2. 0 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ A JEJICH ZKOUŠENÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2. 0 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ A JEJICH ZKOUŠENÍ"

Transkript

1 -1-

2 1.0 ÚVOD Učebnice nauka o materiálech má sloužit nově zavedenému předmětu Nauka o materiálech, který je obsažen v rámcovém vzdělávacím programu Geotechnika a navazujících školních vzdělávacích programech Těžba a zpracování ropy a zemního plynu a Těžba a zpracování kamene. Důvodem zavedení předmětu je skutečnost, že obor materiálového inženýrství se postupně vyděluje z obecných poznatků. Vývoj nových materiálů je neobyčejně dynamický a ukazuje se, že zevrubná znalost technických materiálů představuje velmi důležitou kompetenci u stupně vzdělání střední s maturitou. Technické materiály dnes nejsou vyvíjeny pouze s ohledem na užitné vlastnosti, ale nově se zde objevuje aspekt udržitelného rozvoje, kdy se předpokládá, že každý výrobek či stavba v budoucnu doslouží a bude nutné materiál posuzovat nikoli jako odpad, ale surovinový zdroj. Tzv. R materiály jsou zajímavou skupinou materiálů a vývoj technologií jejich dalšího využití je předmětem výzkumu na všech úrovních. Technický a technologický vývoj je naprosto nemyslitelný bez vývoje nových materiálů. Věk informačních technologií je podmíněn vývojem materiálů, které jsou schopny plnit požadavky na integrované obvody, počítačové paměti apod. s exponenciálním růstem jejich parametrů. U klasických materiálů se hledají další možnosti zlepšení jejich užitných vlastností a vývoj se ubírá k materiálům, které se obnovují v přírodě a po skončení jejich životnosti nekontaminují životní prostředí. V době globalizace dochází i k horečné normotvorné činnosti, která umožňuje zlepšit komunikaci v technické praxi. Proto se kniha, až na výjimky u slitin železa, vyhýbá označování některých materiálů, protože v krátké budoucnosti dojde ke změnám. Změny jsou výrazné i v oblasti zkoušení materiálů, zejména kamene. Škola pro tento účel vydává speciální učebnici Úvod do zkoušení kameniva. Je to proto, že řada zkoušek je do nových podmínek netransformovatelná, protože mají úplně jiný princip. Zkoušení materiálů a hledání jejich vlastností nebo prohlašování shody je rovněž novým aspektem technického rozvoje. Učebnice zařazuje do materiálů i zeminy a kámen, což není úplně obvyklé. S ohledem na orientaci rámcového vzdělávacího programu jsou i tyto materiály používány ke stavbám hrází, svahování, uložišť odpadu apod. Velkou perspektivu zaměstnanosti má i environmentální geotechnika, kdy sledujeme cíl sanovat vytěžené přírodní prostředí a dát mu jinou funkci v designu krajiny. Přeji všem, kteří budou tuto učebnici užívat, aby získali ucelené široké vědomosti o materiálech užívaných v oboru i mimo něj. Získané vědomosti by následně měly motivovat absolventy k vyhledávání bližších a speciálních informací v následné praxi, kterou život přinese. Josef Moravec -2-

3 2. 0 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ A JEJICH ZKOUŠENÍ K pochopení materiálního světa je třeba určité metriky, která srozumitelným a dohodnutým způsobem dává informaci o vlastnostech technického materiálu. To platí obecně o každé hmotě ať je ve formě matérie nebo pole. U technických materiálů můžeme členit vlastnosti na: - fyzikální vlastnosti - mechanické vlastnosti - technologické vlastnosti 2.1 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI Jsou vlastnosti materiálu, které udáváme v základních jednotkách mezinárodní měrové soustavy. Jejich oddělení od vlastností mechanických není zcela prosté. Způsob provádění měření je standardizován a jde o samostatnou technickou disciplínu. Není cílem tohoto textu vyjmenovat všechny, protože některé fyzikální vlastnosti nemají pro obor vzdělání uplatnění a některé jsou dokonce běžně nedostupné. Především se jedná o technické materiály související s jadernou fyzikou. Měrná hmotnost (dříve také hustota) je fyzikální veličina, která dává informaci o hmotnosti jednoho krychlového metru libovolného materiálu. Hodnota měrné hmotnosti dává informaci o atomové stavbě látky, chemickém složení a případné krystalické stavbě, pokud se jedná o pevné skupenství. m ρ = [kg. m -3 ] V hmotnost materiálu [kg] objem materiálu [m³] Měrný objem je fyzikální veličina, která dává informaci o objemu jednoho kilogramu materiálu. Jde tedy o obrácenou veličinu měrné hmotnosti. V technické praxi se s touto veličinou pracuje u plynů, kde je výhodná pro matematické modelování tepelných jevů. V v = [m³. kg -1 ] m objem materiálu [m³] hmotnost materiálu [kg] Teplota tání a teplota tuhnutí θ [ºC] je teplota, při které materiál (látka) mění své skupenství. U čistých kovů nastává tavení a tuhnutí při jedné hodnotě teploty, která se při předpokládaném pomalém ohřevu v průběhu tavení nemění (přestane růst teplota i když je materiál zahříván). U slitin tomu obecně tak není (pokud se nejedná o tzv. eutektika) a teplota tavení má určitý teplotní interval. Teplota varu a kondenzace θ [ºC] je teplota, při které dochází ke změně skupenství látky z kapalného na plynné a naopak. Poznámka: Teplota varu a kondenzace závisí také na tlaku, při kterém je látka zkoumána. Platí, že čím vyšší tlak, tím vyšší teplota varu a naopak. V praxi to znamená u vody, že varu dosahujeme za rozdílných teplot ve vysokohorském prostředí (nízký tlak) a např. v tlakovém hrnci. Ve vakuu voda vře při teplotě 0 ºC. -3-

4 Existují i látky, které mění za normálního tlaku ( Pa) skupenství pevné přímo na skupenství plynné. Tento jev se nazývá sublimace. Z čistých prvků sublimuje berylium a jód, ze sloučenin např. voda (led) při změně tlaku. T K[K] tavení -prodleva tavení - prodleva čas t [s] tavení čistého kovu nebo eutektika Obr. 1. Průběh měření teploty při tavení pevných látek tavení slitiny Poznámka: U plynu je změna objemu v závislosti na teplotě složitější jev, který bude Délková a objemová roztažnost je prodloužení délky nebo zvětšení objemu vlivem zvýšení teploty. Pro všechny materiály platí, že se zvyšující teplotou zvětšují své délkové rozměry. Teplotní součinitel délkové roztažnosti α l [K -1 ] a teplotní součinitel objemové roztažnosti α V [K -1 ] podává informaci o kolik se zvětší délkový rozměr, nebo objem při změně teploty o 1 K. předmětem stavby a provozu strojů. Takže uvedené platí pro pevné skupenství a pro skupenství kapalné, kde pojem délková změna nemá smysl a předpokládá se změna pouze objemová. Tepelná vodivost l [W. m -1. K -1 ] je teplo Q [J], které při ustáleném stavu projde za jednotku času mezi dvěma protilehlými stěnami krychle o délce hrany 1 m při rozdílu teplot mezi těmito stěnami 1K. Tepelná vodivost u kovů je díky tzv. kovové vazbě velmi vysoká. U materiálů s vazbou převážně kovalentní nebo iontovou je menší. Elektrická vodivost G [S] (siemens). Podle vodivosti materiály dělíme na vodiče a nevodiče (izolanty). Mezi těmito mezními hodnotami existují ještě polovodiče, které vedou elektrický proud za určitých podmínek. Měrný elektrický odpor ρ [ Ω. m] je veličina charakterizující schopnost vést elektrický proud. Existují kovy a látky, které za nízkých teplot dosahují vlastnosti nazývané supravodivost. Tyto mají měrný elektrický odpor nulový. Magnetické vlastnosti (permeabilita) bez bližšího popisu je rozdělujeme na: - Diamagnetické, které nezesilují účinek vnějšího magnetického pole (většina organických sloučenin a z kovů měď, stříbro, zlato, rtuť, cín, olovo), - Paramagnetické nezesilují ani příliš nezeslabují vnější magnetické pole (kyslík a soli vzácných zemin), -4-

