Velkoněmecké říše. Co se týče národnostní skladby obyvatel, kteří žili v okrese Bruntál, tak to byli hlavně Němci. S příchodem českého úřednictva, četnictva, vojáků, učitelů a železničářů se počet československého obyvatelstva zvýšil, ovšem nepřesáhl počet obyvatelstva s německou národností. Situace se změnila po roce 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda, a české obyvatelstvo bylo nuceno odejít Politický vývoj Příchod první světové války vzbudil v bruntálských obyvatelích nadšení a věřili, že brzy přijde vítězství. To, že stále nepřicházel konec války a také vázlo zásobování oblasti, zapříčinilo narůstající nespokojenost. V roce 1917 zachvátily město Bruntál hladové bouře. 2 Ve dnech 22. července a 23. července 1917 postihl Bruntál výbuch nevole. Na pět set hladovějících dělníků se sešlo před okresním hejtmanstvím, aby vzneslo neodkladný požadavek na navýšení potravinových přídělů chleba a brambor. Na rozehnání tohoto shromáždění přišlo na pomoc četnictvo. Na jaře příštího roku, přesněji 15. dubna 1918, bylo dokonce povoláno vojsko, aby městu pomohlo další podobnou bouři překonat. 3 protože hrozilo rozpadnutí Rakousko-Uherské monarchie. S blížícím se koncem války narůstaly v lidech obavy, Československá státní moc byla po první světové válce ustavena nad Bruntálem koncem prosince 1918, teprve když došlo k likvidaci snah části obyvatelstva být součástí Rakouska v rámci proklamované příslušnosti k tzv. provincii Sudetenland. Bruntálští zaujímali k Československu negativní vztah, což v následujících letech vyústilo v řadu nepokojů, jež si v letech 1919 a 1922 vyžádaly dokonce lidské oběti. 1 Cepek, J., Niesner, T.: Přehled společensko-politického a hospodářského vývoje v okrese Bruntál ve 20. století s přihlédnutím k vývoji v Ostravě-město od roku Bruntál 2006, s Niesner, T.: Dějiny města. In: Náš domov, 2011, ročník XXII., č. 11, s Cepek, J: Bruntál , s

9 V této době do města začali přicházet čeští úředníci, vojáci a železničáři, jejichž kulturní a společenský život se soustředil do několika organizací a v Bruntále se tak utvořila činná česká menšina. 4 V roce 1920 proběhly parlamentní volby, v nichž se na první pozici umístila DSAP (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, Německá sociálně-demokratická strana dělnická), na druhém místě se umístila DCV (Deutsche christliche-soziale Volkspartei, Německá křesťansko-sociální stana lidová). 5 V období mezi dvěmi světovými válkami se vyvíjel stavební růst města. Vybudovalo se zde na 480 nových staveb, mnoho starobylých budov bylo upraveno nebo opraveno. Rok 1928 znamenal pro bruntálskou veřejnou nemocnici rozšíření. Ve třicátých letech byla postavena tzv. stará budova okresního úřadu a bruntálská kasárna. 6 Další parlamentní volby se konaly v roce 1925, ve kterých nejvíce hlasů získala strana DSAP (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei, Německá sociálně-demokratická strana dělnická), tato strana zvítězila v parlamentních volbách také o čtyři roky později. 