Komunikace se seniory. Iva Holmerová
|
|
- Bohumil Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Komunikace se seniory Iva Holmerová Naše populace stárne. V současné době žijí lidé déle než kdykoli předtím, což je výsledkem lepších životních podmínek, zdravotní péče a dalších faktorů. Stárnutí populace bude nadále pokračovat a bude se týkat zejména populace seniorů samotných, neboť nejrychleji přibývající skupinou obyvatel budou nejstarší staří lidé (oldest old), tedy 80letí a starší. Tito lidé budou mít své specifické potřeby i z pohledu zdravotního stavu (9). Seniorská populace je populací heterogenní, a to v mnoha aspektech. Za práh seniorského věku považujeme věk 65 let (obvyklý věk penzionování v rozvinutých zemích) a seniorský věk dále dělíme na jednotlivé etapy (mladší, starší, nejstarší senioři). Mladší seniorský věk nepřináší zpravidla specifické zdravotní problémy a syndromy, kterými se zabývá obor geriatrie. Ve věku nad 80 let jsou již tyto tyto problémy a syndromy časté. Jde například o snížení funkční rezervy, ohrožení ztrátou soběstačnosti, instabilitu s pády, syndrom frailty atd (7). Výše uvedená etapizace stáří odpovídá typickým či průměrným situacím, od kterých se individuální situace mohou velmi odlišovat. Individuální rozdíly jsou ve stáří velmi významné. Zatímco někteří lidé jsou schopni zcela mimořádných jak duševních tak tělesných výkonů až do velmi vysokého věku, někteří jsou v daleko horším zdravotním stavu a žijí svůj život ve významně nižší kvalitě. S ohledem na zdravotní stav a kondici a z toho plynoucí soběstačnost a autonomii lze využít následující škály: elitní senioři, sem patří ti, kteří svou duševní či tělesnou výkonností a úspěšností vysoce přesahují průměr své věkové kategorie, dále následuje skupina seniorů aktivních, autonomních, soběstačných, křehkých a teprve posledním stupněm celé škály jsou senioři závislí, kteří potřebují komplex zdravotnických a sociálních služeb. Důležitým východiskem pro komunikaci se staršími lidmi je skutečnost, že staří lidé jsou dospělými osobami, tedy lidmi stejně nadanými důstojností dospělého člověka jako jiné skupiny dospělých, a to i v situaci omezené soběstačnosti či závažného syndromu omezujícího jejich autonomii (například demence) (5). Pojmu senior je zapotřebí rozumět v jeho původním smyslu, tedy jako pojmu, který označuje někoho, kdo je starší než někdo jiný, obdobně jako junior je mladší než někdo jiný (v rodině, ve společnosti). Zatímco dětský věk je přesně definován a věkově ohraničen, a z této věkové hranice vyplývají přesně definované právní a sociální konsekvence, u seniorského věku tomu tak není.
2 V současné době dochází k i u nás k situaci, která je dobře známá z jiných evropských i mimoevropských rozvinutých zemí. U naší seniorské klientely dochází ke generační změně. Předchozí a do značné míry i současná generace seniorů byla zvyklá na paternalistický přístup lékařů (3), ke kterým chovala úctu a jejichž řešením důvěřovala. Tento postoj se mění s tím, že do seniorského věku přicházejí generace baby-boomers lidí narozených krátce po válce, kteří prožili již značnou část svého dospělého života v době demokratického vývoje naší společnosti, kteří jsou zvyklí a umějí lépe prosazovat svá přání a své zájmy, a kteří jsou celkově náročnější a kritičtější. Lékaře nepovažují za osobnost, ke které je třeba jen s důvěrou vzhlížet, ale považují jej za partnera v péči o své zdraví, za člověka, na kterého se sice obracejí s důvěrou, ale tato důvěra je kritičtější než u generací předchozích a pravděpodobně bude dále pokračovat s dalšími generacemi. Kromě požadavků na vlastní péči a její kvalitu lze předpokládat, že tito lidé budou mít také daleko větší nároky na vstřícnost a kvalitu celého zdravotnického systému včetně úrovně komunikace. Úspěšná a uspokojivá komunikace s těmito lidmi představuje klíč k uspokojení jejich potřeb. Kromě variability dané věkem a zdravotním stavem budeme muset tedy brát v úvahu i tuto různost potřebného přístupu. Zatímco někteří starší lidé se na lékaře budou i nadále obracet jako na nezpochybnitelnou autoritu, nebudou chtít přijímat spoluzodpovědnost za rozhodnutí o svém zdravotním stavu a postupu léčby (na kterou si budou v případě neúspěchu eventuálně jen stěžovat), je zapotřebí počítat s tím, že čím dále tím více lidí, a to i lidí seniorského věku bude vyžadovat partnerský přístup a bude se chtít na rozhodování o svém zdraví čím dále tím více podílet. Zatím v naších podmínkách stále často fakticky platí paternalistické lékař stanoví či lékař rozhodně. Čím dále tím více se budeme setkávat se situací, kdy pacienti budou chtít a potřebovat dostatek informací pro to, aby mohli zvolit postupy, které jsou pro ně z jejich pohledu optimální. Paradoxně bude pravděpodobně k těmto situacím docházet zejména u pacientů vyššího věku, respektive ve vyšším věku a v terénu multimorbidity a s tím související polypragmazie. V těchto případech může mít volba pacienta, ohled na jeho priority a hodnoty větší význam než u léčby izolovaných onemocnění mladšího věku, kde je postup do značné míry jednoznačný či alespoň přehlednější. Pro adekvátní rozhodnutí o prioritách v postupu a další léčbě je zapotřebí dostatečného informování pacienta a dobré komunikace s ním. Očekávejme, že příslušníci nové generace seniorů (což bývají ale nemusejí nutně být jen baby-boomers ) budou zvídavější, náročnější a samostatnější.
