Biologie člověka. Mgr.Ludvík Kašpar. Technické lyceum. Ročník: 1. Obsah:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Biologie člověka. Mgr.Ludvík Kašpar. Technické lyceum. Ročník: 1. Obsah:"

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Olomouc, Božetěchova 3 Vyučující: Předmět: Obor: Mgr.Ludvík Kašpar Biologie Technické lyceum Ročník: 1. Biologie člověka Obsah: 1. Systematické zařazení člověka, opěrná (kosterní) soustava... strana Svalová soustava.. strana Pojivové tkáně opěrné soustavy.. strana Svalové tkáně pohybové soustavy.. strana Tělní tekutiny. strana Krevní oběh strana Srdce strana Dýchací soustava. strana Trávicí soustava 1.část strana Trávicí soustava 2.část strana Trávicí soustava 3.část strana Metabolismus. strana Výživa člověka... strana Vylučovací soustava... strana Nervová soustava 1.část.. strana

2 16. Nervová soustava 2.část. strana Nervová soustava 3.část. strana Nervová soustava 4.část. strana Soustava žláz s vnitřní sekrecí 1.část. strana Soustava žláz s vnitřní sekrecí 2.část. strana Tělní pokryv (kůže)... strana Smyslová soustava 1.část.. strana Smyslová soustava 2.část.. strana Smyslová soustava 3.část.. strana Rozmnožovací soustava 1.část. strana Rozmnožovací soustava 2.část. strana Rozmnožovací soustava 3.část. strana Rozmnožovací soustava 4.část. strana Ontogeneze 1.část. strana Ontogeneze 2.část. strana Použitá literatura: Biologie II. v kostce, Hana Hančová, Marie Vlková, 3.vydání, 2006, vydavatelství Fragment Biologie člověka pro gymnázia, Ivan Novotný, Michal Hruška, 2.vydání, 1997, vydavatelství Fortuna 2

3 Biologie člověka 1 Systematické zařazení člověka Člověk rozumný vyspělý = (Homo sapiens sapiens) rod člověk (Homo) čeleď lidé (Hominidea) nadčeleď lidoopi a lidé (Hominoidea) podřád vyšší primáti (Antropoidea) řád primáti (Primates) podtřída placentálové (Placenthalia) třída savci (Mammalia) podkmen obratlovci (Vertebrata) kmen strunatci (Chordata) Orgánové soustavy člověka Kosterní soustava = skelet Vnitřní kostra tvoří ji asi 206 kostí Kostra hlavy = lebka (Uranium) Funkce: chrání mozek a některé smyslové orgány Kapacita: muži cm 3, ženy cm 3 A) mozkovna - tvoří ji klenba lební + spodina lební, kosti jsou spojeny švy: šev korunní šev šípový šev lambdový šev šupinový (v dospělosti švy zanikají) kost čelní (nepárová) kost temenní (párová) kost týlní (nepárová) kost klínová (nepárová) kost čichová (nepárová) kost spánková (párová) B) část obličejová nasedá na spodinu, kosti jsou spojeny švy, dolní čelist je připojena kloubně horní čelist (párová) kost patrová (párová) kost radličná (nepárová) kost lícní (párová) kost nosní (párová) kost slzní (párová) dolní čelist (kloubně spojena s kostí spánkovou) Růst a vývoj lebky: Novorozenec : chybí dásňové výběžky a zuby malá výška obličeje, chybí vedlejší dutiny nosní, kosti lebeční klenby jsou spojeny vazivem posunlivé proti sobě (porod), jsou přítomné lupínky=fontanely umožňují porod a růst lebky (čelní a malý) Kostra trupu A) páteř Funkce: nosná a oporná osa těla, ochrana míchy, umožňuje pohyb Tvar: dvojesovité prohnutí vyvíjí se po narození, zabezpečuje pružnost páteře, tlumí nárazy; lordóza = prohnutí dopředu (krční a bederní) kifóza = prohnutí dozadu (hrudní a křížová) Stavba: obratlů Typy obratů: krční obratle počet 7 první=nosič (kývavé pohyby hlavy) druhý=čepovec (otáčivé poh.hlavy) hrudní obratle počet 12 (kloubní plochy pro spoj.se žebry) bederní obratle počet 5 (nejmohutnější) křížové obratle počet 5 (srůstají /ve 25 r./ kost křížová) kostrční obratle počet 4-5 (srostlé, zakrnělé kostrč) B) žebra 12 párů; různě dlouhá, s páteří jasou žebra spojena kloubně žebra pravá - počet 7 párů = s kostí hrudní spojena chrupavkou žebra nepravá - počet 3 páry = spoj.chrupav.s předchozím párem žeber žebra volná - počet 2 páry = volně končí ve stěně břišní C) kost hrudní = kost prsní (sternum plochá kost) : rukojeť, tělo a mečovitý výběžek dlouho chrupavčitý Hrudník (thorax) = hrudní koš = hrudní páteř + žebra + hrudní kost 3

4 Kostra končetin A) kostra horní končetiny Funkce: přizpůsobena k uchopování a k práci Pletenec lopatkový kost klíční (12-16 cm, lehce esovitě prohnutá) lopatka (plochá trojúhelníkovitá kost) Kostra volné končetiny kost pažní (= k.ramenní, dlouhá kost) kost vřetenní (dlouhá kost) kost loketní (dlouhá kost); předloktí = kost loketní + vřetení kosti zápěstní (8 krátkých kostí) kosti záprstní (5 dlouhých kostí) články prstů (dlouhé k., spojeny kloubně; palec 2 čl., statní 3čl.) Klouby horní končetiny kloub ramenní (hlavice kosti pažní+lopatka; velký rozsah pohybu) kloub loketní (spoj.3 kostí: k.pažní+k.loketní+k.vřetenní) horní kloub ruční (k.vřetenní+k.loketní+3 kůstky zápěstní) B) kostra dolní končetiny Funkce: přizpůsobení k lokomoci, nese hmotnost celého těla (silné kosti) Pletenec pánevní kost pánevní (3 kosti: kyčelní+stydká+sedací spojeny chrupavkou, po 15.roce srůst) pánev = pravá a levá kost pánevní + kost křížová) Kostra volné končetiny kost stehenní (nejdelší a nejsilnější kost lidského těla, mírně obloukovitě prohnutá dopředu) kost holenní (dlouhá kost) kost lýtková (dlouhá kost, směřuje k malíku) bérec = kost holenní + lýtková kosti zánártní (7 krátkých kostí) kosti nártní (5 dlouhých kostí) články prstů (dlouhé k., spojeny kloubně; palec 2 čl., statní 3čl.) Klouby dolní končetiny kloub kyčelní (hluboká jamka pánevní kosti + kulovitá hlavice stehenní kosti) kloub kolenní (kloubní hrbolky kosti stehenní (hlavice) + epifýza holenní kosti (jamka) + čéška + 2 menisky) kloub hlezenní (k.holenní+k.lýtková+k.hlezenní) Nemoci kosterní soustavy Osteoporóza = řídnutí kostí (abnormální ztráty minerálních látek, nedostatek Ca 2+ ve výživě, zvýšená náchylnost ke zlomeninám Vady páteře plochá záda nedostatečné zakřivení páteře, příznak svalové ochablosti kulatá záda hrudní a krční páteř vytváří oblouk, ochablost šíjového svalstva nebo věkem (mizí meziobratlové ploténky) skolióza = bočitost abnormální vybočení páteře do strany jednostranným zatěžováním páteře prohnutá záda = abnormální lordóza vyhřeznutí ploténky = ischias tlačení míšního nervu (silné bolesti) Revmatoidní artritida zánětlivé postižení kloubů Artróza poškození chrupavky a degenerace kloubu Zlomenina = fraktura, podvrtnutí = distorze, vykloubení = luxace Dna metabolické onemocnění = ukládání kyseliny močové v kostech Plochá noha zborcení nožní klenby 4