7 Během velké hospodářské krize, která trvala v letech , byl velmi zasažen bruntálský průmysl i živnostníci. Mnoho podniků ekonomicky upadlo a několik z nich dokonce bylo nuceno ukončit svou činnost. V této době prudce stoupla nezaměstnanost obyvatelstva. Těžkou pozici živnostníků v roce 1933 vystihuje prohlášení bruntálských hostinských, kteří v místních novinách oznámili, že v tomto tíživém čase jsou na ně kladeny ustavičně větší nároky a všudypřítomná nezaměstnanost nechala klesnout koupěschopnosti občanů, a paralyzováním obchodu a dopravy dospěly pohostinské provozy znatelného poklesu. Dále oznamovali, že je ve městech mnoho živnostníků, již jsou nuceni, stejně jako ostatní občané zasažení krizí, žít ze státních podpor. Obnovení ekonomického blahobytu se město Bruntál do roku 1938 nedočkalo. 8 Němečtí občané města Bruntál se od počátku 30. let minulého století podřizovali na síle nabývajícímu nacionalismu, což nakonec vyvrcholilo ve ztotožnění s nacistickou ideologií, již zastupovala Sudetoněmecká strana Konráda Henleina. 9 Sudetoněmecká strana také zvítězila v parlamentních volbách v roce Německý odpor rostl a přerůstal v násilí, které si vyžádalo svou první oběť už v roce 1935 a byl jí W. 4 Dostupné na 5 Bartoš, J., Schulz, J., Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech , svazek XIII. Olomouc 1994, s Dostupné na 7 Bartoš, J., Schulz, J., Trapl, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech , svazek XIII. Olomouc 1994, s Niesner, T.: Historie města. In: Průvodce městem Bruntál, 6. část. Dostupné na 9 Dostupné na 9

10 Rosenzweild, jehož zabil ortodoxní henleinovec z rasových důvodů. Dne 1. května 1938 v Bruntále proběhly oslavy 1. máje, jichž se zúčastnilo okolo přívrženců SdP. Tyto oslavy byly rovněž velkým shromážděním nacionální protičeské jednoty místního německého obyvatelstva. Tyto události vyústily v tragické dny na podzim roku Němečtí obyvatelé města Bruntálu zkusili povstáním ve dnech 24. až 26. září 1938 uchopit moc nad městem do svých rukou. Československému vojsku se podařilo znovu nastolit řád, který ovšem netrval moc dlouho, jelikož po mnichovském diktátu bylo město Bruntál dne 7. října 1938 okupováno německou armádou. Město Bruntál se stalo v období nacistického obsazení sídlem tzv. venkovského okresu. Město bylo součástí vládního obvodu Opava Sudetské župy. Nacisté zřídili ve městě německý obecní systém, čímž byla zrušena možnost volit obecní samosprávné orgány a také zřídili tzv. vůdcovský princip, což znamenalo, že se všechna moc ve městě koncentrovala na osobu starosty, jehož jmenovaly říšskoněmecké státní orgány, avšak rozhodující slovo měl stranický vedoucí nacistické strany NSDAP. Nacisté také zrušili všechny spolky i hasičský, aby byly vystřídány organizacemi patřící k NSDAP, byly to například SA, SS, Hitlerjugend, Německá pracovní fronta, svazy podnikatelů a živnostníků. Druhá světová válka znamenala pro obyvatele města plnou zaměstnanost přesunem od textilního ke strojírenskému průmyslu s pozvolným přecházením na válečnou produkci. Velká spousta mužů, více než čtvrtina, musela narukovat do armády a šli válčit na fronty. Jakmile Německo obsadilo pohraničí, tedy i Bruntál, byly proti Židům uplatněny tzv. Norimberské zákony. V listopadu 1938 proběhla tzv. křišťálová noc a židovští obyvatelé byli deportováni do koncentračních táborů, jejich jmění pak bylo poněmčováno, to znamenalo, že na jaře roku 1939 byla v Bruntále vyřešena tzv. židovská otázka. Ve městě bylo během druhé světové války pracovně nasazeno kolem osmdesáti dělníků. Bruntál disponoval koncentračními, zajateckými a internačními tábory, v nichž byli zadržováni angličtí a francouzští váleční vězni, v roce 1943 byli v táborech i sověti. Pobočka koncentračního tábora byla v Bruntále zřízena ve fabrice Machold, která se nacházela naproti nádraží, a v níž byly drženy židovské ženy. Osvobození od nacistické krutovlády a německého záboru se město Bruntál dočkalo 7. 10

