Antropogenní analogy. Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Antropogenní analogy. Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů"

Transkript

1 Technická zpráva Antropogenní analogy Studium metalurgických strusek a skel barvených uranem jako analogů pro sklovité nosiče radioaktivních odpadů Dílčí zpráva 2. etapy výzkumného projektu Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, PřF UK E. Jelínek, V. Goliáš, D. Pittauerová, M. Fejgl, V. Ettler, R. Procházka Květen 2003 Správa úložišť radioaktivních odpadů

2 Formátování a korektury textů Správa úložišť radioaktivních odpadů, 2004

3 1 PŘÍBRAM STARÝ PROKOP TERÉNNÍ VÝZKUM Lokalizace a vymezení výskytu radioaktivního materiálu Geodetické práce Gama spektrometrie Mělká gama karotáž Kopaná sonda a odběr vzorků LABORATORNÍ GAMA SPEKTROMETRIE PŮD LHOTA U PŘÍBRAMĚ LOKALITA HISTORICKÝCH RADIOAKTIVNÍCH STRUSEK ZÁKLADNÍ INFORMACE O FÁZOVÉM SLOŽENÍ METALURGICKÝCH STRUSEK Úvod Celkový chemismus strusek Petrografická a mineralogická studie Silikátové strusky LABORATORNÍ GAMA SPEKTROMETRIE PŮD ZHODNOCENÍ DISTRIBUCE RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ VE STRUSKÁCH Zhodnocení plošné beta aktivity Laboratorní gama spektrometrie strusek Stanovení radionuklidů polovodičovou gama spektrometrií Alfa spektrometrie strusek Alfa autoradiografie strusek URANEM BARVENÁ SKLA TERÉNNÍ PRÁCE PROVEDENÉ NA FRANCOUZSKÝCH SKLÁRNÁCH BACCARAT A PORTIEUX (VOGÉZY) LOKALITA PORTIEUX LOKALITA BACCARAT Kopaná půdní sonda Michael na lokalitě Baccarat CHEMICKÉ SLOŽENÍ A OBSAHY RADIONUKLIDŮ V ČESKÝCH SKLECH BARVENÝCH URANEM (SHRNUTÍ DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ) Makrochemické složení Obsahy uranu a ostatních radionuklidů OBSAHY RADIONUKLIDŮ VE VZORCÍCH FRANCOUZSKÝCH SKEL BARVENÝCH URANEM ZHODNOCENÍ LOKALITA STARÝ PROKOP RADIOAKTIVNÍ STRUSKY URANEM BARVENÁ SKLA LITERATURA... 19

4

5 1 Příbram Starý Prokop 1.1 Terénní výzkum V druhé etapě prováděného terénního výzkumu byla pozornost upřena na lokalitu související s těžbou a zpracováním rud s výskytem uranového zrudnění v revíru Příbram Březové Hory, a to konkrétně na odval jámy starý Prokop. Předmětem těžby tohoto dolu byly výchozové partie příbramských polymetalických žil, zvláště Prokop, Josef, Křížová, František a nejvíce pozornosti zasluhující žíla Jan, nesoucí také uranovou mineralizaci. Cílem tohoto výzkumu je porovnání geochemického chování a migrace radioaktivních prvků při zvětrávání zdrojového materiálu (na odvalu jámy starý Prokop ) a jeho vitrifikovaných hutních produktů v případě strusek na hutním odvalu Lokalizace a vymezení výskytu radioaktivního materiálu Výskyt radioaktivního odvalového materiálu vytěženého dolem je lokalizován na severozápadním svahu odvalu v katastru obce Příbram Březové Hory v parkově upraveném lese Koráb na parcele č. 57/1 nad objektem jámy Anna, takřka na temeni Březové Hory nedaleko kostelíka. Pro rychlé vymezení kontury plochy radiometrické anomálie a stanovení území vhodného pro detailní měření terénní gama spektrometrie bylo použito radiometru RP 11 se scintilační sondou RS 107. Naměřené dávkové příkony záření gama zde na ploše cca m kolísají v rozmezí ngy/h, při pozadí ngy/h Geodetické práce Za využití laserového dálkoměru Zeiss - Trimble 3300 DR byl tachymetrickou metodou zaměřen polohopis a výškopis dané lokality - svahu haldy - v místním polohovém i výškovém souřadnicovém systému. Území o ploše 1600 m 2 bylo stabilizováno v rozích plastovými mezníky. Měřické profily se vzdáleností 10 m byly vytyčeny kolmo k východnímu svahu odvalu. Měřické body na profilech se vzdáleností 10 m byly označeny dřevěnými kolíky. Průměrná výška koruny haldy je 9.9 m od dolní asfaltové komunikaci při její bázi. Sklon svahu haldy se pohybuje nejčastěji v rozmezí Gama spektrometrie Průzkumná plocha byla posléze proměřena terénním gama spektrometrem DISA 400 A firmy Exploranium se scintilačním detektorem BICRON NaI(Tl) mm. Jednotlivé prvky byly měřeny na energiích, uvedených v tab. 1. Dále byla zjišťována celková gama aktivita, která byla vyjádřena v jednotkách Ur ("unit of radioactivity"). Gama aktivitu 1 Ur má hornina s obsahem 1 ppm U (1 Ur odpovídá dávce 5,675 ngy/h). Přístroj byl cejchován na kalibrační základně v Bratkovicích u Příbrami na standartech (K, U, Th a nulový). Koncentrace jednotlivých prvků byly z naměřených počtů impulsů vypočteny metodou stripping za použití citlivostních konstant přístroje zjištěných na základě kalibrace. Tabulka 1: Energie detekce jednotlivých radionuklidů Zjišťovaný prvek Detekovaný izotop Energie K 40 K 1461 kev U (Ra) 214 Bi 1762 kev Th 208 Tl 2615 kev 1

6 Měření proběhlo na celkové ploše 1600 m 2 na profilech vzdálených 10 m vedených kolmo na svah (tj. napříč předpokládanou anomálií). Profily byly orientovány přibližně ve směru S-J a číslovány 0, 1,, 4 od Z k V. Krok měření byl zvolen na 5 m a metráže na profilech označeny 0, 0.5,, 4 od J k S. Čas měření byl zvolen 2 min / bod. Před a po měření byl změřen referenční bod. Hodnoty celkové gama aktivity zjištěné měřením na profilech kolísají v rozmezí 10,0-174,0 Ur, což odpovídá dávkovým příkonům gama záření 57,0-927,2 ngy/hod. Ekvivalentní koncentrace U se na měřeném území pohybují od 2,9 do 92,6 ppm eu, přičemž území o ploše 310 m 2 vykazuje obsahy U vyšší než 60 ppm eu. Některé hodnoty mohou být zatíženy pozitivní či negativní chybou v důsledku nestandardní geometrie měření na svahu haldy. Statistické zhodnocení měřeného souboru dat je uvedeno v tabulce 2. Tabulka 2: Statistické zhodnocení naměřeného souboru gama spektrometrických dat: TC [Ur] K [% K] U (Ra) [ppm eu] Th [ppm eth] Da [ngy/h] Minimum Maximum Aritmetický průměr Medián Směrodatná odchylka Získaná data koncentrací U byla vynesena ve formě mapy izolinií, která je uvedena v příloze 1. Radiometrická anomálie má nepravidelný laločnatý tvar protažený ve směru SZ- JV s maximem na profilu 2, bodu 3 v polovině stupně haldy. Materiál větší časti plochy koruny haldy vykazuje pozaďové hodnoty. V příloze 2 jsou uvedena data naměřená na profilech: TC (Ur), hodnoty dávkového příkonu Da (ngy/h) a jednotlivé koncentrace U (ppm eu), Th (ppm Th) a K (% K) Mělká gama karotáž Na základě výsledků gamaspektrometrie byl geodeticky vytyčen profil příčně přes maximum celkové gama aktivity. Na profilu byla realizována mělká gama karotáž ve výtlucích o hloubce do 1,55 m. Celková gama aktivita byla měřena po 10 centimetrech. Měřicí aparatura sestávala ze scintilační karotážní sondy KS 20 a přístroje RP 12 s připojeným externím čítačem impulsů. Aparatura byla kalibrována na karotážním standartu kalibrační základny Bratkovicích u Příbrami. Celková gama aktivita v jednotlivých hloubkách byla vyjádřena v jednotkách Ur. Časy měření byly voleny v závislosti na aktivitě od 30 s do 2s, tak aby počty registrovaných impulsů a tedy i chyby měření byly vždy srovnatelné. Pro konstrukci karotážního profilu byla ústí výtluků geodeticky zaměřena. Primární naměřená data mělké gama karotáže jsou uvedena v příloze č. 4. Báze haldy byla zastižena ve výtlucích K7, K8 a K10, kde byly naměřeny hodnoty celkové gama aktivity 5 14 Ur odpovídající přirozenému pozadí kambrických sedimentů. V ostatních případech, kdy byly naraženy aktivní horizonty odvalu se celková gama aktivita pohybovala v rozmezí Ur. Celkově bylo provedeno 11 výtluků tak, aby bylo zastiženo těleso aktivní haldoviny, a co možná nejlépe omezeny jeho okraje. Aktivní materiál byl zastižen všemi výtluky kromě výtluku K8. Tvar těles aktivních materiálů haldoviny je možno interpretovat podle výsledků mělké gama karotáže a detailní interpretace karotážních křivek (příloha č. 3). Báze haldového materiálu byla naražena ve výtlucích K 7 a K10 v hloubce 60, resp. 90 cm při zvyšující se 2

