Usnesení vlády k státní dota ní politice

Transkript

1 m sta rok od roku klesá a také po et obyvatel. Ke dni má naše m sto obyvatel. (slovy šestnácttisícp tsetsedmnáct) Po et narozených d tí v jednotlivých letech Velký a malý státní znak Oprávn ní užívat tyto znaky mají obce, m sta, státní muzea, galeriie, školy a další státní, kulturní a v decké instituce. Od 1. ledna 2001 budou státní znaky jen v podob jaká je na p ílohách této kroniky. Usnesení vlády k státní dota ní politice Hlavními oblastmi v i nestátním neziskovým organizacím: hlavní oblasti poskytování soc. služeb ochrana a podpora zdraví, v etn pé e o zdrav. postižené ochrana životního prost edí, trvale udržitelný rozvoj rozvoj kultury, záchrana kulturního d dictví p íprava na vstup do Evropské unie spoluú ast na programech EU rozvoj sportu a t lovýchovy ochrana práv národnostních p íslušník a etnických menšin v etn menšiny romské innosti, které stát hodlá nakupovat u NNO i jejichž rozvoj hodlá podporovat ob an m v sociální nouzi propagace zdr. Životního stylu, prevence nákazy HIV/AIDS, pomoc p i ohrožení zdraví, poskytování první pomoci, podpora program zvyšujících ú ast zdr. postižených a chronicky nemocných ob an na vlastním zdravotním stavu, podpora program pro vyrovnávání p íležitostí pro ob any se zdravotním postižením ochrana p írody a krajiny, pé e o biodiverzitu, zapojování ve ejnosti do rozhodování v oblasti životního environmentální osv ta, vzd lávání a výchova, rozvoj cestovního ruchu udržitelného pro p írodu podpora um lecké tvorby a její prezentace rozvíjením progresivních forem kultury, podpora neprofesionální kulturní aktivity, údržba a ochrana kulturních památek a tradic finan ní spoluú ast státu na programech financovaných z fond (nap. PHARE ), reprezentace R v zahrani í, podpora krajanských spolk v zahrani í pé e o zlepšení zdraví a zvýšení fyzické zdatnosti mladé generace, zvýšení fyzické zdatnosti ur itých profesních skupin (Policie, Hasi ské záchranné sbory R) napl ování všech forem národnostních práv p íslušník národnostních menšin, integrace cizinc, boj proti rasismu a diskriminaci pé e o ohrožené a problémové skupiny obyvatel zabezpe ování široké nabídky využití volného asu d tí a mládeže, resocializa ní aktivity skupin ohrožených sociáln patologickými jevy, primární, sekundární a terciální prevence drogových závislosti, prevence kriminality 26

2 ochrana spot ebitele a ochrana nájemních vztah pomoc p i nenadálých událostech rozši ování znalostí ob an o jejich právech jako spot ebitel (poradenská a informa ní centra, spot ebitelská periodika a pod.), právn osv tová innost v oblasti bydlení ochrana p i ohrožení život, zdraví, p írody a majetk živelnými pohromami, haváriemi, vále nými konflikty, humanitární pomoc poskytovaná v R i v zahrani í Zap j ení byt ob an m postiženým povodní Do doby dokon ení nutných oprav v bytech zap j uje M Ú byty následujícím ob an m: Sobotka Bohumil a Helena, bytem Husova Hruša Waldemar, Šárka, Lucie, Kate ina, bytem Heydukova Kubicová Margita, bytem Heydukova Gurtler Josef, bytem Heydukova í a ová Monika, Aleš, Eliška, bytem Milady Horákové Vítkova Anna, bytem M. Horákové Haman Vladislav, bytem Dobrovského Hrdina Zbyn k, Olga, Michaela, bytem Pod ZOO Slezáková Jaroslava, Milan, Milan Tržní ád M stská rada ur uje m stským tržišt m p.p v horní ásti parkovišt (západní) u Šindelá ské v že. 27

3 M stský ú ad D. K.n. L. Dne tajemník p. M. Kadl ík Zpráva kroniká e Za prvé t i m síce roku 2000 bylo do kroniky m sta DKnL vepsáno 36 strojem psaných stránek o 59 heslech vztahujících se k d ní v našem m st. Pod jednotlivými hesly jsou zachyceny události z úseku M Ú, kultury (ZOO, výstavba další), dále ze zam stnanosti našich ob an TIBA akc. spol., ú ad práce, povodn ze dne 9.3. t.r. a dalších, jak je uvedeno v p íloze. Kronika zatím postrádá návaznost na kroniky z let 1998 a 1999, které doposud nebyly p edchozím kroniká em p. P. Tschiedelem do M stského muzea p edány s tím uzav eny. Bude z ejm nutné se k n kterým událostem vrátit, zp tn, to až budou kroniky uvedených let dopracovány. V souladu s metodickými pokyny pro vedení kronik z p íru ky vlastiv dné práce Doc. Františka Roubíka je kronika znamenána v mezích možnosti tímto stanovených. Kronika je psána na psacím stroji, papír je dokumentní a je vedena dle vypsaných sm rnic. Dopln na bude ješt fotodokumentací a také kresleným p iblížením krás našeho m sta. Na tomto se budou podílet žáci místní základní um lecké školy. Na t chto zadáních se díky ochot uvedené školy již pracuje a budou trvalou ozdobou m stské kroniky. K dnešnímu dni je rozpracováno ješt dalších sedm hesel, které obohatí kroniku, do jednoho m síce. Sou ástí kroniky bude i vypracovaná studie k 55. výro í osvobození naší vlasti a k tomuto ú elu p ipravované výstav. Studie byla vypracována z písemných archivních podklad, doložena pam tmi žijících i již zesnulých pam tník a dopln na seznamy našich popravených, umu ených a v zn ných ob an z doby nacistické okupace. Studii jsem p edal k pot eb M Ú prost ednictvím p. Schwarze. Nedílnou sou ástí a novinkou je dopln ní kroniky po ízením videozáznamu. To je provád no vlastní kamerou kroniká e a v sou asnosti dopln no i možností dopln ní záznamu i slovním vstupem, zakoupeno bylo M Ú. Do dnešního dne bylo nahráno asi 60 min., tedy jedna dokumenta ní kazeta, která bude sou ástí kroniky a majetkem našeho m sta. Seznam nahraných záznam je uveden v p íloze. Tato práce s kamerou si vyžádá pochopiteln více asu na zpracování jednotlivých událostí než tomu je v samotné, písemn vedené kronice. V nejbližších dnech pokládám za nutné uskute nit konzultaci s okresním archivem v Trutnov s cílem, aby byla kronika posouzena odborn a bylo možno se vyvarovat p ípadných nedostatk v práci kroniká e. D kuji pracovník m M Ú za zakoupení dopl ující techniky k videozáznam m a ujiš uji Vás, že kronika je a bude vedena ádn, bez skluz, tak jak si to naše m sto zasluhuje. P ílohy: seznam stránek a jednotlivých hesel seznam dosud zpracovaných videozáznam. Janoušek P. kroniká Dov tek: Navrhuji M Ú, aby se zasadil o ádné zdokumentování a uložení dosavadních v muzeu se nacházejících kronik a to v etn jejich vazby a p ípadnému p edání (kopií) okresnímu archivu v Trutnov. 28

