dvouměsíčník/ročník 9 Kontakt Karlovo nám. 1359/1, Praha 2, Czech Republic, tel ,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "dvouměsíčník/ročník 9 Kontakt Karlovo nám. 1359/1, Praha 2, Czech Republic, tel ,"

Transkript

1 OBALKA_5_2015.qxd :21 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní and socia affairs at regiona, nationa, and internationa úrovni formuovaný pode aktuáních potøeb orgánù státní eves, formuated in accordance with the current needs správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav of the state administration, and in some cases the non- vykonává konzutantskou èinnost pro uživatee výsedkù profit sector and private cients. The Institute provides výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné consutancy for the users of research resuts and organizes projekty se každý rok pøipravují ve spoupráci se seminars zainteresovanými subjekty s ohedem na kontinuitu vývoje prepared each year in coaboration with interested vìdy a výzkumu v pøedmìtných obastech. Mezi havní parties, with regard to the continuity of science and výzkumné zájmy ústavu patøí: research in the areas in question. The Institute s main and conferences. Research projects are research interests incude: trh práce a zamìstnanost, sociání diaog a pracovní vztahy, abour market and empoyment, sociání ochrana, socia diaogue and abour reations, rodinná poitika, socia security, pøíjmová a mzdová poitika, famiy poicy, rovné pøíežitosti, wages and income poicy, teorie sociání poitiky. equa opportunities, socia poicy theory. Významnou èinností ústavu je poskytování kompexních knihovnických a informaèních sužeb z obasti práce a sociáních An important activity of the Institute, essentia for carrying out vìcí, které zajiš uje oddìení knihovnicko-informaèních sužeb. its research objectives, is the provision of comprehensive V rámci jeho èinnosti je kontinuánì budován a zpracováván ibrary and information services in the fied of abour and socia fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené affairs. This is done by RILSA's ibrary and information services obasti, ae i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních discipín. department. Kontakt Karovo nám. 1359/1, Praha 2, Czech Repubic, te , dvouměsíčník/ročník

2 Obsah/Contents Editoria 1 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy Preferovaná déka rodičovské dovoené: Srovnání osmi evropských zemí 2 Dana Hampová, Petra Šaamounová Fexibiní režim čerpání rodičovského příspěvku a saování rodičovství s pacenou prací 10 Oga Nešporová Statistiky a anaýzy Přístupnost veřejné správy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace 19 Poznatky z praxe Anketa Bariéry v pnění oznamovací povinnosti případů násií na dětech a jejich řešení 25 Informační servis čtenářům Zatým hřebem Týdne sociáních sužeb by VII. výroční kongres poskytovateů sociáních sužeb ČR 29 Indikátory integrace cizinců z třetích zemí v ČR a začenění ruské komunity do většinové spoečnosti (informace o projektu EIF a jeho řešení) 30 Recenze: Probematika mutikuturního soužití pohedem Dany Moree 31 Novinky v knižním fondu 31 Z domácího tisku 32 Ze zahraničního tisku 32 Editoria 1 Reviewed artices, studies, essays and anayses Preferred ength of parenta eave: Comparison of eight European countries 2 Dana Hampová, Petra Šaamounová The fexibe parenta benefits system and the reconciing of parenthood with paid work 10 Oga Nešporová Statistics and anaysis Accessibiity of government services for peope with imited mobiity 19 Findings from practice Survey Barriers to fufiing the obigation to notify cases of vioence against chidren and soutions to this issue 25 Information service for readers The highight of the Socia Services Week - the 7th Annua Congress of Socia Service Providers in the Czech Repubic 29 Indicators of the integration of third country nationas in the Czech Repubic and the incusion of the Russian community into mainstream society (the EIF project and its concusions) 30 Reviews: The issue of muticutura coexistance from the viewpoint of Dana Moree 31 News in books 31 From the domestic press 32 From the internationa press 32 For summaries of the artices see the 3 rd page of the cover. Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociání probematika v nejširším vymezení. Časopis se skádá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na zákadě výsedků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepubikované příspěvky v eektronické podobě. Autor by mě připojit úpnou kontaktní adresu včetně teefonního čísa a e-maiové adresy. Příspěvky zasíejte v eektronické podobě na adresu: heena.isa@vupsv.cz. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány. Formání požadavky Rukopis příspěvku do recenzované části (nejépe v čenění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy na odbornou iteraturu, zkoumaná probematika a použité metody, výsedky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včetně mezer v editoru Word musí vede vastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, kíčová sova v češtině a kód JEL Cassification. Citace a bibiografické odkazy musí být úpné a v souadu s přísušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobíému provedení (ve formátu exce skupinový soupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu. Více na:

3 Editoria FÓRUM sociání poitiky odborný recenzovaný časopis 6/2015 Vydává Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i. Karovo nám. 1359/ Praha 2 IČO Šéfredaktorka: Mgr. Heena Lisá kontakt: heena.isa@vupsv.cz te , Tisk: Vydavateství KUFR, s. r. o. Naskové 3, Praha 5 Distribuce a předpatné: Česká pošta, s. p., odd. periodického tisku Ošanská 38/9, Praha 3 Kontakt: e-mai postabo.prstc@cpost.cz fax: te.: (bezpatná infoinka ČP) Prodej za hotové: Knihkupectví Karoinum Ceetná 18, Praha 1 Cena jednotivého čísa: 50 Kč Vychází: 6krát ročně Dáno do tisku: Registrace MK ČR E ISSN tištěná verze ISSN eektronická verze VÚPSV Redakční rada: Doc. Ing. Ladisav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnaová, CSc. (FHS UK) Prof. JUDr. Viém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU) Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS) Mgr. Aeš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová, CSc. (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU) Doc. JUDr. Iva Chvátaová, CSc. (MUP, o. p. s., VŠE) Doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. (VŠE) Vážení čtenáři, odhady růstu HDP našich i mezinárodních institucí i statistické údaje dokádají, že ekonomická situace v naší zemi se zepšuje, ubývá nezaměstnaných, jejichž počet kes pod předkrizovou úroveň, roste počet voných pracovních míst a zaměstnavateé v některých oborech se potýkají s nedostatkem kvaifikovaných pracovníků. Růst domácí spotřeby indikuje zepšenou příjmovou situaci obyvatestva. Tímto čísem se uzavírá již devátý ročník vydávání našeho časopisu, což je obvyke podnětem k zamyšení na tím, jak se podařio napňovat představy a cíe, jež vedy k jeho zrodu. Během tohoto období se měniy vnější podmínky, přibya řada zejména internetových časopisů a internet a speciaizované webové stránky jako zdroje aktuáních informací přispěy ke korekci některých původních představ jeho tvůrců. Přesto věříme, že obsahová nápň jednotivých rubrik odráží dění v oboru a přináší svým čtenářům zajímavé a inspirativní informace, vycházející z anaýz, praktických poznatků a profesní odbornosti autorů. Daší změnou, k níž dochází, je změna na pozici šéfredaktorky. Od počátku roku 2016 ji bude zastávat Mgr. Hana Roztočiová. V rubrice Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy, do níž jsou zařazovány výhradně recenzované čánky, se oba příspěvky zabývají tím, co rodiny s maými dětmi řeší, chtějí-i se matky brzy vrátit na trh práce. Autorky prvního z nich s názvem Preferovaná déka rodičovské dovoené: Srovnání osmi evropských zemí se zabývají preferovanou dékou mateřské a rodičovské dovoené a tím, kdo by na rodičovskou dovoenou mě nastupovat. Vychází přitom z dat za 7 evropských zemí získaných v rámci mezinárodního výzkumného šetření ISSP Ukazuje, že Češi a Sováci jsou ve srovnání s obyvatei daších evropských zemí výjimeční vysokou podporou douhé rodičovské dovoené. Podpora rodičovské dovoené kratší než 2 roky je v českém prostředí mizivá ve všech vzděanostních skupinách, vysokoškoačky však vyjadřují o něco nižší podporu tří- a víceetých rodičovských dovoených. Autorka příspěvku Fexibiní režim čerpání rodičovského příspěvku a saování rodičovství s pacenou prací seduje dva zákadní nástroje české rodinné poitiky, rodičovský příspěvek a rodičovskou dovoenou, a jejich proměny mezi ety 2007 a Prezentuje nejnovější kvantitativní data z databáze MPSV o čerpání rodičovského příspěvku a využívá česká data ze dvou vn mezinárodního ongitudináního kvaitativního výzkumu TransPARENT z et 2011 až 2014, zaoženého na rozhovorech s 16 rodičovskými páry před narozením prvního dítěte a v době, kdy by dítěti rok a pů. Prezentován je pohed rodičů a jejich reáné zkušenosti se saováním rodičovských roí s pacenou prací. Možnost zkrátit období pobírání rodičovského příspěvku při současném zachování cekového objemu získaných peněz motivuje ženy k rychejším návratům na trh práce. V rovině představ pak byo zjištěno, že péče o nejmenší děti není rodiči vnímána jako překážka k současné práci žen. Limity jsou spíš na straně možností, jak zajistit péči o děti v době, kdy žena pracuje. V nerecenzované části se čánek v rubrice Statistiky a anaýzy věnuje přístupnosti veřejné správy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace a seznamuje s nejčastějšími bariérami. Anketa v rubrice Poznatky z praxe je zaměřena na bariéry v pnění oznamovací povinnosti případů násií na dětech a jejich řešení. V rubrice Informační servis čtenářům informujeme o VII. kongresu poskytovateů sociáních sužeb a o významu indikátorů integrace cizinců a poznatcích o začenění ruské komunity do většinové české spoečnosti. Po nich násedují recenze věnující se rovněž probematice integrace migrantů, interkuturnímu soužití a autorkou identifikovaným kíčovým aspektům, které se k němu vztahují, a dáe obvyké podrubriky a aktuání informace. Na závěr mi dovote, abych se po devíti etech spoečného putování po krajině sociání poitiky rozoučia a všem čtenářům, příznivcům a spoupracovníkům jménem svým, vydavatee a redakční rady popřáa kidné a spokojené Vánoce a vše nejepší v roce Heena Lisá šéfredaktorka FÓRUM sociání poitiky 6/2015 1

