Ing. František Šoukal, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická Vysoké učení technické v Brně

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ing. František Šoukal, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická Vysoké učení technické v Brně"

Transkript

1 Ing. František Šoukal, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická Vysoké učení technické v Brně

2 Chemie pro FSI 1. Úvod do studia chemie, základní pojmy 2. Sloţení a struktura chemických látek 3. Chemické reakce 4. Disperzní soustavy 5. Základy elektrochemie 6. Vybrané kapitoly z anorganické chemie 7. Vybrané kapitoly z organické a makromolekulární chemie 8. Chemie ţivotního prostředí Podrobně na 1CH 09/10 Z.

3 Doporučená literatura: 1. KOTLÍK, B., RŮŢIČKOVÁ, K. Chemie I pro střední školy v kostce. Fragment KOLEKTIV. Chemie pro FSI. 1CH 10/11 Z 3. MAREČEK, A., HONZA, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia, 1. a 2. díl. Olomouc VACÍK, J. a kol. Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1995.

4 Hmota, látky a pole HMOTA 1. Látky přetrţitá (diskrétní) struktura skládají se z částic s nenulovou klidovou hmotností nemohou nabývat rychlosti světla či dokonce vyšší a) elementární částice b) mikročástice c) makroskopická tělesa d) biologické útvary e) kosmické útvary

5 2. Pole nepřetrţité formy hmoty zprostředkovávají vzájemné působení mezi částicemi klidová hmotnost rovna nule šíří se vţdy rychlostí světla a) jaderné b) elektromagnetické c) gravitační d) mezonové...

6 Pohyb hmoty a) mikrofyzikální (mechanika mikrosvěta) b) chemický c) makrofyzikální (mechanický) d) biologický e) společenský Chemie studuje chemickou formu pohybu hmoty, tj. vznik a zánik chemických vazeb mezi atomy. To je vázáno na změny elektronového obalu atomů a molekul. Objektem studia chemie je tedy elektronový obal atomů a molekul, zejména elektrony valenční.

7 Třídění látek Směsi 1. homogenní (roztoky) 2. koloidní (nepravé roztoky) 3. heterogenní (hrubé disperze)

8 Chemicky čisté látky (chemická individua) 1. Sloučeniny CHČL sloţené ze stejných molekul vzniklých sloučením dvou nebo více různých atomů. Zapisují se chemickým vzorcem (H 2 O, CO 2, CaCO 3 ). 2. Prvky CHČL sloţené z atomů se stejným protonovým číslem Z. Zapisují se chemickou značkou (H, O, Fe). 3. Nuklidy CHČL sloţené z atomů o stejném protonovém čísle a stejném nukleonovém čísle.

9 Látkové mnoţství Mnoţství látky vyjadřujeme: 1) hmotností m (kg, g) 2) objemem V (m 3, dm 3, cm 3 ) 3) počtem částic neboli látkovým mnoţstvím n (mol) Jeden mol chemické látky je mnoţství látky, které obsahuje právě tolik částic (atomů, molekul, iontů, elektronů), kolik atomů je obsaţeno ve 12 g nuklidu uhlíku 12 C. Tento počet je vyjádřen číselně Avogadrovou konstantou N A N A = 6, mol -1 n = N/N A

10 Čísla u značek nebo vzorců vyjadřují: 1) počet částic 2) látkové mnoţství Př. Přečtěte vzorce a rovnici z hlediska jednotlivých částic a z hlediska obrovských souborů částic molů. Fe 2 O 3 H 2 SO 4 N H 2 2 NH 3

11 Molární hmotnost Molární hmotnost je definována jako hmotnost 1 molu látky: M = m/n (g mol -1 ) Např. M(H) = 1,01 g mol mol atomů vodíku má hmotnost 1,01 g M(N 2 ) = 28,0134 g mol -1 M(N) = 14,0067 g mol -1 M(KMnO 4 ) = 158,034 g mol -1

12 Molární objem Objem plynu závisí na: 1) počtu částic látkovém mnoţství 2) teplotě plynu 3) okolním tlaku Objem 1 molu plynu se nazývá molární objem V m V m = V/n (dm 3 mol -1 ) Za normálních podmínek (teplota 0 C, tlak 101,325 kpa) zaujímá 1 mol kteréhokoliv plynu objem 22,4 dm 3. Tento objem se nazývá normální molární objem a značí se V mn nebo V n. V mn = 22,4 dm 3 mol -1

13 Výpočty s pouţitím veličin n, M, N A, V mn Př. 1: Kolik částic obsahuje 5 molů látky? n = 5 mol, N A = 6, mol, N =? N = n. N A = 5 mol. 6, mol -1 = 3, Př. 2: Jaké látkové mnoţství představuje částic? N = , N A = 6, mol -1, n =? n = N/N A = / 6, mol -1 = 8, mol Př. 3: Jakou hmotnost představuje 5 molů arsenu? n(as) = 5 mol, M(As) = 74,9 g mol -1 m(as) =? m = n. M = 5 mol. 74,9 g mol -1 = 374,5 g

14 Př. 4: Jakému látkovému mnoţství a jaké hmotnosti odpovídá atomů zlata? N = , N A = 6, mol -1, M(Au) = 196,97 g mol -1, n =?, m =? n = N/N A = / 6, mol -1 = 0,166 mol m = n. M = 0,166 mol. 196,97 g mol -1 = 32,7 g Př. 5. Jaký objem zaujímá za normálních podmínek 20 g oxidu uhelnatého? m(co) = 20 g, M(CO) = 28,01 g mol -1, V mn = 22,4 dm 3. mol -1, V =? n = m/m = 20 g / 28,01 g mol -1 = 0,714 mol V = n. V mn = 0,714 mol. 22,4 dm 3. mol -1 = 16 dm 3

15 poč. 19. stol. J. J. Berzelius Fe - Ferrum (ţelezo) Na - Natrium (sodík) Značky prvků Vzorce sloučenin 1. Stechiometrické (empirické) HO P 2 O 5 CH 2. Molekulové (sumární, úhrnné) H 2 O 2 P 4 O 10 C 6 H 6 3. Strukturní (konstituční) H-O-O-H a) rozvinuté b) racionální 4. Strukturní elektronové 5. Geometrické

16 Anorganické názvosloví (s. 50) chlorid sodný Na I Cl síran měďnatý Cu II SO 4 a) podstatné jméno udává skupinu do které sloučenina patří b) přídavné jméno je zakončené koncovkou, která udává hodnotu kladného oxidačního čísla

17 Oxidační číslo Elektrický náboj, který by byl na atomu přítomen, kdyby elektrony každé vazby z prvku vycházející byly přiděleny elektronegativnějšímu z obou vazebných partnerů. 1. Zapisuje se římskou číslicí vpravo nahoře ke značce prvku (Na I, Fe II ). 2. Oxidační číslo atomů prvků v elementární formě je NULA (Cu 0,H 0, Hg 0 ). 3. Oxidační číslo atomu H ve sloučeninách je vţdy +I, pouze u hydridů kovů I. a II. skupiny PSP je I (NaH -I, CaH 2 -I ). 4. Oxidační číslo atomu O ve sloučeninách je vţdy II, pouze v peroxidech je I. 5. Oxidační číslo kovů I. skupiny PSP je ve sloučeninách vţdy +I, oxidační číslo kovů II. skupiny PSP je ve sloučeninách vţdy +II. 6. Součet oxidačních čísel v molekule je roven NULE. Př. Vypočítejte oxidační čísla prvků v následujících sloučeninách: B 2 O 3, CaCl 2, CO 2, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4

18 Kladná oxidační čísla I II III IV V VI VII VIII -ný -natý -itý -ičitý -ičný, -ečný -ový -istý -ičelý Záporná oxidační čísla: -id Př. Na základě vypočítaného oxidačního čísla přiřaďte k vyznačeným atomům správný název: B 2 O 3, CaCl 2, CO 2, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4.

19 Oxidy anion O -II 1. Odvození vzorce kříţovým pravidlem oxid dusitý N O N III O -II N 2 O 3

20 2. Odvození názvu Fe 2 O 3 Fe 2 III O 3 -II oxid oxid ţelezitý Př. 1: Odvoďte vzorce: oxid olovnatý, oxid manganistý, oxid dusičný, oxid chromitý, oxid chloričitý. Př. 2: Odvoďte názvy: MnO, I 2 O 5, Li 2 O, SiO 2, SeO 3.

21 Sulfidy anion S -II sulfid sodný Na 2 S sulfid vápenatý CaS Peroxidy anion O 2 2- ( O -I O -I ) peroxid sodný peroxid barnatý Halogenidy anion X -I jodid sodný chlorid ţelezitý

22 Binární sloučeniny vodíku 1. Hydridy kovů I. a II. skupiny PSP anion H -I hydrid sodný hydrid vápenatý 2. Sloučeniny vodíku s prvky III. VI. skupiny PSP - an AlH 3 alan SiH 4 H 2 S silan sulfan 3. Sloučeniny vodíku tvořené příponou -ovodík fluorovodík HF chlorovodík HCl bromovodík HBr jodovodík HI kyanovodík HCN

23 4. Triviální názvy amoniak NH 3 voda H 2 O methan CH 4 Hydroxidy kov (OH) n OH - hydroxidový anion hydroxid sodný Na I OH hydroxid vápenatý Ca II (OH) 2

24 Kyslíkaté kyseliny Tříprvkové sloučeniny obecného vzorce H x A y O z, kde A je kyselinotvorný prvek. 1. Odvození názvu HNO 3 HN V O 3 kyselina kyselina dusičná Př. 1: Odvoďte názvy: H 3 IO 5, H 3 IO 4, HBrO 4, HBrO 3, H 3 BO Odvození vzorce z oxidačních čísel - dosadíme konkrétní kyselinotvorný prvek do obecného vzorce - je-li oxidační číslo kyselinotvorného prvku sudé, dosadíme za x u značky vodíku dvojku - vypočítáme hodnotu z, aby součet oxidačních čísel v molekule byl NULA Př. 2: Odvoďte vzorce: kyselina bromná, k. dusitá, k. selenová, k. pentahydrogenjodistá. k. dihydrogentellurová.