11 května Řeže se městu vyhnuly, a tak sovětská vojska mohla pokračovat dále směrem na Staré Město u Bruntálu a Rýmařov Hospodářství Vývoj hospodářství v okrese se odvíjel jednak od geografické polohy a jednak předchozím historickým vývojem. Okres Bruntál je umístěn do vyšší nadmořské výšky, což moc nepřeje velkým zemědělským počinům. Horské oblasti ovšem převládají, a proto byla tato oblast značně chudá na zemědělskou výrobu. Díky nepříznivým podmínkám se místní obyvatelstvo nemohlo uplatnit v oblasti lesnictví a zemědělství a muselo si hledat práci v jiném odvětví. Průběh dějin, zejména politické změny, ovlivnil ekonomiku regionu a stal se velkým problémem pro tradiční místa odbytu. Pro oděvní průmysl byly důležité ne moc průmyslově vyspělé oblasti Rakouska a Uher a balkánské země. Do roku 1742 šel odbyt do celého území Slezska, do Pruska a Polska. Styky byly přerušeny, když jsme ve výše zmíněném roce ztratili velkou část Slezska, ve válkách o rakouské dědictví, čímž utrpěl zdejší průmysl. Nové ekonomické vazby se podařilo navázat s Moravou a Rakouskem v průběhu 19. století. Ve druhé polovině 19. století se staly velmi významnými styky s Ostravou. Hospodářský ráz v Bruntále na začátku 20. století určoval vývoj ve druhé polovině století 19. Oblast hospodářství (železářství, dolování, těžba užitkového dříví a uhlířství) a výstavba silniční a železniční sítě určovaly podmínky pro vývoz textilního i jiného průmyslu. Tím, že byli zaměstnáváni lidé za nízké platy, bylo možno vkládat finance do zapadlých oblastí. Mnoho nově založených podniků bylo v místech s přímým vlakovým spojením, tím se pracovníci přesunuli do větších středisek (Krnov, Vrbno pod Pradědem apod.) a odlehlé oblasti se vylidnily. Industriální výroba na počátku 20. století tudíž nebyla rozprostřena rovnoměrně. Hospodářská situace se odrazila i na skladbě obyvatelstva. Jednak zde žilo mnoho dělníků, jednak jsme zde mohli narazit na rolníky. Co se týče zastoupení průmyslu a řemeslnictví, tak největší zastoupení měl v oblasti textilní průmysl, dále pak oděvnictví, zpracování železa, kovů, strojírenství, stavebnictví, dřevařství a potravinářství. 10 Niesner, T.: Historie města. In: Průvodce městem Bruntál, 6. část. Dostupné na 11

12 Tato oblast byla ve 30. letech 20. století hluboce zasažena hospodářskou krizí. Spousta podniků velmi upadala, nebo ještě hůř zkrachovala, čímž bylo mnoho lidí bez práce. Do roku 1938 nebyla ekonomická výnosnost obnovena. Během okupace a války se velká nezaměstnanost změnila v úplnou zaměstnanost a došlo k posunu od textilního průmyslu ke strojírenství. Z živočišné výroby se ve zdejších podmínkách dařilo hlavně skotu. Méně se dařilo pěstování vepřů a chov ovcí zde skoro neexistoval, ovšem domácím kozám zdejší podmínky vyhovovaly Společnost a kultura V první polovině 20. století byl kulturní a společenský život v Bruntále ve znamení spolků, kterých zde bylo velké množství. Kulturní instituce začaly vznikat až ve 20. a 30. letech minulého století, a to pouze ve větších městech. Nejdříve začala vznikat muzea, v Bruntále vzniklo v roce Mezi další kulturní zařízení patří obecní knihovny, jedna se nacházela také v Bruntále, a to od roku V roce 1925 bylo