UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií. Bakalářská práce. Ivana Koumalová

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Ivana Koumalová Snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky Olomouc 2012 vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D.

2 Chtěla bych poděkovat Mgr. Zdeňce Kozákové, Ph.D. za cenné rady a čas, který mi věnovala při zpracování bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky zpracovala sama a uvedla jsem použité prameny. V Olomouci dne

4 Obsah Úvod... 6 Teoretická část 1 Historie předškolních institucí Počátky předškolních institucí v českých zemích Historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol Rodinná politika v České republice Barcelonské cíle Doporučení Rady vlády České republiky pro rovné příležitosti žen a mužů Usnesení Vlády České republiky Současný stav možnosti institucionální a neinstitucionální péče o děti do tří let Jesle Vázaná živnost Péče o dítě do tří let věku v denním režimu Volná živnost Poskytování služeb pro rodinu a domácnost Přijetí dítěte mladšího tří let věku k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy Zřizování zařízení pro denní péči o děti mladší tří let při mateřských školách Možnosti řešení - změny v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí ve věku od dvou let Samostatná třída pro děti ve věku dva až tři roky Zařazení dvouletého dítěte do třídy starších dětí Legislativní hledisko připravovaných změn Ekonomické hledisko připravovaných změn Příklady praxe v dalších evropských státech Přehled vývoje dítěte Období prenatální, perinatální, novorozenecké a kojenecké Období batolete Období předškolního věku Období mladšího a staršího školního věku, období dospívání... 36

5 Praktická část 7 Úvod do praktické části Cíle a metody praktické části Anonymní dotazník vývoje dítěte Oblast motoriky Oblast sebeobsluhy Oblast sociálních dovedností Oblast mentálních schopností Shrnutí výsledků anonymního dotazníku Anonymní dotazník pro rodiče a pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů) Oblast motoriky Oblast sebeobsluhy Oblast sociálních dovedností Oblast mentálních schopností Shrnutí výsledků anonymního dotazníku Názory na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol Názory psychologů Názory ředitelů mateřských škol Názory pedagogů Názory ostatních odborníků resortu školství Názory rodičů Závěr Seznam pramenů a literatury Seznam zkratek Přílohy Anotace

6 Úvod Problematika péče o děti do zahájení povinné školní docházky je značně komplikovaná, neboť zde hrají roli potřeby rodičů, potřeby dětí, ekonomická situace, personální a materiální zabezpečení i zájmy státu. S ekonomickou situací rodin v České republice je spojený čím dál častější požadavek rodičů na umístění dítěte do tří let věku do mateřské školy. Částečně je tento požadavek ovlivněný možností volby doby čerpání rodičovského příspěvku. Ten je podle ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, platném od 1. ledna 2008 možný čerpat také ve zvýšené výměře ve výši Kč měsíčně, ale pouze do 24 měsíců věku dítěte. Podle zákona č. 366/2011 Sb., který novelizuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dochází od ke změnám v systému čerpání rodičovského příspěvku. Možnost vyčerpání rodičovského příspěvku před třetími narozeninami dítěte je však při splnění daných podmínek zachována. Navíc mají rodiče možnost dát dítě od dvou let věku do předškolního zařízení a zároveň nadále čerpat rodičovský příspěvek až do vyčerpání Kč. Rodiče, kteří se pro jednu z těchto možností rozhodnou z důvodu rychlejšího návratu do zaměstnání, musí poté řešit, jakým způsobem bude o jejich dítě postaráno. Vzhledem ke stávajícím možnostem, vládnímu programovému prohlášení a barcelonským cílům se vláda České republiky touto problematikou během posledních několika roků intenzivně zabývá. V této práci jsem si tedy zvolila problematiku připravovaných změn v oblasti péče o děti do tří let věku, konkrétně zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol. Ve svém okolí jsem se setkala s odlišnými názory na uzákonění možnosti zařazení dvouletých dětí do mateřských škol ze strany pedagogů i ze strany rodičů. Pro obor Učitelství pro mateřské školy, který studuji, vidím tuto problematiku jako velmi aktuální a přitom poměrně málo zmapovanou. Z těchto důvodů jsem si pro bakalářskou práci zvolila právě toto téma. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Cílem teoretické části této práce je zjištění historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky, zmapování současné situace možnosti institucionální i neinstitucionální péče o děti do tří let věku, zjištění potřebných změn v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí věku od dvou let a příklady praxe v dalších evropských státech. Dalším cílem v teoretické části je přiblížit vývoj dítěte, zejména období batolete a období předškolního věku. Prvním cílem praktické části této práce je zjistit vývojovou úroveň v oblasti motoriky, sebeobsluhy, sociálních dovedností a mentálních schopností u vyběrového souboru 6

7 dvouletých dětí. K tomuto účelu byl vypracovaný anonymní dotazník vývoje dítěte. Druhým cílem je zjistit názory rodičů, psychologů, ředitelů mateřských škol, pedagogů a dalších pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřské školy. K tomuto účelu byl vypracovaný anonymní dotazník pro rodiče a anonymní dotazník pro pedagogy mateřských škol (včetně budoucích pedagogů). Ke zjištění názorů psychologů, ředitelů mateřských škol a ostatních pracovníků resortu školství na institucionální výchovu dvouletých dětí a na zařazení dvouletých dětí do mateřských škol byla vybrána metoda obsahové analýzy textu. 7

