Ing. František Šoukal, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická Vysoké učení technické v Brně

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ing. František Šoukal, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická Vysoké učení technické v Brně"

Transkript

1 Ing. František Šoukal, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická Vysoké učení technické v Brně

2 Chemie pro FSI 1. Úvod do studia chemie, základní pojmy 2. Sloţení a struktura chemických látek 3. Chemické reakce 4. Disperzní soustavy 5. Základy elektrochemie 6. Vybrané kapitoly z anorganické chemie 7. Vybrané kapitoly z organické a makromolekulární chemie 8. Chemie ţivotního prostředí Podrobně na 1CH 09/10 Z.

3 Doporučená literatura: 1. KOTLÍK, B., RŮŢIČKOVÁ, K. Chemie I pro střední školy v kostce. Fragment KOLEKTIV. Chemie pro FSI. 1CH 10/11 Z 3. MAREČEK, A., HONZA, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia, 1. a 2. díl. Olomouc VACÍK, J. a kol. Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1995.

4 Hmota, látky a pole HMOTA 1. Látky přetrţitá (diskrétní) struktura skládají se z částic s nenulovou klidovou hmotností nemohou nabývat rychlosti světla či dokonce vyšší a) elementární částice b) mikročástice c) makroskopická tělesa d) biologické útvary e) kosmické útvary

5 2. Pole nepřetrţité formy hmoty zprostředkovávají vzájemné působení mezi částicemi klidová hmotnost rovna nule šíří se vţdy rychlostí světla a) jaderné b) elektromagnetické c) gravitační d) mezonové...

6 Pohyb hmoty a) mikrofyzikální (mechanika mikrosvěta) b) chemický c) makrofyzikální (mechanický) d) biologický e) společenský Chemie studuje chemickou formu pohybu hmoty, tj. vznik a zánik chemických vazeb mezi atomy. To je vázáno na změny elektronového obalu atomů a molekul. Objektem studia chemie je tedy elektronový obal atomů a molekul, zejména elektrony valenční.

7 Třídění látek Směsi 1. homogenní (roztoky) 2. koloidní (nepravé roztoky) 3. heterogenní (hrubé disperze)

8 Chemicky čisté látky (chemická individua) 1. Sloučeniny CHČL sloţené ze stejných molekul vzniklých sloučením dvou nebo více různých atomů. Zapisují se chemickým vzorcem (H 2 O, CO 2, CaCO 3 ). 2. Prvky CHČL sloţené z atomů se stejným protonovým číslem Z. Zapisují se chemickou značkou (H, O, Fe). 3. Nuklidy CHČL sloţené z atomů o stejném protonovém čísle a stejném nukleonovém čísle.

9 Látkové mnoţství Mnoţství látky vyjadřujeme: 1) hmotností m (kg, g) 2) objemem V (m 3, dm 3, cm 3 ) 3) počtem částic neboli látkovým mnoţstvím n (mol) Jeden mol chemické látky je mnoţství látky, které obsahuje právě tolik částic (atomů, molekul, iontů, elektronů), kolik atomů je obsaţeno ve 12 g nuklidu uhlíku 12 C. Tento počet je vyjádřen číselně Avogadrovou konstantou N A N A = 6, mol -1 n = N/N A

10 Čísla u značek nebo vzorců vyjadřují: 1) počet částic 2) látkové mnoţství Př. Přečtěte vzorce a rovnici z hlediska jednotlivých částic a z hlediska obrovských souborů částic molů. Fe 2 O 3 H 2 SO 4 N H 2 2 NH 3

11 Molární hmotnost Molární hmotnost je definována jako hmotnost 1 molu látky: M = m/n (g mol -1 ) Např. M(H) = 1,01 g mol mol atomů vodíku má hmotnost 1,01 g M(N 2 ) = 28,0134 g mol -1 M(N) = 14,0067 g mol -1 M(KMnO 4 ) = 158,034 g mol -1

12 Molární objem Objem plynu závisí na: 1) počtu částic látkovém mnoţství 2) teplotě plynu 3) okolním tlaku Objem 1 molu plynu se nazývá molární objem V m V m = V/n (dm 3 mol -1 ) Za normálních podmínek (teplota 0 C, tlak 101,325 kpa) zaujímá 1 mol kteréhokoliv plynu objem 22,4 dm 3. Tento objem se nazývá normální molární objem a značí se V mn nebo V n. V mn = 22,4 dm 3 mol -1

13 Výpočty s pouţitím veličin n, M, N A, V mn Př. 1: Kolik částic obsahuje 5 molů látky? n = 5 mol, N A = 6, mol, N =? N = n. N A = 5 mol. 6, mol -1 = 3, Př. 2: Jaké látkové mnoţství představuje částic? N = , N A = 6, mol -1, n =? n = N/N A = / 6, mol -1 = 8, mol Př. 3: Jakou hmotnost představuje 5 molů arsenu? n(as) = 5 mol, M(As) = 74,9 g mol -1 m(as) =? m = n. M = 5 mol. 74,9 g mol -1 = 374,5 g

14 Př. 4: Jakému látkovému mnoţství a jaké hmotnosti odpovídá atomů zlata? N = , N A = 6, mol -1, M(Au) = 196,97 g mol -1, n =?, m =? n = N/N A = / 6, mol -1 = 0,166 mol m = n. M = 0,166 mol. 196,97 g mol -1 = 32,7 g Př. 5. Jaký objem zaujímá za normálních podmínek 20 g oxidu uhelnatého? m(co) = 20 g, M(CO) = 28,01 g mol -1, V mn = 22,4 dm 3. mol -1, V =? n = m/m = 20 g / 28,01 g mol -1 = 0,714 mol V = n. V mn = 0,714 mol. 22,4 dm 3. mol -1 = 16 dm 3

15 poč. 19. stol. J. J. Berzelius Fe - Ferrum (ţelezo) Na - Natrium (sodík) Značky prvků Vzorce sloučenin 1. Stechiometrické (empirické) HO P 2 O 5 CH 2. Molekulové (sumární, úhrnné) H 2 O 2 P 4 O 10 C 6 H 6 3. Strukturní (konstituční) H-O-O-H a) rozvinuté b) racionální 4. Strukturní elektronové 5. Geometrické

16 Anorganické názvosloví (s. 50) chlorid sodný Na I Cl síran měďnatý Cu II SO 4 a) podstatné jméno udává skupinu do které sloučenina patří b) přídavné jméno je zakončené koncovkou, která udává hodnotu kladného oxidačního čísla

17 Oxidační číslo Elektrický náboj, který by byl na atomu přítomen, kdyby elektrony každé vazby z prvku vycházející byly přiděleny elektronegativnějšímu z obou vazebných partnerů. 1. Zapisuje se římskou číslicí vpravo nahoře ke značce prvku (Na I, Fe II ). 2. Oxidační číslo atomů prvků v elementární formě je NULA (Cu 0,H 0, Hg 0 ). 3. Oxidační číslo atomu H ve sloučeninách je vţdy +I, pouze u hydridů kovů I. a II. skupiny PSP je I (NaH -I, CaH 2 -I ). 4. Oxidační číslo atomu O ve sloučeninách je vţdy II, pouze v peroxidech je I. 5. Oxidační číslo kovů I. skupiny PSP je ve sloučeninách vţdy +I, oxidační číslo kovů II. skupiny PSP je ve sloučeninách vţdy +II. 6. Součet oxidačních čísel v molekule je roven NULE. Př. Vypočítejte oxidační čísla prvků v následujících sloučeninách: B 2 O 3, CaCl 2, CO 2, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4

18 Kladná oxidační čísla I II III IV V VI VII VIII -ný -natý -itý -ičitý -ičný, -ečný -ový -istý -ičelý Záporná oxidační čísla: -id Př. Na základě vypočítaného oxidačního čísla přiřaďte k vyznačeným atomům správný název: B 2 O 3, CaCl 2, CO 2, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4.

19 Oxidy anion O -II 1. Odvození vzorce kříţovým pravidlem oxid dusitý N O N III O -II N 2 O 3

20 2. Odvození názvu Fe 2 O 3 Fe 2 III O 3 -II oxid oxid ţelezitý Př. 1: Odvoďte vzorce: oxid olovnatý, oxid manganistý, oxid dusičný, oxid chromitý, oxid chloričitý. Př. 2: Odvoďte názvy: MnO, I 2 O 5, Li 2 O, SiO 2, SeO 3.