3 Komunikace se starším pacientem je oboustranným procesem, zahrnuje jak vyslechnutí pacienta a přijetí jeho sdělení, tak předání potřebných informací pacientovi takovým způsobem, aby to uspokojilo jeho potřebu. Starší pacient očekává a potřebuje, aby byl vyslechnut, aby mu lékař pozorně naslouchal a aby se mohl svěřit se svými obtížemi. Zatímco většina lékařů se soustředí na problematiku jednotlivých onemocnění a diagnóz, starší lidi zpravidla zajímá kvalita jejich života a často zcela konkrétní a praktické otázky, které s tím souvisejí. Lékař by měl dát staršímu pacientovi dostatečně zřetelně najevo, že se může ptát a hovořit o tom, co považuje za vhodné a důležité. Hotová řešení, která jim zdravotníci někdy předkládají, mohou být někdy na škodu nejen komunikace. Pro správnou komunikaci se starším pacientem je důležité prostředí, které by mělo být klidné a vlídné a mělo by zajišťovat pocit soukromí. Způsob přijetí a první dojem pacienta je východiskem a základem úspěchu či neúspěchu další komunikace s ním. Přijetí pacienta by mělo respektovat obvyklé společenské zvyklosti běžné v normálním životě: zdvořilý pozdrav, představení, zajištění alespoň základního komfortu, kterým může být i malé nabídnuté občerstvení (sklenice vody či čaje), a to zejména pokud jde o první kontakt nebo pokud půjde o časově či obsahově náročnou komunikaci či závažné sdělení. Je až s podivem, jak se tyto drobnosti a rituály v situaci našeho zdravotnictví opomíjejí, přestože jejich zajištění je jednoduché, levné a velmi efektivní opatření ve srovnání s jinými daleko náročnějšími úkony. Důležité je dbát na správné oslovení, které je součástí vstřícného a zdvořilého přístupu k pacientovi (tedy paní pane a příjmení eventuálně titul, pokud jej pacient používá). Je zapotřebí vyvarovat se všech forem elderspeaku. Jedná se o specifický projev ageismu, neúcty a diskriminace starších lidí: jde se například o oslovování křestním jménem, které v našich kulturních podmínkách není u cizích dospělých lidí obvyklé. Někde jde dokonce i o tykání nebo oslovování babi, babičko, dědo. Tyto situace se stále vyskytují, starší lidé ji velmi nelibě nesou, zejména ti, kteří roli prarodiče ve svém životě nikdy nezastávali. Dále jde o používání zdrobnělin, pitvoření a litování a všeobecně dětinské chování ke starým lidem. Vysloveně ageistický výrok, kterého by se lékař měl také v každém případě vyvarovat, je například následující : co byste chtěl/a ve vašem věku. Starší pacient by se měl cítit pohodlně, a tento pocit by měl začínat již při přijetí pacienta ve zdravotnickém zařízení, recepci a v čekárně. Pokud se setká pacient s nepříjemným a nevlídným přijetím, bude bez vysvětlení dlouho čekat, nebude si moci odložit své věci, dojít
4 za WC, bude zatěžován zbytečnými příkazy a zákazy a podobně, nebude to pravděpodobně dobré východisko k úspěšné komunikaci. Komunikaci se seniorem bychom neměli začínat ve spěchu. Zejména starší člověk by měl mít pocit, že na něj (na ni) nespěcháme. Pokud je vystaven spěchu, nedokáže se zpravidla soustředit, jedná překotně či naopak zpomaleně a je zbytečně stresován. Lékař by mu měl poskytnout dostatek času, aby se cítil pohodlně a aby se uklidnil, měl by mu dát najevo, že o něj má zájem a že se mu bude s veškerou pozorností věnovat. Starší lidé se cítí daleko lépe, když jim lékař dokáže svým chováním dát najevo, že si jich váží a že je respektuje. Lékař by měl staršího pacienta vyslechnout a pokud možno jej nepřerušovat, alespoň v počátku rozhovoru, starší člověk se tak bude lépe soustředit a dokáže své problémy lépe sdělit. Empatie je důležitá v komunikaci se všemi pacienty, nejen s pacienty vyššího věku. Svůj vstřícný a empatický postoj bychom měli dát najevo aktivním nasloucháním a potvzením, že pacientovi rozumíme, že chápeme jeho problémy, že s ním soucítíme. V první fázi komunikace je pravděpodobně nejdůležitější naslouchání a poskytnutí prostoru pacientovi k tomu, aby se vyjádřil. Samozřejmě, že tento časový