5 - Feromagnetické velmi silně zesilují vnější magnetické pole (železo, nikl, kobalt a slitiny chrómu a manganu). Poznámka: Materiály feromagnetické lze přitáhnout magnetem s velkou silou u diamagnetického materiálu je to s malou silou (lamda sonda ve spalovacích motorech). Vedle taxativně vyjmenovaných fyzikálních vlastností lze na materiálech měřit řadu dalších elektrických vlastností, optických vlastností, radioaktivitu apod. Tyto však nejsou s ohledem na studovaný obor důležité a lze se o nich dočíst v odborné literatuře. 2.2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI MECHANICKÉ VLASTNOSTI STATICKÉ ZKOUŠKY Jsou vlastnosti vyplývající z požadavků techniků na namáhání strojních součástí. Hodnoty se získávají, podobně jako u vlastností fyzikálních, jejich měřením. Každá zkouška musí podléhat standardizovanému postupu, kde jsou definovány všechny podmínky. Obvykle to bývá normou. Základní mechanické vlastnosti vycházejí z jednotlivých druhů namáhání. Mechanické namáhání je tah, tlak, střih, krut a ohyb. Tato namáhání často působí v kombinacích. Konstrukční materiál musí odolávat těmto druhům namáhání a jejich kombinaci. Mechanické vlastnosti proto dělíme na: F Pevnost je schopnost materiálu přenášet vnější zatížení bez ztráty konzistence, tj. bez rozdělení vzorku nebo součásti na více kusů. Pevnost materiálu se určuje především v tahu a tlaku. Získané hodnoty lze použít pro posouzení chování daného materiálu k ostatním druhům materiálu. Pevnost je udávána v jednotkách [MPa]. Při zkouškách se hodnoty vypočítají podle vztahu: síla v tahu [N] Napětí v tahu σ t = [MPa] S průřez kolmý k vektoru síly [m 2 ] F síla v tlaku [N] Napětí v tlaku σ d [MPa] S průřez kolmý k vektoru síly [m 2 ] Poznámka: na obrázku 2 jsou znázorněny průběhy zkoušky tahem a tlakem pro různé materiály. Kromě skutečnosti, že některé materiály jsou pevnější (snesou větší zatížení) je zde patrný i rozdílný průběh deformace v závislosti na zatěžující síle. U oceli je zřejmý v tahové i tlakové větvi lineární charakter (přímka) části. Dále je zřejmé, že pevnost v tahu i tlaku je u oceli stejná. U některých materiálů jako je šedá litina, kámen, beton, keramika apod. je hodnota pevnosti v tlaku několikanásobně vyšší (3 20), než je tomu v tahu. To má velký význam, pro konstrukci strojů a zařízení, ale i staveb. -5-

6 schéma namáhání a deformace namáhání zatížení výpočet napětí tah síla F σ t = [MPa] S tlak síla F σ d = [MPa] S krut střih kroutící moment síla M k τ k = [MPa] W k F τ s = [MPa] S ohyb ohybový moment M o σ o = [MPa] W o Tabulka 1. Druhy mechanického namáhání -6-

7 σ [MPa] ε[-] ocel hliníková slitina šedá litina, beton, keramika Obr. 2 Závislost vnějšího zatížení na deformaci Tvrdost je odolnost materiálu proti vnikání cizího tělesa do jeho povrchu. Tvrdost lze zkoušet několika způsoby. V mineralogii se používá desetistupňová stupnice tvrdosti (Mohse), kde se u zkoušeného minerálu určuje poloha ve vztahu ke známé tvrdosti řady minerálů, které mají známé chemické a krystalografické složení: 1. mastek 2. sůl kamenná 3. kalcit 4. fluorid 5. apatit 6. živec (ortoklas) 7. křemen 8. topaz 9. korund 10. diamant Pro technické materiály je třeba exaktnějšího měření tvrdosti. Proto se do povrchu zkušebních vzorků, ale i reálných konstrukčních součástí vtlačují za přesně definovaných podmínek tělíska. Měří se tak průměr, úhlopříčka, nebo hloubka otisku. Pokud se při měření nepřipouští otisk, nebo materiál je velmi pružný, používají se k měření zkoušky odrazem, nebo se měří hloubka zatlačení tělíska na jakési jehle. schéma zkoušky zkušební tělísko název zkoušky podmínky měření kulička ø 1 mm ø 2,5 mm ø 5 mm ø 10 mm Brinell HB měří se ø otisku ve zkoušeném materiálu měkké materiály -7-

8 kulička ø 1/16 tj. 1,5875mm diamantový kužel s vrcholovým úhlem 120º čtyřboký diamantový jehlan s vrcholovým úhlem 136º Rockwell HRB (kulička) HRC (kužel) Vickers HV měří se hloubka otisku zkoušeného materiálu měkké materiály (kulička) tvrdé a velmi tvrdé materiály (kužel) měří se úhlopříčka otisku tvrdé a velmi tvrdé materiály Tab. 2 Statické měření tvrdosti kovových materiálů odrazové tělísko 100 g zátěž t = 5 s průměr 1 mm výška pádu výška odrazu měří se hloubka zaboření v 0,1 mm zkoušený materiál Obr. 3 Měření tvrdosti asfaltu a pryže Pružnost je schopnost materiálu navrátit se do původního tvaru a rozměru po odeznění účinků vnějších sil. Poznámka: Pružnost může být v čase velmi rychlá, např. u ocelové pružiny, ale navrácení do původního tvaru a rozměru může trvat i relativně dlouho. Pokud se deformace odehrávají v delším čase beze změny vnějšího zatížení, tak se jedná o tzv. reologii což je chování materiálu při deformaci. Houževnatost je schopnost materiálu zachovat si konzistenci (celistvost) (nerozdělit se na více částí) v důsledku účinku vnějších sil. Křehkost je opakem houževnatosti, tedy schopnost materiálu reagovat na účinky vnějších zatěžujících sil ztrátou konzistence (rozpadem). -8-