5 Biologie člověka 2 Svalová soustava Člověk má asi 600 svalů, většinou jsou párové, na těle jsou v několika vrstvách. Svalovina tvoří přibližně 40 až 45 % hmotnosti těla (z toho hladké svalstvo pouze 3%). Svaly hlavy A) mimické svaly - jsou v obličeji; začínají na kosti nebo v kůži, upínají se do kůže; dávají obličeji určitý výraz vazivová blána překrývá lebeční klenbu, srůstá s kůží, na níž jsou vlasy čelní sval upíná se do kůže čela, svrašťuje čelo příčné vrásky, vytahuje obočí nahoru týlní sval začíná na šupině týlní kosti, vyrovnává vrásky na čele kruhový sval oční tvoří podklad víček, zavírá oční štěrbinu (svěrač) kruhový sval ústní vyváří svalový podklad rtů, uzavírá ústní štěrbinu (svěrač) sval tvářový = trubačský tvoří podklad tváře, přitahuje tváře k zubům, uplatňuje se i při žvýkání velký sval lícní zdvihá ústní koutek úsměv (sval smíchu) zdvihač horního rtu a nosního křídla stahovač ústního koutku stahovač dolního rtu sval bradový B) žvýkací svaly synergisté (svaly, které spolupůsobí s jinými svaly), pohybují dolní čelistí, umožňují rozmělnění potravy zevní sval žvýkací spánkový sval zevní a vnitřní sval křídlový Svaly krku podkožní sval pod kůží, brání tvoření kožních řas při pohybech hlavy zdvihač (kývač) hlavy pravý a levý, začíná na rukojeti kosti hrudní a klíční, upíná se na bradavkovém výběžku kosti spánkové; zvedá obličej, zaklání hlavu, otáčí hlavou do stran nadjazylkové svaly tvoří dno ústní dutiny, zvedají hrtan a stahují dolní čelisti podjazylkové svaly tvoří dno ústní dutiny, stahují hrtan a jazylku směrem dolů svaly kloněné podél páteře, umožňují pohyby hlavy dlouhý sval krku spojuje obratle krční a horní hrudní, umožňuje držení a pohyby krční páteře Svaly trupu A) svaly hrudníku velký sval prsní sbíhá se směrem k rameni a upíná se silnou šlachou na hranu velkého hrbolu kosti pažní; přitahuje paži k hrudníku, zdvihá žebra pomocný sval dýchací malý prsní sval pod velkým prsním svalem, účastní se předpažení a vdechu přední pilovitý sval začíná na žebrech, upíná se na lopatce; oddaluje lopatku, stáčí paži nahoru (upažení, předpažení, vzpažení), zdvihá žebra dýchací sval vnější a vnitřní mezižeberní svaly pohybují žebry: zdvih žeber (vnitřní) a pokles (vnější) bránice plochý sval, odděluje dutinu břišní a hrudní, střed tvoří plochá šlacha otvory pro průchod aorty, žíly a jícnu; dýchací sval B) svaly břicha přímý sval břišní rozdělen podélně vazivovou přepážkou a vodorovně třemi šlachovými příčkami; umožňuje předklon a břišní lis zevní a vnitřní šikmý sval břišní účastní se břišního lisu, předklonu a rotace trupu příčný sval břišní v nejhlubší vrstvě svalů, účast na břišním lisu čtyřhranný bederní sval podél páteře; napřimuje páteř a uklání trup 5

6 C) svaly zad sval trapézový = kápovitý začíná na kosti týlní a trnových výběžcích krčních a hrudních obratlů, upíná se na klíční kosti, nadpažku a hřebenu lopatky; zajišťuje polohu lopatky, otáčí hlavu sval rombický pod svalem kápovitým, přitahuje lopatku k tělu široký sval zádový rozsáhlý začátek: bederní obratle, kost křížová a hřeben kosti kyčelní; úpon na malém hrbolku kosti pažní; umožňuje rotaci paže dovnitř, zapažení a připažení zadní pilovitý sval horní a dolní ve vnitřní vrstvě, podporují dýchání vzpřimovač páteře podél páteře ve vnitřní vrstvě; napřimuje páteř, umožňuje rotaci trupu krátké svaly zádové spojují obratle, uklánějí páteř zdvihač řitní tvoří pánevní dno (uzavírá dutinu břišní), prochází jím močová trubice a pochva, jeho část tvoří svěrač konečníku Svaly končetin A) svaly horní končetiny deltový sval začíná na klíční kosti, nadpažku a hřebenu lopatky, upíná se na drsnatině pažní kosti, umožňuje upažení, předpažení, zapažení a rotaci paže sval nadhřebenový, podhřebenový, podlopatkový, velký a malý sval oblý, sval hákový spojují lopatlu s paží a umožňují pohyby v ramenním kloubu dvojhlavý sval pažní má dva začátky v dutině ramenního kloubu a na hákovitém výběžku lopatky, úpon na drsnatině kosti vřetenní (jde přes dva klouby); ohýbá paži v loketním kloubu, podílí se supinaci předloktí hluboký sval pažní začíná na pažní kosti a upíná se na loketní kost; ohýbá paži v lokti trojhlavý sval pažní jedna hlava začíná na lopatce a dvě na kosti pažní, upíná se na loketní výběžek kosti loketní; natahuje paži svaly předloktí větší množství svalů v několika vrstvách; začínají na kosti pažní nebo na kostech předloktí, upínají se na kosti předloktí nebo ruky (např. - s.vřetenní, ohybače zápěstí, dlouhý sval dlaňový, ohybače prstů, dlouhý ohybač palce, s.oblý, s.čtyřhranný, natahovače zápěstí a prstů, dlouhý odtahovač palce, s.supinující); zabezpečují pohyby předloktí, ruky a prstů svaly ruky leží pouze na dlaňové straně; začínají na kostech zápěstních nebo záprstních, upínají se na kosti záprstní nebo na články prstů: - val palcový 4 svaly; odtahují, přitahují a ohýbají palec, umožňují jeho opozici - val malíkový ohyb, odtažení a přitažení malíku - mezikostní svaly mezi kostmi záprstními; vzájemně přitahují a odtahují prsty - červovité svaly pohybují prsty B) svaly dolní končetiny sval bedrokyčlostehenní vnitřní sval, ohýbá a vytáčí stehno ven, předklání trup sval hruškovitý podílí se na zevní rotaci stehna napínač povázky stehenní umožňuje ohyb, přitažení a vnitřní rotaci stehna čtyřhlavý sval stehenní 1 hlava začíná na pánvi a 3 na kosti stehenní, upíná se na drsnatině holenní kosti, jeho mohutná šlacha uzavírá čéšku; natahuje koleno, při přednožení přitahuje stehno k břichu krejčovský sval dlouhý sval, probíhá napříč šikmo přes stehno (nejdelší sval lidského těla); ohýbá, přitahuje a zevně rotuje v kyčelním kloubu, také ohýbá koleno a vnitřně stáčí bérec přitahovače na vnitřní straně stehna přitahují kolena k sobě velký sval hýžďový, střední sval hýžďový, malý sval hýžďový začínají na kyčelní kosti, upínají se na velký chocholík a drsnatinu stehenní kosti; vzpřimují postavu, umožňují stoupání, skákání a pohyb dolní končetiny v kyčelním kloubu dvojhlavý sval stehenní začíná na kosti sedací a stehenní, upíná se na k.lýtkovou, umožňuje rotaci v kyčelním kloubu a ohyb a rotaci kolena sval poloblanitý a sval pološlašitý podílí se na ohybu a rotaci kolena svaly bérce přední strana natahovače nohy (přední s.holenní, dlouhý natahovač prstů, dl.natahovač palce) zadní strana ohybače bérce a chodidla (trojhlavý sval lýtkový tvoří podklad lýtka, umožňuje chůzi a vzpřímený postoj, ohýbá bérec v koleni a ohýbá chodidlo; sval chodidlový upíná se v Achillově šlaše; ohybače prstů a palce také zabezpečují podélnou klenbu nohy, pronující svaly) svaly nohy hřbetní strana natahovače prstů a palce chodidlová strana ohybače, přitahovače a odtahovače prstů, tvoří také klenbu nohy 6

