Obecná Zoologie Pro kombinované i denní studium biologie Doplněk skript Opora OZ, kap. 8
|
|
- Dana Beránková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Obecná Zoologie Pro kombinované i denní studium biologie Doplněk skript Opora OZ, kap. 8 Zařízení a metody pro studium buněk a tkání Pouze pro osobní potřebu účastníka konzultace Šíření v rozporu se zákonem o autorských právech Mareš V., KBI, PřF UJEP Ústí n.l. Aktualizováno Pokud není uveden jiný zdroj materiál je z archivu autora
2 Metody a zařízení pro studium buněk a tkání Mikroskopy Světelné - Transmisní klasické fázový a DIF kontrast Inverzní pro buněčné kultury fázový a DIF kontrast Fluorescenční: klasické i inverzní konfokální luminiscentní -Elektronové - Transmisní Skanovací - Atomové (AMF) Doplňková zařízení viz další snímek
3 Obr označené * jsou z této publikace. Autoři jednotlivých kapitol jsou uvedeny u příslušných snímků
4
5 Opora OZ kap.9 Doplňková zařízení ke SM a EM: 1. Kreslící zařízení pro SM (Abbeho zrcátko, ramenový tubus, grafické tablety aj. ) 2. Fotografická zařízení pro SM a EM ( fotografické aparáty a digitalizační kamery) 3. Počítačová analýza mikroskopických obrazů 4. X-ray mikrodensitometrie pro stanovení chemických prvků Další speciální zařízení 1. Průtokové (flow-) cytofluorometry 2. Třídiče buněk (Cell sorters) 3. Separační centrifugy (pro isolaci buněk ) 4. Robotická zařízení pro tzv. microarrays ( mikrořady ) 5. Atomové mikroskopy (Atom Force Microscopy, AMS)
6
7 *
8 RS objektivu (RS) = Nejmenší vzdálenost mezi 2 body kdy ještě nesplývají v jeden RS = x λ/n.sin alfa n= refrakterní index skla, montovacího a imersního media sin alpha = ½ sinus vstupního úhlu světla = numerická apertura! (NA) λ=vlnová délka světla 0.61= konstanta pro tzv. inkoherentní světlo. Cave: modré světlo nm; zelené: 565 nm; červené : >600nm; Max. RS oka: um, SV: 0.2 um (200nm),
9 *
10 *
11 *
12 Typy světelných mikroskopů Klasické transmisní pro denní světlo Inverzní pro práci s buněčnými kulturami Fluorescenční Polarizační Pomocná zařízení Fázový kontrast Fotodokumentace a analýza obrazu
13 Rozlišovací schopnost objektivu (RS) = Nejmenší vzdálenost mezi 2 body kdy ještě nesplývají v jeden RS = x λ/n.sin alfa n= refrakterní index skla, montovacího a imersního media sin alfa = ½ sinus vstupního úhlu světla = numerická apertura! (NA) λ=vlnová délka světla 0.61= konstanta pro tzv. inkoherentní světlo
14
15 1. 3 Typy a vlastnosti objektivů pro SM: 1. Suché 2. Imersní: (olejové, nebo vodní) Vady objektivů a jejich korekce (kombinací vícero typů čoček z různých druhů skla- flintové, korundové,křemičité ): 1. Vada chromatická: Části spektra s odlišnou λ mají různý fokus neostrý obraz. Objektivy s korekcí pro 2 barvy: achromáty; pro 3 barvy: apochromáty 2. Vada sférická: Střed čočky láme světlo více než okraje neostrý obraz 3. Nerovnoměrné zakřivení zorného pole. Objektivy s korekcí: planapochromáty (dokonale ploché pole)
16 Nervová tkáň v trasnsmisním světelném mikroskopu Parafin, H&E, 400x
17 mozečku v trasnsmisním světelném mikroskopu fin, H&E, 200x
18 Kůra mozečku v trasnsmisním světelném mikroskopu Parafin, Luxol stain, 600x
19 Buňky ve fázovém kontrastu v kultuře (jádra a cytoplazma s organelami vč. cytoskeletu) * text z Jaečková a ost
20 Inverzní světelný mikroskop
21 *
22 * * text z Jaečková a ost
23 *
24 Mikrofilamenta zobrazena protilátkou proti aktinu fluorescenční technikou mouse mab anti-actin, anti mouse IgG-FITC
25
26 Konfokální mikroskop pracuje s laserovým (i) paprskem(y), kterými excituje fluorochrom navázaný na molekuly buňky. Mikroskop provádí automaticky skanování objektu v různých hloubkách. Získané obrazy automaticky zaznamenává a umožňuje tak prostorové ( 3D ) zobrazení molekul a organel v buňce. *
27 *Pala a Krist 2008
28 *
29 *
30 *
31 *