9 Poznámka: Většina materiálů má mechanické vlastnosti určitým způsobem zastoupené v různé míře. Neexistuje materiál s nulovou nebo nekonečnou hodnotou libovolné mechanické vlastnosti. Jako příklady s vysokou mírou jedné mechanické vlastnosti lze uvést sklo. Je křehké, ale má určitou míru pružnosti. Na mechanické vlastnosti nelze pohlížet jako na žádoucí a nežádoucí, ale na jejich míru. Křehkost u ocelové konstrukce mostu je vlastnost absolutně nežádoucí, ale u pojistky proti přetížení např. u spojky motoru, vzpěrné desky drtiče apod. je to vlastnost žádoucí MECHANICKÉ VLASTNOSTI DYNAMICKÉ ZKOUŠKY Mechanické vlastnosti ověřované dynamickými zkouškami se od zkoušek statických odlišují rychlostí s jakou rostou účinky vnějšího zatížení. Je obtížné najít ostrou hranici mezi zkouškami statickými a dynamickými. Pro snadnější pochopení statická zkouška např. měření tvrdosti znamená, že zatěžující síla působí v trvání desítek sekund. Dynamická zkouška by trvala v řádu setin sekundy. Na rychlosti nárůstu vnějších silových účinků závisí deformace a chování materiálu velmi dramaticky. Při extrémních rychlostech, např. při srážce kovových předmětů rychlostí v řádu 10 3 m.s -1,se jinak křehký materiál, např. šedá litina, chová jako materiál tvárný a ocel jako nestlačitelná kapalina. Mechanické vlastnosti ověřované dynamickými zkouškami dělíme na: Zkouška rázem v ohybu kdy jde o nejpoužívanější zkoušku. Lze samozřejmě provádět rázovou zkoušku v tahu, tlaku, krutu apod. Tato však poskytuje výsledky, které lze použít i pro jiné druhy materiálu. Nejčastějším měřením je měření tzv. vrubové houževnatosti materiálu. U této zkoušky se neměří vnější zatížení silou nebo napětím, ale spotřebovaná energie k přeražení nebo ohnutí vzorku. Vrubová se nazývá proto, že vzorek má vrub ve tvaru písmene V nebo U. Kinetická energie se získává nejčastěji pádem kladiva známé hmotnosti, nebo pádem kladiva v podobě kyvadla (Charpyho kyvadlové kladivo). Kinetická energie m.v 2 E k = [J] 2 Zkoušky opětovným namáháním jsou zkoušky kdy ověřujeme počet cyklů, které materiál vydrží do jeho lomu. Tyto jsou nutné pro součásti cyklicky namáhané. Cyklické namáhání může být jednosměrné např. namáhání tahem u šroubů hlav spalovacích motorů. Při každé expanzi jsou namáhané tahem. Další možností je střídavé namáhání, např. tah - tlak, které nastává na povrchu rotujících hřídelí namáhaných ohybem. Cyklické namáhání může být také asymetrické, kdy hodnoty napětí v jednom směru jsou jiné, než ve směru opačném. Existuje však tzv. mez únavy materiálu, kdy zkušební vzorek a po přepočtení reálná součást vydrží nekonečný počet zatěžujících cyklů. Zabývá se jimi tzv. Wőhlerova křivka. -9-

10 σ [MPa] počet cyklů log n Obr. 4 Wőhlerova křivka MECHANICKÉ VLASTNOSTI ZKOUŠENÍ ZA VYŠŠÍCH A NIŽŠÍCH TEPLOT z teorie pružnosti pevnosti lze řadu vlastností prostě z výsledku bezpečně přepočítat. Pro konstrukci součástí, které mají pracovat za vyšších nebo naopak nižších teplot, nemají výše uvedené zkoušky význam, protože jejich výsledky nelze použít pro např. dimenzování. Nejčastějšími zkouškami statickými za jiných teplot je zkouška tahem, protože Z dynamických zkoušek je to nejčastěji zkouška vrubové houževnatosti. Obecně platí, že u kovů se vzrůstající teplotou klesá jejich pevnost, ale roste tažnost a naopak. Při klesajících teplotách řada materiálů považovaných za houževnaté křehne. 20 C 100 C 200 C 300 C 450 C Obr. 5 Pracovní diagramy zkoušky tahem měkké oceli v závislosti na teplotách -10-

11 2. 3 TECHNOLOGICKÉ VLASTNOSTI Technologické vlastnosti souvisejí s vlastnostmi technologickými, tedy jak materiál zpracovat. Zda je možné jej odlévat, tvářet za tepla (kovat), nebo za studena (tvářet), tepelně zpracovat (kalit, popouštět, patentovat, cementovat, nitridovat apod.). Bez bližšího vysvětlení nejdůležitější z nich: - tvárnost je schopnost materiálu zachovat si tvar daný působením vnějších sil, - lámavost posuzuje tvárnost s ohledem na lámavost, kdy vznikne trhlina, - kovatelnost je schopnost materiálu zachovat si tvar daný působením vnějších sil za tepla, - svařitelnost je schopnost materiálu ke sváření za určitých podmínek, - obrobitelnost je schopnost materiálu být obráběn ve vztahu k určitému etalonu, - slévatelnost je schopnost materiálu vyplnit dokonale formu MAKROSKOPICKÉ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ Materiály lze posuzovat z mnoha dalších hledisek pro jejich speciální vlastnosti, které jsou dány povahou jejich složení. Pro účely této učebnice jsou uvedeny jenom některé: Polymorfie znamená mnohotvárnost. U pevných látek, které mají krystalickou mřížku (nejsou amorfní), se polymorfie projevuje tím, že chemicky stejná látka krystalizuje ve více než jedné krystalické soustavě. Záleží na podmínkách krystalizace. Nejznámějším příkladem je krystalizace uhlíku. Ten může krystalizovat v podobě grafitu, který je měkký. Může však za jistých podmínek vysokých teplot a tlaků krystalizovat v kubické soustavě v podobě diamantu, který je nejtvrdším nerostem. Polymorfie velmi závisí na teplotě a také na tlaku. Při výrobě technických materiálů se tlak uplatňuje velmi obtížně, ale teplota a rychlost chlazení mohou měnit krystalickou stavbu materiálu. Polymorfním materiálem je železo a jeho slitina s uhlíkem ocel. Strukturou krystalů oceli lze měnit zásadně vlastnosti. Toho lze docílit např. tepelným zpracováním. V mineralogii známe celou řadu minerálů, které krystalizují v různých soustavách. Zde se při jejich vzniku uplatňoval vedle vysokých teplot i vysoký tlak. Při změně teplot dochází k překrystalizaci u polymorfních materiálů. To se projevuje spotřebou nebo uvolňováním latentního tepla (skryté teplo). Průběh překrystalizace se projeví v diagramu T - t (teplota čas) změnou směrnice oteplovacích a ochlazovacích přímek. Výjimkou jsou tzv. eutektika. Těleso z polymorfního materiálu mění také svůj objem a tím i měrnou hmotnost. -11-

12 T [K] tavení kapalná fáze tuhnutí modifikace δ tuhá fáze modifikace β modifikace α čas t [s] Obr. 6 Průběhy teplot při ohřevu a ochlazování polymorfních materiálů čistých kovů nebo eutektika a eutektoidu Izotropie a anizotropie. Izotropní materiál má ve všech směrech stejné vlastnosti. Vlastnostmi jsou zde myšleny fyzikální, mechanické, technologické apod. Anizotropní materiál nemá ve všech směrech stejné vlastnosti. Anizotropie může být vlastností přirozenou dané látce díky např. chemickým vazbám. Jako příklad nechť poslouží např. slída nebo dřevo. Dají se štípat pouze v jednom směru, v ostatních směrech k jejich dělení musíme použít jinou technologii. Horniny s ohledem na svůj vznik mají také anizotropní vlastnosti (hont, dobrá a špatná strana). Anizotropie je i vyrobitelná s ohledem na technologii zpracování, plechy válcování, drát tažení, vlasec tažení a tuhnutí, fólie válcování a tuhnutí. Znalost anizotropních vlastností do značné míry určuje technologii např. těžby a zpracování materiálů. Homogenita a heterogenita (stejnorodost a nestejnorodost). Homogenní materiál je takový materiál (bez ohledu na jeho skupenství), který se skládá z jedné nebo více látek určitého chemického složení. Částice s různým chemickým složením jsou však menší než 0, mm. Pokud jsou částice větší jde o heterogenní látku. Jde o tzv. disperzní soustavu. Ta může obecně existovat podle tabulky. disperzní prostředí tuhé dispergovaná fáze název disperzní soustavy tuhá tuhá směs kapalná tuhá pěna plynná tuhá pára příklady šedá litina, sklo, žula formela, tmely pemza kapalné tuhá kapalná plynná suspenze emulze pěna hašené vápno, barviva, maziva mléko, asfaltová emulze mýdlová pěna plynné tuhá kapalná plynná dým, kouř mlha, déšť neexistuje popel a prach ve vzduchu mlha neexistuje Tabuka 3. Disperzní soustavy -12-