25 Thiokyseliny Jeden nebo více atomů kyslíku je nahrazeno atomy síry. H 2 SO 3 H 2 S 2 O 2 kyselina siřičitá kyselina thiosiřičitá H 2 SO 4 H 2 S 2 O 3 kyselina sírová kyselina thiosírová

26 Isopolykyseliny Př. Napište vzorce: kyselina pentahydrogentrifosforečná, k. hexahydrogendikřemičitá, k. dihydrogendichromová.

27 Soli kyslíkatých kyselin kyselina sůl chlorná HClO chlornan ClO - chloritá HClO 2 chloritan ClO - 2 uhličitá H 2 CO 3 hydrogenuhličitan HCO - 3 uhličitan CO 2-3 dusičná HNO 3 dusičnan NO - 3 sírová H 2 SO 4 hydrogensíran HSO - 4 síran SO 2-4 chloristá HClO 4 chloristan ClO - 4 trihydrogenfosforečná H 3 PO 4 dihydrogenfosforečnan H 2 PO 4 - hydrogenfosforečnan HPO 4 2- fosforečnan PO 4 3- Př. 1: Odvoďte vzorce: dusičnan barnatý, síran hlinitý, siřičitan sodný, hydrogensíran sodný, dichroman amonný. Př. 2: Odvoďte názvy: Na 2 SeO 4, KBrO 3, Na 3 PO 4, K 2 Cr 2 O 7, Ba(NO 3 ) 2.

28 Podvojné soli Kationty se ve vzorcích uvádějí v pořadí podle rostoucích oxidačních čísel. Při stejném oxidačním čísle podle abecedního pořadí značek. Pořadí v názvech je stejné jako pořadí značek. K I Mg II F 3 K I Na I CO 3 fluorid draselno-hořečnatý uhličitan draselno-sodný Krystalohydráty CuSO 4. 5 H 2 O FeSO 4. 7 H 2 O BaCl 2. 2 H 2 O pentahydrát síranu měďnatého

29 Kationty Od názvu prvku se zakončením příslušného oxidačního čísla. K + kation draselný Mg 2+ Al 3+ Anionty 1) Odvozené od kyslíkatých kyselin zakončení podle oxidačního čísla centrálního atomu ClO - anion chlornanový ClO - 2 anion chloritanový NO - 3 HSO - 4 SO 2-4 PO 3-4 CO 2-3 S 2 O 2-7

30 2) Ostatní anionty zakončení -id H - S 2- HS - Cl - O 2 2- OH - CN - anion hydridový

31 Výpočty z chemických vzorců Př. 1: Vypočítejte hmotnostní zlomek vodíku ve vodě. M(H 2 O) = 18,02 g mol -1, M(H) = 1,01 g mol -1 18,02 g H 2 O...2,02 g H w (H) = m(h)/m(h 2 O) = 2,02 g/18,02 g = 0,112 = 11,2 % Př. 2: Vypočítejte hmotnostní zlomek vody v heptahydrátu siřičitanu sodného. M (Na 2 SO 3. 7H 2 O) = 252,15 g mol -1, M(H 2 O) = 18,02 g mol ,15 g Na 2 SO 3. 7H 2 O ,02 g H 2 O w (H 2 O) = 126,14/252,15 = 0,50 = 50 % Př. 3: Kolik gramů sodíku je obsaţeno v 1000 g sulfidu sodného. M(Na 2 S) = 78,04 g mol -1, M(Na) = 22,99 g mol -1 78,04 g Na 2 S ,99 g Na 1000 g Na 2 S... x g Na x = 589,18 g Na

32 Př. 4: V kolika gramech vody je obsaţeno 10 g vodíku? M(H 2 O) = 18,02 g mol -1, M(H) = 1,01 g mol -1 2,02 g H... 18,02 g H 2 O 10 g H... x g H 2 O x = 89,2 g H 2 O

33 Vývoj představ o sloţení a struktuře atomu 5. stol. př. n. l. Leukippos, Démokritos konec 18. a zač. 19. stol první experimentální důkazy existence atomů - zákon stálých poměrů slučovacích (Proust 1799) - zákon násobných poměrů slučovacích (Dalton 1803) Daltonova atomová teorie (1808) poznání základní struktury atomu H. Becquerel objev radioaktivity J. J. Thomson objev elektronu M. Planck kvantová teorie Demokritos Becquerel Planck Dalton Thomson

34 E. Rutherford planetární model atomu N. Bohr Bohrův model atomu L. de Broglie základní myšlenka vlnové mechaniky E. Schrödinger, W. Heisenberg vlnově (kvantově) mechanický model atomu Rutherford de Boglie Heisenberg Bohr Schrödinger

35 Atomové jádro Přibliţně krát menší neţli celý atom. Struktura protony p + m = 1, g, 1, C neutrony n m = 1, g protony + neutrony = nukleony počet protonů... protonové číslo Z počet neutronů... neutronové číslo N počet nukleonů... nukleonové číslo A = N + Z

36 nuklid - látka tvořená souborem zcela totoţných atomů izotop látka tvořená různými nuklidy téhoţ prvku prvek - látka tvořená souborem atomů se shodným Z Většina prvků v přírodě je směsí několika izotopů. Např. kyslík je směsí izotopů 16 O, 17 O, 18 O. Největší zastoupení má izotop 16 O, a to 99,76%. Dvacet prvků, např. F, N, P, Al má pouze jediný přirozený izotop. Izotopy mají stejné vlastnosti chemické, ale liší se vlastnostmi fyzikálními. Pozn.: Soubory atomů, které mají stejné nukleonové číslo, ale různé protonové číslo se nazývají izobary (např. 40 K a 40 Ca)

37 Hmotnost atomů a molekul m( 1 H) = 1, kg m( 12 C) = 1, kg závaţíčko pro atomy atomová hmotnostní konstanta u m u = 1/12 m( 12 C) = 1, kg relativní atomová hmotnost A r A r (X) = m(x)/m u V tabulkách se uvádějí střední relativní atomová hmotnost: A r (Cl) = A r ( 35 Cl). w( 35 Cl) + A r ( 37 Cl). w( 37 Cl) Relativní molekulová hmotnost M r se vypočte jako součet relativních atomových hmotností všech atomů tvořících molekulu.

38 Př. 1: Vypočítejte A r ( 1 H). A r ( 1 H) = m( 1 H)/ m u = 1, kg/ 1, kg = 1,00782 Př. 2: Vypočítejte hmotnost jednoho atomu nuklidu 63 Cu. A r ( 63 Cu) = 62,928. A r ( 63 Cu) = m( 63 Cu)/ m u m( 63 Cu) = A r ( 63 Cu). m u = 62,928. 1, kg = 1, kg Př. 3: Vypočítejte relativní molekulovou hmotnost H 2 SO 4. M r (H 2 SO 4 ) = 2. A r (H) + A r (S) + 4. A r (O) = 2. 2, , ,0 = 98,09

39 Vazebná energie jádra Hmotnost kaţdého stabilního atomu je vţdy o něco menší neţ algebraický součet hmotností elementárních částic, z nichţ je atom vystavěn. Tento rozdíl se nazývá úbytek hmotnosti nebo také hmotnostní schodek. Např. experimentálně zjištěná hmotnost atomu 4 He je 6, kg. Součet hmotností elementárních částic 4 He činí 6, kg. Úbytek hmotnosti m = 5, kg. Mnoţství uvolněné energie je dáno Einsteinovým vztahem: E = m c 2 = 5, kg. ( ) 2 m 2 s -2 = 4, J Vynásobením vazebné energie jednoho jádra Avogadrovou konstantou zjistíme, ţe při vzniku jednoho molu, tj. asi 4 g atomů helia z elementárních částic se uvolní energie 2, J. To je energie, která by postačila k ohřátí tun vody z 0 C aţ k varu.

40 Při vzniku atomových jader se uvolňuje obrovské mnoţství energie. K rozrušení jader na elementární částice je naopak třeba tuto energii dodat. Tato energie se nazývá vazebná energie jádra a je definována jako energie, která se uvolní při vzniku daného jádra z volných nukleonů. Energetické změny při chemických reakcích jsou asi 10 5 aţ 10 6 krát menší a nemohou proto zasahovat do stability atomových jader.

41 Stabilita atomových jader Stabilita atomových jader závisí na: 1) vazebné energii, 2) poměru a hodnotách čísel N a Z. U nejlehčích prvků jsou jádra stabilní při poměru N:Z = 1:1. Se vzrůstajícím atomovým číslem prvku vzniká a stále stoupá přebytek neutronů nad protony, aţ u nejtěţších jader nabývá poměr N:Z hodnoty 3:2. Nuklidový diagram

42 Radioaktivita H. Becquerel (1896) P. Curie a M. Curie-Sklodowská (1898) Rozpad atomových jader provázený vysíláním pronikavého záření. 1. Radioaktivita přirozená V přírodě existuje asi 50 radionuklidů např. Po, At, Rn, Fr, Ra, Ac, Th, Pa, U přeměna nebo - a. a) přeměna - záření je proud heliových jader, proniká vrstvou vzduchu silnou několik centimetrů nebo velmi tenkými kovovými lístky, má silné ionizační účinky.