7 mocnosti aktivního horizontu. Provedením kopané sondy na bodě č. 7 byla prokázána přítomnost aktivního horizontu v interpretované mocnosti (příloha č. 5). Podle výsledků mělké karotáže byly v rámci aktivní haldoviny interpretovány vždy dva oddělené aktivní horizonty s mocnostmi cm. Jejich aktivita byla proměnlivá, v některých případech byl aktivnější spodní, v některých svrchní horizont. Oba horizonty jsou odděleny vrstvou méně aktivního materiálu o interpretovaných mocnostech cm. Anomální aktivita obou horizontů byla naměřena v případě karotážního bodu K1 přímo na hlavě svahu haldy. V tomto případě byl zastižen svrchní horizont při aktivitě 459 Ur a spodní při aktivitě 702 Ur. Tato extrémní odchylka může být způsobena anomálním nahromaděním haldoviny s vysokým obsahem uranových minerálů Kopaná sonda a odběr vzorků Sonda o hloubce 1,4 m byla ručně vykopána při bázi haldy, v blízkosti bodu 4/3,5 na karotážním bodě K10 (příloha 1 a 5). Ze sondy byly po 10 cm odebrány vzorky pro laboratorní měření. Byla též měřena plošná beta aktivita. K tomuto účelu byl použit detektor vlastní výroby s pěti GM trubicemi STS 6. Přístroj je vybaven olověným stíněním, zajišťujícím směrový příjem záření, a kalibrován na plošném standartu. Beta složku záření možno eliminovat ocelovým stíněním a je stanovována jako rozdíl dvou měření (s ocelovým stíněním a bez něho (β+γ)-γ). Měřená beta aktivita jednotlivých vrstev [kbq/m2] v kopané sondě byla srovnána s karotážní křivkou gama aktivity v bodě K 10 [Ur] (kopaná sonda i výtluk se nacházely na stejném bodě). Generelním průběhem se obě křivky podobají. Také maximum β a γ aktivity je ve shodné hloubce (20 cm). Celkovou γ aktivitu v daných podmínkách ovlivňuje zejména obsah 226 Ra, měřenou β aktivitu způsobuje jak 226 Ra, tak krátkodobé přeměnové produkty uranu ( 234m Pa). Ve svrchní polovině profilu je zřejmý shodný průběh naměřené β a γ aktivity. Ve střední a části spodní poloviny profilu v hloubce cm je patrné, že plošná beta aktivita kolísá v rozmezí 4 5 kbq/m 2, zatímco gama aktivita se snižuje od 25 do 7 Ur. Tento jev může indikovat porušení radioaktivní rovnováhy související s migrací uranu v tělese haldy směrem k podloží. Tento jev byl později potvrzen laboratorním gama spektrometrickým měřením odebraných vzorků. Litologie profilu kopané sondy byla dokumentována (příloha č. 5). Svrchních 10 cm bylo tvořeno tmavě hnědou půdou s hrabankou. Dále následovaly dva horizonty haldoviny s pozitivní gradací, tj. velkými úlomky na bázi s postupným zjemňováním k nadloží. První byl zastižen v hlobce cm, druhý v hloubce cm. Byly tvořeny zvětralou haldovinou s limonitovými povlaky a vysokým obsahem úlomků žíloviny s mineralogickým složením: křemen, siderit, kalcit, galenit, sfalerit a goethit s doprovodem okolních alterovaných kambrických pískovcíů. Na bázi spodního horizontu byly nalezeny také úlomky argilitizovaných diabasů. Makroskopické úlomky radioaktivních minerálů nebyly nalezeny. V případě obou horizontů byla nejvyšší gama aktivita naměřena v jejich svrchní jemnozrnné části. Pod bází aktivní haldoviny byla v hloubce 100 cm nalezena přibližně 8 cm mocná vrstva fosilní půdy bohaté na organický rostlinný materiál. Ve zbývající, nejhlubší časti profilu byla naražena opět haldovina v mocnosti 35 cm (dále nebyla sonda prohlubována). Tato haldovina byla tvořena intenzívně limonitizovanými úlomky červených, silně zvětralých kambrických pískovců bez úlomků žíloviny a bez zvýšené gama i beta aktivity. Je to zřejmě starší halda, pocházející z prvního období těžby výchozů žil březohorského ložiska. 3

8 1.2 Laboratorní gama spektrometrie půd Vzorky půd a haldovin byly vysušeny, naváženy do 0,5 l Marinelliho nádob a uzavřeny po dobu 14 dní pro ustavení rovnováhy mezi radonem a jeho krátkodobými rozpadovými produkty. Pro stanovení koncentrací přirozených radionuklidů byly měřeny 0.5 l vzorky v marinelliho geometrii na laboratorním 4096 kanálovém gama spektrometru Canberra series 10 se scintilačním detektorem 75*75 mm NaI(Tl) ve stínění 10 cm Pb + 1 mm Cu. Jednotlivé prvky byly měřeny na energiích, uvedených v tab. 3. Koncentrace radionuklidů byla stanovena maticovým výpočtem podle Matolína za použití standardů IAEA. Vypočítané koncentrace uranu a ekvivalentní koncentrace 226 Ra jsou uvedeny v příloze č. 6. Tabulka 3: Energie detekce radionuklidů měřených scintilační gama spektrometrií měřený prvek detekovaný izotop energie [kev] ppm U 234 Th 93 ppmth 212 Pb 239 ppm eu (Ra) 214 Pb 352 % K 40 K 1461 Koncentrace draslíku a thoria se pohybovaly v rozpětí pozaďových hodnot v celém profilu a nejsou uváděny ani diskutovány. Koncentrace uranu se v profilu pohybovaly v rozmezí 3,9 186 ppm, ekvivalentní koncentrace radia se pohybovala v rozmezí 3,9 175,8 ppm eu. Na vynesených křivkách naměřených hodnot (příloha č. 6) jsou patrná obě maxima vázaná na spodní a v tomto případě aktivnější svrchní horizont haldoviny. Na první pohled mají obě křivky (U a Ra) shodné průběhy, napovídající, že se materiál nachází v radioaktivní rovnováze, kdy se koeficient radioaktivní rovnováhy, definovaný jako poměr (Ra/U)*100 pohybuje okolo 100 %. Při detailnějším rozboru naměřených hodnot však zjišťujeme, že ve spodní části profilu je radioaktivní rovnováha zřetelně porušena ve prospěch uranu. Od hloubky 75 cm je koeficient radioaktivní rovnováhy (Krr) trvale nižší než 100 %, s minimem 64 % právě ve vrstvě fosilní půdy v nadloží starší haldy. Ve svrchní části novější haldy Krr kolísá, často je posunut ve prospěch radia (max. 127 % v hloubce cm). Tento fakt hovoří o zřetelné migraci části uranu z uloženého materiálu do spodní části haldy a částečně i do jejího bezprostředního podloží. 2 Lhota u Příbramě lokalita historických radioaktivních strusek 2.1 Základní informace o fázovém složení metalurgických strusek Úvod Druhá etapa řešení projektu byla z větší části věnována mineralogické a chemické charakteristice studovaných materiálů. Byly studovány zejména struskové haldy ve Lhotě u Příbrami. Vzorky silikátových strusek byly ve formě leštěných výbrusů podrobně studovány pod optickým (OM) a skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM/EDS). Chemismus jednotlivých fází byl stanoven pomocí elektronové mikrosondy (EMPA). Pomocí silikátových analýz bylo stanoveno celkové chemické složení reprezentativních strusek. 4

9 2.1.2 Celkový chemismus strusek Celkové chemické analýzy byly realizovány v Laboratořích geologických ústavů PřF UK a v laboratoři CRPG-CNRS v Nancy (Francie). Středověká struska má nízké obsahy vápníku (3,2 wt.% CaO; neznámé použití CaCO3 pro vsázku do pece), avšak je značně bohatá olovem (12,7 wt.% PbO), stříbrem a arsenem. Vysoké koncentrace Ba pocházejí pravděpodobně z hlušiny bohaté na baryt. Příbramská struska ze zpracování rud je bohatá stříbrem (57,5 ppm) a arsenem (257 ppm). Vykazuje nevyšší koncentrace zinku (8,2 wt.% ZnO); koncentrace vápníku jsou porovnatelné se vzorky 56 a 57 (kolem 20 wt. % CaO). Modernější strusky naopak obsahují chlor, který pochází ze zpracování celých baterií s PVC obaly. Zvýšené obsahy Al a Ba mohou mít původ v ebonitových obalech baterií neboť jejich sloučeniny se používají jako plniva pro výrobu plastických hmot. Vysoké obsahy chrómu v moderních struskách mohou být způsobeny náhodným zpracováním alkalického akumulátoru, nebo kontaminací anodickými kaly při manipulaci s vratnou struskou pocházející z povrchu haldy 2 (Vurm K., osobní sdělení). Nízké obsahy olova v nejmodernější strusce svědčí o účinnosti technologii a obsluhy při procesu tavení a při odpichu. Podrobnější informace týkající se chemismu studovaných strusek jsou k dispozici ve francouzském manuskriptu rigorózní práce. Tabulka 4: Koncentrace hlavních prvků ve studovaných struskách Číslo vz. 30A 30B 56A 56B 57A 57B SM SiO2 32,68 31,59 28,3 27,75 28,87 29,24 47,91 TiO2 0,48 0,46 0,59 0,56 0,95 0,87 0,98 Al2O3 4,56 4,49 5,18 5,27 10,38 10,4 11,94 Fe2O3 4 3,47 4,32 3,71 4,89 6,34 4,5 FeO 24,41 24,36 34,04 34,89 24,89 23,44 3,62 MnO 3,17 3,14 1,54 1, ,12 MgO 1,1 1,12 1,33 1,37 2,86 2,76 2,02 CaO 17,87 18,56 17,22 17,16 21,5 21,54 13,4 Na2O 0,05 0,09 0,78 0,87 0,31 0,35 5,07 K2O 0,59 0,59 0,34 0,32 0,08 0,12 1,47 P2O5 1,44 1,48 0,26 0,25 0,39 0,44 1,18 PbO 2,44 2,52 2,51 2,44 0,84 0,73 0,08 ZnO 7,29 7,26 3,27 3,14 0,25 0,25 0,29 CuO 2 Stot 1,8 1,73 2,06 2,34 1,25 0,94 0,42 Kor. O2-0,9-0,87-1,03-1,17-0,63-0,47-0,21 H2O- 0,12 0,08 0,08 0,06 0,6 0,4 0,93 Ztr.ž. bez -3,7-3,87-3,88-3,07-0,62-0,58 4,21 korekce Ztr.ž. s -0,61-0,77 0,15 1,06 2,26 1,93 4,61 korekcí Celkem 100,49 99,3 100,94 101,54 100,69 100,28 100,33 5