13 3.0 KOVOVÉ MATERIÁLY - CHEMICKÉ PRVKY Kovové materiály, přes nepochybný nárůst moderních materiálů jako jsou kompozity a speciální slitiny, představují největší podíl na konstrukci strojů a zařízení ve většině oborů spojených s hornickou činností a činnostmi vykonávanými hornickým způsobem. Jaké prvky Mendělejevovy periodické soustavy lze považovat za kovy? Pojem kov v sobě zahrnuje alkalické kovy, kovy alkalických zemin, přechodné kovy, aktinoidy, lanthanoidy a kovy. Bližší poznatky nabízí právě Mendělejevova tabulka. Ta existuje tzv. zkrácená a je častěji používaná při výuce, a prodloužená. Prodlouženou lze považovat za exaktně přesnější. Tisk lanthanoidů a aktinoidů mimo tabulku je přípustný, protože jejich použití je v praxi vzácné. Výjimkou bude prvek cer u tvárných litin. Obě tabulky jsou v textu spolu s tabulkou základních vlastností a použití některých prvků tabulky. Kov je prvek, který má většinu těchto vlastností: - charakteristický lesk, tj. vysokou odrazivost pro viditelnou část spektra. Jinak kovy jsou neprůhledné i pro velmi tenké vrstvy což je důsledek velmi husté struktury, kdy na jednotku plochy resp. objemu se vyskytuje velký počet atomů. - vysokou tažnost a kujnost. Neboli lze je natahovat nebo jim měnit tvar - obecně jsou houževnaté. Je to důsledek kovové vazby, která dovoluje mřížkovým rovinám se navzájem přeskupovat. - vysokou tepelnou a elektrickou vodivost. To je důsledkem dostatečného počtu nabitých částic, které se snadno pohybují krystalickou mřížkou. - vysoký elektropozitivní charakter, který dovoluje relativní snadnost odtržení valenčních elektronů, kdy vzniká např. iontová vazba. Mezi kovy a nekovy neexistuje nějaká ostrá hranice. Existují prvky, které svými vlastnostmi hraničí mezi kovy a nekovy. -13-

14 MENDĚLEJEVOVA TABULKA PRVKŮ ("ZKRÁCENÁ") H He Li Be B C N O F Ne Na Mg Al Si P S Cl Ar K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr Rb Sr Y Zr Nb Mo Te Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Uub Uut Uuq Uup Uuh Uus Uuo *Lanthanoidy La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tn Yb Lu ** Aktinoidy Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr kapaliny plyn -14-

15 MENDĚLEJEVOVA TABULKA PRVKŮ ("PRODLOUŽENÁ") H He Li Be B C N O F Ne Na Mg Al Si P S Cl Ar K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr Rb Sr Y Zr Nb Mo Te Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe Cs Ba La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tn Yb Lu Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn Fr Ra Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Uub Uut Uuq Uup Uuh Uus Uuo -15-

16 VYBRANÉ CHEMICKÉ PRVKY značka název at.hmotn. vlastnosti použití ALKALICKÉ KOVY IA Lithium 6,941 Kov s velmi malou měrnou Pro výrobu akumulátorů, chladící hmotností (lehčí než voda), médium jaderných reaktorů, velmi měkký, zvyšuje u skla index lomu Li ρ = 534 kg.m -3, teplota tání optická skla, speciální slitiny s Mg, 180 C. Al a pod. Součást plastických maziv kovové mýdlo L-V-2-3, Na Sodík 22,989 Kov s velmi malou měrnou hmotností (lehčí než voda i než lithium), velmi měkký. váže na sebe oxid uhličitý. Chladící médium jaderných reaktorů, sloučeniny pro výrobu skla, silné redukční činidlo, kovová mýdla, váže na sebe oxid uhličitý. K Rb Cs Fr Be Mg Ca Sr Draslík Rubidium Cesium Francium Berylium Hořčík Vápník 39,098 Kov s velmi malou měrnou hmotností (lehčí než voda i než lithium a sodík), velmi měkký podle Moohse 0,5. 85,468 Velmi měkký stříbrný kov, Organogenní prvek, vyskytuje se hojně v minerálech, součást ledku, hnojiv, kovových mýdel (mazlavé), při výrobě skla. s nízkou teplotou tání 39,31 C. 132,90 Velmi měkký nažloutlý kov, s nízkou teplotou tání 28,44 C. 223,019 Má největší měrnou hmotnost ze skupiny ρ = 1870 kg.m -3, teplota tání 27 C. KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN IIA 9,012 Křehký kov velmi tvrdý, měrná hmotnost ρ = 1850 kg.m -3, teplota tání 1287 C. 24,305 Tažný středně lehký stříbřitý kov ρ = 1738 kg.m -3, teplota tání 650 C. 40,06 Poměrně lehký reaktivní kov ρ = 1550 kg.m -3, teplota tání 842 C. Stroncium 87,62 Velmi reaktivní kov ρ = 2640 kg.m -3, teplota tání 777 C. Vyskytuje se v minerálech vedle dalších alkalických kovů, v zábavné pyrotechnice, fotočláncích, používá se jako getr. Vyskytuje se v minerálech spolu s ostatními alkalickými kovy, pro výrobu katodových trubic, fotočlánků apod. Vyskytuje se v uranových a thoriových rudách, jeho izotopy jsou velmi nestabilní. Vyskytuje se hojně v minerálech, ve slitinách se železem zabraňuje jiskření ( beryliové bronzy), v rentgenové optice jako čočka, moderátor v jaderných reaktorech. Vyskytuje se hojně v minerálech, používá se v metalurgii, ve slitinách s Cu, Al, Mn. Jeho některé chemické reakce se vyznačují intenzivními světelnými efekty. Je pátým prvkem s největším výskytem v přírodě, hojně v minerálech, redukční činidlo při výrobě kovů U, Zr, Th v materiálech typu sádra, cement. Vyskytuje se v minerálech, barví plamen pyrotechnika, zvyšuje index lomu skla až k indexu diamantu. -16-