4 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy Preferovaná déka rodičovské dovoené: Srovnání osmi evropských zemí 1 Dana Hampová, Petra Šaamounová Text se zabývá preferovanou dékou mateřské a rodičovské dovoené a tím, kdo by na rodičovskou dovoenou mě nastupovat. Vychází přitom z dat za 7 evropských zemí získaných v rámci mezinárodního výzkumného šetření ISSP Ukazuje, že Češi a Sováci jsou ve srovnání s obyvatei daších evropských zemí výjimeční vysokou podporou douhé rodičovské dovoené. Podpora rodičovské dovoené kratší než 2 roky je v českém prostředí mizivá ve všech vzděanostních skupinách, vysokoškoačky však vyjadřují o něco nižší podporu tří- a víceetých rodičovských dovoených. V české spoečnosti se v posedních etech rozvíjí veřejná debata o tom, jak douhá by měa být pacená rodičovská dovoená a zda je třeba současnou praxi změnit. Probíhající diskuse jsou reakcí na český mode rodinné péče, v němž většina matek po narození dítěte přerušuje pracovní kariéru. Navíc vzhedem k tomu, že v České repubice výrazně kesají meziporodní intervay 2 a rodičovské dovoené na sebe často navazují, dochází u mnoha žen k douhoetému výpadku z pracovního trhu. V důsedku této praxe patří Česká repubika spoečně se Sovenskem v evropském srovnání mezi země s výjimečně nízkou zaměstnaností matek s dětmi do tří et věku (OECD, 2011; Patančoková, 2009). V diskusích o tom, jak douhá by měa být rodičovská dovoená, se hovoří především o nutnosti motivovat matky k většímu zapojení na trhu práce (Kaíšková, 2012) a o negativních dopadech příiš douhého přerušení zaměstnanecké dráhy (Bartáková, 2008). Douhodobé přerušení zaměstnání v důsedku péče o dítě se považuje za jednu z příčin feminizace chudoby a nerovností mezi muži a ženami, a to jak na pracovním trhu, tak v rodině. Obvyke se argumentuje tím, že ženám, které douhodobě přerušují zaměstnání, hrozí ztráta idského a vzděanostního kapitáu, omezení příežitostí pracovního postupu nebo příišná závisost na partnerech (Křížková, Vohídaová, 2009; Vaentová, 2009; Bartáková, 2008). V neposední řadě se poukazuje i na možný negativní vztah mezi dékou rodičovské dovoené a úrovní porodnosti. Některé studie tak poukazují na obrat, ke kterému došo v devadesátých etech minuého stoetí a díky němuž dnes porodnost pozitivně koreuje s vyššími mírami zaměstnanosti žen (Sirovátka, 2006). I přes řadu důvodů, proč může být douhá rodičovská dovoená probematická, a přestože řada žen negativní důsedky douhé rodičovské vnímá (Vaentová, 2009), starší české výzkumy naznačovay, že většina českých žen douhodobé přerušení pracovní dráhy sama preferuje. V šetření Mezinárodní průzkum názorů na popuační vývoj a sociání poitiky z et 2000 až 2003 hodnotia rodičovskou dovoenou dokonce jako příiš krátkou téměř čtvrtina dotázaných Čechů, kteří s ní měi zkušenost. 3 Naopak za douhou ji označia jen neceá dvě procenta dotazovaných (Vaentová, 2006). Podobně i pode šetření Manžeství, práce a rodina z roku 2005 přibižně 1 procento českých žen dávao v případě dětí do dvou et věku přednost institucionání péči (tj. péči mimo rodinu), a to bez ohedu na vzděání. Skokově pak zájem o péči o děti mimo rodinu narůsta až koem třetího roku věku dítěte - u tříetých dětí institucionání péči vítao přibižně 40 procent českých žen a u dětí starších čtyř et už téměř tři čtvrtiny žen (Sirovátka, Bartáková, 2008). Rovněž pode Kocourkové (2006) patří česká spoečnost k zemím, které pode mezinárodního výzkumu nejméně podporovay zařízení péče o děti do tří et z nabízených pronataitních opatření. Ani pozdější šetření nenaznačují zásadnější změny v preferencích, napříkad pode sond z roku 2010 téměř 95 % respondentů s dětmi považovao za ideání, pokud je matka s dítětem do dvou et věku doma. Vysokou podporu neměa ani zaměstnanost matek dětí ve věku 2 3 roky. V tomto období by totiž považovao jen okoo % dotázaných rodičů za nejepší vobu pro ženu částečný úvazek a práci na ceý úvazek zvoi za optimání méně než každý padesátý respondent (Höhne, Kuchařová, Svobodová, Šastná, Žáčková 2010). Otázkou je, proč česká popuace - včetně vzděaných žen v reprodukčním věku - tak zásadním způsobem podporuje douhou rodičovskou dovoenou a neprojevuje příišný zájem o rychý návrat do zaměstnání. Tato česká výjimečnost se někdy vysvětuje institucionáním nastavením předškoního systému, které formuje očekávání a názory na vhodnou formu péče o nejmenší. V českém případě se totiž - podobně jako v řadě zemí kontinentání Evropy - rozišují jese pro děti ve věku 0 3 et a teprve po třetím roce děti nastupují do mateřských ško. Pode historickoinstitucionáního argumentu vznika díky tomuto rozišení představa o tom, že existuje přirozená tříetá hranice pro rozdíné formy péče o děti a že institucionání péče je vhodná až od tří et. V českém případě se jese navíc nepovažovay za vzděávací, ae za zdravotnické zařízení. Na začátku roku 2014 však došo k významné institucionání změně a jese jsou nově v kompetenci jejich dosavadních provozovateů a zřizovateů. Jak ae zdůrazňují někteří autoři (např. Hašková, 2012), v jiných částech světa takovéto děení není. Typicky česká (či středoevropská) tříetá hranice pro očekávaný začátek institucionání péče se vysvětuje jako pozůstatek rakousko-uherského systému předškoního vzděávání. Ten sice původně vznika pode francouzského vzoru, Francie pak od něj opustia v 60. etech, v bývaém Českosovensku (i některých daších zemích) však zůsta zachován (Dudová, Hašková, 2010). Právě příkad Francie však naznačuje, že vztah mezi historickou tradicí, institucionáním nastavením systému a kuturními normami je výrazně sožitější. Ve Francii došo k radikánímu rozchodu s historicky tradičním systémem v 60. etech, patrně v důsedku změn ve veřejném mínění a rostoucího zájmu o institucionání zajištění péče o nejmenší. Určité posuny bychom mohi očekávat i v českém případě, napříkad díky otevřenější veřejné diskusi na toto téma či rostoucí vzděanosti žen. První empirickou otázkou našeho čánku proto je, jak douhou rodičovskou dovoenou Češi v novějších českých výzkumech preferují, nakoik je česká popuace v tomto ohedu homogenní a zda se Češi stáe zásadním způsobem iší od ostatních Evropanů. S tím souvisí i otázka, jak respondenti vidí rozděení rodičovské dovoené mezi oba rodiče. Jakékoiv mezinárodní srovnání preferované déky rodičovské dovoené i jeho interpretace však narážejí na probém. V postojích k rodičovské se nemusejí odrážet jen představy o správné a vhodné péči o nejmenší děti (na což se obvyke kade důraz), ae i obecná očekávání vůči roi státu a veřejnému sociánímu zabezpečení. Je napříkad možné, že v konzervativnějších zemích není vysoká podpora douhé rodičovské dovoené proto, že si idé mysí, že by matky neměy být doma s dětmi, ae protože jsou přesvědčeni, že by do rodinných záežitostí nemě zasahovat stát. Většina existujících srovnávacích studií však tuto dimenzi nemoha zohednit, data ISSP, která jsou zákadem této studie, to však umožňují. Naší druhou empirickou otázkou proto je, jaká by měa být roe státu a rodiny v zajištění předškoní péče, konkrétně, kdo by mě být tím hav- 2 FÓRUM sociání poitiky 6/2015