8 Teoretická část Vzhledem k tomu, že téma snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky je velmi aktuální, nicméně není dostatečně zmapované a nejsou o tomto tématu běžně dostupné tištěné publikace, rozhodla jsem se historii, současnosti i budoucím změnám dané problematiky věnovat v teoretické části této práce. Teoretická část se tedy zaměřuje na zjištění historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol, zmapování současné situace možnosti institucionální i neinstitucionální péče o děti do tří let věku, zjištění potřebných změn v podmínkách organizace a provozu mateřských škol v případě zařazení dětí věku od dvou let a příklady praxe v dalších evropských státech. Další oblastí je přiblížení vývoje dítěte, zejména období batolete a období předškolního věku. 1 Historie předškolních institucí Dějiny výchovy dětí předškolního věku sahají až na samý začátek lidské civilizace. Každá historická etapa přinášela jiný pohled na výchovu a vzdělávání dětí. I jednotlivé národy měly rozdílné názory na výchovu chlapců a dívek. Také výchova a vzdělávání dětí z různých tříd společnosti se většinou velmi lišily. Institucionální prvky výchovy nacházíme například ve starověkém Řecku. Zatímco v Athénách byla výchova dětí do sedmi roků záležitostí soukromou, ve Spartě byla řízena státně (Čapková, 1980). Po dlouhém období, kdy středověká společnost vnímala dětství jako nepříliš významné období v životě člověka (Šmelová, 2008, s. 16), dochází postupně v období novověku k důležitým změnám v pojetí dítěte. Významnými osobnostmi v 17. až 19. století jsou Jan Amos Komenský, který se vývoji a výchově předškolního dítěte věnoval v několika spisech, John Locke, Jean Jacques Rousseau, Jan Jindřich Pestalozzi či Friedrich Oberlin. (Čapková, 1980; Dostál, Opravilová, 1988; Šmelová, 2008). Vznik veřejných předškolních institucí v Evropě je spojován s rozvojem průmyslové výroby konce 18. a začátku 19. století, i když s určitými pokusy se setkáváme již dříve. Předškolní instituce byly často zakládány nezávisle na sobě, měly rozdílné názvy, programy i organizaci. V počátcích měly však tyto instituce převážně sociální charakter, později se začal klást důraz na cílenou výchovu a vzdělávání. V Holandsku a Dánsku byly nejprve zakládány Školy her (Spielschulen), jejichž náplní bylo hrát si s dětmi, učit je číst a plést, ve Francii to byly školy pletení. Zatímco například opatrovny měly zejména sociální funkci, mateřské 8

9 školy a dětské zahrádky byly institucí výchovnou. (Dostál, Opravilová, 1988; Šmelová, 2008; Ledvinková, 1887). Mezi průkopníky v zakládání předškolních zařízení patří v Anglii Robert Owen, ve Francii Fridrich Oberlin, v Německu Paulina von Lippe Detmold a v Rakousku-Uhersku Tereza Brunswick-Koromp. Významným je také Fridrich W. A. Fröbel, který v roce 1840 založil v Německu dětskou zahrádku, která byla zároveň cvičným institutem pro vychovatele. Těmi, kteří do svých institucí přijímali již dvouleté děti, byli například již zmiňovaný Robert Owen, Jan Cochin nebo Paulina von Lippe Detmold. (Studničková, 1901; Šmelová, 2008). 1.1 Počátky předškolních institucí v českých zemích Předškolní instituce se začaly v českých zemích rozvíjet v 19. století. Roku 1832 vznikla první opatrovna v Praze na Hrádku, kde byly přijímané děti od dvou let věku. Tato opatrovna poskytovala dětem péči, výchovu i výuku trivia. Vedení opatrovny se ujal Jan Vlastimír Svoboda, který také pro opatrovnu zpracoval výchovný program s názvem Školka čili prvopočáteční, praktické, názorné, všestranné vyučování malých dítek k věcnému vybroušení rozumu a ušlechtění srdce s navedením ke čtení, počítání a kreslení pro učitele, pěstouny a rodiče. Děti byly rozděleny podle věku do skupin nejmenší děti (dvou až čtyřleté) byly vyučovány převážně hravým způsobem, starším dětem byla výuka hrami a písněmi prokládána. (Svoboda, 1874; Šmelová, 2008; Ledvinková, 1887; Studničková, 1901). Jak uvádí Ledvinková, Svoboda si s dětmi od druhého až do šestého roku hrál, zpíval, dětinně se s nimi veselil a po všech těch hrách a zpěvech odevzdal dítky škole již v čtení, počítání a rýsování sběhlé, takže hračkou bylo potom naučiti dítky (již čtoucí) slabikovati a psáti. (Ledvinková, 1887, s. 81). Historie mateřské školy jako instituce veřejné předškolní výchovy však začíná až školským zákonem z roku 1869, který dovolil, aby při obecných školách vznikaly školy pro opatrování, vychovávání a vyučování dětí, ke škole ještě nepovinných. (Kuchařová, Svobodová, 2006). Ve stejném roce vznikla v Praze u sv. Jakuba první česká mateřská škola (dále také MŠ), která zajišťovala výchovu i výuku dvou až pětiletých dětí. Předsedkyní komitétu dam spravujícího mateřskou školu byla Marie Riegrová-Palacká. Učily zde Marie Müllerová a Barbora Ledvinková, která také vydala několik významných pedagogických spisů. (Studničková, 1901; Šmelová, 2008; Kuchařová, Svobodová, 2006). V Nařízení ministra ze dne , č o mateřských školách a ústavech jim příbuzných jsou definovány tři instituce: mateřská škola, opatrovna a jesle, který byly pro děti 9