v Bruntále založeno kino. Spolky, kterých vzniklo v poslední třetině 19. století nespočetně, byly největším šiřitelem kulturního a společenského života. Nevznikly pouze kulturní spolky (pěvecké, hudební), ale také spolky podpůrné, náboženské, vzdělávací, hasičské, tělovýchovné, zájmové (chovatelské, pěstitelské), stavovské (učitelů, notářů), zaměstnanecké, odborové a v neposlední řadě i nacionální. Nejvíce spolků bylo ve velkých městech. Po první světové válce byly hojně zakládány dělnické a odborové spolky. 12 Nově vznikaly české spolky, jako například odbor Matice opavské Vzdělávací spolek Praděd v roce 1921, oddíly Sokola, Svaz českých turistů, nebo Československý Červený kříž. 13 Každý spolek vykonával pestrou aktivitu, byly pořadateli různých kulturních, společenských a sportovních akcí. Většina spolků byla po příchodu nacistického totalitního režimu 11 Niesner, T.: Společensko-politický a hospodářský vývoj Bruntálska ve 20. století. In: Sborník bruntálského muzea, 2010, s Cepek, J., Niesner, T.: Přehled společensko-politického a hospodářského vývoje v okrese Bruntál ve 20. století s přihlédnutím k vývoji v Ostravě-město od roku Bruntál 2006, s Dostupné na 12

13 v roce 1938 nucena ukončit svou činnost, ovšem zlomek z nich byl sdružen s již stávajícími německými organizacemi Cepek, J., Niesner, T.: Přehled společensko-politického a hospodářského vývoje v okrese Bruntál ve 20. století s přihlédnutím k vývoji v Ostravě-město od roku Bruntál 2006, s

14 2. Obecný vývoj školství v českých zemích v první polovině 20. století Od roku 1900 byla v českých zemích zavedena střední škola nového typu šestitřídní dívčí lyceum, které se zaměřovalo na přípravu do praktického povolání. V roce 1912 bylo upraveno tak, aby se přiblížilo učebním osnovám reálným gymnáziím a reálkám. V roce 1908 se začala zakládat nová reálná gymnázia, a to dvojího typu reálné gymnázium a reálné reformní gymnázium. Do této doby byla na nižším stupni povinná výuka kreslení, dále ve třetím a čtvrtém ročníku se vyučování rozdělovalo na větev s francouzštinou a větev s řečtinou. Reálné gymnázium se mohlo zbudovat buď jako samostatné, nebo se spojilo s vyšší reálkou. Se zřízením nových reálných gymnázií došlo ke změnám v učebních osnovách, nejvíce se tyto změny dotkly výuky dějepisu, zeměpisu a přírodopisu. Nově byla zavedena výuka chemie, astronomie a deskriptivní geometrie. Ve třetím ročníku se začala vyučovat francouzština. Další změnou byla výuka latiny na reformním reálném gymnáziu, která byla zařazena až do pátého ročníku, ovšem bylo jí vyhrazeno více vyučovacích hodin. Obě tyto instituce se vyvíjely rozdílně. Zatímco reálné gymnázium se do začátku první světové války rozšířilo, reálné reformní gymnázium velký úspěch nezaznamenalo. V roce 1919 došlo k úpravě vyučovacích osnov na gymnáziích a reálkách. Více času se nyní mělo věnovat reáliím, tělocviku a výuce zemských jazyků. Gymnázia a reálky se k sobě více přiblížily. To, že gymnázia byla osmitřídní a reálky sedmitřídní, ovšem zůstalo zachováno. V tomto roce bylo také nařízeno zrovnoprávnění maturitních vysvědčení ze všech typů středních škol. Po vzniku Československa roku 1918 opadl vliv církve na školství, učitelky již nemusely žít v celibátu a měly stejná práva jako učitelé. Na všech školách již mohly dívky chodit do tříd s chlapci, tím bylo dívkám umožněno studovat na chlapeckých středních školách. Zřizovaly se stání menšinové školy, které byly určeny pro národnostní menšiny žijící ve smíšené oblasti. V nově vzniklém státě zůstaly zachovány školské zákony, které platily za Rakousko-Uherska, ovšem byla rozšířena jejich pravomoc i na slovenskou část státu, kde v meziválečném období stoupl počet škol všech stupňů i druhů. 14