17 Ba Ra Sc Ti Zr V Nb Ta Cr Mo Baryum 137,34 Poměrně lehký reaktivní kov ρ = 3510 kg.m -3, teplota tání 727 C. Radium 226,02 Velmi reaktivní kov ρ = 5500 kg.m -3, teplota tání 700 C. Skandium Titan Zirkonium Vanad Niob Tantal Chrom Molybden PRVKY OSTATNÍCH SKUPIN 44,95 Stříbřitě bílý měkký kov na vzduchu oxiduje a vlastnostmi se podobá Al a Ti ρ = 2985 kg.m -3, teplota tání 1541 C. 47,88 Šedý až stříbřitě bílý kov s mimořádnou chemickou stálostí, vysokou pevností a malou měrnou hmotností ρ = 4506 kg.m -3, teplota tání 1668 C. 91,22 Šedý až stříbřitě bílý tvrdý Vyskytuje se v minerálech, jako suspenze ve vodě má velkou měrnou hmotnost a využívá se u ropných vrtů jako výplach, v optice, a pyrotechnice barví plamen. Vyskytuje se ve smolinci a je produktem rozpadu uranové i thoriové řady, má luminiscenční vlastnosti, v čistém stavu několik gramů ročně pro veškerou spotřebu. Vyskytuje se při zpracování uranových rud, používá se u výkonných zdrojů světla, při rafinaci ropy a ve speciálních slitinách pro kosmonautiku. Vyskytuje se hojně v minerálech, chemický a kosmický průmysl tam, kde nevyhovují levnější slitiny, velmi těžce se získává z rud, hojný v barvivech a keramice. kov s mimořádnou chemickou stálostí, ρ = 6520 kg.m -3 teplota tání 1855 C. 50,94 Šedobílý tvrdý kujný kov s vysokou teplotou tání ρ = 6110 kg.m -3, teplota tání 1915 C. 92,90 Šedý kujný za nízké teploty chemicky stálý kov ρ = 8570 kg.m -3, teplota tání 2477 C. 180,94 Tvrdý modrošedý vysoce inertní kov, ρ = kg.m -3, teplota tání 3017 C. 51,99 Nejtvrdším elementárním kovem, mimořádná chemická stálost ρ = 7150kg.m -3, teplota tání 2670 C. 95,94 Stříbřitý tvrdý a křehký kov, ρ = kg.m -3, teplota tání 2623 C. Vyskytuje se v minerálech, použití v jaderné energetice, pro speciální účely, keramika. Je 19 tým nejrozšířenějším prvkem, ale je velmi rovnoměrně zastoupen, používá se ve slitinách s hliníkem a ocelí s vysokou pevností a žárupevností, pro supravodivé materiály. Je velmi rovnoměrně zastoupen a těžce se hledají těžitelné rudy, pro supravodivé materiály, slitiny. V minerálu tantalitu, použití ve speciálních slitinách pro chemický, letecký a kosmický průmysl. V minerálech drahokamech, doprovodné sloučeniny železných rud, použití ve slitinách oceli, na geologické vrtné nástroje a speciální materiály. Minerál molybdenit a měďnaté rudy, legující prvek v oceli, jako katalyzátor při odsiřování ropy, v chemickém průmyslu. W Wolfram 183,85 Šedý až stříbřitě bílý kov s nejvyšší teplotou tavení elementárního kovu, ρ = kg.m -3, teplota tání 3422 C. V minerálech, použití v elektrotechnice, technologiích svařování, jako legující prvek v ocelích, v chemickém průmyslu, prášková metalurgie WC. -17-

18 Mn Mangan 54,98 Světle šedý tvrdý a křehký kov ρ = 7210kg.m -3, teplota tání 1246 C, tři modifikace. Vyskytuje se v minerálech a je doprovodným prvkem v železných rudách, většinou se používá jako legující prvek u ocelí Hadfieldova ocel, pro speciální slitiny a usměrňovače hoření u raket na pevná paliva. Fe Os Co Ir Ni Pd Pt Železo Osmium Kobalt Iridium Nikl Palladium Platina 55,847 Poměrně měkký, světle šedý až bílý feromagnetický kov, dvě modifikace ρ = 7860 kg.m -3, teplota tání 1538 C 190,2 Ušlechtilý značně tvrdý a křehký kov s druhou nejvyšší měrnou hmotností ρ = kg.m -3, teplota tání 3033 C, patří do skupiny platinových kovů. Vyskytuje se hojně v minerálech a železných rudách, používá se ve slitinách v obrovském množství, v elektrotechnice pro magnetické vlastnosti. Vyskytuje se jako doprovodný prvek v platinových a iridiových rudách, v čistém stavu se nepoužívá, pouze ve slitinách pro chirurgické použití, hroty per apod. Vyskytuje se v olověných a měděných rudách, používá se do slitin, slinutin, keramik, skla, glazur a barev pigmentů, jaderných technologiích hojně jeho izotopy. 58,93 Stříbrolesklý velmi tvrdý a pevný prvek s feromagnetic- vlastnostmi ρ = 8900kg.m -3, teplota tání 1495 C, dvě modifikace. kými 192,22 Ušlechtilý, tvrdý a křehký kov, velmi odolný vůči chemickým vlivům nejvyšší hodnota měrné hmotnosti ρ = 22650kg.m -3, teplota tání 2446 C. 58,69 Stříbrolesklý tvárný feromagnetický kov ρ = 8908kg.m -3, teplota tání 1455 C. 106,4 Drahý kov šedivé barvy, s vysokým stupněm reakcivity ρ = 12023kg.m -3, teplota tání 1555 C. 195,09 Ušlechtilý kujný a tažný kov ρ = 21450kg.m -3, teplota tání 1768 C. Vyskytuje se v rudách platinových kovů, ve speciálních slitinách, na stroje sklářských technologií při tažení optických vláken, elektrody zapalovacích svíček, etalony měr a vah. Vyskytuje se v mořské vodě, železných rudách a minerálech, používá se jako legující prvek do slitin, při galvanickém pokovování, Monelův kov apod. Vyskytuje se v platinových rudách, použití jako katalyzátor v organických syntézách, v automobilovém průmyslu apod. Vyskytuje se v ryzím stavu, použití katalyzátory, konstrukční materiál pro sklářské pece na tažení optických vláken, v medicíně cytostatika. Cu Ag Měď Stříbro 63,546 Typický kov červenohnědé barvy ρ = 8960kg.m -3, teplota tání 1084 C. 107,86 Ušlechtilý kov bílé barvy ρ = 10490kg.m -3, teplota tání 961 C. Vyskytuje se v ryzím stavu, častěji v minerálech a rudách, použití v elektrotechnice, slitiny (mosaz, bronzy, dělovina), legura u ocelí. Vyskytuje se v ryzím stavu, v mořské vodě a jako příměs zlata, nejlepší tepelná a elektrická vodivost, optika optoelektronika, speciální slitiny. -18-