32 Výroba monoklonálních protilátek Ferenčík
33 9. 2 Elektronový mikroskop 1. Trasmisní (TEM) 2. Skanovací (SEM) RS EM = x λ/n.sin alfa = um (0.2 nm, 2A ) RS (λ elektronů nm ( V na katodě)
34
35 * *
36 EM gliových buněk v kultuře
37 Gliové buňky v kultuře extra situm (Skenovací elektronový mikroskop zobrazující povrch buněk) Optimální růstové podmínky Změny po chemicky vyvolané inhibici růstu
38 9.5 Příprava mikroskopických preparátů a jejich barvení Typy mikroskopických preparátů: a. Nátěry b. Otisky c. Roztlače d. řezy Fixace biologického materiálu: Denaturace a inaktivace bílkovin, především enzymů. Tím se zabrání samovolnému rozkladu tkáně lyszomálními enzymy (konservace tkáne). Denaturace bílkovin vyvolá změny prostorové konfigurace bílkovin a tím často zlepší dostupnost ( obnaží ) reaktivní funkční skupiny molekul buňky. Chemická fixativa (viz níže) mohou některé molekuly z buňky vyluhovat. Typy fixace: Fyzikální (zmražení, mrazové vysoušení, krátkodobé zvýšení teploty, mikrovlné záření) Chemická (formaldehyd, ethanol, methanol, aceton, kyselina octová, pikrová, osmičelá a j.) Nejčastěji použivané fixační směsi: Carnoyova tekutina (ethanol + octová kys.+ ev. chloroform, 6:3:1, Bakerova tekutina: 10% formol-chlorid vápenatý, Buinova tekutina: formalin 37% 25 ml, pikrová kyselina nasycená 75ml, octová kyselina ledová 5 ml).
39 Zalévání vzorku do zpevňujících medií Prosycení biologického vzorku pevnou látkou (viz níže) umožní krájení tenkých řezů. Předchází vyprání fixativa, dehydratace tkáně a její prosycení rozpustidlem zalévací hmoty. Nejčastější zalévací hmoty: Celoidin (nitrocelulóza v ethanolu), parafin, Paraplast-Plus (+ DMSO), sacharóza, polymerizující pryskřice pro EM Krájení Pro studium tkání pod mikroskopem je nezybtné, aby tloušťka prohlíženého objektu nebyla větší než průměrná velikost buněk (7-20 um). V opačném případě se totiž obrazy buněk překrývají. Řezy tkání se pro SM připravují na speciálních zařízeních, tzv. mikrotomech, s kovovým nožem. Dle konstrukce se mikrotomy dělí na sáňkové (objekt je pevně zachycen a pohybuje se nůž) a rotační (nůž je pevně uchycen a objekt se pobybuje). Krájení zmražených tkání se provádí na tzv. zmrazovacím mikrotomu nebo kryostatu, pracujícím při minus 20-30oC. Mikrotomy pro EM používá velmi tvrdý a ostrý skleněný nůž, který umožní krájet trvzenou pryskyřici o tlouštce řezu ve zlomích mikrometru.
40 9. 6 Barvení Cílem barvení je zobrazit bunňky pro pozorování ve SM nebo EM. Před vlastním barvením je nutno ze vzorku odstranit zalévací medium (např. parafin xylenem, pryskyřice methanolem a peroxidem vodíku. Preparáty pro EM se barví ionty těžkých kovù (Os, U aj.) ještě před zalitím do pryskyřice. Barvení orthochromatické: barva buněk a barviva je stejná. Barvení metachromatické: Barvivo barví některou komponentu biologického vzorku odlišně.
41 9.6.1 Přehledné (nespecifické) barvící metody: Barvení diachromy (chromogeny): Pigmenty pohlcující viditelnou část spektra. Vytvoření kovalentní vazby mezi ionizovanými skupinami organických molekul buněk a iontem barviva (=reaktivní látky s aromatickým řetězcem a vysoce pohyblivými elektrony). Kationická (basická) barviva (pararosanilin, basický fuchsin, kresylvioleť, toluidinová modř, hematoxylin) obsahují volné kationtové skupiny a váží se proto na aniontové skupiny organických molekul buněk (karboxylové, hydroxylové, fosfátové, sulfátové a další). Barví proto hlavně nukleové kyseliny a tzv. kyselé proteiny, obsahující četnější dikarboxylové aminokyseliny. Anionická (kyselá) barviva (žlutá kyselina pikrová, červený eosin a j.) obsahují volné aniontové skupiny se váží na kationtové skupiny organických molekul buněk (aminoskupiny, iminoskupiny sulfhydrylové, β-indolylové a imidazolylové, aj.). Barví např. basické tj. diamino aminokyseliny obsahující proteiny (histony).
