ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ V ROCE 1928 UPRAVIL ANT. HOŘÍNEK

Transkript

1 ČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ n a t ě š ín s k o A HLUClNSKU V ROCE 1928 UPRAVIL ANT. HOŘÍNEK Slezská Ostrava 1928 Nákladem Slezské Matice osvěty lidové sídlem ve Slezské Ostravě. Tiskem knihtiskárny Union ve Slezské Ostravě.

2

3 ČINNOST SLEZSKÉ MATICE / OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU Z A R O K 1928, Slezská Ostrava 1929, Nákladem Slezské Matice osvěty lidové se sídlem ve Slezské Ostravě.

4

5 ČESTNÍ ČLEN O VÉ SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ. BEDŘICH ŠIMEČEK, president krajského soudu, zakladatel Slezské Matice osvěty lidové. VĚNCESLAV HRUBÝ, býv. říšský a zemský poslanec v Opavě, zakladatel Slezské 'Matice osvěty lidové. Dr. FERD. PELC, notář a býv. president zemské správní komise pro Slezsko a dlouholetý starosta Slezské Matice osvěty lidové. Zvoleni čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 7. září 1924, konané v Novém Bohumíně za vynikající zásluhy o zdar české věci ve Slezsku. DIPLOMY ČESTNÉHO UZNÁNÍ SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVĚ obdrželi: Dr. MIR. VALOUCH, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. JOS. KEPL, odborový přednosta ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. RUDOLF STRÁNSKÝ, tajemník ministerstva školství a národní osvěty v Praze. KAMIL BUZEK, odborový rada ministerstva školství a národní osvěty v Praze. FRANT. BĚLEHRÁDEK, ředitel Ústřední Matice Školské v Praze. JAN KRISTEK, majitel realit a bývalý starosta městyse Lazy. f ANT. KLVANA, okresní školní inspektor v Orlové. ALOIS P1ZL, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. FRANT. MLČOCH, sekční šef ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. STANISLAV HOFMANN, odborový rada a přednosta presidia ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. GUSTAV HREJSA, ministerský tajemník ministerstva školství a národní osvěty v Praze. JOSEF ŠRÁMEK, zemský president slezský v Opavě. JAN SEDLARIK, majitel velkostatku ve Vratimově. FRANT. KLIMÁNEK, hlavní pokladník města Slezské Ostravy. Dr. FRANT. STAŠEK, ministerský rada v presidiu ministerské rady v Praze. Dr. KAREL BARON, místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě. JOSEF ŠKÁBA, vládní rada ministerstva vnitra v Praze. EM. HRUBÝ, senátor a starosta Svazu Nár. Jednot a Matic v Praze. TOM. STYPA, ředitel vyšší školy dívčí a starosta Národní Jednoty slezské v Praze. Diplomy čestného uznání byly jim dány na základě usnesení ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové za jejich přižeň a obzvláštní podporu českého školství na Tčšínsku a Hlučínsku.

6 ÚSTŘEDNÍ VÝBOR SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ V ROCE PŘEDSEDNICTVO: Starosta: Dr. FERD. PELC, notář a býv. president Zemské správní komise pro Slezsko ve SI. Ostravě I. namestek starosty: PETR PAVLAN, ředitel Okresní nemocenské pojišťovny ve Slezské Ostravě II. náměstek starosty: BOH. KLAC, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně.. jednatel: ALOIS HOLES, vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě d m 5? ŠTĚTINA, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. o admk: ADOLF MELICHAR, pokladník Báňské a hutní společnosti jáma Hedvika v Petřvaldě. C len: FR. ONDERKA, hospodářsky inspektor a býv. ředitel ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové a býv. starosta města Slezské Ostravy. ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: ALOIS BEZLOJA, ředitel státního učitelského ústavu ve Slezské Ostravě. ALOIS PASTOR, učitel v Dobré. FRANT. BAJGER, báňský úředník v Prostřední Suché. RUDOLF HOLOMEK, přednosta železniční stanice v Petrovicích. JAN JARABAC, ředitel českého státního gymnasia a starosta města Orlové. Dr. OTA KRÁL, zdravotní rada v Radvanicích. v JOSEF KAČMAŘÍK, strojník ve Slezské Ostravě. JINDŘICH KARKOŠKA, učitel české obecné školy v Petřvaldě. AND. NOVÁK, okresní školní inspektor v Hlučíně. FRANT. PILAŘ, ředitel českých státních občanských škol v Třinci. KONST. PETRIK, ředitel českého státního reform. gymnasia v Českém Těšíně. Dr. KAREL RIHA, advokát v Bohumíně-městě. KAREL SMYČEK, řídící učitel české státní obecné školy a starosta města Jablunkova. STADTHER, správce ceske obecné školy a starosta obce Hnojníku STEP. TESAŘ, ředitel českých státních škol v Karvinné. MET. TESAŘ, ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Českém Těšíně. JÓŽA VOCHALA, stalkář Klárovec Bohumín. JAR. ZAHRADNÍK, vrchní oficiál kamenouhelných dolů v Doubravě. FRANT. ZELENÝ, ředitel městské elektrárny ve Slezské Ostravě. KOOPTOVANÍ ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: Dr. LEOPOLD TREFNÝ, zvěrolékař ve Fryštátě. JAR. ČIZEK, lesní správce a starosta obce Staré Město u Frvštátu P R A V ^ av ^ J Í ^ "01 becné Šk ly 9 býv s,aros,a v Karvinné. PRAV. MACHARA, ředitel ceských státních občanských škol v Českém Těšíně. RE VIS OŘ I: R O R F R ^ H n ífp ^rf R.?Ký ředitel berního ú?adu ve Slezské Ostravě. r o h re' í, Č6ských občanských škol ve Slezské Ostravě. VÍASTA KRnČRnvA ^ vkn hv8doucí kamenouhelných dolů v Orlové. VLASTA KROCKOVA, choťndic.ho učitele české obecné školy a býv. člena Zemské správní komise pro Slezsko v Hrušově.

7 Naše rovy. f O kresní školní inspektor Ant. Klvaňa. Dne 2. února 1928 postihla český živel na Těšínsku těžká rána úmrtím zasloužilého národního a kulturního pracovníka p. Ant. Klvani, okresního školního inspektora v Orlové. Tuto těžkou ránu utrpěl zvláště Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové, jehož dlouholetým členem a poradcem ve všech školských věcech byl zesnulý pan inspektor. Ant. Klvaňa nebyl rodákem slezským. Narodil se na Moravě v Horních Něčicích u Lipníka dne 14. října Na studie šel velmi pozdě v 17 letech. Po vyjiti obecné školy učil se řemeslu krejčovskému a jen na přímluvu svého strýce faráře, který znal neobyčejné nadání svého synovce, dán byl na studia gymnasijní do Přerova a odtud na učitelský ústav do Příbora. Ve druhém1 ročníku byl odveden a mohl ve studiích učitelských pokračovati teprve po odbyté tříleté vojenské službě. Studia ukončil teprve ve věkti 27 let. Ant. Klvaňa. Působil na různých štacích. Po vykonání zkoušky pro měšťanské školy zakotvil konečně v P říbore, kde působil až do roku Na Těšínsko přišel r. 1909, kdy po dloukých bojích se školními úřady ustanoven byl ředitelem první české měšťanské školy v okrese fryštátském. v Orlové. Plných 20 let působil na Těšínsku a všechna tato léta vyplněna byla neúnavnou prací na poli školském, národním a kulturním. Byl n eú navným, jednalo-li se o rozvoj českého školství a posílení českého živlu na Orlovsku a ostatním. Těšínsku. Za své nekompromisní přesvědčení hořce pykal v době světové války. Jako podezřelý z protirakouských intrik byl na rozkaz policejního ředitelství v Moravské O stravě zatčen a internován ve Faistenau v Solnohradsku. Z vězení vysvobodil jej teprve státní převrat r Vrátil se tělesně, i duševně zničen, brzy však okřál a s novou chutí a láskou vrhl se do těžké práce, která jej osvobozením našeho státu v jeho úřadě čekala. Záslužná jeho činnost oceněna byla zvláště učitelstvem, které jej po převratě spontánně zvolilo školním inspektorem pro okres fryštátský a těšínský. ; j j j j vi Neúprosná smrt, která vnesla do jeho těla svůj zárodek v době jeho internace, nedopřála mu dočkati se loletého výročí trvání našeho státu, na nějž se tolik těšil. Urvala nám jej z našich řad. Těžce neseme tuto bolestnou ztrátu. Jeho život a práce zůstanou námi vzorem. České Těšínsko, pro nějž tolik pracoval a s nímž úplně srostl, bude povždy chovati jeho jméno ve vděčné a světlé památce.