úsek nemůže být zcela neomezený, ale zpravidla platí, že se poskytnutí času pacientovi pro další komunikaci vyplatí a naopak, že netrpělivost v této vstupní fázi může lékaře připravit nejen o důležité informace ale i o důvěru staršího pacienta. Mnohé seniorské a pacientské organizace radí nejen lékařům, ale také pacientům, jak lépe vzájemně komunikovat. Jedním z osvědčených prostředků je také příprava pacienta samotného na návštěvu lékaře, když může předem písemně odpovědět na předem stanovené otázky, vyplní některé testy anebo když alespoň strukturovaně sepíše to, co potřebuje s lékařem vyřešit (1). Jednou ze stereotypních představ o stáří je předpoklad smyslových poruch, zejména edoslýchavosti. Tato domněnka může v mnoha případech odpovídat skutečnosti, ale velmi častá je také zkušenost, kdy si dobře slyšící starší lidé stěžují na to, že na ně zdravotníci křičí, protože se domnívají, že nedoslýchají jen proto, že jsou staří. Skutečnost, zda je přítomna smyslová porucha je třeba ověřit. Nejjednodušším způsobem je zeptat se pacienta, zdali dobře slyší a vidí. Při poruše sluchu je třeba dále pátrat po sluchadlech a informovat se o tom, zda je pacient používá a zda jsou momentálně funkční. Pokud pacient dosud sluchadla nepoužívá a pokud zjevně nedoslýchá, je vhodné vyšetřit zevní zvukovody. Cerumen bývá častou příčinu zhoršení sluchu, která je zbytečná a snadno odstranitelná. Pokud nelze poruchu sluchu
5 odstranit či kompenzovat je zapotřebí mluvit na pacienta dostatečně hlasitě, pomalu a zřetelně, tak, aby měl možnost i odezírat, co říkáme, popřípadě doprovodit svá vysvětlení adekvátními gesty, nákresem a podobně. Vyvarovat se zvyšování hlasu nebo nadměrného zesilování, které může působit nepříjemně (proč na mě pan doktor křičel). Důležité je také prostředí, které by mělo být klidné bez rušivých zvuků. Svou významnou roli tu mají i písemné materiály: srozumitelně napsaná zpráva lékaře, doporučení, eventuálně další informační materiály. Při předpokládané poruše zraku postupujeme obdobně. Zeptáme se, jak pacient vidí a v případě horšího zraku je opět je zapotřebí se přesvědčit, zda má pacient s sebou funkční kompenzační pomůcky (brýle eventuálně lupu, pokud bude provádět testy). Je zapotřebí zajistit dostatečné osvětlení, takové, které nebude pacienta oslňovat. Pokud předáváme pacientovi tištěné informace, je zapotřebí se ujistit, zdali je tato velikost písma ještě čitelná. Pro tyto účely by měly být potřebné informační materiály dostupné i v provedení s většími písmeny, eventuálně by měly být k dispozici v příručním počítači tak, aby je bylo možné vytisknout i pro pacienta s poruchou zraku. V případě, že ani takto pacient nemůže číst, je zapotřebí mu potřebné dokumenty přečíst nebo tuto činnost delegovat na rodinného příslušníka, pokud je přítomen. Jedná se zejména o poučení formuláře informovaného souhlasu. Podepisování těchto dokumentů by nemělo být nikdy jen formální záležitostí, je věcí dobré praxe a cti lékaře, aby svého pacienta řádně informoval o skutečnostech, které má podepsat. Další častou situací ve stáří je přítomnost kognitivní poruchy, jejíž pravděpodobnost se zvyšuje s narůstajícím věkem a v současné době je známo, že až třicet procent lidí starších 80 let může kognitivní poruchou či syndromem demence. I zde platí to, co bylo uvedenou u smyslových poruch kognitivní poruchy ve stáří jsou častější, ale u většiny starých lidí se nevyskytují. V komunikaci s pacientem se syndromem demence se snažíme vždy zjistit pokročilost demence, zjišťujeme čemu pacient rozumí a čemu již nikoli, a to nejprve rozhovorem s ním poté s ošetřujícím rodinným příslušníkem či pracovníkem příslušného zařízení. I zde bychom se měli vyvarovat hovorů o něm v přítomnosti pacienta, protože je to právě pacient, s kým bychom měli komunikovat především. Pacienti i v rozvinutých a pokročilých fázích demence jsou schopni mnoha skutečnostem porozumět, v každém případě odlišují situace, které jsou příjemné či nepříjemné.