5 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy ním, kdo péči o předškoní děti poskytuje (rodina, stát či trh). Odpovědi hedáme v datech z mezinárodního výzkumného programu Internationa Socia Survey Program (ISSP) z roku Data jsou dostupná v Českém sociáněvědním datovém archivu. Jedná se o douhodobý mezinárodní program výzkumných socioogických šetření, který by zahájen v roce Do roku 2010 se postupně rozšíři počet čenských zemí z původních čtyř na více než čtyřicet. V těchto zemích se každoročně organizuje srovnatené dotazovací šetření na stanovené téma, data se sbírají pomocí náhodného výběru a jsou pně reprezentativní. Šetření Rodina 2012 se zúčastnio 37 zemí, z toho 17 evropských. V tomto textu zpracováváme údaje za 8 evropských zemí, které byy vybrány především pode toho, že se v nich vyvinuy rozdíné sociání systémy a rozdíné institucionání režimy z hediska péče o děti v předškoním věku. Konkrétně se jedná o Českou repubiku a Sovensko, Posko, Rakousko a Německo - tyto čtyři země byy vybrány na zákadě geografické a kuturní bízkosti s naší spoečností. Tyto země sdíí bismarkovskou tradici sociáního zabezpečení, rakouský a sovenský systém péče o nejmenší navíc vychází ze stejného zákadu rakousko-uherského sociáního zabezpečení. Dáe vybíráme země reprezentující rozdíné typy sociáních států pode Esping-Andersenovy typoogie (více napříkad Höhne, 2008). Španěsko je v datech ISSP jediným představiteem jihoevropského famiiaistického systému, v němž je kaden veký důraz na rodinné vazby a pomoc v rámci rodiny. Naproti tomu stojí tzv. sociánědemokratický (skandinávský) systém, ve kterém je upatňována aktivní poitika zaměstnanosti, na trhu práce je vysoký podí žen a funguje zde štědrá sociání poitika. Jako zástupce jsme vybrai Švédsko, které se obvyke uvádí jako modeový příkad země bez tříeté hranice odděující péči o nejmenší od péče o děti ve starším předškoním věku (Hašková, Saxonberg, Mudrák, 2012). Posední sedovanou zemí je Francie, která bývá řazena ke konzervativním (kontinentáním) režimům, ae je pro ni typická výrazně pronataitní poitika a podpora zaměstnanosti žen. Domníváme se přitom, že v těchto zemích naezneme i vemi odišné preference týkající se déky rodičovské dovoené. Ve středoevropských zemích, a to zváště v Rakousku, České repubice a Sovensku, očekáváme reativně vysokou podporu deších rodičovských dovoených, a to díky důrazu na rozdíné potřeby dětí do tří et věku a dětí ve starším předškoním věku. V případě Švédska, ae i Francie předpokádáme naopak podporu kratšího trvání rodičovské dovoené, a to díky jejich důrazu na zaměstnanost matek a ve švédském případě i nerozišování péče o děti do tří et a dětí starších. V případě Španěska očekáváme spíše střední podporu douhým rodičovským dovoeným. Pro famiiaistické systémy je totiž na jednu stranu typická vysoká podpora toho, aby péče o děti probíhaa v rodinném prostředí, na druhou stranu se však neočekává zásadní roe státu v tomto zabezpečení. Výsedkem toho pak může být spíše nízké očekávání respondentů ohedně pacené rodičovské dovoené. Na úvod je rovněž nutné podotknout, že vzhedem k průřezovému charakteru těchto dat však nemůžeme určit, do jaké míry institucionání podmínky formují převažující postoje a do jaké míry naopak převažující hodnoty a postoje ovivňují to, jaká sociání poitika bya v dané zemi přijata. Rozdíné institucionání podmínky nepochybně ovivňují, co se ve spoečnosti považuje za žádoucí, zároveň však můžeme očekávat, že hodnoty a postoje popuace ovivňují to, jaká institucionání pravida jsou nastavena. Rodinná poitika ve srovnávaných zemích V tomto čánku není prostor, abychom se rozdínými poitikami zabývai detaině, je třeba však připomenout havní rozdíy 4. Detainí informace o institucionáních podmínkách mateřství ze naézt v jiných pubikacích (např. Moss, 2014; MISSOC, 2015; Matějková, Paoncyová, 2003). V České repubice je v současné době mateřská dovoená 28 týdnů, z toho šest týdnů musí být vybráno před pánovaným dnem porodu. Českým specifikem je, že po reativně krátkém období (6 týdnů), které je garantováno jen pro matku, se mohou rodiče vystřídat bez specifických důvodů. Žádné dny vyhrazené jen pro otce ae určeny nejsou. V této době pobírá pojištěný rodič 70 % původního patu. Bezprostředně po mateřské náseduje rodičovská dovoená. Rodiči je garantováno pracovní místo u původního zaměstnavatee po tři roky. Období, po které je vypácen příspěvek, si ze za určitých podmínek zvoit. Ceková částka bya v roce 2014 určena na 220 tisíc korun, ta se pak rozpočítává na počty měsíců, nejkratší možnost je do druhých narozenin dítěte, nejdée pak do čtvrtých narozenin. Sovenská rodinná poitika v obasti déky pacené dovoené je vemi podobná té, jaká fungovaa v České repubice donedávna. Na mateřskou dovoenou rovněž nastupuje žena 6 týdnů před pánovaným porodem, dávka v mateřství (65 % původního patu) je jí cekově vypácena po 34 týdnů. Pak náseduje rodičovská dovoená, která trvá do třetích narozenin a rodina dostává jednotný příspěvek bez zohednění předchozích příjmů. V Posku trvá zákadní mateřská dovoená 20 týdnů, opět 6 týdnů je určeno na období před narozením dítěte. Pojištěné ženy pak dostávají 6 týdnů navíc. Pokud se rodina rozhodne toto období rozšířit až do prvních narozenin potomka, tak po ceou dobu pobírá 80 % původního patu, namísto 100 %. 5 I v Posku se mohou rodiče vystřídat již během mateřské dovoené. Na rozdí od České repubiky jsou však dva týdny vyhrazené jen pro otce, který si musí vybrat 12 měsíců po porodu. Po ukončení mateřské dovoené má zaměstnanec cekově nárok na 36 měsíců uvonění z práce (34 pro rodinu a k tomu po měsíci musí vybrat jen otec a jen matka). Toto vono si může vzít kdykoi do pátých narozenin dítěte. V této době také rodičům náeží po 24 měsíců rodičovský příspěvek. 6 Rodiče mohou až 4 měsíce vona vybírat souběžně. Ženy v Rakousku mají nárok na 16týdenní pně hrazenou mateřskou dovoenou (poovina z toho času se musí vybrat před pánovaným datem porodu). Poté možnost uvonění ze zaměstnání až do druhých narozenin potomka. Rodičovská dovoená je určena pro oba rodiče a nemůže se vybírat souběžně (s výjimkou jednoho měsíce). Každý rodič má možnost odožit až tři měsíce tohoto uvonění a vybrat si je do sedmých narozenin dítěte. Příspěvek na péči je možné vybírat nezávise na rodičovské dovoené. Od roku 2010 existuje v pěti variantách. Déka pobírání se produžuje, pokud o něj žádají oba rodiče. První čtyři formy jsou paušání dávky a pobírají se v déce 30 (resp. 36 měsíců v případě obou rodičů), dáe 20 (24) měsíců, 15 (18) měsíců a 12 (14) měsíců. Posední možnost je pobírat dávku po dobu 12 (14) měsíců a její výše je příjmově testovaná (80 % předchozího patu). Německo má nejkratší možnou mateřskou dovoenou pode doporučení evropských směrnic - 6 týdnů před a 8 týdnů po porodu. Státem garantovaná otcovská dovoená zde neexistuje. Po mateřské dovoené náseduje možnost uvonění z práce po dobu 36 měsíců, posední rok může být vybrán kdykoi až do 8. narozenin potomka. Finanční příspěvek ze čerpat dvojím způsobem. První možností je zvoit příspěvek ve výši 67 % patu po dobu prvních 12 měsíců rodičovské dovoené. Tato doba může být rozšířena až na 14 měsíců, pokud si druhý rodič vybere aespoň dva měsíce (tzv ). Druhou možností je prodoužit pobírání příspěvku na dvojnásobek s pooviční kompenzací (24 + 4). Rodiče mohou čerpat rodičovskou současně. Tato částka je určena na každé dítě, takže ze pobírat najednou na více dětí, ae doba vypácení je imitována do 14. měsíce věku dítěte. V Německu dáe náeží určitý příspěvek rodině, která nedává dítě ve věku jeden až dva roky do státních jesí. Ve Francii je déka mateřské dovoené určována pode pořadí dítěte - při prvním a druhém dítěti je déka mateřské dovoené 16 týdnů (6 týdnů před porodem), od třetího pořadí se déka rozšiřuje na 26 tý- FÓRUM sociání poitiky 6/2015 3