7 Biologie člověka 3 Pojivové tkáně opěrné soustavy Ke kostře (kosterní soustavě=skeletu) patří nejen kosti, ale i vazivo (vazy, šlachy) a chrupavky. Vazivo, chrupavka a kosti jsou tkáně tkáně pojivové vazy spojují jednotlivé kosti šlachy připojují ke kostem svaly chrupavky pokrývají styčné plochy kostí v kloubech, spojují některé Kosti a tvoří meziobratlové ploténky V pojivových tkáních vytvářejí tkáňové buňky značné množství mezibuněčné hmoty, která má dvě složky: a) základní hmota beztvará = amorfní hmota (tvořená polysacharidy a bílkovinami) b) vlákna vláknitá složka je buď velmi pevná tvořená kolagenem (kolagenní vlákna) nebo velmi pružná tvořená elastinem (elastická vlákna) Oba druhy vláken jsou z chemického hlediska glykoproteiny a jsou nejrozšířenějšími bílkovinami v těle (30 až 40% všech bílkovin v těle). Podle povahy mezibuněčné hmoty je - - vazivová tkáň spíše měkká (polotekutá) - chrupavka tuhá - kosti tvrdé Mezibuněčnou hmotu syntetizují u - - vaziva fibroblasty - chrupavky chondrocyty (uložené v komůrkách=lakunách) - kosti osteoblasty Stavba kosti Každá kost se skládá ze tří rozdílných složek vazivová okostice vlastní kostní tkáň kostní dřeň Mezibuněčnou hmotu kostní tkáně při růstu kosti vytvářejí buňky nazývané osteoblasty. Kostní buňky v kosti již definitivně vytvořené se nazývají osteocyty a jsou uloženy v komůrkách (lakunách) zvápenatělé mezibuněčné hmoty. Mezibuněčná hmota se skládá z organické složky což jsou kolagenní vlákna jako v jiných pojivech anorganické složky fosforečnan vápenatý + uhličitan vápenatý. Ukládají se v podobě mikrokrystalů na povrchu kolagenních vláken tvořící svazky. Mezibuněčná anorganická hmota tvoří 65% hmotnosti kosti a způsobuje její tvrdost. Vápenaté anorganické soli představují největší zásobárnu vápníku v těle (99%). V dětství je v kosti velké množství kolagenních vláken, a proto je kost pružná. Ve stáří převládají minerální látky, kosti jsou tvrdší, ale také křehčí. 7

8 U dlouhých kostí rozlišujeme střední trubicovou část diafýzu a rozšířené kloubní konce epifýzy. (obr.a) Na příčném řezu střední části kosti (obr.c) jsou ploché a soustředně uspořádané destičky kostní tkáně lamely. Uprostřed koncentricky uspořádaných lamel jsou Haversovy kanálky, kterými procházejí nervy a cévy. Lamely kolem kanálků jsou tvořeny v několika vrstvách ovinutými kolagenními vlákny zpevněnými krystalky solí tato struktura připomíná letokruhy v kmenu stromů. V lamelách jsou malé komůrky, v nichž jsou uloženy kostní buňky (osteocyty), které jsou kolem Haversových kanálků uspořádány koncentricky (soustředěně) a jsou mezi sebou spojeny kanálky. Těmi je zajišťována výživa kostí a jsou odváděny zplodiny metabolismu. Celá struktura kolem jednoho Haversova kanálku tvoří stavební jednotku kosti Haversův systém. Kostní tkáň rozlišujeme na: a) hutnou povrchové střední části dlouhých kostí, povrchová vrstva kostí plochých a krátkých b) houbovitou je upravena do kostních trámců, které se vzájemně kříží a vytvářejí prostorovou síť trámce jsou uspořádány tak, že odpovídají tlakům na ně působícím při funkčním zatížení kostí. Houbovitá tkáň tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých + je v hlavicích kostí dlouhých v nich se architektonika houbovité tkáně v závislosti na zatížení kostry (sport,zaměstnání) trvale přestavuje. Kostní dřeň v dlouhých kostech (k.stehenní, pažní) je uvnitř středního úseku (dialýzy) a kloubního konce (epifýzy) uložena kostní dřeň, což je síť jemných vazivových vláken, vazivových buněk a bohatě rozvětvených cév. Dřeň je také v dutinkách houbovité kostní tkáně krátkých a plochých kostí. V mládí je v kostech přítomna především červená kostní dřeň, ve které vznikají červené a bílé krvinky a krevní destičky. Postupně je červená kostní dřeň v některých kostech nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň (morek). V dospělosti se krvinky tvoří jen v červené kostní dřeni krátkých a plochých kostí (uvnitř žeber, obratlů, pánevních a lebečních kostí). Aktivita červené kostní dřeně je obrovská denně je v ní vytvořeno miliardy erytrocytů (2 x ), leukocytů (2 x ), a trombocytů (2 x ) náhrada za zaniklé krevní buňky. Povrch kosti kost pokrývá s výjimkou kloubů tuhá, silná vazivová blána nazývaná okostice (periost). Okostice je bohatě prokrvená a obsahuje četná nervová zakončení, jejichž dráždění vyvolává pocit bolesti při poškození kosti. Růst kostí dlouhé kosti (stehenní, pažní) rostou na rozmezí středního úseku kosti (diafýzi) a obou kloubních konců (epifýz) v chrupavčité části kosti až asi do 18. až 23. roku života. Místa růstu se nazývají růstové chrupavky po ukončení růstu se mění v kostní tkáň proces kostnatění osifikace. Do šířky kost roste z hlubokých vrstev okostice přirůstáním nových vrstev kostních lamel. Spojení kostí a) nepohyblivá spojení - kosti jsou vzájemně spojeny souvisle a pevně vazivem (švy mezi lebečními mi kostmi v mládí), chrupavkou (stydká spona, meziobratlové ploténky) nebo nebo kostní tkání (křížové obratle). b) pohyblivé spojení - kloub je krátké, široké pouzdro tvořené pevnou vazivovou tkání, která uvnitř obsahuje olejovou tekutinu (kloubní tekutinu) vylučovanou membránou lemující kloubní pouzdro. Části kostí, které se v kloubu k sobě přibližují, jsou kryty kloubní chrupavkou. Jedna styčná plocha v kloubu bývá obvykle vyhloubená (jamka) a druhá vypouklá (hlavice). Kloubní tekutina i hladká chrupavka zmírňují tření. 8