42 9. 6 Speciální histochemické a cytochemické metody -74) Přímé barvení organických molekul (např. DNA Feulgenovou reakcí, polysacharidů alciánovou modří, RNA galocyanimem apod.) Katalytická histochemie enzymů (příloha str. 74) Enzym + jeho substrát---> štěp substrátu, který se převede na barevný produkt. Barevný produkt vzniká: (i) Srážením produktu enzymatické reakce s kationty těžkých kovù (Gomoriho reakce: kationtem těžkého kovu se sráží štěpný produkt, vzniklý činností enzymu. Průkaz fosfatáz, cholinesterázy, sulfatázy, glukuronidázy). Příklad: glycerofosforečnan sodný jako substrát fosfatáz + enzym + Ca > fosforečnan vápenatý. Přidání AgNO3 ---> fosforečnan stříbrný, který se redukuje na stříbro (ii) tzv. azokopulací. Bezbarvá diazoniová sùl je zbytkem syntetického štěpného substrátu přemění na azobarvivo. Vhodné pro fosfatázy, esterázy karboxylových kyselin, aminopetidázy aj. Příklad: fosforečný fosfát alfa naftolu + fosfatáza --> štěpný produkt na který se váže bezbarvá diazoniová sůl (Fast Blue B, Fast Red TR Salt a j.), která se přemění na barevný pigment (iii) Tzv. Indigogenní reakcí: Indoxyl, uvolněný enzymem z indoxyl-substrátu se oxiduje kyslíkem na indigo. Vhodné pro nespecifické esterázy, glukozidázy, galaktosidázy, fosfatázy. (iv) Tzv.tetrazoliovou reakcí: Tetrazoliová sůl je redukovaná vodíkem, který se uvolňuje ze syntetických substrátů flavinovými enzymy (jejichž přítomnost chceme prokázat), a která se mění na barevný a nerozpustný formazan. Vhodné pro dehydrogenázy, monoaminoxidázy, disacharidázy
43 Imunocytochemie (obr. 66 a příloha str. 71) Proti studované molekule se na zvířecím modelu nebo pomocí tzv. hybridomu v buněčné kultuře (viz níže) nejprve vyrobí (dnes již skoro vždy koupí) specifická protilátka, se kterou se buňky inkubují. Protilátka se tak specificky naváže na molekuly, které chceme studovat. Tato tzv. primární protilátka je bezbarvá a proto se musí vizualizovat přímým, nebo nepřímým navázáním-konjugací ( vmezeřením tzv. sekundární protilátky při tzv.nepřímé metodě barvení) vhodného fluorochromu (nejčastěji tzv. FITC, TRITC, Texas Red-Cy3, Cy5 a další s emisními spektry různé vlnové délky, barva zelená, modrá červena aj.). Příklad: Průkaz vimentinu, bílkoviny středních filamet cytoskeletu. Buňky se inkubují s primární protilátkou proti vimentinu, isolovanou ze séra např. králíka imunizovaného vimentinem. Následuje inkubace s protilátkou proti králičímu imunoglobulinu (vyrobenou např. na praseti nebo ovci a pod.), konjugovanou s některým fluorochromem (viz shora). Struktury obsahující vimentin zeleně fluoreskují po excitaci svìtlem specifické vlnové délky). Viz praktikum
44 Atom Force Microscopy (AFM)
45 Poznámka: (a) Protilátky izolované z krve imunizovaného zvířete obsahují imunoglobuliny proti mnoha epitopům (= usekům polypeptidického rětězce) dané látky-antigenu, např. vimentinu, který byl použit k imunizaci zvířete. Proto protilátky polyklonální, neboť jsou tvořeny vícero klony lymfocytů. Protilátky monoklonální se připravují v prvním kroku imunizací myši. Z imunizované myši se isolují lymfocyty, které se jednotlivě spojí (hybridizují) s nádorovými buňkami myší sleziny (myelomové buňky). Vznikají tzv. hybridomy, z nichž každý tvoří protilátky proti pouze jednomu epitopu (= úseku polypeptidického řetězce) daného antigenu (např. vimentinu). (b) Sekundární protilátka může být též konjugovaná s enzymem, např. křenovou peroxidázou (KPx),alkalickou fosfatázou a pod. Komplex je pak vizualizován inkubací se substrátem specifickým pro konjugovaný enzym, který je enzymem štěpen a který oxiduje další bezbarvou látku, která se mění na barevný produkt (např. KP rozkládá H2O2, který oxiduje bezbarvý diaminobenzidin na hnědý pigment).