6 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 1: Přehed rodinných poitik ČR Sovensko Posko Německo Francie Španěsko Švédsko Mateřská dovoená / /26 16 ne v týdnech 70 % patu* 65 % patu* 100/80 % patu 100 % patu* 100 % patu 100 % patu Otcovská dovoená ne ne 10 ne ** ve dnech Rodičovský 2 4 roky 3 roky 24 měsíců 14/28 měsíců 1. dítě 6 měsíců/ ne 18 měsíců příspěvek od druhého ceková částka paušáně paušáně 67 % patu/po do 3. et 78 % patu ovina paušáně Nutná výměna ne ne ano ano ano ne ano rodičů * není daněno ** určeno pro druhého rodiče dnů (8 týdnů před porodem). Otec má možnost využít 11 dní pně paceného vona v období do 4 měsíců po porodu. I ve Francii je garantována rodičovská dovoená (uvonění ze zaměstnání) do třetích narozenin dítěte. Finanční příspěvky se však iší pode pořadí dítěte. Na první dítě je dávka vypácena jen po prvních šest měsíců. Od dítěte druhého pořadí náeží rodiči po tuto dobu paušání dávka, a to bu pná, nebo redukovaná pode úvazku. Rodiče se ae musejí vystřídat, jeden z nich smí vybrat maximáně 30 měsíců. Pokud je zvoená varianta s redukovaným úvazkem, mohou dávku pobírat oba rodiče současně, ae ceková výše částky nesmí být překročena. Pokud má rodina třetí a daší dítě a jeden rodič nepracuje, je zde možnost zvoit si po jeden rok příspěvek výrazně vyšší (820 versus 570 Euro). Ve Španěsku je státem určená mateřská dovoená 16 týdnů (rovněž 6 týdnů předem). Zaměstnaná žena může ceé období po porodu přenechat muži. Otcům náeží 15denní pacené vono (jeho konkrétní forma se iší pode sektoru). Rodičovská dovoená trvá i ve Španěsku do třetích narozenin dítěte, rodiče však v tomto období nedostávají žádný příspěvek. Švédská opatření na podporu rodičů se od popsaných zemí zásadně iší. V první řadě zde není vymezena žádná mateřská dovoená, od počátku se muví o rodičovské dovoené. 7 V období po porodu (během prvních 60 dnů) je dáe vymezeno 10 pacených dnů (80 % patu) pro tzv. druhého rodiče (bez určení pohaví). Ve Švédsku je dáe odděeno rodičovské bezpatné uvonění ze zaměstnání, na něž má zaměstnanec nárok během prvních 18 měsíců života dítěte, a rodičovská dovoená, tedy období, kdy rodič pobírá příspěvek a současně je mu garantováno vono ze zaměstnání. 8 Tato dvě období se nemusejí překrývat. Pacená rodičovská dovoená trvá 480 dní, z toho 60 dní je určeno jen pro matku a 60 výučně pro otce. Tato část je nepřevoditená. Ze zbyých 360 dní náeží každému rodiči poovina, ae rodiče si tuto část mohou rozděit pode dohody, která však musí být stvrzena podpisem. Od roku 2014 může být rodičovská dovoená vybrána kdykoi do 12 et věku dítěte, z toho však jen 96 dní po čtvrtých narozeninách dítěte. Daší možností je, že tato částka a současně pracovní úvazek se dají krátit na poovinu, čtvrtinu a osminu a odpovídajícím způsobem roste doba pobírání. Napříkad je možné nastoupit do zaměstnání na pooviční úvazek a zároveň pobírat pooviční rodičovský příspěvek. Během prvního roku si rodiče mohou až 30 dní vybrat spoečně. Jednotivé země se iší i v tom, jak se přistupuje k dávkám z hediska daňového systému. V Čechách, na Sovensku a v Německu tak příspěvek v mateřství není daněn, v ostatní zemích podéhá danění (podrobněji MISSOC, 2015). Různá praxe mezi vybranými zeměmi je i v tom, nakoik musí rodič při pobírání rodičovského příspěvku skutečně přerušit či zkrátit pracovní dráhu. Preference déky a podoby rodičovské dovoené - výsedky Jak jsme se zmínii v úvodu, jedním z cíů našeho textu je ukázat, jak douhou rodičovskou dovoenou česká popuace preferuje a nakoik jsou tyto preference homogenní a odišné od daších evropských zemí. Náš text přináší výsedky mezinárodního srovnávacího šetření ISSP z roku V České repubice se výzkumu zúčastnio 1784 respondentů, z toho 989 žen (55,4 %) ve věku 18+ et. Francouzský vzorek poskytova údaje o 2409 respondentech (z toho 1558 žen), německý o 1766 respondentech (z toho 909 žen), poský o 1115 respondentech (z toho 602 žen), rakouský o 1182 respondentech (z toho 645 žen), sovenský o 1128 respondentech (z toho 605 žen), španěský o 2595 (z toho 1378 žen) a švédský o 1059 respondentech (z toho 574 žen). Vzhedem k tomu, že se jednao o mezinárodní šetření a modey podpory v rané fázi rodičovství se v jednotivých státech iší, výzkum nerozišova mateřskou a rodičovskou dovoenou, ae zjišova cekovou preferovanou dobu, po níž by měo být rodičům umožněno ceodenně pečovat o dítě. Otázka konkrétně zjišovaa, zda by rodič mě mít možnost využít pacené mateřské/rodičovské (i otcovské) dovoené, a pokud ano, jak douhá by měa být. Jistou výhodou může být, že se jedná o obecné preference, u nichž je možné předpokádat, že budou méně závisé na konkrétní situaci respondenta. Jak jsme se zmínii v úvodu, většina existujících studií dává preferovanou déku mateřské či rodičovské do souvisosti s představami o nejvhodnější formě péče o děti. Lze však očekávat, že se v ní odrážejí i obecnější představy o roi státu v sociáním zabezpečení. Proto rovněž anayzujeme otázku: Lidé mají různé názory na péči o předškoní děti. Kdo by mě být tím havním, kdo tuto péči poskytuje? Repondenti mohi vybírat z pěti možností: 1) rodina, příbuzní, 2) státní (obecní) zařízení, 3) neziskové organizace (např. charitativní organizace, církve a církevní organizace), 4) soukromé subjekty (např. soukromé jese a škoky, chůvy, paní na hídání), 5) zaměstnavateé. V anaýzách rozišujeme tři možnosti: rodina (původně možnost 1), stát (původně možnost 2) a ostatní (součené možnosti 3 5). Dáe pracujeme s otázkou zjišující, jak by měa být pacená dovoená rozděena mezi rodiče. Respondenti přitom byi vyzváni, aby si představii rodinu s dítětem v předškoním věku a odpověděi, jak by si měi měi oba rodiče rozděit rodičovskou dovoenou. V tomto případě mohi dotazovaní vybírat z možností: 1) matka by si měa vybrat ceou, otec žádnou, 2) matka by si měa vybrat většinu, otec jen maou část, 3) oba by si ji měi vybrat napů, 4) otec by si mě vybrat většinu, matka jen maou část, 5) otec by si mě vybrat ceou, matka žádnou. Preferovaná déka mateřské/otcovské a rodičovské dovoené Tabuka č. 2 dokumentuje, že v evropských zemích existují zcea rozdíné prefe- 4 FÓRUM sociání poitiky 6/2015

7 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 2: Preferovaná déka rodičovské dovoené v měsících v % ČR Sovensko Rakousko Německo Posko Španěsko Švédsko Francie Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M 0 1,0 3,8 0,8 1,6 7,0 9,6 4,8 8,3 1,3 0,5 4,2 6,9 4,0 6,5 14,0 16, ,0 0,0 0,9 0,7 1,4 1,1 3,3 7,5 7,0 6,4 14,5 15,3 0,9 1,1 6,6 12,4 6 1,7 1,2 0,1 0,8 1,9 1,6 7,7 11,2 12,5 13,0 19,2 22,0 3,4 5,4 20,4 18, ,0 0,5 0,7 0,1 0,1 0,4 2,4 1,6 2,2 1,9 6,7 5,9 1,6 3,0 3,2 3,3 12 3,9 4,5 3,1 5,4 6,6 8,5 43,8 36,2 43,9 48,3 35,9 27,0 30,4 37,4 25,2 22, ,0 1,6 0,6 1,9 4,0 3,0 6,5 7,4 3,0 4,3 3,5 2,8 30,9 24,2 3,1 2, ,5 17,1 13,7 14,8 24,1 26,2 16,5 15,5 11,0 12,2 6,3 7,3 22,1 16,0 10,6 11, ,4 2,5 1,9 4,2 4,6 6,4 0,3 0,5 0,9 0,0 0,0 0,2 0,4 0,4 0,3 0, ,1 36,9 50,8 50,0 34,7 30,3 14,2 10,0 16,4 11,4 4,4 3,9 4,7 4,1 16,3 10, ,4 32,0 27,5 20,4 15,6 13,0 0,6 1,9 1,8 2,1 5,4 8,8 1,6 1,9 0,5 1,4 Průměr 37,4 35,4 38,0 35,6 29,1 28,0 16,6 15,1 17,1 15,9 13,8 15,4 17,4 15,8 13,9 12,2 Zdroj: ISSP 2012, vážená data rence ohedně déky pacené mateřské/otcovské a rodičovské dovoené a že podpora douhé rodičovské dovoené je v České repubice (ae i na Sovensku) stáe vemi siná. V obou zemích přibižně tři čtvrtiny respondentů uvedy, že by rodiče měi mít možnost využít pacené dovoené 36 měsíců či dée. Třetina dotázaných si přitom mysea, že rodičovská dovoená by měa být deší než tři roky. Naopak pacenou rodičovskou dovoenou kratší než 2 roky podporova jen každý desátý český respondent, jednoroční dovoenou podporovaa jen 4 procenta dotázaných v České repubice. Česká (a sovenská) podpora systému douhých rodičovských dovoených se zdá být výjimečně siná i ve srovnání se sousedícími státy. Jediným daším státem, kde pacené rodičovské uvonění ze zaměstnání po dobu aespoň tři roky podporovaa poovina respondentů, byo Rakousko. Oproti tomu v Posku či Německu vyjadřovai respondenti nejčastější podporu mateřské/otcovské či rodičovské dovoené v déce 12 měsíců, deší pacené vono v souvisosti s péčí o dítě preferovaa jen přibižně třetina dotazovaných. Podpora více než tříeté rodičovské dovoené pak bya v těchto zemích mizivá (jako preferovaný stav ji naproti tomu uveda třetina českých respondentů). V průměru nejkratší pacené vono v souvisosti s péčí o dítě požadovai francouzští respondenti. Každý šestý se dokonce domníva, že rodiče by na žádné pacené vono mít nárok neměi. Téměř třetina dotazovaných Francouzů se pak vyjádřia, že by nějaká rodičovská dovoená být měa, ae měa by být kratší 12 měsíců. S výjimkou Španěska ve všech zemích pozorujeme, že ženy mají tendenci upřednostňovat deší rodičovskou dovoenou než muži. Tabuka č. 2 ukazovaa, jak douhou rodičovskou dovoenou česká popuace cekově preferuje, nezohedňovaa však možnou heterogenitu postojů a případné sociodemografické rozdíy v preferované déce. Nabízí se tedy otázka, zda v českém případě podporu douhé rodičovské dovoené naezneme ve všech sociáních skupinách. Z tohoto hediska nás zajímá především to, zda ji naezneme i mezi ženami v madších věkových skupinách, kterých se tato probematika nejvíce týká, a mezi ženami s vyšším vzděáním. V odborné iteratuře se totiž předpokádá, že vysokoškosky vzděané ženy mají zájem o rychejší návrat do zaměstnání, a to jak v důsedku vyšší potřeby sebereaizace, tak i díky epšímu příjmovému ohodnocení (Bartáková, 2008). Tabuka č. 3 proto zobrazuje preferovanou déku pacené rodičovské dovoené pode vzděání mezi ženami ve věku et. V této tabuce rovněž rozišujeme postoje žen s vysokoškoským vzděáním a ostatních v České repubice, na Sovensku a v Rakousku. Data ISSP za Českou repubiku nepotvrzují, že by české vysokoškoačky měy zájem o výrazně kratší rodičovskou dovoenou. Tento výzkum naopak naznačuje, že podpora douhé rodičovské dovoené je vemi siná i mezi madšími a vzděanějšími ženami. Pouze 5 procent dotazovaných žen ve věkové skupině et vyjádřio přesvědčení, že dovoené - mateřská (otcovská) a rodičovská - by měy být kratší než dva roky. V případě kratších rodičovských dovoených nenaezneme rozdíy pode dosaženého vzděání. Ženy s vyso- Tabuka č. 3: Preferovaná déka rodičovské dovoené pode vzděání v %, Česká repubika, Rakousko, Sovensko, pouze ženy ve věku et ČR Sovensko Rakousko Nižší Vysokoškoačky Cekem Nižší Vysokoškoačky Cekem Nižší Vysokoškoačky Cekem 0 0,8 1,2 0,9 0,7 0,0 0,6 3,6 9,3 4, ,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,8 0,8 1,5 0,9 6 1,3 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 0,4 2,8 0, ,0 0,0 0,0 0,0 1,7 0,4 0,0 0,0 0,0 12 2,2 4,0 2,6 4,2 5,6 4,5 3,5 11,0 5, ,8 0,0 0,7 1,1 0,0 0,8 4,1 3,0 3, ,6 25,7 15,0 10,8 27,5 15,0 22,8 23,9 23, ,9 0,0 2,3 1,7 0,7 1,4 5,2 7,0 5, ,4 46,6 42,1 46,8 44,1 46,1 39,7 30,8 37, ,0 22,5 35,4 33,7 20,5 30,4 20,0 10,7 18,0 N = Zdroj: ISSP 2012, vážená data FÓRUM sociání poitiky 6/2015 5