4 Rekonstrukce ZŠ Podhar M stská rada schvaluje po adí uchaze ve ejné zakázky na zhotovení dokumentace pro územní ízení akce " Rekonstrukce ZŠ Podhar. 1. Ateliér ZPM, s.r.o., Hradec Králové 2. Jan Kábrt, Seifertova 2604, D.K.n.L. 3. KM PROJEKT, s.r.o., Pod bradská 483, Nymburk Akce zast ešení zimního stadionu M stská rada schvaluje program zast ešení zimního stadionu v rámci intencí zadání stavby pro územní ízení. Zárove ukládá místostarost m prov it možnost rozší ení státní dotace na uvedenou akci, zárove pov uje druhého místostarostu Jana Béma a tajemníka M. Kadl íka dohledem nad pr b hem p ípravných a projektových prací. Projekt chodník do Lipnice, Zboží a Verdeku M stská rada ukládá místostarostovi J. Machkovi zjistit mín ní ob an Lipnice na projekt chodník do Lipnice - která varianta bude pro n p ijatelná. Dále ukládá vedoucímu odboru RIaÚP prov it variantu vybudování chodníku do Zboží s omezením po tu p echod stávající státní komunikace, prov it možnost vybudování chodníku do Verdeku. Zrušení organizace Domovní správ M stské zastupitelstvo schvaluje zrušení Domovní správy m sta nejpozd ji k Sou asn schvaluje postupné za len ní do odboru správy majetku a odboru rozpo tu a financí M stského ú adu. estné ob anství Jaroslavu Bilinovi M stské zastupitelstvo schvaluje ud lení estného ob anství m sta Dvora Králové n..l. in memoriam panu Jar. Bilinovi, narozenému 3. b ezna 1896, bývalému starostovi m sta, popraveného nacisty v roce Dlouhodobý investi ní úv r u Raiffeisenbanky M stská rada schvaluje p evedení m ny jistiny úv ru v EUR v ástce ,10 EUR na K za forwardový kurz 35,985 K / EUR. 29

5 Nájemní smlouvy za nebytové prostory M stská rada schvaluje uzav ení nájemních smluv na nebytové prostory na dobu ur enou dv ma roky t mto nájemc m. l. Romana Bašová,(kosmetické služby),.p. 40, nám. TGM 2. Jaroslava Vo ková (kade nictví),.p. 40, nám. TGM 3. Ivana a Vladimír apkovi (zakázkové krej ovství a kancelá D evo Kovo),.p. 40, nám. TGM 4. Od vy Hradec Králové a.s.,.p. 58, nám. TGM 5. Marcel a K ížková (kade nictví),.p. 400, ul. Švehlova 6. KODAP - Dáša Sklená ová,.p. 511, ul. Tylova 7. OSSE - Jaroslav Osiv in a Petr Sedlá ek,.p.40, nám.tgm: 8. PAF s.r.o.,.p. 40, nám. TGM 9. Lékárna -PhMr Roman Chaloupka,.p. 56, nám. TGM 10. MARKO s.r.o. - Marie Horová,.p. 72, ul. Revolu ní 11. V ra Lebedínská -D tské zboží, p. I15, ul. Palackého 12. MODA LISA s.r.o.,.p. 942 Dobrovského U všech vypsaných iní výše nájemného 800,-K za m 2 ro n. 13. Sklená ství - Pavel Výprachtický,.p.. 212, ul. Jiráskova (u vypsaného bodu sklená ství je cena 400,-K /m 2 ro n ). Dotace na zast ešení zimního stadionu M stu se poda ilo získat dotace ve výši deseti milion korun na zast ešení zimního stadionu. Tím by m l být vy ešen jeden z mnoha dlouhodobých problém. Ko ský povoz v ulicích m sta Zajímavým zpest ením letošní sezóny pro návšt vníky ZOO a m sta bude ko ský povoz, který zájemce poveze okružní trasou po památkách m sta. Domovní správa m sta D.K. n. L Byla z ízena na základ usnesení svého m stského zastupitelstva na 6. zasedání dne , podle 14, odst. l., písm. b. zákona. 367/90 Sb. jako p ísp vková organizace. Z izovatelem bylo m sto Dv r Králové n.l. a vznikla jako nástupce d ív jší OPBH (Okresní podnik bytového hospodá ství). Den vzniku l. ledna 1992, identifika ní íslo Právní postavení: p ísp vková organizace s právní subjektivitou v hospodá ských vztazích vystupuje svým jménem a nese také majetkovou odpov dnost vyplývající z t chto vztah. V souladu s pln ním svých úkol m že nabývat práv a zavazovat se. Z izovatel za její závazky ru í. 30

6 Statutární orgán: Základní p edm t: KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM vedoucí domovní správy m sta D.K.n.L. správa a obhospoda ování domovního a bytového fondu v etn pozemk a veškerého majetku k tomuto fondu pat ícího. Vymezení sv eného majetku: v rozsahu majetku sv eného do správy smlouvou Ve Dvo e Králové nad Labem dne M sto D.K.n.L. Podepsáni: Ing. Jan Haas Ing. (zástupce starosty) a Rad. Ka erovský (starosta) Tato z izovací listina byla n kolikrát m n na a dopl ována. (6. ledna 1992, , ) Vedoucími Domovní správy byli: 1. Ing. Ivo Petráš Petr Rouha / Jan N me ek - do asn pov ený vedením 4. Marie Volfová Prvotní p íloha k popsané z izovací listin s vypsáním. jednotlivých objekt. Soubor opevn ní: Hradby, Fragment, Horní brány, hradba s baštou, úsek hradby, Šindelá ská v ž s hradbou, Bašta staré hradby, Hradební ze - za d kanským kostelem. Areál Kohoutova dvora p. 531, st.p.. 479/1: obytný d m Brána, socha sv. Jana K titele, socha sv. Jana Nepomuckého, socha P. Marie, studna Hospodá ská budova M stský h bitov: spole ný pomník I., pomník F. Schulze, pomník M. Schicka a J. Hofmana, pomník H. Kranepuhela, pomník K. Mamertyho, spole ný pomník II., pomník F. Jandy, pomník prapore níka Frankenberga, pomník Jind icha z Bergu, pomník Karla z Petery, spole ný pomník III. Ostatní památky: Mariánské sousoší, p.p /7, Svatojánské oratorium - vedle d kan. kostela, st.p.. 1, Kaple N. Trojice ( Lipnice), sloup P. Marie (Lipnice), socha Jana Nepomuckého (Lipnice), socha sv. Františka (Lipnice), socha sv. Floriana (Lipnice), kaple sv. Anny (Žíre ), pomník ob tem 2. sv. války a kv tnové revol. (Žire ), pomník Václava Hanky (Žire ), Lapidarium - vedle d kan. kostela, Kaška se sochou Záboje -v parku na starém h bitov, památník osvobození - Nám stí odboje Domy (školy + ostatní objekty): vým níkové stanice ve vl. m sta (dle nájemní sml. s EZ), muzeum Sladkovského, penzion pro d chodce, objekt bývalé závodní jídelny STX, požární zbrojnice Žire st.p.. 98, požární zbrojnice a sušárna Lipnice, pavilon služeb - t locvi na a jídelna, t locvi na ZŠ Strž - hala, pavilon CF ZŠ 5. kv ten, u ebnový pavilon ZŠ 5. kv ten,.nová poliklinika - RPZ,.nová poliklinika RZP - garáž, obytný d m p. 360, sociál. za ízení u Šindelá ské v že, stadion 20. výro í osvobození, nová poliklinika p. 474, d m p ul. Spoj. národ, d m p. 38, nám. T.G.M., d m. 59, nám. T.G.M, Hank v d m p. 299, kino Sv t p. 828, Správ. prov. bud. SAS, Gymnazium p. 304 Mate ské školky: Drtinova, Rohá ova, Žire, Lipnice, El. Krásnohorské, Verdek, Slune ná Základní školy: Komenského, 5. kv ten p. 731 a ZŠ 5. kv ten budova Sylvárov.p. 2546, Podhar p. 884, Schulzovy sady, R.A. Dvorského, Žire, Strž - u ebny, stravovací pavilon a sport. hala, zvláštní a prakt. rodinná škola p.479 Ostatní: t locvi na Komenského, Lé ebna zrakových vad p. 840, D m d tí a mládeže p. 1620, školní jídelna p. 2433, muzeum Kohout v dv r, kulturní místnost Zboží, nová požární zbrojnice Verdek, penzion pro d chodce st. p , M stská knihovna 31