6 Demence přináší poruchu řeči i porozumění řeči a dalších kognitivních funkcí. Specifičnost komunikace s pečujícími rodinnými příslušníky spočívá v tom, že lidé s pokročilým onemocněním způsobujícím demenci zpravidla nejsou zbaveni způsobilosti k právním výkonům, teoreticky by tedy měli být schopni porozumět sami své situaci a našim sdělením. Jsou to také oni, kteří mají dle naší legislativy právo určit osobu, ke které mají důvěru a která by měla být informována o jejich zdravotním stavu. V praxi to však často není zcela možné, a tak musí lékař zvážit, kdo z blízkých a rodiny pacienta je skutečně osobou pečující, ke komu má pacient důvěru a koho považuje za svého blízkého. Tato situace může být zdánlivě jednoduchá u spolupracujících a skutečně pečujících rodin, zatímco u rodin, jejichž jednotlivé části spolu nekomunikují, nemají o pacienta zájem nebo nemají shodný názor na postup v léčbě a péči, může tato situace být jen obtížně řešitelná. Lékař by měl respektovat vždy v první řadě názor nemocného samotného a jeho důvěru k pečujícímu, která například v případě demence nemusí být vyjádřena verbálně. Proto má u pacientů s demencí velký význam má právě nonverbální komunikace a psychosociální intervence a nefarmakologické přístupy (například validace). Anamnéza je ve vyšším věku velmi důležitou součástí komunikace s pacientem. Důležitost získání správných a úplných anamnestických údajů zřejmě nikdo nezpochybňuje, u starších pacientů je vhodné získat ještě další informace, které někdy překračují usus obvyklé lékařské anamnézy, jedná se zejména o podrobnější sociální anamnézu, která může být rozhodující pro další rozhodování o léčbě a rehabilitaci. V některých situacích (zejména u lidí s omezenou soběstačností, kognitivní poruchou a podobně) je vhodné získat informace i o tom, které sebeobslužné aktivity pacient vykonává sám, ke kterým potřebuje dopomoc a o jakou dopomoc se jedná. Je také vhodné zjistit osobní preference, zájmy a záliby, které usnadňují zapojení do různých terapeutických aktivit a podobně. Proto je vhodné, aby pacient (či jeho rodinný pečující) poskytli některé informace předem, napsané volně či lépe zapsané podle struktury určitého dotazníku, ve kterém se tážeme na skutečnosti, které jsou pro danou situaci relevantní. Může se jednat o běžné anamnestické údaje, zejména však o přehled medikace, kterou pacient v současné době užívá (eventuálně léků, které má ve své příruční lékárně k dispozici, abychom se vyvarovali duplicitního podávání léků, ke kterému relativně často zejména u starších pacientů dochází). V praxi denního centra a oddělení pro pacienty s kognitivní poruchou se osvědčuje také dotazník aktivit denního života a způsobů, jakými jsou obvykle prováděny, jídelních a dalších preferencí a oblíbených činností.
7 Vysvětlení, která lékař staršímu pacientovi podává, by měla být srozumitelná, v jazyce, kterému rozumí a přizpůsobená jeho úrovni rozhledu a vzdělání. Obecně platí, že by se lékař měl vyvarovat nesrozumitelných pojmů, eventuálně by je měl ihned pacientovi vysvětlit. Pokud pacient nerozumí, měl by lékař informace klidně zopakovat. Sdělení by měl přizpůsobit vnímání pacienta, průběžně by se měl ujistit o tom, zda pacient rozumí a pokud nerozumí, pak by měl zjistit příčinu. Uvaruje se tak zvýšení hlasitosti vůči pacientovi, který slyší dobře, ale má určitou kognitivní poruchu a potřebuje spíše zjednodušené vysvětlení stejně tak jako opakovaného podrobného vysvětlování pacientovi, který hůře slyší. V péči o multimorbidní a nesoběstačné seniory je důležitá spolupráce s pečujícími rodinnými příslušníky, východiskem dobré spolupráce je právě uspokojivá komunikace. Je také důležitou součástí péče o lidi s porušenou schopností komunikace, ke které dochází ve vyšším věku častěji zejména v souvislosti s Alzheimerovou chorobou a jinými onemocněními způsobujícími demenci. Rodinnými příslušníky, kteří o seniory pečují, jsou zpravidla také lidé vyššího věku. Naše výzkumy ukazují že typickou rodinnou pečující je žena věku 56 let (8). Jedná se často o lidi, kteří pečují nad možnosti svých sil, a to po neúměrně dlouhou dobu několika měsíců či let. Je tedy zapotřebí počítat s tím, že k nám ani oni nepřicházejí v dobré kondici, mnozí z nich mají své zdravotní problémy, u mnohých z nich došlo ke zhoršení zdravotního stavu, rozvoji syndromu vyhoření, mohou být úzkostní či depresivní. Mnozí z nich jsou v důsledku péče také sociálně izolováni, přerušili sociální kontakty se svým okolím, nemají si s kým pohovořit o svých problémech. Tito pečující potřebují zejména, aby se mohli se svými problémy svěřit, aby jim někdo naslouchal a aby ocenil jejich roli jako důležitou a užitečnou. Role pečujících skutečně důležitá je, protože je známo (4), že jsou to právě rodinní pečující, kteří poskytují péči 80% seniorů v domácím prostředí a právě rodinní pečující nesou nadpoloviční polovinu nákladů chronických onemocnění, například demencí (2). Vyslechnutí vyčerpaného pečujícího rodinného příslušníka je časově náročné, ale vyplatí se pro navázání další spolupráce a nastolení vztahu vzájemné důvěry. Lékař by měl umět využít také pomoci různých sdružení pomáhajících pacientům a jejich rodinným příslušníkům (sdružení Pakinson, Česká alzheimerovská společnost, CEREBRUM a podobně), které nabízejí konzultace a podpůrné programy pro rodinné příslušníky. Pokud se určitá vysvětlení opakují, je možné a vhodné je pacientovi předat také v písemné podobě. Pro tyto účely lze využít i informační materiály pacientských organizací a