19 Au Zlato 196,96 Ušlechtilý chemicky velmi odolný kov typické barvy ρ = 19300kg.m -3, teplota tání 1064 C. Vyskytuje se v ryzím stavu (minerál 1. skupiny), použití v mikroelektronice, sklářský průmysl (barví sklo do rubínové barvy), šperkařství. Zn Cd Hg Al Ga C Zinek Kadmium Rtuť Hliník Gallium Uhlík 65,39 Kovový prvek se silným leskem za vyšších teplot kujný a tažný, ρ = 6570 kg.m -3, teplota tání 419 C. 112,41 Měkký lehce tavitelný bílý toxický kov, ρ = 8650kg.m -3, teplota tání 321 C 200,59 Stříbřitě bílý kapalný kov nápadně velké měrné hmotnosti, ρ = 13534kg.m -3, teplota tání -38,83 C. 26,98 Stříbřitě šedý nestálý kujný kov, ρ = 2700kg.m -3, teplota tání 660 C. Vyskytuje se v minerálech, použití jako ochrana před korozí galvanicky nebo žárově nanášený na kovy, ve slitinách. Vyskytuje se v rudách olova a zinku jako příměs nikoli v minerálech, použití jako ochrana proti korozi (galvanické pokovování), v akumulátorech apod. Vyskytuje se jako ryzí kov nebo v minerálu cinabaritu (rumělka), používá se ve rtuťové metalurgii, elektrotechnice, amalgám je kov rozpuštěný ve rtuti. Je nejčastěji se vyskytujícím prvkem v zemské kůře, díky své reaktivitě zásadně ve sloučeninách a minerálech (rubín, safír, smaragd), použití v lehkých slitinách, elektrotechnice. 69,72 Velmi řídce se vyskytující kov s nízkou teplotou tavení, ρ = 5910kg.m -3, teplota tání 29,74 C 12,011 Je typicky nekovový prvek, vyskytuje se ve dvou modifikacích jako grafit ρ = 2267kg.m -3 teplota tání 3527 C a jako diamant, ρ = 3513kg.m -3. Vyskytuje se jako příměs v rudách zinku a železných rudách, použití v polovodičové elektronice, ve speciálních teploměrech Vyskytuje se v anorganických i organických sloučeninách, ve kterých tvoří základ, v čisté formě grafitu v technických disciplínách, ve formě diamantu u špičkových technologií, v jaderné fyzice, optice, samostatnou kapitolou jsou organické látky (ropa, zemní plyn, uhlí). Si Sn Pb Křemík 28,08 Polokovový prvek, ρ = 2330kg.m -3, teplota tání 1410 C. Cín Olovo 118,69 Stříbrolesklý kov vyskytující se ve třech alotropiích modifikacích, základní ρ = 7260kg.m -3, teplota tání 231 C. 207,2 Šedý, měkký, těžký a toxický kov, ρ = 11340kg.m -3, teplota tání 327 C. Vyskytuje se v zemské kůře velmi hojně a ve velkém množství minerálů, použití je elektrotechnika (polovodiče), silikátová chemie, legující prvek řady slitin, keramika apod. Vyskytuje se v několika rudách, použití v potravinářství, sklářský průmysl, ve slitinách (bronz). Vyskytuje se v rudách stříbra a několika minerálech, používá se v akumulátorech, slitinách a jaderných zařízeních. -19-

20 N Dusík 14,01 Je plyn bez barvy, chuti a zápachu, málo reaktivní, teplota varu -195,8 C. Vyskytuje se v atmosféře země, používá se v kapalném stavu jako chladivo, chemicky vázaný ve výbušninách, v pevných a kapalných palivech raket, jako ochranná atmosféra v hutnictví apod. P As Bi Fosfor Arsen Bizmut 30,97 Nekovový prvek v pevné fázi, vyskytuje se ve třech alotropních modifikacích, teplota tání 44,2 C. 74,92 Polokov vyskytující se ve čtyřech alotropních modifikacích. 208,98 Kov bílé barvy, křehký a hrubě krystalický, ρ = 9780kg.m -3, teplota tání 271 C. V přírodě se vyskytuje výhradně ve sloučeninách a minerálech, používá se do slitin (bronzy) a v pyrotechnických aplikacích, je jedovatý. Vyskytuje se jako doprovodný prvek v několika rudách a v uhlí, používá se v polovodičové elektronice (vodivost typu N). Vyskytuje se v minerálech, používá se do slitin a díky teplotě tání a varu pro bezpečnostní zařízení, při výrobě glazur, v metalurgii tvárná litina. O S Se Te Kyslík Síra Selen Tellur 15,99 Je plynný biogenický prvek, teplota varu -218 C. Vyskytuje se v atmosféře, ve vodě jako sloučenině, minerálech apod., používá se v metalurgii a je základním okysličovadlem v řadě technologicky využívaných reakcí (hoření). 32,066 Nekovový prvek vyskytující se v několika alotropních modifikacích. 78,96 Nekovový prvek vyskytující se ve čtyřech modifikacích, ρ = 4810kg.m -3, teplota tání 221 C. 127,6 Patří spíše mezi kovy, stříbřité barvy vyskytuje se vzácně, ρ = 6240kg.m -3, teplota tání 449 C. Vyskytuje se v mořské vodě a minerálech, použití v chemii a biochemii. Vyskytuje se poměrně vzácně, obvykle doprovází rudy síry a telluru, používá se při výrobě fotočlánků. Vyskytuje se v rudách, kde doprovází síru a selen, používá se k barvení skla, jako mikrolegura v metalurgii, k výrobě fotočlánků. F Cl Fluor Chlor 18,99 Zelenožlutý dráždivý plyn, extrémně reaktivní, teplota varu -188 C. 35,453 Toxický světlezelený plyn s velmi vysokou reaktivitou, teplota varu -101 C. Vyskytuje se v minerálech, používá se pro extrémní reaktivnost v chemické výrobě, jako součást raketových paliv s velkým specifickým impulsem, v organické chemii, chladírenské technologie -(freony). Vyskytuje se v mořské vodě (soli) a minerálech, používá se v chemii při výrobě kyselin. Br Brom 79,904 Toxická červenohnědá kapalina, ρ = 3102kg.m -3, teplota tání -7,3 C. Vyskytuje se v mořské vodě a minerálech, použití v jaderných technologiích a klasické fotografii. -20-

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin 2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách

Více

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy. PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné Otázka: Obecná chemie Předmět: Chemie Přidal(a): ZuzilQa Základní pojmy v chemii, periodická soustava prvků Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné -setkáváme

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Periodická soustava prvků Chemické prvky V současné době známe 104 chemických prvků. Většina z nich se vyskytuje v přírodě. Jen malá část byla

Více

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou.

1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. 1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ Vlastnosti kovů a jejich slitin jsou dány především jejich chemickým složením a strukturou. Z hlediska použitelnosti kovů v technické praxi je obvyklé dělení

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý

VLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI KOVŮ Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci

Více

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků Téma: Kovy Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků kovy nekovy polokovy 4/5 všech prvků jsou pevné látky kapalná rtuť kovový lesk kujné a tažné vodí elektrický proud a

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,

Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy, Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Základními vlastnosti pevných látek jsou KRYSTALICKÉ A AMORFNÍ LÁTKY Jak vzniká pevná látka z kapaliny Krystalické látky se vyznačují uspořádáním Dělíme je na 2 základní

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY VZÁCNÉPLYNY ACH 02 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY 1 VZÁCNÉ PLYNY 2 Vzácné plyny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII s 2 p

Více

2. Molekulová stavba pevných látek

2. Molekulová stavba pevných látek 2. Molekulová stavba pevných látek 2.1 Vznik tuhého tělesa krystalizace Při přeměně kapaliny v tuhou látku vzniknou nejprve krystalizační jádra, v nichž nastává tuhnutí kapaliny. Ochlazování kapaliny se

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

ROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ NA KOVY, POLOKOVY A NEKOVY

ROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ NA KOVY, POLOKOVY A NEKOVY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/13 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

Seminář z anorganické chemie

Seminář z anorganické chemie Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit

Více

Elektrická vodivost - testové otázky:

Elektrická vodivost - testové otázky: Elektrická vodivost - testové otázky: 1) Elektrický náboj (proud) je přenášen? a) elektrony b) protony c) jádry atomu 2) Elektrický proud prochází pouze kovy? a) ano b) ne 3) Nejlepšími vodiči elektrického

Více

1 18 I. A VIII. A 1,00794 4,003. relativní atomová hmotnost. 3Li 4Be 9F 5B 6C 7N 8O 9F 10Ne 0,97 1,50 4,10 2,00 2,50 3,10 3,50 4,10.