43 b) přeměna - - jádra nuklidů s nadbytkem neutronů. Záření je proud elektronů, které se tvoří v jádře. Je asi 100krát pronikavější neţ záření, má však menší ionizační účinky.

44 c) záření - elektromagnetické vlnění o velmi krátké vlnové délce a vysoké energii. Je velmi pronikavé a provází záření a někdy také.

45

46 2. Radioaktivita umělá (I. a F. Joliot-Curie 1934) více neţ umělých radionuklidů, kromě přeměn a - ještě často přeměny + a elektronový záchyt a) přeměna + - u umělých radionuklidů, které mají v jádrech nadbytek protonů:

47 b) záchyt elektronů nadbytek protonů v jádře můţe být upraven tak, ţe proton jádra pohltí elektron z některé hladiny elektronového obalu (záchyt K, záchyt L apod.):

48 Reakce štěpné U n Ba Kr 3 n Reakce termonukleární T D He n Q Vyuţití jaderných reakcí a záření zdroj energie jaderné elektrárny fyzikální výzkum urychlovače jaderné zbraně značkované sloučeniny v chemii, biochemii a medicíně ozařování zhoubných nádorů datování archeologických nálezů

49 Elektronový obal atomu E. Rutherford (1911) planetární model atomu: Elektrony obíhají kolem jádra stejně jako planety kolem Slunce. model atomu Li

50 Podle zákonů klasické fyziky by však elektron v takovém případě musel vysílat elektromagnetické vlnění. Tím by se sniţovala jeho energie, elektron by se blíţil k jádru, aţ by s ním splynul a celý děj by byl doprovázen vyzařováním spojitého spektra. Atomy však vysílají tzv. čárová spektra a jsou relativně stálé.

51 N. Bohr (1913) Bohrův model atomu 1. Elektron se můţe pohybovat jen po určitých dovolených dráhách, tj. nachází se v určitých dovolených energetických stavech, ve kterých platí 2 mvr = nh n = celé číslo 2. Při pohybu na těchto dráhách elektron nevyzařuje energii a atom je ve stálém stavu. 3. Při přechodu elektronu z vyšší dráhy na niţší se rozdíl energií vyzáří ve formě určité dávky světla (světelného kvanta), coţ se ve spektru projeví jako čára o určité frekvenci.

52

53 Kvantově (vlnově) mechanický model atomu 1. Energie mikročástic je kvantována, tj. můţe nabývat pouze určitých hodnot. Přípustné energie vytvářejí soubor oddělených (diskrétních) energetických hladin. 2. Mikročástice vykazují dualizmus, tj. kaţdé mikročástici o hmotnosti m, pohybující se rychlostí v, přísluší vlna, jejíţ délka je dána vztahem = h/mv (L. de Broglie, 1924) Táţ mikročástice v závislosti na druhu experimentu vykazuje jednou korpuskulární, jindy vlnový charakter.

54 Elektron v elektrostatickém silovém poli jádra se chová jako tzv. stojaté vlnění, tj. takové, které si udrţuje neproměnnou výchylku. Takové vlnění můţe existovat v okolí jádra, které se vyznačují určitou vlnovou délkou a určitým uspořádáním vln. Matematicky přesně popisuje elektronové vlny v atomu Schrödingerova rovnice (E. Schrödinger 1926). Jejím řešením získáme vlnovou funkci, která jednoznačně popisuje stav elektronu, tj. tvar vlnění a jeho energii. Druhá mocnina této funkce ( 2 ) udává pravděpodobnost výskytu elektronu v okolí jádra. Této oblasti nejpravděpodobnějšího výskytu elektronu se říká atomový orbital. Rozloţení pravděpodobnosti výskytu elektronu (elektronové hustoty) se někdy znázorňuje tečkováním.

55 Řešením Schrödingerovy rovnice můţeme pro kaţdý atom získat mnoho vlnových funkcí, z nichţ jedna je základní a všechny ostatní popisují stavy elektronů s vyšší energií. K jejich rozlišení pouţíváme tzv. kvantová čísla

56 Kvantová čísla Hlavní kvantové číslo n udává energii elektronové vrstvy (slupky), která stoupá se vzdáleností od jádra. Můţe nabývat hodnot 1-7, coţ odpovídá elektronovým vrstvám K-Q. Vedlejší kvantové číslo l udává tvar orbitalu a můţe nabývat hodnot 0 aţ n-1. hodnota l : orbital: s p d f

57 Je-li n = 1, l = 0 (s) n = 2, l = 0 (s) l = 1 (p) Př.: Jaké orbitaly mohou být na 3. elektronové vrstvě? Magnetické kvantové číslo m udává orientaci orbitalu ve vnějším magnetickém poli. Nabývá hodnot l,..., 0,..., +l. Je-li l = 0 (s), m = 0 l = 1 (p), m = -1, 0, +1 Existují tedy 3 orbitaly p: m = -1 (p x ), m = 0 (p z ), m = +1(p y )

58 Magnetické kvantové číslo tedy udává počet orbitalů. Př. Kolik existuje orbitalů d a f? Spinové kvantové číslo charakterizuje vnitřní moment hybnosti elektronu spin. Můţe nabývat pouze hodnot +1/2 a -1/2 a kaţdý orbital můţe být obsazen nejvýše dvěma elektrony s opačným spinem. Př. Kolik elektronů můţe být maximálně v orbitalech p?

59

60 Znázornění a zápis orbitalů 1) prostorovými tvary 2) pomocí rámečků (rámeček je rozdělen na tolik políček, kolik orbitalů daného typu existuje) 3) pomocí hlavního a vedlejšího kvantového čísla 1s, 3p, 4d

61 Zápis elektronů v orbitalech 1) šipkami 2) jako horní indexy k vedlejšímu kvantovému číslu 2p 6 3d 5 5f 10

62 Pravidla pro zaplňování orbitalů elektrony 1. Výstavbový princip Orbitaly s niţší energií se zaplňují elektrony dříve neţ orbitaly s energií vyšší. 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p

63 Výstavbový trojúhelník s p d f Pořadí AO se získá tak, ţe se postupuje zprava doleva a zdola nahoru, k číslům se připisují písemné symboly sloupců.

64 2. Pauliho princip Kaţdý orbital charakterizovaný třemi kvantovými čísly můţe být obsazen nejvýše dvěma elektrony, které se liší spinovým kvantovým číslem. (V atomu nemohou být dva elektrony, které by měly všechna čtyři kvantová čísla stejná.) 3. Hundovo pravidlo Stavy (orbitaly) se stejnou energií, tj. degenerované, se obsazují nejprve všechny po jednom elektronu.

65 Elektronová konfigurace prvků 1H: 1s 1 2He: 1s 2 3Li: 1s 2 2s 1 4Be: 1s 2 2s 2 5B: 1s 2 2s 2 2p 1 6 C: 1s 2 2s 2 2p 2 7N: 1s 2 2s 2 2p 3 8O: 1s 2 2s 2 2p 4 9F: 1s 2 2s 2 2p 5 10Ne: 1s 2 2s 2 2p 6 11Na: 1s 2 2s 2 2p 6 3s 1 nebo 11Na: [ 10 Ne] 3s 1

66 Př. 1: Určete elektronovou konfiguraci atomu As. 1) Zjistíme atomové číslo arsenu. Z = 33 2) Sestavíme dostatečně rozsáhlou řadu AO podle výstavbového principu. 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p 3) Jednotlivé orbitaly pak postupně formou exponentů obsazujeme elektrony, aţ součet exponentů dosáhne Z (v našem případě 33). As: 1s 2 2s 2 2p 6 3s 2 3p 6 4s 2 3d 10 4p 3 Zápis pomocí nejblíţe niţšího vzácného plynu: As: [ 18 Ar] 4s 2 3d 10 4p 3 Př. 2: Zapište elektronovou konfiguraci iontu As 3+. As 3+ : [ 18 Ar] 4s 2 3d 10 4p 0

67 Při tvorbě kationtů z atomů přechodných prvků, tj. prvků, které nemají zaplněnou skupinu orbitalů d dochází vţdy k formálnímu porušení výstavbového principu. Např. atom ţeleza má tuto elektronovou konfiguraci: Fe: [Ar] 4s 2 3d 6 U iontu Fe 2+, vzniklého odtrţením dvou elektronů z atomu Fe však nacházíme uspořádání: Fe 2+ : [Ar] 4s 0 3d 6 a nikoliv [Ar] 4s 2 3d 4 jak bychom předpokládali při důsledném uplatnění výstavbového principu. Příčinou toho je, ţe při zaplňování orbitalů ns a (n-1)d elektrony se poněkud mění jejich energie, takţe orbital (n-1)d je uţ po obsazení jediným elektronem energeticky níţe neţ orbital ns. Proto elektronovou strukturu iontu Fe 2+ je nejlépe zapsat takto: Fe 2+ : [Ar] 3d 6 4s 0 DÚ: Zapište elektronovou konfiguraci atomů a iontů: Sc, Ga, Ce, Pr, K +, Fe 3+, S 2-

68 Základní a excitovaný stav atomu Základní stav atomu je stav o nejniţší energii. Dodáním energie můţe dojít k vybuzení jednoho nebo více elektronů do energeticky vyšších orbitalů. O takovém atomu říkáme, ţe je v excitovaném (vzbuzeném) stavu.