8 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy koškoským dipomem se však odišují v otázce rodičovských dovoených dešího trvání. Zatímco se 79 procent žen bez vysokoškoského vzděání domnívao, že by rodičovská měa být tři roky a dée, mezi vysokoškoačkami se tak vyjádřio 69 procent. Ještě větší rozdí je, pokud se zaměříme na rodičovské dovoené deší než 3 roky (22 procent vysokoškoaček oproti téměř 40 procentům žen bez vysokoškoského vzděání). Vemi podobnou situaci naezneme i na Sovensku, kde je podpora kratších rodičovských dovoených mizivá bez ohedu na dosažené vzděání, by vzděanější ženy častěji než jejich méně vzděané protějšky voiy dvouetou rodičovskou dovoenou. V Rakousku se projeviy rozdíy mezi vysokoškoačkami a ostatními především v tom, že vzděanější ženy si častěji mysí, že by žádná pacená mateřská/rodičovská dovoená být neměa. Mezi ženami, které se domnívay, že nějaká pacená rodičovská dovoená by být měa, však byy vzděanostní rozdíy vemi maé. Z dat ISSP 2012 se tak zdá, že v těchto středoevropských zemích vzděání příiš nediferencuje a podpora reativně douhých rodičovských dovoených je poměrně homogenní. Znamená to tedy, že Středoevropané si mysí, že o děti by se měo pečovat v rodině, zatímco v jiných částech Evropy vidí jako vhodnou i institucionání péči? Odpově na tuto otázku je kompikovaná. Použitá data totiž naznačují, že postoje české a sovenské spoečnosti se neodišují jen od států, ve kterých je douhodobá tradice sociánědemokratického systému rodinné poitiky, ae i od některých spoečností s tzv. konzervativně-pevninským či famiistickým systémem. Jedním z vysvětení může být, že otázka týkající se déky pacené rodičovské dovoené fakticky neodpovídaa na otázku, kdo má o předškoní dítě pečovat. Odpovědi totiž mohou vypovídat i o tom, nakoik respondenti očekávají intervence státní poitiky do rodinného života. V tabuce č. 4 jsou proto odpovědi na otázku Lidé mají různé názory na péči o předškoní děti. Kdo by mě být tím havním, kdo tuto péči poskytuje? Pokud by představy o ideání déce rodičovské dovoené odrážey (jen) názory na správnou formu péče o dítě, mohi bychom očekávat podobné pořadí zemí jako u otázky zjišující déku rodičovské dovoené. Tomu však tak není. Data ISSP 2012 totiž ukazují, že v zemích, jako je Posko a Španěsko, převádá názor, že právě rodina by měa být tím, kdo péči zajišuje, by v těchto zemích nebya příišná podpora douhých rodičovských dovoených. Tedy to, že si Poáci či Španěé ve srovnání s Čechy častěji mysí, že rodičovská dovoená by neměa být příiš douhá, neznamená, že podporují institucionání či jiné typy nerodinné péče. Naopak jsou častěji než Češi přesvědčeni, že by péči o dítě měa zajišovat havě rodina. V České repubice a Rakousku je podpora rodinné péči sice reativně vysoká, ae nižší než ve zmíněných zemích. Na druhé straně stojí Švédsko, kde jen každý desátý dotázaný odpovědě, že péče by měa být poskytována především rodinou. Ze sedovaných zemí se odišují i respondenti z Francie, kteří vyjadřují významnou podporu pro péči soukromých subjektů (chůvy, soukromé škoky etc.). Tabuka č. 4: Kdo má být tím havním, kdo zajišuje péči o předškoní děti, v % Preferovaná forma rodičovské dovoené Tabuka č. 5 přináší informace o tom, jak by rodičovská dovoená měa být rozděena mezi oba rodiče. Vzhedem k tomu, že pouze 7 respondentů ve všech anayzovaných zemích odpověděo, že by ceou mateřskou (otcovskou) a rodičovskou dovoenou mě čerpat otec, spojii jsme posední dvě kategorie (tj. většinou otec, vždy otec) do jedné. I v tomto případě se čeští a sovenští respondenti výrazně odišovai od ostatních tím, že zásadně upřednostňovai, aby na mateřskou/rodičovskou dovoenou nastupovaa matka. Zároveň však patí, že postoje byy v tomto případě více heterogenní než u déky rodičovské dovoené. Z osovených Čechů a Sováků tak přibižně 70 procent odpověděo, že s dítětem by měa zůstat doma především matka. Daší pětina respondentů se domnívaa, že by matka měa vyčerpat většinu dovoené a otec jen krátké období (rozdíy mezi pohavími nejsou statisticky signifikantní). Přesvědčení, že rodičovská dovoená by měa být děena rovným díem mezi matku a otce, pak zastávaa jen desetina českých respondentů. Sinou podporou tomu, že rodičovskou dovoenou má čerpat žena, se naše spoečnost (spou se Sovenskem) výrazně odišuje od ostatních zkoumaných zemí. Pro srovnání můžeme uvést, že v Německu či ve Francii vyjadřovaa podporu rovnému sdíení rodičovské dovoené poovina dotazovaných a ve Švédsku dokonce 70 procent. By ani v tomto případě v českém vzorku nenaezneme statisticky významné rozdíy mezi vysokoškoačkami a ženami s nižším vzděáním, data přesto naznačují trend, že sdíení rodičovské dovoené dávají přednost spíše ženy s vyšším vzděáním. Podobné výsedky vycházejí i z dat zkoumajících jednotivé typy rodin z roku Mutinomiání regrese Za preferencemi ohedně déky rodičovské a mateřské dovoené se může skrývat ceá řada důvodů. V násedujícím kroku jsme proto odhadi mutinomiání regrese se dvěma závise proměnnými, a to preferovanou dékou rodičovské dovoené a postoji k rozděení této doby mezi oba partnery, které řadu intervenujících proměnných kontroují. Zaměřujeme se přitom na tři středoevropské země: Českou repubiku, Sovensko a Rakousko. Důvody k tomu, že vybíráme jen tři země, jsou dva. Zaprvé, z českého hediska je zajímavé porovnávat postoje naší popuace s postoji v zemích, jejichž sociání systémy jsou zakotveny ve spoečné tradici, ae které se postupně rozrůzniy. Zváště zajímavé je pak srovnání s Rakouskem, které se od této spoečné tradice v posedních etech patrně nejvíce odkání a investuje do rozvoje zařízení pro děti do tří et věku. Nabízí se tak otázka, zda faktory ovivňující postoje k rodičovské dovoené jsou v této zemi jiné než v českém či sovenském případě. Druhý důvod pro výběr těchto tří zemí je technického rázu. Vzhedem k tomu, že podpora douhé rodičovské dovoené je v ostatních zemích poměrně nízká, neze v nich použít stejnou děící hranici mezi krátkou a douhou rodičovskou dovoenou a závisá proměnná by musea ČR Sovensko Rakousko Německo Posko Španěsko Švédsko Francie Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Rodina 58,0 53,7 46,8 44,7 59,0 62,0 37,6 44,6 74,9 79,9 62,5 64,7 10,0 10,9 29,4 35,9 Váda 36,6 41,2 49,2 53,1 28,7 29,8 45,1 41,6 14,5 13,3 31,2 29,0 82,2 82,9 16,2 16,8 (obec) Soukromé 2,9 2,6 2,1 1,2 7,9 5,7 11,0 6,1 9,0 5,5 3,1 3,1 7,0 4,9 45,0 39,3 subjekty Jiné* 2,5 2,5 1,9 1,0 4,4 2,4 6,4 7,6 1,6 1,4 3,3 3,3 0,8 1,3 9,3 8,1 * Napříkad zaměstnavateé, charitativní organizace, církve Zdroj: ISSP 2012, vážená data 6 FÓRUM sociání poitiky 6/2015