10 do 3 let. Nařízení stanovuje, že mateřské školy mají podporovat a doplňovat domácí výchovu dětí. V paragrafu 2 je uvedeno, že mateřským školám všeliké vyučování ve spůsobě školní naprosto se vylučuje (Ledvinková, 1887, s. 89). V nařízení je také zakázáno přijímat děti mladší čtyř roků. Paragraf 26 upravoval účel opatroven - přijímat děti pracujících rodičů, hlídat je a učit čistotě, pořádku, dobrým mravům a lásce k práci. Do opatroven neměly být přijímány děti mladší tří let. V předškolních zařízeních byl zákaz výuky trivia. (Ledvinková, 1887; Kuchařová, Svobodová, 2006; Studničková, 1901; Šmelová, 2008). První české jesle byly založeny v roce 1884 v Praze. Dle Šmelové bylo jejich úkolem poskytovat základní péči pro děti z chudých rodin. (Šmelová, 2008, s. 47). Síť mateřských škol, opatroven i jeslí se rychle rozšiřovala, v letech 1896/1897 existovalo již 355 těchto zařízení, roku 1937 již bylo v Čechách 1298 mateřských škol, 240 opatroven a 66 jeslí. Během druhé světové války však tento počet opět klesl. (Šmelová, 2008). Podle zákona o jednotné škole (Zákon o úpravě jednotného školství č. 95/1948 Sb.) se od roku 1948 mateřské školy staly prvním článkem školské soustavy, avšak nepovinným. Od té doby počet mateřských škol rychle rostl. Jednotné osnovy, podle kterých předškolní zařízení pracovala, byly průběžně upravovány a doplňovány. Školský zákon z roku 1960 zařazuje mezi předškolní zařízení (které je zařazeno do jednotné školské soustavy) jesle, společná zařízení jeslí a mateřských škol, mateřské školy a dětské útulky. Od šedesátých let 20. století vzrůstal počet dětí v předškolních zařízeních tak, že v roce 1989 navštěvovalo mateřskou školu 96 % dětí ve věku od tří do šesti let a do jeslí chodilo téměř 20 % dětí ve věku od 6 měsíců do tří let. (Kuchařová, Svobodová, 2006). Po pádu totalitního režimu v roce 1989 začal proces demokratizace a transformace školství, který zahrnoval definování strategických cílů. Od roku 1991 přestávají být jesle vedené jako součást jednotné školské soustavy. Předškolním zařízením je tedy pouze mateřská škola. (Kuchařová, Svobodová, 2006). 10

11 2 Historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol Historie problematiky snížení věkové hranice pro zařazení dětí do mateřských škol souvisí s rodinnou i vzdělávací politikou, je ovlivněna tzv. barcelonskými cíli a v neposlední řadě sociální politikou a ekonomickou situací rodin. 2.1 Rodinná politika v České republice Pojem rodinná politika se objevuje v různých koncepčních dokumentech rané fáze polistopadového období, z nichž je potřeba zmínit zejména Scénář sociální reformy z roku 1990, v němž je rodinné politice věnována samostatná kapitola. (dostupné na world wide web: s. 18, cit ). Od té doby prošla rodinná politika mnoha dílčími změnami. V roce 2001 vláda České republiky přijala strategický dokument s názvem Bílá kniha - národní program rozvoje vzdělávání v České republice, kterou zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento dokument formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání. (dostupné na world wide web: cit ; kniha.pdf, cit ). V doporučeních pro předškolní vzdělávání je uvedeno, že ve spolupráci s ostatními resorty, které se na vzdělávání, výchově a péči o děti podílejí (tedy resorty zdravotnictví, práce a sociálních věcí), je třeba vytvářet možnosti ke vzniku programů, které by v případě potřeby zajišťovaly potřebnou sociální i kvalitní odbornou pomoc v péči o děti mladší tří let a při jejich výchově. Využít přitom existujících zkušeností a navázat na práci neziskových organizací v této oblasti. (dostupné na world wide web: s. 46, cit ). V roce 2004 byla vydána Národní zpráva o rodině, kterou vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. V materiálu jsou zpracována východiska rodinné politiky, její typologie i vývoj, je zde mapován populační vývoj i proměny rodinného života, včetně sociálně-ekonomické situace českých rodin, legislativní a také institucionální zajištění podpory rodiny v České republice (dále také ČR), v jejímž rámci je uvedena i problematika služeb péče o děti, včetně dětí do věku tří let. (dostupné na world wide web: cit ). 11

12 V roce 2005 zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí Národní koncepci rodinné politiky, ve které mimo jiné vymezuje cíle rodinné politiky a zásady její realizace. Základním cílem rodinné politiky je vytvořit všestranně příznivější společenské klima a podmínky pro rodinu, umožňující lidem realizovat vlastní životní strategie v naplňování partnerských a rodičovských plánů. Respektovat přitom diferencované zájmy a potřeby různých rodinných typů a členů rodin. (dostupné na world wide web: files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf, s. 9, cit ). Mezi odvozené obecné cíle rodinné politiky stanovuje podpořit koncipování účinné rodinné politiky rozvíjením výzkumu poskytujícího dostatek poznatků o aktuálních a perspektivních potřebách rodin a vhodných způsobech jejich uspokojování. Odvozeným specifickým cílem je také vytvářet rodičům vhodné podmínky pro skloubení nároků trhu práce s nároky péče o nezaopatřené děti a nesoběstačné členy rodiny. (dostupné na world wide web: files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf, s. 9, cit ). V materiálu je také uvedena problematika slučitelnosti profesních a rodinných rolí. (dostupné na world wide web: s. 30, cit ). Aktuální Programové prohlášení vlády České republiky ze dne uvádí, že Vláda vytvoří podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny a posílit zapojení obou rodičů do péče o děti. Podpoří další rozvoj služeb péče o děti Vláda podpoří rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi pre-primárního vzdělávání... bude vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti. (dostupné na world wide web: s. 7-8, cit ). 2.2 Barcelonské cíle V březnu 2002 vyzvala Evropská rada na svém zasedání v Barceloně členské státy, že by měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let. (Závěry předsednictví Evropské rady z Barcelony, , dokument SN 100/1/02 REV 1. in Zpráva Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku {SEC(2008)2597}, dostupné na world wide web: LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52008DC0638:CS:HTML, cit ). 12