10 Tabulka 5: Koncentrace stopových prvků ve studovaných struskách As Ba Cu Pb Zn Co Ni Cr Cd Be Číslo vz. mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg 30A ,9 7,5 30B ,3 7,1 56A <0,3 3,3 56B ,5 3,3 57A , ,3 4,3 57B , ,1 4,6 SM ,9 6, Petrografická a mineralogická studie Byly identifikovány následující oxidické a silikátové fáze: spinelidy, klinopyroxeny, melility, olivíny, granáty a sklo. Všechny silikáty mají chemické složení odpovídající umělým fázím, které vznikají rychlým schlazením taveniny bohaté na kovy. Typické je zejména nabohacení těchto fází zinkem a to v takovém množství, které není běžné u přírodních ekvivalentů. Chemické analýzy (elektronová mikrosonda) též potvrdily přítomnost sulfidů, arsenidů a intermetalických sloučenin Pb, As, Fe, Sb, Sn, Cu a Ni. Tyto fáze jsou nejvýznamnějšími nositeli kovů ve struskách a vyskytují se ve formě kapiček různorodé velikosti (1-300 μm) uzavřených ve skle. Celkem 20 leštěných výbrusů strusek bylo studováno v procházejícím a odraženém světle pomocí optického a rudního mikroskopu (Leica). Reprezentativní vzorky byly poté podrobně studovány pomocí elektronového scanovacího mikroskopu vybaveným semikvantitativním analytickým zařízením s energiově disperzním detektorem (SEM/EDS, přístroj JEOL JSM 6400, laboratoř ESEM-Université d Orléans). Chemizmus jednotlivých fází byl stanoven pomocí elektronové mikrosondy (EMPA; přístroj CAMECA SX-50, BRGM-CNRS Orléans). Rentgenová difrakce (XDR) byla použita pro stanovení fázového složení vybraných vzorků (práškový difraktometr SIEMENS D-500, ESEM-Université d Orléans; práškový difraktometr Philips PW 1730, metoda Debye-Scherrer, BRGM Orléans). Na základě difraktogramů byly pro každou fázi vypočítány mřížkové parametry pomocí metody dle Burnhama (1962) Silikátové strusky Podrobná mineralogická studie strusek pocházejících z technologie zpracování rud bude uveřejněna v práci Ettler et al. (2000b) a proto zde uvádíme pouze nejdůležitější data. Strusky jsou silikátové materiály, které představují textury spinifexového typu, charakteristické také pro rychle schlazené vulkanické horniny. Kostrovité krystaly hlavních fází (v anglické literatuře harrisitic crystals) ve sklovité matrix jsou typické pro studované strusky (obr. 1). Podobné textury jsou běžné i pro jiné sklovité materiály typu strusek ze spalování komunálního odpadu (např. Eusden et al., 1999). Hlavními fázemi strusek jsou vysokoteplotní Ca-Fe aluminosilikáty (melilit, klinopyroxen, olivín, zřídka granát), oxidy (spinelidy) a sklo. Nosnými fázemi kovů jsou sulfidické a metalické fáze, které se vyskytují ve formě kapek velikosti <1μm až 300 μm jako uzavřeniny v silikátové strusce, často ve skle. Chemickomineralogická charakteristika těchto inkluzí je srovnatelná s fázemi přítomnými v sulfidických kamíncích. 6

11 Obrázek 1: Příklad složení metalurgické strusky. Metalické olovo (bílé), sulfidy (sv. šedé). V okolí olivín s kostrovitým spinelem a sklo (tmavě šedé). EM BSE. Zastoupení a přítomnost jednotlivých fází se mění v závislosti na výrobní technologii, chemickém složení a na vzdálenosti vzorku od povrchu tyglíku. Strusky rychle schlazené pocházející z technologie licího pasu jsou bohatší na sklovitou fázi, zatímco pomaleji schlazené strusky (např. moderní strusky) jsou tvořeny dokonaleji vyvinutými krystaly a nižším procentuálním zastoupením skla. Povrch tyglíku je vždy tvořen vrstvou skla vzniklého při rychlém schlazení roztavené silikátové strusky po odpichu. Silikátové fáze příbramských strusek jsou bohaté vápníkem a železem. Tyto dva prvky pocházejí z přísad používaných pro tavení v šachtové peci vápence (CaCO3) a železného šrotu (Gilchrist, 1989). Většina hlavních fází je zinkem bohatá a koncentrace zinku dosahují hodnot, které nebyly zaznamenány pro přírodní fáze obdobného typu. Distribuce zinku mezi silikátovými fázemi a koexistujícím sklem ve struskách v závislosti na typu použité technologie byly publikovány (viz Ettler et al., 2000). Klinopyroxeny jsou fáze přítomné pouze v pomale schlazených partiích strusek, nevyskytují se tedy ve středověkých struskách a ve struskách pocházejících z technologie licího pasu. Klinopyroxeny z příbramských strusek jsou blízké Ca-Fe koncovému členu hedenbergitu (CaFeSi2O6), avšak koncentrace zinku indikují (až 5 % ZnO), a proto pevný roztok obsahuje nízké procento petedunnitové komponenty (CaZnSi2O6). Podrobné analýzy jsou uvedeny ve francouzském rukopisu. Melility jsou běžnými fázemi v bazických lávách nebo metalurgických struskách (Kucha et al., 1996, Butler, 1977, Wearing, 1983). Koncentrace zinku v melilitech ze strusek pocházejících ze zpracování rud dosahují až 13 % ZnO (tedy až 38,5 % hardystonitové komponenty). Tato fáze není přítomna ve struskách ze 13. století v důsledku nízkých teplot v primitivní středověké peci a v důsledku nízkých obsahů vápníku ve vsázce (přísada vápence nebyla ve 13. století známa). Fáze olivínového typu jsou běžné ve všech studovaných struskách a byly pozorovány i ve struskách podobného složení z jiných lokalit (Chaudhuri & Newesely, 1993, Kucha et al., 1996). Ve středověkých struskách se jedná o téměř čistý fayalit (FeSiO4), zatímco chemické složení olivínů z příbramských strusek závisí na doprovodné fázové asociaci a původu strusky a jejich složení kolísají mezi fayalitem a kirschsteinitem (CaFeSiO4). Obsahy ZnO mohou být až 8,64 wt.% a to zejména ve středověkých struskách. V porovnání s ostatními fázemi, olivíny jsou též nevýznamnějšími nositeli manganu ve struskách. 7