8 6 Jubilejní 30. valná hromada S lezsk é Matice osvěty lidové. Krásně a důstojně oslavila Slezská Matice osvěty lidové dovršení své 30 tileté plodné činnosti jubilejní valnou hrom adou, jejíž odbývání položeno bylo do útulného menšinového horského m ě stečka Jablunkova. Konala se dne 10. června Významného tohoto jubilea zúčastnily se všechny matiční odbory svými delegáty. Přišli se na naši hraničářskou práci podívali i známí hraničářští p ra covníci z Moravy pp. J. Máša, starosta N árodní jednoty pro jižní Moravu a I. náměstek starosty města Brna, Dr. Frant. Pallier, tajemník Národ, jednoty a moravské odočky národní rady v Brně, Ad. Kubiš, ředitel Národní jednoty pro východní Moravii v Olomouci a řada jiných vzácných hostí a zástupců úřadů a korporací. Pozdravné projevy zaslali: Kancléř presidenta republiky Dr. Šátnal v Praze, náměstek předsedy vlády Msg. Dr. Šrámek, předseda Národního shromáždění posl. Malypetr, Dr. L. Novák, ministr obchodu, Dr. Ed. Beneš, ministr zahraničních věcí, Dr. Tiso, ministr zdravotnictví, Dr. Karel Engliš, ministr financí, Dr. Karel Baxa, prim átor hl. města Prahy, Dr. Politzer, vicepresident zemské školní rady v Praze, generál čeček, náčelník vojenské kanceláře presidenta republiky, Ústřední M a tice školská v Praze, Národní jednota pro jihoz. Moravu v Brně, Československá Obec Sokolská, Národní Jednota Pošumavská, Národní Jednota Slezská v Praze, Masarykův Lidovýchovný ústav v Praze, slezská odbočka N árodní Rady Čs. v O pavě, Jednota českých hospodářských společenstev v Opavě, Spolek Národní divadlo moravsko-slezské v Ostravě, Kulturní rada pro širší Ostravsko, česká zemská ústředna pro péči o mládež v Opavě, guvernér Národní banky Českosilovenské Dr. Pospíšil v Praze, Vlad. Vašek Petr Bezruč v Brně, Bedřich Šimeček, president krajského soudu v Moravské Ostravě, zemský president slezský Josef Šrámek v Opavě, spisovatel J. S. M achar v Praze, poslanec Jan Rýpar v Opavě, poslanec Václav Sladký v Opavě, Fr. Zika, president Slezské zemědělské rady v Opavě, generál div. Hanák, velitel 8. pěší divise v Opavě, ředitelství českého státního gymnasia v Hlučíně, starosta města Olomouce Dr. Fischer, okresní hejtman v Hlučíně Dr. Oela, president Státního Pozemkového úřadu Dr. Voženílek v Praze, prof. M. Laudová-Hořicová v Praze, F. Hrubý, býv. říšský a zemský poslanec v Opavě, Hasičská župní jednota slezsko-ostravská, Hasičská župa orlovská, zemský četnický velitel pro Slezsko plukovník Šustr, Dr. Leop. Prečan, arcibiskup v Olomouci, Matice Opavská v Opavě, České srdce pro Slezsko ve Slezské Ostravě, M oravský zemský výbor v Brně. Prostorný radniční sál m ěsta Jablunkova, vkusně dekorovaný péčí místního matičního odboru, byl do posledního místečka naplněn. M noho osob muselo zůstati na chodbě. Před zahájením1 valné hrom ady zapěl pěvecký sborf z Jablunkova a po něm pěvecký sbor ^.Smetana" z Karvinné, načež vojenská hudba zahrála státní hymny. Za slavnostního napětí ujal se slova starosta Slezské Matice osvěty lidové p. Dr. Ferd. Pele, který jubilejní valnou hrom adu zahájil následujícím projevem: Letoší rok je pro nás na Těšínsku několikerým! jubileem. Je to především desáté jubileum naší svobody a státní samostanosti, které sdílíme s celým národem1 a všemi obyvateli republiky. Jestli kde, tož právě na Těšínsku m á český lid příčinu radovati se letos nad změnou, která před desíti lety nastala, neboť nikde nebyla změna ta pro náš národ tak pronikavá a tak blahodárná jako právě tehdy. Ale my na Těšínsku máme ještě další jubileum! Je to třicáté jubileum trvání naší Slezské Matice osvěty lidové a zvláštní shodou okolností zároveň dvacetileté jubileum přeložení sídla naší Matice do Slezské Ostravy (tehdy Polské). Stojíme tudíž u význačného mezníku naší práce a tío je jistě vhodná příležitost, abychom se při této příležitosti zastavili, popatřili nazpět a zkoumali, zdali bylo pracováno dobře a vykonáno vše, co vykonáno býti mělo. Bude o tom ještě dnes podrobněji mluveno. Já bych chtěl poukázati na význačnou okolnost, která charakterisuje celý vývoj Matice a českého života v uplynulém třicetiletí. P řed třiceti lety konala se ustavující valná hromada v T ě šíně, před dvaceti lety byli jsme ve Slezské Ostravě a dnes scházíme se v Jablunkově. Myslím, že nic nemůže vystihnou ti vývoj národního života na Těšínsku v uplynulém třicetiletí tak, jako právě tato tři místa. Před 30 lety žilo se ještě v naději, na společnou práci a společný postup s Poláky na Těšínsku a proto Matice se zakládá v Těšíně, který byl už tentokráte střediskem kulturní práce polské. Ukázalo se však, že společná práce je sice v zemské a říšské politice (v Opavě a ve Vídni) m ožní, ba nutná, že však v místech, kde obě národnosti se stýkají, společný postup je nem yslitelný, poněvadž zájmy obou národnosti jsou různé, ba přím o protichůdné. Skutečně také vzplanul

9 na celém pomezí národnostním a přivodil nám mnohou těžkou ztrátu, takže bylo nutno ustoupiti z Těšína d o Slezské Ostravy a odtud1zahájiti novou prácí a nový postup. "Práci té se pák už lépe dařilo a už sčítání lidu v roce 1910 přináší pozoruhodné výsledky tohoto nového postupu. Jestliže dnes konáme valnou hromadu v Jablunkově, kde dokonce máme svého starostu města, tož je to jistě výsledek, o němž se nám před 20 lety př. 30 lety ani nezdálo. Ale ovšem tohoto úspěchu nebylo docíleno- tak snadno! Za námi leží jedno z nejvýznačnějších a nejpohnutějších období v celé historii Těšínská! Lid musel projiti tou nejhroznější zkouškou útrap a přinésti nejtěžší oběti na životech a majetku, aby našemu právu aspoň částečně zjednán byl průchod. Ještě dnes nejsou všechny rány plně zahojeny. Musíme býti vděčni všem, kteří tyto oběti přinesli. V první řadě dlužno s pocity vděčnosti vzpomenouti dnes, kdy slavíme jubilea, těch m ladých životů, které byly položeny v prvních téměř dnech svobody za vlast a za naše Těšínsko. Jejich příklad a jejich oběť bude nejzávážnějším odkazem právě minulé doby pro všechnou budoucnost. (Shromáždění vzdává povstáním ú- ctu.) Vzpomenouti nutno nám i práce žijících! V první řadě je to náš Osvoboditel president M a saryk, jemuž vděčíme za své osvobození a jenž měl vždy nejživější porozumění i pro náš zápas na Těšínsku. Navrhuji, aby mu byl poslán Y dn ešní valné hrom ady tento telegram: Z. 5. T f l a s a r y b, p re sid en t ČesŘosíooensŘé repu&íiřy t. č. Žibficí)ovicQ na Tfíorauč. Zástupci česk éh o lidu z T ěšínská a H lučínska, shrom áždění na třicáté jubilejní valné hrom adě celé organ isace $ le z sk é M atice osvěty lid ové v m ěstě Jablunkově na T ěšínsku vzpom ínají v d e sá tém roce trvání Č esk o slo v en sk é republiky V ašich zásluh o o sv o b o zen í n ašeh o národa, vzpom ínají všech našich hrdinů, kteří p o lo žili svoje životy za n aši svobodu a vzdávají Vám jako hlavě státu oddaný hold věrnosti k našem u státu. Slibují zároveň, že vždy v b udoucnosti jsou odhodláni hájiti naši těžce vydobytou svobodu i n áš stát svým i statky i životy proti každém u n ep říteli zvlášť na Těšínsku a H lučínsku (Bouřlivý projev souhlasu shromážděných.) S pocity vděčnosti vzpomínáme zásluh naší vlády, všech ministerstev, země slezské a obcí za všechnu podporu, kterou naší práci věnovali. Dnes v den jubilea je naší povinností vzpomenouti té velké, ale při tom skromné a nenáročné práce všech těch neščetných pracovníků pro hospodářský, sociální, hlavně kulturní rozvoj náš na Těšínsku. Jsou to především zakladatelé naší Matice, kteří v době největšího ohrožení našich národních zájímů, opravdu v hbdině djvanácté, přikjročiíli před 30 lety ku založení Matice, aby tak zachránili národu to, co se ještě zachrániti dálo. Jsou to zejména naší čestní členové Věnceslav H rubý a Bedřich Šimeček. T ento počin zůstane navždy v tr valé paměti našeho lidu. Vzpomínáme všech těch jednotlivců, kteří Matici a Těšínsku v uplynulém třicetiletí přinesli svou práci a nadšení. Byla a je jich nepřehledná řada a není možno je všechny jménem uvésti. Mezi nimi jsou m nohá drahá nám jména, jejichž nositelé však bohužel nedočkali sej dnešní valné hromady. Vzpomínám jen letos zemřelého člena ústředního výboru škol. inspektora Ant. Klvaněj z Orlové, který svou prací a svými zásluhami sfe zapsal hluboko do srdcí našeho lidů a zůstane ve vděčné paměti a trvalé památce. (Shromáždění vzdává povstáním úctu.) Vzpomínáme dále obětavé práce všech matičních odborů a vzdávám jim nejúpřím nější dík, neboť jejich práce je skoro vesměs vzorná a úspěšná. Děkuji okresním jednatelům1, úřednictvu a veškerému zaměstnanectvu matičnímu. Srdečné díky vzdávám veškeré naší veřejnosti a zejména všem národním a osvětovým korporacím a spolkům za veškerou podporu Matice, všem dárcům a tisku. Vstupujeme do nového období. Je ještě mnoho práce a bojů před námi. Nemáme dnes jiného přání než aby vývoj Matice a vývoj naší národní a státní věci na Těšínsku i v novém období byl zrovna tak úspěšný jako do dnes, abychom tak záhy stanuli u cíle svých snah a aby zabezpečeny byly navždy pro národ i stát a území, jež jsme třicetiletou neúmornou prací a tolika oběhni získadi". (Projev odměněn byl bouřlivým potleskem.) Po tomto projevu přihlásil se o slovo p. J. Máša, vrchní zemědělský rada, starosta Národ. Jednoty pro jihozáp. Moravu a I. náměstek starosty města Brna, který tlumočil pozdrav hraničářů jihozáp. Moravy a vyslovil podiv a potěšení nad krásnými výsledky matiční činnosti na Těšínsku a Hlučínsku. Ad. Kubiš, ředitel N árodní Jednoty pro severových. Moravu v Olomouci tlumočil pozdrav národních pracovníků ze severní Moravy. Vrchní rada okresní politické správy v Čes. Těšíně p. Dr. Jos. Michálek pozdravil shromáždění y zastoupení zemského presidenta slezského. j 7