1 18 I. A VIII. A 1,00794 4,003. relativní atomová hmotnost. 3Li 4Be 9F 5B 6C 7N 8O 9F 10Ne 0,97 1,50 4,10 2,00 2,50 3,10 3,50 4,10. 1 18 I. A VIII. A 1 2 3 4 5 6 7 1,00794 4,003 1H 2 13 14 15 16 17 2He 2,20 II. A III. A IV. A V. A VI. A VII. A Vodík relativní atomová hmotnost Helium 6,941 9,012 18,998 10,811 12,011 14,007 15,999 18,998

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Složení látek VY_32_INOVACE_03_3_02_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou SLOŽENÍ LÁTEK Fyzikálním kritériem

Více

HLINÍK A JEHO SLITINY

HLINÍK A JEHO SLITINY HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření

Více

Ocel je slitina Fe + C + doprovodných prvků (Si, Mn, S, P) + legujících prvků (Ni, Cr, Mo, W, Zi ), kde % obsah uhlíku ve slitině je max. 2.14 %.

Ocel je slitina Fe + C + doprovodných prvků (Si, Mn, S, P) + legujících prvků (Ni, Cr, Mo, W, Zi ), kde % obsah uhlíku ve slitině je max. 2.14 %. OCEL Ocel je slitina Fe + C + doprovodných prvků (Si, Mn, S, P) + legujících prvků (Ni, Cr, Mo, W, Zi ), kde % obsah uhlíku ve slitině je max. 2.14 %. VÝROBA OCELI Ocel se vyrábí zkujňováním bílého surového

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Pavel Polák

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Název materiálu: Autor materiálu: Pavel Polák Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 23. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Kovy, nekovy opakování Smart Board

Kovy, nekovy opakování Smart Board Kovy, nekovy opakování Smart Board VY_52_Inovace_218 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hradec Králové, Vocelova 1338, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: Číslo DUM: Tematická oblast: Téma: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0245 VY_32_INOVACE_08_A_07

Více

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_Ch_ACH

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_Ch_ACH Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_Ch_ACH Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Anorganická

Více

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA Ústřední komise Chemické olympiády 51. ročník 2014/2015 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA časová náročnost: 90 minut 1 18 I. A VIII. A 1 2 3 4 5 6 7 1,00794 4,003 1H 2 13 14 15 16 17

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA Ústřední komise Chemické olympiády 50. ročník 2013/2014 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA časová náročnost: 90 minut 1 18 I. A VIII. A 1 2 3 4 5 6 7 1,00794 4,003 1H 2 13 14 15 16 17

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 5 _ Z K O U Š K Y M A T E R I Á L U _ P W P Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Technologie třískového obrábění 1 Obsah Technologie třískového obrábění... 3 Obrábění korozivzdorných ocelí... 4 Obrábění litiny... 5 Obrábění

Více

PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ. www.egmont.cz

PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ. www.egmont.cz PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ www.egmont.cz 1 PERIODICKÁ H VODÍK 3 4 TABULKA PRVKŮ Be BERYLLIUM Li LITHIUM 11 12 CHEMICKÉ PRVKY, KTERÉ MAJÍ STYL! Mg Na SODÍK HOŘČÍK 20 19 Ca K DRASLÍK Sr Cs BARYUM Ra Fr RADIUM

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 09.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_02_Ch_ACH

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 09.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_02_Ch_ACH Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 09.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_02_Ch_ACH Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Anorganická

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

8. Třískové obrábění

8. Třískové obrábění 8. Třískové obrábění Třískovým obráběním rozumíme výrobu strojních součástí z polotovarů, kdy je přebytečný materiál odebírán řezným nástrojem ve formě třísek. Dynamický vývoj technologií s sebou přinesl

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů Zpevnění monokrystalu a polykrystalického kovu Monokrystal Atomy jsou pravidelně uspořádány, tvoří trojrozměrné útvary, které

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0304

CZ.1.07/1.5.00/34.0304 Technické materiály Základním materiálem používaným ve strojírenství jsou nejen kovy a jejich slitiny. Materiály v každé skupině mají z části společné, zčásti pro daný materiál specifické vlastnosti. Kovy,

Více

Namáhání na tah, tlak

Namáhání na tah, tlak Namáhání na tah, tlak Pro namáhání na tah i tlak platí stejné vztahy a rovnice. Velikost normálového napětí v tahu, resp. tlaku vypočítáme ze vztahu: resp. kde je napětí v tahu, je napětí v tlaku (dále

Více

Identifikace zkušebního postupu/metody PP 621 1.01 (ČSN ISO 9556, ČSN ISO 4935) PP 621 1.02 (ČSN EN 10276-2, ČSN 42 0525)

Identifikace zkušebního postupu/metody PP 621 1.01 (ČSN ISO 9556, ČSN ISO 4935) PP 621 1.02 (ČSN EN 10276-2, ČSN 42 0525) List 1 z 9 Pracoviště zkušební laboratoře: Odd. 621 Laboratoř chemická, fázová a korozní Protokoly o zkouškách podepisuje: Ing. Karel Malaník, CSc. ředitel Laboratoří a zkušeben Ing. Vít Michenka zástupce

Více

Zařazení polokovů v periodické tabulce [1]

Zařazení polokovů v periodické tabulce [1] Polokovy Zařazení polokovů v periodické tabulce [1] Obecné vlastnosti polokovů tvoří přechod mezi kovy a nekovy vlastnosti kovů: pevnost a lesk ( B, Si, Ge, Se, As) jsou křehké a nejsou kujné malá elektrická

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

Neželezné kovy a jejich slitiny. Al, Cu, Ti, Mg, Ni, Mo, Sn, Pb a jejich slitiny

Neželezné kovy a jejich slitiny. Al, Cu, Ti, Mg, Ni, Mo, Sn, Pb a jejich slitiny Neželezné kovy a jejich slitiny Al, Cu, Ti, Mg, Ni, Mo, Sn, Pb a jejich slitiny Neželezné kovy - definice Ze všech chem. prvků tvoří asi tři čtvrtiny kovy. Kromě Fe se ostatní technické kovy nazývají neželezné.

Více

Uhlík a jeho alotropy

Uhlík a jeho alotropy Uhlík Uhlík a jeho alotropy V přírodě se uhlík nachází zejména v karbonátových usazeninách, naftě, uhlí, a to jako směs grafitu a amorfní formy C. Rozeznáváme dvě základní krystalické formy uhlíku: a)

Více

Krystalizace ocelí a litin

Krystalizace ocelí a litin Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0018. Krystalizace ocelí a litin Hana Šebestová,, Petr Schovánek Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikáln lního

Více

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu

LETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu LETECKÉ MATERIÁLY Úvod do předmětu Historický vývoj leteckých konstrukčních materiálů Uplatnění konstrukčních materiálů souvisí s pevnostními koncepcemi leteckých konstrukcí Pevnostní koncepce leteckých

Více

42 X X X X. X X Hutní skupina. Pořadové číslo slitiny Sudé tvářené Liché - slévárenské

42 X X X X. X X Hutní skupina. Pořadové číslo slitiny Sudé tvářené Liché - slévárenské 9. NEŽELEZNÉ KOVY Význam - specifické vlastnosti - i malá množství rozhodují o spolehlivosti, výkonu a využití celého zařízení (součásti elektrických obvodů, kontakty, pružiny, korozně a tepelně namáhané

Více

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře

Technologie I. Část svařování. Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Část svařování cvičící: Ing. Michal Douša Kontakt : E-mail : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře Doporučená studijní literatura Novotný, J a kol.:technologie slévání, tváření

Více

Základní stavební částice

Základní stavební částice Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 21. 4. 2013 Název zpracovaného celku: STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA PEVNÝCH LÁTEK Pevné látky dělíme na látky: a) krystalické b) amorfní

Více

KAPITOLA 9: KOVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 9: KOVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 9: KOVY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více