46 Průtoková (flow-) cytofotometrie Třídiče buněk (cell sorters)
47 Blotting Podobně lze imunochemicky specifikovat bílkoviny isolované elektroforézou. Z elektroforetogramu se bílkoviny přenesou tzv. blottovaním (blott angl. sací papír) nebo elektrickým nábojem na speciální membránu, která se inkubuje s příslušnými protilátkami a dalšími reagenciemi. Metoda se označuje mezinárodně jako Western blotting v případě, že jsou takto studovány bílkoviny. Northern nebo Southern blotting se používá pro detekci sekvencí nukleových kyselin. V posledních 2 aplikacích se místo imunochemického postupu může použít i postup autoradiografický po předchozím označení tzv. nukletidové sondy radioizopem. Poznámka k terminologii. Blottovací metoda byla poprvé navržena E. Southernem pro izotopové studium DNA. Názvy modifikací podle světových stran jsou slovní hříčky. N (DNA-radio RNA, tzv.rna sonda) E Glycan-lectin W (Protein-protilátka) S (DNA-radio- DNA, tzv. DNA sonda) E. Southern
48
49
50
51 Macromolecule blotting and probing The terms northern, western and eastern blotting are derived from what initially was a molecular biology joke that played on the term Southern blotting, after the technique described by Edwin Southern for the hybridisation of blotted DNA. Patricia Thomas, developer of the RNA blot which then became known as the northern blot actually didn't use the term[2]. Further combinations of these techniques produced such terms as southwesterns (protein-dna hybridizations), northwesterns (to detect protein-rna interactions) and farwesterns (protein-protein interactions), all of which are presently found in the literature. Wikipedie. Northern (DNA-RNA) Eastern (glycan-lectin) Western (protein-protein) Southern (DNA-DNA) E. Southern
52 9. 10 Hybridizace nukleových kyselin Dvouvláknová DNA (double stranded DNA, dsdna) se denaturací teplem rozvlákní a na každé vlákno (single stranded DNA, ssdna) se naváže komplementárním párováním předem připravená jednovláknová molekula RNA, nebo fragment DNA (tzv. DNA sonda), které jsou označena isotopem nebo fluorochromem. Tento proces spojení nukleových kyselin se označuje jako hybridizace. Komplex se zviditelní autoradiograficky nebo ve fluorescenčně. Vpřípadě, že objektem stdua jsou celé buňky, lze takto lokalizovat např. geny v jádře i na jednotlivých chromozomech, studovat jejich expresi, vyhledávat mutované geny atp. Jde o tzv. hybridizaci in situ. Zkratka často používané FISH metody pak znamená Fluorescence In Situ Hybridization.
53 Microarrays DNA microarrays (arrays= řady, šiky, nepřekládá se do češtiny) jsou založeny rovněž na principu hybridizace nukleových kyselin. Na malou pevnou podložku (cca 2x2 cm) se roboticky nanese formou mikroteček několik set i více známých nukleotidových sond do řádků - arrays (průměr tečky cca 100 um, a více. Na takovýto čip se pak nanese nukleová kyselina jednoho nebo vícero studovaných vzorků( mrna po předchozím přepisu do DNA). Molekuly z obou vyšetřovaných vzorků jsou označeny 2 odlišnými fluorochromy (např. zeleně-fitc nebo červeně-tritc). V místě komplementární vazby nukleotidových sekvencí sond a vyšetřovaného vzorku (hybridizace) vznikne pevná vazba a objeví se odpovídající fluorescence. V případě vazby molekul 2 vzorků na týž gen vzniká sumaci obou fluorochromů barva žlutá až bílá. Vazba se vyhodnocuje se roboticky Protein microarays. Pracují na podobném principu. Reagovat se však nechává protein s protilátkou. Podrobněji v molekulární biologii Poznámka. Elektroforéza je způsob separace látek v elektrickém poli, ve kterém se látky pohybují ve směru opačného náboje. Klasickým nosičem je agarózový nebo polyakrylamidový gel, který funguje rovněž jako síto přes které se molekuly pohybují rychlostí nepřímo úměrnou jejich molekulové hmotnosti. Metoda má mnoho variant. Provádí se pomocí řady komerčních zařízení. V předkládaných skriptech je zmíněna ELFO separace bílkovin např. pro Western blotty, nukleových kyselin pro DNA finger printing, hybridizaci nukleových kyselin (Southern a Northern blotty, viz shora). Více v Základech chemie a fyziky a Molekulové biologii.