10 8 Za Sokolskou župu Těšínskou Jana Čapka tlumočil pozdravy její starosta J. Micka z Lazů. Za Právnickou jednotu Ostravska a Těšínská p. Dr. Sl. Novotný z Mor. Ostravy. Za 'české evangelíky a. v. na Těšínsku p. J. Balon z Karvinné, za odbor Slezské Matice z Ja blunkova předseda p. Dr. J. Polášek, soudní vrchní rada v Jablunkově. Za okresní sbor matiční pro Jablunkovsko p. Jar. Zahradník z Orlové. Za učitelskou jednotu těšínskou a orlovskou p. Frant. Železný, ředitel stát. měšť. škol v Bystřici n. O., a p. J. Krejčí, ředitel m ěšf. škol v Doubravě. Potom přednesl 1. jednatel ústředního výboru p. Alois Holeš, vrch. knihvedoucí dolů z D oubravy, jednatelskou zprávu o činnosti Slezské Matice osvěty lidové za r. 1927, která byla jednomyslně schválena. Zprávu účetní a pokladní za rok 1927 přednesl p. Ad. Melichar, pokladník Báňské a hutní společnosti v Petřvaldě. Rovněž i tato zpráva byla bez debaty schválena. Zprávu o revisi matičních účtů a pokladny za rok 1927 přednesl p. Boh. Kučera, vrch. knihvedoucí dolů z Orlové. Zpráva revisorů1účtů byla rovněž bez debaty a jednomyslně schválena a ú střed nímu výboru uděleno absolutorium. Při doplňovacích volbách členů Ústředního výboru zvoleni byli následující pánové na dobu 3 let: Za starostu Slezské Matice osvěty lidové jednomyslně opětně dosavadní zasloužilý starosta Dr. Ferd. Pele, notář a president Zemské správní komise pro- Slezsko. Za členy: Alois Bezloja, ředitel stát. učitel, ústavu ve Slezské Ostravě, Jos. Kačmařík, strojník ve Slezské Ostravě, Dr. O tto Král, zdravotní rada v Radvanicích, Ad. Melichar, pokladník Báňská a hutní společnosti v Petřvaldě a to za obvod1slezsko-ostravský. Jan Jařabáč, řed. státního gymnasia v Orlové, Štěpán Tesař, ředitel stát. měšť. školy v Karvinné za obvod orlovský. Jar. Zahradník, vrch. oficiál dolů v Orlové za obvod jablunkovský. Jóža Vochala, statkář v Bohúmíně-Klárovec za obvod frýdecký. Za zemřelého člena p. Ant. Klvaňu z Orlové na zbývající funkční období dvou let p. Jindřich Karkoška, učitel obecné školy v Petřvaldě. Za revisory účtů na dobu jednoho roku: Pan Frant. Rfcntárský, ředitel berního úřadu ve Slezské Ostravě, p. Robert Huvar, ředitel měšť. škol ve Slezské Ostravě, pí. Vlasta Kročková, choť člena Zemské správní komise v Hrušově, p. Boh. Kučera, vrch. knihvedoucí dolů v Orlové. Na návrh ředitele Ústřední kanceláře Slezské Matice osvěty lidové p. Frant. Onderky přijala jubilejní valná hrom ada následující resoluce: I. Slavné Vládě Československé Republiky v Praze. České státní školství na Těšínsku vyvíjí se zdárně a doznalo v tomto školním roce nového velikého přírůstku dětí. Vládě Československé Republiky vyslovuje jubilejní valné shromáždění Slezské Matice osvěty lidové v Jablunkově upřím ný dík za podporu tohoto školství a zvlášť za výstavbu celé řady krásných školních budov pro tyto školy, které jsou opěrnými body pro zajištění našich státních a národních zájmů na důležitých hranicích těšínských. Veliký počet českých státních škol na Těšínsku je však umístěn již po dlouhá léta zcela nedostatečně tak, že zdárný vývoj škól těchto a také zdraví českých děti v nich je krajně ohroženo. Jubilejní valné shromáždění Slezské Matice osvěty lidové v městě) Jablunkově dne 10*, června 1928, na němž účastní se zástupci veškerého českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku, p o važuje za svou povinnost upozorniti vládu Československé Republiky na tento bědný stav českých1státních1škol na Těšínsku a prosí snažně, aby vláda Československé Republiky poskytla dostatečné finanční prostředky a s největším urychlením zahájila přípravy na vybudování samostatných školních budov pro české státní školy v Karvinné v kolonii Jindřichovy

11 jámy, ve Sto navě, v Dolní Lomné, iv Horní Lištné, v R opic i, v Živo ticích, v Řece, v Karpentné, v Komorní Lhotě, v H njo jjn ík u, v Horním Zuboví, v L y ž b i c í c h, v K o ň s k é, v Prstně, v Třanovicích, v Ráji, v Dolních D a t y- ních, ve Svibici, v Kosařiskách, v Milikově a Bukovci. Dále prosí o přístavby ku stávajícím školním budovám v Dolních Marklovicích, v Horní Suché, v PetrovicícK, ve Starém Městě u Fryštátu a v Albrechtic í c h, neboť dosavadní budovy nedostačují veliké návštěvě žactva. Zástupci českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku očekávají s důvěrou od vlády Československé Republiky splnění těchto životních potřeb českého státního školstv í na Těšínsku a ujišťuje vládu vděkem! a oddaností všeho českého lidu na Těšínsku. 9 II. P. T. Vládě Československé Republiky v Praze. Zástupci českého lidu na Těšínsku a Hlučínsku, shrom áždění na jubilejním valném shrom áždění veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 10. června 1928 v městě Jablunkově na Těšínsku, znají zvláštní poměry v hlučínském kraji z denního života, sledují bedlivě vývoj jejich po boku přivtělení tohoto kraje k našemu státu a proto varují vládu Československé Republiky před zřizováním nebo povolováním německých soukromých nebo veřejných škol kdekoliv v hlučínském kraji, poněvadž německých škol není potřebí na Hlučínsku pro tamní děti moravské", které jsou příslušníky českého národa a pro které zřízeny byly řádné školy české, v nichž dostává se dětem náležité výchovy. Zájem národní a státní vyžaduje, aby povolané vládní kruhy učinily přítrž nezřízené agitaci cizích a nepřátelských živlů, k teří neprávem vnášejí zmatek mezi náš lid na Hlučínsku a hledí jej popuditi proti našemu státu a národu. Český lid na Hlučínsku je skutečnou větví našeho národa a proto jen náš národ a 'stpt ýrd naň plné právo. Kdo jinak soudí, budiž považován za zlovolného rušitele pozvolna, ale dobře se vyvíjející konsolidace pom ěrů v tom to kraji. III. P. T. Vládě Československé Republiky v Praze. Přes desítileté trvání Československé Republiky podřízeno jest dosud Těšínsko v církevních záležitostech římsko-katolické církve biskupskému ordinariátu ve Vratislavi, tedy církevnímu úřadů nalézajícímu se mimo hranice československého státu. Zařízení toto bylo ke škodě českého věřícího živlu již v dobách rakouských a neprospívá nikterak příznivému vývoji našich státních a národních zájm ů na Těšínsku v době přítom né. Proto obracejí se zástupci českého obyvatelstva z Těšínská a Hlučínska shrom áždění na ju bilejní valné hrom adě veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 10. června 1628 v m ěstě Jablunkově na Těšínsku na vládu Československé Republiky se žádostí, aby s největším důrazem trvala na nejrychlejším vyjmutí Těšínská z pravomoci biskupského ordinariátu ve Vratislavi v Německu a přičleněním jeho do pravomoci církevních úřadů na území Československé Republiky, které budou míti jistě více porozumění pro naše národní potřeby na Těšínsku, nežli tomu bylo až d osudy Na požadavku tomto neochvějně trváme a očekáváme, že též naše povolané církevní úřady jeho brzké splnění podpoří. Doslovem starosty p. Dr. Pelce valná hromada zakončena.

12 JO ANT. HOŘÍNEK, Slezská Ostrava-. Zpráva o čin n osti v ro ce Rokl'Ět928 je v historii českého národního a kulturního vývoje na Těšínsku mezníkem, V tomto roce dokončila Slezská Matice osvěty lidové 30 let své činnosti. Založena 8. září v Těšíně za poměrů velmi nepříznivých, vyrostla v době svého třicetiletého trvání na nejmohutnější organisaci ve Slezsku. Přehlížíme-li vykonanou práci za těch uplynulých 30 let, můžeme s pýchou říci, že nebyla neplodná. Přinesla české věci na Těšínsku bohatý užitek. Nutno po pravdě přiznati, že k rozmachu české věci na Těšínsku velikou měrou přispělo osvobození československého národa. Slezská Matice osvěty lidové i za změněných poměrů konala svou povinnost, ba možno říci, že vykonala^ mnohem více, než-li by mohla vykonati za dřívějšího režimu rakouského. Měla volnější pole působnosti, proto také výsledky její činnosti za posledních d eset let jsou ty nejkrásnější. Dnes má za sebou 30 let vykonané práce a jsem přesvědčen, že každý náš nepředpojatý člověk dovede spravedlivě oceniti její záslužnou činnost. Opírajíc se o ustálenou iradici, organisacni ukázněnost a obětavé národní činitele, vyšinula se k m ohutné národní korporaci, která svými odbory a svou činností zasahuje do nejzazších vesniček našeho Těšínská a částečně i Hlučínska, aby posilovala a pomáhala všude tam, kde pomoci je zapotřebí. Práce její je viditelná v celé oblasti její působnosti. Je to především české školství na Těšínsku, které hlásá matiční práci. České školství, které do našeho národního státního osvobození krčilo se na Těšínsku jako Popelka, jest dnes naší pýchou. Jubileum třicetiletého trvání Slezské Matice osvěty lidové oslaveno bylo krásně a ^ důstojně slavnostní valnou hrom adou, která se konala dne 10. června 1928 v Jablunkově za veliké účasti d e legátů matičních odborů, zástupců úřadů, bratrských jednot, spolků, korporací a hostu. O prubehu této valné hromady uvádíme podrobnou zprávu na jiném místě. Také téměř všechny matiční odbory oslavily 30 tileíé trvání Slezské Matice osvěty lidové způsobem vhodným a důstojným. V roce 1928 připadlo první desítiletí osvobození československého národa a jeho státní sam o statnosti. Na Těšínsku bylo toto jubileum zvlášť důstojně oslaveno. Oslava pořádána byla v každé obci a budiž tu konstatováno, že v řadě obcí konala se oslava za spoluúčasti Poláků i Němců. Oslavy měly krásný, důstojný průběh. Poněkud rušivě působil zákrok Poláků, aby u příležitosti slavnostní schůze obecního zastupitelstva přijata byla resoluce, v níž žádá se přiznání státního občanství P o lákům, výhody této dosud nepožívajícím. Rovněž kom unisté pokusili se v některýcýh obecních zastupitelstvech o dem onstrační a protistátní projev. O ba tyto zjevy přešly bez zvláštního vzrušení. Významnou a historickou událostí bylo připojení Slezska k Moravě, které provedeno bylo dnem 1. prosince 1928 na základě zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927 čís. 127 sb. zák. a nař. Zákonem tím to přestalo Slezsko existovali jako samostatná zemská jednotka a přiloučeno k Moravě. Sloučením Slezska s Moravou vytvořena nová jednotka zemská: země moravsko-slezská. Očekáváme od nového správního celku, že neaude na potřeby českého lidu na Těšísnsku zapomínáno a že jeho p řán í, tužby a požadavky budou respektovány. Rok 192S věnován byl intensivní práci. Na poli organisačním učiněny byly přípravy pro založení dalších matičních odborů, z nichž několik bylo již počátkem roku 1929 založeno. Síť matičních odborů je již tak rozvětvená, že zůstává pouze několik českých obcí v okrese frýdeckem, v nichž odbor matiční nebyl ještě založen. Není to vinou matičních činitelů. Vina leží v^ místních činitelích, kteří nechápou velký význam matiční práce pro Těšínsko a Hlučínsko a kteří někde omlouvají svoji liknavost a lhostejnost tvrzením, že v samostatném československém státě matiční práce není potřebí. Snad nadejde doba, kdy i tito nepříznivci matiční práce přijdou k střízlivějšímu názoru o práci n á rodních jednot a Matic v našem státě a zejména o práci Slezské Matice osvěty lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. Poslání Slezské Matice osvěty lidové ve Slezsku a zvláště na Hlučínsku není ještě na dlouhou dobu skončeno. Každým dnem vzrůstají nové a nové úkoly a bude třeba ještě mnoho pracovati, než bude dílo její skončeno. Obzvláštní péče věnována byla rozvoji českého školství, zejména školství mateřského, které je pýchou Slezské Matice osvěty lidové. V roce 1928 dostoupil počet mateřských škol vydržovaných Slezskou Maticí osvěty lidové úctyhodné číslice 50. Pracováno bylo na prohloubení národního vě-