12 Přítomnost vysokoteplotních granátů byla zaznamenána pouze v moderní strusce. Představují minoritní fázi a jsou tvořeny pevným roztokem s převahou andraditové (Ca3(Fe3+, Ti)2Si3O12) a almandinové (Fe32+Al2Si3O12) komponenty. Spinelidy jsou jediné primární oxidy ve studovaných struskách. Krystalizují jako první fáze ihned po odpichu strusky a jsou nejčastěji uzavřeny v pozdních fázích (melilit, klinopyroxen). Jsou zejména tvořeny magnetitovou komponentou (FeFe2O4) s významným procentuálním zastoupením gahnitu (ZnAl2O4) ve starých struských a hercynitu (FeAl2O4) a spinelu (MgAl2O4) ve struskách moderních. Stejně jako ve struskách ze spalování komunálního odpadu (Eusden et al., 1999), spinelidy jsou ve strusce nejdůležitějšími koncentrátory Cr (až 15 wt.% Cr2O3). Spolu se sulfidy (viz dále) jsou též významnými koncentrátory Zn (až 19,9 wt.% ZnO). Sklo je jednou z nejdůležitějších fází ve strusce, neboť je a priori termodynamicky méně stabilní než krystalické fáze (Eusden et al., 1999) a obsahuje kapičky vysoce reaktivních sulfidů a dalších metalických sloučenin (Lastra et al., 1998). Chemické složení skel je značně variabilní i v rámci jednoho vzorku a významně souvisí s fázemi, které jsou v jeho okolí. Sklo samo o sobě může obsahovat významné koncentrace kovů, zejména Pb a Zn, které mohou vstupovat do jeho struktury jako tzv. síťoměniče. Ve struskách ze 13. století, koncentrace olova ve skle dosahují až 21 wt. % PbO. Koncentrace zinku ve skle dosahuje až 9,8 wt.% ZnO, zejména ve struskách pocházejících ze zpracování rud. Je nutné poznamenat, že submikroskopické kapičky (<1 μm) sulfidů a metalických sloučenin rozpuštěné ve skle jsou stěží rozpoznatelné a mohou zvýšit koncentraci kovu, neboť průměr elektronového svazku mikrosondy je > 1 μm. 2.2 Laboratorní gama spektrometrie půd Během předchozí etapy výzkumů byla na lokalitě Lhota u Příbramě provedena kopaná sonda, lokalizovaná při patě haldy v místě výskytu radioaktivních strusek (Jelínek et al. 2002). Z kopané sondy byly odebrány vzorky novotvořené půdy, aktivní struskové haldoviny a jejich podloží. Nebyl vzorkován interval mezi cm, kde se vyskytovaly pouze velké kusy strusky bez vzorkovatelného jemnozrnného materiálu. Vzorky byly vysušeny a přesítovány sítem 2 mm, podsítná frakce byla navážena do válcových Al misek objemu 60 ml. Koncentrace radionuklidů byla měřena scintilační gama spektrometrií popsanou v kapitole 1.2. Výsledky měření a konstruovaný koncentracní profil jsou uvedeny v příloze č. 7. Koncentrace draslíku a thoria se pohybovaly v rozpětí pozaďových hodnot v celém profilu a nejsou uváděny ani diskutovány. Koncentrace uranu se v profilu pohybovaly v rozmezí 0 29,9 ppm, ekvivalentní koncentrace radia se pohybovala v rozmezí 2,0 58,2 ppm eu. Vynesením průběhu koncentrací obou prvků v profilu (příloha č. 7) je zřejmá silná radioaktivní nerovnováha. V horizontu strusek je radioaktivní rovnováha posunuta silně ve prospěch radia s Krr > 300 % (!) při obsazích radia 55 58,2 ppm eu a uranu pouze do 1,8 ppm. Uran je naproti tomu nabohacen pouze ve svrchním horizontu půdy (max. 29,9 ppm) a v podloží haldy byl nalezen v koncentracích pouze 0,6 3,7 ppm. Velmi zajímavá je však situace u dvou vzorků z bezprostředního podloží odvalu v hloubkách cm. Zde je oproti hlubšímu podloží zřetelně zvýšena ekvivalentní koncentrace radia (11,7 a 12,7 ppm eu). Tyto skutečnosti hovoří o migraci radia do bezprostředního podloží struskové haldy. Naproti tomu zvýšená koncentrace uranu v novotvořené půdě v nadloží strusek může být způsobena jeho imobilizací organickou hmotou (povrchové splachy z haldy). 8

13 2.3 Zhodnocení distribuce radioaktivních prvků ve struskách Zhodnocení plošné beta aktivity Během tří terénních vzorkovacích akcí bylo sebráno celkem 27 vzorků radioaktivních strusek. Takto široký soubor nebylo v možnostech kolektivu autorů analyzovat paralelně všemi metodami. Pro rychlé zhodnocení distribuce radioaktivních prvků v celém souboru vzorků byla zvolena metoda měření jejich plošné beta aktivity přímo na površích omytých vzorků. Byla využita dříve sestavená laboratorní aparatura se scintilační sondou s plastickým scintilátorem průměru 17 mm a tloušťce 1,8 mm. Detektor takového typu je relativně málo citlivý ke gama záření a umožňuje zhodnotit plošnou aktivitu beta aktivních radionuklidů uranové rozpadové řady. Z nich se mohou nejvíce uplatňovat zejména: 234m Pa ( 238 U), 214 Pb ( 226 Ra) a 214 Bi ( 226 Ra). Sonda byla cejchována na plošném beta standardu, podobně jako terénní sonda k měření plošné beta aktivity. Diskriminační úroveň byla nastavena přibližně na energii 100 kev. Na každém vzorku byly měřeny vykrystalovaný střed, schlazený okraj a sklo, pokud byly makroskopicky rozlišitelné či na vzorku přítomné. Načítací čas byl zvolen s, přirozené pozadí bylo měřeno po dobu 300 s. èetnost plošná beta aktivita [kbq/m2] Obrázek 2: Histogram hodnot plošné beta aktivity naměřené na vzorcích radioaktivních strusek. Tabulka 7: Obsahy ekvivalentního uranu a hmotnostní aktivity 226 Ra stanovené scintilační gama spektrometrií ve vzorcích strusek. vzorek ppm eu A 226 m Ra (Ra) [kbq/kg] 7 okraj střed okraj střed střed okraj střed střed okraj okraj střed střed okraj Z naměřených hodnot byl sestaven histogram (obrázek 2). Plošná beta aktivita souboru vzorků strusek byla velmi proměnlivá. Kolísala v mezích kbq/m 2. Byly zjištěny rozdíly mezi aktivitou zón krystalizace na jednotlivých vzorcích. Tento poznatek nebyl pozdějším výzkumem potvrzen a byl pravděpodobně způsoben částečným vlivem gama záření při rozdílné geometrii měření vzorků. Z celého souboru byly k dalším analytickým pracím vybrány jak vzorky s relativně nízkou (vzorky 7 a 8, rozmezí 59 až 100 kbq/m 2 ), střední (11, 19, 26, rozmezí kbq/m 2 ) a nejvyšší aktivitou (vzorky 12 a 17, rozmezí kbq/m 2 ) Laboratorní gama spektrometrie strusek Výše vyjmenované vybrané vzorky byly rozdrceny a naváženy do 60 ml Al misek a měřeny scintilační gama spektrometrií (metodika popsána v kapitole 1.2). Odděleně byl měřen vždy vykrystalovaný střed a schlazený okraj + sklo. (Čisté sklo nebylo možné naseparovat v objemu vhodném pro měření touto metodikou.) Výsledky stanovení ekvivalentní koncentrace a hmotnostní aktivity 226 Ra jsou uvedeny v tabulce 7. Obsahy ostatních přírodních radionuklidů nebylo možné vyčíslit z důvodu velmi rozdílného matricového 9

14 efektu vzorku oproti standardu. V souboru strusek byla naměřena ekvivalentní koncentrace 226 Ra v rozmezí ppm eu (tj. hmotnostní aktivita v rozmezí 10,3 21,5 kbq/kg). Mezi aktivitou 226 Ra v krystalovaném středu a schlazeném okraji + skle nebyly zjištěné významné rozdíly Stanovení radionuklidů polovodičovou gama spektrometrií Díky výše zmíněnému matricovému efektu, způsobenému vysokým obsahem železa a těžkých kovů nebylo možno stanovit ve vzorcích strusek scintilační gama spektrometrií obsah uranu. Tento prvek se obvykle měří pomocí dceřinného izotopu 234 Th na nízkoenergetické ( měkké ) gama linii s energií 92 kev. Proto bylo přistoupeno k použití radioanalytické metody s vyšším rozlišením, tj. polovodičové gama spektrometrii. Obrázek 3: Spektrum gama záření naměřené polovodičovým gama spektrometrem (HPGe) na vzorku strusky 12 střed. Načítací čas 1800 s. Zvětšena nízkoenergetická část spektra s liniemi izotopu 234 Th. Pro měření byl využit nově zakoupený polovodičový gama spektrometr (částečně hrazený i z prostředků tohoto projektu) s detektorem z vysoce čistého germania (HPGe) s účinností 10 % a rozlišením FWHM 2,2 kev, umístěný ve stínění 7 cm Pb + 2 mm Cu. Výstup z detektoru byl zpracován 4096 kanálovým analyzátorem Canberra series 10 plus. Pro stanovení byly vybrány dva nejaktivnější vzorky: 12 střed a 12 okraj měřené v geometrii 60 ml Al misek použité také pro scintilační gama spektrometrii Pro vyčíslení aktivit radionuklidů byl použit rovnovážný uranový standard RGU-1 (IAEA). Měření vzorků proběhlo v načítacím čase 1800 sekund. Aktivity byly vyčísleny z plochy gama linií (metoda AREA). Naměřeného spektra gama záření vzorku 12 střed je uvedeno na obrázku 3. Přehled výsledků je uveden v tabulce 7. Z naměřených četností bylo možné vyčíslit hmotnostní aktivity krátkodobých přeměnových produktů radia: 214 Pb a 214 Bi. Porovnáním s hmotnostní aktivitou 226 Ra stanovenou scintilační gama spektrometrií u stejných vzorků zjišťujeme, že obě metody poskytují takřka totožné výsledky. (Např. na linii 352 kev ( 214 Pb) 21,1 kbq/kg vs. 21,5 kbq/kg scintilačně). V případě nízkoenergetických gama linií 234 Th (63 10