9 Biologie člověka 4 Svalové tkáně pohybové soustavy kosterní = příčně pruhované svalstvo zajišťuje pohyb jednotlivých částí těla (končetin, hlavy, trupu) a pohyb celého těla lokomoci (přemísťování celého těla) hladké svalstvo zajišťuje pohybovou aktivitu související s činností vnitřních orgánů srdeční svalovina zajišťuje činnost srdečního svalu má některé vlastnosti kosterního svalu (příčné pruhování) pruhování) a některé vlastnosti svalu hladkého (automacii). Veškerá svalová tkáň je tvořena svalovými buňkami. Schopnost svalových buněk se stahovat a vytvářet mechanické napětí je dána přítomností zvláštních bílkovinných molekul, tzv. kontraktilních (stažlivých) bílkovin. Ty přeměňují chemickou energii uloženou v molekulách ATP v mechanickou práci. Kontraktilní bílkoviny (aktin, myozin) jsou přítomny ve všech typech svalové tkáně jejich jsou organizovány v kosterním a srdečním svalu, jinak v svalu hladkém. Kosterní (příčně pruhované) svaly - představují největší tělesnou tkáň tvoří 40 až 50 % celkové tělesné hmotnosti - svalové buňky mají válcovitý tvar o průměru 10 až 100µm a mohou dosahovat délky až 30 cm nazývají se svalová vlákna - svalové buňky obsahují větší počet jader a různé množství mitochndrií podle toho, jaký druh činnosti sval vykonává - vlastními stažlivými (kontraktilními) strukturami jsou ve svalovém vlákně myofibrily - větší počet svalových vláken spojených vzájemně řídkým vazivem, v němž jsou uloženy cévy + nervy, vytváří svalové svazky - svalové svazky tvoří sval - povrch svalů kryje vazivový obal povázka (fascie) - nejširší část svalu se nazývá svalové bříško - na koncích vybíhají svalová bříška ve šlachy (vazivová tkáň) - připojení šlachy ke kosti je velmi pevné svalovým úponem - nejvýraznějším znakem kosterních svalů je příčné pruhování, které se jeví jako řady světlých a tmavých pruhů pravidelně uspořádaných napříč svalovými vlákny - přestože se příčné pruhování ve světelném mikroskopu jeví jako souvislé pruhy po celé šířce svalového vlákna, ve skutečnosti je omezeno jen na cylindrické jednotky myofibrily - strukturu myofibril je možné sledovat jen pomocí elektronového mikroskopu - myofibrily se skládají ze dvou druhů bílkovinných vlákének filamentů - filamenty silné jsou tvořeny bílkovinou aktinem; filamenty slabé jsou tvořeny bílkovinou aktinem a jsou zakotveny v tzv.destičkách = discích Z zkrácení (smrštění, kontrakce) svalu při svalovém stahu je založeno na zasouvání slabých filamentů mezi filamenty silné energie pro tažné síly, které způsobují zasouvání filamentů do sebe, se získává štěpením ATP signálem pro zahájení stahu je zvýšení koncentrace vápenatých iontů (Ca 2+ ) v cytoplazmě svalového vlákna a dojde k němu v důsledku nervového podráždění svalového vlákna vápenaté ionty se přitom uvolňují z buněčných organel (sarkoplazmatické retikulum) tvořící síť váčků v cytoplazmě kosterní svaly jsou inervovány motorickými nervy, které vycházejí z předních rohů míšních, některé jsou inervovány hlavovými nervy vycházejícími z mozku 9

10 Srdeční sval - podobně jako kosterní svaly obsahují i srdeční svalové buňky myofibrily proto lze pozorovat příčné pruhování - svalové buňky jsou krátké, rozvětvené a vzájemně mezi sebou propojené vodivými spoji, takže podráždění jedné srdeční buňky se přímo přenáší na další srdeční svalovou buňku (u kosterního svalového vlákna takovýto přenos neexistuje) - srdeční svalové buňky nejsou aktivovány prostřednictvím nervů - srdce má svá dvě vlastní centra automacie dávají povely ke stahům srdečních svalových buněk - hlavní (primární) centrum automacie leží ve stěně pravé síně při ústí horní duté žíly do pravé síně (sinusový uzlík) - nervová podráždění přicházející k srdečnímu svalu jeho činnost buď urychlují (sympatikus), nebo zpomalují (parasympatikus) Hladké svaly - tvoří pouze asi 3% tělesné hmotnosti - jsou aktivní složkou mnoha důležitých vnitřních orgánů (žaludek, střeva, močový měchýř, cévy, děloha aj.; u savců hladká svalovina také ve vlasových váčcích vlasů a chlupů) - buňky hladkého svalstva, na rozdíl od buněk kosterního svalstva, jsou podstatně menší a tvaru spíše vřetenovitého než cylindrického - v cytoplazmě nemají myofibrily proto nelze pozorovat příčné pruhování - rovněž přítomnost aktiniových a myozinových filamentů; aktiniových filamentů 10x více než myozinových, než u kosterního svalstva; také jsou jinak organizované - kontrakce jsou pomalé (max.rychlost zkrácení je asi 20 až krát pomalejší, než ve svalu kosterním) - funkce celé řady hladkých svalů (zvláště útrobních) spočívá jen v udržování nebo změně napětí (tonusu) ve stěnách útrobních orgánů (např.ve střevě) - hladké svaly jsou inervovány vegetativními (autonomními) nervy a nemůžeme je, na rozdíl od kosterních svalů, ovládat vůlí - na jejich činnost působí také hormony; stahy některých typů hladké svaloviny mohou být i hormony vyvolány (např.stahy děložní svaloviny) Antagonistické svaly funkcí kosterního svalstva je zkracovat se nebo vyvíjet napětí (i bez zkrácení) sval plní svou funkci tím, že vyvíjí tažnou sílu k tomu je třeba, aby jeden konec svalu byl pevný (fixovaný), aby se smrštění svalu mohlo projevit tahem na druhém konci proto je sval připojen ke dvěma kostem spojeným kloubem při smrštění svalu se kosti pohybují jedna vůči druhé, přičemž se k sobě přibližují nebo oddalují často jsou svaly organizovány v podobě párů a to tak, že stah (kontrakce) jednoho svalu z páru působí proti kontrakci svalu druhého takovou soustavu párových svalů nazýváme antagonistické svaly dvojhlavý sval pažní (biceps) ohybač (flexor) trojhlavý sval pažní (triceps) natahovač (extenzor) 10