9 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 5: Kdo má čerpat rodičovskou dovoenou, v % ČR Sovensko Rakousko Německo Posko Španěsko Švédsko Francie Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Ž M Matka ceou 67,1 71,7 66,0 71,3 36,5 40,7 13,1 18,4 29,2 36,2 29,2 37,4 0,6 2,2 12,4 17,0 Matka většinu, 22,7 19,3 23,9 18,9 41,2 38,4 35,0 34,9 34,0 33,0 34,3 32,8 28,8 27,6 36,1 39,7 otec jen maou část Matka i otec 9,8 8,6 9,1 9,4 22,0 20,7 51,5 45,7 36,3 30,4 36,3 29,4 70,4 69,8 51,1 43,2 napů Otec většinu 0,3 0,5 1,0 0,4 0,4 0,1 0,4 1,0 0,5 0,4 0,2 0,4 0,2 0,5 0,4 0,1 + otec ceou N= Zdroj: ISSP 2012, vážená data být zaožena na jiných kategoriích (které by nebyo možné upatnit ve středoevropských zemích) 9. Mutinomiání regrese nám pomohou určit, nakoik názory na déku rodičovské dovoené souvisí se sociodemografickými charakteristikami (vzděáním, věkem, přítomností partnera a dítěte v domácnosti) a postoji (konkrétně souhasem s tím, že předškoní dítě trpí, pokud matka pracuje). Modey odhadujeme nejdřív pro všechny ženy bez ohedu na věk, potom vybíráme respondentky ve věku et. První regresní modey anayzovay preferovanou déku rodičovské dovoené a rozišovay tři kategorie: méně než 36 měsíců, 36 měsíců, dée než 36 měsíců (viz tabuku č. 6). Srovnávací kategorie bya rodičovská dovoená douhá 36 měsíců. Tabuka č. 6 ukazuje, že hodnoty ovivňují postoje k ideání déce rodičovské dovoené v české a rakouské spoečnosti, nikoiv však na Sovensku. V Rakousku přitom iberánější ženy (tj. ženy, které si mysí, že dítě pracující matky netrpí) častěji podporují rodičovskou dovoenou kratší než 3 roky, tj. domnívají se, že by neměa trvat ceé tři roky. Zdá se přitom, že hodnotová orientace je v rakouském prostředí kíčová a ostatní sociodemografické charakteristiky nehrají příiš vekou roi. Tedy, v rakouském prostředí preferovaná déka rodičovské dovoené opravdu odráží představy o vhodné formě péče o maé děti. Tento závěr přitom patí jak u vzorku všech žen, tak u žen v reprodukčním věku. Naproti tomu v Čechách se vztah mezi hodnotami a preferovanou dékou rodičovské dovoené projevuje jen tehdy, pokud pracujeme s ceým vzorkem (navíc v opačném než očekávaném směru). Mezi madšími českými ženami však už hraje roi jen to, zda mají nezetié dítě v domácnosti, nikoiv jejich představy o tom, co je pro dítě dobré. Pokud totiž děti mají, podporují rodičovskou dovoenou deší než tři roky výrazně častěji než bezdětné bez ohedu na to, co si mysí o důsedcích zaměstnání matky pro dítě. Na Sovensku se pak zdá hrát jistou roi vyso- Tabuka č. 6: Mutinomiání regrese se závisou proměnnou déka rodičovské dovoené (srov. kategorie 36 měsíců), ženy Česká repubika Sovensko Rakousko Všechny et Všechny et Všechny et 35 měsíců nebo kratší (srov. 36 měsíců) Vzděání (srov. nižší) Vysokoškoské * Věk Žijící s partnerem Děti v domácnosti (srov. bez dětí) Min. 1 předškoní 0.48* Pouze děti * 0.77 ve škoním věku Dítě trpí (rozhodný souhas) + Spíš souhasí 0.51* Ani, ani ** 4.03* Spíš nesouhasí 0.47* *** 4.87** Rozhodně nesouhasí ** 4.59* 37 měsíců nebo deší (srov. 36 měsíců) Vzděání (srov. nižší) Vysokoškoské 0.53* Věk * 0.97 Žijící s partnerem Děti v domácnosti (srov. bez dětí) Min. 1 předškoní * Pouze děti 1.65* 2.17* ve škoním věku Dítě trpí (rozhodný souhas) + Spíš souhasí 0.50* Ani, ani 0.37** Spíš nesouhasí 0.39** * 0.38 Rozhodně nesouhasí Zdroj: ISSP 2012 * p<0.05, ** p<0.01, *** p< Předškoní dítě pracující matky trpí FÓRUM sociání poitiky 6/2015 7

10 Recenzované stati, studie, úvahy a anaýzy koškoské vzděání ženy, kdy vzděanější ženy vyjadřují vyšší podporu rodičovské kratší tří et. Je však nutné podotknout, že tento vztah nenaezneme u žen v reprodukčním věku. Druhá sada regresních modeů odhadovaa preferovanou formu rodičovské dovoené a rozišovaa rovněž tři možnosti: ceou čerpá matka, většinu čerpá matka, ostatní (viz tabuku č. 7). Srovnávací kategorií je situace, kdy ceou rodičovskou dovoenou čerpá matka. Data ISSP naznačují, že vysokoškoské vzděání ovivňuje představy o tom, kdo má čerpat rodičovskou dovoenou, pouze na Sovensku a v Rakousku, nikoiv v České repubice. Ukazuje se totiž, že sovenské a rakouské vysokoškoačky výrazně častěji než ženy s nižším vzděáním vyjadřují podporu názoru, že otec i matka by měi péči sdíet. Naproti tomu české vysokoškoačky se v tomto ohedu nezdají být o moc modernější než jejich méně vzděané protějšky. V českém prostředí se zdá hrát roi pouze věk ženy, kdy madší respondentky vyjadřovay iberánější postoje. Na závěr můžeme ještě upozornit na zajímavost, že v Rakousku sdíenou péči mezi otcem a matkou podporují především ženy, které žádné maé dítě nemají. Závěr Tabuka č. 7: Mutinomiání regrese se závisou proměnnou kdo má rodičovskou dovoenou čerpat (srov. kategorie pouze matka), ženy Česká repubika Sovensko Rakousko Všechny et Všechny et Všechny et Především matka (srov. pouze matka) Vzděání (srov. nižší) Vysokoškoské ** 6.43*** 2.66** 4.07** Věk 0.98*** ** Žijící s partnerem Děti v domácnosti (srov. bez dětí) Min. 1 předškoní Pouze děti ve škoním věku Dítě trpí (rozhodný souhas) + Spíš souhasí ** 1.17 Ani, ani ** 0.96 Spíš nesouhasí * 0.80 Rozhodně nesouhasí * Matka i otec (srov. pouze matka) Vzděání (srov. nižší) Vysokoškoské * Věk 0.97** ** 0.93 Žijící s partnerem Děti v domácnosti (srov. bez dětí) Min. 1 předškoní ** 0.31* Pouze děti ve škoním věku Dítě trpí (rozhodný souhas) + Spíš souhasí Ani, ani 0.30** Spíš nesouhasí 0.43* Rozhodně nesouhasí * Zdroj: ISSP 2012 * p<0.05, ** p<0.01, *** p< Předškoní dítě pracující matky trpí Data ISSP z roku 2012 naznačují, že Češi a Sováci mají v mezinárodním srovnání poměrně výjimečné postoje vůči pacené rodičovské dovoené a že jejich podpora reativně douhému pacenému pobytu mimo pracovní trh je v našich zemích v podstatě univerzání. Navíc se zdá, že především v českém prostředí podporují deší rodičovskou dovoenou ty ženy, které mají děti. Tato česko-sovenská výjimečnost se obvyke vysvětuje jako historický důsedek rakousko-uherského nastavení předškoní péče, díky němuž vznika kuturní hranice rozišující děti do tří et věku a starší. Naše anaýzy dat ISSP 2012 však naznačují, že situace i její interpretace je výrazně sožitější. Zaprvé, představy o přirozené tříeté hranici byy v minuosti sdíené v řadě zemí kontinentání Evropy. V daších evropských zemích, včetně Rakouska i Francie, pode jejíhož příkadu by rakousko-uherský systém vytvořen, však k určitým posunům došo přinejmenším ve srovnání s českou a sovenskou spoečností. Čechům a Sovákům se však zdá systém douhých rodičovských dovoených vyhovovat, přestože se tyto spoečnosti v mnoha jiných ohedech ryche iberaizovay a modernizovay. Podpora radikánějšího zkracování rodičovských dovoených není siná ani u vysokoškoaček jako potenciáně nejiberánější skupiny žen. Jen mizivý podí z nich si mysí, že by měa být rodičovská dovoená kratší než 2 roky (pro srovnání - v Rakousku to bya více než čtvrtina). Jedním z možných vysvětení je, že tyto ženy mají reativně vyšší jistotu zaměstnání, díky čemuž nevidí douhé přerušení své pracovní dráhy jako probém. Některé starší výzkumy opravdu naznačují, že tři čtvrtiny vysokoškoaček považovay svůj návrat do zaměstnání po rodičovské dovoené za bezprobémový oproti poovině žen s nejnižším vzděáním (Bartáková, 2009: 183). Zadruhé, názory na déku rodičovské dovoené se v odborné iteratuře tradičně spojují s představami o tom, jakou péči maé dítě potřebuje. Často se pak víceméně automaticky očekává, že existuje úzké spojení mezi preferovanou dékou rodičovské dovoené a postoji k institucionání péči o nejmenší. Jinými sovy, očekává se, že pokud idé nepodporují douhou rodičovskou dovoenou, znamená to, že považují institucionání péči za vhodnou. Data ISSP však naznačují, že tomu tak není. Jak jsme ukázai, ve Španěsku a Posku, kde se kade nejvyšší důraz na roi rodiny v předškoní péči, % respondentů označio na vhodný mode rodičovské dovoené v rozmezí 0 12 měsíců. Zdá se tak, že se v těchto postojích neodráží ani tak představy o tom, co je dobré pro dítě (či pro matku), ae spíše představy o tom, co by stát mě - nebo je ochotný - rodinám poskytnout. Právě pokud se zaměříme na otázku, kdo by mě být tím havním, kdo by mě péči poskytovat, Češi a Sováci přestávají být tak výjimeční. Patří sice pořád ke spíše konzervativnějším národům kadoucím veký důraz na roi rodiny, avšak nikoiv mezi ty nejkonzervativnější. Jako reativně konzervativní se česká spoečnost nejeví ve srovnání se zeměmi jihoevropskými či středoevropskými, ae pouze v porovnání se severozápadní Evropou. Určitou roi může hrát to, že v těchto zemích probíha- 8 FÓRUM sociání poitiky 6/2015

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_1ciso12.qxd 9.2.2012 13:34 StrÆnka 1 1 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník3 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník3 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01 obaka3_ 2009_k tisku.qxd 3.6.2009 7:43 StrÆnka 1 3 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_6ciso11_k tisku.qxd 6.12.2011 9:18 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní

Více

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_2ciso12.qxd 3.4.2012 8:56 StrÆnka 1 2 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění

Mladí lidé a skupina NEET v Evropě: První zjištění Evropská nadace pro zepšení životních a pracovních podmínek Madí idé a skupina NEET v Evropě: První zjištění > Shrnutí < I když madí nemají pokaždé pravdu, spoečnost, která je ignoruje a shazuje, nemá

Více

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_1ciso13.qxd 8.2.2013 9:08 StrÆnka 1 1 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_4ciso11.qxd 5.8.2011 8:18 StrÆnka 1 4 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_6ciso12.qxd 7.12.2012 7:44 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 02_OBALKA_2ciso13.qxd 4.4.2013 14:28 StrÆnka 1 2 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 8 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 8 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_1ciso14.qxd 5.2.2014 11:22 StrÆnka 1 1 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 01_OBALKA_3ciso11.qxd 6.6.2011 10:34 StrÆnka 1 3 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

dvouměsíčník/ročník 4 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 4 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 02_OBALKA_6ciso10.qxd 6.12.2010 9:15 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

OPQ Manager Plus Report

OPQ Manager Plus Report OPQ Profi OPQ Manager Pus Report Jméno Pan Sampe Candidate Datum 25 září 2013 www.ceb.sh.com ÚVOD Tato zpráva je určena pro použití iniovým manažerům a personaistům. Obsahuje řadu informací, které jsou