8 společností, které se určitou specifickou problematikou zabývají (například informačních materiálů České alzheimerovské společnosti, které se zabývají problematikou demencí). V závěru návštěvy staršího pacienta, by se měl lékař přesvědčit, zda mu pacient dostatečně porozuměl, zda porozuměl tomu, jaký je jeho zdravotní problém, jak je možné jej řešit, jaká jsou potřebná opatření a proč jsou tato opatření potřebná. Pacient by si měl z komunikace s lékařem odnášet nejen dostatek informací, ale také pocit důvěry. Dedikace: Práce čerpá z výstupů projektu NT11325 IGA MZ ČR: Dlouhodobá péče pro seniory: problematika kvality péče v institucích, kultury organizace a podpory důstojnosti starých křehkých pacientů. 1. A Guide for Older People.Talking with your doctor. Bethesda. National Institute on Ageing. National Institutes on Health Georges J, Jansen S, Jackson J, Meyrieux A, Sadowska A, Selmes M (2008), Alzheimer s disease in real life the dementia carer s survey. International Journal of Geriatric Psychiatry, 23, Haškovcová H: Fenomén stáří, 2. Přepracované vydání. Praha. HavlicekBrainTeam Holmerová I, Jarolímová E, Suchá J: Péče o pacienty s kognitivní poruchou. Praha.EVerlag Holmerová I, Vaňková H, Jurašková B: Management demence v praxi. Medicína po promoci, 2009, 10, 3, Kalvach Z et al: Gerontologie a geriatrie. Praha. Grada Kalvach Z et al: Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha. Grada Karmelitová P, Kaštovský T et al: Problematika rodinných pečujících v MČ Praha 8 a Praha 7, výzkum pro Úřad MČ Praha 8. Praha. Úřad MČ Praha The 2009 Ageing Report, Economic and budgetary projections for the EU-27 Member States ( ), Joint Report prepared by the European Commission(DG ECFIN) and the Economic Policy Committee (AWG). Brusel, Evropská komise, 2009 Adresa pro korespondenci: Doc.MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Gerontologické centrum, Šimůnkova 1600, Praha 8, Iva.Holmerova@gerontocentrum.cz
9
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová
Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)
VíceCharta práv seniorů. Úvod
Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé
VíceEvropská charta pacientů seniorů
Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti
VíceŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav
ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory DOMINO Mladá Boleslav Jméno, příjmení a titul žadatele:... Rodné příjmení:...jméno, příjmení posledního manžela:... Datum narození:... Rodné číslo: Věk:
VíceZákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Lucie Krausová Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu nabyl účinnosti 1. července 1966 vymezoval povinnost informovat pacienta a podmínku souhlasu se zdravotní péčí. 23 Poučení a souhlas nemocného
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O.
ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO DOMOVA PRO SENIORY ONDRÁŠ, P. O. Informace pro vyplnění žádosti. Údaje označené hvězdičkou * jsou povinné a je potřeba je uvést pro podání žádosti. Všechny ostatní údaje jsou nepovinné
VíceStandard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby
Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně
VíceÚvod do problematiky specifik klientů umístěných v zařízení pro seniory a seniory s chronickým duševním onemocněním. Mgr.
Úvod do problematiky specifik klientů umístěných v zařízení pro seniory a seniory s chronickým duševním onemocněním Mgr. Oldřich Kumprecht Pobytová zařízení pro seniory Podle zákona 108/ 2006 o sociálních
VíceTvorba elektronické studijní opory
Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v geriatrii Specifika chorob v geriatrii Charakteristika chorob ve vyšším věku
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
VíceŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory ATRIUM Liberec
ŽÁDOST O DLOUHODOBÝ POBYT v Penzionu pro seniory ATRIUM Liberec Jméno, příjmení a titul žadatele:... Rodné příjmení:...jméno, příjmení posledního manžela:... Datum narození:... Rodné číslo: Věk: Místo
VíceInformovaný souhlas. 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví. JUDr. Milada Džupinková, MBA
Informovaný souhlas 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Souhlas s výkonem Úmluva o lidských právech a biomedicíně Článek 5 Obecné pravidlo
VícePostoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
Postoje sester k demenci Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Péče o pacienty s demencí Specifické potřeby = specifický přístup Nároky na odbornost, osobnost sester Postoje sester
VíceSYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SYMPTOMATOLOGIE A DIAGNOSTIKA Mgr. Pavlína Lysá ANAMNÉZA ANAMNESE - "VZPOMENOUT SI" ANAMNÉZA rozhovor lékaře s pacientem,
VíceUvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ
Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU DOMICILU AKTIVNÍCH SENIORŮ V OLEŠNÉ Jméno, příjmení a titul žadatele:... Datum
VíceZpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti
Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem
VíceZákladní termíny interní propedeutiky, pohled na lékařskou dokumentaci. Lenka Hodačová Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta v Hradci Králové
Základní termíny interní propedeutiky, pohled na lékařskou dokumentaci Lenka Hodačová Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta v Hradci Králové 1 Základní terminologie Interní propedeutika Postup při
VícePhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceDoporučení Alzheimer Europe k použití omezovacích prostředků v péči o pacienty s demencí
Doporučení Alzheimer Europe k použití omezovacích prostředků v péči o pacienty s demencí Demence způsobuje poruchy chování, které ztěžují péči a mohou pacienta ohrozit. Omezovací prostředky je možné používat
VíceNarozen/a: Den, měsíc, rok. Bydliště: Ulice Číslo popisné Obec PSČ. Místo aktuálního pobytu žadatele/ky:..