13 Barcelonské cíle jsou součástí evropské strategie pro růst a zaměstnanost. Jejich cílem je zvýšení míry zaměstnanosti mladých rodičů, zejména žen, a přispění k větší rovnosti žen a mužů. (dostupné na world wide web: Serv.do?- uri=celex:52008dc0638:cs:html, cit ) Ve zprávě Komise ze dne o provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku se však ukazuje, že pokud jde o kategorii 0-3 roky pouze pět členských států (Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Belgie a Španělsko) překročilo barcelonský cíl 33 % míry využití. Dalších pět států (Velká Británie, Francie, Lucembursko, Portugalsko a Slovinsko) se této hranici přibližuje. Sedm členských států (Německo, Itálie, Irsko, Litva, Estonsko, Kypr, Finsko) je na průměrné úrovni (16 až 26 %) a osm členských států (Česká republika, Rakousko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Řecko, Malta, Lotyšsko) dosahuje úrovně nižší než 10 % nebo rovnající se 10 %. Je ovšem nutno zdůraznit, že uvedené míry využití se však týkají všech dětí bez ohledu na týdenní počet hodin. Délka pobytu v daných zařízení se v jednotlivých zemích značně liší a podíl těch zařízení, která fungují pouze po omezenou dobu, je v mnoha zemích velmi vysoký. Typickým příkladem v tomto ohledu je Nizozemsko a Spojené království, jelikož zde děti mladší tří let skoro výhradně navštěvují zařízení fungující po omezenou dobu. (dostupné na world wide web: cit ). Nad barcelonskými cíli se Česká republika v době jejího předsednictví snažila otevřít debatu, nicméně Evropský parlament v únoru 2009 kritizoval Českou republiku, že svými návrhy nutí ženy přerušit svojí profesní kariéru za účelem péče o děti. (dostupné na world wide web: cit ). Reakcí českého předsednictví na kritiku Evropského parlamentu bylo zveřejnění Dvanácti bodů ke snahám českého předsednictví otevřít debatu o barcelonských cílech, v nichž poukazuje na některé důležité skutečnosti, například: rodinná politika jednotlivých států nespadá do výlučných kompetencí Evropské unie, za neusilování o plnění těchto cílů nemůže být žádný stát kritizován, důležitými faktory pro tuto problematiku jsou také svoboda rodiny a zájem dítěte, řada států Evropské unie má zkušenosti se sítí jeslí z doby totality, Česká republika preferuje takový model péče o děti, kdy jsou rodinám poskytnuty finanční prostředky přímo a rodina se sama rozhodne, jakou formu péče o dítě využije. (dostupné na world wide web: 13

14 bodu-ke-snaham-ceskeho-predsednictvi-otevrit-debatu--8760/index.html, cit ). 2.3 Doporučení Rady vlády České republiky pro rovné příležitosti žen a mužů V roce 2008 Rada vlády České republiky pro rovné příležitosti žen a mužů schválila doporučení vládě vyřešit legislativní ukotvení (včetně daňových podmínek) široké škály typů zařízení péče o děti pro vytvoření podmínek sladění pracovního a rodinného života (například pro provoz firemních školek, mateřských center, vzájemné rodičovské výpomoci, obecních jeslí a podobně). (dostupné na world wide web: rady_vl_dy_pro_rpm 16._5._2008.pdf, s. 3, cit ). Dále Výbor pro rovné příležitosti žen a mužů doporučuje zabývat se druhým podnětem, který řeší gesci ministerstev ve vztahu ke kolektivním zařízením péče o děti předškolního věku. Zatímco jesle jsou v působnosti ministerstva zdravotnictví (ačkoliv je smějí navštěvovat jen zdravé děti), mateřské školy spadají pod ministerstvo školství. Výbor proto doporučuje Radě, aby doporučila vládě zařadit agendu péče o děti předškolního věku do gesce jednoho ministerstva. (dostupné na world wide web: rada-pro-rovne-prilezitosti/cinnost/z_znam_ze_zased_n rady_vl_dy_pro_rpm 16._5.- _2008.pdf, s. 3, cit ). 2.4 Usnesení vlády České republiky Vláda České republiky přijala v oblasti péče o děti do zahájení povinné školní docházky několik usnesení. V roce 2008 přijala usnesení ze dne 19. listopadu 2008 č o Souboru prorodinných opatření tzv. Prorodinný balíček, jehož součástí byla jak východiska, tak návrhy opatření. Mezi navrhovanými opatřeními byl záměr vytvořit institut evidovaného poskytovatele vzájemné rodičovské výpomoci, zvýšit podporu tzv. péčových živností v rámci živnostenského zákona, podpořit poskytování služeb péče o děti na nekomerčním základě (tzv. miniškolky) a daňově zvýhodnit zaměstnavatele, kteří budou zajišťovat nebo poskytovat svým zaměstnancům péči o děti. (dostupné na world wide web: s. 11, cit , cit ) Tento dokument zdůvodňoval navrhovaná opatření mimo jiné demografickým vývojem a nerovnoměrnou dostupností služeb péče o děti. V České republice v posledních letech přesáhla porodnost dětí ročně (v roce 2008 bylo živě narozených dětí, 14