21 Sulfidy anion S -II sulfid sodný Na 2 S sulfid vápenatý CaS Peroxidy anion O 2 2- ( O -I O -I ) peroxid sodný peroxid barnatý Halogenidy anion X -I jodid sodný chlorid ţelezitý

22 Binární sloučeniny vodíku 1. Hydridy kovů I. a II. skupiny PSP anion H -I hydrid sodný hydrid vápenatý 2. Sloučeniny vodíku s prvky III. VI. skupiny PSP - an AlH 3 alan SiH 4 H 2 S silan sulfan 3. Sloučeniny vodíku tvořené příponou -ovodík fluorovodík HF chlorovodík HCl bromovodík HBr jodovodík HI kyanovodík HCN

23 4. Triviální názvy amoniak NH 3 voda H 2 O methan CH 4 Hydroxidy kov (OH) n OH - hydroxidový anion hydroxid sodný Na I OH hydroxid vápenatý Ca II (OH) 2

24 Kyslíkaté kyseliny Tříprvkové sloučeniny obecného vzorce H x A y O z, kde A je kyselinotvorný prvek. 1. Odvození názvu HNO 3 HN V O 3 kyselina kyselina dusičná Př. 1: Odvoďte názvy: H 3 IO 5, H 3 IO 4, HBrO 4, HBrO 3, H 3 BO Odvození vzorce z oxidačních čísel - dosadíme konkrétní kyselinotvorný prvek do obecného vzorce - je-li oxidační číslo kyselinotvorného prvku sudé, dosadíme za x u značky vodíku dvojku - vypočítáme hodnotu z, aby součet oxidačních čísel v molekule byl NULA Př. 2: Odvoďte vzorce: kyselina bromná, k. dusitá, k. selenová, k. pentahydrogenjodistá. k. dihydrogentellurová.

25 Thiokyseliny Jeden nebo více atomů kyslíku je nahrazeno atomy síry. H 2 SO 3 H 2 S 2 O 2 kyselina siřičitá kyselina thiosiřičitá H 2 SO 4 H 2 S 2 O 3 kyselina sírová kyselina thiosírová

26 Isopolykyseliny Př. Napište vzorce: kyselina pentahydrogentrifosforečná, k. hexahydrogendikřemičitá, k. dihydrogendichromová.

27 Soli kyslíkatých kyselin kyselina sůl chlorná HClO chlornan ClO - chloritá HClO 2 chloritan ClO - 2 uhličitá H 2 CO 3 hydrogenuhličitan HCO - 3 uhličitan CO 2-3 dusičná HNO 3 dusičnan NO - 3 sírová H 2 SO 4 hydrogensíran HSO - 4 síran SO 2-4 chloristá HClO 4 chloristan ClO - 4 trihydrogenfosforečná H 3 PO 4 dihydrogenfosforečnan H 2 PO 4 - hydrogenfosforečnan HPO 4 2- fosforečnan PO 4 3- Př. 1: Odvoďte vzorce: dusičnan barnatý, síran hlinitý, siřičitan sodný, hydrogensíran sodný, dichroman amonný. Př. 2: Odvoďte názvy: Na 2 SeO 4, KBrO 3, Na 3 PO 4, K 2 Cr 2 O 7, Ba(NO 3 ) 2.

28 Podvojné soli Kationty se ve vzorcích uvádějí v pořadí podle rostoucích oxidačních čísel. Při stejném oxidačním čísle podle abecedního pořadí značek. Pořadí v názvech je stejné jako pořadí značek. K I Mg II F 3 K I Na I CO 3 fluorid draselno-hořečnatý uhličitan draselno-sodný Krystalohydráty CuSO 4. 5 H 2 O FeSO 4. 7 H 2 O BaCl 2. 2 H 2 O pentahydrát síranu měďnatého

29 Kationty Od názvu prvku se zakončením příslušného oxidačního čísla. K + kation draselný Mg 2+ Al 3+ Anionty 1) Odvozené od kyslíkatých kyselin zakončení podle oxidačního čísla centrálního atomu ClO - anion chlornanový ClO - 2 anion chloritanový NO - 3 HSO - 4 SO 2-4 PO 3-4 CO 2-3 S 2 O 2-7

30 2) Ostatní anionty zakončení -id H - S 2- HS - Cl - O 2 2- OH - CN - anion hydridový

31 Výpočty z chemických vzorců Př. 1: Vypočítejte hmotnostní zlomek vodíku ve vodě. M(H 2 O) = 18,02 g mol -1, M(H) = 1,01 g mol -1 18,02 g H 2 O...2,02 g H w (H) = m(h)/m(h 2 O) = 2,02 g/18,02 g = 0,112 = 11,2 % Př. 2: Vypočítejte hmotnostní zlomek vody v heptahydrátu siřičitanu sodného. M (Na 2 SO 3. 7H 2 O) = 252,15 g mol -1, M(H 2 O) = 18,02 g mol ,15 g Na 2 SO 3. 7H 2 O ,02 g H 2 O w (H 2 O) = 126,14/252,15 = 0,50 = 50 % Př. 3: Kolik gramů sodíku je obsaţeno v 1000 g sulfidu sodného. M(Na 2 S) = 78,04 g mol -1, M(Na) = 22,99 g mol -1 78,04 g Na 2 S ,99 g Na 1000 g Na 2 S... x g Na x = 589,18 g Na

32 Př. 4: V kolika gramech vody je obsaţeno 10 g vodíku? M(H 2 O) = 18,02 g mol -1, M(H) = 1,01 g mol -1 2,02 g H... 18,02 g H 2 O 10 g H... x g H 2 O x = 89,2 g H 2 O

33 Vývoj představ o sloţení a struktuře atomu 5. stol. př. n. l. Leukippos, Démokritos konec 18. a zač. 19. stol první experimentální důkazy existence atomů - zákon stálých poměrů slučovacích (Proust 1799) - zákon násobných poměrů slučovacích (Dalton 1803) Daltonova atomová teorie (1808) poznání základní struktury atomu H. Becquerel objev radioaktivity J. J. Thomson objev elektronu M. Planck kvantová teorie Demokritos Becquerel Planck Dalton Thomson

34 E. Rutherford planetární model atomu N. Bohr Bohrův model atomu L. de Broglie základní myšlenka vlnové mechaniky E. Schrödinger, W. Heisenberg vlnově (kvantově) mechanický model atomu Rutherford de Boglie Heisenberg Bohr Schrödinger

35 Atomové jádro Přibliţně krát menší neţli celý atom. Struktura protony p + m = 1, g, 1, C neutrony n m = 1, g protony + neutrony = nukleony počet protonů... protonové číslo Z počet neutronů... neutronové číslo N počet nukleonů... nukleonové číslo A = N + Z

36 nuklid - látka tvořená souborem zcela totoţných atomů izotop látka tvořená různými nuklidy téhoţ prvku prvek - látka tvořená souborem atomů se shodným Z Většina prvků v přírodě je směsí několika izotopů. Např. kyslík je směsí izotopů 16 O, 17 O, 18 O. Největší zastoupení má izotop 16 O, a to 99,76%. Dvacet prvků, např. F, N, P, Al má pouze jediný přirozený izotop. Izotopy mají stejné vlastnosti chemické, ale liší se vlastnostmi fyzikálními. Pozn.: Soubory atomů, které mají stejné nukleonové číslo, ale různé protonové číslo se nazývají izobary (např. 40 K a 40 Ca)

37 Hmotnost atomů a molekul m( 1 H) = 1, kg m( 12 C) = 1, kg závaţíčko pro atomy atomová hmotnostní konstanta u m u = 1/12 m( 12 C) = 1, kg relativní atomová hmotnost A r A r (X) = m(x)/m u V tabulkách se uvádějí střední relativní atomová hmotnost: A r (Cl) = A r ( 35 Cl). w( 35 Cl) + A r ( 37 Cl). w( 37 Cl) Relativní molekulová hmotnost M r se vypočte jako součet relativních atomových hmotností všech atomů tvořících molekulu.

38 Př. 1: Vypočítejte A r ( 1 H). A r ( 1 H) = m( 1 H)/ m u = 1, kg/ 1, kg = 1,00782 Př. 2: Vypočítejte hmotnost jednoho atomu nuklidu 63 Cu. A r ( 63 Cu) = 62,928. A r ( 63 Cu) = m( 63 Cu)/ m u m( 63 Cu) = A r ( 63 Cu). m u = 62,928. 1, kg = 1, kg Př. 3: Vypočítejte relativní molekulovou hmotnost H 2 SO 4. M r (H 2 SO 4 ) = 2. A r (H) + A r (S) + 4. A r (O) = 2. 2, , ,0 = 98,09

39 Vazebná energie jádra Hmotnost kaţdého stabilního atomu je vţdy o něco menší neţ algebraický součet hmotností elementárních částic, z nichţ je atom vystavěn. Tento rozdíl se nazývá úbytek hmotnosti nebo také hmotnostní schodek. Např. experimentálně zjištěná hmotnost atomu 4 He je 6, kg. Součet hmotností elementárních částic 4 He činí 6, kg. Úbytek hmotnosti m = 5, kg. Mnoţství uvolněné energie je dáno Einsteinovým vztahem: E = m c 2 = 5, kg. ( ) 2 m 2 s -2 = 4, J Vynásobením vazebné energie jednoho jádra Avogadrovou konstantou zjistíme, ţe při vzniku jednoho molu, tj. asi 4 g atomů helia z elementárních částic se uvolní energie 2, J. To je energie, která by postačila k ohřátí tun vody z 0 C aţ k varu.