54
55 Microarrays Na destičku (chip) zhruba 2x2 cm je nanesen velký p pikomolárních množství tzv. DNA prób,charakteristic pro různé geny. Po inkubaci ve směsi fluorescenčně označených molekul i mrna zkoumaných buněk, doj navázání partnerských molekul principem párování nukleotidových bazí (hybridizace). mrna jedné sku je označena červeně, druhá skupina zeleně. Geny ex v obou skupinách buněk svítí žlutě až bíle. Nanášení i odečítání je robotické. Slouží k mapovaní genomu a jeho exprese.
56 Hybridization of the target to the probe
57
58 9.6.3 Izotopové značení molekul, organel a buněk- autoradiografie Radioaktivně značená prekurzorová molekula se po podání zvířeti nebo buňkám v kultuře inkorporuje do molekuly, organely a buňky, které chceme studovat. Místo inkorporace se zobrazí fotografickým principem pomocí speciální fotoemulse, která se navrství na histologický řez nebo jiný preparát buněk (autoradiografie). Studovat lze takto i rozložení např. iontů a anorganických molekul. Příklad: 3H-thymidin se podá zvířeti nebo živým buňkám v tkáňové kultuře. Inkorporuje se do DNA buněk v S-fázi buněčného cyklu. Nad buňkami se objeví mikroskopická černá zrníčka stříbra (viz preparáty na praktiku). Podobně je možno zobrazit radioaktivně značené fragmenty nukleových kyselin nebo bílkoviny rozdělené elektroforézou. Využití autoradiografie pro tento účel (tzv. Southern blott, viz též ) je dnes nejčastější. Neposkytuje však informaci o lokalizaci inkorporovaného izotopu v buňce. Příklad. Místo 3H-thymidinu se podá zvířeti nebo živým buňkám v tkáňové kultuře atypický nukleotid (nejčastěji bromdeoxyuridin), který buňka nerozpozná jako pozměněný a inkorporuje jej do DNA místo thymidinu. Způsob detekce pomocí protilátky proti bromodeoxyuridinu je uveden v následující kapitoly. Izotopové i imunocytochemické značení jaderné DNA se využívá k nepřímému studiu buněčného cyklu. Podíl značených buněk v celkové populaci určuje relativní délku S-fáze. Vpřípadě, že buňky již později nedělí (např. neurony), inkorporovaná značka ukazuje kde a kdy buňka procházela časnou proliferační fází (tzv. tracing buněk). Tato místa jsou vněkterých orgánech značně vzdálená místům konečné lokalizace diferencovaných buněk. Příklady na praktiku.
59 Isolace chromozomů hypotonickým šokem
60
61
Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
VíceHistochemie. Histochemie. Histochemie Příklady histochemických metod: Ionty. Histochemie Příklady histochemických metod: Ionty
Modul IB CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček http://www.lf3.cuni.cz/histologie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Katalytická histochemie Imunohistochemie
VícePřehled histologických barvení včetně imunohistochemie
Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie Výukový materiál pro praktická cvičení z histologie Anna Malečková Vytvořeno v rámci projektu OP VVV Zvýšení kvality vzdělávání na UK a jeho relevance
VíceIMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI
IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI Radka Závodská, PedF JU v Českých Budějovicích Imunocytochemická metoda - použítí protilátky k detekci antigenu v buňkách (Imunohistochemie-
VíceHybridizace nukleových kyselin
Hybridizace nukleových kyselin Tvorba dvouřetězcových hybridů za dvou jednořetězcových a komplementárních molekul Založena na schopnosti denaturace a renaturace DNA. Denaturace DNA oddělení komplementárních
VíceIZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení
VíceHistochemické techniky u rostlin. Fixace Zalévání Krájení řezů Inkubace řezů
Histochemické techniky u rostlin Fixace Zalévání Krájení řezů Inkubace řezů Histologie a histochemie původ názvu = z řečtiny: histos = tkáň logos = slovo, nauka histologie - vědní disciplína, která se
VíceMetody v histologii Mikroskop Vj. 4
Metody v histologii Mikroskop 2013 Vj. 4 Organizace praktických cvičení Příprava histologického preparátu Mikroskop Barvicí metody Práce s mikroskopem (preparáty) Oraganizace praktických cvičení Prezence
VíceMetoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
Vícehistologie je nauka o mikroskopické skladbě organismu zkoumá skladbu těla živočišného i rostlinného, důležitá v humánní medicíně histologický preparát
Histologické a (imuno)histochemické metody histologie je nauka o mikroskopické skladbě organismu zkoumá skladbu těla živočišného i rostlinného, důležitá v humánní medicíně histologický preparát zhotovený
VíceSpeciální metody v histologii
Speciální metody v histologii 147 Metody v histologii studium buněk a tkání Světelná mikroskopie Elektronová mikroskopie - transmisní, prozařovací - skenovací, rastrovací Fluorescenční mikroskopie Nejběžnější
VíceImunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
VíceVyužití a princip fluorescenční mikroskopie
Využití a princip fluorescenční mikroskopie fyzikálně chemický děj Fluorescence typem luminiscence (elektroluminiscence, fotoluminiscence, radioluminiscence a chemiluminiscenci) patří mezi fotoluminiscenční
VíceMetody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceHistochemie a imunohistochemie, elektronová mikroskopie
Histochemie a imunohistochemie, elektronová mikroskopie Příprava histologických preparátů pro vyšetření světelným mikroskopem je sled pracovních úkonů v laboratoři, které mají za cíl vytvořit co nejlépe
VíceImplementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 Základy histochemie a imunohistochemie Metodické základy patologie Histochemie
VíceStruktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.
Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program Přednáška 4. Zobrazovací techniky a jejich využití při studiu struktury a skladby potravin. Téma 1. Světelná mikroskopie Přehledné a cílené barvící
VíceIMUNOFLUORESCENCE. Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU
Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Luminiscence jev, při kterém látka emituje záření po absorpci excitačního záření (fotoluminiscence)
VíceMOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII. Martina Nováková, VŠCHT Praha
MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÉ METODY V ENVIRONMENTÁLNÍ MIKROBIOLOGII Martina Nováková, VŠCHT Praha MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE V BIOREMEDIACÍCH enumerace FISH průtoková cytometrie klonování produktů PCR sekvenování
VíceMIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ
Mikroskopické techniky MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ Slouží k vizualizaci mikroorganismů Antoni van Leeuwenhoek (1632-1723) Čočka zvětšující 300x Různé druhy mikroskopů, které se liší
VíceImplementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 Hybridizační metody v diagnostice Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D. Laboratoř molekulární
VíceFluorescenční mikroskopie
Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence (např. světluška) světlo fotoluminiscence fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření)
VíceElektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM
Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti ELEKTROMIGRAČNÍ METODY ELEKTROFORÉZA K čemu to je? kritérium čistoty preparátu stanovení molekulové hmotnosti makromolekul stanovení izoelektrického
Více1 Popis vzorku. 2 Detekční limit vyšetření. 3 Časová náročnost. 4 Zpracování vzorku. 4.1 Množství vzorku. 4.2 Odběr vzorků
1 Popis vzorku Podle tohoto postupu se vyšetřují vzorky různých druhů masných výrobků. Pomocí histochemického barvení lze prokázat přítomnost škrobových zrn a na jejich základě vyslovit podezření o použití
VícePokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii
Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1/1 Proč biofyzikální metody? Biofyzikální metody využívají fyzikální principy ke studiu biologických systémů Poskytují kvantitativní
VíceF l u o r e s c e n c e
F l u o r e s c e n c e Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence světlo fotoluminiscence Vyvolávající záření exitační fluorescence
VíceSpektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS
Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceDNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová
DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit
VíceFLUORESCENČNÍ MIKROSKOP
FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po
VíceFluorescenční mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE
VíceProtokol 04. pšeničná bílkovina. masné výrobky. zkrácená verze
1 Popis vzorku Podle protokolu č. 04 lze vyšetřit vzorky různých druhů masných výrobků na přítomnost pšeničné bílkoviny. 2 Detekční limit vyšetření Přítomnost pšeničné bílkoviny lze spolehlivě prokázat,
VíceFluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení
Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční
VíceSeminář izolačních technologií
Seminář izolačních technologií Zpracoval: Karel Bílek a Kateřina Svobodová Podpořeno FRVŠ 2385/2007 a 1305/2009 Úpravy a aktualizace: Pavla Chalupová ÚMFGZ MZLU v Brně 1 Lokalizace jaderné DNA 2 http://www.paternityexperts.com/basicgenetics.html
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceDiagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M.
Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M. Ústav klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc Úvodem -vzácná jednotka i pro patologa Statistika Ústavu klinické a
VíceZoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE
Fluorescence Fluorescence je jev, kdy látka absorbuje ultrafialové záření nebo viditelné světlo s krátkou vlnovou délkou a emituje viditelné světlo s delší vlnovou délkou než má světlo absorbované Emitace
VíceMETODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví
METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceCytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA
Cytogenetika telomera chromosom jádro centomera telomera buňka histony páry bazí dvoušroubovice DNA Typy chromosomů Karyotyp člověka 46 chromosomů 22 párů autosomů (1-22 od největšího po nejmenší) 1 pár
VíceProjekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
VíceVýzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.
Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování
VíceNukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně
VíceProč elektronový mikroskop?
Elektronová mikroskopie Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop,, 1 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první komerční
VícePOROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph
POROVNÁNÍ ÚČINNOSTI SRÁŽENÍ REAKTIVNÍCH AZOBARVIV POUŽITÍM IONTOVÉ KAPALINY A NÁSLEDNÁ FLOKULACE AZOBARVIV S Al 2 (SO 4 ) 3.18H 2 O S ÚPRAVOU ph Ing. Jana Martinková Ing. Tomáš Weidlich, Ph.D. prof. Ing.
VíceIzolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..
Izolace RNA doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD.. Metodiky izolace RNA celková buněčná RNA ( total RNA) zahrnuje řadu typů RNA, které se mohou lišit svými fyzikálněchemickými vlastnostmi a tedy i nároky na jejich
VícePopis N-Histofine Simple Stain MAX PO (MULTI) (Univerzální imuno-peroxidázový polymer, anti-myší a antikráličí):
N-Histofine Simple Stain MAX PO (MULTI) Univerzální imuno-peroxidázový polymer, anti-myší a anti-králičí N-Histofine imunohistochemické barvicí reagens Skladovat při 2-8 C 1. ÚVOD Firma Nichirei vyvinula
VíceGymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
VíceZáklady světelné mikroskopie
Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Vícea) Primární struktura NK NUKLEOTIDY Monomerem NK jsou nukleotidy
1 Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny (NK) sice tvoří malé procento hmotnosti buňky ale významem v kódování genetické informace a její expresí zcela nezbytným typem biopolymeru všech živých soustav a)
VíceMetody molekulární biologie
Metody molekulární biologie 1. Základní metody molekulární biologie A. Izolace nukleových kyselin Metody využívající různé rozpustnosti Metody adsorpční Izolace RNA B. Centrifugační techniky o Princip
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceSerologické vyšetřovací metody
Serologické vyšetřovací metody Serologické reakce Přímý průkaz Nepřímý průkaz průkaz antigenu průkaz nukleové kyseliny průkaz protilátek Nepřímý průkaz = průkaz specifických protilátek neboli průkaz serologický
VíceÚVOD DO HISTOLOGICKÉ TECHNIKY A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ PRO SVĚTELNOU A ELEKTRONOVOU MIKROSKOPII ÚHE LF MU, 2016
ÚVOD DO HISTOLOGICKÉ TECHNIKY A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ PRO SVĚTELNOU A ELEKTRONOVOU MIKROSKOPII ÚHE LF MU, 2016 Histologie Rozlišovací schopnost oka ~ 0,1 mm Rozlišovací schopnost SM ~ 0,5 m (běžně) Rozlišovací
VíceHistologické techniky
Histologické techniky stručný přehled Iva Dyková Histologická / histopatologická vyšetření Histologické techniky Histologická technika soubor postupů, kterými připravíme tkáně pro mikroskopické vyšetření
VíceNové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.