15 v roce 2009 bylo živě narozených dětí a v roce 2010 to bylo dětí) a tato tendence dle prognóz nebude významným způsobem (pod narozených dětí) klesat ani v nadcházejících letech. Historické minimum bylo zaznamenané v roce 1999, kdy počet živě narozených dětí byl pouze Z tohoto důvodu je stávající nabídka dostupných služeb péče o děti do tří let věku nedostatečná. (dostupné na world wide web: cit ; csu/2010edicniplan.nsf/t/ed00377ecc, s. 1, cit ; /?cz_prognozyprognozacr, cit ; roku-2010, s. 16, cit ). Usnesením vlády České republiky ze dne 2. března 2009 č. 223 vzala vláda na vědomí doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů k zařazení kolektivních zařízení denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky do působnosti jednoho ministerstva. Dále uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy, ministryni zdravotnictví, místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí do 30. září 2009 zpracovat a předložit vládě koncepční materiál o možnostech systémového řešení agendy denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky. Na základě usnesení vlády č. 223 vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví dokument Možnosti systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky. (dostupné na world wide web: cit ). V dokumentu jsou popsána možná řešení: zachovat stávající stav, kdy jesle náleží do kompetence Ministerstva zdravotnictví, avšak mateřské školy spadají do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, začlenění zařízení denní péče pro děti do tří let do Souboru prorodinných opatření, který předkládalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, převedení gesce péče o děti do tří let do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Situaci dále řešit buď zařazením dětí od dvou let věku do mateřských škol (zřízením speciálních tříd nebo integrací dvouletých dětí mezi děti starší) nebo vytvořením nového školského zařízení. Závěrem je vzhledem k momentální ekonomické situaci doporučeno ponechat zatím problematiku denní péče o děti do tří let věku beze změn. V případě, že by se ekonomická situace státu zlepšila, je navrhována možnost snížení věkové hranice dětí pro zařazení do 15

16 mateřských škol a s tím související změna podmínek vzdělávání a výchovy dětí mladších tří let. (dostupné na world wide web: Analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 11, cit ). Stanoviskem Ministerstva zdravotnictví k zařazení kolektivních zařízení denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je, že v současnosti nepovažuje za nezbytné, aby péče o všestranný rozvoj zdravých dětí do tří let věku byla dále poskytována v režimu zdravotnického zařízení, neboť není důvod, aby zdravé děti, které nepotřebují zdravotní péči, pobývaly ve zdravotnickém zařízení. V připravovaném zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování proto není s jeslemi jako se zdravotnickým zařízením počítáno. (dostupné na world wide web: files/clanky/5898/komplet_balik.pdf, s. 22, cit ). 18. ledna 2010 bylo vydáno usnesení vlády České republiky č. 63, kterým byly vzaty na vědomí informace o možnostech systémového řešení agendy denní péče o děti do zahájení povinné školní docházky. Tímto usnesením také vláda uložila ministryni školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s ministryní zdravotnictví, ministry financí, práce a sociálních věcí a ministrem pro lidská práva předložit do 15. března 2010 návrh, jak dále postupovat v této problematice. (dostupné na world wide web: usneseni_webtest.nsf/0/82a1d1a47de7c709c12576b2003f1953/$file/63%20uv pdf, cit ). V dokumentu Zařazování dětí od dvou let věku do MŠ byly zpracovány dvě možnosti zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol. První variantou je vytvoření zvláštních tříd pro děti od dvou do tří let. Druhou možností je integrace dvouletých dětí mezi děti starší. Dokument se také detailněji zabývá otázkou, za jakých podmínek by bylo možné dvouleté děti (nebo i děti mladší) do mateřských škol přijímat. Celkové roční náklady byly vypočítány přibližně na 1,7 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že na zpracování byla poskytnuta krátká doba, nebyly provedeny podrobnější analýzy a proto je v závěru navrhováno, aby materiál vzala vláda na vědomí a uložila nadále se problematice věnovat a vypracovat potřebné analýzy. (dostupné na world wide web: aktualne/analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s , cit ). Tento dokument vzala vláda České republiky usnesením ze dne 19. dubna 2010 č. 284 na vědomí a uložila ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, ministryni zdravotnictví a ministrům financí, práce a sociálních věcí a ministru pro lidská práva doplnit meziresortní skupinu o zástupce zřizovatelů mateřských škol (obcí) a této pracovní skupině bylo uloženo zpracovat 16

17 ekonomickou, sociální i právní analýzu možnosti zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol, vyhodnotit dalších řešení rozšíření péče o děti do tří let, a předložit vládě informaci do 31. prosince Termín pro předložení informace byl předsedou vlády prodloužen do 31. května (dostupné na world wide web: s. 12, cit ). Na toto usnesení reagoval jak Svaz měst a obcí České republiky, se kterým ministerstvo připravovaný materiál konzultovalo, tak i Sdružení místních samospráv České republiky, které vydalo tiskové prohlášení, ve kterém mimo jiné uvádí, že zařazení dětí do tří let do mateřských škol by mělo být považováno za výjimku a možnost pouze tam, kde je to po materiální a personální stránce možné. Upozorňuje, že obce nemají za stávající situace prostředky pro zřizování dalších tříd ani pro přispívání na mzdy pedagogických pracovníků. (dostupné na world wide web: cit ). Na základě usnesení č. 284 byl vypracovaný materiál Analýza podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšířené péče o děti do tří let, který se zabývá jak současným stavem institucionální péče a vzdělávání dětí do tří let věku, nástinem potřebných změn i možnostmi řešení. Mapuje také související problémy, jakými jsou například problematika přístupu k předškolnímu vzdělávání dětí žijících ve vyloučených lokalitách, rodičovský příspěvek, práce na zkrácený úvazek nebo úplata za předškolní vzdělávání. Materiál uvádí i ekonomickou analýzu, ve které srovnává, jaké faktory jsou pro státní rozpočet přínosem a jaké faktory mají na státní rozpočet nepříznivý dopad. (dostupné na world wide web: aktualne/analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, cit ). 15. června 2011 bylo vládou České republiky vydáno usnesení č. 452, ve kterém vláda vzala na vědomí Analýzu podmínek a možností zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol a vyhodnocení dalšího řešení rozšíření péče o děti do tří let, obsaženou v části III materiálu č.j. 583/11 a zároveň uložila ministrům školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věcí, financí, zdravotnictví a průmyslu a obchodu dokončit legislativní změny vedoucí k řešení péče o děti do zahájení povinné školní docházky v souladu s Programovým prohlášením vlády ze dne 4. srpna 2010 a v případě společenské potřeby pokračovat v rámci mezirezortní spolupráce v hledání dalších řešení otázek péče o děti do zahájení povinné školní docházky, a to do 31. prosince (dostupné na world wide web: pdf, cit ). 17