11 Biologie člověka 5 Tělní tekutiny tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických látek. Základní složkou tělních tekutin je voda. tělo obsahuje asi 42 l vody (v buňkách jsou uloženy 2/3 vody,mimo b. 1/3 vody) vše přepočítáno na muže 70kg. tělní tekutiny lze rozlišit na tekutinu: a) mimobuněčnou = extracelulární b) nitrobuněčnou = intracelulární a) mimobuněčná = extracelulární tekutina - obsahuje značné množství iontů sodných, chloridových, menší množství iontů vápenatých a hydrouhličitanových a dále živiny glukóza, mastné kyseliny + plyny oxid uhličitý a kyslík - lze ji rozdělit na 1) tekutinu mezibuněčnou = tkáňový mok (tvoří životní prostředí všech tkáňových buněk) 2) tekutiny proudící v cévách = krev + míza (lymfa) vzniká z tkáňového moku b)nitrobuněčná = intracelulární tekutina - obsahuje velké množství iontů K +, menší množství Mg 2+ a iontů fosforečnanových. tkáňový mok+krev tvoří vnitřní prostředí organismu stálý stav vnitřního prostředí se označuje jako homeostáza funkcí tělních tekutin je zajišťovat přenos látek a plynů v uzavřené oběhové soustavě se látky a plyny pohybují po těle s krví vlastním místem, kam vždy směřuje přenos látek a plynů, jsou vlásečnice odtud se látky dostávají dále difúzí (prolínáním) do tkáňového moku a jeho prostřednictvím ke tkáňovým buňkám výměna látek a plynů mezi kapilárami a tkáňovými buňkami probíhá velice rychle uskutečňuje se na krátké vzdálenosti (desetiny mm) a na velké ploše (plocha stěn kapilár v těle je asi 6.400m 2 plocha fotbalového hřiště) Krev je červená, neprůhledná a vazká tekutina obsah v těle činí asi 5,5 l (ženy mají krve asi o 10% méně mají méně červených krvinek než muži) krev je tvořena dvěma složkami: a) krevní plazmou 55% b) krevními buňkami 45% a) krevní plazma - tekutá složka krve (krevní plazma je krev bez krevních buněk) - slámově zbarvená kapalina (91% voda + 9% rozpuštěných látek /7% bílkoviny, 0,1% glukóza, 0,9% anorganické soli, dále obsahuje různé přenášené látky např.hormony/) - normální ph 7,4 (výkyvy v rozmezí 7,35-7,45) b) krevní buňky -tři skupiny erytrocyty (červené krvinky) leukocyty (bílé krvinky) trombocyty (krevní destičky) Červené krvinky = erytrocyty jsou kruhovité, bezjaderné buňky, tvaru dvojdutého kotouče u muže /l, u ženy 4, obsahují 60% vody + 40% sušiny (95% sušiny tvoří hemoglobin) jedna červená krvinka obsahuje asi molekul hemoglobinu červené krvinky vznikají především v kostní dřeni kostních epifýz a v kostní dřeni plochých kostí lebky; k jejich tvorbě je třeba dostatečný přísun bílkovin, železa a vitamínu B 12 v oběhu přežívají asi 120 dní; stárnoucí erytrocyty jsou vychytávány fagocytujícími buňkami, zvláště ve slezině a játrech a jsou enzymaticky rozloženy; uvolněný hemoglobin se z části přeměňuje na žlučová barviva (bilirubin a biliverdin) způsobují její žluté zabarvení; železo se uvolňuje do krve k dalšímu využití při tvorbě hemoglobinu rozpad červených krvinek spojený s uvolňováním hemoglobinu do krve se nazývá hemolýza chudokrevnost = anemie (nedostatečná tvorba erytrocytů, např.v důsledku radioaktivního záření) Bílé krvinky = leukocyty jsou průsvitné jaderné buňky jejich počet je /l, značně však kolísá mezi hodnotami 4 až /l; hrají významnou roli v obranných reakcích organismu jejich počet stoupá při infekcích, zánětech, nádorových a jiných onemocněních vznikají v kostní dřeni jsou schopny améboidního (měňavkovitého) pohybu mohou procházet mezi buňkami kapilární stěny; většina má schopnost fagocytózy 11

12 některé bílé krvinky (lymfocyty) jsou schopny vytvářet protilátky morfologicky se bílé krvinky rozlišují podle toho,zda obsahují či neobsahují barvitelná zrníčka (granula) : a)granulocyty neutrofilní (50-70%), eozinofilní (1-9%), bazofilní (0,5%) - jejich dělení je podle barvitelnosti speciálními barvivy; jejich funkce spočívá především v pohlcování fagocytóze baktérií a jiných cizorodých částeček, které vniknou do organismu b)agranulocyty lymfocyty (20-40%), monocyty (2-8%); lymfocyty jsou druhou nejpočetnější skupinou leukocytů, obvykle větší než červené krvinky a menší než monocyty, hrají centrální roli v imunitním systému organismu monocyty cirkulují v krvi jako nezralé krevní buňky a dostávají se do některých tkání, kde se přeměňují ve volné nebo fixované fagocytující makrofágy; nacházejí se v lymfatických uzlinách, slezině, játrech, vazivu; jsou roztroušeny všude tam, kde hrozí infekce plíce, vazivo v okolí trávicí trubice; monocyty při dozrávání v makrofágy zvětšují svůj průměr až pětinásobně dají se pozorovat i pouhým okem jsou největší z bílých krvinek; jejich hlavní funkcí je fagocytóza představují jednu z nejúčinnějších nespecifických obran organismu soustava fagocytujících makrofágů, nacházejících se ve tkáních, se označuje jako retikuloendoteliální soustava patologické zmnožení nefunkčních leukocytů (v krvi se objevuje velké množství nefunkčních leukocytů) je onemocnění leukémie (má povahu rakoviny krve) Krevní destičky = trombocyty vznikají rovněž v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk nejsou tedy buňkami, ale pouze částmi buněk jejich počet je asi /l trombocyty hrají velmi důležitou roli při zástavě krvácení (v důsledku poranění či jiném poškození cév) a) krevní destičky se shlukojí a rozpadají na místě poranění nebo poškození cévy přitom se uvolňuje látka serotonin, která způsobuje zúžení cév v poraněném místě b) způsobují zastavení krvácení v drobných cévách tím, že se v poškozeném místě shlukují, rozpadají a vytvářejí zátku c) obsahují různé koagulační faktory nutné pro srážení krve (hemokoagulace); podstatou srážení krve je přeměna rozpustné krevní bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný fibrin (ten vytvoří síť dlouhých vláken) ve fibrinové síti se zachycují krevní buňky a plazma vznikne tzv.krevní koláč, který se po čase smrští a vytlačí se nažloutlá kapalina krevní sérum (plazma bez fibrinogenu) hemofilie choroba, při které je porušena krevní srážlivost; choroba geneticky podmíněná, při níž se v důsledku nepřítomnosti určité látky (faktoru) potřebné pro tvorbu fibrinu sráží krev jen velmi pomalu i při malých poraněních dochází ke značným ztrátám krve. Krevní skupiny Krev má antigenní vlastnosti Aglutinogeny látky antigenní povahy vázané na membránu erytrocytů (známo asi 400 antigenů), nejdůležitější jsou aglutinogeny A, B, a Rh systém Aglutininy protilátky přítomné v krevní plazmě, při setkání s příslušným aglutinogenem (transfúze) způsobují shlukování = aglutinaci a hemolýzu erytrocytů, nejdůležitější aglutininy jsou anti-a a anti-b a anti-d Podle přítomnosti aglutinogenů a aglutininů v krvi lze rozlišit krevní skupiny Krevní skupina Aglutinogeny Aglutininy Dárce Příjemce Četnost ve střední Evropě A A anti-b pro A a AB od A a 0 43% B B anti-a pro B a AB od B a 0 12% 0 - anti-a + anti-b universální jen od 0 40% AB A + B - jen pro AB ode všech 5% Rh systém nezávisle na ostatních aglutinogenech Rh + =Rh pozitivní má aglutinogen D (80-85% lidí), Rh - =Rh negativní aglutinogen D chybí 12