69 Ionizační energie a elektronová afinita Ionizační energie I je energie, která je nutná k odtrţení elektronu z atomu nebo iontu v plynném stavu. Li Li + + e - I 1 = 500 kj mol -1 Li + Li 2+ + e - I 2 = kj mol -1 Elektronová afinita je energie uvolněná při vzniku aniontu z elektroneutrálního atomu v plynném stavu. F + e - F - A = 333 kj mol -1

70 Periodická soustava prvků (s. 40) 19. stol. pokusy o třídění chemických prvků Döbereiner (1817), Newlands (1863), J. L. Meyer (1864), D. I. Mendělejev (1869) Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových vah. Současné znění periodického zákona Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla. Grafickým vyjádřením periodického zákona je periodická tabulka prvků. Dnes nejčastěji dlouhá tabulka 7 period, 18 skupin.

71 1s 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s 5f 6d 7p

72 Periody a jejich valenční orbitaly Pořadové číslo periody je totoţné s hlavním kvantovým číslem poslední obsazené vrstvy. 1. 1s... 2 prvky 2. 2s, 2p... 8 prvků 3. 3s, 3p... 8 prvků 4. 4s, 3d, 4p prvků 5. 5s, 4d, 5p prvků 6. 6s, 4f, 5d, 6p prvků 7. 7s, 5f, 6d, 7p prvků

73

74 Skupiny, valenční elektrony, s-, p-, d-, f-prvky V kaţdé skupině jsou pod sebou seřazeny prvky, které mají stejnou elektronovou konfiguraci valenčních elektronů. Tyto elektrony určují chemické chování prvků, a proto jsou prvky ve skupině chemicky podobné. Valenční elektrony jsou umístěny na různých hladinách a v různých orbitalech a podle toho rozlišujeme prvky s-, p-, d- a f-. Periodický zákon vyplývá z pravidel, jimiţ se řídí výstavba elektronového obalu atomu.

75 Triviální názvy skupin

76 Chemická vazba Parametry vazby 1. Vazebná (disociační) energie E d (E v, D) energie potřebná k rozštěpení vazby. 2. Délka vazby l rovnováţná vzdálenost středů jader vázaných atomů. Podmínky vzniku 1. Atomy se musí k sobě přiblíţit tak, aby se překryly jejich valenční orbitaly. 2. Atomy musí mít elektrony v orbitalech uspořádány tak, aby z nich mohly vzniknout vazebné elektronové páry. Znázornění 1. Pomocí překryvu valenčních orbitalů 2. Pomocí spojnice rámečků 3. Valenční čárkou

77 Chemická vazba je síla, která poutá sloučené atomy. Vznik

78 Typy vazeb A) Podle zdroje vazebných elektronů 1. Vazba kovalentní kaţdý z vázaných atomů přispívá svými elektrony. H. +. H H H 2. Vazba koordinačně kovalentní jeden z vázaných atomů je donor a druhý akceptor elektronového páru. H + H N H + H + H N H H H

79 B) Podle lokalizace vazebných elektronů 1. Vazba - vazba, která má maximální elektronovou hustotu na spojnici jader vázaných atomů. 2. Vazba - vazba, která má maximální elektronovou hustotu mimo spojnici jader vázaných atomů.

80 C) Podle násobnosti: 1. Vazba jednoduchá vzniká sdílením jednoho elektronového páru a je to vazba. 2. Vazba dvojná vzniká sdílením dvou elektronových párů a je to vazba +.

81 3. Vazba trojná vzniká sdílením tří elektronových párů a je to vazba + 2.

82 Vaznost Počet kovalentních vazeb vycházejících z atomu prvku v dané sloučenině. Polarita chemické vazby Jsou-li vázané atomy stejné, pak prostorové rozdělení elektronové hustoty je souměrné, stejné v okolí obou atomů. Jsou-li vázané atomy různé, pak je elektronové hustota v okolí jednoho atomu často vyšší neţ v okolí druhého atomu. Tento jev je důsledkem rozdílné schopnosti jednotlivých atomů přitahovat vazebné elektrony, tedy jejich rozdílné elektronegativity X. Je-li X 0,4 chemická vazba se nazývá nepolární (H H, Cl Cl, C H) 0,4 X 1,7 polární (H Cl, H Br, H O) X 1,7 iontová (Li + F -, Na + Cl - ) Na atomu s vyšší elektronegativitou vzniká částečný záporný náboj -, na atomu s niţší elektronegativitou stejně velký kladný náboj +.

83 Dvouatomová molekula s polární nebo iontovou vazbou vţdy tvoří dipól. U víceatomových molekul je polarita molekuly dána vektorovým součtem dipólových momentů všech vazeb v molekule. Př. Určete polaritu molekuly oxidu uhličitého a vody. Je tedy nutno rozlišovat polaritu vazby a polaritu molekuly!

84 Prostorové uspořádání jednoduchých molekul Prostorové uspořádání vazeb okolo určitého atomu závisí na jeho vaznosti a volných elektronových párech, které ho obklopují.

85 Iontová vazba Jestliţe X vázaných atomů je větší neţ 1,7, elektrony úplně přejdou z atomu s niţší elektronegativitou na atom s vyšší elektronegativitou a atomy se změní v ionty. Vazba tvořená elektrostatickým přitahováním iontů se nazývá iontová. Kationty malá ionizační energie, snadno poskytují elektrony říkáme jim elektropozitivní (především atomy kovů). Anionty velká hodnota elektronové afinity, snadno přijímají elektrony, elektronegativní (atomy nekovů). Elektrostatický charakter iontové vazby je příčinou její směrové nespecifičnosti (kation přitahuje okolní anionty ze všech směrů). Pravidelná vnitřní struktura iontové krystaly. Počet sousedních iontů bezprostředně obklopujících určitý ion vyjadřuje koordinační číslo (v NaCl = 6, v CsCl = 8).

86 Přechod od kovalentní k iontové vazbě je plynulý (např. i v NaCl je malý podíl kovalentnosti).

87 Nekovalentní interakce neboli slabé vazebné interakce 1. van der Waalsovy síly Coulombické síly slabé přitaţlivé síly mezi polárními látkami s permanentním elektrickým dipólem. Indukční interakce působení polárních molekul na molekuly nepolární vyvolává vznik indukovaných dipólů a orientaci molekul.

88 Disperzní síly způsobeny vznikem dipólů při přiblíţení nepolárních molekul. Energie van der Waalsových sil o 2 3 řády niţší ve srovnání s kovalentní vazbou, projevují se při rozpouštění tuhých látek, hydrataci, solvataci. 2. Vodíkové vazby (vodíkové můstky)

89 Vyskytují se pouze u sloučenin v nichţ je atom vodíku vázán na atom silně elektronegativního prvku (H-F, H-O, H-N, H-Cl). Způsobeny přitahováním kladně nabitého vodíkového jádra nevazebnými elektronovými páry elektronegativního prvku druhé molekuly Vazebná energie je niţší asi o 1 řád neţ v kovalentní vazbě Vyšší teploty varu a tání, větší výparná tepla, větší viskozita

90 Chemická vazba a vlastnosti látek Iontové sloučeniny (NaCl, KBr, CaCl 2 ) iontové vazby v roztoku nebo tavenině vedou elektrický proud elektrolyty tvrdé a křehké vysoké teploty tání a teploty varu dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech

91 Atomové (kovalentní) krystaly (SiO 2, diamant) pevné kovalentní vazby nevedou elektrický proud vysoké teploty tání a teploty varu nerozpustné v běţných rozpouštědlech

92 Molekulové krystaly (I 2, S 8, H 2 O, CO 2 ) v molekule je kovalentní vazba, mezi jednotlivými molekulami v krystalu však působí pouze nekovalentní interakce nízké teploty tání a teploty varu nevedou elektrický proud podle typu vazby v molekule jsou rozpustné buď v polárních nebo nepolárních rozpouštědlech

93

94 Kovy kovová vazba mříţka tvořena kationty, volné elektrony tvoří elektronový plyn nízké ionizační energie elektrická a tepelná vodivost většinou vysoké teploty tání a varu vysoká hustota, lesk, kujnost, taţnost elektrochemické vlastnosti

95 Chemické reakce Děje, při nichţ vznikají nové látky. Podstatou je zánik původních vazeb, přeskupení částic a vznik nových chemických vazeb. reaktanty produkty Klasifikace chemických reakcí 1. Podle vnějších změn: a) reakce skladné syntéza Fe + S FeS b) reakce rozkladné (NH 4 ) 2 Cr 2 O 7 N 2 +Cr 2 O H 2 O c) reakce substituční (vytěsňovací) CuSO 4 + Fe FeSO 4 + Cu d) podvojné záměny NaNO 3 + KCl KNO 3 + NaCl

96 2. Podle skupenského stavu reaktantů: a) homogenní (g-g), (l-l) H 2 (g) + Cl 2 (g) 2 HCl(g) b) heterogenní (s-g), (s-l) Zn(s) + 2 HCl(aq) ZnCl 2 (aq) + H 2 (g) 3. Podle klíčového chemického děje reakce: a) acidobazické reakce (přenos H + ) 2 NaOH + H 2 SO 4 Na 2 SO 4 +2 H 2 O (neutralizace) b) oxidačně redukční reakce (přenos e - ), změny oxidačních čísel Zn 0 + S 0 Zn II S -II c) koordinační (komplexotvorné) reakce reakce mezi donorem a akceptorem elektronového páru Fe CN - [Fe(CN) 6 ] 4-