15 škole. 17 Během okupace našeho státu Německem byly ničeny české školy a muselo ze V roce 1919 byl započat proces zestátňování škol. Byla vydána dílčí školní reforma, která omezila výuku náboženství (nyní byla od šestého ročníku nepovinná), rozšířila výuku přírodních věd a posílila výuku mateřského jazyka. 15 Dne 3. dubna 1919 byl přijat zákon o menšinových školách, na jehož základě se měla zbudovat v každé obci veřejná národní škola, jestliže tříletý průměr dosahoval alespoň 40 dětí společného mateřského jazyka školou povinných, dále při počtu 400 žáků i s dětmi z obcí vzdálených více jak 4 km se měla zřídit i veřejná škola měšťanská. Dne 1. ledna 1921 převzala menšinové školy státní správa. 16 V roce 1922 byl vydán Malý školský zákon, který sjednotil všechny školní systémy v Československu. Mnoho ustanovení a zákonů bylo převzato z již zaniklého Rakousko- Uherska. Zákon zaváděl osmiletou povinnou školní docházku a zrušil úlevy, rodiče dle zákona mohli odhlásit své děti z výuky náboženství a byla ustanovena výuka občanské nauky a výchovy, ručních prací chlapeckých a domácí nauka. V roce 1927 došlo opět k úpravě osnov na středních školách. Řečtina, která se vyučovala na gymnáziích, a francouzština, které se vyučovalo na reálných gymnáziích, byly přesunuty do pátého ročníku. Nižší stupeň reálky se i nadále ztotožňoval s reformním reálným gymnáziem, čímž se určil společný čtyřletý základ pro gymnázia a reálné gymnázia, ale i pro reálku a reformní reálné gymnázium. Jednotný dvouletý základ pro střední školy všech typů byl zformován v roce Žáci se tak v první a druhé třídě učili kromě mateřského jazyka jen jeden cizí jazyk, a sice němčinu; latina byla na reálném gymnáziu přesunuta do třetího ročníku, stejně jako francouzština na reálce a reálném gymnáziu. Od školního roku 1933/1934 se výuka na střední škole řídila novými osnovami (první středoškolské osnovy nového státu). Reálka byla i dál sedmiletá, na rozdíl od jiných typů středních škol, a maturitní vysvědčení rovněž nemohlo konkurovat jiným typům, toto zapříčinilo pokles zájmu o studium na této škol vymizet vše české. Cíle nacistické pedagogiky byly neodmyslitelně spjaty s ideologií německého státu. 18 Loukotová ve své práci uvádí, že na obecných a měšťanských školách musel od 1. května 1939 provádět přímý dozor okresní školní 15 Kovaříček, V., Kovaříčková, I.: Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc 1989, s Somr, M.: Dějiny školství a pedagogiky. Praha 1987, s Kovaříček, V., Kovaříčková, I.: Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc 1989, s Somr, M.: Dějiny školství a pedagogiky. Praha 1987, s