13 Biologie člověka 6 Krevní oběh cévní soustava uzavřená srdce tepna tepénka vlásečnice žilka žíla srdce malý = plicní oběh pravá komora kmen plicní pravá a levá tepna plicní vstupují do plic tepénky vlásečnice (obklopují plicní sklípky výměna O 2 a CO 2 ) žilky 4 plicní žíly levá síň velký = tělní oběh tepny: levá komora srdečnice=aorta(průměr až 3 cm) aorta vzestupná odstupují 2 věnčité tepny do srdce oblouk aorty odstupují 3 tepny 1/ kmen hlavopažní (pravá společná krkavice) 2/ levá společná krkavice (štítná žláza, hrtan, jazyk, slinné žlázy, svaly obličeje, zuby, nosní dutina, mozek, oči); 3/ levá podklíčková tepna (tepna podpažní, pažní, vřetenní, loketní, tepny ruky) aorta sestupná (sestupuje podél páteře) - v dutině hrudní odstupují mezižeberní tepny a tepny vedoucí k orgánům v hrudníku (jícen, průdušky, osrdečník) - v dutině břišní odstupují tepny vedoucí k orgánům dutiny břišní (ledviny, pohlavní org., svalovina, játra, žaludek, slezina, slinivka, střevo, atd.) - rozvětvení na pravou a levou společnou tepnu kyčelní vnitřní a zevní tepna kyčelní (konečník, močový měchýř, děloha) tepna stehenní tepna zákolenní přední a zadní tepny holenní tepny nohy Tepny se v orgánech větví hustá síť vlásečnic (celkový průřez všech kapilár je 1.000x větší než průřez aorty). Rychlost proudění krve v aortě = 60-80cm/s, ve vlásečnici = 0,5mm/s látková výměna. Tepny mohou být v orgánech vzájemně propojeny tepennými spojkami = kolaterální oběh krev se do orgánu dostává i v případě uzávěru některé z tepen. žíly: žíly horní končetiny žíla podklíčková + vnitřní a zevní žíla hrdelní 2 žíly hlavopažní horní dutá žíla pravá srdeční síň žíly dolní končetiny společné žíly kyčelní (spojují se) dolní dutá žíla pravá srdeční síň (kapsovité chlopně v dolní duté žíle napomáhají transportu krve směrem k srdci) Vrátnicový oběh Vlásečnice v žaludku, stěně střeva, slinivce břišní a slezině vrátnicová žíla játra (jaterní žíla dolní dutá žíla) Krevní tlak Krev cévami protéká pulzujícím proudem tlak kolísá a závisí na a) výkonu srdce při zátěži stoupá b) průsvitu cév a jejich pružnosti stah cév systolický tlak = kpa (zapisuje se jako první) zvýšený tlak diastolický tlak = 8-10 kpa (zapisuje se jako druhý) c) množství cirkulující krve při krvácení klesá Hypertenze = vysoký krevní tlak (nad 21/12 kpa) Hypotenze = nízký krevní tlak (nad 11/7 kpa) 13

14 Stavba a vlastnosti cév stěny tepen a žil jsou tvořeny na vnější straně vrstvou vazivové tkáně (obsahují kolagenní vlákna) tepny velké tepny mají ještě další vrstvu, která obsahuje elastická vlákna s hladkou svalovinou tepénky mají převážně hladkou svalovinu a jen malé množství elastických vláken stěny vlásečnic tvoří jen jedna vrstva plochých výstelkových buněk (endotel) endotel je nejvnitřnější vrstva všech cév žíly stěny žil mají slabou svalovinu v dolních končetinách jsou v žilách kapsovité chlopně brání zpětnému toku krve ve velkých žilách proudí krev 1/4 rychlostí oproti proudu tepenné krve a tlak je nízký (0,5 kpa) na návratu krve žilami k srdci se podílí a) činnost srdce; b) negativní nitrohrudní tlak; c) smršťování pracujícího kosterního svalstva svalová pumpa pokud dojde u stěn povrchových žil k zeslabení dochází k nepravidelnému a vakovitému rozšíření vznikají křečové žíly, žilní městky - varixy v místě městku mohou vznikat krevní sraženiny (tromby) může docházet k ucpání žil vznik zánětů případně až vznik bércových vředů. 14