7 Domy: popisná ísla. p. l. Stará radnice, p. 2, 40, 56, 57,58, 72, 115, 125, 126, 128, 157, 253, 295, 301, 323, 343, 349, 350, 352, 357, 368, 400, 401, 418,463, 511, 522, 524, 539, 545, 559, 568,583, 653, 696,724, 725, 726, 727,34, 750, 773, 784, 785, 517, 824, 850, 867, 892, 903, 909, 925, 940, 942, 944, 945, 963, pe ovatelská služba, 1020, 1031, 1037,1041, 1042, 1068, 1073, 1074, 1088, 1089, 1098, 1099, 1101, 1109, 1129, 1150, 1151, 1156,1157, 115g, 1173, 1180, 1221, 1228, 1243, 1249, 1250, 251, 1252, 1253, 1254, 1279, 1293, 1294, 1295, 1296, 1303, 1408, 1414, 1513, 1531, 1532, 1599, 1618, 1637, 1639, 1661, 1675, 1676, 1677, 1678, 1679, 1681, 1751, 1590, 1898, 1902, 1904, 1931, 1937, 1939, 1940, 1941, 1942, 1043, 1945, 1946, 1947, 1948, 1956, 1961, 1962, 1963, 1964, 1968, 1969, 1971, 1972, 1978, 1973, 1974, 1979,1980, 1981, 1182, 1984, 1985, 1987,1988,1989, 2015, 2016, 2017, 2019, 2043, 2150, 2151, 2297, 2300, 2318, 2331, 2332, 2333, 2334, 2345, 2360, 2361, , 2900, 2901, 2902, 2903, 2904, 2905, 57 (Žire ská Podstrá ), 69 (Žire Ves), 56 (Lipnice), 950, 47 (Verdek) Provozní budova sb rných surovin p Tento podrobný seznam dopl uje ješt objekty ur ené jako nebytové. Nebytové prostory: Nájemce Prostor Robert ezanina (Radnice) nám stí TGM p. l. Multifoto Palackého 2 ISM (Inform. st edisko m sta) nám. TGM p. 2. T lovýchovná jednota nám. TGM p. 2. N me ek P. nám. TGM 40. apek, apková nám. TGM 40. SEEL s. r. o. nám. TGM 40. Pánské kade nictví nám. TGM 40. Vo ková (kade nictví) nám. TGM 40. Bašová (kosmetika) nám. TGM 40. OSSE nám. TGM 40. Volný NP nám. TGM 40. PAF (Rondo) nám. TGM 40. Vidasov - Vojtíšková a Hampl s.r.o. nám. TGM 40. Kraus Karel Lipnice 56 Rázek Lipnice 56 Chaloupka (lékárna) nám. TGM56 Korda a spol. s.r.o. nám. TGM56 Korda a spol. s.r.o. nám. TGM57 Od vy nám. TGM58 Obstová (Malibu) Zboží p. 60 Marko a spol. Revolu ní 72 Salvest špol. Sylvárov 100 Lebedínská (d ts. Odévy) Plackého 115 Výprachtický (sklená ) Jiráskova 212 Šmídová Alena Rooseweltova 295 Šafka Jaromír Sladkovského 301 Gymnazium nám. Odboje 304 V. Mi an (koupališt ) Mánesova 360 Prokopová (cukrárna) Švehlova 400 K ížková (kade nictví) Švehlova 400 OÚNZ (rehabilitace) Švehlova

8 Bartoš (m stské lázn ) Švehlova 400 Minist. obrany R.A. Dvorského 407 Zvláštní škola P emyslova 479 Sklená ová (textil) Tylova 511 volný prostor Sladkovského 539 Kino v etn G+S s.r.o. nám. Odboje 828 Mann I. Goodmann (restaurace) nám. Odboje 828 IRK spol. nám. Odboje 828 T.R.O.Y. Market s.r.o. nám. Odboje 828 O ní lé ebna Sladkovského 840 Kraus Petr Bezru ova 867 Hátle Lubor Kollárova 909 Raxo Kollárova 909 Korášková So a Riegrova 942 Zdravotn postižení Riegrova 942 Derda (autoškola) Riegrova 942 Mrá ek Lud k Spojených národ 1173 erná Alena Kotkova 1599 D m d tí a mládeže Spoj. národ 1620 Jirá ková a spol. Raisova BOOM J. Hory Šimek Ilja B. N mcové 950 KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM Služební byty - p edané Dsm - E. Krásnohorské 2333 (JUDr epelka - právník M Ú) - Tylova 512 ( p. Musílková knihovnice ) - Verdek 35 ( p. Kubelková domovnice ) - Verdek 72 - Drtinova 14q.4 / M. Rejl domovník ) - Dvo ákova 728 (p. Sýkorová - školnice MŠ) - Lipnice 64 (p. Smolíková domovnice) - Slune ná 2792 (p. Horáková - školnice MŠ) - Sadová 2755 (p. Je ábková soud ) - Štefánikova 2903 (MUDr Kozderka - léka - smlouva s nem.) Domovní správa by m la ukon it svoji innost rokem 2000 její úkoly p ejdou na odbory M Ú jak bude zapsáno. Pokud se jedná o pronájmy nebytových prostor a vlastnictví majetku (byt a dom ), dochází stále k zna ným zm nám. Kovárny, podková i a ková i - retrospektiva "Jaké je to hezké" zpívá se ve veselé pochodové písni, když jsou "dva ková i v m st ". Jak veselo muselo být v našem m st, když tu byli ješt zhruba do poloviny tohoto století ková i ty i. S jejich zvonivými kladivy jsme se mohli setkat pod Žižkovem, kde byla v ísle popisném 438 kovárna pana Františka Zoufalého, ve Sladkovského ulici p. 534 m l svoji dílnu Rudolf Ulrych, na Denisov nám stí p. 699 p evzal dílnu po ková i Pavlí kovi p. František Odvárka a kone n v nyn jší ulici Spojených národ p. 715 vládl kladivy Václav Šolc. Tyto kovárny zanikly, ale nebude ke škod, když si o tomto prastarém emesle n co povíme. 33