13 doniř a kulturního povznesení lidu. Veliký počet přednášek, kursů a divadel, zaznamenaných ve stati o lidovýchovné činnosti, svědčí, že v tom směru bylo pracováno poctivě. Nutno zdůrazniti, že národní vědomí stále hlouběji vniká do vrstev našeho lidu na Těšínsku a Hlučínsku. Získáváme každým rokem ve všech soudních okresech. Získali jsme p ři obecních volbách v Jablunkově, kde máme českého starostu, v Karpentné, Ráji, Závadě, v Bystřici n./olzou a jinde. Počet hlasů, odevzdaných při volbách do okresních a zemských zastupitelstev, náš zisk znovu potvrdil. Veliká peče věnována byla otázce urychlené výstavbě potřebných škol na Těšínsku. Je to nejbolestnější kapitola našeho úspěšného menšinového života, která těžce doléhá na menšináře. Bohužel v roce 1928, v němž celá řada menšin těšila se, že splněna bude jejich tužba po vlastní české školní budově, nezískali jsme ničeho, přesto, že stále bylo zakročováno. V tomto roce dokončena byla pouze stavba školní budovy ve Stanislavicích a ve Stříteži. K zahájení nových staveb vůbec nedošlo. Ú- střední výbor Slezské Matice osvěty lidové nasazuje vše, aby tato hnisající rána na těle našeho českého menšinového školství byla co nejrychleji odstraněna. Máme pevnou naději, že jubilejní rok svatováclavský bude nám v uskutečnění tohoto požadavku příznivější. Práce matiční prováděna je s láskou a nadšením. Matičáři jsou si plně vědomi významu Slezské Matice osvěty lidové a proto panuje mezi nimi svornost, jednota a kázeň. Všechny sdružuje jediná myšlenka: p r o s p ě t i české věci na Těšínsku a Hlučínsku! Odtud vyvěrají také krásné úspěchy jednotlivých odborůj i celku. V uplynulém roce odešel ze služeb matičních dlouholetý a zasloužilý ředitel p. Frant. Onderka. Vstoupil do služeb matičních v dobách pro ni nejhorších. Svou prozíravostí, životní energií a organisační schopností přivedl Slezskou Matici osvěty lidové k nynějšímu jejímu rozkvětu a rozvoji. Vykonal pro Matici mnoho a jistě není nikoho, kdo by jeho práci neocenil. Všechny své výsledky děkuje Slezská Matice osvěty lidové obětavosti svých pracovníků a vlídnému porozumění a pochopení její snah na místech povolaných. Všem těm drobným pracovníkům, všem funkcionářům a všem příznivcům, kteří matiční práci podporovali, upřímný dík! 11 Organisace. V roce 1928 založen byl nový matiční odbor dne 15. května v Darkovicích na Hlučínsku. Tím zvýšen byl počet matičních odborů na 151. Na Těšínsku je 130 matičních odborů, na Hlučínsku 21. Počet členů stoupl n a 23 t i sí c. Okresní sbory : Oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové rozdělena je na 8 obvodů, okresních sborů, v jichž čele stojí okresní jednatel jako předseda. Do okresního sboru matičního vysílá každý odbor po dvou zástupcích.. Okresní sbory matiční jsou rozděleny následovně: I. Okresní sbor pro Bohu minsko: Předseda pan Bedřich Štětina, ředitel českých státních měšťanských škol v Novém Bohumíně. Sdružuje 10 obcí. 'A. Okresní sbor pi o Orlovsko: Předseda pan Bedřich Kubdia, p.oieso; Cosxelio stát gymnasií! v Orlové. Sdružuje 11 obcí. III. Okresní sbor pro Fryš tátsko: Předseda pan Alois Holeš, vrchní knihvedoucí ředitelství dolů Orlová-Lazy v Orlové. Sdružuje 16 obcí. IV. Okresní sbor pro obvod česko-těšínský: Předseda p. Konst. Petřík, ředitel českého stát. ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně. Sdružuje 44 obcí a osad. V. Okresní sbor pro Jablunkovsko: Předseda p. Jaroslav Zahradník, vrchní oficiál dolů V Doubravě. Sdružuje 21 Obcí.

14 12 VI. Okresní sbor pro Frýdecko: Předseda p. Joža Vochala, statkář v Bohumíně, dvui Klárovec. Sdružuje 37 obcí a osad. VII. Okresní sbor slezsko-ostravský: Předseda p. Josef Šmiřák, technický úředník v Michálkovicích. Sdružuje 7 obcí. VIII. Okresní sbor pro Hlučínsko: Předseda p. Karel Hruška, ředitel měšťanských ěkol v Kravařích. Sdružuje 25 obcí. Ústřední výbor: V čele veškeré m atiční organisace stojí valnou hrom adou zvolený ústřední výbor. Sídlo ústředního výboru je Slezská Ostrava. Ústřední výbor se skládá ze starosty a 24 členů, z nichž nejmene čtvrtina musí býti ze Slezské Ostravy. Členové ústředního výboru volí se na dobu 3J e t. Každý rok vystupuje dle pořadí 8 členů. Členové vystouplí mohou býti opět voleni. Kromě řádné volených clenu m a U- střední výbor právo dle potřeby kooptovati nejméně čtyři členy Ústředního v ý b o r u. Cstredm výbor je zodpověděn před celou českou veřejností a p ř e d ú ř a d y za veškeré počiny a finanční hospodářství Slezské Matice osvěty lidové. Ústřední výbor rozhoduje o všech důležitých otázkách a jedině on je povolán mluviti a jetinaii. jménem celé matiční organisace ač ín íti jejím jménem pravoplatné závazky. V roce 1928 sešel se Ústřední výbor 5 krátě a učinil protokolovaných usnesení. Předsednictvo: Předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové tvoří starosta, 2 náměstkové, 2 jednatelé, pokladník a vedoucí úředník. Předsednictvo provádí usnesení ústředního výboru a valné hromady, obstarává běžnou agendu, dohlíží na kancelář, rozhoduje o záležitostech, jež nestrpí odkladu, s^ podmínkou dodatečného schválení Ústředního výboru, posuzuje došlé návrhy a předkládá je Ústřednímu výboru. Schází se pravidelně každých 14 dní, jeví-ii se potřeďa, Každého týdne v úterý. V r projednáno bylo ve schůzích Ústředního výboru 1137 různých záležitostí. Matiční agenda: O rozsáhlosti matiční práce svědčí matiční agenda. Vyřizuje ji Ústřední kancelář Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě a poboční kancelář v'českém! Těšíně. V roce 1928 vyřizovali matiční agendu v Ústřední kanceláři: ředitel, tajemník, účetní a 4 pomocné ženské kancelářské síly. V o d bočce v Ces. Těšíně správce a jedna pomocná ženská kancelářská síla..do ústřední kanceláře dochází denně přípisů, které kancelář vyřizuje. Ústřední kancelář vede v evidenci veškeren matiční majetek, spravuje všechny matiční podniky, zpracovává návrhy a předkládá je předsednictvu a U- střednímu výboru a udržuje neustálý styk s matičními odbory a všemi činiteli. Dozírá na řádné hospodaření a stará se o řádný chod matiční organisace a všech matičních podniků. O rozsáhlosti matiční agendy nejlépe mluví matiční protokol, který v roce 1928 vykazuje přijatých a vyřízených podání. Kromě písemných podání přijím á Ústřední kancelář tém ěř denně osobní návštěvy a d e putace. Matiční organisace zasahuje do všech složek našeho života na Těšínsku a Hlučínsku^ S jakým zdarem svou rozsáhlou činnost vykonává, o toru podají zprávu následující statě teto výroční zprávy. Nutno konstaíovati, že veškerá matiční práce koná se s láskou a nadšením. Všichni matiční zaměstnanci jsou si vědomi poslání, které Matice vykonává a proto také s chutí a láskou pracují. Nem 'ně obětavě pracují matiční odbory a všichni matiční činitelé. Práce matiční je oceňována a p řináší naší věci úspěchy a to jest nám největší odm ěnou. Úkoly Slezské Matice osvěty lidové jsou veliké. Mnoho jest třeba ještě vykonati a my věříme, že práce tato bude v budoucnu vykonána.