TÜV NOPRD Czech, s.r.o., Laboratoře a zkušebny Seznam akreditovaných zkoušek včetně aktualizovaných norem LPP 1 (ČSN EN 10351) LPP 2 (ČSN EN 14242)

TÜV NOPRD Czech, s.r.o., Laboratoře a zkušebny Seznam akreditovaných zkoušek včetně aktualizovaných norem LPP 1 (ČSN EN 10351) LPP 2 (ČSN EN 14242) 1 Stanovení prvků metodou (Al, As, B, Bi, Cd, Ce, Co, Cr, Cu, Fe, La, Mg, Mn, Mo, Nb, Nd, Ni, P, Pb, S, Sb, Se, Si, Sn, Ta, Te, Ti, V, W, Zn, Zr) 2 Stanovení prvků metodou (Ag, Al, Be, Bi, Cd, Ce, Co,

Více

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad železo vyrábí Surové železo se zpracovává na litinu a ocel

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 2 _ N E Ž E L E Z N É K O V Y _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A

V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 2 _ N E Ž E L E Z N É K O V Y _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 2 _ N E Ž E L E Z N É K O V Y _ P W P A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.

Více

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.

Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45. Ing. Michal Lattner (lattner@fvtm.ujep.cz) Fakulta výrobních technologií a managementu Věda pro život, život pro vědu CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Statické zkoušky (pevnost, tvrdost) Dynamické zkoušky (cyklické,

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl? Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl? Zkušební stroj pro zkoušky mechanických vlastností materiálů na Ústavu fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. Pružnost (elasticita) Z fyzikálního

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

PŘECHODNÉ PRVKY - II

PŘECHODNÉ PRVKY - II PŘECHODNÉ PRVKY - II Měď 11. skupina (I.B), 4. perioda nejstabilnější oxidační číslo II, často I ryzí v přírodě vzácná, sloučeniny kuprit Cu 2 O, chalkopyrit CuFeS 2 měkký, houževnatý, načervenalý kov,

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Prvky IV. A skupiny Uhlík (chemická značka C, latinsky Carboneum) je chemický prvek, který je základem všech

Více

SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE

SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE Školní rok: 2012/2013 Obor: 23-44-L/001 Mechanik strojů a zařízení 1. Základní vlastnosti materiálů fyzikální vlastnosti chemické vlastnosti mechanické

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

4.5.7 Magnetické vlastnosti látek

4.5.7 Magnetické vlastnosti látek 4.5.7 Magnetické vlastnosti látek Předpoklady: 4501 Předminulá hodina magnetická indukce závisí i na prostředí, ve kterém ji měříme permeabilita prostředí = 0 r, r - relativní permeabilita prostředí (zda

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Sostružnické nože- učební materiál

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Sostružnické nože- učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Soustružení, vy_32_inovace_ma_24_12 Autor Jaroslav Kopecký

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 8 _ K O R O Z E A O C H R A N A P R O T I K

A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 8 _ K O R O Z E A O C H R A N A P R O T I K A U T O R : I N G. J A N N O Ž I Č K A S O Š A S O U Č E S K Á L Í P A V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ 1 3 0 8 _ K O R O Z E A O C H R A N A P R O T I K O R O Z I _ P W P Název školy: Číslo a název projektu:

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

POLOTOVARY VYRÁBĚNÉ TVÁŘENÍM ZA TEPLA

POLOTOVARY VYRÁBĚNÉ TVÁŘENÍM ZA TEPLA POLOTOVARY VYRÁBĚNÉ TVÁŘENÍM ZA TEPLA Obsah: 1) Teorie tváření 2) Druhy mřížek 3) Vady mřížek 4) Mechanismus plastické deformace 5) Vliv teploty na plastickou deformaci 6) Způsoby ohřevu materiálu 7) Stroje

Více

2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí.

2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí. 2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí. Struktura oceli Železo (Fe), uhlík (C), "nečistoty". nevyhnutelné

Více

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic

Více

Základní pravidla. Tipy a doporučení. Příklady správné praxe

Základní pravidla. Tipy a doporučení. Příklady správné praxe Pavel Teplý Základní pravidla Tipy a doporučení Příklady správné praxe jedna myšlenka = jeden snímek Vzácné plyny Helium, Neon, Argon, Krypton, Xenon, Radon Halogeny Fluor, Chlor, Brom, Jod, (Astat) Chalkogeny

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Otázky a jejich autorské řešení

Otázky a jejich autorské řešení Otázky a jejich autorské řešení Otázky: 1a Co jsou to amfoterní látky? a. látky krystalizující v krychlové soustavě b. látky beztvaré c. látky, které se chovají jako kyselina nebo jako zásada podle podmínek

Více

Základní informace o wolframu

Základní informace o wolframu Základní informace o wolframu 1 Wolfram objevili roku 1793 páni Fausto de Elhuyar a Juan J. de Elhuyar. Jedná se o šedobílý těžký tažný tvrdý polyvalentní kovový element s vysokým bodem tání, který se

Více

5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY

5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY 5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY Požadavky: získání vysokých magnetických kvalit, úspora drahých kovů a náhrada běžnými materiály. Podle magnetických vlastností dělíme na: 1. Diamagnetické látky 2. Paramagnetické

Více

SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI

SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Ústřední komise Chemické olympiády 51. ročník 2014/2015 ŠKOLNÍ KOLO kategorie D SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Školní kolo ChO kat. D 2014/2015 V souladu se zásadami pro organizování soutěží je pro vedení

Více

Vlastnosti W 1,3. Modul pružnosti 194 000 189 000 173 000. Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C

Vlastnosti W 1,3. Modul pružnosti 194 000 189 000 173 000. Součinitel tepelné roztažnosti C od 20 C. Tepelná vodivost W/m. C Měrné teplo J/kg C 1 SVERKER 3 2 Charakteristika SVERKER 3 je wolframem legovaná nástrojová ocel s vysokým obsahem uhlíku a chrómu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Maximální odolnost proti opotřebení Vysoká

Více

1 NEŽELEZNÉ KOVY A JEJICH SLITINY

1 NEŽELEZNÉ KOVY A JEJICH SLITINY 1 NEŽELEZNÉ A JEJICH SLITINY Neželezné kovy jsou všechny kovy mimo železa a jeho slitiny. Neželezné kovy se používají jako : konstrukční materiál, surovina pro výrobu slitinových ocelí, povrchové úpravy.

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_183 Jméno autora: Mgr. Renata Ochmanová Datum

Více

Zařazení kovů v periodické tabulce [1]

Zařazení kovů v periodické tabulce [1] KOVY Zařazení kovů v periodické tabulce [1] Obecné vlastnosti kovů elektropozitivní tvoří kationty ochotně předávají své valenční elektrony [2] vodiče tepla a elektřiny tvoří slitiny kujné tažné ohebné

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

VLASTNOSTI MĚDI Cu-DHP

VLASTNOSTI MĚDI Cu-DHP VLASTNOSTI MĚDI Cu-DHP OBSAH ÚVOD.. 1. VŠEOBECNÉ INFORMACE 2. CHEMICKÉ SLOŽENÍ 3. FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. 3.1 Hustota 3.2 tavení. 3.3 Součinitel délkové roztažnosti. 3.4 Měrná tepelná kapacita.. 3.5 Tepelná

Více

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

Ch - Stavba atomu, chemická vazba Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků

Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků Ch - Periodický zákon, periodická tabulka prvků Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.9 Materiály v automobilovém průmyslu Kapitola

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více