40 Při vzniku atomových jader se uvolňuje obrovské mnoţství energie. K rozrušení jader na elementární částice je naopak třeba tuto energii dodat. Tato energie se nazývá vazebná energie jádra a je definována jako energie, která se uvolní při vzniku daného jádra z volných nukleonů. Energetické změny při chemických reakcích jsou asi 10 5 aţ 10 6 krát menší a nemohou proto zasahovat do stability atomových jader.

41 Stabilita atomových jader Stabilita atomových jader závisí na: 1) vazebné energii, 2) poměru a hodnotách čísel N a Z. U nejlehčích prvků jsou jádra stabilní při poměru N:Z = 1:1. Se vzrůstajícím atomovým číslem prvku vzniká a stále stoupá přebytek neutronů nad protony, aţ u nejtěţších jader nabývá poměr N:Z hodnoty 3:2. Nuklidový diagram

42 Radioaktivita H. Becquerel (1896) P. Curie a M. Curie-Sklodowská (1898) Rozpad atomových jader provázený vysíláním pronikavého záření. 1. Radioaktivita přirozená V přírodě existuje asi 50 radionuklidů např. Po, At, Rn, Fr, Ra, Ac, Th, Pa, U přeměna nebo - a. a) přeměna - záření je proud heliových jader, proniká vrstvou vzduchu silnou několik centimetrů nebo velmi tenkými kovovými lístky, má silné ionizační účinky.

43 b) přeměna - - jádra nuklidů s nadbytkem neutronů. Záření je proud elektronů, které se tvoří v jádře. Je asi 100krát pronikavější neţ záření, má však menší ionizační účinky.

44 c) záření - elektromagnetické vlnění o velmi krátké vlnové délce a vysoké energii. Je velmi pronikavé a provází záření a někdy také.

45

46 2. Radioaktivita umělá (I. a F. Joliot-Curie 1934) více neţ umělých radionuklidů, kromě přeměn a - ještě často přeměny + a elektronový záchyt a) přeměna + - u umělých radionuklidů, které mají v jádrech nadbytek protonů:

47 b) záchyt elektronů nadbytek protonů v jádře můţe být upraven tak, ţe proton jádra pohltí elektron z některé hladiny elektronového obalu (záchyt K, záchyt L apod.):

48 Reakce štěpné U n Ba Kr 3 n Reakce termonukleární T D He n Q Vyuţití jaderných reakcí a záření zdroj energie jaderné elektrárny fyzikální výzkum urychlovače jaderné zbraně značkované sloučeniny v chemii, biochemii a medicíně ozařování zhoubných nádorů datování archeologických nálezů

49 Elektronový obal atomu E. Rutherford (1911) planetární model atomu: Elektrony obíhají kolem jádra stejně jako planety kolem Slunce. model atomu Li

50 Podle zákonů klasické fyziky by však elektron v takovém případě musel vysílat elektromagnetické vlnění. Tím by se sniţovala jeho energie, elektron by se blíţil k jádru, aţ by s ním splynul a celý děj by byl doprovázen vyzařováním spojitého spektra. Atomy však vysílají tzv. čárová spektra a jsou relativně stálé.

51 N. Bohr (1913) Bohrův model atomu 1. Elektron se můţe pohybovat jen po určitých dovolených dráhách, tj. nachází se v určitých dovolených energetických stavech, ve kterých platí 2 mvr = nh n = celé číslo 2. Při pohybu na těchto dráhách elektron nevyzařuje energii a atom je ve stálém stavu. 3. Při přechodu elektronu z vyšší dráhy na niţší se rozdíl energií vyzáří ve formě určité dávky světla (světelného kvanta), coţ se ve spektru projeví jako čára o určité frekvenci.

52

53 Kvantově (vlnově) mechanický model atomu 1. Energie mikročástic je kvantována, tj. můţe nabývat pouze určitých hodnot. Přípustné energie vytvářejí soubor oddělených (diskrétních) energetických hladin. 2. Mikročástice vykazují dualizmus, tj. kaţdé mikročástici o hmotnosti m, pohybující se rychlostí v, přísluší vlna, jejíţ délka je dána vztahem = h/mv (L. de Broglie, 1924) Táţ mikročástice v závislosti na druhu experimentu vykazuje jednou korpuskulární, jindy vlnový charakter.

54 Elektron v elektrostatickém silovém poli jádra se chová jako tzv. stojaté vlnění, tj. takové, které si udrţuje neproměnnou výchylku. Takové vlnění můţe existovat v okolí jádra, které se vyznačují určitou vlnovou délkou a určitým uspořádáním vln. Matematicky přesně popisuje elektronové vlny v atomu Schrödingerova rovnice (E. Schrödinger 1926). Jejím řešením získáme vlnovou funkci, která jednoznačně popisuje stav elektronu, tj. tvar vlnění a jeho energii. Druhá mocnina této funkce ( 2 ) udává pravděpodobnost výskytu elektronu v okolí jádra. Této oblasti nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu se říká atomový orbital. Rozloţení pravděpodobnosti výskytu elektronu (elektronové hustoty) se někdy znázorňuje tečkováním.

55 Řešením Schrödingerovy rovnice můţeme pro kaţdý atom získat mnoho vlnových funkcí, z nichţ jedna je základní a všechny ostatní popisují stavy elektronů s vyšší energií. K jejich rozlišení pouţíváme tzv. kvantová čísla

56 Kvantová čísla Hlavní kvantové číslo n udává energii elektronové vrstvy (slupky), která stoupá se vzdáleností od jádra. Můţe nabývat hodnot 1-7, coţ odpovídá elektronovým vrstvám K-Q. Vedlejší kvantové číslo l udává tvar orbitalu a můţe nabývat hodnot 0 aţ n-1. hodnota l : orbital: s p d f

57 Je-li n = 1, l = 0 (s) n = 2, l = 0 (s) l = 1 (p) Př.: Jaké orbitaly mohou být na 3. elektronové vrstvě? Magnetické kvantové číslo m udává orientaci orbitalu ve vnějším magnetickém poli. Nabývá hodnot l,..., 0,..., +l. Je-li l = 0 (s), m = 0 l = 1 (p), m = -1, 0, +1 Existují tedy 3 orbitaly p: m = -1 (p x ), m = 0 (p z ), m = +1(p y )

58 Magnetické kvantové číslo tedy udává počet orbitalů. Př. Kolik existuje orbitalů d a f? Spinové kvantové číslo charakterizuje vnitřní moment hybnosti elektronu spin. Můţe nabývat pouze hodnot +1/2 a -1/2 a kaţdý orbital můţe být obsazen nejvýše dvěma elektrony s opačným spinem. Př. Kolik elektronů můţe být maximálně v orbitalech p?

59

60 Znázornění a zápis orbitalů 1) prostorovými tvary 2) pomocí rámečků (rámeček je rozdělen na tolik políček, kolik orbitalů daného typu existuje) 3) pomocí hlavního a vedlejšího kvantového čísla 1s, 3p, 4d

61 Zápis elektronů v orbitalech 1) šipkami 2) jako horní indexy k vedlejšímu kvantovému číslu 2p 6 3d 5 5f 10

62 Pravidla pro zaplňování orbitalů elektrony 1. Výstavbový princip Orbitaly s niţší energií se zaplňují elektrony dříve neţ orbitaly s energií vyšší. 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p

63 Výstavbový trojúhelník s p d f Pořadí AO se získá tak, ţe se postupuje zprava doleva a zdola nahoru, k číslům se připisují písemné symboly sloupců.

64 2. Pauliho princip Kaţdý orbital charakterizovaný třemi kvantovými čísly můţe být obsazen nejvýše dvěma elektrony, které se liší spinovým kvantovým číslem. (V atomu nemohou být dva elektrony, které by měly všechna čtyři kvantová čísla stejná.) 3. Hundovo pravidlo Stavy (orbitaly) se stejnou energií, tj. degenerované, se obsazují nejprve všechny po jednom elektronu.