15 Tabulka 7: Hmotnostní aktivity radionuklidů stanovené polovodičovou gama spektrometrií ve vzorcích strusek. vzorek 12 střed 12 okraj hmotnostní aktivita sigma hmotnostní aktivita a 92 kev) se i v tomto případě negativně projevuje matrice vzorku. Proto byla primární data korigována absorbčním koeficientem zjištěným lineární regresí pomocí linie ± rovnovážného 210 Pb (47 kev). Díky nízkým četnostem jsou však obě stanovení 234 Th velmi nepřesná. Pro přesnější stanovení uranu bude nutné využít některou z 234m Pa tvrdších linií (např kev) při delším načítacím čase. V případech obou vzorků je však jasné, že vzorky se nachází v silné radioaktivní nerovnováze, posunuté ve prospěch radia Alfa spektrometrie strusek Neboť nebylo možné stanovit přesněji obsah uranu pomocí radioanalytických metod využívajících gama záření, bylo nutné přistoupit k použití alfa spektrometrie. V případě destruktivní metody je uran chemicky oddělen od ostatních interferujících radionuklidů, které stanovení dále neruší. Nedestruktivní metoda Pro kvalitativní stanovení alfa aktivních radionuklidů byla použita metoda nedestruktivní přípravy vzorku, kdy nejsou vlivem rozdílných výtěžků chemických reakcí ovlivněny jejich poměry. Kvalitativní stanovení bylo provedeno pouze u nejaktivnějšího vzorku 12 střed. Vzorek byl jemně rozetřen a ve vodné suspenzi nakápnut na nosič (nerezový disk průměru 22 mm) a vysušen. Na nosič bylo naneseno 0,69 mg rozetřeného vzorku. Vzorek byl měřen polovodičovým velkoplošným (450 mm 2 ) detektorem ve vakuové komoře. Spektrum alfa záření bylo zaznamenáváno 4096 kanálovým analyzátorem Canberra series 10 plus Načítací čas byl 58 hodin. Naměřené spektrum záření alfa je uvedeno na obrázku 4. Díky relativně nízké aktivitě materiálu (z hlediska této metody) je získané spektrum alfa záření špatně vykreslené, rozlišovací schopnost lze však hodnotit jako uspokojivou (FWHM 296 kev) a lze tudíž kvalitativně zhodnotit přítomnost jednotlivých radionuklidů. Celková alfa aktivita vzorku je 33,6 mbq, celková hmotnostní alfa aktivita 226,5 Bq/g. Ve vzorku převládají izotopy uranové rozpadové řady. Nejvyšší četnost byla zaznamenána na sigma izotop E [kev] [kbq/kg] [kbq/kg] [kbq/kg] [kbq/kg] 210 Pb Th * Th * Pb Bi Bi * opraveno lineární regresí na absorbci vzorku Obrázek 4: Spektrum alfa záření naměřené nedestruktivní metodou na vzorku radioaktivní strusky 12 střed 11

16 sumárním peaku 226 Ra U Th. Dále se ve spektru projevuje 222 Rn a jeho krátkodobé rozpadové produkty: 214 Po, 218 Po a jejich dlouhodobý depozit 210 Po. Uran se ve spektru projevuje pouze malým zvýšením četnosti na energii 4198 kev ( 238 U). Také tato metoda potvrzuje silnou radioaktivní nerovnováhu, kdy ve strusce je Ra > U. Destruktivní alfa spektrometrie Destruktivní alfa spektrometrie jako jediná z radioanalytických metod umožňuje po oddělení uranu od interferujících radionuklidů stanovit aktivity jeho přírodních izotopů: 238 U a 234 U a jejich poměry. Vzorky strusek byly rozetřeny a naváženy. Navážky se pohybovaly v rozmezí mg vzorku. Rozloženy byly za horka ve směsi kyselin konc. HF (5 ml) a konc. HNO 3 (10 ml) za přídavku 1 Bq roztoku vnitřního standardu 232 U, byly rozpuštěny beze zbytku a odpařeny skoro do sucha. Pro chemické oddělení uranu od ostatních kovů byly odpařené vzorky rozpuštěny v 1 ml deionizované vody a opatrně sráženy nasyceným roztokem Na 2 CO 3 do ph 9. Vzniklá sraženina byla odfiltrována papírovým filtrem č Odfiltrovaný roztok karbonátového komplexu uranu byl přemístěn do teflonové elektrodepoziční cely. Rozpuštěný uran byl deponován na nerezové disky při napětí 8.5 V po dobu 1 hodiny. Měření bylo provedeno stejnou aparaturou, jako v případě Obrázek 4: Spektrum alfa záření naměřené na vzorku radioaktivní strusky 12 okraj po chemické separaci uranu. nedestruktivní alfa spektrometrie. Časy měření byl voleny 1 nebo 2 hodiny podle aktivity vzorku, v jednom případě (vzorek 12 okraj) 12.5 hodiny. Naměřené spektrum vzorku 12 okraj je uvedeno na obrázku 5. Aktivity 238 U, 234 U a jejich poměry byly vyčísleny přepočtem ze známé aktivity vnitřního standardu 232 U (spike). Bylo změřeno celkem 6 vzorků, a to nejméně aktivní vzorek 7 (střed, okraj a sklo) a nejvíce aktivní vzorek 12 (střed, okraj a sklo). Výsledky těchto stanovení jsou uvedeny v tabulce 8. Obsahy uranu se pohybují od 80 ppm (vzorek 7 střed) po 348 ppm (12 střed). Při porovnání aktivit 226 Ra (zjištěných scintilační gama spektrometrií) a aktivity 238 U (alfa spektrometricky) u shodných vzorků docházíme k poměrům aktivit Ra:U v rozmezí 5-10:1. Izotopické poměry 234 U/ 238 U jsou v případě středů a okrajů obou vzorků blízké 1. V případě obou vzorků skla jsou > 1. Tento výsledek nebyl prozatím blíže interpretován. Změna tohoto izotopického poměru může být například způsobena dlouhodobým loužením povrchu strusek na odvalu. Rovněž byl vykonán experiment s neoxidačním rozkladem strusky (vzorek 12 střed) pouze za použití HF. V tomto případě byl konstatován nulový výtěžek chemické separace a následné elektrodepozice. Výsledek svědčí o tom, že ve strusce je veškerý uran vázán ve formě U 4+, který je nerozpustný při použití karbonátového separačního postupu. 12

17 Tabulka 8: Výsledky alfa spektrometrického stanovení hmotnostních aktivit a obsahů uranu ve vzorcích strusek, porovnání s aktivitou 226 Ra stanovenou scintilační gama spektrometrií vzorek 12 střed 12 okraj 12 sklo 7 střed 7 okraj 7 sklo A m 238 U [Bq/g] sigma [%] A m 234 U [Bq/g] sigma [%] Q 238 U [ppm] sigma [ppm] A ratio 234 U/ 238 U sigma [%] lab. GS: A 226 m Ra [Bq/g] n.a n.a. 226 Ra (GS) / 238 U (α) n.a n.a Alfa autoradiografie strusek Pro zhodnocení mikrodistribuce radionuklidů ve struskách byla provedena jejich alfa autoradiografie. Bylo použito detekční fólie LR115 firmy Kodak, která byla přiložena k povrchu čtyř nábrusů vzorku č. 26. Expozice byla 14 dní. V nábruse byly zastiženy pouze schlazený okraj a sklo na nejužším okraji vzorku. Autoradiografické snímky však měly bohužel poměrně nízkou kvalitu a experiment bude nutné opakovat. Vizuálním zhodnocením nejlepšího z nich bylo zjištěno, že četnost alfa stop na snímku schlazeného okraje a skla se u obou fází neliší. Velmi nízká četnost alfa stop byla zaznamenána pouze na místech odpovídajícím poloze větších sulfidických a metalických inkluzí. 3 Uranem barvená skla 3.1 Terénní práce provedené na francouzských sklárnách Baccarat a Portieux (Vogézy) V rámci účasti na konferenci Uranium geochemistry 2003 byly v dubnu tohoto roku kolektivem autorů navštíveny také lokality dvě francouzské lokality s historickou produkcí uranem barvených skel: Baccarat a Portieux (Vogézy). Na těchto lokalitách byly vzorkovány sklárenské odvaly, na lokalitě Baccarat byla provedena a vzorkována půdní sonda zachycující relikt starého odvalu. 3.2 Lokalita Portieux Sklárna byla založena v roce 1705 v místě současné obce Portieux. V roce 1715 byla vyhašena a přemístěna do současné lokality zhruba 4 km od obce (Verrerie de la Portieux), kde se mimo sklárny nachází i rozsáhlá historická dělnická kolonie, dnes částečně opuštěná a zchátralá. Sklárna pracuje dosud, i když pouze při velmi omezeném objemu výroby. Výrobní program sklárny se v historických dobách zaměřoval zejména na barevné dekorační sklo vyráběné technikou lisování, méně již foukané sklo, část produkce také tvořily výrobky určené pro lékárnické použití a jiné obalové sklo. Velmi známé jsou její umělecké výrobky z období francouzského art-deco. 13

18 Obrázek 6: Objekt sklářské huti v Portieux. V popředí vzorkovaný, částečně aplanovaný starý odval sklárny. Vzorkován byl její starší, částečně aplanovaný odval za potokem, přímo za historickým objektem huti (obrázek 6). Na odvalu byly při povrchovém sběru a také UV lampou nalezena uranem barvená skla různých typů. Byly to zvláště zvláště skla světle a velmi světle žlutá, dále skla zelená, tyrkysově modrá a sytě žlutá neprůhledná. Nalezeno bylo několik kilogramů uranem barvených skel. Jejich obsahy radioaktivních prvků jsou uvedeny a diskutovány v další části kapitoly. Navštíven byl také nový, v současnosti používaný sklárenský odval ležící cca 1 km od objektu sklárny při hlavní silnici z Portieux do Rambervill. Z přítomných fragmentů produkovaných předmětů bylo zjištěno, že uranem barvená skla jsou hutí produkována nadále a to v odstínech velmi světle žlutozelených a sytě zelených. 3.3 Lokalita Baccarat Sklárna byla založena v roce 1765 s názvem Sklárna Svaté Anny. Dnes je sklárna jedním z hlavních sklářských produkčních center ve Francii. Objekty sklárny a přilehlá kolonie jsou dobře udržovány a velmi citlivě opraveny (obrázek 7). Sklárna má dnes reprezentativní značkové prodejny svých výrobků v mnoha větších městech regionu i celé Francie. Historicky bylo produkováno sklo tabulové, obalové, stolní, barevné i umělecké výrobky mimořádných kvalit, jež obdržely celou řadu významných ocenění. Dnes je hlavním sortimentem výroba olovnatého křišťálu, moderní umělecké bižuterie a reprezentativních souprav stolního skla. Podle vystaveného zboží v místních prodejnách nejsou v současnosti uranem barvená skla produkována. Obrázek 6: Centrální objekt sklářských hutí provozu historického objektu sklárny v Baccaratu. 14