Nové metody v průtokové cytometrii Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P. Průtoková cytometrie Analytická metoda využívající interakce částic a záření. Technika se vyvinula z počítačů částic Počítače
VíceHybridizace. doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. bartosm@vfu.cz
Hybridizace doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. bartosm@vfu.cz Přírodovědecká fakulta MU, 2013 Obsah přednášky 1) Způsoby provedení hybridizace 2) Hybridizace v roztoku 3) Příprava značených sond 4) Hybridizace
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceRenáta Kenšová. Název: Školitel: Datum: 24. 10. 2014
Název: Školitel: Sledování distribuce zinečnatých iontů v kuřecím zárodku za využití moderních technik Monitoring the distribution of zinc ions in chicken embryo using modern techniques Renáta Kenšová
VíceMolekulárně biologické a cytogenetické metody
Molekulárně biologické a cytogenetické metody Molekulárně biologickému vyšetření obvykle předchází na rozdíl od všech předcházejících izolace nukleových kyselin, což je ve většině případů DNA jako nositelka
VíceLuminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii
Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii Kvantitativní analýza: F = k φ Φ o Vysoká citlivost metody: 2.3 c l ε použití laserů odezva na relativně malé změny v okolí
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Ivo Frébort 4. Metody molekulární biologie I Izolace DNA a RNA Specifické postupy pro baktérie, kvasinky, rostlinné a živočišné tkáně U RNA nutno zabránit kontaminaci
VíceMetody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
VíceZákladní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 1. SVĚTELNÁ MIKROSKOPIE A PREPARÁTY V MIKROSKOPII TEORETICKÝ ÚVOD: Mikroskopie je základní metoda, která nám umožňuje pozorovat velmi malé biologické objekty. Díky
VíceDODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Zadavatel tímto poskytuje dodavatelům v souladu s 49 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách dodatečné informace k veřejné zakázce
VíceLaboratoř molekulární patologie
Laboratoř molekulární patologie Ústav patologie FN Brno Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. 19.11.2014 Složení laboratoře stálí členové Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Mgr. Květa Lišková Mgr. Lenka Pitrová
VíceTEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010
30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná
VíceGenetický polymorfismus
Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci
VíceMolekulárně biologické metody v mikrobiologii. Mgr. Martina Sittová Jaro 2014
Molekulárně biologické metody v mikrobiologii Mgr. Martina Sittová Jaro 2014 Harmonogram 1. den Izolace DNA 2. den Měření koncentrace DNA spektrofotometricky, real-time PCR 3. den Elektroforéza Molekulární
VíceOptické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí
Optické metody a jejich aplikace v kompozitech s polymerní matricí Doc. Ing. Eva Nezbedová, CSc. Polymer Institute Brno Ing. Zdeňka Jeníková, Ph.D. Ústav materiálového inženýrství, Fakulta strojní, ČVUT
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VícePrvní testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
VíceAnalýza DNA. Co zjišťujeme u DNA DNA. PCR polymerase chain reaction. Princip PCR PRINCIP METODY PCR
o zjišťujeme u DN nalýza DN enetickou podstatu konkrétních proteinů Mutace bodové (sekvenční delece nebo inzerce nukleotidů), chromosomové aberace (numerické, strukturální) Polymorfismy konkrétní mutace,
VíceZáklady molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ 4. Metody molekulární biologie I Izolace DNA a RNA Specifické postupy pro baktérie, kvasinky, rostlinné a živočišné tkáně U RNA nutno zabránit kontaminaci RNasami
VíceSTAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY. Zdravotní nezávadnost potravin. Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336
STAFYLOKOKOVÉ ENTEROTOXINY Zdravotní nezávadnost potravin Veronika Talianová, FPBT, kruh: 346 Angelina Anufrieva, FPBT, kruh: 336 OBSAH: Základní charakteristika Staphylococcus aureus Stafylokokové enterotoxiny
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceMetody používané v MB. analýza proteinů, nukleových kyselin
Metody používané v MB analýza proteinů, nukleových kyselin Nukleové kyseliny analýza a manipulace Elektroforéza (délka fragmentů, čistota, kvantifikace) Restrikční štěpení (manipulace s DNA, identifikace
VíceChemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
VíceWestern blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl
Western blotting 1. Příprava gelu složení aparatury hustotu gelu volit podle velikosti proteinů příprava rozdělovacího gelu: 10% 12% počet gelů 1 2 4 1 2 4 objem 6 ml 12 ml 24 ml 6 ml 12 ml 24 ml 40% akrylamid
VíceŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016
ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen
VíceFluorescence (luminiscence)
Fluorescence (luminiscence) Patří mezi luminiscenční metody fotoluminiscence. Luminiscence efekt, kdy excitované molekuly či atomy vyzařují světlo při přechodu z excitovaného do základního stavu. Podle
VíceIMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA
IMUNOLOGIE Systémová autoimunitní onemocnění IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA Antinukleární protilátky (ANA) IIF souprava pro stanovení protilátek
VícePÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016
Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 016 1 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je jen jedna
Více