65 Elektronová konfigurace prvků 1H: 1s 1 2He: 1s 2 3Li: 1s 2 2s 1 4Be: 1s 2 2s 2 5B: 1s 2 2s 2 2p 1 6 C: 1s 2 2s 2 2p 2 7N: 1s 2 2s 2 2p 3 8O: 1s 2 2s 2 2p 4 9F: 1s 2 2s 2 2p 5 10Ne: 1s 2 2s 2 2p 6 11Na: 1s 2 2s 2 2p 6 3s 1 nebo 11Na: [ 10 Ne] 3s 1

66 Př. 1: Určete elektronovou konfiguraci atomu As. 1) Zjistíme atomové číslo arsenu. Z = 33 2) Sestavíme dostatečně rozsáhlou řadu AO podle výstavbového principu. 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p 3) Jednotlivé orbitaly pak postupně formou exponentů obsazujeme elektrony, aţ součet exponentů dosáhne Z (v našem případě 33). As: 1s 2 2s 2 2p 6 3s 2 3p 6 4s 2 3d 10 4p 3 Zápis pomocí nejblíţe niţšího vzácného plynu: As: [ 18 Ar] 4s 2 3d 10 4p 3 Př. 2: Zapište elektronovou konfiguraci iontu As 3+. As 3+ : [ 18 Ar] 4s 2 3d 10 4p 0

67 Při tvorbě kationtů z atomů přechodných prvků, tj. prvků, které nemají zaplněnou skupinu orbitalů d dochází vţdy k formálnímu porušení výstavbového principu. Např. atom ţeleza má tuto elektronovou konfiguraci: Fe: [Ar] 4s 2 3d 6 U iontu Fe 2+, vzniklého odtrţením dvou elektronů z atomu Fe však nacházíme uspořádání: Fe 2+ : [Ar] 4s 0 3d 6 a nikoliv [Ar] 4s 2 3d 4 jak bychom předpokládali při důsledném uplatnění výstavbového principu. Příčinou toho je, ţe při zaplňování orbitalů ns a (n-1)d elektrony se poněkud mění jejich energie, takţe orbital (n-1)d je uţ po obsazení jediným elektronem energeticky níţe neţ orbital ns. Proto elektronovou strukturu iontu Fe 2+ je nejlépe zapsat takto: Fe 2+ : [Ar] 3d 6 4s 0 DÚ: Zapište elektronovou konfiguraci atomů a iontů: Sc, Ga, Ce, Pr, K +, Fe 3+, S 2-

68 Základní a excitovaný stav atomu Základní stav atomu je stav o nejniţší energii. Dodáním energie můţe dojít k vybuzení jednoho nebo více elektronů do energeticky vyšších orbitalů. O takovém atomu říkáme, ţe je v excitovaném (vzbuzeném) stavu.

69 Ionizační energie a elektronová afinita Ionizační energie I je energie, která je nutná k odtrţení elektronu z atomu nebo iontu v plynném stavu. Li Li + + e - I 1 = 500 kj mol -1 Li + Li 2+ + e - I 2 = kj mol -1 Elektronová afinita je energie uvolněná při vzniku aniontu z elektroneutrálního atomu v plynném stavu. F + e - F - A = 333 kj mol -1

70 Periodická soustava prvků (s. 40) 19. stol. pokusy o třídění chemických prvků Döbereiner (1817), Newlands (1863), J. L. Meyer (1864), D. I. Mendělejev (1869) Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových vah. Současné znění periodického zákona Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla. Grafickým vyjádřením periodického zákona je periodická tabulka prvků. Dnes nejčastěji dlouhá tabulka 7 period, 18 skupin.

71 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s 5f 6d 7p

72 Periody a jejich valenční orbitaly Pořadové číslo periody je totoţné s hlavním kvantovým číslem poslední obsazené vrstvy. 1. 1s... 2 prvky 2. 2s, 2p... 8 prvků 3. 3s, 3p... 8 prvků 4. 4s, 3d, 4p prvků 5. 5s, 4d, 5p prvků 6. 6s, 4f, 5d, 6p prvků 7. 7s, 5f, 6d, 7p prvků

73

74 Skupiny, valenční elektrony, s-, p-, d-, f-prvky V kaţdé skupině jsou pod sebou seřazeny prvky, které mají stejnou elektronovou konfiguraci valenčních elektronů. Tyto elektrony určují chemické chování prvků, a proto jsou prvky ve skupině chemicky podobné. Valenční elektrony jsou umístěny na různých hladinách a v různých orbitalech a podle toho rozlišujeme prvky s-, p-, d- a f-. Periodický zákon vyplývá z pravidel, jimiţ se řídí výstavba elektronového obalu atomu.

75 Triviální názvy skupin

76 Chemická vazba Parametry vazby 1. Vazebná (disociační) energie E d (E v, D) energie potřebná k rozštěpení vazby. 2. Délka vazby l rovnováţná vzdálenost středů jader vázaných atomů. Podmínky vzniku 1. Atomy se musí k sobě přiblíţit tak, aby se překryly jejich valenční orbitaly. 2. Atomy musí mít elektrony v orbitalech uspořádány tak, aby z nich mohly vzniknout vazebné elektronové páry. Znázornění 1. Pomocí překryvu valenčních orbitalů 2. Pomocí spojnice rámečků 3. Valenční čárkou

77 Chemická vazba je síla, která poutá sloučené atomy. Vznik

78 Typy vazeb A) Podle zdroje vazebných elektronů 1. Vazba kovalentní kaţdý z vázaných atomů přispívá svými elektrony. H. +. H H H 2. Vazba koordinačně kovalentní jeden z vázaných atomů je donor a druhý akceptor elektronového páru. H + H N H + H + H N H H H

79 B) Podle lokalizace vazebných elektronů 1. Vazba - vazba, která má maximální elektronovou hustotu na spojnici jader vázaných atomů. 2. Vazba - vazba, která má maximální elektronovou hustotu mimo spojnici jader vázaných atomů.

80 C) Podle násobnosti: 1. Vazba jednoduchá vzniká sdílením jednoho elektronového páru a je to vazba. 2. Vazba dvojná vzniká sdílením dvou elektronových párů a je to vazba +.

81 3. Vazba trojná vzniká sdílením tří elektronových párů a je to vazba + 2.

82 Vaznost Počet kovalentních vazeb vycházejících z atomu prvku v dané sloučenině. Polarita chemické vazby Jsou-li vázané atomy stejné, pak prostorové rozdělení elektronové hustoty je souměrné, stejné v okolí obou atomů. Jsou-li vázané atomy různé, pak je elektronové hustota v okolí jednoho atomu často vyšší neţ v okolí druhého atomu. Tento jev je důsledkem rozdílné schopnosti jednotlivých atomů přitahovat vazebné elektrony, tedy jejich rozdílné elektronegativity X. Je-li X 0,4 chemická vazba se nazývá nepolární (H H, Cl Cl, C H) 0,4 X 1,7 polární (H Cl, H Br, H O) X 1,7 iontová (Li + F -, Na + Cl - ) Na atomu s vyšší elektronegativitou vzniká částečný záporný náboj -, na atomu s niţší elektronegativitou stejně velký kladný náboj +.

83 Dvouatomová molekula s polární nebo iontovou vazbou vţdy tvoří dipól. U víceatomových molekul je polarita molekuly dána vektorovým součtem dipólových momentů všech vazeb v molekule. Př. Určete polaritu molekuly oxidu uhličitého a vody. Je tedy nutno rozlišovat polaritu vazby a polaritu molekuly!

84 Prostorové uspořádání jednoduchých molekul Prostorové uspořádání vazeb okolo určitého atomu závisí na jeho vaznosti a volných elektronových párech, které ho obklopují.

85 Iontová vazba Jestliţe X vázaných atomů je větší neţ 1,7, elektrony úplně přejdou z atomu s niţší elektronegativitou na atom s vyšší elektronegativitou a atomy se změní v ionty. Vazba tvořená elektrostatickým přitahováním iontů se nazývá iontová. Kationty malá ionizační energie, snadno poskytují elektrony říkáme jim elektropozitivní (především atomy kovů). Anionty velká hodnota elektronové afinity, snadno přijímají elektrony, elektronegativní (atomy nekovů). Elektrostatický charakter iontové vazby je příčinou její směrové nespecifičnosti (kation přitahuje okolní anionty ze všech směrů). Pravidelná vnitřní struktura iontové krystaly. Počet sousedních iontů bezprostředně obklopujících určitý ion vyjadřuje koordinační číslo (v NaCl = 6, v CsCl = 8).

86 Přechod od kovalentní k iontové vazbě je plynulý (např. i v NaCl je malý podíl kovalentnosti).

87 Nekovalentní interakce neboli slabé vazebné interakce 1. van der Waalsovy síly Coulombické síly slabé přitaţlivé síly mezi polárními látkami s permanentním elektrickým dipólem. Indukční interakce působení polárních molekul na molekuly nepolární vyvolává vznik indukovaných dipólů a orientaci molekul.