9 Kovárny minulosti nebyly jen ve m stech, ale tém v každé vesnici. Zprvu to byly stavby panské, pozd ji je m ly ková i pronajaty. Teprve od 18. století p echázely koupí do vlastnictví starých ková ských rod. emeslo to bylo nanejvýš pot ebné a vážené. P ipome me si, kolika um lci bylo ztvárn no a kolik písni ek je práv o ková ích. Také malí Karel Purkyn vytvo il roku 1860 samého "politizujícího ková e" Jecha. Všichni se jist shodneme na tom, že ani pohádky nesmí postrádat udatného ková e, který si umí se vším poradit, tedy i s erty, ke kterým byl asi pro svoji umoun nost v kožené zást e za azován. Skute ností bylo to, že se na ková e obraceli hlavn venkované s žádostí o zhotovení a opravy svého ná adí. Navíc byly postavy ková právem spojovány s rozvážností. Tito silní a state ní muži dovedli v minulosti kovat nejen železo, ale i pokrokové myšlenky našich národních d jin. Vždy na Frýdlantsku a Dolní asnici žil ková Ond ej Stelzig, který byl v dcem utla ovaného venkovského lidu a roku 1680 vyvolal jedno z nejv tších nevolnických povstání. To poté zachvátilo n kolik eských kraj, náš nevyjímaje. Ková i a jejich pomocníci byli silní a statní, vždy jenom jejich velké kladivo perlík, vážilo kolem dvanácti kilogram. Opracovávali železo za studena i v žáru nejr zn jším ná adím, "šmídcajkem". Byla to p edevším kladiva, mnoho druh kleští, pilník a to za pomocí sv ráku (raubštoku), kovadliny, a výhn. Zprvu d ev né, pozd ji kamenné uhlí se ve výhni kropilo vodou, to proto, aby se na povrchu speklo a vytvo ilo neho ící k rku, pod kterou se dosáhlo v tšího žáru. Do ohn se vhán l m chem vzduch, který okysli il plamen a tím umocnil žár. M ch se nacházel u výhn a byl ovládán táhlem. Kou a plyny se odvád ly širokým lapa em umíst ným nad výhní, p ímo ústícím do komína. Samotná výhe byla zám rn v nejtmav jší ásti kovárny. To proto, aby ková poznal barvu rozžhaveného železa, tolik pot ebnou pro dobrou práci. Kovárny stávaly zpravidla osamocen od okolní zástavby. To proto, že z kovárny mnohdy vyletovaly komínem jiskry a mohly zp sobit požár hlavn tam, kde byla okolní stavení "pošitá" došky. V minulosti to byly rázovité stavby, které m ly p ed vlastní kovárnou ješt loubí. To proto, aby mohl ková nebo podková pracovat i venku a nevydával sebe, ani zákazníka, v etn p ivedených zví at nepohod. Kova ina se zpravidla spojovala i s podkova inou a kovány nebyli jen kon, ale i osli, mezci a voli užívaní k t žké práci. A práce bylo po ád dost. Vždy ješt ve dvacátých letech tohoto století bylo v echách ustájeno na t i tvrt milionu koní. A sta ilo p lstoletí k tomu, aby tradi ní ko ský potah podlehl moderní motorové síle. V roce 1874 byla sice z kování koní vytvo ena samostatná živnost podková ská, ale už v roce 1904 je tu "Zemská jednota ková a podková v echách" tedy živnost spole ná. Ob emesla se vzájemn provázela. Ková i sloužili všem obyvatel m, museli v daleké minulosti. kovat radlice, krojidla, motyky, srpy, krátké kosy, rý e, lopaty, sekery, ocílky, ko ské postroje, ale i halapartny, kopí a me e, na poslední cestu potom k íže na h bitovy. Zru ní ková i bývali majetní a i jejich cechy a pozd jší spole enstva byla vážená. Drtivá v tšina kováren zanikla, ale je možné bez nadsázky íci, že z n kterých vznikly továrny a strojírny sv tových jmen. 34

10 Železo dávalo svojí kujností možnost je tvárnit. Proto musel ková um t železo vytahovat, p chovat, ohýbat, sekat, probíjet, r zn tvarovat i sva ovat v ohni. Byla to práce náro ná a t žká, vždy p i ní musel mistr ková vyjmout levou rukou žhavý kus z ohn, oklepat "opal" a teprve potom položit na kovadlinu. V pravé ruce držel p íru ní kladivo a tím potom "vedl dílo" a ur oval jak, kam a jakou silou má tovaryš a nebo pomocník uhodit. Menší dílo mohl kovat sám, na v tším se podílel t eba se dv ma pomocníky. V dobré kovárn m lo kování sv j rytmus a nazývalo se zvon ním. Když si ková ráno p ivstal a zapo al s prací, tak se tomu na vesnici íkávalo "ranní ková ské modlení". U mistra ková e se naši p edkové setkávali se zdobením. Svoje vysloven ú elové dílo si p izdobil a my bychom mohli íci "podepsal". Pokud se tedy ješt n kde setkáme se selskými povozy taženými p íp eží, potom na p ední stran okované oje najdeme svrchu "formánek" a zespodu "ka írek". Tam se nej ast ji s p izdobením setkáme. Ke kova in nepat ilo jen pot ebné tvarování, ale také záleželo na povrchové úprav díla. Používalo se k tomu z ed né kyseliny sírové, vápna, d ev ných pilin, v elího vosku, ln ného oleje, sanytru, d ev ného popela a dalších jimi ov ených inidel. Kovanému p edm tu se tím dávala nejen "barva", ale také, a to hlavn, pot ebná tvrdost a houževnatost. I podkova ina ješt stále vyžaduje "fortel". Zví ata, jak byla jmenována, mohl " obout" jen dobrý emeslník. Zamezuje se tím tomu, aby zví ecí kopyta neutrp la p i ch zi, b hu i práci. Kon se nesmí v tahu smekat, ale pevn op ít. To platí i v dob pokro ilé mechanizace. P i vlastní práci se musí kopyto ádn prohlédnout, ošet it, o ezat "mrtvý "šlapadlový roh, vybrat odpovídající podkovu. Kování se provádí letní "tupé" a zimní "ostré". Zkušený podková dovedl okovat "na t i záh evy", kdy se prvn podkova tvarovala, aby byly proraženy díry pro podkováky, druhým záh evem se dílo dotvarovalo a p i t etím se vykovala podkova na isto a ješt teplá p iložila na p ipravené kopyto. Snad i tento pach škva ícího se kopyta dal vzniknout on m pohádkám o spojení ková e s práv tak nelib páchnoucími erty. Dobrý podková si musel poradit i s ko mi s vadami ch ze. Jinak se kovali kon, které si šlapali na nohy " stihali", nebo tloukli nohou o nohu "strouhali". I podkovy m ly svoje jména. Ty na spodní stran hladké byly "pantoflice", jiné zase ozubky, šroubovky a podle tvaru ješt turecké, anglické, špan lské i francouzské. My se však nemusíme dívat jenom do minulosti. I dnes po tolika letech, pokra uje tradice kova iny v rod Odvárk. D d František za al u " železného mostu" a byl prvním ková em, který za al kovat vozy na pneumatikách, tedy s novinkou dnes zcela b žnou. Nápravy si upravoval sám na zakoupeném soustruhu, m ch nahradil ventilátor hnaný elekt inou. Tato práce mu dovolovala ješt v roce 1948 zam stnat ty i d lníky. Když se " železný most " nahradil stávajícím, byla mu dána náhradou dílna ve Vojanov ulici. Pot šitelné je, že práv zde staví jeho syn František dílnu novou, aby zde pokra oval v rodové tradici. Dvojnásob pot šitelné je to, že i jeho synové Tomáš a Jan jsou ková i s um leckým zam ením, získaným na pr myslové škole v Turnov. Rod tedy i nadále pokra uje v tradi ní kova in, nyní již na vyšší - um lecké- úrovni. Z jejich dílny jsou v našem m st kovaná vrata Kohoutova dvora a také ta v hradbách Valovy uli ky. V Praze zdobí hlavní sál kláštera Barnabitek od nich vykované lustry. V našem m st je i další um lecké ková ství Pavla Vágnera na P í ce. Pracují tu dva ková i a záme ník, všichni lenové rodiny. I zde se projevuje využití um lecko - ková ské techniky získané v Turnov. Velkým p ínosem této dílny je znalost ková ských technik z doby renesance a kování damascénské oceli. Z té vyráb ly v Japonsku a ín se né zbran. Zvládnutí této technologie je na sv t vysoce hodnoceno. K pracem této dílny pat í oplocení hlavního vchodu do zámku v Miletín, bo ní vchod do kostela v Lanžov, hlavní vchod do ZOO Safari, vrcholový k íž v že kostela v Novém Bydžov, v Ho icích potom práce na hv zdárn a také vstupní brány zdejší pr myslové školy kamenické, oplocení balustrády M.B. Brauna na nám stí v Jarom i a další. 35