15 Okresní sbor S lezské Matice osvěty lidové pro Bohumínsko. 13 Bedřich Štětina, ředitel státní menšinové měšť. školy v Novém Bohumíně. Do působnosti okresního sboru matičního patří ze sousedního okresu bohumínského všechny obce kromě Petřvaldu a Polské Lutvně, jež sousedí přímo, z Orlovou a jsou z toho důvodu přičleněny ke sboru orlovsk-ému. Ze sousedního okresu fryštátského p atří ku okresnímu sboru bohumiňskému Závada. Pro rozsáhlost některých obcí zřízeny jsou, v Rychvaldě tři, v Novém Bohumíně a Německé Lutyni dva matiční odbory. Všech matičních odborů je tu celkem 14. Hlavní starostí všech matičních odborů byla v uplynulém roce činnost lidovýchovná a národně uvědomovací. V některých obcích stará se o lidovýchovu pouze matiční odbor, který tu zastupuje funkci místní osvětové komise, v ostatních dělí se o tuto činnost s jinými českými spolky a korporacemi. Zpráva o lidovýchovné činnosti matičních odborů obsažena je ve výkazech jednotlivých obcí uveřejněných v této ročence. Je velmi potěšující a svědčí o tom, že hraničáři pracují svědomitě na poli lido výchovném, národně uvědomovacím, sociálním i národohospodářském. Desítileté výročí státní samostatnosti oslaveno vhodným způsobem ve všech obcích, a to buď přímo matičními odbory, nebo jinými korporacemi za spolupůsobení matičních pracovníků. Nejmohutněji vyzněla oslava desítiletého trvání republiky v Novém Bohumíně, kde ji pořádala městská rada a vojenská posádka za spolupůsobení okresního osvětového sboru. Zúčastnilo se jí na 3000 osob všech stavů a národností. V předvečer oslavy konal se mohutný lampionový průvod městem za ú- časti dětí všech škol novobohumínských (i německých). Na vánoční nadílku a na zakoupení učebnic a školních potřeb věnovaly odbory v uplynulém roce více než Kč. Výstavu soudobé kultury v Brně navštívilo z okresu na 500 dětí různých škol. Z á jezd chudým dětem umožnily odbory matiční, které pro tento účel věnovaly několik tisíc korun. Výsledek zápisu do českých škol je velmi potěšující. Při obecných školách zřízeno několik poboček. Na školách měšťanských je proti roku minulému úbytek dětí, zaviněný léty válečnými. České školství na Bohumínsku doznalo v roce 1928 značného rozšíření. Od 1. září 1928 otevřena nová matiční mateřská škola ve Věřnovicích, v Novém Bohumíně zřízena samostatná odborná škola pokračovací pro učně živností kovodělných a roční rodinná škola přem ěněna na školu dvouletou, v Šunychlu dvoutřídní obecná škola rozšířena na trojtřídní, pro matiční hudební školu v Novém Bohumíně ustanovilo předsednictvo třetího učitele, obec Pudlov staví budovu pro českou školu obecnou, stavba budovy státního ref. reálného gymnasia spěje svému dokončení a je naděje, že vyučování bude v ní zahájeno počátkem května 1929, do matiční mateřské školy ve Skřečoni je zapsáno na 100 dětí, tak že činovníci matiční volají již po zřízení druhé mateřské školky. Při státním ref. reálném gymnasiu otevřena v roce 1928 již osmá třída. První maturanti opustí ústav v červnu Na popud matičního okresního sboru konal se 20. května 1928 na sokolském hřišti v Novem Bohumíně Den mládeže1', který podobně jako léta minulá byl mohutnou národní manifestací Bohumínska. Navštíven byl českým lidem bez rozdílu stavuj a politického přesvědčení. Allegorické vozy vypravily tyto školy: Nový Bohumín-I. obecná Květinový koš -', II. obecná Lešetínský kovář, m ěšťanská Deset leť-', gymnasium Nám ořníci" Skřečoň, obecná Muchomůrka a Měsíc a Šípková Růženka11. Všechny alleg. vozy byly velmi pečlivě vypraveny a působily \ září paprsků slunečních po ulicích bývalého německého Bohumína příjemnou náladu. V průvodu kráčelo^2000 usmívajících se českých dětí, které jen převrat uchránil germanisace. Čistý zisk věnoval I. matiční odbor v novém Bohumíně všem súčastněným školám na zájezd dětí do Brna. Okresní sbor věnoval v roce 1928 značnou pozornost všem závodům bohumínským a snažil se o zmírnění germanisačního systému zakročováním u různých vlivných osobností. Podařilo se mu zaopatřiti práci celé řadě českých lidí v drátovně BáJňské a hutní společnosti a v Chemické továrně. Bez úspěchu byla jeho činnost v závodech fmy. Albert Hahm a v čistírně minerálních olejů O dře, kde d o sud vládne duch nepřátelský. Procento českého zaměstnanectva stouplo neobyčejně za rok 1928 pouze v drátovně, ustanovení tu 3 noví čeští inženýři, 10 úředníků a asi 200 českých dělníků. U státní dráhy se poměr českého zaměstnanectva rovněž zlepšil. Lze tedy říci, že český živel na Bohumínsku roste. Důkazem toho je počet českých hlasů odevzdaných při volbách v létech 1923, 1925 a 1928 v Novém-Bohumíně. Obdrželi tu: a) v roce 1923: Ceši 932 (27-1 o/o), Němci 1752 (49-Q«/0), Po-

16 láci 343 (Q-8o/o), komun. 205 (5 8 o/o), žid. 255 (7 2 o/0) ; b) v roce 1925: Češi 1280 (29'5o/o), Němci 1981 (45'6<>/o), Poláci 439 (10-lo/0), komun. 343 (7'9 /o), žid. 296 (6-So/o); c) v roce 1928: Češi 1529 (36 6 /o), Němci 1916 (45-9 /o), Poláci 359 (8-6o/o), komun. 36S (8-8o/0), žid.. V době pěti lei zvýšil se počet hlasů českých státotvorných stran o 9,5<>/o, naopak počet hlasů n ě meckých a polských percentuelně klesá. Úbytek hlasů německých je však mnohem větší, uváží-li se, že v roce 1928 nekandidovai židé samostatně při volbách do okresního zastupitelstva a svoje hlasy odevzdali Němcům. Volby do obecního zastupitelstva konati se budou v Novém Bohumíně v prosinci Nepodaří-li se ještě v těchto volbách dosíci českého starosty, je oprávněná naděje, že při nejblíže následujících volbách bude již v Novém Bohumíně česká většina. Pěkného výsledku docíleno zásluhou matičních pracovníků v roce 1928 v Závadě, kde při obecních volbách dosáhly české strany většiny. Poláci, kteří byli až do roku 1928 pány Závady, přesvědčili se, že slezský lid vrací se do lůna národa, z něhož vyšel. Kinolicenci m ají odbory v Německé Lutyni, Novém Bohum íně a ve Skřečoni. O dbor v Novém Bohumíně kinolicence neprovozuje, začež mu vyplácí město Nový Bohumín odškodné ročně Kč dle smlouvy. O statní dva odbory kinolicenci provozují. Všechny odbory byly vyzvány, aby se postaraly o opravu spolštělých jmen svých členů v m atrikách farních úřadů. Akce tato nebyla dosud všemi odbory vykonána, jak by si bylo přáti. Náměty okresního sboru uplatňují čeští členové obecních zastupitelstev nebo i jiných korporací při každé vhodné příležitosti. Z úkolů, jež bude nutno realisovati v příštím roce, uvádím: žádost o povolení živnostenské pracovny při matiční rodinné škole v Novém Bohumíně, přístavbu matiční b u dovy v Novém Bohumíně pro školu rodinnou a hudební, přístavbu matiční budovy pro státní menšinovou školu v Šunychlu, obnovení akce pro zřízení okresního úřadu v Novém Bohumíně a převzetí nemocnice bohůmínské do správy okresu. BOHUMÍN - MĚSTO. O dbor založen 4. září Předseda Dr. Karel ftíha. adhokát, místopředseda Leopold Michna, kovouělník, jednatel M etod Kračmár, řídící učitel, pokladník Fr. Plecháč, vrch. úředník. Odbor náš čítal 122 členů, přibylo tedy oproti loňskému roku 81 členů. Vzrůst našeho odboru tedy jest jistě velmi uspokojivý. Odbor pořádal 8 s chůzí výborových, 2 schůze zápisové, 2 schůze kontrolující voličské záznamy, 1 valnou hromadu, 1 členskou schůzi, oslavu narozenin presidenta M asaryka, dětský výlet jednodenní na Velký Siožek se 64 dětmi, velikou oslavu 10. výročí svobody, před svátky vykonána bohatli vánoční nadílka a shvnost vánočního stromku. Rozprodáno 50 Těšínských kalendářů. Loutkových divadel sehráno 3 j. Akademie uspořádány dvě a to prvá 28. říjnu a druhá vánoční 2. prosince. Zvláště druhá se velmi dobře vydařila jak finančně tak m orálně. O dbor přijal spolu s nadílkovou akcí 116 dopisů, odeslal rovněž spolu s nadílkovou akcí přes V tomto jsou zahrnuty žádosti a dary na vánoční nadílku a poděkování za ně. O dbor zasáhl účinné svými intervencemi, protesty a rekursy všude tam, kde život národní toho vyžadoval, všude byl v pohotovosti, kde české národní věci naší hrozilo nebezpečí, zkrátka odbor náš řídil spolu a za pomoci jiných obranných institucí místních celý náš národní život. O dbor Matice spyolu s knihovní radou staral se o knihovnu, umístěnou ve druhém poschodí obecního činžáku č. 12 proti okresním u soudu. Knihovna byla značně rozšířena a to přispěním ministerstva národní osvěty, které nám darovalo knih za Kč Pro své čtenáře abonuje odbor Národní Politiku", která je vyložena v sokolovně. Valné hromady Slezské Matice osvěty lidové, konané 10. čejvna v Jablunkově, súčastnili se od nás 3 delegáti. Vánoční nadílka: Letoší nadílka byla zvláště bohatá. Dlužno se tu zmíniti o tom, že nikde na žádné jiné škole neděje se v tak značném počtu. 1ato okolnost je umožněna šlechetnými lidmi, kteří rádi přispějí nějakou korunou našim dětem chuaých hraničářů. Je to především ochranitelka zdejší tělocvičné jednoty SokoI; menšinová scéna Tyl v Praze, pak t. zv. Humpolecký stůl** v Praze na Vinohradech, který s předsedou Dr. Skorkovským každoročně pamatují na naše děti obnosem Kč Těm to šlechetným dárcům škola naše připravuje děkovný diplom. Třetím obětavým dárcem jest náš předseda Dr. ftíha. K těmto šlechetným dobrodincům druží se dlouhá řada jiných, kteří na žácjosti školou posílané ochotně dary peněžní i v tovarech posílají. Celkový příjem na nadílku činí úctyhodnou sumu v penězích Kč, v různých tovarech, knihách, cikorce, mýdlu, inkoustu a jiných psacích potřebách obnos asi nejméně Kč Rozdáno celkem 159 párů botu, nového šatstva úplného pro chlapce a dívky rozdáno 56 kusů, Zachovalých šatů přes 120 kusů, různých částí šatstva přes 1300 kusů, jako čepic, klobouků, šálit, živůtků, vest, kabátů, košil, sukní, zástěr, ponožek, límců, kravat, zimníků, rukavic, punčoch atd. K tom u rozdáno sirotkům 60 kusů cikorek, jiným 200 per, asi 159 tužek, držátek, gum a jiných věcí. Knihovna: Koncem roku 1928 bylo všech knih 474, během roku přibylo 62 knih, vyřazeno 9 knih, ke konci roku je tedy 527 knih. Čtenářů bylo 48, knihy půjčeny celkem 32 krát. Počet vypůjčených knih obnáší 982. Čtenářů i vypůjčených knih za rok 1928 ubylo z těch příčin: čtenáři v počtu ací 19, kteří bydlí v kolonii a u lípy, nepůjčují si knihy u nás, nýbrž chodí do knihovny do Nov. Bohumína, kam m ají lepší