Domov Příbor, příspěvková organizace Masarykova 542, 742 58 Příbor Přijímáme seniory od 65 let, kteří jsou zcela nebo těžce závislí na pomoci jiné fyzické osoby a kteří jsou ohroženi nebo vystaveni sociální
VíceDlouhodobá zdravotní péče v číslech
Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Tomáš Roubal, OECD 19. června 2012 Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče: Co nemocní potřebují a co jim dnes nabízíme? 1 Přehled prezentace Definice dlouhodobé
VíceDemence výzva a příležitost v dlouhodobé péči
Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči Iva Holmerová Předsedkyně Alzheimer Europe Gerontologické centrum a UK FHS CELLO INTERDEM Dnešní sdělení k demenci a dlouhodobé péči (demence jako průbířský
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017
Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký
VíceDomov Příbor, příspěvková organizace Masarykova 542, Příbor. Narozen/a: Den, měsíc, rok. Bydliště: Ulice Číslo popisné Obec PSČ
Domov Příbor, příspěvková organizace Masarykova 542, 742 58 Příbor Přijímáme seniory od 65 let, kteří jsou zcela nebo těžce závislí na pomoci jiné fyzické osoby a kteří jsou ohroženi nebo vystaveni sociální
VíceCo znamená zdravé stárnutí a jak souvisí s dlouhodobou péčí. Iva Holmerová
Co znamená zdravé stárnutí a jak souvisí s dlouhodobou péčí Iva Holmerová 2012 Evropský rok aktivního stárnutí a solidarity mezi generacemi Co zahrnujeme pod pojmem aktivní stárnutí? Zaměstnanost Participace
VícePoskytování zdravotní péče nezletilým osobám
Poskytování zdravotní péče nezletilým osobám Právní úprava vztahů mezi rodiči a dětmi stejně jako poskytování zdravotní péče nezletilým osobám se vlivem nového občanského zákoníku mění významným způsobem.
VíceNemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ
PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout
VíceVNITŘNÍ ŘÁD SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉHO CENTRA
č.j. : 2018/02 VNITŘNÍ ŘÁD SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉHO CENTRA při Odborném učilišti, Praktické škole, Základní škole a Mateřské škole Příbram IV, příspěvková organizace Název organizace Vypracovala: Schválil:
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ PACIENTA
Návštěva odborných lékařů v době pobytu Nejbližší osoby ŽADATEL ŽÁDOST O PŘIJETÍ PACIENTA DO ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Příjmení: Jméno: Titul: Datum narození: Příspěvek na péči: ANO stupeň: NE Adresa trvalého
VícePráva nemocných. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Práva nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Škrabová Helena duben 2009 PRÁVA PACIENTŮ Kodex práv pacientů vychází z Všeobecné
VícePopis realizace 37 Odborné sociální poradenství LCC domácí péče, s.r.o.
Popis realizace 37 Odborné sociální poradenství LCC domácí péče, s.r.o. 1) Název a místo poskytované služby LCC domácí péče, s.r.o. IČ: 27628418, Průmyslový park Harfa, Poděbradská 540/26, 190 00 Praha
VíceDlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Iva Holmerová Petr Wija Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE),
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceVám byl soudem stanovený opatrovník / zástupce
Vážený pane, vážená paní, děkujeme Vám za Váš zájem o náš Domov se zvláštním režimem Senior Rezidence Chrudim. Uvědomujeme si, že prožíváte nelehké období a velice náročnou životní situaci. Abychom mohli
VíceŽádost o poskytování služby v Domově pro seniory Mitrov, příspěvková organizace Mitrov 1, Strážek
Žádost o poskytování služby v Domově pro seniory Mitrov, příspěvková organizace Mitrov 1, 592 53 Strážek Příloha č. 1 Den podání žádosti (vyplní domov) 1. Žadatel příjmení (popř. rodné příjmení) jméno
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ K ODLEHČOVACÍ SLUŽBĚ POBYTOVÉ
ŽÁDOST O PŘIJETÍ K ODLEHČOVACÍ SLUŽBĚ POBYTOVÉ Příjmení: Jméno: Titul: Datum narození: Rodné číslo: ŽADATEL Příspěvek na péči: ANO stupeň: Adresa trvalého bydliště: Doba pobytu Zdravotní pojišťovna: PSČ:
VíceCo by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům.
Co by rodiče měli udělat po podání žádosti o vyšetření v poradně. Několik rad rodičům. Čím více informací má poradenský pracovník předem k dispozici, tím větším přínosem může návštěva poradny pro dítě
VíceŽádost o poskytování pobytové sociální služby v Domově pro seniory Kaplice
Domov pro seniory Kaplice Míru 366, 382 41 Kaplice Tel.: 380 311 831, 380 313 077, 734 579 436 www.domovkaplice.cz, podatelna@domovkaplice.cz ORGANIZACE ZŘIZOVANÁ JIHOČESKÝM KRAJEM Žádost o poskytování
VíceN á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče
N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních
VíceJednání se zájemcem o službu
Sociální služby Semily Bavlnářská 523,567; 513 01 Semily, IČO - 00854930 STANDARD č. : 3 NÁZEV STANDARDU : Jednání se zájemcem o službu Služba: Domov pro seniory, Domov se zvláštním režimem, Odlehčovací
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.