19 3.3.1 Kopaná půdní sonda Michael na lokalitě Baccarat Během pochůzky v okolí sklárenského objektu byl zjištěn ojedinělý výskyt uranem barvených skel ve vývratu stromu přímo na pravém břehu řeky la Meurthe naproti turistickému informačnímu středisku. Bylo zjištěno, že se pravděpodobně jedná o částečně aplanovaný relikt starého sklárenského odvalu. Operativně byla v těchto místech provedena kopaná sonda Michael. Kopaná sonda byla dokumentována, byly odebrány vzorky půd a měřena plošná beta aktivita. Litologická a radiometrická situace sondy je uvedena v příloze č. 8. Do hloubky 15 cm se vyskytovala tmavě hnědá půda bohatá na organické zbytky, v horizontu cm byla naražena hnědá půda s nízkým obsahem střepů. Od 35 do 65 cm se vyskytovala půda s vysokým obsahem střepů. Podloží (65 85 cm) tvořil říční štěrk. Nejvyšší plošná beta aktivita byla naměřena v případě horizontu s vysokým obsahem střepů: 2,1 kbq/m 2, oproti 0,76 0,85 kbq/m 2 v nadloží a podloží této vrstvy. Z horizontu se střepy bylo odebráno cca 60 l půdy, která byla pod vodou odkalena a prosítována a bylo odděleno cca 1.5 kg uranem barvených skel. Podle makroskopické charakteristiky to je typ zeleného alabastrového skla, jeho obsahy radioaktivních prvků jsou uvedeny a diskutovány v další části kapitoly. 3.4 Chemické složení a obsahy radionuklidů v českých sklech barvených uranem (shrnutí dosavadních výsledků) Tato kapitola je pouze krátkým shrnutím již dříve dosažených výsledků. Širší pojednání je obsaženo v diplomové práci jednoho ze spoluautorů (Procházka 2002) a dalších pracech (Procházka et al. 2002, Procházka, Goliáš 2003) Makrochemické složení Pro zhodnocení obsahů hlavních prvků ve sklech byly použity metody WDS a EDS elektronové mikroanalýzy aplikované na nábrusy skel. Hlavními komponentami skla jsou SiO2, K2O, CaO, Na2O, P2O5, CuO, UO2 (seřazeny podle klesajících obsahů). V řádu setin hmot. % jsou zastoupeny S, Mg, Al, Fe Ti (identifikovány a analyzovány pomocí WDS). Ve všech případech to jsou skla, kde jako hlavní tavidlo byla použita potaš (uhličitan draselný), který se rovněž vyskytuje v záznamech historických receptur (Eisner 1847). Hlavním síťoměnícím kationtem ve skle je tedy draslík. Příklady EDS analýz českých uranem barvených skel jsou uvedeny v tabulce 9. Tabulka 9: EDS kvantitativní analýzy uranových skel. typ1, KM* typ 2, KM typ 2, KM (jiný vzorek) typ 2, Podlesí typ 2, Kristiánov [hmot.%] 2σ [hmot.%] 2σ [hmot.%] 2σ [hmot.%] 2σ [hmot.%] 2σ Na 2 O 3,47 ±0,24 1,26 ±0,42 2,60 ±0,54 0,41 ±0,23 0,43 ±0,24 K 2 O 11,38 ±0,25 17,57 ±0,59 18,02 ±0,28 18,18 ±0,47 19,01 ±0,48 CaO 5,22 ±0,23 2,27 ±0,42 3,10 ±0,38 1,88 ±0,29 1,72 ±0,29 MgO - - 0,76 ±0,73 0,32 ±0,27 - SiO 2 78,30 ±0,63 81,38 ±1,25 75,58 ±1,28 77,02 ±0,85 77,16 ±0,85 P 2 O 5-1,89 ±0, SO 3 0,49 ±0, As 2 O 3 3,38 ±0, UO 3 1,26 ±0, ,87 ±1,19 - Cl ,34 ±0,16 0,43 ±0,16 103,51 104,37 100,06 100,03 98,75 *měření proběhlo v delším načítacím čase detektoru 300 s, ostatní měření trvala 80 s typ 1 žluté, fluorescenční sklo; typ 2 zelené, alabastrové sklo KM Klášterský Mlýn 15

20 3.4.2 Obsahy uranu a ostatních radionuklidů Uran není ve skle v radioaktivní rovnováze s některými svými dceřinnými přeměnovými produkty, např. radiem. Obsah uranu vypovídá téměř výlučně o množství barviva, patrně Na2U2O7.nH2O, přidaného do sklovin. Uran dodaný do skla formou barviva představuje u většiny sklovin více než 99,9 % celkového obsahu U ve skle. Naproti tomu podíl rovnovážného uranu, vyjádřený jako Ra [ppm eu], vypovídá o obsahu uranu dodaného v základních komponentách sklářského kmene, ve kterých předpokládáme radioaktivní rovnováhu mezi uranem a radiem. Celkový obsah uranu v jednotlivých typech sklovin, zjištěný laboratorní gama spektrometrií se pohybuje od 0,004 do 0,553 hmot.% (tabulka 10). Nejvyšší obsah uranu byl naměřen v klasickém žlutém fluorescenčním skle (označené 1A) z Kristiánova nad Kamenicí. Vysoká koncentrace 0,52 hmot.% uranu byla zjištěna v případě zeleného alabastrového skla (typ 2) z Podlesí u Kašperských hor. Naprostá většina sklovin má obsah uranu mezi 0,23 a 0,35 hmot.%. Koncentrace uranu tak spadá do úzkého intervalu, přestože skla pocházejí z různých skláren a mají různá stáří. Pouze v tyrkysovém a zeleném skle (typ 3 a 4) z Klášterského Mlýna bylo stanoveno pod 0,1 hmot.% uranu. U tyrkysového skla byl porovnán obsah uranu s intenzitou fluorescence v UV záření. Některé střepy tyrkysového skla jevily výraznější fluorescenci než ostatní. Porovnáním kvality fluorescence se zjištěnými obsahy uranu bylo zjištěno, že výrazněji fluoreskující sklo s obsahem 0,097 hmot.% uranu je pravé uranové sklo, zatímco obsah 0,004 hmot.% U ve špatně fluoreskujícím tyrkysovém skle byl způsoben patrně kontaminací skloviny při výrobě. Mohlo k tomu dojít například použitím stejného nářadí, které bylo předtím použito k manipulaci s uranovou sklovinou. Koncentrace uranu, v zeleném alabastrovém skle z Klášterského Mlýna, zjištěná gamaspektrometricky (0,33 hmot.%) se dobře shoduje s obsahem zjištěným WDS elektronovou mikroanalýzou (0,31 hmot.%) v tomtéž typu skla. Tabulka 10: Obsah uranu a jiných radionuklidů v typech skla nalezených na území ČR. barva uranového skla lokalita U[hmot.%] Ra [ppm eu] K [%] Th [ppm] klasické žluté fluorescenční sklo (typ 1A) Kristiánov 0,553 19,9 6,8 5,7 Podlesí 0,311 6,4 8,2 1,4 světle žluté sklo (typ 1B) KM* 0,286 7,8 8,1 <0,5 žlutobílé, matné, alabastrové sklo Kristiánov 0,287 2,5 15,4 <0,5 sytě zelené, matné, alabastrové sklo (typ 2) KM* 0,330 2,8 14,2 <0,5 Kristiánov 0,299 2,6 14,5 <0,5 Podlesí 0,520 8,3 12,7 2,6 tyrkysové, matné, alabastrové sklo Kristiánov 0,230 1,3 14,6 3,7 světle zelené sklo (typ 3) KM* 0,089 1,0 7,5 <0,5 tmavě zelené sklo Kristiánov 0,346 5,1 7,0 8,5 zelenomodré-tyrkysové (typ 4) KM* 0,097 3,2 8,2 <0,5 zelenomodré-tyrkysové ## (typ 4) KM* 0,004 1,1 9,4 <0,5 *Klášterský Mlýn, ## sklo jevilo pouze nevýraznou fluorescenci v UV záření Měřením jednotlivých druhů uranových skel na gamaspektrometru byl zjištěn, obsah draslíku v rozmezí 6,8 až 15,4 hmot.%. Podle obsahu K můžeme skla rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří vysokodraselná skla matného alabastrového vzhledu. Druhou skupinu tvoří ostatní uranová skla s koncentrací draslíku okolo 8 hmot.%. 16

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva

statigrafie barevných vrstev identifikace pigmentů určení složení omítek typ pojiva a kameniva, zrnitost kameniva Chemicko-technologický průzkum Akce: Průzkum a restaurování fragmentů nástěnných maleb na východní stěně presbytáře kostela sv. Martina v St. Martin (Dolní Rakousko) Zadání průzkumu: statigrafie barevných

Více

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití

Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Sklo chemické složení, vlastnosti, druhy skel a jejich použití Jak je definováno sklo? ztuhlá tavenina průhledných křemičitanů (pevný roztok) homogenní amorfní látka (bez pravidelné vnitřní struktury,

Více

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ Pavel Stierand Rámcový program monitoringu zpracováno podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES programy

Více

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek / 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní

Více

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem

Více

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte střední velikost zrna připraveného výbrusu polykrystalického vzorku. K vyhodnocení snímku ze skenovacího elektronového mikroskopu použijte kruhovou metodu. 2. Určete frakční

Více

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku?

Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Potok Besének které kovy jsou v minerálech říčního písku? Karel Stránský, Drahomíra Janová, Lubomír Stránský Úvod Květnice hora, Besének voda dražší než celá Morava, tak zní dnes již prastaré motto, které

Více

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Zpráva SÚRO č. 26 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO Ivan

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Praha 13.6.2012 Multispektrální data cíl ověření vhodnosti

Více

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra Teorie: Derivační spektrofotometrie, využívající derivace absorpční křivky, je obecně používanou metodou pro zvýraznění detailů průběhu záznamu,

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

METODA STANOVENÍ SORPČNÍ CHARAKTERISTIKY PRO UMĚLÉ RADIONUKLIDY V HYDROSFÉŘE

METODA STANOVENÍ SORPČNÍ CHARAKTERISTIKY PRO UMĚLÉ RADIONUKLIDY V HYDROSFÉŘE METODA STANOVENÍ SORPČNÍ CHARAKTERISTIKY PRO UMĚLÉ RADIONUKLIDY V HYDROSFÉŘE Eva Juranová 1,2 a Eduard Hanslík 1 1 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabská 30, 160 00 Praha 6 2

Více

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf.

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf. Experimentáln lní měření průtok toků ve VK EMO XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký Systém měření průtoku EMO Měření ve ventilačním komíně

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

STAVEBNÍ HMOTY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013. Ročník: devátý

STAVEBNÍ HMOTY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013. Ročník: devátý STAVEBNÍ HMOTY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 26. 4. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s historickými

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

ze separace elektromagnetem. Více informací o odběru vzorků a jejich semikvantitativní mineralogickou charakteristiku uvádějí Žáček a Páša (2006).

ze separace elektromagnetem. Více informací o odběru vzorků a jejich semikvantitativní mineralogickou charakteristiku uvádějí Žáček a Páša (2006). 1 V Bažantnici 2636, 272 01 Kladno; vprochaska@seznam.cz 2 GEOMIN Družstvo, Znojemská 78, 586 56 Jihlava 3 Boháčova 866/4, 14900 Praha 4 4 Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů, Přírodovědecká

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Ivana Pomykačová Konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Výsledek měření souvisí s: Vzorkování, odběr vzorku Pravdivost, přesnost, správnost

Více

EMPLA AG spol. s r. o

EMPLA AG spol. s r. o Problematika odběru a úpravy vzorků zemin, sedimentů a sutí pro analýzu parametrů v sušině, vyhodnocení výsledků vůči stanoveným limitům EMPLA AG spol. s r. o Ing. Vladimír Bláha Vážení posluchači, pro

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Průběžná zpráva o výsledcích laboratorního studia geochemických a transportních procesů

Průběžná zpráva o výsledcích laboratorního studia geochemických a transportních procesů Technická zpráva Průběžná zpráva o výsledcích laboratorního studia geochemických a transportních procesů Přírodní analog Ruprechtov Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. RNDr. Petr Rajlich, CSc. Srpen 2003

Více

LEPTOSKOP Měření Tloušťky Nanesených Vrstev

LEPTOSKOP Měření Tloušťky Nanesených Vrstev LEPTOSKOP Měření Tloušťky Nanesených Vrstev LEPTOSKOPY jsou již několik desetiletí osvědčené přístroje pro nedestruktivní měření tloušťky nanesených vrstev na kovech magnetoinduktivní metodou (EN ISO 2178)

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody

Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody Přehled technických norem pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s. Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. 1

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU

BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU Sekce X: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU Rostislav Šulc, Pavel Svoboda 1 Úvod V rámci společného programu Katedry technologie staveb FSv ČVUT a Ústavu skla

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Jaderné záření kolem nás

Jaderné záření kolem nás Jaderné záření kolem nás Projekt řešený na Letním soustředění mladých fyziků a matematiků v Plasnici, 2014 Řešitelé: Martin Kaplan, Adam Tywoniak, Petr Vincena Vedoucí projektu: RNDr. Zdeňka Koupilová,

Více

Hygienická problematika nelegálních chemických skladů

Hygienická problematika nelegálních chemických skladů Hygienická problematika nelegálních chemických skladů Ing. Vladimír Kraják, Ing. Hana Tamchynová, Dis. Kateřina Petrová vladimir.krajak@pu.zupu.cz Praktický příklad přístupu k hygienickému screeningovému

Více

výskytu primárních hrubozrnných a relativně málo přeměněných kalcitových karbonatitů s výskytem unikátních přechodů karbonatit-nelsonit.

výskytu primárních hrubozrnných a relativně málo přeměněných kalcitových karbonatitů s výskytem unikátních přechodů karbonatit-nelsonit. 1 Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno 2 University of Manitoba, Winnipeg R3T 2N2, Manitoba, Canada Masiv Ulugei Khid je součástí rozsáhlé stejnojmenné vulkanoplutonické asociace alkalických

Více

Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita

Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita BaBar SLAC Zbyněk Drásal 1 Historie diodového jevu v polovodičích Objev tzv. Halbleiteru (polovodiče) bodový kontakt kovu a krystalu (PbS) usměrňuje proud

Více

Úvod. Postup praktického testování

Úvod. Postup praktického testování Výsledky analýz vzorků odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 17. 5. 2013 v Zařízení na energetické využití odpadů Praha 10 Malešice, společnosti Pražské služby a.s. Úvod

Více

PATENTOVÝ SPIS CO « O?oo 05. ézěk ČESKÁ REPUBLIKA

PATENTOVÝ SPIS CO « O?oo 05. ézěk ČESKÁ REPUBLIKA PATENTOVÝ SPIS ČESKÁ REPUBLIKA (19) (21) Číslo pfihláiky: 1325-94 (22) PMhláSeno: 31. 05. 94 (40) Zveřejněno: 14. 06. 95 (47) Uděleno: 27. 04. 95 (24) Oznámeno uděleni ve Věstníku: 14. 06. 95 ézěk (11)

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

REGISTR RIZIKOVÝCH ÚLOŽNÝCH MÍST TĚŽEBNÍCH ODPADŮ ČR. Vít Štrupl. útvar 600 Geofond

REGISTR RIZIKOVÝCH ÚLOŽNÝCH MÍST TĚŽEBNÍCH ODPADŮ ČR. Vít Štrupl. útvar 600 Geofond REGISTR RIZIKOVÝCH ÚLOŽNÝCH MÍST TĚŽEBNÍCH ODPADŮ ČR Vít Štrupl útvar 600 Geofond 1 Obsah prezentace Vývoj problematiky těžebních odpadů Projekt OPŽP Základní členění projektu Obsah a rozsah jednotlivých

Více

FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata.

FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata. FTIR analýza plynných vzorků, vzorkovací schémata. Dr. Ján Pásztor, Ing. Karel Šec Ph.D., Nicolet CZ s.r.o., Klapálkova 2242/9, 149 00 Praha 4 Tel./fax 272760432,272768569,272773356-7, nicoletcz@nicoletcz.cz

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

01 03 06 O Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 A Nelze

01 03 06 O Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 A Nelze SEZNAM ODPADŮ, KTERÉ SE SMĚJÍ UKLÁDAT NA SKLÁDKU ORLÍK IV příloha č. 3 Odpady lze na skládce uložit na základě vlastností určených charakterem, makroskopickým popisem, složením a původem uvedených odpadů

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 19. 12. 2012 Pořadové číslo 09 1 RADIOAKTIVITA Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, 2013. Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci

METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, 2013. Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci METROLOGIE V CHEMII DAVID MILDE, 2013 Metrologie = věda o měření a jeho aplikaci Měření - proces experimentálního získávání jedné nebo více hodnot veličiny (měření = porovnávání, zjišťování počtu entit).

Více

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách Teorie Stanovení celkových proteinů Celkové množství proteinů lze stanovit pomocí několika metod; například: Hartree-Lowryho

Více

Detekce a měření ionizujícího záření v Centru nakládání s radioaktivními odpady

Detekce a měření ionizujícího záření v Centru nakládání s radioaktivními odpady Detekce a měření ionizujícího záření v Centru nakládání s radioaktivními odpady Radiologické metody v hydrosféře 09 Ţďár nad Sázavou, 5. a 6. května 2009 Josef Mudra 7.5.2009 1 Ionizující záření (IZ) Při

Více

Studium minerálních odpadů v geovědách. Minerální odpady v geosféře. Kurz GEOCHEMIE ODPADŮ METALURGICKÉ ODPADY

Studium minerálních odpadů v geovědách. Minerální odpady v geosféře. Kurz GEOCHEMIE ODPADŮ METALURGICKÉ ODPADY přednáška v rámci Environmentální geologie Studium minerálních odpadů v geovědách Kurz GEOCHEMIE ODPADŮ G431P17B pro ChŽP, G431P17 pro ostatní letní semestr, 2/0 zkouška, 3-4 kredity Vojtěch Ettler (ettler@natur.cuni.cz)

Více

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Základní parametry procesů likvidace odpadních vod s obsahem těžkých kovů Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Technologie likvidace OV z obsahem těžkých kovů lze rozdělit na 3 skupiny:

Více

Úvod. Postup praktického testování

Úvod. Postup praktického testování Testování vzorků kalů odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 21. 10. 2014 v ČOV Liberec, akciové společnosti Severočeské vodovody a kanalizace Úvod Společnost Forsapi, s.r.o.