18 3 Současný stav možnosti institucionální a neinstitucionální péče o děti do tří let věku V současné době je péče o děti ve věku do tří let zajišťována několika způsoby a to především jeslemi nebo zařízeními pro péči o děti do tří let v rámci živnostenské činnosti. Některé děti navštěvují ještě před třetími narozeninami mateřskou školu. Mateřské školy jsou však zřizovány pro děti zpravidla od tří do šesti let. Jejich primární funkcí je funkce výchovně vzdělávací, a proto nemohou být brány jen jako instituce zajišťující péči o dítě. Jako problém se ukazuje nedostatek služeb péče o děti do 3 let věku s prokázanou poptávkou po službách pro děti starší 2 let. (dostupné na world wide web: assets/media-centrum/aktualne/analyza-podminek-a-moznosti-deti.pdf, s. 1, cit ). 3.1 Jesle Jesle patří mezi zdravotnická zařízení (nejedná se tedy o školu ani školské zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), spadají do resortu Ministerstva zdravotnictví a jako takové se řídí zdravotnickými právními předpisy například zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, dále zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, apod. (dostupné na world wide web: s. 1, cit ) Žádný závazný právní předpis však nestanovuje maximální nebo minimální počet dětí v jednom oddělení jeslí, podrobnosti k výchovnému programu, personálu, k organizaci a provozu jeslí. Pokud jsou jesle provozovány jako nestátní zdravotnické zařízení, postupuje se podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a podle pokynů zřizovatele. Platné metodické pokyny, které se vztahují k provozu jeslí, byly uveřejněny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Jedná se o Provoz jeslí (Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 10/1968) a Zásady pro zřizování a provoz mikrojeslí (Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 35/1976). Metodické pokyny však nejsou závaznou právní normou, mají pouze charakter doporučení. Vzhledem k tomu, že jesle patří mezi zdravotnická zařízení, je zdravotní péče v jeslích poskytována za finanční úhradu (buď plnou nebo částečnou). Zřizovatelé jeslí, převážně tedy obce, mohou na provoz jeslí ze svého rozpočtu finančně přispívat. Druhou variantou je plné hrazení péče rodiči. O zřízení 18

19 jeslí i o výši poplatků za péči o děti rozhodují samy obce. Statistiky, které by mapovaly výše poplatků a příspěvků zřizovatele jednotlivých zařízení, však neexistují. Podle informací, které lze získat z internetových stránek jednotlivých zařízení, se výše poplatků, které hradí rodiče, pohybuje od 340 Kč (pro rodiče sociálně slabé, kteří pobírají pouze sociální dávky) až do výše Kč za měsíc. (dostupné na world wide web: s. 1, cit ). Úplata za umístění dítěte v jeslích je tedy vyšší vzhledem k tomu, že jeslím neplyne z žádného zákona nárok na příspěvky ze státního rozpočtu, a tedy platby rodičů v jejich případě pokrývají větší část nákladů. Ty jsou vzhledem k hygienickým a dalším požadavkům, platným ze zákona, poměrně vysoké. (dostupné na world wide web: s. 25, cit ). Velmi častou námitkou rodičů je proto poměrně vysoká úplata za pobyt dítěte v jeslích oproti částkám, které platí rodiče dětí umístěných v mateřských školách. Úplatu za předškolní vzdělávání v mateřské škole upravuje Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb. Tato vyhláška stanovuje měsíční výši úplaty, která nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce. (Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb., 6). Od roku 1990, kdy bylo na území České republiky evidováno jeslí a mikrojeslí s místy, se počet jeslí nadále snižoval. Důvodem pro klesající počet dětí, které navštěvovaly jesle (díky kterému byla tato zařízení postupně rušena), byla změna hodnotové orientace (důraz na individualizaci, seberealizaci, vzdělání a kariéru, využití možnosti cestování atd.) a s tím spojený pokles porodnosti. Dalším důvodem bylo prodloužení délky čerpání rodičovské dovolené a doby nároku na rodičovský příspěvek a také názor nejen mnoha odborníků, že pro děti do tří let je denní mnohahodinové odloučení od matky příliš velkou zátěží. Naopak k optimálnímu a harmonickému vývoji dítěte v tomto období nejvíce přispívá individuální péče v rodině. Počet jeslí, mikrojeslí a dalších dětských zařízení se tedy vlivem těchto faktorů nadále snižoval v roce 2005 bylo těchto zařízení již jen 54 (s místy). Mezi roky 1990 a 2005 tedy došlo k poklesu o více než 94 %. (Kuchařová, Svobodová, 2006). Počet jeslí se od roku 2005 příliš nemění. Podle aktuálního stavu ke dni bylo dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v České republice 47 jeslí. V roce 19