11 Z uvedeného je z ejmé, že jmenovaní um le tí ková i jsou pokra ovateli tohoto emesla a také naše m sto d stojn reprezentují. Vra me se ale obecn ke kova in a také k tomu, co je o nich mén známé. Vždy v minulosti bývali ková i také ranhoji i a zv roléka i. Um li koním "pustit žilou", ale také bolavým spoluob an m trhat zuby. Zda p i této "zuba ské" profesi uplatnili více sílu nebo zru nost se již nedovíme. Ke ková m a podková m pat í také zvyky, pov ry a oby eje. Nalezené podkovy a nebo podkováky znamenaly d íve št stí a p ibíjely se nade dve e, na prahy, i pulty v krámech. Když byla podkova mladou ženou odhozena tak platilo: Všete ná d ve ka svobodná, která podkovu najednou odhodí, zjikrnatí, v b iše ote e, a parchanta sob p ivodí. A kdo si v blízkosti kovárny z posm chu nebo dokonce ze zlomyslnosti zanotoval: Ková i, ková i, máš h o na tvá i, mohl se do kat po ádného výprasku a ješt mu ková ovi tovaryši k tomu zazpívali však já se umeju až p jdu k oltá i. Tradi ní kova ina byla platnou sou ástí a ozdobou každé vsi a m sta. To do té doby, pokud uspokojovala pot eby svých spoluob an svými výrobky. Pr myslová výroba však postupn p ejímala jejich díla a tak na ková ích zbyla jen jejich údržba a to je p íliš málo. Proto tvo ivá práce um leckého ková ství povyšuje toto emeslo k dalším a dalším možnostem. Penzion pro d chodce - retrospektiva sou asnost Domov - penzion pro d chodce je formou ústavní sociální pé e o ob any vyšších v kových skupin. Projektován byl v dubnu roku 1983, p edán , kolaudován Slavnostní otev ení se konalo a k prvnímu st hování d chodc došlo Od této doby umož uje osam lým d chodc m, pop. manželským dvojicím (druhovi a družce), vedení relativn samostatného života tím, že jim poskytuje za úhradu vhodnou formu bydlení, s tím spojené výkony a základní pé i. V kovou podmínkou je, když žadatel, p ípadn jeden z dvojice, dosáhl v ku rozhodného pro p iznání starobního d chodu. Ubytování a základní pé e jsou v penzionu poskytovány za úhradu a proto musí výše d chodu obyvatele dávat dostate nou záruku, aby byl schopen uhradit náklady za ubytování, základní provozní za ízení a vybavení obytné jednotky. Dostate ná ástka musí z stat na základní pé i poskytovanou penzionem a také na ostatní životní pot eby (výživa, ošacení, a pod.). Do penzionu nemohou být p ijati obyvatelé, kte í pot ebují dlouhodobou (trvalou) ošet ovatelskou pé i, nebo obyvatelé, kterým byla p iznána bezmocnost kteréhokoliv stupn a také ti, kte í jsou postiženi n kterou ze 21. vypsaných nemocí. Jednou z nich je i diabetes melitus a postižení smyslových funkcí (zrak, sluch) Obyvatelé jsou p ijímáni do penzionu na podklad žádosti, kterou podají sami, nebo jejich p íbuzní i zdravotnické za ízení, pouze obyvatelé s trvalým bydlišt m v našem m st. O p ijetí rozhoduje sociální komise M Ú (M stského ú adu). Pobyt m že být ukon en pokud obyvatel b hem pobytu již nespl uje stanovené zdravotní podmínky, nebo když soustavn a hrub narušuje soužití ostatních obyvatel. 36

12 Kapacita penzionu je 54 obyvatel. Do dnešního dne tj zde bylo ubytováno (prošlo) 146 obyvatel. Obytná jednotka sestává z obytné plochy, kuchy ské linky, sociálního za ízení a p edsín s vlastním uzam ením. Jsou jednotky jednol žkové a dvoul žkové. Dvoul žkových je deset, jednol žkových t icet ty i. Nábytek je sou ástí vybavení a je možnost zap j ení lednice nebo va i e (za úhradu). Penzion prokazuje služby - dovoz ob d ze ZŠ - Strž, nákup, lék - praní veškerého prádla, malý a velký úklid - kade nictví (jedenkrát za 14 dní) - pedikúra - cvi ení dvakrát týdn - rehabilitace dvakrát týdn Podklady poskytla p. editelka Ji ina Chmelíková, foto kroniká. Minulé povodn na Labi Od postavení p ehrady v Lese Království byl celkem t ikrát p ekro en odtok 300 m 3 /sec: m 3 /sec. pr toku V letech byla celkem t ikrát p evád na voda p es p elivy p ehrady: ,7 m 3 /sec. pr toku V letošním roce: m 3 /sec. pr toku Lávka Pod bradova uzav ena Povode vážn poškodila lávku spojující ulice Eklovu a Pod bradovu. Na základ odborného posouzení statiky je uzav ena a bude t eba ji nákladn rekonstruovat. Po así druhé poloviny dubna 2000 Teploty dosáhly úrovn teplot dosahovaných v letních m sících a byly blízké rekordním teplotám dosažených v roce Zvláštní škola a praktická škola (retrospektiva) O z ízení pomocné školy (nejprve t ídy) se ve Dvo e Králové za alo uvažovat již v roce První pokusy u inila místní "Poradna našim d tem", která podala místní školní rad návrh na z ízení pomocné školy pro d ti trpící duševní zaostalostí. Zemská školní rada v Praze, vynesením ze dne 13.zá í I /1 a 1930,.z.š. r ai 1930, podle 12. zákona ze dne ,. 86 Sb. z. a na ízení, z izuje za souhlasu Zemského ú adu v Praze jednu ve ejnou pomocnou t ídu p i obecné škole chlapecké ve Dvo e Králové n. L. (Pam tní kniha str.3) Pomocná t ída byla z ízena k 1.zá í První u itelkou byla ustanovena Marie Hofmanová. 37

13 Školní rada pozd ji žádala o povolení z ídit druhou pomocnou t ídu. Zemská školní rada této žádosti vyhov la povolením ze dne 3. zá í 1931 a proto se již 7.zá í t.r. za alo vyu ovat. Ve druhé pomocné t íd byl ustanoven u itelem Eduard Veselý. Na po átku roku 1932 byly pomocné t ídy p est hovány do budovy státní odborné školy textilní v P emyslov ulici. U iteli z stali p. M. Hofmanová a Ed. Veselý. Po et žák i v dalších letech se pohyboval kolem t iceti. Od byla výnosem Zemské školní rady v Praze ustanovena samostatná pomocná škola, odtržením od obecné školy chlapecké. Sou asn byl ídícím u itelem pomocné školy ustanoven Ed. Veselý, který stál v ele školy až do své smrti v r Svojí neúnavnou a poctivou prací se zasloužil o velmi dobrou pov st školy a dosáhl výborných úsp ch v oblasti logopedie. Výuka školy se v následujících obdobích p íliš nem nila. Docházelo ke st ídání u itel, ale chod školy, po ty žák a charakter vyu ování se nem nil. V období II. sv tové války došlo ke dvojímu krátkému p est hování školy, která se však op t vrátila do budovy v P emyslové ulici. Výnosem Ministerstva školství z r byla škola p ejmenována na "Zvláštní školu". Tohoto ozna ení se za alo používat od 15. listopadu Po úmrtí p. Ed. Veselého byla pov ena ízením školy p. u itelka. Vlasta Štefanová, která tuto funkci vykonávala až do svého odchodu na d chod v roce Na její místo nastoupila p. Mgr. Eva Hynková, která spolu se svojí zástupkyní p. Mgr. Zdenkou Langerovou ídí školu dodnes. Po ty žák kolísají, v pr m ru je na škole 8-10 t íd, 1-2 odd lení školní družiny. Tato škola ve D.K.n.L. pat í k druhé nejv tší na okrese Trutnov. V letech Byla uskute n na celková rekonstrukce školní budovy do dnešní podoby. (viz foto p íloha). Od roku 1995 má škola právní subjektivitu a také nový název "Zvláštní škola a praktická škola". Jejím z izovatelem je MŠMT. Výuka pro žáky ve v ku od šesti do osmnácti let probíhá na t ech pracovištích: (Zvláštní škola, Hus v Domov, USP Hajnice). Vzd lávání zabezpe ují kvalifikovaní, speciální pedagogové. Škola pravideln organizuje letní atletické sportovní hry pro žáky zvláštních škol okresu, zú ast uje se r zných sout ží. Nejv tším úsp chem bylo 1. místo celostátní p írodov dné sout že kopidelský kvíte ek" a 3. místo v oblastním kole mladí dopravci". 38