97 4. Podle typu reagujících částic: a) molekulové (všechny reakční sloţky v průběhu celé reakce jsou elektroneutrální molekuly) NO 2 + CO NO + CO 2 b) iontové Ba 2+ + SO 4 2- BaSO 4 c) radikálové Cl + Cl Cl 2 5. Podle jejich tepelného zabarvení: a) exotermické v jejich průběhu se teplo uvolňuje 2 H 2 + O 2 2 H 2 O -483,6 kj/mol b) endotermické N 2 + O 2 2 NO +180,5 kj/mol

98 Chemické rovnice 1. Musíme znát reaktanty a produkty. oxid rtuťnatý rtuť + kyslík 2. Názvy reaktantů a produktů nahradíme jejich značkami nebo vzorci. oxid rtuťnatý rtuť + kyslík HgO Hg O 2 3. Upravíme zápis tak, aby počet atomů prvku před a po reakci byl stejný. Přitom uţ neměníme správně zapsané vzorce látek. Počet částic zapisujeme vţdy před značky prvků nebo vzorce sloučenin. 2 HgO 2 Hg + O 2 čteme: 2 moly oxidu rtuťnatého se rozkládají na 2 moly rtuti a 1 mol kyslíku

99 Př.: Zapište chemickými rovnicemi: 1) Peroxid vodíku H 2 O 2 se rozkládá na vodu a kyslík. 2) Dusík a vodík se slučují na amoniak. 3) Reakcí oxidu dusičitého s vodou vzniká kyselina dusičná a oxid dusnatý. Pozn.: Chemické reakce lze zapisovat také tzv. reakčními schématy, která nevyjadřují stechiometrii např. Zn C 6 H 5 N0 2 C 6 H 5 NH 2 HCl

100 Výpočty z chemických rovnic Př. 1: Vypočítejte, kolik g uhličitanu vápenatého je nutno naváţit pro přípravu 80 g CaO. CaCO 3 CaO + CO 2 100,1 g... 56,1 g x g... 80,0 g x = 142,8 g CaCO 3 Př. 2: Kolik dm 3 oxidu siřičitého vznikne za normálních podmínek spálením 50 kg síry? Za normálních podmínek (0 C, 101,325 kpa) zaujímá jeden mol kterékoliv plynné látky objem 22,4 dm 3. S + O 2 SO 2 32,1 g... 22,4 l g... x x = l SO 2

101 Př. 3: Sulfid ţeleznatý je moţno připravit přímou reakcí z prvků. Jaká musí být naváţka síry a ţeleza pro přípravu 120 g FeS Fe + S FeS 55,8 g 32,1 g 87,9 g Fe 55,8 g... 87,9 g x g ,0 g x = 76,2 g Fe S 32,1 g... 87,9 g y g ,0 g y = 43,8 g S Dú: str

102 Př. 4: Při rozpouštění 1 g uhlíku ve 20 g roztaveného ţeleza vzniká cementit (Fe 3 C). Určete prvek, který byl pouţit v nadbytku a hmotnost vzniklého cementitu. 3 Fe + C Fe 3 C 55,8 g 12,0 g 179,4 g Co je v nadbytku?: 3x55,8 g Fe g C 20 g Fe... x g C x = 1,52 g C Fe je v nadbytku! Hmotnost vzniklého cementitu: 12 g C ,4 g Fe 3 C 1 g C... y g Fe 3 C y = 14,95 g Fe 3 C Dú: str

103 Chemická termodynamika (s. 25) Energetické změny soustav vyvolané změnami vnějších nebo vnitřních podmínek (sloţení, teplota, tlak...) Všechny dílčí děje při chemických reakcích jsou spojeny se spotřebou nebo naopak uvolněním energie H H + Cl Cl 2 H Cl kj mol kj mol -1 E dodaná < E uvolněná = 190 kj mol -1

104 Soustava (systém) - vymezený prostor, ve kterém probíhají sledované děje podle moţností výměny hmoty a energie s okolím rozlišujeme tři typy soustav: soustava izolovaná nelze s okolím vyměňovat hmotu ani energii soustava uzavřená s okolím lze vyměňovat pouze energii, nikoliv hmotu soustava otevřená lze s okolím vyměňovat hmotu i energii

105 Stav soustavy je určen souborem stavových veličin: měřitelné stavové veličiny - teplota, tlak a objem Termodynamika zavádí některé další stavové funkce: vnitřní energie U entropie S entalpie H Gibbsova energie G Jako stavové označujeme takové veličiny, které závisí pouze na okamţitém stavu soustavy, nikoliv na cestě nebo způsobu, jakým se do daného stavu dostala

106 Je-li při termodynamickém ději některá z veličin konstantní, odrazí se to v jeho názvu: izotermický děj: T = konst. izobarický děj: p = konst. izochorický děj: V = konst. adiabatický děj: Q = konst. Přechod soustavy z jednoho stavu do druhého se nazývá termodynamický děj vratný nebo nevratný vratný děj lze kdykoliv zastavit a obráceným sledem malých změn soustavu vrátit zpět do původního stavu všechny samovolné děje (bez dodání energie) jsou nevratné

107 Vnitřní energie soustavy Vnitřní energie soustavy U je celková energie jader, chemických vazeb, pohybu atomů, molekul a excitovaných elektronů zmenšená o kinetickou a potenciální energii soustavy jako celku. Ke změně vnitřní energie můţe docházet dvěma způsoby: a) soustava koná nebo přijímá práci (W) b) soustava odevzdává nebo přijímá teplo (Q) U = Q + W I. věta termodynamická

108 Termochemie Většina reakcí probíhá při konstantním tlaku reakce izobarické. Kdyţ soustava koná objemovou práci při stálém tlaku, platí I. věta termodynamická ve tvaru: U = Q p V Vyjádříme-li Q, dostaneme: Q = U + p V Výraz U + pv se označuje jako entalpie H. U + p V = H Q = H V reakcích izobarických je přijaté nebo odevzdané teplo rovno změně entalpie. Jestliţe se H vztahuje k látkovému mnoţství vyjádřenému příslušnou chemickou rovnicí, označuje se jako reakční teplo.

109 Termochemické rovnice udávají reakční teplo a skupenské stavy reaktantů a produktů.

110 Je-li H < 0, reagující soustava teplo odevzdává do okolí a reakce se nazývají exotermické. Je-li H > 0, soustava teplo přijímá od okolí a reakce se nazývají endotermické.

111 Termochemické zákony První termochemický zákon Reakční tepla přímé a zpětné reakce jsou aţ na znaménko stejná. C(s) + H 2 O (g) CO (g) + H 2 (g) H = 131,16 kj mol -1 CO (g) + H 2 (g) C (s) + H 2 O (g) H = 131,16 kj mol -1 Druhý termochemický zákon Celkové reakční teplo nezávisí na způsobu přeměny výchozích látek v produkty, ale jen na počátečním a konečném stavu soustavy.

112 Z druhého termochemického zákona vyplývá, ţe celkové reakční teplo vícestupňové reakce je dáno součtem reakčních tepel všech dílčích reakcí. -393,7 kj mol -1 = -283,6 kj mol -1 + x x = -110,1 kj mol -1

113 Entropie Zatímco první věta termodynamická je zákonem zachování energie a znamená, ţe soustava můţe konat práci pouze na úkor své vnitřní energie nebo tepla přijatého od okolí, druhá věta nám říká kolik tepla přijatého od okolí můţe soustava na práci přeměnit Druhá věta termodynamická zavádí stavovou veličinu jménem entropie (S) : ΔS = ΔQ/T uvedená rovnice platí pouze pro vratné děje entropie je mírou neuspořádanosti soustavy se vzrůstem neuspořádanosti soustavy vzrůstá i její entropie Samovolné děje lze charakterizovat zvýšením entropie a neuspořádanosti vznikajícího stavu vzhledem ke stavu výchozímu

114 Gibbsova energie Maximální (vratná) práce jiná neţ objemová, kterou soustava při konstantní teplotě a tlaku přijme (odevzdá) je rovna vzrůstu (poklesu) její Gibbsovy energie (G) dg du pdv TdS dh TdS Je to stavová veličina vyjadřující vztah mezi entalpií a entropií za izotermně-izobarických podmínek (spojení 1. a 2. věty termodynamické)

115 Proč některé reakce probíhají samovolně a jiné nikoliv Samovolné děje směřují k větší neuspořádanosti soustavy. Mírou neuspořádanosti soustavy je stavová funkce entropie S. Čím je soustava neuspořádanější, tím má vyšší entropii, platí tedy S > 0. Samovolnost chemických reakcí probíhajících za konstantního tlaku a teploty tedy závisí na reakčním teple a změně entropie podle vztahu: G = H T S G = Gibbsova energie Je-li G < 0, reakce se nazývají exergonické a probíhají samovolně. Je-li G > 0, reakce se nazývají endergonické a neprobíhají samovolně.