17 spád a mnohem blíže. Letos pak za kruté zimy dálo se to přirozeně všeobecně. Mimo to nejlepší čtenář p. Mikuláš odstěhoval se do drátovny. Přes to však nutno požalovati, že se zde čte poměrně málo. A tu se ptáme, co dělá polovička odrostlé naší mládeže, kterou v kjiihovně buď vůbec nikdy nebo velmi zřídka vidíme? Vždyť kniha jest nejlepší náš přítel, který n;ás poučí, vzdělá, zušlechtí a pobaví. Jest nutno, bychom v roce letoším daleko více četli, poněvadž jistě počet čtenářů a počet výpůjček též svědčí o všestranné ú- rovni našeho vzdělání a uvědomění. Knihy jsou v knihovně velmi pěkné a tu je třeba, bychom hodně četli a vzdělávali se. Výsledek voleb do okresních zastupitelstev pro nás v místě dopadl velmi příznivě pro české kandidátky, vždyť získali jsme tu tém ěř 200 hlasů. A to bez agitace. Spějeme kupředu. A tu je na nás, abychom pochopili, že každý z nás má svátou povinnost súčastniti se tu práce, práce národní, spolkové, sociální atd. Jen svorná práce a nezištná dobrá vůle přinese nám požehnání a vítězství. 15 NOVÝ BOHUMÍN. Odbor založen 13. června Předseda Bedřich Štětina, ředitel st. měšť. škol, m ístopředseda Karel Tihelka, přednosta, jednatel Josef Tichý, úředník, pokladník Met. Pavlíček, vrchní poštm istr. Nabyvše znovu svobody doufali jsme, že v prvé řadě budou odstraněny křivdy, spáchané v době předpřevratové na našem menšinovém lidu, snili jsme o tom, že se dostane našemu lidu v jeho osvobozeném, dem okratickém státě spravedlivého ocenění za jeho poctivou práci, že zlepší se jeho sociální postavení, které pro národní c r e d o bylo tak křiklavě zdeptáno, že dostane se menšinářům nezbytného školství, řádně vybaveného, sociálních ú- stavů a pod. Jest pravdou, že mnohé dobré bylo vykonáno, jest však také trpkou pravdou, že naléhavé prosby, žádosti, intervence byly marné a že m enšináři ponecháni víceméně osudu, s ním ž se nyní bijí, opírajíce se o hluboké, nesmlouvavé národní přesvědčení a pracně a jen pozvolna spějí k vyšším menšinářským metám. Klasickým příkladem líčených poměrů jest, žel, i náš Nový Bohumín a oko každého m enšináře vidí samo nejlépe stíny, jež na nás doléhají. Naše bohum ínská menšina sice početně slibně sílí, leč co to vše platné, když rekrutuje se z lidí, jichž gros tvoří jednak náš dělný lid, jemuž osud dal do vínku táhnouti těžkou káru životní, jednak ze státního a soukrom ého zam ěstnanectva s poněkud sice lepším, avšak nikdy ne se záviděni hodným životním standartem. Naše menšina protestuje proto proti tom u všemu, že veřejní činitelé nečinně přihlížejí k tomu, že bohum ínská průmyslové podniky, až na malé výjimky, jsou stále domovem cizj mocí a vlády, v nichž český člověk těžko se uchytí a ještě tížeji existuje. Místní ostravský časopis kdysi výstižně a veřejně pranýřoval tyto poměry slovy :... jest to veliká skvrna, která kaliti bude radostný jásot při oslavě 28. října 10. výročí naší samostatnosti a jest na vůdčích činitelích, aby skvrna tato byla co nejdříve odstraněna. Pádem těchto německých sloupů padne i německost Nového Bohumína. P rotestujeme dále se vším důrazem, nanejvýše roztrpčeni, proti tomu, že do nedávná utvořeného m oravského zemského zastupitelstva nebyl za Těšínsko vládou jmenován ani jediný český člověk za odborníka a že o naléhavých kulturních, hospodářských a sociálních potřebách Slezska mají rozhodovati naši odvěcí nepřátelé dva Němci a jeden Polák". A za těchto pom ěrů vstupoval náš odbor do jubilejního roku Dovede si živě představiti, jakým úkolům, zejména po stránce dobročinné měl dostati, neboť ze všech stran docházely našemu odboru žádosti o podporu, kterým odbor, opíraje se svou kapitálovou potenci a obezřetné hospodaření se spolkovým jměním, byl, bohudíky, s to dostati. Náš odbor věnoval v minulém roce, stejně jako v předchozích létech, plnou pozornost v prvé řadě potřebám místních škol. Jak známo, naše bohumínské školství slibně se vyvíjí, leč s tím to rozkvětem 1 paralelně jdou jeho naléhavé potřeby, nedostává se nutných učebnic pro chudé žactvo, není pomůcek vyučovacích a tak naše školy zaplavovaly náš odbor platebními příkazy, jichž výkonný efekt dosahuje úctyhodné cifry Kč , kromě toho věnováno odborům ve Věřnovicích, Šunychlu a Bukovci celkem Kč. Pod záštitou našeho odboru byly uspořádány v minulém roce tyto podniky: Večírek chovanek rodinné školy spolu se studenty gymnasia, 2 kinopředstavení a Den m ládeže. Zmíněný večírek uspořádán byl dne 5. května v sále O rfea, byl pěkně navštíven a vynesl Kč čistého výtěžku. Z něho obdrželo gymnasium 376. Kč, rodinná škola Kč Z uvedených dvou představení v kině bylo uspořádáno 7. května jedno s filmem Cirku Chaplin, jež vyneslo Kč čistého zisku, druhé pak 22. října s filmem Milak věrný Eskym ák", jež vyneslo Kč Den m ládeže" uspořádaný 20. května m. r. v rozsahu předchozích let, skončil opětně s pěkným úspěchem, jak po stránce morální, tak i finanční, Byla to krásná a zdařilá slavnost našeho kraje s pěkně vypravenými alegorickými vozy jednotlivých škol, která těšila se všestranné pozornosti, zájmu a uspokojení. Finanční efekt tohoto dne jeví se v krásném čistém výtěžku Kč ,. který rozdělen zúčastněným školám dle počtu dítek při slavnosti takto: gymnasium Kč 450., obecná škola Kč 8/5., měšťanská škola Kč 1000., obec. škola Šunychl Kč 275., obec. škola v Záblatí Kč 125., ve Skřečoni Kč 800., v Pudlově Kč 575., v Bohumíně městě Kč 500., tedy celkem Kč , zbytek ponechán odboru jednak pro krytí škod, eventuelních výloh, jednak pro rodinnou školu a školy m ateřské. Náš odbor umožnil žactvu našich škol vydatnou podporu na zájezd do Brna na výstavu soudobé kultury. Celkern věnoval odbor školám Kč v loňském' roce přičinil se odbor spolu s místním školním výborem o vánoční nadílku chudému žactvu místních českých škol. Za tím účelem1 byly rozeslány místním školním výborem' obvyklé žádosti o podporu zdejším firmám a spolkům, na které bylo poukázáno Kč , místní obec věnovala Kč a náš odbor Kč , celkem tedy Kč Zakoupeno bylo jednak šatstvo (50 obleků a 3 pláště) za Kč , jednak obuv pro školy bohumínské 188 párů za Kč , pro školu v Šunychlu 24 párů za Kč Činil tedy celkový náklad Kč , takže pro příští vánoční nadílku zůstává k dobru Kč Nákupem šatstva byl pověřen p. odb. učitel Cesenek, nákupem obuvi členové našeho odboru pp. Jakub Vincůrek a Hlávka. Jako každoročně, tak i letos postaral se náš odbor o rozprodej matičních kalendářů na rok 1929, z nichž umístěno 200 exem plářů mezi náš lid. V minulém roce odprodal náš odbor zdejší obecní české knihovně knihy, jež svého času Matice dala k disposici knihovně za Kč Tento obnos zaplatí obec našemu odboru ve třech po sobě