14 In memoriam zasloužilého u itele Eduarda Veselého 18. listopadu 1971 opustil navždy ady sl. logoped vynikající pracovník Eduard Veselý. Rodák z Radovesnic u Chlumce nad Cidlinou (nar ) po absolvování nižšího gymnasia v Pardubicích a studiích na státním u itelském ústavu v Hradci Králové vyu oval od roku na ad obecných škol Pardubicka. Již v této dob zam il sv j zájem na výchovu mládeže smyslov, duševn, t lesn i jinak postižené. Této innosti v noval pozd ji všechny své síly, as a zájmy. Roku 1929 zahájil své p sobení v oboru defektologie v Jilemnici na ústav pro d ti obtížn vychovatelné. Piln studoval odbornou literaturu i psychologii defektního dít te. Zájem soust edil zejména na psychopedii a logopedii. Tyto dva obory mu udaly životní sm r. Po jednoro ním p sobení v Jilemnici se stává roku 1930 nejprve u itelem a pozd ji editelem na pomocné škole ve D.K.n.L., o jejíž vybudování si získal velké zásluhy. Od samého po átku p sobení na této škole pe oval o d ti postižené vadami e i a to nejen v míst svého p sobení, ale po celém okrese Trutnov. Práce se mu rozrostla tak, že roku 1942 byla otev ena Logopedická poradna, ve které krom patlavosti a koktavosti odstra oval i jiné poruchy e i. Byl u nás jedním z prvních, ne-li v bec prvním, který si ve své praxi za al všímat d tí dyslektických, dysgrafických a dyskalkulických. V tomto oboru se stal nejen vynikajícím praktikem, ale i teoretikem. Na uvedená témata napsal adu v deckých pojednání. Je veliká škoda, že dosud nevyšla tiskem Logopedickou innost neomezoval jen na sv j okres a kraj. Po založení Logopedického ústavu v Praze navázal s jeho vedením, jako jeden z prvních, úzkou spolupráci ve dvouletém studiu. V roce 1952 a 1954 studoval na "Karlov universit " defektologii, zakon enou státní zkouškou s vyznamenáním. Získal tím titul promovaný pedagog. V té dob byl jmenován krajským logopedem v uznání zásluh za svou innost. Ú astnil se všech celostátních porad konaných katedrou defektologie, nescházel nikdy p i m sí ních poradách logopedického sboru této katedry a jeho slovo m lo svoji váhu. V roce 1954 se stává lenem výb rové pedagogické spole nosti, tzv. logopedické komise pedagogické spole nosti p i SAV ( eskoslovenské akademie v d). Na všech jejích sjezdech p ednesl velmi cenné referáty, které jsou otišt ny v jejich sbornících. Pro logopedy a pro d ti vadn mluvící vydal adu p íru ek, z nich nejznám jší jsou. U ím se íkat R (1942), U ím se íkat (1944,1946), U ím se íkat S, Z, C-Š, Ž, (1946) a U ím se íst a mluvit" (1947). Všechny tyto velmi cenné p íru ky byly vydány pé í Krajské logopedické poradny Dv r Králové n. Labem. Od založení katedry defektologie v Praze v ní p ednášel jako externí u itel na odd lení psychopedie. Tyto p ednášky konal i pro odbo ku Karlovy univerzity v Hradci Králové. Velikou zásluhu má na tom, že byla na trutnovském okrese v Choustníkov Hradišti založena škola pro vadn mluvící, které až do své smrti v noval nevšední zájem. Na svém okrese vychoval adu znamenitých logoped a kraji hradeckém mnoho zdatných logopedických asistent, kte í pokra ují v jeho šlép jích. Za svoji vynikající pedagogickou innost byl Eduard Veselý s polovin padesátých let jmenován Ministerstvem školství " Zasloužilým u itelem". 39

15 Jeho jméno bylo a je známo v odborných kruzích defektologických po celém bývalém eskoslovensku. Byl zván jako p ednášející na nejr zn jší defektologická zasedání. Vd n a s úctou ho vzpomínají defektologové od Domažlic a Chebu až daleko na východ za Košice. Všude byl vážen a vítán, nejen pro svoje hluboké odborné v domosti, ale i pro své kolegiální jednání a milé vystupování, které dovedl p íležitostn oživovat svérázným humorem. Defektologická práce mu byla vším. Ješt v den svého úmrtí až do ve era vyšet oval poruchy e i ve své poradn a radil koleg m logoped m jak pracovat s obtížnými p ípady. Za n kolik hodin po návratu z poradny po srde ním záchvatu zem el. Odešel, ale jeho jméno nebude zapomenuto a v historii pé e o defektní mládež bude navždy zaznamenáno. est jeho památce! D tský domov retrospektiva a sou asnost D tský domov se sídlem ve Dvo e Králové n.l., Dvorského 1710 je v len n do sdružení ozdravoven a lé eben okresu Trutnov. Byl založen v roce 1946 v budov bývalého továrníka Deutsche na P í ce. Nesl název D tský domov" a byly sem p ijímány d ti od svého narození do 21. let, tedy do plnoletosti. Z izovatelem byl Národní výbor. (vysv tlivka - tehdy byl ješt Dv r Králové n.l. okresním m stem) První dít bylo p ijato dne 16.zá í roku Dnem p evzalo toto za ízení zdravotnictví Okresní ústav národního zdraví - a byla zde zajiš ována pé e o d ti ve stá í od jednoho do t í let. První editelkou tohoto ústavu byla p. Aloisie Holanová, nar. 1899, bytem ze D.K.n.L. Od je D tský domov organiza n za len n do Sdružení ozdravoven a lé eben" okresu Trutnov a z izovatelem je Okresní ú ad v Trutnov. Zdravotní a výchovnou pé i poskytuje p evážn od jednoho do t í let a pokud je to nutné ze zdravotních d vod, nebo d vod sociálních, tak i d tem starším. Domov je ur en pro 32 d tí a p ijímány jsou d ti zdravé, nad nimiž je na ízena ústavní výchova. Sem pat í d ti týrané, ohrožené prost edím a opušt né rodi i. Dále to jsou d ti mentáln zdravotn postižené. Jsou zde d ti p evážn z Východo eského kraje. Tento ústav zajiš uje speciální zdravotní pé i: - d tem ohroženým vrozenými. vývojovými vadami - d tem s malabsorbcí, kterým rodi e nejsou schopni zajistit pot ebnou pé i a dietu - d tem po operacích - s poruchami hybnosti, kterým zajiš uje pot ebnou rehabilitaci Dále ústav zajiš uje rovn ž pé i z d vod sociálních: - d tem o n ž rodi e nejeví zájem - krátkodobou pé i v dob hospitalizace matky v nemocnici, nebo když je ve výkonu trestu - d tem žijícím v rodinném prost edí ohrožujícím jejich vývoj 40