16 inspektor. 19 Změn se dočkala organizace vzdělání, výchova i obsah vzdělání. Od roku 1941 se začaly měšťanské školy transformovat na výběrové a byly nazývány hlavní školy. Cílem bylo vyšší vzdělání, které se mělo dostat pouze určitému počtu dětí. Zbytek dětí (zhruba 60%) se měly vzdělávat na obecné škole. 20 Němci zrušili výuku dějepisu a zavedli výuku němčiny ve všech školách. České školy nechali vystěhovat do nevyhovujících budov a devastovali školní knihovny a sbírky. Za vrchol teroru se dá považovat uzavření českých vysokých škol a přivlastnění si majetku pro německé vysoké školy. Během posledních dvou let války bylo rozloženo celé školství, učitelé byli v roce 1944 totálně nasazeni a budovy škol si zabrala armáda pro své účely. 21 V roce 1942 bylo odstraněno Ministerstvo školství a národní osvěty a nahradila ho dvě nová ministerstva: Ministerstvo školství a Ministerstvo lidové osvěty. Rušení pokračovalo dále, dne 4. listopadu 1942 to byla zemská školní rada a 15. dubna 1943 okresní a městské školní výbory, jejichž kompetence převzaly nově založené školské úřadovny. Také místní školní výbory se dočkaly svého konce a pravomocí se ujali starostové obcí. Vesměs se jednalo o asimilaci s Německem a odstranění všeho českého, co by připomínalo stav před Mnichovem. Konec druhé světové války přinesl i konec útisku a násilí od našich německých sousedů. Všechny německé školy byly ukončeny a od května 1945 se opět začalo učit na všech existujících českých školách. S novým školním rokem byla obnovena i výuka na českých vysokých školách. 19 Obst, O.: Úvod do teorie řízení výchovy a vzdělávání ve školství pro učitele. Olomouc 1995, s Kovaříček, V., Kovaříčková, I.: Vývoj školských soustav v českých zemích. Olomouc 1989, s Somr, M.: Dějiny školství a pedagogiky. Praha 1987, s

17 3. Školství v Bruntále v 1. polovině 20. století 3.1. Mateřská škola Ve městě Bruntál měla své místo i mateřská škola, přesněji řečeno dětská opatrovna, jejíž budova byla původně zbourána, aby pak na tom samém místě město postavilo nový dům sloužící výhradně pro potřeby mateřské školy. Budova byla postavena v roce 1902 a hned následujícího roku mohla mateřská škola opět začít fungovat. Budova čítala čtyři učební sály (Lehrsäle), pět obývacích pokojů (Wohzimmern) a jednu kuchyň. V březnu 1904 se z dětské opatrovny na základě usnesení městského výboru stala veřejná mateřská škola. Aby mohlo být dítě do školky přijato, muselo dosáhnout v kalendářním roce, v němž nastupovalo, věku 4 let (tzn., když nastoupilo v září školního roku 1904/1905, muselo v kalendářním roce 1904 oslavit 4. narozeniny), a také muselo mít vystaven očkovací průkaz. Spolehlivý doprovod měl dítě přivézt do školy od 8 hodin a vyzvednout si ho měl nejpozději do 18 hodin v létě a do 17 hodin v zimě. Do mateřské školy chodilo na konci školního roku 1912/1913 celkem 139 dětí, z toho bylo 78 děvčat. Ve školním roce 1928/1929 měla škola hned dvě oddělení, která měla jednu paralelní třídu, a celkový počet dětí navštěvujících tuto instituci byl 150. Správcem školky byl Josef Gangel, který byl zároveň nadučitelem na Chlapecké obecné škole I. Děti měly na starost tři opatrovnice Antonie Kronesová, Anna Skupinová a Eisela Dröslerová Obecné a měšťanské školy Chlapecké školy Do roku 1905 byla v Bruntále jedna chlapecká škola, a sice osmiletá Obecná a měšťanská škola pro chlapce v Bruntále. Pro velký počet žáků, a tím i pro velké 22 Loukotová, V.: Německé školství na Bruntálsku (Rigorózní práce), Olomouc, PdF UP, 2004, 292 s. 17