18 16 jdoucícli ročních Kč splátkách. V jednatelské zprávě za rok 1927 bylo zevrubně referováno o nové smlouvě, ohledně provozování kinolicence, již uzavřel náš odbor s městskou obcí Nový Bohumín. Smlouva tato byla schválena usnesením m ěstského zastupitelstva ze dne 16. prosince 1927 a naším výborem vzata na vědomí ve znění obce navrženém ve výborové schůzi ze dne 23. března 1928, čímž se stala perfektní. P řed ložení smlouvy vyžádalo si i Ústředí a tuto schválilo prot. číslem 355/28. Novou smlouvou zaručuje se našemu odboru odškodné za neprovozování kinolicence nejméně Kč ročně. Čeští zástupci na obci hlasovali z podnětu našeho výboru pro smlouvu z těch hlavních důvodů, že z výtěžku městského kina dostane jednak náš odbor zmíněných Kč , poukazuje pravidelně obec na vánoční nadílku českým školám, ostatními českým spolkům a korporacím a ústavům přispívá kromiě toho obec částkou Kč. takže pro naši českou věc dostává se obecní podpory z výtěžku kina Kč ročně, což jest velmi slušné. Jest otázkou, zda by Matice při provozování kina ve své režii docílila po krytí veškerých výloh věcných a osobních nákladů ryzího výtěžku Kč ročně, neboť kino by bylo odkázáno v prvé řadě na české návštěvníky a ti, jak je známo, méně navštěvují kina oproti jiným zdejším národnostem. V loňském roce byla matiční rodinná škola přem ěněna na školu dvouroční, což našlo ohlas i ve velmi pěkném zápisu. Dnes navštěvuje školu v 1. ročníku 39 chovanek, ve II. ročníku 12 chovanek. V důsledku reorganisace školy byla přijata ústředím nová učitelská síla sl. Marie Nádvorníkováj odborná učitelka šití prádla. Rodinná škola dvouletá doznala, jak zmíněný zápis dokazuje, svého ocenění v české veřejnosti, k čemuž podstatně přispěla vyšší její organisace, neboť mnoho chovanek navštěvovalo dříve pro zmíněný důvod podobnou školu v Mor. Ostravě. Líčenou reorganisací školy není však ještě dokončen vývoj to h oto odborného dívčího učiliště. Výbor náš projednával a připravil ve svých schůzích další projekt pro tuto školu, neboť dlužno již nyní pomýšleti na zřízení živnostenské pracovny pro šití šatů, tak z v. III. ročníku, což bude míti nemalý význam, neboť pak budou moci chovanky po úspěšném! absolvování školy otevříti si živnost dámského krejčovství. Za tím účelem bude provedena přístavba školy a adaptace, aby mohla býti řádně umístěna. V minulém roce byl na rodinné škole v měsíci únoru dokončen večerní kurs šití šatů, který vedla odborná učitelka rodinné školy sl. Penková. V letošním roce praktické večerní kursy na rodinné škole uspořádány nebyly z toho důvodu. že p. ředitel Štětina pro nemoc nemtohl se postarati o to, aby kursy byly opět konány* Hudební škola přesídlila do matiční školy v Kudlichově ulici. Náklad s přesídlením, který jest značný, nese Ústředí. Na hudební škole byli nově přijati p. prof. Brunner a p. učitel Lehký, z učitelského sboru vystoupili v minulém roce pí. M atějíčková-zinková a p. řídící Solnář. Výbor vykonal v minulém roce pouze 6 schůzí výborových kterým bylo přítom no z 12 členného výboru průměrně 8 členů. Z toho vidno, že mnozí členové výboru schůzí nenavštěvovali jsouce snad jinak zaměstnání. Bylo by si přáti, aby účast při těchto schůzích vykazovala lepšího průměru. Relativně malý počet výborových schůzí byl způsoben tím, že náš zasloužilý předseda pan ředitel Štětina v listopadu onemocněl a po dobu jeho nemoci výborové schůze konány nebyly. Jubilejní valné hromady Matice v Jablunkově zúčastnil se za předsednictvo p. řed. Štětina, za náš odbor pp. Pavlíček, M a tyáš, Hlavka, Vincurek, Tichý. Kromě toho vyslal náš odbor 1. července m. r. na m atiční slavnost do Bukovce, jehož jsme ochranitelkou, delegáty pp. Hlávku a Tichého. Při této příležitosti věnovalo se tamnímu chudičkému odboru Kč 530. a mimo to na vánoční nadílku poukázáno Kč V minulém roce nebylo naším odborem uspořádáno vzdělávacích přednášek s ohledem na to, že tyto jsou týdně konány osvětovým sborem. Náš odbor staral se i v loňském roce všemožně o umístěni českých lidí a podařilo se tnu zejména u dráhy) a v drátovně uplatniti celou řadu Čechů. Zpráva pokladní: Příjem Kč vydání Kč, jmění odboru obnáší Kč. Zpráva o městské veřejné knihovně a čítárně. V uplynulém roce dosaženo bylo rekordních čísel ve všech směrech. K dosavadními 2400 svazkům' přibylo dalších 365 svazků, takže dnešní stav je 2765 svazku. Z toho je beletrie původní 819 svazků, přeložené 897 svazků, básnických knih 90 svazků dram at 95, celkem zábavných knih 1901 svazků. Kromě toho poučných knih je 359 svazků, časopisů 195 svazků, knih pro mládež 310 svazků. Knih)', jež byly dosud majetkem Matice Osvěty Lidové (asi 1000 svazků) zakoupilo město. Z jubilejní subvence ministerstva školství v částce Kč " zakoupeno bylo asi 100 svazků knih, které však zařazeny budou teprvé příšt/ho roku. Knihy půjčují se třikrát týdně a to dvakrát pro dospělé a jednou pro mládež. Za celý rok půjčeno bylo svazků (loni svazků), z toho poučných 651, 403 časopisů, 1816 pro mládež. Stálých čtenářů bylo 388 (loni 325). Pobočka v Šunychlu má k ro mě toho 325 svazků, 22 čtenářů a 658 výpůjček. M ěstská veřejná knihovna byla dne 20. prosince 1928 p řestěhována do nové, prostorné místnosti v budově radnice. Je v ní vyloženo celkem 75 periodických publikací. Za rok 1928 navštívilo čítárnu celkem čtenářů; denní prům ěr 41. Čítárna je denně otevřena po dobu 12 hod. Zpráva pokladní: Celkový příjem činí Kč 9077., vydání Kč , zůstatek Kč Příjm y: městská subvence knihovně Kč , čítárně Kč 600., m im ořádná Kč 1250., poplatky za půjčování, legitimace a seznamy Kč 3358., dary Kč V ydání: Za knihy Kč 2160., za vazbu knih Kč 1940., za časopisy Kč 1858., za tištěné seznamy knih Kč , ostatní připadá na tiskopisy, poštovné atd. Knihovně darovali: Drátovna Kč 500., rafinerie O dra Kč 200., rourovna Kč 150., chcm. továrna Kč 100., tov. Kalia Kč 50., Diskontní banka KČ 100., Prům, banka Kč 100., fa Procházka & Sekmiler Kč 100., O dbor Slezské Matice osvěty lidové Kč 300., výtopna stát. drah Kč 150., Národní jednota slezská v Praze Kč 50.. Všem dárcům vřelý dík. NOVÝ BOHUMÍN ŠUNYCHL. Odbor založen 5. března Předseda Fr. Plotica, žel. zřízenec, m ístopředseda Ant. Kabut, rolník, jednatel Rudolf Janáček, řídící učitel, pokladník Ferd. Jendryščík, žel. zřízenec. O dbor čítal v roce mužů a 15 žen, dohromady 96 členů. Pořádáno bylo 14 schůzí a to jedna valná hromada, 9 výborových a 4 členské. Jubilejní valná hrom ada v Jablunkově byla obeslána p. Oospoše^i. Divadla sehrána byla 4 a to D ítě lesa 11.

19 března 1028 na oslavu narozenin pana presidenta. Nezvedená Lída ' 3. června (sehráno zdejšími ochotníky v Paskově). V Červincích svobody" 23. října na oslavu 10. výročí československé samostatnosti. Tulácká krev" 21. listopadu 1923 (čistý výtěžek tohoto divadla věnován m ístním u nově založenému Sboru dobr. hasičů). (). ledna pořádán byl m aškarní ples, 2. února 1928 pořádán občanský ples. 10. června pořádána jubilejní matiční slavnost s dětskými radovánkam i a se zábavou večer. 7. září vinobraní. O dbor zdejší zúčastnil se Dětského dne", pořádaného všemi odbory z okolí v Novém Bohumíně. Na tuto slavnost vyslán byl a.egorický vůz Lešetínský k o v á ř' a 10 krojovaných jezdců, jeden ozdobený žebřinový vůz s dětmi, průvod dětí i dospělých. Oslava 28. října provedena byla v předvečer 27. října B esídkou s rodiči, při které po program u byly děti poděleny párky, houskami a kávou. Ze školy pak uůíral se lampionový průvod celou vesnicí do Nového Bohumína. V neděli ráno 28. října slouženy byly bohoslužby v místní kapli a v e.er te p á n o výše uvedené divadlo. Přednášky Jayly provedeny dvě: 10. března u příležitosti oslavy narozenin p. presidenta, přednášel R. Janáček. 23. října před divadlem přednášel Dr. Jedlička. Zdejší odbor připravil tohoto roku dětem české školy skvělou vánoční nadílku. 150 děti poděleno bylo vánočkami, balíky s cukrovím, čokoládou, jablky, pom eranči, fíky atd. 58 dětí dostalo botky, 4 chlapci celé šaty, 20 děvčat látku na šaty, ostatní rukavice a punčochy. Úhrnná cena nadílky činí asi Kč. Ze zdejší obecní knihovny, která čítá 325 svazků, vypůjčilo si 22 čtenářů celkem 658 knih. Proti roku minulému jeví se zde značně větší zájem o českou knihu. Těšínských kalendářů bylo objednáno 50 kusů a všechny rozprodány. Spolková adm inistrativa: přijato celkem 47 dopisů, 5 balíků, odesláno 35 dopisu mimo pozvánek. Velmi potěšujícím zjevem je každoroční zjiačný přírůstek dětí v české škole. Letošního roku bylo zapsáno již přes 80 dětí, náiledkem čehož zřídilo ministerstvo při zdejší škole III. třídu postupnou. Do polské školy zapsáno pouze 2J žáků. Činnost učitelského sboru byla následující: Na Dětský den" 2J. května 1928 nacvičena byla se školními dětm i prostná a hry. Taktéž na Jubilejní matiční slavnost", pořádanou 10. června 1928 nacvičeny byly k doplnění progiam u různé hry, tance a několik oddílů prostných. 20. února 1928 sehráno bylo loutkové divadlo Čerti na hradě" s čistým výtěžkem Kč. 16. prosince 1928 Jak švec čerta ošidil" s čistým výtěžkem Kč. 23. prosince sehráno výpravné žákovské divadlo Jiříkovy housle", které vyneslo 364 Kč čistého zisku. Před školními prázdninami podniknut byl výlet s dospělejšími dětm i na Výstavu soudobé kultury v Brně" a do Sloupských jeskyň a Macochu, při kterém veškeré vydání bylo hrazeno ze školního fondu. Výlet trval 3 dny. Celkový příjem ze školních podniků činí KČ, vydání 1152 Kč, pokladní hotovost je Kč. Peněz těchto bude použito k hrazení výloh chudých školních dětí při výletech. Celkový příjem činil Kč, vydání Kč. Schodek činí Kč, který byl však uhrazen z pokladní hotovost) min. roku (2296 Kč), pokladní hotovost pro rok 1929 činí lt67.41 Kč. Letošním rokem bylo zaplaceno na jeviště Kč, takže na něm nevázne již žádný dluh. Počet inventárních čísel mimo spolkového jeviště je 19. Věci tyto byly zakoupeny za 360. Kč. 17 LUTYNĚ NĚMECKÁ. Odbor založen 19. prosince Předsedou byl Inocenc Tomčík, obecní tajem ník jednatelem Karel Šmidmayer, učitel od září Stanislav Neffe, odborný učitel, pokladníkem Frant. Pospíšil, poštm istr. O dbor konal dvě schůze členské a 15 výborových. Během' roku přistoupilo 46 členů, koncem roku čítal odbor 160 členů. Dne 11. března byla konána oslava 78. narozenin p. presidenta za součinnosti žáků všech škol s přednáškou odb. učitele Stan. Neffe-ho. V dubnu měl krásnou přednášku odb. učitel Stan. Kitrich na téma P řísaha národa dne 13. dubna 1918". Dne 5. července pořádána důstojná oslava H usova za značné účasti. O významu Husově p ro mluvil vrch. oficiál Jar. Zahradník. Oslava lotiletého výročí naší samostatnosti byla zvláště zdařilá. V předvečer svátku konán lampionový průvod obcí za doprovodu hudby. Účast byla veliká, v N. Lutyni neobvyklá. Průvod zastavil u měšťanské školy, kde byl odhalen relief padlým ve světové válce. Po zapění slavnostního sboru žáky měšťanské školy a po proslovu p. řed. Říhy ubíral se průvod na hřbitov. U hrobu posledního českého nadučitele Josefa H oráka vzpomněl jeho zásluh a nesmlouvavého češství odb. učitel Sian. Neffe. Následujícího dne byla J. H orákovi odhalena obnovená pam ětní deska ve škole u kostela" s přednáškou říd. učitele Karla Březiny a učitele Ant. Stojana. Večer byla uspořádána akadem iq s procítěnou slavnostní přednáškou ředitele gy m nasia Zdeňka Doležila. Akademie byla velmi zdařilá. Předseda Inocenc Tomčík vzpomněl při této příležitosti též lotiletého výročí založení našeho odboru, který tenkrát těžce vznikal pod bodáky polských četníků a 30tilefého trvání Slezské Matice osvěty lidové. O dbor pořádal dva plesy, 4 taneční a 1 mikulášskou zábavu. Dne 1. dubna byla sehrána hra: Radostná událost" a 28. května pořádána N árodní slavnost", která se však pro nepříznivé počasí nevydařila. Květinový den" vynesl 249. Kč. O dbor zvláště štědře podporoval školní mládež. V červnu pořádal Dětské radovánky", při nichž byli žáci poděleni párky, rohlíky, koláči a sodovkami. Na školní výlet přispěl odbor žákům, jichž rodiče jsou členy Matice a to Měšťanská škola obdržela celkem 860. Kč na zájezd do Brna na výstavu soudobé kultury a obě obecné školy na výlet do hor celkem 350. Kč. Na knihy pro chudé žáky dostala každá škola 500. Kč, t. j. celkem Kč. Na m ikulášskou a vánoční nadílku přispěl odbor 737. Kč. Zvláště vánoční nadílka byla bohatá. Každé dítě obdrželo vánočku, sáček s jablky, ořechy, cukrovím a fíky, cennou hračku a punčochy, rukavice neb papučky. Obecné školy obdržely na nadílku 420. Kč. Na obnovení pamětní desky nadučitele J. H oráka věnoval odbor 100. Kč a Klvaňovu fondu" 50. Kč. Zpráva pokladní: Úhrnný příjem byl Kč, úhrnné vydání Kč, zůstatek Kč. Jedna věc při bilanci našich podniků zarmucuje. Podniky netěšily se valné účasti, ba, stalo se, že některé skončily ztrátou. Očekáváme, že po této stránce najdeme více pochopení v letech příštích, neboť d o brodiní, kterým Matice ve zdejším kraji jest, nemůže zůstat skrytým a nepovšimnutým. 2