16 Také je v tomto za ízení poskytována ambulantní rehabilita ní pé e na doporu ení d tského neurologa, která je pln využívána d tmi ze D.K.n.L. a okolí. Jedná se o onemocn ní, kde se aplikuje cvi ení tzv. Vojtovou metodou". Starším d tem zajiš uje D tský domov" návšt vu mate ské školky s logopedickým zam ením. D tem, které se nemohou vrátit do vlastní rodiny, zajiš uje náhradní rodinnou pé i ve form p stounské pé e, nebo osvojením. Na míst editel tohoto D tského domova" se po p. Holanové vyst ídaly ješt p. Vejborná, Posko ilová, Orlí ková, MuDr P ececht l, MUDr. Chroboková, MUDr. Mrázková, MUDr. B lovská a nyní je editelkou p. Zdena Malá. Dále ústav zam stnává: - pracovníci s agendou HTS (hospodá ka) - sociální sestru, která vede, ídí, organizuje a dohlíží na výchovnou pé i o d ti. Vede sociální agendu d tí, v etn nezájmu rodi (sledování), zajišt ní náhradní rodinné pé e a vymáhání ošet ovného. Tuto zodpov dnou práci vykonává v sou asné dob (již od roku 1964) p. Ji ina Semaniaková: - sedm zdravotních sester - t i p stounky - sedm pracovník na úklid, stravování, údržbu a v prádeln V domov je umíst no 30 d tí ( m ní se ) ve v ku od jednoho do šesti let, fyzicky i mentáln zaostalé d ti tu jsou však i déle. Sou asné zákony týkající se osvojení d tí jsou horší p vodních. D íve sta ilo potvrdit nezájem vlastních rodi estným prohlášení editelství D tského domova", ale po zm n Zákona o rodin z roku 1998, je nutné nejprve p edložit návrh sociální pracovnici na Okresním ú ad a ta ho postoupí soudu. Ten p ípad posoudí a rozhodne o tom, jestli je dít možné dát do osvojení adoptivním rodi m. Tím se pobyt v D tském. domov " podstatn prodlouží. Paní editelka Malá se k tomuto vyjad uje takto: "N kte í rodi e si d tské domovy pletou s úschovnou zavazadel a zákon je v tom vícemén podporuje. D ti tak v Domov " ekají na to, až maminka s tatínkem rozumov dozrají, odnau í se fetovat, nebo každý den opíjet, vy eší si nep íznivou bytovou i rodinnou situaci. K tomu, aby nebylo možné dít dát do osvojení náhradním rodi m a muselo v domov takto ekat sta í, aby jednou za p l roku projevili zákonní rodi e zájem. Za projevení zájmu se považuje nap íklad poslání pohlednice, telefonát, nebo návšt va. (Trutnovsko 29. února 2000, strana 3.) Podle d ív jšího zákona probíhalo soudní schválení tehdy, až když už dít v náhradní rodin bylo. Budova prošla celou adou zm n. Zachyceny jsou ty nejd ležit jší v tomto sledu: oprava st echy, fasády, pokrytí terasy dán nový kotel úst edního topení na zemní plyn nové oplocení nové topení v interiérech: dána z ásti nová, plastová okna Okresní ú ad v Trutnov vynakládá na provoz nemalé ástky, náklady však rostou a je vítána jakákoliv pomoc, a již finan ní a nebo formou daru. 41

17 Proto je t eba pod kovat t m kdo p isp li dosti vysokými ástkami a nebo dary zna né hodnoty. Pat i sem hlavn DUV -Váno ní ozdoby D.K.n.L., BAK Trutnov, CARLA s.r.o, BOOM, SATOS ze D.K.n.L., Porobeton Trutnov, O ní optika Rašínovo nám stí D.K.n.L., Stará lékárna, pan Flégl ze D.K.n.L., hotel Hilton Praha, paní H lková z Nové Vsi nad Popelkou, Pražská správa nemovitostí Praha 3, zam stnanci lázní a.s. B lohrad, p. Lu áková z Hradce Králové. Pod kování pat í i lesnické škole v Trutnov za úpravu porost, také t m, kdo se o váno ních svátcích p išli na d ti podívat a p inesli jim n jakou mali kost a nebo ovoce. Pot ebná fakta p edala p. editelka Zdenka Malá a socialní sestra Ji ina Semaniaková. Foto v nováno ústavem. Diakonie st edisko CE retrospektiva, sou astnost St edisko Diakonie eskobratrské církve evangelické ve Dvo e Králové n. L., se sídlem Benešovo náb eží Uvedené st edisko je církevní za ízení, které je otev eno pro i pro ob any mimo církev a slouží pot ebám m sta a jeho okolí. Z ízení st ediska p edcházelo tém ro ní p ípravné období, napln né usilovným jednáním. Stalo se tak po zm nách v politickém uspo ádání našeho státu, uvoln ní ob anských aktivit po listopadových událostech roku 1989 a tím k obratu ve vztahu mezi církvemi a státem. Církvím tak je dána možnost se vrátit k charitativní a sociální práci. eskobratrská církev tedy obnovuje innost Diakonie, zrušené p edchozí komunistickou vládou. Sbor CE v našem m st se tedy k tomuto cíli pln upnul. Staršovstvem eskobratrského sboru bylo rozhodnuto o ustavení st ediska a pov ilo fará e sboru Vojena Syrovátku a také pana Stanislava Št pa e, aby zahájili jednání o vybudování st ediska. Byl proveden pr zkum pot ebnosti služeb na úseku sociálním, se zam ením na širokou oblast našich spoluob an. Na základ toho bylo rozhodnuto o zam ení st ediska na poskytování k es anské sociální pomoci a pastoraci. 42

18 Ta byla sm rována zprvu na pe ovatelskou a ošet ovatelskou pé i dosp lým spoluob an m se zdravotním postižením, nemocným, vysokého stá í, osam lým a jinak sociáln pot ebným. Jednáno bylo se zástupci M Ú (M stského ú adu), jmenovit s p. starostou Ing. Ka erovským a ob ma místop edsedy p. Jakubcem a Haasem. Iniciativa sboru CE byla p ijata a dohodnuta spolupráce. Vyústila nabídkou darování objektu p. 1067, v etn pozemku na Benešov náb eží. Svoji innost zahájilo st edisko Diakonie podle zákona církevního o z izování církevních, ú elových za ízení dnem 15. íjna uskute n ní tohoto zám ru se zasloužil editel st ediska p. Stanislav Št pa a vrchní sestra p. Dorkas Syrovátková. Mezi další aktivní spolupracovníky, dobrovolníky z místního sboru eskobratrské církve evangelické, to byli otec Miroslav a syn Miloš Vávrovi. Z izovacím místem se na p echodnou dobu stala fara sboru CE. Práce za ala ve dvou oblastech. První z nich byla pe ovatelská služba v domácnostech klient a návazn na toto výstavba Domova Diakonie. Pe ovatelská a ošet ovatelská služba v domácnostech byla uskute n na již Od byla z ízena pe ovatelská služba v obci Nemojov, bylo z ízeno, na základ dohody s obecním ú adem, detašované pracovišt v obci Doubravice. Mimo tuto obec pe uje o klienty v obcích Zdobín, T ebohoš, Bílé Poli any a Stanovice. Ze skromných za átk se po et klient rozrostl na tém 200! Cílem této služby je poskytovat požadovanou a pot ebnou pé i. Dále ješt obvyklou pé i rozší it u osob zdravotn postižených na návšt vy t ikrát denn (u nemocných) a také ješt p ípadn v sobotu a ned li. Tím se vytvá í podmínky k pobytu t chto osob ve vlastním prost edí a oddálí se tím jejich umíst ní v sociálních za ízeních. Výstavba Domova Diakonie byla provád la ve dvou etapách. V prvé etap to byla p estavba domu.p na Benešov náb eží. Objekt a pozemek bezplatn p evedl st edisku M stský ú ad. Provoz zde byl zahájen Náklady na rekonstrukci a za ízení dosáhly ástky 2,6 milionu K s. Provedenou rekonstrukcí je k dispozici 5 pokoj typu minigarsonky pro 5-6 obyvatel, dále je zde technické zázemí s prádelnou, kuchy kou, koupelnou, ubytování pro personál, sociální za ízení, ordinace léka e, rehabilitace a ergoterapie. Ve druhé etap to byla výstavba nového objektu na pozemku odprodaném M stským ú adem. Zde byl zahájen provoz a náklady v etn za ízení dosáhly ástky 8,5 mil. K. V tomto novém objektu je 15 mini-garsonek prvé kategorie pro obyvatel. Dále je zde vyva ovna jídel s jídelnou, sociální za ízení pro personál, dva pokoje pro personál, pokoj pro návšt vy a pracovní místnosti pro zam stnance. Celé za ízení je vybudováno s bezbariérovým p ístupem do všech prostor objektu a vybaveno pom ckami pro osoby s omezenou pohyblivostí. Celková kapacita Domova Diakonie je až 23 obyvatel. Aby byla zajišt na ekonomická realizace stavby, byla provád na nejprve pracovní skupinou a od stavebním st ediskem Diakonie. Celá výstavba Domova Diakonie byla finan n zajiš ována z dar. Mezi dárci jsou církve a spole nosti ze SRN, Francie, Holandska a dále církvemi, humanitárními spole nostmi, jednotlivci a podnikatelskými subjekty eské republiky. Provoz st ediska je hrazen zejména z p ísp vk Ministerstva práce a sociálních v cí R a poplatk za pe ovatelskou službu obyvatel Domova, další potom p icházejí z Okresního ú adu v Trutnov, M stského ú adu našeho m sta, z církví a od jednotlivc. 43