88 Disperzní síly způsobeny vznikem dipólů při přiblíţení nepolárních molekul. Energie van der Waalsových sil o 2 3 řády niţší ve srovnání s kovalentní vazbou, projevují se při rozpouštění tuhých látek, hydrataci, solvataci. 2. Vodíkové vazby (vodíkové můstky)

89 Vyskytují se pouze u sloučenin v nichţ je atom vodíku vázán na atom silně elektronegativního prvku (H-F, H-O, H-N, H-Cl). Způsobeny přitahováním kladně nabitého vodíkového jádra nevazebnými elektronovými páry elektronegativního prvku druhé molekuly Vazebná energie je niţší asi o 1 řád neţ v kovalentní vazbě Vyšší teploty varu a tání, větší výparná tepla, větší viskozita

90 Chemická vazba a vlastnosti látek Iontové sloučeniny (NaCl, KBr, CaCl 2 ) iontové vazby v roztoku nebo tavenině vedou elektrický proud elektrolyty tvrdé a křehké vysoké teploty tání a teploty varu dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech

91 Atomové (kovalentní) krystaly (SiO 2, diamant) pevné kovalentní vazby nevedou elektrický proud vysoké teploty tání a teploty varu nerozpustné v běţných rozpouštědlech

92 Molekulové krystaly (I 2, S 8, H 2 O, CO 2 ) v molekule je kovalentní vazba, mezi jednotlivými molekulami v krystalu však působí pouze nekovalentní interakce nízké teploty tání a teploty varu nevedou elektrický proud podle typu vazby v molekule jsou rozpustné buď v polárních nebo nepolárních rozpouštědlech

93

94 Kovy kovová vazba mříţka tvořena kationty, volné elektrony tvoří elektronový plyn nízké ionizační energie elektrická a tepelná vodivost většinou vysoké teploty tání a varu vysoká hustota, lesk, kujnost, taţnost elektrochemické vlastnosti

95 Chemické reakce Děje, při nichţ vznikají nové látky. Podstatou je zánik původních vazeb, přeskupení částic a vznik nových chemických vazeb. reaktanty produkty Klasifikace chemických reakcí 1. Podle vnějších změn: a) reakce skladné syntéza Fe + S FeS b) reakce rozkladné (NH 4 ) 2 Cr 2 O 7 N 2 +Cr 2 O H 2 O c) reakce substituční (vytěsňovací) CuSO 4 + Fe FeSO 4 + Cu d) podvojné záměny NaNO 3 + KCl KNO 3 + NaCl

96 2. Podle skupenského stavu reaktantů: a) homogenní (g-g), (l-l) H 2 (g) + Cl 2 (g) 2 HCl(g) b) heterogenní (s-g), (s-l) Zn(s) + 2 HCl(aq) ZnCl 2 (aq) + H 2 (g) 3. Podle klíčového chemického děje reakce: a) acidobazické reakce (přenos H + ) 2 NaOH + H 2 SO 4 Na 2 SO 4 +2 H 2 O (neutralizace) b) oxidačně redukční reakce (přenos e - ), změny oxidačních čísel Zn 0 + S 0 Zn II S -II c) koordinační (komplexotvorné) reakce reakce mezi donorem a akceptorem elektronového páru Fe CN - [Fe(CN) 6 ] 4-

97 4. Podle typu reagujících částic: a) molekulové (všechny reakční sloţky v průběhu celé reakce jsou elektroneutrální molekuly) NO 2 + CO NO + CO 2 b) iontové Ba 2+ + SO 4 2- BaSO 4 c) radikálové Cl + Cl Cl 2 5. Podle jejich tepelného zabarvení: a) exotermické v jejich průběhu se teplo uvolňuje 2 H 2 + O 2 2 H 2 O -483,6 kj/mol b) endotermické N 2 + O 2 2 NO +180,5 kj/mol

98 Chemické rovnice 1. Musíme znát reaktanty a produkty. oxid rtuťnatý rtuť + kyslík 2. Názvy reaktantů a produktů nahradíme jejich značkami nebo vzorci. oxid rtuťnatý rtuť + kyslík HgO Hg O 2 3. Upravíme zápis tak, aby počet atomů prvku před a po reakci byl stejný. Přitom uţ neměníme správně zapsané vzorce látek. Počet částic zapisujeme vţdy před značky prvků nebo vzorce sloučenin. 2 HgO 2 Hg + O 2 čteme: 2 moly oxidu rtuťnatého se rozkládají na 2 moly rtuti a 1 mol kyslíku

99 Př.: Zapište chemickými rovnicemi: 1) Peroxid vodíku H 2 O 2 se rozkládá na vodu a kyslík. 2) Dusík a vodík se slučují na amoniak. 3) Reakcí oxidu dusičitého s vodou vzniká kyselina dusičná a oxid dusnatý. Pozn.: Chemické reakce lze zapisovat také tzv. reakčními schématy, která nevyjadřují stechiometrii např. Zn C 6 H 5 N0 2 C 6 H 5 NH 2 HCl

100 Výpočty z chemických rovnic Př. 1: Vypočítejte, kolik g uhličitanu vápenatého je nutno naváţit pro přípravu 80 g CaO. CaCO 3 CaO + CO 2 100,1 g... 56,1 g x g... 80,0 g x = 142,8 g CaCO 3 Př. 2: Kolik dm 3 oxidu siřičitého vznikne za normálních podmínek spálením 50 kg síry? Za normálních podmínek (0 C, 101,325 kpa) zaujímá jeden mol kterékoliv plynné látky objem 22,4 dm 3. S + O 2 SO 2 32,1 g... 22,4 l g... x x = l SO 2

101 Př. 3: Sulfid ţeleznatý je moţno připravit přímou reakcí z prvků. Jaká musí být naváţka síry a ţeleza pro přípravu 120 g FeS Fe + S FeS 55,8 g 32,1 g 87,9 g Fe 55,8 g... 87,9 g x g ,0 g x = 76,2 g Fe S 32,1 g... 87,9 g y g ,0 g y = 43,8 g S Dú: str

102 Př. 4: Při rozpouštění 1 g uhlíku ve 20 g roztaveného ţeleza vzniká cementit (Fe 3 C). Určete prvek, který byl pouţit v nadbytku a hmotnost vzniklého cementitu. 3 Fe + C Fe 3 C 55,8 g 12,0 g 179,4 g Co je v nadbytku?: 3x55,8 g Fe g C 20 g Fe... x g C x = 1,52 g C Fe je v nadbytku! Hmotnost vzniklého cementitu: 12 g C ,4 g Fe 3 C 1 g C... y g Fe 3 C y = 14,95 g Fe 3 C Dú: str

103 Chemická termodynamika (s. 25) Energetické změny soustav vyvolané změnami vnějších nebo vnitřních podmínek (sloţení, teplota, tlak...) Všechny dílčí děje při chemických reakcích jsou spojeny se spotřebou nebo naopak uvolněním energie H H + Cl Cl 2 H Cl kj mol kj mol -1 E dodaná < E uvolněná = 190 kj mol -1

104 Soustava (systém) - vymezený prostor, ve kterém probíhají sledované děje podle moţností výměny hmoty a energie s okolím rozlišujeme tři typy soustav: soustava izolovaná nelze s okolím vyměňovat hmotu ani energii soustava uzavřená s okolím lze vyměňovat pouze energii, nikoliv hmotu soustava otevřená lze s okolím vyměňovat hmotu i energii

105 Stav soustavy je určen souborem stavových veličin: měřitelné stavové veličiny - teplota, tlak a objem Termodynamika zavádí některé další stavové funkce: vnitřní energie U entropie S entalpie H Gibbsova energie G Jako stavové označujeme takové veličiny, které závisí pouze na okamţitém stavu soustavy, nikoliv na cestě nebo způsobu, jakým se do daného stavu dostala

106 Je-li při termodynamickém ději některá z veličin konstantní, odrazí se to v jeho názvu: izotermický děj: T = konst. izobarický děj: p = konst. izochorický děj: V = konst. adiabatický děj: Q = konst. Přechod soustavy z jednoho stavu do druhého se nazývá termodynamický děj vratný nebo nevratný vratný děj lze kdykoliv zastavit a obráceným sledem malých změn soustavu vrátit zpět do původního stavu všechny samovolné děje (bez dodání energie) jsou nevratné

107 Vnitřní energie soustavy Vnitřní energie soustavy U je celková energie jader, chemických vazeb, pohybu atomů, molekul a excitovaných elektronů zmenšená o kinetickou a potenciální energii soustavy jako celku. Ke změně vnitřní energie můţe docházet dvěma způsoby: a) soustava koná nebo přijímá práci (W) b) soustava odevzdává nebo přijímá teplo (Q) U = Q + W I. věta termodynamická

108 Termochemie Většina reakcí probíhá při konstantním tlaku reakce izobarické. Kdyţ soustava koná objemovou práci při stálém tlaku, platí I. věta termodynamická ve tvaru: U = Q p V Vyjádříme-li Q, dostaneme: Q = U + p V Výraz U + pv se označuje jako entalpie H. U + p V = H Q = H V reakcích izobarických je přijaté nebo odevzdané teplo rovno změně entalpie. Jestliţe se H vztahuje k látkovému mnoţství vyjádřenému příslušnou chemickou rovnicí, označuje se jako reakční teplo.

109 Termochemické rovnice udávají reakční teplo a skupenské stavy reaktantů a produktů.

110 Je-li H < 0, reagující soustava teplo odevzdává do okolí a reakce se nazývají exotermické. Je-li H > 0, soustava teplo přijímá od okolí a reakce se nazývají endotermické.