18 množství tříd, bylo nutno školu rozdělit, a tak vznikla pětiletá Chlapecká obecná škola II. Obě tyto školy se nacházely v budově bývalého piaristického gymnázia na dnešní Dukelské ulici. 23 V roce 1916 získal Ota Glaser místo od c. k. školní rady v Bruntále na Chlapecké obecné škole II. Vzhledem k tomu, že výpomocná kantorka dala výpověď v polovině září 1917, školní rada ji nahradila Johannem Tschauderem, toho času v penzi. Dále školní rada jmenovala na post provizorní učtelky výpomocnou pedagožku Idu Krausovou. 24 V letech byl na postu ředitele Chlapecké obecné školy II Johann Brandl, jak se píše v Pamětní knize Bruntálu. Ten v roce 1924 odešel do důchodu a jeho místo bylo přiděleno dočasnému učiteli Josefu Gangelovi. Učitelský sbor doplňovali další čtyři kantoři. Ve školních letech 1920/1921 až 1923/1924 se počet žáků, kteří navštěvovali Chlapeckou obecnou školu II, následovně snižoval: Školní rok Počet žáků 1920/ / / / Tento úbytek je údajně způsoben sníženou porodností v průběhu první světové války. 25 Ve školním roce 1928/1929 se ujal vedení školy nadučitel Oskar Olbrich, další členové pedagogického sboru byli dva učitelé Franz Hofmann a Otto Glaser, jedna učitelka Josefine Jesch, pomocný učitel Otto Scholz a učitel náboženství Robert Schälzky 26, jenž vyučoval i na Chlapecké měšťanské škole a Chlapecké obecné škole I. 23 Tamtéž 24 Kostelanská, H.: Činnost bruntálské městské samosprávy za 1. světové války ve světě novin Freudenthaler Zeitung (Ročníková práce), Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity, 2002, 73 s. 25 Pamětní kniha města Bruntálu ve Slezsku Autorizovaný překlad do českého jazyka uložen v muzejní knihovně Muzea v Bruntále. 26 Schälzky pocházel z Rýžoviště, malá obec nedaleko Bruntálu, v červnu 1907 byl vysvěcen na kněze řádu německých rytířů a v srpnu téhož roku se stal kaplanem v Bruntále. V roce 1909 vstoupil do politiky a až do roku 1921 stanul v čele Katolického národního spolku. Mezi lety 1919 a 1921 vykonával funkci prvního radního v městské správě v Bruntále. V rozmezí let 1920 a 1925 byl poslancem československého parlamentu, kde zastupoval Německou křesťansko-sociální stranu. Rok 1929 znamenal pro Schälzkyho to, že se stal v Bruntále děkanem. A konečně dne 24. března 1936 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů, jelikož je tato funkce doživotní, setrval v ní do roku 1948, kdy v lednu umírá ve městě Lana nacházející se v jižním Tyrolsku. (Adam, P.: Řád německých rytířů a jeho působení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2005, s. 162.) 18

19 Učitelský sbor pro školní rok 1933/1934 tvořili Franz Hofmann (řídící učitel), Adam Wesse, Bedřich Wojnar, Otto Glaser a Ida Krausová. 27 Do roku 1921 měla Chlapecká měšťanská škola tři třídy; po tomto roce měla třídy čtyři, tato čtvrtá třída sloužila pro chlapce a dívky jako tzv. jednoletý učební kurz. Byl to přechod k aktivnímu životu a vyučovaly se předměty: těsnopis, psaní na stroji, čeština, angličtina, francouzština a nauka o vedení domácnosti. Žákům byla poskytnuta možnost rozšířit si své všeobecné vědomosti. Výhodou bylo, že nadaným absolventům se naskytla možnost být přijat na učitelský ústav, samozřejmě po zdárném splnění přijímacích zkoušek. Škola získala od obce nezbytné potřeby pro výuku, a sice jeden šicí stroj a jeden stroj psací. 28 Během první světové války museli učitelé narukovat do armády a museli být nahrazeni jinými kantory. Na místo učitele Franze Hofmanna dosadila okresní školní rada Elisabethu Friedel. Ve školním roce 1916/1917 byl na post ředitele školy zvolen odborný pedagog August Sahlinger a jako pomocné kantorky byly dosazeny Marta Plachky a Margarette Matulová. V následujícím školním roce (1917/1918) byl zvolen nový učitel Kajetan Ludwig a jako výpomocná pedagožka Marie Pohl, která nahradila Johanna Tschaudera. 