116 a) Exotermické rozkladné reakce ( H < 0, S > 0) G < 0 probíhají vţdy samovolně 2 H 2 O 2 (l) 2 H 2 O (l) + O 2 (g) b) Exotermické skladné reakce ( H < 0, S < 0) G < 0 jestliţe H > T. S T 3 H 2 (g) + N 2 (g) 2 NH 3 (g) c) Endotermické rozkladné reakce ( H > 0, S > 0) G < 0 jestliţe H < T. S T CaCO 3 (s) CaO (s) + CO 2 (g) d) Endotermické syntézy ( H > 0, S < 0) G > 0 nikdy neprobíhají samovolně N 2 (g) + 2 O 2 (g) 2 NO 2 (g)

117 Kinetika chemických reakcí (s. 28) Chemická kinetika studuje rychlost chemických reakcí a podmínky, které ji ovlivňují (koncentrace výchozích látek, teplota, katalyzátory). Teorie aktivních sráţek Pro uskutečnění chemické reakce je nutná účinná sráţka mezi molekulami reagujících látek. Podmínky účinné sráţky: aktivační energie příznivá orientace reagujících částic

118

119 CO + NO 2 CO 2 + NO

120 Teorie aktivovaného komplexu Aktivovaný komplex je útvar, ve kterém staré vazby ještě zcela nezanikly a nové se ještě nestabilizovaly.

121

122 Rychlost chemické reakce Pro obecnou rovnici aa + bb cc + dd je reakční rychlost dána vztahy: [mol.dm -3.s -1 ] [A], [B], [C], [D] molární koncentrace jednotlivých látek (mol.dm -3 ) t D d t C c t B b t A a v ] [ 1 ] [ 1 ] [ 1 ] [ 1

123 Vliv koncentrace na rychlost chemické reakce Pro rychlost reakce aa + bb cc + dd platí vztah: v = k [A] [B] kinetická rovnice k = rychlostní konstanta (závislá pouze na teplotě) [A], [B] = rovnováţné koncentrace látek A a B, = exponenty, které je třeba určit experimentálně Součet exponentů + udává řád reakce. Př. 1: Určete řád reakce: H 2 + Br 2 2 HBr v = k [Br 2 ] [H 2 ] 2

124 Př. 2: Z uvedených experimentálních údajů odvoďte kinetickou rovnici reakce. v ~ [H 2 ] v ~ [NO] 2 v = k [H 2 ] [NO] 2

125 Vliv teploty na rychlost chemické reakce Van t Hoffovo pravidlo Zvýšením teploty o 10 ºC se rychlost reakce zvýší 2 4krát. Arrheniova rovnice k = A e -E/RT k rychlostní konstanta A frekvenční faktor e základ přirozených logaritmů E aktivační energie R univerzální plynová konstanta

126 Vliv katalyzátoru na rychlost chemické reakce Katalyzátory jsou látky, které jiţ v nepatrném mnoţství ovlivňují značně rychlost reakce. a) pozitivní urychlují chemické reakce b) negativní zpomalují chemické reakce Vliv pozitivního katalyzátoru nekatalyzovaná reakce A + B AB katalyzovaná reakce A + K AK AK + B AB + K

127 1. Účinek katalyzátoru spočívá ve sniţování aktivační energie. 2. Katalyzátor se účastní tvorby aktivovaného komplexu. 3. V průběhu reakce vzniká meziprodukt reaktantu s katalyzátorem. 4. Po reakci je katalyzátor regenerován v nezměněné formě.

128 katalýza a) homogenní b) heterogenní

129 Uvaţujme reakci: Chemická rovnováha H 2 + I 2 2 HI

130 Chemické reakce neprobíhají do úplného vymizení výchozích látek. Po určité době se rychlosti přímé a zpětné reakce vyrovnají a v reakční směsi se jiţ nemění koncentrace výchozích látek a produktů. Tento stav se nazývá chemická rovnováha. Pro chemickou reakci platí vztah: aa + bb cc + dd [A], [B], [C], [D] rovnováţné koncentrace výchozích látek a produktů K C rovnováţná konstanta Tento vztah se nazývá zákon Guldberg-Waageův.

131 Je-li K > 1, v rovnováţné směsi převaţují produkty. Je-li K < 1, v rovnováţné směsi převaţují výchozí látky. Př. Vypočítejte rovnováţnou konstantu reakce N H 2 2 NH 3 jsou-li rovnováţné koncentrace [H 2 ] = 0,575 mol dm -3, [N 2 ] = 0,425 mol dm -3, [NH 3 ] = 0,150 mol dm -3. Určete, zda v reakční směsi převaţují produkty nebo výchozí látky. K = [NH 3 ] 2 /([N 2 ]. [H 2 ] 3 ) K = 0,150 2 /(0,425. 0,575 3 ) = 0,278 Pro reakce plynů lze rovnováţné sloţení vyjádřit i parciálními tlaky K p = (p NH3 ) 2 /[(p N2 ) (p H2 ) 3 ]

132 Princip akce a reakce Porušení rovnováhy vnějším zásahem (akcí) vyvolá děj (reakci) směřující ke zrušení účinku tohoto vnějšího zásahu (Le Chatelier, Braun). a) přidání výchozí látky zvětšení koncentrace produktů přidání produktu zvětšení koncentrace výchozích látek b) zvýšení teploty zvětšení koncentrace ve směru endotermické reakce sníţení teploty zvětšení koncentrace ve směru exotermické reakce c) zvětšení tlaku zvětšení koncentrace ve směru menšího počtu plynných částic zmenšení tlaku zvětšení koncentrace ve směru většího počtu plynných částic

133 Př. 1: Při výrobě vodního plynu se ustaví rovnováha: CO 2 + H 2 CO + H 2 O H = -41,2 kj mol -1 Určete, jak se změní sloţení rovnováţné směsi při zvýšení koncentrace vodíku a při zvýšení teploty. Př. 2: Určete jakým vnějším zásahem by bylo moţné zefektivnit výrobu methanolu. CO(g) + 2 H 2 (g) CH 3 OH(g) H = -91 kj mol -1

134 Acidobazické rovnováhy Arrheniova teorie Kyseliny látky schopné ve vodných roztocích odštěpit vodíkový kation H +. HCl H + + Cl - Zásady jsou látky schopné ve vodných roztocích poskytovat anionty OH -. KOH K + + OH - Vzájemná reakce mezi kyselinou a zásadou se nazývá neutralizace. Produktem neutralizace je voda a sůl dané kyseliny. KOH + HCl KCl + H 2 O

135 Teorie Brönsteda a Lowryho Kyselina je částice, která je schopná odštěpit proton. Zásada je částice, která je schopná proton vázat

136

137 1. Aby látka mohla být kyselinou, musí být v reakční směsi přítomna dostatečně silná zásada a naopak. 2. Kyselina se po odevzdání protonu změní v konjugovanou zásadu. Tato dvojice látek, které se liší o jeden proton se nazývá konjugovaný pár. 3. Určitá látka můţe být v jedné reakci kyselinou, v jiné reakci zásadou. Takové látky nazýváme amfolyty nebo amfoterní (obojaké). Lewisova teorie Kyselina je látka s volným orbitalem, který můţe být akceptorem elektronového páru. Např. BCl 3, AlCl 3, H +,Co 3+. Zásada je látka s volným elektronovým párem, je tedy donorem elektronového páru. Např. NH 3, H 2 O.

138 Síla kyselin a zásad Kyselina je tím silnější, čím snadněji odštěpí proton, zásada je tím silnější, čím snadněji proton váţe. Pro kvantitativní popis síly kyseliny se pouţívá disociační konstanta kyseliny (konstanta acidity) K A HB + H 2 O H 3 O + + B - K A = [H 3 O + ].[B - ] / [HB] silné kyseliny K A > 10-2 (H 2 SO 4, HNO 3, HCl) slabé kyseliny 10-2 > K A > 10-9 (H 2 CO 3, HNO 2 ) velmi slabé kyseliny K A < 10-9 (HClO, H 3 BO 3 ) Pro kvantitativní posouzení síly zásad se pouţívá disociační konstanta zásady (konstanta bazicity) K B B + H 2 O HB + + OH - K B = [HB+].[OH-] / [B]

139 Iontový součin vody Měřením elektrické vodivosti vody bylo zjištěno, ţe v (=10 7 ) litrech čisté vody je obsaţen 1 mol aniontů OH - a jeden mol kationtů H 3 O +. [H 3 O + ] = [OH - ] = mol dm -3 To vysvětluje autoprotolýza vody. H 2 O + H 2 O H 3 O + + OH - K = [H 3 O + ].[OH - ] / [H 2 O] 2 K. [H 2 O] 2 = K v K v = [H 3 O + ].[OH - ] = iontový součin vody

140 Součin molárních koncentrací iontů H 3 O + a OH - se nazývá iontový součin vody a je za určité teploty konstantní. 1. V čisté vodě platí [H 3 O + ] = [OH - ]. Říkáme, ţe čistá voda je neutrální. Rovněţ roztoky, ve kterých platí [H 3 O + ] = [OH - ], označujeme jako neutrální. 2. Zvýšením koncentrace iontů H 3 O + se sníţí koncentrace iontů OH - a naopak. 3. Roztoky, ve kterých [H 3 O + ] > [OH - ], se označují jako kyselé. 4. Roztoky, ve kterých [H 3 O + ] < [OH - ], jsou zásadité. Pro vyjádření kyselosti nebo zásaditosti roztoků se pouţívá ph. ph = log [H 3 O + ] ph + poh = 14

141 Př. 1: Jaké je ph roztoku, ve kterém [H 3 O + ] = mol dm -3? Př. 2: Jaké je ph čisté vody? Př. 3: Jaké je ph roztoku, ve kterém [OH - ] = mol dm -3? Př. 4: Jaké je ph 0,0001M roztoku silné jednosytné kyseliny? Př. 5: Jaké je ph 0,001M roztoku KOH? Př. 6: Vypočítejte ph vodného roztoku kyseliny octové, jejíţ koncentrace je 10-2 mol dm -3. K A = 1, [H 3 O + ] = K A c = 4, ph = -log (4, ) = 3,38

142 Hydrolýza solí Hydrolýza je reakce sloţek solí s vodou. 1. Kation silné zásady a anion silné kyseliny s vodou nereagují roztok soli silné kyseliny a silné zásady (např. NaCl, KNO 3 ) je neutrální. 2. Roztok soli slabé zásady a silné kyseliny (např. NH 4 Cl) reaguje kysele. NH Cl - + H 2 O NH 3 + Cl - + H 3 O + 3. Roztok soli silné zásady a slabé kyseliny (např. CH 3 COONa) reaguje zásaditě. CH 3 COO - + Na + + H 2 O CH 3 COOH + Na + + OH - 4. Roztok soli slabé zásady a slabé kyseliny reaguje přibliţně neutrálně (přesně závisí na poměru jejich disociačních konstant).