20 2010 i v roce 2009 to přitom bylo 46 jeslí. V roce 2009 byla kapacita jeslí 1419 míst, v roce 2010 se zvýšila na 1452 míst. Během roku 2010 bylo do jeslí přijato dětí. Zajímavé v porovnání s mateřskou školou je ovšem číslo, které ukazuje, kolik dětí připadá na jednoho zaměstnance v jeslích je to 6 až 7 dětí. V roce 2010 se o děti v jeslích staralo 201,47 zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti a 33,75 ostatních odborných pracovníků (počítáno dle průměrných ročních přepočtených počtů pracovníků úvazků). Síť jeslí je však nerovnoměrná například zatímco ve městě Zlín, který měl dle Českého statistického úřadu ke dni pouhých obyvatel, jsou troje jesle, ve městě Olomouc jsou Ústavem zdravotnických informací a statistiky evidovány pouze jedny. Město Olomouc má však ke dni evidováno obyvatel. Karlovarský a Liberecký kraj nemá jesle vůbec. (dostupné na world wide web: cit ; s. 1, cit ; cit ; cit ; s. 2, cit ; so.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e /8f3ea15ffe222d1bc d303/$file/obce pdf, s. 2, cit ). Tabulka č. 1: Vývoj počtu jeslí od roku 1990 do roku / / / / / / / / / / 2009 počet jeslí / 2011 počet míst Zdroj: ÚZIS, Zdravotnická ročenka České republiky, stav k daného roku; Kuchařová, Svobodová, 2006, s. 9; Zdravotnictví ČR 2010 ve statistických údajích, ÚZIS ČR. Praha, Poznámka: od roku 2000 (včetně) zahrnuje kolonka jesle i další dětská zařízení. 3.2 Vázaná živnost Péče o dítě do tří let věku v denním režimu Zařízení pro děti do věku tří let mohou být provozována i soukromými osobami podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Jedná se o podnikání v rámci vázané živnosti Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu. Jedná se o obdobnou péči jako v příslušném zdravotnickém zařízení, nejedná se ovšem o zdravotnické zařízení. (dostupné na world wide web: s. 1-2, cit ). 20

21 Obsahová náplň živnosti je uvedena v nařízení vlády ze dne 23. července 2008 o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb.: Výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci. (Nařízení vlády č. 278/2008, dostupné na world wide web: download.mpo.cz/- get/35329/48365/572489/priloha001.pdf, s. 26, cit ) Pokud je příspěvková organizace zřízena krajem nebo obcí, může být živnost Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu provozována buď jako další hlavní činnost vymezená ve zřizovací listině, a nebo jako doplňková činnost. Školská právnická osoba, která chce tuto živnost provozovat, ji může mít uvedenou pouze jako doplňkovou činnost, a to za za předpokladu splnění podmínek uvedených v 135 zákona č. 561/2004 Sb. V případě obecně prospěšné společnosti je možné provozovat tuto živnost jako další hlavní obecně prospěšnou službu nebo jako doplňkovou činnost. U obchodních společností se jedná o další předmět podnikání. (dostupné na world wide web: msmt/2006_3_04.doc, s. 1, cit ) 3.3 Volná živnost Poskytování služeb pro rodinu a domácnost Další možností je podle živnostenského zákona provozování volné živnosti, obor živnosti č. 79 Poskytování služeb pro rodinu a domácnost. Jde o službu typu baby-sitting a její obsahovou náplní je například individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách a příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku). Obsahem této volné živnosti však není péče o děti do tří let věku v denním režimu. (dostupné na world wide web: /, cit ) 3.4 Přijetí dítěte mladšího tří let věku k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se předškolní vzdělávání poskytuje v souladu s 34 odstavce (dále také odst.) 1 zákona č. 561/2004 Sb. pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let věku. Spodní věková hranice dětí, které jsou přijímané k předškolnímu vzdělávání, není upravena žádným právním předpisem. Jediným vodítkem je 21

22 pouze zmiňovaný 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. Dítě, které se do mateřské školy přijímá, se přijímá k předškolnímu vzdělávání. Cíle předškolního vzdělávání jsou vymezeny v 33 zákona č. 561/2004 Sb. Z tohoto ustanovení jednoznačně vyplývá, že předškolní vzdělávání spočívá především v poskytování vzdělání, nikoliv v poskytování péče, a proto dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání musí být od počátku připraveno plnit požadavky stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a školním vzdělávacím programem dané mateřské školy. (dostupné na world wide web: uploads/soubory/pravni_vyklady_msmt/2006_3_04.doc, s. 2, cit ). Děti, které ještě nedosáhly 3 let a jsou přijaty k předškolnímu vzdělávání, jsou nejčastěji děti, které dosáhnou tří roků v období od 1. září do kalendářního roku. Vzhledem k lokálnímu nedostatku jeslí a jiných zařízení denní péče o děti do tří let věku, žádají rodiče o přijetí k předškolnímu vzdělávání už u dětí dvouletých, výjimkou již nejsou ani žádosti o přijetí dětí mladších dvou let. Ze strany obcí se objevují požadavky na ředitelky mateřské školy, aby tam, kde je volná kapacita mateřské školy, přijímaly děti již od jednoho a půl roku až dvou let. Je však třeba uvést, že dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání již musí být způsobilé plnit požadavky, které jsou stanoveny Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a školním vzdělávacím programem. Věk jedno a půlletých dětí je z tohoto hlediska nepřijatelný, obdobné pochybnosti lze mít však i u dětí dvouletých. (dostupné na world wide web: s. 3, cit ). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je kurikulární dokument, který vymezuje závazný rámec vzdělávání etapy předškolního vzdělávání to znamená podmínky, pravidla a požadavky institucionálního vzdělávání. Definuje mimo jiné systém vzdělávacích cílů, vzdělávací oblasti, vzdělávací obsah i podmínky předškolního vzdělávání, které jsou nastaveny pro potřeby a možnosti dětí předškolního věku. Žádná část Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání se výslovně nevěnuje problematice dětí mladších tří let věku. Na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání poté navazují jednotlivé školní vzdělávací programy, vytvořené jednotlivými školami. Mateřská škola je legislativně vymezena jako druh školy a tímto se velmi liší od konceptu tzv. babysitting, tedy pouze hlídání dítěte za úplatu, nikoliv jeho vzdělávání. (viz Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, 2006; baby-sitting-bejbisityng, cit ). Počet mateřských škol po roce 1989 poměrně významně klesal až do školního roku 2008/2009, kdy bylo v České republice 4809 mateřských škol. Ve školním roce 2009/