VíceŽádost o poskytování sociální služby v Domově pro seniory Třebíč, Koutkova Kubešova příspěvková organizace 674 01 Třebíč
Žádost o poskytování sociální služby v Domově pro seniory Třebíč, Koutkova Kubešova příspěvková organizace 674 01 Třebíč Den podání žádosti 1. Žadatel: příjmení jméno (křestní) 2. Datum narození: den,
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceSeznam příloh. Příloha č. 1: Hodnotící tabulka (tabulka) Příloha č. 2: Domov pro seniory Zahradní Město (charakteristika)
Seznam příloh Příloha č. 1: Hodnotící tabulka (tabulka) Příloha č. 2: Domov pro seniory Zahradní Město (charakteristika) Přílohy Příloha č. 1: Hodnotící tabulka (tabulka) Sezení č.: Reminiscenční skupina
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad
VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace
VíceVEŘEJNÝ ZÁVAZEK 1. PRO KOHO JE DOMOV URČEN 2. POSLÁNÍ A CÍLE 1. PRO KOHO JE DOMOV URČEN 1 / 19
1. PRO KOHO JE DOMOV URČEN 2. POSLÁNÍ A CÍLE 1. PRO KOHO JE DOMOV URČEN 1 / 19 1.1. Osoby starší 65 let, u nichž míra závislosti na pravidelné pomoci jiné fyzické osoby je středně těžká až úplná. Tzv.
VíceStandard č. 7. Stížnost na kvalitu, nebo způsob poskytování Terénní osobní asistence
Standard č. 7 Stížnost na kvalitu, nebo způsob poskytování Terénní osobní asistence Terénní osobní asistence má stanovené vnitřní předpisy, které upravují podání, řešení stížnosti. 1. Definice stížnosti
VíceDoc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK
Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži
VíceNejčastější otázky k léčbě
Nejčastější otázky k léčbě Přináší s sebou léčba lymfomů omezení toho, co mohu dělat? Různé druhy léčby s sebou nesou, jak jsme si již řekli, různé vedlejší účinky, jež mohou mít vliv na vaše každodenní
VícePráva a povinnosti uživatele a poskytovatele. DS U Antonína
Pojmy: Práva a povinnosti uživatele a poskytovatele Poskytovatel Ruprechtický farní spolek DS U Antonína Uživatel ten, kdo využívá službu. Uživatel jedná s poskytovatelem sám, osobně nebo v zastoupení
VíceV / Individuální plánování průběhu sociální služby
STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2019 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 70 86 98 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE
VíceSociální pracovník přináší do vztahu pracovníka a klienta také svoji individualitu.
Otázka: Metoda individuální sociální práce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Práce s jednotlivcem. Je charakterizována přímým, záměrným a připraveným kontaktem sociálního
VíceŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 49
Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY - sociální služba
VíceUlice, č.p... PSČ. Okres.. Telefonní kontakt.. 4. Adresa pro doručování pošty. 5. Je-li žadatel příjemcem důchodu: druh důchodu.
Žádost o poskytování sociální služby v Domově důchodců Velká Bíteš 1. Žadatel Den podání žádosti Číslo evidenční Příjmení Jméno Rodné příjmení Rodinný stav 2. Narozen Datum narození (den, měsíc, rok) Rodné
VíceNárodní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny
Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny 19. 3. 2019 Program setkání 1) Představení členů pracovní skupiny 2) Proces tvorby národního akčního plánu
VícePRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY. v Domě pokojného stáří
PRAVIDLA PRO DOBROVOLNÍKY v Domě pokojného stáří Vytvořili: Kateřina Göttlicherová, Dis. sociální pracovnice Domu pokojného stáří Nikola Hrtúsová vedoucí oddělení kontaktní osoba pro dobrovolníky Iva Holubářová
VíceŽádost o pobytovou službu domova pro seniory ( 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Žádost o pobytovou službu domova pro seniory ( 49 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) Datum podání žádosti (podací razítko) I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE Poznámka jméno, příjmení, titul:... rodné
VíceImunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno
Imunosenescence Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno 8. Konference Sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví ČGPS ČLS, Praha 21.1.2017 Věková
VíceStandard č. 7. Stížnosti na kvalitu, nebo způsob poskytovaní Terénní odlehčovací služby
Standard č. 7 Stížnosti na kvalitu, nebo způsob poskytovaní Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služby mají stanovené vnitřní předpisy, které upravují podání, řešení stížnosti. 1. Definice stížnosti:
VíceZdravotní péče ošetřovatelská péče
Zdravotní péče ošetřovatelská péče Zdeňka Mikšová Olomouc 29.11.2016 Ošetřovatelská péče Rozpoznání příznaků poruchy zdraví Svépomoc a pomoc Svépomoc a pomoc při poruše zdraví při poruše zdraví Dodržování
VíceDomov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.
Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory
VíceČeský červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle
Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
VíceŽádost o poskytování sociální služby domov pro seniory v zařízení Domova pro seniory, Reynkova 3643, Havlíčkův Brod
Žádost o poskytování sociální služby domov pro seniory v zařízení Domova pro seniory, Reynkova 3643, Havlíčkův Brod 1. Jméno a příjmení žadatele: (u žen uveďte i rodné příjmení) 2. Den, měsíc a rok narození:
VícePohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková
Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální služba je poskytována dle Zákona č. 108/2006Sb., 50
Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM - sociální
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceZdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.