19 Významnou podporu p i výstavb a provozu Diakonie tvo í neplacená práce dobrovolník - len církve. Ke dni bylo ve St edisku Diakonie CE zam stnáno na dvacet pracovník, kte í pe ovali o 196 klient v domácí pé i a 21 obyvatel Domova Diakonie. I když je St edisko Diakonie církevním za ízením, slouží pln obyvatel m m sta a jeho z ízením získalo m sto bez finan ních náklad moderní sociální za ízení se širokou nabídkou sociálních služeb pro obyvatele. St edisko Diakonie se stalo významnou sou ástí života m sta. Nejen výstavbou moderního sociálního za ízení a poskytovanými službami, ale je jako nestátní za ízení i významným p ísp vkem do budování ob anské spole nosti našeho m sta a státu. Fílatelie našeho m sta retrospektiva - sou astnost V našem m st se první sb ratelé známek objevili již p ed první sv tovou válkou. Prvním obchodníkem v dob I. sv t. války, který prodával známky, byl knihkupec Brentner v Šindelá ské ulici. První královédvorský klub sb ratel známek byl založen roku Ten vstoupil do Svazu eskoslovenských filatelistických spolk, (bylo jich tehdy v republice 28) a p sobí s krátkým p erušením ( ) v našem m st pod r znými názvy dodnes. Ke 160. výro í vzniku první poštovní známky sv ta a ke 150. výro í používání známek v našem kraji byla uspo ádána výstavka. Kladný ohlas na oh ostroj Oh ostroj na komponovanou hudbu firmy Via Lucis (Bohouš Dufek) provedený v p edve er "majálesu" se setkal s mimo ádným uznáním divák a dlouhým. potleskem. /kv ten 2000/ 44

20 55. výro í osvobození naší vlasti v roce 1945 vlastiv dná studie Bylo by p íliš zjednodušené, kdybychom p iblížili jen události t ch n kolika dní vlastního kv tnového povstání roku Je t eba sáhnout kousek do naší historie a popsat vzájemné soužití ech a N mc našeho regionu ze sv dectví kronik a pam tník. To vše ve sledu d jinných událostí z dob Rakouska, vzniku a trvání I. eskoslovenské republiky, Mnichova, zabrání Sudet, okupaci eskoslovenska spolu s odbojovou inností, dále kv tnové povstání roku 1945 a p ekotné povále né období do konce roku U i me si nejprve velmi hrubý obraz toho, jaké vlastn bylo letité soužití ech a N mc v našem podkrkonošském regionu. Tedy soužití na vysloven historickém území eském. Skute ností je, že naše pohrani ní území byla osídlena již p ed n kolika staletími n meckými kolonisty. Stalo se tak na p ání eských panovník ve dvou vlnách po sob jdoucí kolonizace. Tolik dávná historie. N mecký živel tedy v eských pohrani ních oblastech zdomácn l. Generace n mc se tu rodily i umíraly a domovem jim byla eská zem, která je zprvu hostila jako kolonisty, aby tu s plynoucími staletími zapustili své ko eny. Tomu se zajisté nelze divit, vždy jim, práv tak jako rodilým ech m, byla zem jejich p edk domovem. P esto zde docházelo ke spor m, r znostem, nevraživosti a dokonce násilí. Ob národnosti, sídlící na p d historicky eského království, si vzájemn nerozum ly. Byla období zdánlivého klidu, kdy vedle sebe pracoval ech a N mec a ke t enicím nedocházelo. Vzplála však období, kdy se vzájemná evnivost zm nila v nenávist. Tak tomu bylo po dlouhá léta a je t eba íci, že ke škod obou národností. Tato skute nost se bezprost edn dotýkala našeho m sta. Rozkládalo se na rozhraní obou t chto nesmi itelných živl, bylo doslova n meckým živlem obklí eno. Tém ve všech vesnicích v sousedství našeho m sta byli eští usedlíci v menšin, správa t chto obcí byla tedy n mecká. Pr mysl, živnosti, polní a lesní majetek byl v t chto obcích také p evážn v n meckém držení. Vliv n mectví byl vnášen i do našeho m sta. M stské kroniky dokladují provokaci ze dne jako Bartolom jskou noc, kdy se n me tí Turne i schází v zadní místnosti hotelu Kopp ve svých krojích s erno- erveno-žlutými páskami. Tuto demonstraci n mecké síly organizoval syn majitele továrny Leopold Mandl. Jmenovaná továrna stála na míst nyn jšího gymnázia a sám organizátor tak prý u inil ze zášti, že se mu nedostalo eské dívky. Pobou ené ú astníky eské i n mecké národnosti musel posléze uklidnit až MUDr. Moravec. Turne i byli potom vyprovázeni zdejším starostou m sta Šípem až za m sto. P esto došlo k jejich napadení a vzájemné poty ce, která m la své dozvuky až u soudu v Hradci Králové. D sledkem bylo to, že došlo k rozpušt ní M stského zastupitelstva a do zvolení nového ustanoveno kuratorium. Je pochopitelné, že tehdejší Rakousko Uhersko p álo více vlivu n meckému než eskému. Znalec t chto pom r Jan Rejl, editel eské menšinové školy v Dolním Nemojov o tom napsal: V té dob za ali n kte í eši p etvo ovati svá jména Malý na Maly, Luštinec na Luschtinetz, Ježek se stával Jeschke a stávali se odrodilci. Ti potom zavinili, že v sedmdesátých letech devatenáctého století postavilo Boschovo panství n meckou školu. Pon m ování se potom d lo ješt rychleji a d kladn ji.. Národnostní t enice neustávaly, dochází i nadále k hrubostem a násilnostem. Spory jsou vedeny i o Zvi inu, ob znesvá ené strany ji pokládají za sv j symbol národnostní. N mci z pohrani í Sudet jsou pro echy skop áky. Snad proto, že p icházeli z pohrani ních hor dol, tedy s kopc a proto skop áci. ech m se zase dostávalo dle Rejlových pam tí pojmenování Böhmische Hund - eský pse. Pokusy o stmelení obou národností v duchu levicového internacionalizmu, tedy s odmítáním národnostních t enic a nastolením vzájemného respektování a spolupráce, nem ly dlouhého trvání. Tyto srazy n meckých a eských ob an, z ad p evážn 45