29 Mezi léty 1921 a 1923 řídil školu August Sahlinger, kterého v roce 1923 vystřídal Viktor Köhler. Učitelský sbor doplňovali dva kantoři náboženství, čtyři odborní pedagogové, jeden učitel na stenografii (těsnopis) a jedna vedlejší učitelka cizích jazyků. Ve školním roce 1921/1922 byl sbor obohacen o jednoho odborného učitele, jednu pedagožku ručních prací a jednoho vyučujícího psaní na stroji. 30 Ve školním roce 1928/1929 došlo opět ke změně ředitele, tentokrát se jím stal Josef Kuhn, jenž byl zároveň od roku 1919 okresním školním inspektorem v Bruntále, své místo zde měli dva odborní učitelé (Kajetan Ludwig hra na varhany, Johann Koß), učitel Fridrich Adolf Moinar, čtyři provisorní odborní pedagogové (Paul Skatulla, Franz Schrott způsobilost vyučovat češtinu pro měšťanské školy, Gustav Kolbe 27 Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října Praha, Loukotová, V.: Německé školství na Bruntálsku (Rigorózní práce), Olomouc, PdF UP, 2004, 292 s. 29 Kostelanská, H.: Činnost bruntálské městské samosprávy za 1. světové války ve světě novin Freudenthaler Zeitung (Ročníková práce), Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity, 2002, 73 s. 30 Pamětní kniha města Bruntálu ve Slezsku Autorizovaný překlad do českého jazyka uložen v muzejní knihovně Muzea v Bruntále. 19

20 způsobilost vyučovat češtinu pro obecné školy, Franz Stix těsnopis) a nakonec zde působil učitel náboženství Robert Schälzky. 31 Výuka se ve dnech 26. října 1921 až 2. prosince 1921 přestěhovala do budovy dívčí školy, jelikož vojska zabrala budovu měšťanské školy vzhledem k mobilizaci. Ve školních letech 1920/ /1924 počty žáků vypadaly následovně: 32 Školní rok Počet chlapců Počet děvčat 1920/ / / / Vzhledem k tomu, že se počet žáků zvyšoval, byly 1. a 2. třída zdvojeny. Tato Chlapecká měšťanská škola byla do školního roku 1919/1920 součástí Obecné a měšťanské chlapecké školy a od následujícího školního roku byla samostatná. 33 Ve školním roce 1933/1934 proběhly změny ve školním sboru, již zde neučili Fridrich Adolf Moinar a Robert Schälzky, naopak zde působili Otto Scholz, Al. Hanke, Helmut Szczyrba a jako učitel náboženství Alfons Schneider. 34 Poslední chlapeckou školou v Bruntále je Chlapecká obecná škola a je jedinou z chlapeckých škol, u níž se dochovala školní kronika. Tato škola vznikla oddělením od Obecné a měšťanské školy pro chlapce ve školním roce 1920/1921 a byla zřízena jako pětiletá škola. I tato škola sídlila v budově bývalého piaristického gymnázia a byly jí vyhrazeny čtyři třídy v prvním patře, kde rovněž sídlil i ředitel, a jedna třída byla v přízemí. Tato škola neměla na začátku svého prvního školního roku jmenovaného řídícího učitele, a tak prozatím zůstala pod vedením měšťanské školy. Prvním ředitelem byl 16. září 1920 jmenován Raimund Heinzel, jenž do ředitelského křesla zasedl 1. října 31 Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října Praha, Pamětní kniha města Bruntálu ve Slezsku Autorizovaný překlad do českého jazyka uložen v muzejní knihovně Muzea v Bruntále. 33 Loukotová, V.: Německé školství na Bruntálsku (Rigorózní práce), Olomouc, PdF UP, 2004, 292 s. 34 Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice podle stavu ze dne 31. října Praha,