Více

Spektroskop. Anotace:

Spektroskop. Anotace: Spektroskop Anotace: Je bílé světlo opravdu bílé? Liší se nějak světlo ze zářivky, žárovky, LED baterky, Slunce, UV baterky, výbojek a dalších zdrojů? Vyrobte si jednoduchý finančně nenáročný papírový

Více

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 Řešení 1. Definujte tvrdost, rozdělte zkoušky tvrdosti Tvrdost materiálu je jeho vlastnost. Dá se charakterizovat, jako jeho schopnost odolávat vniku cizího tělesa. Zkoušky tvrdosti dělíme dle jejich charakteru

Více

Mobilní Ramanův spektrometr Ahura First Defender

Mobilní Ramanův spektrometr Ahura First Defender ČVUT v Praze, Kloknerův ústav, Šolínova 7, Praha 6 Mobilní Ramanův spektrometr Ahura First Defender Příručka Ing. Daniel Dobiáš, Ph.D. Doc. Ing. Tomáš Klečka, CSc. Praha 2009 Anotace Příručka obsahuje

Více

VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA

VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA E. Hanslík, E. Juranová, V. Kodeš, D. Marešová, T. Minařík, B. Sedlářová VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA Výzkumný

Více

PŘILNAVOST GALVANICKY VYLOUČENÝCH ZINKOVÝCH POVLAKŮ A JEJÍ OVLIVNĚNÍ TEPLOTOU. Josef Trčka a Jaroslav Fiala b

PŘILNAVOST GALVANICKY VYLOUČENÝCH ZINKOVÝCH POVLAKŮ A JEJÍ OVLIVNĚNÍ TEPLOTOU. Josef Trčka a Jaroslav Fiala b PŘILNAVOST GALVANICKY VYLOUČENÝCH ZINKOVÝCH POVLAKŮ A JEJÍ OVLIVNĚNÍ TEPLOTOU Josef Trčka a Jaroslav Fiala b a Vojenský technický ústav ochrany Brno, Veslařská 230, 637 00 Brno. ČR, E-mail: trcka@vtuo.cz

Více

Koloidní zlato. Tradiční rekvizita alchymistů v minulosti sofistikovaný (nano)nástroj budoucnosti?

Koloidní zlato. Tradiční rekvizita alchymistů v minulosti sofistikovaný (nano)nástroj budoucnosti? Koloidní zlato Tradiční rekvizita alchymistů v minulosti sofistikovaný (nano)nástroj budoucnosti? Dominika Jurdová Gymnázium Velké Meziříčí, D.Jurdova@seznam.cz Tereza Bautkinová Gymnázium Botičská, tereza.bautkinova@gybot.cz

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Využití a porovnání metod stanovení 14 C

Využití a porovnání metod stanovení 14 C Využití a porovnání metod stanovení C Světlík 1,2, I., Černý 1,3, R., Fejgl 2,1, M., Tomášková 1, L. 1 CRL ODZ ÚJF AV ČR, v.v.i., Na Truhlářce 39/64, 180 86 Praha 8 2 SÚRO, v.v.i., Bartoškova 28, 0 00

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Chyby spektrometrických metod

Chyby spektrometrických metod Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.

Více

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera

Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Úloha č. 9 Stanovení hydroxidu a uhličitanu vedle sebe dle Winklera Princip Jde o klasickou metodu kvantitativní chemické analýzy. Uhličitan vedle hydroxidu se stanoví ve dvou alikvotních podílech zásobního

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

vysokopecní či RNDr. František Kresta, Ph.D. Seminář Fámy a fakta o dálnici D47, Praha, 24.4.2012

vysokopecní či RNDr. František Kresta, Ph.D. Seminář Fámy a fakta o dálnici D47, Praha, 24.4.2012 Co bobtná v dálnici: odpadky, stavební odpad, studený NH, vysokopecní či ocelárenská struska? RNDr. František Kresta, Ph.D. Seminář Fámy a fakta o dálnici D47, Praha, 24.4.2012 1 of 44Imagine the result

Více

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. radiační ochrana. Doporučení Stanovení radonového indexu pozemku přímým měřením SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost. radiační ochrana. Doporučení Stanovení radonového indexu pozemku přímým měřením SÚJB Státní úřad pro jadernou bezpečnost radiační ochrana Doporučení Stanovení radonového indexu pozemku přímým měřením SÚJB červen 2012 Předmluva Státní úřad pro jadernou bezpečnost trvale věnuje velkou pozornost

Více

Měření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)

Měření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Měření vnitřního prostředí v základních školách Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Zpracovali pracovníci: SZÚ, centrum hygieny životního

Více

Téma roku - PEDOLOGIE

Téma roku - PEDOLOGIE Téma roku - PEDOLOGIE Březen Kolik vody dokáže zadržet půda? Zadrží více vody půda písčitá nebo jílovitá? Jak lépe předpovědět povodně nebo velká sucha? Proveďte měření půdní vlhkosti v blízkosti vaší

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti. Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor

Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti. Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor Vliv mikrolegování oceli dle ČSN 412050 na mechanické vlastnosti Ludvík Martínek, Martin Balcar, Pavel Fila, Jaroslav Novák, Libor Sochor Abstrakt Při tváření ingotů volným kováním docházelo ke vzniku

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Nová metodika stanovení radonového indexu pozemku

Nová metodika stanovení radonového indexu pozemku Abstrakt Hodnocení radonového rizika základových půd je nedílnou součástí Radonového programu České republiky. Předložená práce shrnuje výsledky výzkumného projektu zaměřeného na detailní studium podmínek

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3 Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové

Více

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium

212 a. 5. Vyzáří-li radioaktivní nuklid aktinia částici α, přemění se na atom: a) radia b) thoria c) francia d) protaktinia e) zůstane aktinium Pracovní list - Jaderné reakce 1. Vydává-li radionuklid záření alfa: a) protonové číslo se zmenšuje o 4 a nukleonové číslo se nemění b) nukleonové číslo se změní o 4 a protonové se nemění c) protonové

Více

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU návod vznikl jako součást bakalářské práce Martiny Vidrmanové Fluorimetrie s využitím spektrofotometru SpectroVis Plus firmy Vernier (http://is.muni.cz/th/268973/prif_b/bakalarska_prace.pdf)

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností: POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů 7. června/june 2013 9:30 h 17:30 h Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita v Brně a Středoevropský technologický institut Budova D, Zemědělská

Více

Zpráva č. 14/2014. Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo.

Zpráva č. 14/2014. Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo. Zpráva č. 14/2014 Celotělový počítač se zvýšenou kapacitou pohotového měření kontaminace transurany v plicích a kostře in vivo (Funkční vzorek) Autoři: Mgr. Vendula Pfeiferová, Ing. Pavel Fojtík Praha,

Více

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3. Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

RADIOAKTIVITA ZEMSKÉHO POVRCHU CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO

RADIOAKTIVITA ZEMSKÉHO POVRCHU CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO Geofyzika, a.s., Brno, Ječná 1321/29a, PSČ 621 00 Divize obecné geofyziky RADIOAKTIVITA ZEMSKÉHO POVRCHU CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI BROUMOVSKO Souhrnné zhodnocení výsledků letecké spektrometrie gama a pozemního

Více

Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie

Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie Analýza kofeinu v kávě pomocí kapalinové chromatografie Kofein (obr.1) se jako přírodní alkaloid vyskytuje v mnoha rostlinách (např. fazolích, kakaových bobech, černém čaji apod.) avšak nejvíce je spojován

Více

Solární dům. Vybrané experimenty

Solární dům. Vybrané experimenty Solární dům Vybrané experimenty 1. Závislost U a I na úhlu osvitu stolní lampa, multimetr a) Zapojíme články sériově. b) Na výstup připojíme multimetr. c) Lampou budeme články nasvěcovat pod proměnlivým

Více

Filozofie validace. Je validace potřebná? Mezinárodní doporučení pro provádění validací ve forenzně genetických laboratořích

Filozofie validace. Je validace potřebná? Mezinárodní doporučení pro provádění validací ve forenzně genetických laboratořích INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávání v oblasti forenzní genetiky reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0080 Mezinárodní doporučení pro provádění validací ve forenzně genetických laboratořích INVESTICE DO ROZVOJE

Více

DEGRADACE MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ OCELI 15 128 A PŘÍČINY VZNIKU TRHLIN VYSOKOTLAKÝCH PAROVODŮ

DEGRADACE MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ OCELI 15 128 A PŘÍČINY VZNIKU TRHLIN VYSOKOTLAKÝCH PAROVODŮ DEGRADACE MATERIÁLOVÝCH VLASTNOSTÍ OCELI 15 128 A PŘÍČINY VZNIKU TRHLIN VYSOKOTLAKÝCH PAROVODŮ Josef ČMAKAL, Jiří KUDRMAN, Ondřej BIELAK * ), Richard Regazzo ** ) UJP PRAHA a.s., * ) BiSAFE s.r.o., **

Více

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI - 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI Ing. K. Šplíchal, Ing. R. Axamit^RNDr. J. Otruba, Prof. Ing. J. Koutský, DrSc, ÚJV Řež 1. Úvod Rozvoj trhlin za účasti koroze v materiálech

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více