15 Biologie člověka 7 Srdce = cardia uložení v dutině hrudní, mezi pravou a levou plící, za kostí hrudní tvar kuželovitý báze je obrácena nahoru vpravo a dozadu, hrot směřuje dolů, doleva a dopředu hmotnost cca 300 g stavba a) stěna tvoří ji epikard = vazivo, myokard = svalovina (různě silná: v levé komoře až 4 cm, v síních tenká),endokard = nitroblána srdeční (vazivová výstelka); srdce je uloženo v perikardu = osrdečník=vazivový vak, mezi perikardem a epikardem je štěrbina vyplněná kapalinou hladký, klouzavý pohyb svislá svalová přepážka pravá a levá polovina (pravá síň + pravá komora a levá síň + levá komora) b) chlopně 1) cípaté chlopně a) chlopeň trojcípá (mezi PS a PK) b) chlopeň dvojcípá(mezi LS a LK) 2) poloměsíčité chlopně mezi komorami a tepnami chlopeň kmene plicního a chlopeň srdečnicová šlašinky = vazivová vlákna, udržují chlopně v normální poloze (zabraňují jejich vyvrácení) Brdečkovité svaly = papilární svaly uvnitř komor, upínají se na ně šlašinky výživa srdce přívod okysličené krve zabezpečují věnčité = koronární tepny, odvod odkysličené krve srdeční žíly Řízení srdeční činnosti 1) převodní systém srdeční uzlíček síňový vznik impulzů 70/min., které vyvolávají systolu síní udržuje základní rytmus srdeční činnosti časovač rytmu uzlík síňokomorový převádí vzruchy dále do komor: Hisův svazek v mezikomorové přepážce se dělí na pravé a levé raménko a pod endokardem se větví do Purkyňových vláken, které končí ve svalovině komor 2) autonomní nervstvo: sympatikus zrychluje činnost parasympatikus zpomaluje činnost 3) hormony - adrenalin Projevy srdeční činnosti úder srdečního hrotu při systole na stěnu hrudníku; srdeční ozvy vznikají uzavíráním chlopní; akční srdeční potenciály lze snímat elektrodami EKG; tep = pulsová vlna vznikající roztažením a stažením tepen při průtoku krve Činnost srdce současně pracují obě poloviny srdce srdeční revoluce její délka 0,80 s (frekvence srdeční revoluce = počet tepů: 70-80/min 1. fáze: diastola celého srdce (cípaté chlopně otevřené) do síní a částečně i do komor vtéká ze žil krev 2. fáze: systola síní (komory v diastole, otevřené cípaté chlopně) krev je vháněna do komor 3. fáze: systola komor (v síních nastává diastola) uzavření cípatých chlopní, přetlakem krve se otvírají poloměsíčité chlopně krev je vypuzována do tepen 4. fáze: diastola komor (síně v diastole) uzavření poloměsíčitých chlopní tepový srdeční objem = množství krve vypuzené jednou systolou = 60 až 80 ml, při fyzické zátěži až trojnásobný; minutový srdeční objem = 5.600ml/min. (při námaze 18 až 40l/min.) 15

16 Mízní soustava = lymfatická není součástí oběhové soustavy ve smyslu cirkulace tělní tekutiny v uzavřeném cévním systému, ale tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve tvoří ji mízní cévy, které vznikají jako slepě zakončené mízní kapiláry v tkáňovém moku téměř ve všech tělních orgánech mízní kapiláry jsou propustné pro všechny látky přítomné v mezibuněčných prostorách vč.bílkovin mízní kapiláry se sbíhají ve větší cévy mízovody, které ústí do žil v dolní části krku největší mízovod je hrudní mízovod Mízní cévy a) vlásečnice stěnu tvoří jedna vrstva endotelových buněk; tvorba mízy z tkáňového moku b) míznice stěnu tvoří endotel + hladká svalovina; párové chlopně c) mízní kmeny stavbou podobné žilám hrudní mízovod začíná ve výši 2.bederního obratle, odvádí mízu z dolní části těla a z levé části hrudníku, ústí do soutoku levé žíly podklíčkové s levou žílou hrdelní pravostranný kmen mízní odvádí mízu z hlavy a z pravé části hrudníku, ústí do soutoku pravé žíly podklíčkové s pravou žílou hrdelní Mízní uzliny tvorba lymfocytů, filtrace mízy (nejvíce jsou soustředěny v okolí ušního boltce, podél krkavic, pod dolní čelistí, v podpaží, v třísle a podél břišní aorty) Funkce mízní soustavy 1) umožňuje odvádět přebytek tkáňového moku jako mízu /lymfu) zpět do krve, za 24 h se vytváří v těle 2,5 až 3 l lymfy porucha v mízní soustavě proto vede ke vzniku otoků (edémů) 2) odvádí tuky v podobě tukových kapének z trávicí soustavy do horní duté žíly 3) důležitá funkce v obraných mechanismech těla; v průběhu lymfatických cév jsou uloženy drobné, bělavé uzlíky, tvořené síťovitou tkání, označované jako lymfatické uzliny mají většinou oválný nebo kulovitý tvar (o průměru mm) uvnitř uzlin se hromadí lymfocyty, které vytvářejí protilátky; uvnitř uzlin jsou taktéž uloženy fagocytující mikrofágy bariéra proti šíření infekce Poznámka: Při rakovinném onemocnění se v lymfatických uzlinách zachycují nádorové buňky i ze vzdálených míst vznik metastáz. Slezina největší lymfatický orgán (součást retikuloendotelové soustavy) uložena v levé horní části dutiny břišní (pod bránicí, za žaludkem) tvarem podobná kávovému zrnu o délce cm, šířce 8 cm denně jí protéká velké množství krve 250 až 350 l při delší námaze (např.běh) možný pocit píchání v levém boku tvořena dvojím typem tkáně: červenou a bílou dření (tvorba lymfocytů) 16

17 Biologie člověka 8 Dýchací soustava Dýchací cesty Stavba stěny dýchací trubice a) sliznice cylindrický řasinkový epitel s četným hlenovitými žlázkami b) podslizniční vazivo obsahuje lymfatické buňky c) hladká svalovina peristaltické pohyby d) výstuž kostěná (dutina nosní) nebo chrupavčitá (dýchací trubice, kromě průdušinek s průměrem menším než 1mm) chrupavky kloubně spojené e) vazivový obal A) Horní cesty dýchací 1) nos (nasus): kořen nosní; hřbet nosní (nosní kosti); hrot a křídla nosní (vystuženy chrupavkou) 2) dutina nosní: funkce filtrace, zvlhčení a oteplení vzduchu; stavba dírky nosní; 2 zadní otvory nosní - ústí do nosohltanu; od dutiny ústní oddělena tvrdým a měkkým patrem; nosní přepážka; nosní skořepy 3 páry sliznice řasinkový epitel, hlenové žlázky vedlejší dutiny nosní dutiny v kostech: čelní, horní čelisti, klínové a čichové 3) nosohltan při polykání od hltanu oddělen měkkým patrem; vyústění Eustachovy trubice; nosohltanové mandle = lymfatické uzlíky ochrana 4) ústní část hltanu křížení dýchacích a trávicích cest B) Dolní cesty dýchací 1) hrtan chrupavky: příklopka hrtanová při polykání zavírá hrtan (nepodmíněný reflex) chrupavka štítná tzv. ohryzek, vazivem spojena s jazylkou chrupavka prstencová; chrupavky hlasivkové chrupavky jsou spojeny klouby, vazy a svaly změna velikosti hrtanové štěrbiny při dýchání a řeči hlasové ústrojí = hlasivky hlasové vazy mezi hlasivkovými chrupavkami a chrupavkou štítnou 2 páry: pravé (horní) mezi nimi je hlasová štěrbina + nepravé (dolní); vazy jsou pokryty sliznicí = hlasivkové řasy vznik zvuku: vydechovaný vzduch rozechvívá pravé hlasové vazy výška zvuku závisí na: šířce hlasové štěrbiny,velikosti hrtanu, délce a napětí vazů,rychlosti proudícího vzduchu barva hlasu: rezonance ve vedlejších dutinách nosních a lebečních kostech artikulovaná řeč: uplatnění jazyka, rtů, zubů, patra 2) průdušnice nepárová trubice, délka: cm, šířka: 1,5-1,8 cm, výztuha: 15 až 20 podkovovitých chrupavek, na zadní straně spojeny vazivem a hladkou svalovinou změna délky průdušnice; sliznice: řasinkový epitel 3) průdušky pravá a levá vystuženy podkovovitými chrupavkami, vystlány řasinkovým epitelem kmitá směrem nahoru (odstranění nečistot), vstupují do plic Plíce = pulmo párový orgán odděleny vazivovou mezihrudí přepážkou; pravá plíce 3 laloky, levá plíce 2 laloky (dále se dělí na segmenty mají vlastní průdušku a cévu, navzájem odděleny vazivem) 17