Více

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

dvouměsíčník/ročník 7 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní 03_OBALKA_3ciso13.qxd 7.6.2013 9:20 StrÆnka 1 3 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní

Více

Charakter české rodinné politiky (RP)

Charakter české rodinné politiky (RP) Jeden příklad hledání nástrojů rodinné politiky na podporu rodičovství otcovská dovolená PhDr. Věra Kuchařová, CSc. Kristýna Janurová, M.A. Konference ČSS 2017, 1. 2. 2017 P14 Bezdětná společnost? Proměny

Více

2.1 Stáčivost v závislosti na koncentraci opticky aktivní látky

2.1 Stáčivost v závislosti na koncentraci opticky aktivní látky 1 Pracovní úkoy 1. Změřte závisost stočení poarizační roviny na koncentraci vodního roztoku gukozy v rozmezí 0 500 g/. Pro jednu zvoenou koncentraci proveďte 5 měření úhu stočení poarizační roviny. Jednu

Více

Soukromá základní škola ERIZA, s.r.o., Mělník

Soukromá základní škola ERIZA, s.r.o., Mělník Soukromá zákadní škoa ERIZA, s.r.o., Měník Soukromá zákadní škoa ERIZA, s.r.o., se sídem U Ciheny 505/7, 276 01 Měník, IČ: 06228640, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, v oddíu

Více

dvouměsíčník/ročník 4 2010

dvouměsíčník/ročník 4 2010 4 dvouměsíčník/ročník 4 2010 Obsah Editorial 1 Stati, studie, úvahy a analýzy Rozdělení genderových rolí mezi rodiči malých dětí v České republice a na Slovensku 2 Kamila Svobodová, Anna Šastná Vytváření

Více

Kmitavý pohyb trochu jinak

Kmitavý pohyb trochu jinak Kmitavý pohyb trochu jinak JIŘÍ ESAŘ, PER BAROŠ Katedra fyziky, Pedaoická fakuta, JU České Budějovice Kmitavý pohyb patří mezi zákadní fyzikání děje. Většinou se tato část fyziky redukuje na matematický

Více

POKUTOVÉ BLOKY. Samostatné oddělení 904 Správní činnosti Září 2012

POKUTOVÉ BLOKY. Samostatné oddělení 904 Správní činnosti Září 2012 POKUTOVÉ BLOKY Samostatné odděení 904 Správní činnosti Září 2012 Zákadní informace Ustanovení 85 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dáe jen zák. č. 200/1990 Sb. ), stanoví

Více

PŘÍLOHA č. 8b) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 2

PŘÍLOHA č. 8b) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 2 PŘÍLOHA č. 8b) příruček pro žadatee a příjemce OP VaVpI MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 2 Příoha č. 8b) Monitorovací indikátory na úrovni projektů uvedené v rámci prioritní osy 2 Regionání

Více

Svaz průmyslu a dopravy ČR Zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty

Svaz průmyslu a dopravy ČR Zástupce těch, kteří vytvářejí hodnoty Svaz průmysu a dopravy ČR Úvod Svaz průmysu a dopravy ČR představuje největší zaměstnavateskou organizaci v České repubice. Za třináct et svého působení si díky siné a odborně zdatné čenské zákadně vybudova

Více

1 ROZMĚRY STĚN. 1.1 Délka vnější stěny. 1.2 Výška vnější stěny

1 ROZMĚRY STĚN. 1.1 Délka vnější stěny. 1.2 Výška vnější stěny 1 ROZMĚRY STĚN Důežitými kritérii pro zhotovení cihených stěn o větších rozměrech (déce a výšce) je rozděení stěn na diatační ceky z hediska zatížení tepotou a statického posouzení stěny na zatížení větrem.

Více

Novinky v online marketingu SEO, GA, News

Novinky v online marketingu SEO, GA, News Novinky v onine marketingu SEO, GA, News Googe Anaytics, SEO, Linkbuiding Tomáš Nohá Obsah škoení: SEO v dnešní době Novinky v Googe Anaytics Efektivní reaizace Newsetterů Googe Anaytics, SEO, Linkbuiding

Více

Petr Šmíd, Petra Lukešová, Daniel Mourek. Plány mobility. Přínos pro podniky a instituce

Petr Šmíd, Petra Lukešová, Daniel Mourek. Plány mobility. Přínos pro podniky a instituce Petr Šmíd, Petra Lukešová, Danie Mourek Pány mobiity Přínos pro podniky a instituce Nadace Partnerství 2011 Pány mobiity Pány mobiity: Přínos pro podniky a instituce Autoři pubikace: Petr Šmíd, Petra

Více

Progresivní Plastové Konstrukce

Progresivní Plastové Konstrukce Příjemce dotace AURO, spo. s r.o. Moravany u Brna Název projektu: Tvorba vzděávacího programu Progresivní pastové konstrukce v ekoogických a jiných stavbách Číso projektu: CZ.1.07/3.2.04/04.0051 Progresivní

Více

charakteristika skautingu

charakteristika skautingu ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SKAUTINGU Zákadní charakteristika skautingu OBSAH n Podí na výchově madých idí... 58 n pomocí systému postupné sebevýchovy... 64 n zaožené na souboru hodnot... 73 n Hnutí... 75

Více

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální?

Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2004 Materiální situace domácností je stabilní. Žít na dluh je dnes zcela normální? Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli

Více

PŘÍLOHA č. 8a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 1

PŘÍLOHA č. 8a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 1 PŘÍLOHA č. 8a) příruček pro žadatee a příjemce OP VaVpI MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 1 Příoha č. 8a) Monitorovací indikátory na úrovni projektů uvedené v rámci prioritní osy 1 Evropská

Více

Národní digitální archiv. Jiří Bernas, Milan Vojáček Národní archiv

Národní digitální archiv. Jiří Bernas, Milan Vojáček Národní archiv Národní digitání archiv Jiří Bernas, Mian Vojáček Národní archiv NDA ve 20 minutách Digitání archiváie vers. digitání data Životní cykus e-dokumentu Zákadní požadavky na archivaci Východiska projektu NDA

Více

Martin Blatoň 1 2. PŘEHLED METOD SLOUŽÍCÍCH K NÁVRHU SÍTĚ MHD

Martin Blatoň 1 2. PŘEHLED METOD SLOUŽÍCÍCH K NÁVRHU SÍTĚ MHD Ročník 4., Číso III., istopad 2009 KOMPARACE VYBRANÝCH METOD ZABÝVAJÍCÍCH SE NÁVRHEM SÍTĚ LINEK MHD COMPARISON OF SELECTED METHODS TO ADDRESS THE URBAN PUBLIC TRANSPORT LINE NETWORK DESIGN Martin Batoň

Více

PŘÍČNÉ LISOVANÉ ZTUŽIDLO VE STŘEŠNÍ ROVINĚ KONSTRUKCÍ Z DŘEVĚNÝCH

PŘÍČNÉ LISOVANÉ ZTUŽIDLO VE STŘEŠNÍ ROVINĚ KONSTRUKCÍ Z DŘEVĚNÝCH PŘÍČNÉ LISOVANÉ ZTUŽIDLO VE STŘEŠNÍ ROVINĚ KONSTRUKCÍ Z DŘEVĚNÝCH VAZNÍKŮ S KOVOVÝMI DESKAMI S PROLISOVANÝMI TRNY Petr Kukík 1, Micha Grec 2, Aeš Tajbr 3 Abstrakt Timber trusses with punched meta pate

Více

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu

1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré

Více

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET Mgr. Hana Splavcová (NÚV) PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (PedF UK) Praha, 7. října 2016 Anotace Příspěvek se zabývá problematikou vzdělávání dětí

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ; Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,

Více

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné

Více

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.

Více

Zhodnoťte úmrtnostní poměry v uvedených regionech. Za standard zvolte věkovou strukturu jednotky vyššího řádu.

Zhodnoťte úmrtnostní poměry v uvedených regionech. Za standard zvolte věkovou strukturu jednotky vyššího řádu. Syaby_emograie I._příoha římá andardizace Zhodnoťte úmrtnoní poměry v uvedených ionech. Za andard zvote věkovou rukturu jednotky vyššího řádu. I. ion II. ion jednotka vyššího řádu Věková skupina 0-19 1

Více

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013

Postoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Postoje občanů k prezidentskému úřadu - Technické

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE

MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE MUŽI NA RODIČOVSKÉ V ČESKÉ REPUBLICE Lukáš Talpa Liga otevřených mužů, o.s. Praha, 18. 9. 2014 Projekt ESF ČR CZ 1.04/3.4.04/88.00410 Táta na plný úvazek TÁTA NA PLNÝ ÚVAZEK Společný projekt Cíle projektu:

Více

Zpracovala: Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Jarmila Pilecká Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice - únor 2017 Necelá polovina (8 %) respondentů považuje starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou. Přibližně devět

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 80 19 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího

Více

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018 Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: , Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním

Více

Názor občanů na drogy květen 2019

Názor občanů na drogy květen 2019 Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen Více než čtyři pětiny ( %) dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém, necelá polovina (4 %) dotázaných pak vnímá užívání drog jako problém v

Více

PŘÍLOHA č. 8a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 1

PŘÍLOHA č. 8a) příruček pro žadatele a příjemce OP VaVpI. MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 1 PŘÍLOHA č. 8a) příruček pro žadatee a příjemce OP VaVpI MONITOROVACÍ INDIKÁTORY v rámci prioritní osy 1 Příoha č. 8a) Monitorovací indikátory na úrovni projektů uvedené v rámci prioritní osy 1 Evropská

Více

Spokojenost se životem březen 2018

Spokojenost se životem březen 2018 Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 129 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015 Polovina

Více

Centrální Zadavatel. Česká republika - Ministerstvo vnitra. č.j.: MV /SIK SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KlVS - CMS.