111 Termochemické zákony První termochemický zákon Reakční tepla přímé a zpětné reakce jsou aţ na znaménko stejná. C(s) + H 2 O (g) CO (g) + H 2 (g) H = 131,16 kj mol -1 CO (g) + H 2 (g) C (s) + H 2 O (g) H = 131,16 kj mol -1 Druhý termochemický zákon Celkové reakční teplo nezávisí na způsobu přeměny výchozích látek v produkty, ale jen na počátečním a konečném stavu soustavy.

112 Z druhého termochemického zákona vyplývá, ţe celkové reakční teplo vícestupňové reakce je dáno součtem reakčních tepel všech dílčích reakcí. -393,7 kj mol -1 = -283,6 kj mol -1 + x x = -110,1 kj mol -1

113 Entropie Zatímco první věta termodynamická je zákonem zachování energie a znamená, ţe soustava můţe konat práci pouze na úkor své vnitřní energie nebo tepla přijatého od okolí, druhá věta nám říká kolik tepla přijatého od okolí můţe soustava na práci přeměnit Druhá věta termodynamická zavádí stavovou veličinu jménem entropie (S) : ΔS = ΔQ/T uvedená rovnice platí pouze pro vratné děje entropie je mírou neuspořádanosti soustavy se vzrůstem neuspořádanosti soustavy vzrůstá i její entropie Samovolné děje lze charakterizovat zvýšením entropie a neuspořádanosti vznikajícího stavu vzhledem ke stavu výchozímu

114 Gibbsova energie Maximální (vratná) práce jiná neţ objemová, kterou soustava při konstantní teplotě a tlaku přijme (odevzdá) je rovna vzrůstu (poklesu) její Gibbsovy energie (G) dg du pdv TdS dh TdS Je to stavová veličina vyjadřující vztah mezi entalpií a entropií za izotermně-izobarických podmínek (spojení 1. a 2. věty termodynamické)

115 Proč některé reakce probíhají samovolně a jiné nikoliv Samovolné děje směřují k větší neuspořádanosti soustavy. Mírou neuspořádanosti soustavy je stavová funkce entropie S. Čím je soustava neuspořádanější, tím má vyšší entropii, platí tedy S > 0. Samovolnost chemických reakcí probíhajících za konstantního tlaku a teploty tedy závisí na reakčním teple a změně entropie podle vztahu: G = H T S G = Gibbsova energie Je-li G < 0, reakce se nazývají exergonické a probíhají samovolně. Je-li G > 0, reakce se nazývají endergonické a neprobíhají samovolně.

116 a) Exotermické rozkladné reakce ( H < 0, S > 0) G < 0 probíhají vţdy samovolně 2 H 2 O 2 (l) 2 H 2 O (l) + O 2 (g) b) Exotermické skladné reakce ( H < 0, S < 0) G < 0 jestliţe H > T. S T 3 H 2 (g) + N 2 (g) 2 NH 3 (g) c) Endotermické rozkladné reakce ( H > 0, S > 0) G < 0 jestliţe H < T. S T CaCO 3 (s) CaO (s) + CO 2 (g) d) Endotermické syntézy ( H > 0, S < 0) G > 0 nikdy neprobíhají samovolně N 2 (g) + 2 O 2 (g) 2 NO 2 (g)

117 Kinetika chemických reakcí (s. 28) Chemická kinetika studuje rychlost chemických reakcí a podmínky, které ji ovlivňují (koncentrace výchozích látek, teplota, katalyzátory). Teorie aktivních sráţek Pro uskutečnění chemické reakce je nutná účinná sráţka mezi molekulami reagujících látek. Podmínky účinné sráţky: aktivační energie příznivá orientace reagujících částic

118

119 CO + NO 2 CO 2 + NO

120 Teorie aktivovaného komplexu Aktivovaný komplex je útvar, ve kterém staré vazby ještě zcela nezanikly a nové se ještě nestabilizovaly.

121

122 Rychlost chemické reakce Pro obecnou rovnici aa + bb cc + dd je reakční rychlost dána vztahy: [mol.dm -3.s -1 ] [A], [B], [C], [D] molární koncentrace jednotlivých látek (mol.dm -3 ) t D d t C c t B b t A a v ] [ 1 ] [ 1 ] [ 1 ] [ 1

123 Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce Pro rychlost reakce aa + bb cc + dd platí vztah: v = k [A] [B] kinetická rovnice k = rychlostní konstanta (závislá pouze na teplotě) [A], [B] = rovnováţné koncentrace látek A a B, = exponenty, které je třeba určit experimentálně Součet exponentů + udává řád reakce. Př. 1: Určete řád reakce: H 2 + Br 2 2 HBr v = k [Br 2 ] [H 2 ] 2

124 Př. 2: Z uvedených experimentálních údajů odvoďte kinetickou rovnici reakce. v ~ [H 2 ] v ~ [NO] 2 v = k [H 2 ] [NO] 2

125 Vliv teploty na rychlost chemické reakce Van t Hoffovo pravidlo Zvýšením teploty o 10 ºC se rychlost reakce zvýší 2 4krát. Arrheniova rovnice k = A e -E/RT k rychlostní konstanta A frekvenční faktor e základ přirozených logaritmů E aktivační energie R univerzální plynová konstanta

126 Vliv katalyzátoru na rychlost chemické reakce Katalyzátory jsou látky, které jiţ v nepatrném mnoţství ovlivňují značně rychlost reakce. a) pozitivní urychlují chemické reakce b) negativní zpomalují chemické reakce Vliv pozitivního katalyzátoru nekatalyzovaná reakce A + B AB katalyzovaná reakce A + K AK AK + B AB + K

127 1. Účinek katalyzátoru spočívá ve sniţování aktivační energie. 2. Katalyzátor se účastní tvorby aktivovaného komplexu. 3. V průběhu reakce vzniká meziprodukt reaktantu s katalyzátorem. 4. Po reakci je katalyzátor regenerován v nezměněné formě.

128 katalýza a) homogenní b) heterogenní

129 Uvaţujme reakci: Chemická rovnováha H 2 + I 2 2 HI

130 Chemické reakce neprobíhají do úplného vymizení výchozích látek. Po určité době se rychlosti přímé a zpětné reakce vyrovnají a v reakční směsi se jiţ nemění koncentrace výchozích látek a produktů. Tento stav se nazývá chemická rovnováha. Pro chemickou reakci platí vztah: aa + bb cc + dd [A], [B], [C], [D] rovnováţné koncentrace výchozích látek a produktů K C rovnováţná konstanta Tento vztah se nazývá zákon Guldberg-Waageův.

131 Je-li K > 1, v rovnováţné směsi převaţují produkty. Je-li K < 1, v rovnováţné směsi převaţují výchozí látky. Př. Vypočítejte rovnováţnou konstantu reakce N H 2 2 NH 3 jsou-li rovnováţné koncentrace [H 2 ] = 0,575 mol dm -3, [N 2 ] = 0,425 mol dm -3, [NH 3 ] = 0,150 mol dm -3. Určete, zda v reakční směsi převaţují produkty nebo výchozí látky. K = [NH 3 ] 2 /([N 2 ]. [H 2 ] 3 ) K = 0,150 2 /(0,425. 0,575 3 ) = 0,278 Pro reakce plynů lze rovnováţné sloţení vyjádřit i parciálními tlaky K p = (p NH3 ) 2 /[(p N2 ) (p H2 ) 3 ]

132 Princip akce a reakce Porušení rovnováhy vnějším zásahem (akcí) vyvolá děj (reakci) směřující ke zrušení účinku tohoto vnějšího zásahu (Le Chatelier, Braun). a) přidání výchozí látky zvětšení koncentrace produktů přidání produktu zvětšení koncentrace výchozích látek b) zvýšení teploty zvětšení koncentrace ve směru endotermické reakce sníţení teploty zvětšení koncentrace ve směru exotermické reakce c) zvětšení tlaku zvětšení koncentrace ve směru menšího počtu plynných částic zmenšení tlaku zvětšení koncentrace ve směru většího počtu plynných částic

133 Př. 1: Při výrobě vodního plynu se ustaví rovnováha: CO 2 + H 2 CO + H 2 O H = -41,2 kj mol -1 Určete, jak se změní sloţení rovnováţné směsi při zvýšení koncentrace vodíku a při zvýšení teploty. Př. 2: Určete jakým vnějším zásahem by bylo moţné zefektivnit výrobu methanolu. CO(g) + 2 H 2 (g) CH 3 OH(g) H = -91 kj mol -1

134 Acidobazické rovnováhy Arrheniova teorie Kyseliny látky schopné ve vodných roztocích odštěpit vodíkový kation H +. HCl H + + Cl - Zásady jsou látky schopné ve vodných roztocích poskytovat anionty OH -. KOH K + + OH - Vzájemná reakce mezi kyselinou a zásadou se nazývá neutralizace. Produktem neutralizace je voda a sůl dané kyseliny. KOH + HCl KCl + H 2 O

135 Teorie Brönsteda a Lowryho Kyselina je částice, která je schopná odštěpit proton. Zásada je částice, která je schopná proton vázat

136

137 1. Aby látka mohla být kyselinou, musí být v reakční směsi přítomna dostatečně silná zásada a naopak. 2. Kyselina se po odevzdání protonu změní v konjugovanou zásadu. Tato dvojice látek, které se liší o jeden proton se nazývá konjugovaný pár. 3. Určitá látka můţe být v jedné reakci kyselinou, v jiné reakci zásadou. Takové látky nazýváme amfolyty nebo amfoterní (obojaké). Lewisova teorie Kyselina je látka s volným orbitalem, který můţe být akceptorem elektronového páru. Např. BCl 3, AlCl 3, H +,Co 3+. Zásada je látka s volným elektronovým párem, je tedy donorem elektronového páru. Např. NH 3, H 2 O.