20 18 PUDLOV. O dbor založen dne 30. prosince Předseda Ant. Pressfreund, strojvůdce, m ístopředseda Alois Volný, jednatel Karel Dvořák, řídící učitel, pokladník Jar. Šubert, kancelářský úředník. O dbor náš má za úkol podporovati školu v jejím snažení. Naše česká škola vzdor nepříznivým pom ěrům rozvíjí se nezadržitelně. Z a čala v roce 1919 jako škola jednotřídní. Toliko rok byla školou menšinovou a od ministerstva nedostalo se ji tém ěř žádné podpory, poněvadž i m ísto správce školy nebylo ničím lákavým'. Členové tehdejší správní komipe postarali se o zveřejnění školy. Nevíme, zda ovšem ku prospěchu školy. Škola totiž musí se stále tísniti v budově německé školy a musí zápasiti o svá práva na každém m ístě. Nikdy pak se jí tolik podpory nedostává jako školám' menšinovým. Jinak však škola vzrůstá. Letos je školou čtyřtřídní s jednou pobočkou. Škola je vybavena pomůckami, jen čeká na výstavbu nové budovy. Učitelstvo se na škole stále mění, poněvadž stále ještě' poměry pro ně nejsou příznivé. Dnes je učitelstvo raději na školách skutečně menšinových. Letošního roku připadá lotileté jubileum založení české školy. Obě m ateřské školy (v obci i závodní) zdárně plní svůj úkol. Školka v obci má přes 50 žáků. Závodní tu, kde jsme nemysleli proniknouti, pokračujeme. Osvětová činnost odboru: Přednášky se světelnými obrazy: 9. ledna 192a O Palestině". 2. února 1928 O nakažlivých nemocech". 16. února 1928 V yužití síly vody, větru a slunce". 1.. března 1928 N iagara". 15. března 1928 Zeměkoule a její vznik". 22. listopadu 1928 O K anadě". 6. prosince 1928 O jedovatých rostlinách". Pokrok našeho státu v prvém desítiletí", přednesl 27. října 1928 prof. Zikmunt. V roce 1928 sehrána dvě divadelní představení. Dne 17. března 1928 sehrál učitelský sbor: Kouzelný prsten" od Jaroslava P rů chy, a dne 8. prosince za režie pí. S tokové: Pražské Švadlenky". Zisku z prvního představení použila škola k zakoupení pomůcek pro školu. Čistého zisku KS z druhého divadla použito na vánoční nadílku. Dne 27. října 1928 u příležitosti oslav desítiletí republiky uspořádal odbor žákovskou akademii. Dne 20. května vypraven alegorický vůz: Šípková Růženka" na dětský den v Novém Bohumíně. 4. ledna 1928 pořádán ples. 2. října taneční zábava. O dbor uspořádal vánoční nadílku, jejíž celkové vydání činilo Kč. Jsme povinni poděkovati obci, závodům, úřednictvu drátovny za jubilejní dar Kč, občanstvu za výnos sbírky Vánoce per Kč. O dbor zakoupil jeviště a pódium v cene Kč. Ústředí nám poskytlo bezúročnou půjčku Kč. Obě m ateřské školy m ají svá loutková divadla a učitelky hrávají dětem. Učitelský sbor rovněž pořádá loutková divadla. V oblibě jest: Princ medvěd, Kašpárek hledá princeznu a Červená Karkulka- O dbor má svou vlastní knihovnu. Roku 1928 přibylo 72 svazků, takže koncem roku 1923 čítá knihovna 583 svazky. V roce 1928 bylo 42 čtenářů. Nejvíce jsou čteny knihy zábavné. Příjem za knihy a subvence odboru činila Kč , vydání na vazbu knih Kč Schodek Kč Zpráva pokladní: Příjem Kč, vydání Kč , pokladní hotovost Kč čisté jmění obnáší Kč. I. RYCHVALD NA PODLESÍ'. O dbor založen 3. prosince Předseda Rud. Neborák, majitel cementárny, m ístopředseda Bohuš Břuska, báňský úředník, jednatel Pavel H arok, nadučitel, pokladník Karel N eborák, strojník. Odbor měl v roce členů. P ořadal jednu valnou hromadu, 2 členské schůze, 2 schůze širšího výboru a 10 výborových schůzí. Návštěva jak při členských schůzích, tak i výborových byla obstojná. Každý člen byl si vědom svých povinností a svého poslání, ke kterým se dal dobrovolně voliti. S nynějším výborem dalo se dobře pracovati a práce naše byla také dobrými výsledky korunována. Omladinu zastupoval ve výborových schůzích Tomáš Karel mladší, který svědomitě hájil zájmy uvedeného dorostů a pilně navštěvoval schůze výborové. Jeho přičiněním sehrál odbor 3 divadla, pořádal mikulášskou zábavu a vinobraní. Návštěva divadel byla letos mnohem lepší než v roce minulém, jak po stránce finanční, tak i po stránce výchovné. Pak pořádal odbor dva plesy, školní výlet, vypravil chudé žáky a sirotky na dva dny do hor a zakoupil na počátku roku všem žákům veškeré knihy, psací a kreslící potřeby. Na vánoce pořádal vánoční nadílku, zakoupil chudým žákům a sirotkům zdejší školy šaty a boty a ostatní žáky podělil vánočkami, cukrovinkami, kreslícími a psacími potřebam i. Všem mladým a nadaným hercům patří upřím ný dík za veškerou námahu a sebeobětavost a prosíme, aby na náš odbor i v letošním roce nezapomněli a pro blaho a rozkvět české věci v Rychvaldě pracovali a zvláště zde v tom opuštěném koutě. Nebýti zde odboru, byl by tento kout Rychvaldu úplně zapomenut. Od ústředí a jiných spolků došlo 35 dopisů, odesláno, po případě vyřízeno bylo 29 dopisů. Odbor rozprodal na rok 192*9 80 Těšínských kalendářů. P ri zábavách bylo pozorovati v chování obrovský pokrok. Hádek, hulákání, rvaček, oplzlých písní vůbec nebylo slyšet. Lid^ si byl vědom, že opilý člověk klesá pod úroveň zvířete a bavil se vždy slušně a pěkně. A s pýchou můžeme říci, že je to zásluhou zdejšího odboru Slezské Matice osvěty lidové. Zpráva pokladní: Příjem za rok 1928 činil Kč , vydání Kč , hotovost ku 31. prosinci 1028 čm Kč. SKŘEČOŇ. O dbor založen v roce Předseda Eman. Svoboda, řídící učitel, místopředseda Ludvík Benda, žel. zřízenec, jednatel Bohuslav Langfort, učitel, pokladník Alois Mlejnek, vrchní poštm istr. Veliký úkol národní a osvětový, jejž' s nevšední pílí a obětavostí plní Slezská Matice osvěty lidové ve Slezské ^Ostravě se svými odbory na Těšínsku, zasluhuje nejvyššího uznání a ocenění. Česká větev národa na Těšínsku zkoušená trpce dlouholetými boji a zápasy o svou národní existenci a příslušnost k svému národu a státu^ zocelila dostatečně pevnou vůli jeho probojovávat se dále všemi překážkam i stavějícími se jeho postupu a vývoji kulturním u a ná