143 Rovnováha v redoxních reakcích Elektrochemie Oxidace odevzdávání elektronů. Redukce přijímání elektronů. Látka, která vyvolá oxidaci jiné látky (a sama se při tom redukuje) se nazývá oxidační činidlo. Látka, která vyvolá redukci jiné látky (a sama se při tom oxiduje) se nazývá redukční činidlo.

144 Galvanický článek - mění chemickou energii v elektrickou - obráceným procesem je elektrolýza

145 Galvanický článek - mění chemickou energii v elektrickou - obráceným procesem je elektrolýza

146 Standardní redukční potenciál

147 Galvanické články Daniellův článek

148 standardní vodíková elektroda

149 standardní potenciály kovů

150 řada napětí kovů Li Na Al Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Cu Ag Hg Au 1. Kov leţící v řadě napětí kovů vlevo je schopen redukovat kation kovu, který leţí od něj vpravo. Cu + ZnSO 4 Zn + CuSO 4 Cu + ZnSO 4 2. Všechny kovy vlevo od vodíku reagují s kyselinami za uvolnění vodíku. 3. Kovy za vodíkem reagují pouze s kyselinami, které mají oxidační účinky (kovy ušlechtilé).

151 standardní oxidačněredukční potenciály

152 Elektrolýza

153 Elektrolýza Anoda je elektroda, na které dochází k oxidaci: anodická oxidace Cl - - e - Cl 0 katodická redukce: Cu e - Cu 0

154 Srovnání elektrolýzy a galvanického článku

155 Chemické zdroje proudu Suchý článek Zn NH 4 Cl MnO 2 C (EMN 1,5 V) anoda (-) Zn Zn e - Zn NH 4 Cl + 2 OH - [ Zn(NH 3 ) 2 Cl 2 ] + 2 H 2 O katoda (+) 2 MnO H 2 O + 2 e - 2 MnO(OH) + 2 OH -

156 Olověný akumulátor Pb H 2 SO 4 PbO 2 (EMN 2,7 V) nabíjení katoda (-): Pb II (PbSO 4 ) + 2e - Pb 0 anoda (+): Pb II 2e - Pb IV (PbO 2 ) vybíjení anoda (-): Pb 0 2e - Pb II (PbSO 4 ) katoda (-): Pb IV + 2e - Pb II (PbSO 4 ) 2 PbSO H 2 O Pb + PbO 2 + H 2 SO 4

157 Alkalické akumulátory Fe +2 Ni(OH) 3 Fe(OH) Ni(OH) 2 Fe KOH Ni(OH) 3 (EMN 1,2) podobně i Ni-Cd články -

158 Skupenské stavy velikost soudržných sil stupeň uspořádanosti kondenzace tuhnutí plyny vypařování kapaliny tání pevné látky desublimace sublimace

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů

Více

Oxidační číslo je rovno náboji, který by atom získal po p idělení všech vazebných elektronových párů atomům s větší elektronegativitou.

Oxidační číslo je rovno náboji, který by atom získal po p idělení všech vazebných elektronových párů atomům s větší elektronegativitou. NÁZVOSLOVÍ Oxidační číslo je rovno náboji, který by atom získal po p idělení všech vazebných elektronových párů atomům s větší elektronegativitou. -II +III -II +I O N O H Oxidační čísla se značí ímskými

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Energie v chemických reakcích

Energie v chemických reakcích Energie v chemických reakcích Energetická bilance reakce CH 4 + Cl 2 = CH 3 Cl + HCl rozštěpení vazeb vznik nových vazeb V chemických reakcích dochází ke změně vazeb mezi atomy. Vazebná energie uvolnění

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.

Více

Struktura atomu. Proč je to důležité? Konečný výklad všech chemických jevů Musí být založen na struktuře atomů. Cotton A., Wilkinson G.

Struktura atomu. Proč je to důležité? Konečný výklad všech chemických jevů Musí být založen na struktuře atomů. Cotton A., Wilkinson G. Struktura atomu Proč je to důležité? Konečný výklad všech chemických jevů Musí být založen na struktuře atomů. Cotton A., Wilkinson G. Atomisté Demokritos 460 před n.l. Atomy nedělitelné částečky hmoty,

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

II. Chemické názvosloví

II. Chemické názvosloví II. Chemické názvosloví 1. Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a jiného prvku. Názvy oxidů jsou dvouslovné. Tvoří je podstatné jméno oxid (postaru kysličník) a přídavné jméno utvořené od názvu prvku

Více

Otázka: Vodík. Předmět: Chemie. Přidal(a): Anonym. Základní charakteristika

Otázka: Vodík. Předmět: Chemie. Přidal(a): Anonym. Základní charakteristika Otázka: Vodík Předmět: Chemie Přidal(a): Anonym Základní charakteristika Mezinárodní název: hydrogenium První člen periodické soustavy prvků Tvoří základ veškeré živé hmoty Izotopy vodíku Lehký vodík (protium)

Více

Otázka: Základní chemické pojmy. Předmět: Chemie. Přidal(a): berushka. Základní chemické pojmy

Otázka: Základní chemické pojmy. Předmět: Chemie. Přidal(a): berushka. Základní chemické pojmy Otázka: Základní chemické pojmy Předmět: Chemie Přidal(a): berushka Základní chemické pojmy ATOM nejmenší částice běžné hmoty částice, kterou nemůžeme chemickými prostředky dále dělit (fyzickými ale ano

Více

Autor: Rajsik Téma: Chemická vazba Ročník: 1.

Autor: Rajsik  Téma: Chemická vazba Ročník: 1. Chemická vazba - vnikne tehdy, jsou-li atomy prvků neschopny trvale samostatné existence - spojování atomů do větších celků vyšší stabilita než volné atomy - atomy zde sdílejí vazebné elektrony Podmínky

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Alžběta. Chemická vazba

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Alžběta. Chemická vazba Otázka: Chemická vazba Předmět: Chemie Přidal(a): Alžběta Chemická vazba Snahou všech systémů je dosáhnout stavu s co nejnižší energií a co největší stabilitou Nejstabilnější elektronová konfigurace atomů

Více

OBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.

Více

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace

Acidobazické reakce. 1. Arrheniova teorie. 2. Neutralizace Acidobazické reakce 1. Arrheniova teorie Kyseliny látky schopné ve vodných roztocích odštěpit H + např: HCl H + + Cl -, obecně HB H + + B - Zásady látky schopné ve vodných roztocích poskytovat OH - např.

Více

PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE

PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE PRŮMYSLOVÉ TECHNOLOGIE I - SOUBOR OTÁZEK KE ZKOUŠCE 1. PRVKY 5. SKUPINY (N,P,As,Sb,Bi) obecné zákonitosti ve skupině DUSÍK Výskyt, chemické vlastnosti molekulární dusík Amoniak vlastnosti, příprava, hydrolýza,

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf

Více

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

Chemické repetitorium. Václav Pelouch

Chemické repetitorium. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Názvosloví anorganických sloučenin Oxidační číslo udává náboj, kterým by byl atom prvku nabit, kdyby všechny elektrony vazeb v molekule patřily elektronegativnějším vazebným partnerům (atomům) udává náboj,

Více

Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ITC

Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ITC Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Mgr. Veronika Prchlíková

Více

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.