Centrální Zadavatel. Česká republika - Ministerstvo vnitra. č.j.: MV /SIK SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KlVS - CMS. @ '; Centrání Zadavate Česká repubika - Ministerstvo vnitra č.j.: MV-246-246/SIK5-2017 SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KVS - CMS mezi Česká repubika - Ministerstvo práce a sociáních věci a Českou repubikou

Více

9.2.1 Náhodné pokusy, možné výsledky, jevy

9.2.1 Náhodné pokusy, možné výsledky, jevy 9.2.1 Náhodné pokusy, možné výsedky, jevy Předpokady: 9110, 9114 Hodím kámen za normáních okoností jediný výsedek = spadne na zem Hodíme kámen na terč někoik možných výsedků (trefíme desítku, devítku,,

Více

NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU

NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU NOVÁ METODA NÁVRHU PRŮMYSLOVÝCH PODLAH Z VLÁKNOBETONU Jan Loško, Lukáš Vrábík, Jaromír Jaroš Úvod Nejrozšířenějším příkadem využití váknobetonu v současné době jsou zřejmě podahové a zákadové desky. Při

Více

Českou republikou - Ministetstvem zemědělství. na straně jedné. na straně druhé

Českou republikou - Ministetstvem zemědělství. na straně jedné. na straně druhé ....,...,,.,..._.,,,.,..,., ' 3 ii:;:,s, Cenrá nízadavate Česká repubika - Ministerstvo vnitra :J' '.;- ' '""' č.j.: MV-246-267/SIK5-2017 É',', : '.. SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KIVS - CMS mezi Českou

Více

Závěrečná zpráva o činnosti metanol v Ústeckém kraji

Závěrečná zpráva o činnosti metanol v Ústeckém kraji Závěrečná zpráva o činnosti metano v Ústeckém kraji A) popis situace v regionu (vývoj intoxikace, počet úmrtí, počet intoxikovaných): V Ústeckém kraji bo šetřeno někoik podezření na intoxikaci metakohoem,

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU PRO PRÁCI VE VĚDĚ A VÝZKUMU MAJÍ ŽENY I MUŽI STEJNÉ PŘEDPOKLADY, PROFESNÍ RŮST ŽEN JE ALE POMALEJŠÍ Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných

Více

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015

Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Konference SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO, RODINNÉHO A SOUKROMÉHO ŽIVOTA: VÝZVA SOUČASNOSTI 3. února 2015 Mateřská dovolená základní srovnání ČR a Francie ČR Francie Trvání Podmínky nároku Náhrada mzdy 28 týdnů

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky

Více

EISS. System. Security. Enterprise Integrated

EISS. System. Security. Enterprise Integrated Enterprise Integrated Security System EISS EISS je integrovaný zabezpečovací, přístupový, kamerový a docházkový systém s vazbou na kíčové hospodářství, požární signaizaci, systémy pro ochranu perimetru

Více

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech

Více

Představení společnosti COPRA spol. s r.o.

Představení společnosti COPRA spol. s r.o. Představení spoečnosti COPRA spo. s r.o. 10/2014 Kdo jsme? Rodinná poradenská firma zaožená v roce 1991, která pomáhá při: Nákupu firem Prodeji firem Hedání strategických a finančních partnerů Máme zkušenosti

Více

Životní podmínky 2015

Životní podmínky 2015 Životní podmínky 2015 Šetření Životní podmínky Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union Statistics on Income

Více

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické

Více

1.9.1 Vyjádření neznámé ze vzorce I

1.9.1 Vyjádření neznámé ze vzorce I .9. Vyjádření neznámé ze vzorce I Předpokady: 75, 85 Pedagogická poznámka: Ačkoiv v normání učebnici zabírá vyjadřování ze vzorce jenom tři stránky, věnova jsem ji ceou podkapitou, z někoika důvodů: Autor

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58% TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Názor občanů na drogy květen 2017

Názor občanů na drogy květen 2017 Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen 0 Přibližně čtyři pětiny dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém ( %), ačkoliv pouze asi polovina ( %) to tak vnímá v místě svého bydliště.

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:

Více

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice

Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. seminář Sociální podmínky otcovství v České republice Úřad vlády České republiky Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů seminář Sociální podmínky otcovství v České republice 19. listopadu 2014 PROGRAM SEMINÁŘE 10:30 10:40 Úvodní slovo 10:40 10:55 Informace

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická Ústav fyziky a materiálového inženýrství

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická Ústav fyziky a materiálového inženýrství Univerzita Tomáše Bati ve Zíně, Fakuta technoogická Ústav fyziky a materiáového inženýrství Jméno a příjmení Josef Novák Ročník / Skupina x Předmět Laboratorní cvičení z předmětu Datum měření xx. xx. xxxx

Více

APLIKACE METOD ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ V KNIHOVNÁCH

APLIKACE METOD ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ V KNIHOVNÁCH APLIKACE METOD ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ V KNIHOVNÁCH TEORETICKÉ PŘÍSTUPY A ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY ŘEŠENÍ Aeš Vaněk Evropské informační středisko Univerzity Karovy v Praze aes.vanek@eis.cuni.cz Poznámka

Více

6.1.4 Kontrakce délek

6.1.4 Kontrakce délek 6..4 Kontrake déek Předpokady: 603 Existuje na Zemi jev, na kterém je diatae času opravdu vidět? Př. :Částie mion má poočas rozpadu (doba, za kterou se rozpadne přibižně poovina části) 2,2µs. Vysvěti,

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví Tisková zpráva Postoje české veřejnosti k odchodu Velké Británie z Evropské unie - únor 2019 Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii

Více

Centrální Zadavatel. Česká republika - Ministerstvo vnitra. Č. j.: MV /SIK SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KIVS - CMS.

Centrální Zadavatel. Česká republika - Ministerstvo vnitra. Č. j.: MV /SIK SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KIVS - CMS. i f : ',: "": i.:- ^D = :, :"',,t: j,:" ĽÁ á e:', f]' " " &á.'-- y- m.'.-., r ' : U "C" ".' y. r.."' Centrání Zadavate. Česká repubika - Ministerstvo vnitra Č. j.: MV-246-51/SIK5-2017 ťšj', Ĺ!),.' SMLOUVA

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje

Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje Dotační programy pro obce Jihomoravského kraje Zpracovate: Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor regionáního rozvoje odděení strategického rozvoje ve spoupráci

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

6.1.4 Kontrakce délek

6.1.4 Kontrakce délek 6..4 Kontrake déek Předpokady: 603 Existuje na Zemi jev, na kterém je diatae času opravdu vidět? Př. :Částie mion má poočas rozpadu (doba, za kterou se rozpadne přibižně poovina části) 2,2μs. Vysvěti,

Více

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ; Tisková zpráva Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU Zavedení eura jako platidla v ČR namísto koruny podporuje jen pětina českých občanů, proti jsou tři čtvrtiny Čechů, přičemž polovina se

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017 Hodnocení roku a očekávání v roce 1 0. 12. Zpracováno exkluzivně pro: Metodika výzkumu Velikost vzorku N = respondentů ve věku 1 a více let Termín dotazování. 12. 2. 12. Metoda sběru dat Osobní dotazování

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ

LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 9/12 vydáno dne 24. 9. 12 LIDÍ SPOKOJENÝCH S NAŠÍM ČLENSTVÍM V EU UBÝVÁ V současné době jsou s členstvím České republiky v Evropské unii spokojeny necelé dvě pětiny občanů

Více

Průzkum k distančním volbám

Průzkum k distančním volbám STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 1 Praha 8 Průzkum k distančním volbám Zpráva z výzkumu STEM pro KDU-ČSL V Praze dne 29. ledna 15 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu:

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

INKONTINENCE V ČR 2013

INKONTINENCE V ČR 2013 INKONTINENCE V ČR 2013 2/ INKONTINENCE V ČR 2013 INKONTINENCE V ČR 2013 /3 Obsah Chce to jen odvahu požádat o pomoc 3 Nová kategorizace zdravotnických prostředků a inkontinence 4 OZP a inkontinenční zdravotnické

Více

drží středně- až dlouhodobě. Jsou vhodné ke spoření, pro dlouhodobé budování majetku a důchodu. Mýtus č. 3: Certifikáty jsou

drží středně- až dlouhodobě. Jsou vhodné ke spoření, pro dlouhodobé budování majetku a důchodu. Mýtus č. 3: Certifikáty jsou ZJ 02.2015 / 19. únor 14. ročník Strukturované produkty Mýty vs. reaita Strukturované produkty jsou opředeny mnoha mýty, ovšem reaita bývá zcea odišná. Na segmentu investičních certifikátů, ze tyto nesrovnaosti

Více

Centrální Zadavatel. Česká republika - Ministerstvo vnitra SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KIVS - KTS. mezi. Českou republikou - Ministerstvem vnitra

Centrální Zadavatel. Česká republika - Ministerstvo vnitra SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KIVS - KTS. mezi. Českou republikou - Ministerstvem vnitra (7e.ŕ.. st ď É,> si%% ' ' %'>',.,;;Zz " "'7"' I-M '.:,,..1 """G '" '" ' "" y S: " ' ŕ ".'.' %3 Centrání Zadavate Česká repubika - Ministerstvo vnitra SMLOUVA NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB KIVS - KTS mezi Českou

Více

Název: Studium kmitání matematického kyvadla

Název: Studium kmitání matematického kyvadla Název: Studium kmitání matematického kyvada Autor: Doc. RNDr. Mian Rojko, CSc. Název škoy: Gymnázium Jana Nerudy, škoa h. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, biooie Ročník: 3. (1. ročník

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: marie.kubatova@soc.cas.cz Postoj občanů k plýtvání potravinami

Více

DODATEK Č. 5 KE SMLOUVĚ NA POSKYTOVÁNÍSLUŽEB KlVS - CMS

DODATEK Č. 5 KE SMLOUVĚ NA POSKYTOVÁNÍSLUŽEB KlVS - CMS DODATEK Č. 5 KE SMLOUVĚ NA POSKYTOVÁNÍSLUŽEB KVS - CMS Č. j.: MV-113410-643/SIK5-2014 Č. j.: MV-142277-351/KAP-2017 Počet istů: 3 Smuvní strany: Česká repubika - Ministerstvo vnitra, se sídem Nad Štoou

Více

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry

Více

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018 Tisková zpráva Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018 Nejnižší tolerance je k lidem drogově závislým, za sousedy by je nechtělo mít devět desetin dotázaných. Dalšími odmítnutými jsou lidé závislí

Více