138 Síla kyselin a zásad Kyselina je tím silnější, čím snadněji odštěpí proton, zásada je tím silnější, čím snadněji proton váţe. Pro kvantitativní popis síly kyseliny se pouţívá disociační konstanta kyseliny (konstanta acidity) K A HB + H 2 O H 3 O + + B - K A = [H 3 O + ].[B - ] / [HB] silné kyseliny K A > 10-2 (H 2 SO 4, HNO 3, HCl) slabé kyseliny 10-2 > K A > 10-9 (H 2 CO 3, HNO 2 ) velmi slabé kyseliny K A < 10-9 (HClO, H 3 BO 3 ) Pro kvantitativní posouzení síly zásad se pouţívá disociační konstanta zásady (konstanta bazicity) K B B + H 2 O HB + + OH - K B = [HB+].[OH-] / [B]

139 Iontový součin vody Měřením elektrické vodivosti vody bylo zjištěno, ţe v (=10 7 ) litrech čisté vody je obsaţen 1 mol aniontů OH - a jeden mol kationtů H 3 O +. [H 3 O + ] = [OH - ] = mol dm -3 To vysvětluje autoprotolýza vody. H 2 O + H 2 O H 3 O + + OH - K = [H 3 O + ].[OH - ] / [H 2 O] 2 K. [H 2 O] 2 = K v K v = [H 3 O + ].[OH - ] = iontový součin vody

140 Součin molárních koncentrací iontů H 3 O + a OH - se nazývá iontový součin vody a je za určité teploty konstantní. 1. V čisté vodě platí [H 3 O + ] = [OH - ]. Říkáme, ţe čistá voda je neutrální. Rovněţ roztoky, ve kterých platí [H 3 O + ] = [OH - ], označujeme jako neutrální. 2. Zvýšením koncentrace iontů H 3 O + se sníţí koncentrace iontů OH - a naopak. 3. Roztoky, ve kterých [H 3 O + ] > [OH - ], se označují jako kyselé. 4. Roztoky, ve kterých [H 3 O + ] < [OH - ], jsou zásadité. Pro vyjádření kyselosti nebo zásaditosti roztoků se pouţívá ph. ph = log [H 3 O + ] ph + poh = 14

141 Př. 1: Jaké je ph roztoku, ve kterém [H 3 O + ] = mol dm -3? Př. 2: Jaké je ph čisté vody? Př. 3: Jaké je ph roztoku, ve kterém [OH - ] = mol dm -3? Př. 4: Jaké je ph 0,0001M roztoku silné jednosytné kyseliny? Př. 5: Jaké je ph 0,001M roztoku KOH? Př. 6: Vypočítejte ph vodného roztoku kyseliny octové, jejíţ koncentrace je 10-2 mol dm -3. K A = 1, [H 3 O + ] = K A c = 4, ph = -log (4, ) = 3,38

142 Hydrolýza solí Hydrolýza je reakce sloţek solí s vodou. 1. Kation silné zásady a anion silné kyseliny s vodou nereagují roztok soli silné kyseliny a silné zásady (např. NaCl, KNO 3 ) je neutrální. 2. Roztok soli slabé zásady a silné kyseliny (např. NH 4 Cl) reaguje kysele. NH Cl - + H 2 O NH 3 + Cl - + H 3 O + 3. Roztok soli silné zásady a slabé kyseliny (např. CH 3 COONa) reaguje zásaditě. CH 3 COO - + Na + + H 2 O CH 3 COOH + Na + + OH - 4. Roztok soli slabé zásady a slabé kyseliny reaguje přibliţně neutrálně (přesně závisí na poměru jejich disociačních konstant).

143 Rovnováha v redoxních reakcích Elektrochemie Oxidace odevzdávání elektronů. Redukce přijímání elektronů. Látka, která vyvolá oxidaci jiné látky (a sama se při tom redukuje) se nazývá oxidační činidlo. Látka, která vyvolá redukci jiné látky (a sama se při tom oxiduje) se nazývá redukční činidlo.

144 Galvanický článek - mění chemickou energii v elektrickou - obráceným procesem je elektrolýza

145 Galvanický článek - mění chemickou energii v elektrickou - obráceným procesem je elektrolýza

146 Standardní redukční potenciál

147 Galvanické články Daniellův článek

148 standardní vodíková elektroda

149 standardní potenciály kovů

150 řada napětí kovů Li Na Al Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Cu Ag Hg Au 1. Kov leţící v řadě napětí kovů vlevo je schopen redukovat kation kovu, který leţí od něj vpravo. Cu + ZnSO 4 Zn + CuSO 4 Cu + ZnSO 4 2. Všechny kovy vlevo od vodíku reagují s kyselinami za uvolnění vodíku. 3. Kovy za vodíkem reagují pouze s kyselinami, které mají oxidační účinky (kovy ušlechtilé).

151 standardní oxidačněredukční potenciály

152 Elektrolýza

153 Elektrolýza Anoda je elektroda, na které dochází k oxidaci: anodická oxidace Cl - - e - Cl 0 katodická redukce: Cu e - Cu 0

154 Srovnání elektrolýzy a galvanického článku

155 Chemické zdroje proudu Suchý článek Zn NH 4 Cl MnO 2 C (EMN 1,5 V) anoda (-) Zn Zn e - Zn NH 4 Cl + 2 OH - [ Zn(NH 3 ) 2 Cl 2 ] + 2 H 2 O katoda (+) 2 MnO H 2 O + 2 e - 2 MnO(OH) + 2 OH -

156 Olověný akumulátor Pb H 2 SO 4 PbO 2 (EMN 2,7 V) nabíjení katoda (-): Pb II (PbSO 4 ) + 2e - Pb 0 anoda (+): Pb II 2e - Pb IV (PbO 2 ) vybíjení anoda (-): Pb 0 2e - Pb II (PbSO 4 ) katoda (-): Pb IV + 2e - Pb II (PbSO 4 ) 2 PbSO H 2 O Pb + PbO 2 + H 2 SO 4

157 Alkalické akumulátory Fe +2 Ni(OH) 3 Fe(OH) Ni(OH) 2 Fe KOH Ni(OH) 3 (EMN 1,2) podobně i Ni-Cd články -

158 Skupenské stavy velikost soudržných sil stupeň uspořádanosti kondenzace tuhnutí plyny vypařování kapaliny tání pevné látky desublimace sublimace

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace Acidobazické reakce 1. Arrheniova teorie Kyseliny látky schopné ve vodných roztocích odštěpit H + např: HCl H + + Cl -, obecně HB H + + B - Zásady látky schopné ve vodných roztocích poskytovat OH - např.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

MO 1 - Základní chemické pojmy

MO 1 - Základní chemické pojmy MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Opakovací test

Více

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice

Ing. Jana Vápeníková: Látkové množství, chemické reakce, chemické rovnice Látkové množství Symbol: n veličina, která udává velikost chemické látky pomocí počtu základních elementárních částic, které látku tvoří (atomy, ionty, molekuly základní jednotkou: 1 mol 1 mol kterékoliv

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Roztoky výpočty koncentrací autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÉ REAKCE Chemické reakce = proces, během kterého se výchozí sloučeniny mění na nové, reaktanty se přeměňují na... Vazby reaktantů...a nové vazby... Klasifikace reakcí: 1. Podle reakčního tepla endotermické teplo

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS

atomová hmotnost S + O 2 -> SO 2 Fe + S -> FeS PRVKY ŠESTÉ SKUPINY - CHALKOGENY Mezi chalkogeny (nepřechodné prvky 6.skupiny) zařazujeme kyslík, síru, selen, tellur a radioaktivní polonium. Společnou vlastností těchto prvků je šest valenčních elektronů

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 11.2.2013

Více

1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy )

1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy ) 1 Prvky 1. skupiny (alkalické kovy ) Klíčové pojmy: alkalický kov, s 1 prvek, sodík, draslík, lithium, rubidium, cesium, francium, sůl kamenná, chilský ledek, sylvín, biogenní prvek, elektrolýza taveniny,

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 03.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 03.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 03.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_14_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce

Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Protolytické reakce Acidobazické (Acidum = kyselina, Baze = zásada) Jedná se o reakce kyselin a zásad. Při této reakci vždy kyselina zásadě předá proton H +. Obrázek

Více

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište Názvosloví Struktura prezentace: I. Názvosloví binárních sloučenin 4 Název sloučeniny 6 Vzorec 7 Názvy kationtů 9 Názvy aniontů 13 Vzorec z názvu 15 Název ze vzorce 18 II. Názvosloví hydroxidů, kyanidů

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board VY_52_INOVACE_216 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

VI. Disociace a iontové rovnováhy

VI. Disociace a iontové rovnováhy VI. Disociace a iontové 1 VI. Disociace a iontové 6.1 Základní pojmy 6.2 Disociace 6.3 Elektrolyty 6.3.1 Iontová rovnováha elektrolytů 6.3.2 Roztoky ideální a reálné 6.4 Teorie kyselin a zásad 6.4.1 Arrhenius

Více

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ

SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ SBÍRKA ÚLOH CHEMICKÝCH VÝPOČTŮ ALEŠ KAJZAR BRNO 2015 Obsah 1 Hmotnostní zlomek 1 1.1 Řešené příklady......................... 1 1.2 Příklady k procvičení...................... 6 2 Objemový zlomek 8 2.1

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část II. - 9. 3. 2013 Chemické rovnice Jak by bylo možné

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY HMOTNOST REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VÝPOČET HMOTNOSTI REAKTANTŮ A PRODUKTŮ PŘI CHEMICKÉ REAKCI

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉ VÝPOČTY MOLÁRNÍ HMOTNOST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST AMEDEO AVOGADRO AVOGADROVA KONSTANTA 2 N 2 MOLY ATOMŮ DUSÍKU 2 ATOMY DUSÍKU

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH07

DUM VY_52_INOVACE_12CH07 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH07 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ)

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Válka mezi živly 7 bodů 1. Doplňte text: Sloučeniny obsahující kation draslíku (draselný) zbarvují plamen fialově. Dusičnan tohoto kationtu má vzorec KNO 3 a chemický

Více

Relativní atomová hmotnost

Relativní atomová hmotnost Relativní atomová hmotnost 1. Jak se značí relativní atomová hmotnost? 2. Jaké jsou jednotky Ar? 3. Zpaměti urči a) Ar(N) b) Ar (C) 4. Bez kalkulačky urči, kolika atomy kyslíku bychom vyvážili jeden atom

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády. 46. ročník 2009/2010. KRAJSKÉ KOLO kategorie D Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústřední komise Chemické olympiády 46. ročník 2009/2010 KRAJSKÉ KOLO kategorie D ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH TEORETICKÁ ČÁST (60 bodů) Úloha 1 Vlastnosti prvků 26

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE 2. PROTOLYTICKÉ REAKCE Protolytické reakce představují všechny reakce spojené s výměnou protonů a jsou označovány jako reakce acidobazické. Teorie Arrheniova (1884): kyseliny disociují ve vodě na vodíkový

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Kovy I. A skupiny alkalické kovy

Kovy I. A skupiny alkalické kovy Střední průmyslová škola Hranice - 1 - Kovy I. A skupiny alkalické kovy Lithium Sodík Draslík Rubidium Cesium Francium Jsou to kovy s jedním valenčním elektronem, který je slabě poután, proto jejich sloučeniny

Více

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II

CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II OSTRAVSKÁ UNIVERZITA [ TADY KLEPNĚ TE A NAPIŠTE NÁZEV FAKULTY] FAKULTA CHEMICKÉ VÝPOČ TY S LOGIKOU II TOMÁŠ HUDEC OSTRAVA 2003 Na této stránce mohou být základní tirážní údaje o publikaci. 1 OBSAH PŘ EDMĚ

Více

SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOLI VZNIK PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOLI SOLI JSOU CHEMICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z KATIONTŮ KOVŮ A ANIONTŮ KYSELIN 1. NEUTRALIZACÍ VZNIK SOLÍ 2. REAKCÍ

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

Koncentrované anorganické a některé organické kyseliny jsou nebezpečné žíraviny!

Koncentrované anorganické a některé organické kyseliny jsou nebezpečné žíraviny! Kyseliny Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Milí žáci, připravili jsme pro vás korespondenční seminář, ve kterém můžete změřit své síly v oboru chemie se svými vrstevníky z jiných škol. Zadání bude vyhlašováno

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA Chemická vazba = síla, která drží atomy ve sloučenině, podílejí se na ní valenční elektrony Elektronové vzorce (užívané pro s and p prvky): valenční elektrony jsou znázorněny tečkami kolem

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Výjimky z pravidelné elektronové konfigurace atomů, aneb snaha o dosažení stability. Stabilita vzácných plynů Vzácné plyny mají velmi stabilní

Více

Chemie - látky Variace č.: 1

Chemie - látky Variace č.: 1 Variace č.: . Složení látek a chemická vazba V tématickém celku si objasníme, proč mohou probíhat chemické děje. Začneme složením látek. Víme, že látky se skládají z atomů, které se slučují v molekuly.

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_16_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_16_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 18.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_16_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

- druhy vod : 1) podle obsahu minerálních látek : destilovaná měkká trvdá minerální slaná

- druhy vod : 1) podle obsahu minerálních látek : destilovaná měkká trvdá minerální slaná Voda na zemi zaujímá prostor, který nazýváme hydrosféra oceány, moře, voda na povrchu Země (tekoucí, stojatá, led a sníh) a voda podzemní koloběh vody v přírodě : druhy vod : 1) podle obsahu minerálních

Více

SOUBOR MODELOVÝCH OTÁZEK K PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE Z CHEMIE

SOUBOR MODELOVÝCH OTÁZEK K PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE Z CHEMIE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA SOUBOR MODELOVÝCH OTÁZEK K PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE Z CHEMIE (upravené vydání) Martin Fraiberk (editor) Editor: NAKLADATELSTVÍ PERES PRAHA, 2000 Martin Fraiberk

Více

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh 1. Chemický turnaj kategorie mladší žáci 30.11. 2012 Zadání úloh Vytvořeno v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.1.26/01.0034,,Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO spolufinancovaného Evropským sociálním

Více

Voda VY_32_INOVACE_363

Voda VY_32_INOVACE_363 Voda VY_32_INOVACE_363 na Zemi zaujímá prostor, který nazýváme hydrosféra oceány, moře, voda na povrchu Země (tekoucí, stojatá, led a sníh) a voda podzemní koloběh vody v přírodě : druhy vod : 1) podle

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012. Ročník: devátý

REDOXNÍ REAKCE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková REDOXNÍ REAKCE Datum (období) tvorby: 27. 2. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s redoxními reakcemi.

Více

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12

Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Kappa - výpočty z chemie 12/10/12 Všechny příklady lze konzultovat. Ideální je na konzultaci pondělí, ale i další dny, pokud přinesete vlastní postupy a další (i jednodušší) příklady. HMOTNOSTNÍ VZTAHY

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

SADA VY_32_INOVACE_CH2

SADA VY_32_INOVACE_CH2 SADA VY_32_INOVACE_CH2 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Ing. Zbyňkem Pyšem. Kontakt na tvůrce těchto DUM: pys@szesro.cz Výpočet empirického vzorce Název vzdělávacího

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: Základy názvosloví Autor: Název: Mgr. Petra Holzbecherová Procvičování

Více

Chemie - 8. ročník (RvMP)

Chemie - 8. ročník (RvMP) Chemie - 8. ročník (RvMP) Školní výstupy Učivo Vztahy charakterizuje chemii jako jednu z přírodních věd, rozlišuje a definuje jednotlivé chemické obory, rozlišuje látky a tělesa analyzuje fyzikální a chemické

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

Molekuly 1 21.09.13. Molekula definice IUPAC. Proč existují molekuly? Molekuly. Kosselův model. Představy o molekulách. mezi atomy vzniká vazba

Molekuly 1 21.09.13. Molekula definice IUPAC. Proč existují molekuly? Molekuly. Kosselův model. Představy o molekulách. mezi atomy vzniká vazba C e l k o v á e n e r g i e 1.09.13 Molekuly 1 Molekula definice IUPAC l elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí

Více

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace Opravné zkoušky za 2.pololetí školního roku 2010/2011 Pondělí 29.8.2011 od 10:00 Přírodopis Kuchař Chemie Antálková, Barcal, Thorand, Závišek, Gunár, Hung, Wagner Úterý 30.8.2011 od 9:00 Fyzika Flammiger

Více

Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At)

Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At) Prvky VII. hlavní skupiny (F, Cl, Br,, I, At) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více