Více

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály

Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemický potenciál Standardní vodíková elektroda Oxidačně-redukční potenciály Elektrochemie rovnováhy a děje v soustavách nesoucích elektrický náboj Krystal kovu ponořený do destilované vody + +

Více

Chemické názvosloví anorganických sloučenin 2

Chemické názvosloví anorganických sloučenin 2 Chemické názvosloví anorganických sloučenin 2 Tříprvkové sloučeniny Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je. Mgr. Vlastimil Vaněk. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN:

Více

Obecná a anorganická chemie

Obecná a anorganická chemie Učební osnova předmětu Obecná a anorganická chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-11 Téma: Soli Střední škola ok: 2012 2013 Varianta: A Soli Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník SOLI sůl je sloučenina, která se skládá z iontu kovu a

Více

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín Číslo projektu. Druh učebního materiálu prezentace Pravidla pro tvorbu vzorců a názvů kyselin a solí

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín Číslo projektu. Druh učebního materiálu prezentace Pravidla pro tvorbu vzorců a názvů kyselin a solí Název školy Střední průmyslová škola strojnická Vsetín Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Autor RNDr. Miroslava Pospíšilíková Název šablony III/2 Název DUMu 10.3 Názvosloví kyselin a solí Tematická

Více

Základy chemického názvosloví

Základy chemického názvosloví Základy chemického názvosloví Oxidační číslo O. č. je počet elementárních nábojů částice Elementární náboj je nejmenší možný Hodnota 1,602. 10-19 C e - má jeden záporný elementární náboj P + má jeden kladný

Více

MO 1 - Základní chemické pojmy

MO 1 - Základní chemické pojmy MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v

Více

Astat - radioaktivní pevná látka - krátký poločas rozpadu (8,3 hod) - nejstabilnější je izotop At 210. Sloučeniny

Astat - radioaktivní pevná látka - krátký poločas rozpadu (8,3 hod) - nejstabilnější je izotop At 210. Sloučeniny Halogeny - název od řeckého hals = sůl (pro jejich schopnost tvořit velkou řadu solí) - prvky 17. skupiny - mají sedm valenčních elektronů - tvoří dvouatomové molekuly - jsou jedovaté s dráždivými účinky

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ

Více

Seminář z chemie. RNDr. Jana Fauknerová Matějčková místnost: 617,

Seminář z chemie. RNDr. Jana Fauknerová Matějčková místnost: 617, Seminář z chemie RNDr. Jana Fauknerová Matějčková místnost: 617, 615 email: Jana.Matejckova@lf3.cuni.cz Semináře týden datum název semináře či praktika 1. 30.9. Názvosloví v anorganické chemii 2. 11.10.

Více

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU

ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).

Více

11. Anorganicke na zvoslovı

11. Anorganicke na zvoslovı 11. Anorganicke na zvoslovı Základní veličinou, na níž je názvosloví anorganické chemie vybudováno, je oxidační číslo prvků. Jde o pojem formální a oxidační číslo velmi často neodpovídá skutečné elektronové

Více

NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN

NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN univerzální jazyk chemiků ( abeceda; chem. vzorce ; chem. rovnice ) české názvosloví je jedno z nejdokonalejších na světě (prof. Emil Votoček) OXIDAČNÍ ČÍSLO = náboj,

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T30 Téma: Kyseliny Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Kyseliny Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník VÝKLAD jsou to sloučeniny KYSELINY ve vodných roztocích

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN Teorie kyselin a zásad poznámky 5A GVN 13 června 2007 Arrheniova teorie platná pouze pro vodní roztoky kyseliny jsou látky schopné ve vodném roztoku odštěpit vodíkový kation H + HCl H + + Cl - CH 3 COOH

Více

16.5.2010 Halogeny 1

16.5.2010 Halogeny 1 16.5.010 Halogeny 1 16.5.010 Halogeny Prvky VII.A skupiny: F, Cl, Br, I,(At) Obecnávalenčníkonfigurace:ns np 5 Pro plné zaplnění valenční vrstvy potřebují 1 e - - nejčastější sloučeniny s oxidačním číslem

Více

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce

Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její

Více

Atomové jádro, elektronový obal

Atomové jádro, elektronový obal Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným

Více

1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY:

1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: KYSELINY Jsou to látky, které se ve vodě štěpí na kationty H + a anionty (radikály) kyseliny (např. Cl -, NO 3-, SO 4 2- ). 1) BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY: (koncovka -vodíková) Kyselina fluorovod vodíková chlorovod

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 12.02.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_10_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup). Úvod do chemie Charakteristika chemie a její význam Charakteristika přírodních věd charakteristika chemie Chemie kolem nás chartakterizuje přírodní

Více

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH19

DUM VY_52_INOVACE_12CH19 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH19 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

VY_52_INOVACE_08_II.1.7_SOLI SOLI. PROCVIČOVÁNÍ a) PRACOVNÍ LIST

VY_52_INOVACE_08_II.1.7_SOLI SOLI. PROCVIČOVÁNÍ a) PRACOVNÍ LIST VY_52_INOVACE_08_II.1.7_SOLI SOLI PROCVIČOVÁNÍ a) PRACOVNÍ LIST PRACOVNÍ LIST 1. Pojmenuj kyselinu a odděl aniontovou skupinu. H 2 SO 4 HClO 3 H 2 SO 3 H 2 CO 3 H 2 SiO 4 HCl HNO 3 H 2 Se HClO H 2 WO 4

Více

I. NÁZVOSLOVN ZVOSLOVÍ

I. NÁZVOSLOVN ZVOSLOVÍ I. NÁZVOSLOVN ZVOSLOVÍ PRVKY: Název prvku tvoří 1 aža 2 písmenovp smenová zkratka, 2. písmeno p je malé. Názvy jsou v PSP (periodické soustavě prvků). Př.: kobalt je Co, ne CO Pozn.: PSP je nejdůle ležitější

Více

Gymnázium a Střední odbornáškola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odbornáškola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odbornáškola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 1 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

POKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ

POKYNY FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ POKYNY Prostuduj si teoretický úvod a následně vypracuj postupně všechny zadané úkoly zkontroluj si správné řešení úkolů podle řešení FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RYCHLOST REAKCÍ 1) Vliv koncentrace reaktantů čím

Více

Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0

Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční

Více

6. Nekovy chlor a vodí k

6. Nekovy chlor a vodí k 6. Nekovy chlor a vodí k 1) Obecná charakteristika nekovů 2) Chlor a jeho sloučeniny 3) Vodík a jeho sloučeniny Obecná charakteristika nekovů Jedna ze tří chemických skupin prvků. Nekovy mají vysokou elektronegativitu.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Protolytické děje VY_32_INOVACE_18_15. Mgr. Věra Grimmerová. grimmerova@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Protolytické děje VY_32_INOVACE_18_15. Mgr. Věra Grimmerová. grimmerova@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Úvod do koroze (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Koroze je proces degradace kovu nebo slitiny kovů působením

Více

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT Sloučeniny, jejichž stavební částice (molekuly, ionty) jsou tvořeny atomy dvou různých chemických prvků. Obecný vzorec: M m X n M - prvek s kladným oxidačním číslem OM X - prvek se záporným oxidačním číslem

Více

Jiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie Obsah 1. Obecná chemie... 1 2. Anorganická chemie... 29 3. Organická chemie... 48 4. Laboratorní cvièení... 69

Více

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos

Více

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE 1 Složení a struktura atomu Vývoj představ o složení a struktuře atomu, elektronový obal atomu, modely atomu, pojem orbital, typy orbitalů, jejich znázorňování a pravidla pro

Více

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Dita. Chemická vazba

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Dita. Chemická vazba Otázka: Chemická vazba Předmět: Chemie Přidal(a): Dita Chemická vazba 1. Obecná charakteristika chemické vazby 2. Typy chemické vazby Kovalentní vazba Vazba σ a π Násobné vazby Vaznost Délka chemické vazby

Více

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message.

Stavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message. Stavba atomu Atom je v chemii základní stavební částice, jeho průměr je přibližně 10-10 m. Je složen z jádra a obalu. Atomové jádro obsahuje protony p + (kladný náboj) a neutrony n 0 (neutrální částice).

Více

Látkové množství n poznámky 6.A GVN

Látkové množství n poznámky 6.A GVN Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové

Více

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.

OBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO. OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi

Více

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Názvosloví solí kyslíkatých kyselin

U Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT. Názvosloví solí kyslíkatých kyselin (oxokyselin) Obecný vzorec: K m A n K - vzorec kationtu A - vzorec aniontu m, n - indexy - počty iontů - přirozená čísla Pozn.1 - Indexy m, n rovné 1 se nepíší. Pozn.2 - Jsou -li oba indexy m, n dělitelné

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Výskyt

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 42. ročník. KRAJSKÉ KOLO Kategorie D. SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová náročnost: 60 minut

Ústřední komise Chemické olympiády. 42. ročník. KRAJSKÉ KOLO Kategorie D. SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová náročnost: 60 minut Ústřední komise Chemické olympiády 42. ročník 2005 2006 KRAJSKÉ KOLO Kategorie D SOUTĚŽNÍ ÚLOHY TEORETICKÉ ČÁSTI Časová náročnost: 60 minut Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Roztoky výpočty koncentrací autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

Příklad Sestavte rovnice následujících dějů: reakce hydroxidu sodného s kyselinou tetrahydrogendifosforečnou 4NaOH + H 4 P 2 O 7 Na 4 P 2 O 7

Příklad Sestavte rovnice následujících dějů: reakce hydroxidu sodného s kyselinou tetrahydrogendifosforečnou 4NaOH + H 4 P 2 O 7 Na 4 P 2 O 7 Příklad 2.2.9. Sestavte rovnice následujících dějů: reakce hydroxidu sodného s kyselinou tetrahydrogendifosforečnou 4NaOH + H 4 P 2 O 7 Na 4 P 2 O 7 + 4H 2 O reakce dimerního oxidu antimonitého s kyselinou

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

Periodická tabulka řádek = perioda sloupec = skupina

Periodická tabulka řádek = perioda sloupec = skupina Periodická tabulka řádek = perioda = počet vrstev v elektronovém obalu sloupec = skupina (nadepsáno nahoře) = počet valenčních elektronů Valenční elektrony jsou ty, které se podílejí na vzniku chemických

Více

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. Koncentrace roztoků Hmotnostní zlomek w Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku. w= m A m s m s...hmotnost celého roztoku, m A... hmotnost rozpuštěné látky Hmotnost roztoku

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/ Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematický celek Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0448 ICT-PZC_2_6 Test obecná chemie Střední

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Opakovací test

Více