23 mírně vzrostl počet mateřských škol na 4 826, ve školním roce 2010/2011 již bylo evidováno 4880 škol. (viz Národní zpráva o rodině, 2004; Vývojová ročenka školství v České republice rok 2003/ /10, Výkonové ukazatele 2010/2011, cit ) Tabulka č. 2: Vývoj počtu mateřských škol od roku 1990 do roku / / / / / / / / / / / 2011 počet škol počet tříd Zdroj: Národní zpráva o rodině (MPSV, 2004); Vývojová ročenka školství v České republice rok 2003/ /10 ( Výkonové ukazatele 2010/2011 ( 730/2117) Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání navštěvovalo mateřské školy (včetně mateřských škol s upraveným vzdělávacím programem pro děti se zdravotním postižením) ve školním roce 2010/2011 celkem dětí, z toho bylo dětí mladších tří let. Tyto děti však zpravidla dosáhnou tří let v průběhu docházky do konce kalendářního roku. (dostupné na world wide web: s. 3, cit , Výkonové ukazatele 2010/2011, cit ). Tabulka č. 3: Vývoj počtu dětí v mateřských školách od roku 1990 do roku 2011 počet dětí průměrně počet dětí na třídu 1990/ , / ,3 10,9 1994/ ,9 12,2 1996/ ,5 1998/ , / ,2 11,8 2002/ , / ,6 12,4 2006/ ,8 12,8 2008/ ,1 12,8 23 průměrně počet dětí na pedagoga 2010/ ,5 12,8 Zdroj: Národní zpráva o rodině, MPSV, 2004; Vývojová ročenka školství v ČR rok 2003/ /10 ( Výkonové ukazatele 2010/2011 ( vlastní výpočty

24 Graf č. 1: Vývoj počtu dětí v mateřských školách - podle věku Zdroj: tabulka ve formátu xls, cit ; clanek/437/414), tabulka ve formátu xls, cit Poznámka: Ve školním roce 2003/04 a 2004/05 včetně škol při zdravotnických zařízeních. V letech 2003/04 a 2004/05 děti starší než 5 let. Pokud by se snížila věková hranice pro zařazení dětí do mateřských škol ze tří na dva roky, potom by do mateřské školy mohly nastupovat děti ještě nezralé, nesamostatné a potřebující soustavnější pomoc pedagoga. Podmínky ve třídách by tedy nezbytně musely být upraveny. V případě zvýšení kapacit mateřských škol lze předpokládat postupné zvýšení počtu dětí mladších tří let navštěvujících mateřskou školu. V současné době však nestačí kapacita mateřských škol ani pro děti od tří let věku. K bylo evidováno již žádostí o přijetí, kterým nebylo vyhověno. Tento údaj však není naprosto přesný, neboť není uvedeno, zda někteří rodiče nežádali o přijetí svého dítěte ve více mateřských školách. (dostupné na world wide web: s. 3, cit ). Ke dni bylo vydáno již rozhodnutí o nepřijetí k předškolnímu vzdělávání, což je nárůst o (viz Výkonové ukazatele 2010/2011). Graf č. 2: Žádosti o přijetí do mateřské školy (pro školní rok 2010/2011), kterým nebylo vyhověno podle území (kraje). Stav ke dni

25 Žádosti o přijetí do mateřské školy (2010/2011), jimž nebylo vyhověno - podle území PHA STC JHC PLK KVK ULK LBK HKK PAK VYS JHM OLK ZLK MSK Zdroj: Výkonové ukazatele 2010/2011 ( Vysvětlivky: zkratky názvů krajů: PHA: Hlavní město Praha; VYS: Vysočina; STC: Středočeský kraj; ULK: Ústecký kraj; JHM: Jihomoravský kraj; JHC: Jihočeský kraj; LBK: Liberecký kraj; OLK: Olomoucký kraj; PLK: Plzeňský kraj; HKK: Královéhradecký kraj; ZLK: Zlínský kraj; KVK: Karlovarský kraj; PAK: Pardubický kraj; MSK: Moravskoslezský kraj Prognózy demografického vývoje sice nepočítají s výraznějším zvýšením počtu narozených dětí, nicméně jsou pouze orientačního charakteru, neboť některé aspekty (např. imigrace nebo ekonomická situace) není možno přesněji předvídat. Demografický vývoj v České republice po roce 1989 je podrobněji uveden v příloze číslo 4 (dostupné na world wide web: cit ; cit ; demografie.info/?czprognozyprognozacr, cit ; cz_detail_clanku&artclid=383, cit ). 3.5 Zřizování zařízení pro denní péči o děti mladší tří let při mateřských školách V České republice jsou zařízení pro denní péči o děti mladší tří let zřizována i při mateřských školách. Taková zařízení jsou pak ve zřizovací listině právnické osoby, která provozuje činnost mateřské školy, uváděna jako další hlavní činnost - jako např. individuální péče o děti mladší tří let nebo poskytování péče a pomoci rodinám s dětmi od 1 do 3 let věku. (dostupné na world wide web: s. 2, cit ). Taková zařízení existují v České republice například v Kroměříži, Mostě nebo Plzni. Je to tedy také jedno z možných řešení stávající situace. Vzhledem k legislativnímu pojetí tohoto zařízení je ředitelka mateřské školy současně ředitelkou zařízení pro denní péči o děti mladší tří let, nicméně mzdy těchto pracovníků hradí zřizovatel. (dostupné na world wide web: s. 2, cit ). 25