Zdravotní a existenciální aspekty nástupu dlouhověké společnosti MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Obyvatelé ve věku 90+ v ČR (Kalvach, Burcin, Mikeš, Pavlík, 2004) 1869 1930 1997 2050 Ženy 988 2 400 20
VíceVSTUPNÍ INFORMACE O KLIENTOVI
VSTUPNÍ INFORMACE O KLIENTOVI Vážení klienti, uvědomujeme si, že níže uvedený dotazník je velmi podrobný a dotazuje se i na citlivé osobní údaje týkající se zdravotního stavu, a to v některých případech
VíceZdravotní způsobilost k výkonu povolání
N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo
VíceDěti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.
Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VícePrávo na poučení o zákroku a informovaný souhlas
Právo na poučení o zákroku a informovaný souhlas JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M in Health Law Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelář JUDr. B. Holubové Poučení a IS: K čemu je to dobré?
VíceXXXXXXXXXXXXXX NADPIS. PODNADPIS Text text text. Bod KURZY A SEMINÁŘE. naše edukační aktivity
XXXXXXXXXXXXXX NADPIS PODNADPIS Text text text. Bod KURZY A SEMINÁŘE naše edukační aktivity PŘEHLED KURZŮ Individuální kurzy a školení pro uzavřené skupiny ZÁKLADY APLIKOVANÉ ANALÝZY DAT DESIGN NEINTERVENČNÍCH
VíceVzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceMG SeniorCentrum A Ostrožná 244/27, 746 01 Opava. T +420 732 969 301 E info@mgseniorcentrum.cz W www.mgseniorcentrum.
ŽÁDOST O POBYT v MG Senior Centrum OP s. r. o. domově pro seniory Ostrožná 244/27, 746 01 Opava Jméno, příjmení a titul žadatele: Datum narození: Místo narození: Věk: Státní příslušnost: Stav: Zdravotní
VíceŽádost o poskytování služby v Domově pro seniory Havlíčkův Brod
Žádost o poskytování služby v Domově pro seniory Havlíčkův Brod (vyplní podatelna) 1. Žadatel příjmení jméno (křestní) 2. Datum narození 3. Státní příslušnost (případně povolení k pobytu, pobytová karta
VíceŽádost o poskytnutí sociální služby Chráněné bydlení sv. Luisy
Žádost o poskytnutí sociální služby Chráněné bydlení sv. Luisy Chráněné bydlení sv. Luisy, Jiráskova 1014, 664 61 Rajhrad, mobil 736 529 322, www.rajhrad.charita.cz, e-mail: chbydleni@rajhrad.charita.cz
VíceŽádost o umístění: Žádost přijata dne: Sociální služby Vyškov, příspěvková organizace Polní 1 3, Vyškov. Umístění požaduji od:
Žádost o umístění: Sociální služby Vyškov, příspěvková organizace Polní 1 3, 682 01 Vyškov Žádost přijata dne: Umístění požaduji od: Denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením Rodné číslo: Státní
Více30 Základní prohlášení organizace
Domov pro seniory Havlíčkův Brod, p.o. 580 01 Havlíčkův Brod, Husova 2119 tel.569 333 150-161, e-mail: h.hlavackova@ddhb.cz Domov pro seniory Havlíčkův Brod, p. o. 30 Základní prohlášení organizace Domov
VíceI. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE
VíceZdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory
Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,
VíceŽádost o přijetí do domova pro seniory
Domov Příbor, příspěvková organizace Masarykova 542, 742 58 Příbor Moderní, bezbariérové zařízení s 60. letou tradicí, pro seniory nad 65 let, kteří jsou zcela, nebo těžce závislí na pomoci jiné fyzické
VíceSystém sociálních služeb v České republice
WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem
VíceDOPORUČENÉ POSTUPY PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2018
Psychosociální intervence Edukace viz odkaz č. 1 a 2 Informace o diagnóze, příznacích a předpokládaném průběhu nemoci, mož nostech léčby Psychologická podpora : pomoc přijmout situaci a adaptovat se na
VíceOMBUDSMANA PRO ZDRAVÍ PRÁVO PRO: PACIENTY ZDRAVOTNÍKY ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ
K A N C E L Á Ř OMBUDSMANA PRO ZDRAVÍ PRÁVO PRO: PACIENTY ZDRAVOTNÍKY ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ www.ombudsmanprozdravi.cz ochrance@ombudsmanprozdravi.cz Národní 11, 110 00 Praha 1 Hlavním důvodem, proč vznikla
VíceSestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D.
Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči 24.8.2009 Zdravotnické noviny str. 14 Téma PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph. D. Komunikace je základem humánního ošetřovatelství. Je to nástroj, který
VíceSOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ VNÍMÁNÍ ( PERCEPCE ) Uvědom si,
VíceCharitativní a humanitární činnost
Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová
VíceZákladní prohlášení Domova pro seniory Krč
Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...
VíceSÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2020
SÍŤ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ORP ZNOJMO PRO ROK 2020 Na základě projektu Jihomoravského kraje Podpora plánování rozvoje v Jihomoravském kraji III a v návaznosti na práci Okresního multidisciplinárního týmu
VíceŽÁDOST O PŘIJETÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE
ŽÁDOST O PŘIJETÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE Domov Duha, p.o., Hřbitovní 1128/47, 741 01 Nový Jičín Mám zájem o poskytování sociální služby (vybranou zakroužkujte): ( vyplňuje zařízení ) Datum podání
VíceŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY
ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ve smyslu 90 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Datum podání žádosti (podací razítko, číslo jednací): Poskytovatel: Domov seniorů Havířov, příspěvková organizace
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
Více