18 branka plicní vstup průdušek, tepen, nervů a výstup žil a mízních cév poplicnice vazivová blána na povrchu plic, v místě branky přechází v pohrudnici pohrudnice vazivová blána vystýlající dutinu hrudní pohrudniční štěrbina mezi poplicnicí a pohrudnicí; vyplňuje čirá, vazká tekutina usnadnění pohybů při dýchání; podtlak velikost plic: vnitřní plocha m 2 vnitřní stavba plic: průduška se postupně větví = bronchiální strom průdušinky (průměr 1mm, nemají chrupavčitou výstuž) plicní lalůčky plicní váčky stěny vyklenuty v plicní sklípky = alveoly (1 plicní lalůček = 12 až 18 váčků) stěna alveolů = jednovrstevný respirační epitel, obklopena sítí vlásečnic zevní dýchání (difúze dýchacích plynů přes stěnu plicních sklípků a stěnu kapilár) Mechanika dýchání plicní ventilace = výměna dýchacích plynů mezi krví a vnějším prostředím dýchací pohyby umožňuje činnost dýchacích svalů, pružnost hrudníku a plic: střídání vdechu a výdechu vdech (inspirace) = aktivní děj stah dýchacích svalů: bránice pohyb směrem dolů, mezižeberní svaly vystoupení žeber větší objem hrudníku rozepnutí plic (díky podtlaku v pohrudniční štěrbině) nasávání vzduchu do plic výdech (expiraca) = pasivní děj uvolnění svalů: bránice pohyb nahoru, mezižeberní svaly pokles žeber zmenšení objemu hrudníku vypuzení vzduchu z plic prohloubení dýchání: účast pomocných dýchacích svalů = prsních, zádových a břišních inspirační rezervní objem = množství vzduchu, které je možné ještě nadechnout po normálním vdechu = 2-2,5 l expirační rezervní objem = množství vzduchu, které lze ještě usilovně vydechnout po normálním výdechu = 1-1,5 l reziduální = zbytkový vzduch zůstává v plicích i po usilovném výdechu = 1,5 l vitální kapacita plic = maximální množství vzduchu, které lze vydechnout po největším možném nádechu; u žen = 3,2 l, u mužů = 4,2 l, zvětšuje se u sportovců, zpěváků, foukačů skla, trubačů..) celková = totální kapacita plic = vitální kapacita + reziduální vzduch dechová frekvence = počet dechů (nádech + výdech) za minutu; dospělý 16 18/min., dítě 20 26/min., sportovec 14 10/min. (větší kapacita plic); při námaze se zvětšuje minutová ventilace = součet dechových objemů při klidném dýchání za minutu = 8 l vzduchu,při námaze = 80 l i více Řízení dýchání 1) nervové a) prodloužená mícha: dýchací centrum rytmické dýchání b) koncový a střední mozek vůlí lze regulovat frekvenci a hloubku dýchání (lze i zastavit na cca 1 min.) c) proprioreceptory v dýchacích svalech a receptory ve stěnách dýchacích cest a cév tlumí činnost dýchacího centra 2) látkové chemoreceptory v dýchacím centru a v cévách reakce na zvýšené množství CO 2 a změnu ph krve zrychlení frekvence dýchání (velký nadbytek CO 2 způsobuje útlum a zástavu dechu) 3) vliv emocí Nemoci dýchací soustavy 1. astma stah hladké svaloviny průdušinek dušení astmatický záchvat (dušnost, kašel, až selháním funkce plic); způsobeno alergeny, infekcí, námahou, léky. 2. tuberkulóza = TBC bakterióza (Mycobacterium teberculosis) 3. záněty horních cest dýchacích rýma 4. bronchitida = infekční zánět průdušek 5. rakovina kouření podporuje její vznik 6. pneumotorax = smrštění plic v důsledku proniknutí vzduchu do pohrudniční štěrbiny a vyrovnání tlaku (při proražení stěny hrudníku 18

19 Biologie člověka 9 Trávicí soustava 1.část Dutina ústní 1) rty ohraničují dutinu ústní, podklad tvoří kruhový sval ústní příjem potravy, mluvení, mimika; krycí epitel na okraji rtů je málo zrohovatělý a bez pigmentů prosvítá krev 2) tváře podklad tvoří sval tvářový; přidržují sousta při žvýkání, tukový polštář (hlavně děti) umožňuje sání 3) patro odděluje dutinu ústní a nosní: a) tvrdé: kostěný podklad (horní čelist a kosti patrové), sliznice srůstá s okosticí b) měkké: vazivové, na zadním okraji čípek, po jeho stranách ve slizniční řase je mandle patrová = lymfoidní tkáň ochranný význam, měkké patro je pohyblivé uzavírá při polykání nosohltan a při dýchání dutinu ústní 4) jazyk orgán ze žíhané svaloviny; kořen jazyka a tělo srůstají se spodinou dutiny ústní, hrot je spojen se spodinou ústní dutiny uzdičkou (= slizniční řasa) pohyblivý; hřbetní strana je pokryta sliznicí, která tvoří bradavky = papily (v nich chuťové pohárky) 5) zuby (dentes = chrup) 2 řady na čelistech: horní a dolní Rozlišení zubů: a) řezáky I : dlátovitá korunka, zploštělý kořen; ukusují sousta b) špičáky C : hrotovitá korunka, dlouhý kořen; uchopují a trhají sousta c) třenáky P : hrboly na korunce, většinou 1 kořen; rozmělňují potravu d) stoličky M : korunka 4-5 hrbolů, kořeny buď 2 nebo 3; rozmělňují potravu Mléčný = dočasný chrup Zuby menší a méně odolné, mají Malé kořeny při výměně chrupu se rozpouštějí a resorbují Trvalý chrup Základy mléčného i trvalého chrupu se tvoří během nitoděložního vývoje v postnatálním období se prořezávají = dentice: 1.dentice mezi 6. až 30.měsícem, 2.dentice mezi 6. až 25.rokem (zuby moudrosti) 6) slinné žlázy: a) drobné roztroušené v sliznici dutiny ústní, neustále produkují hustší sliny zvlhčování sliznice b) velké sliny vyměšují na podněty chuťové, zrakové, čichové 3 páry: žlázy příušní největší, vyměšují vodnatou řídkou slinu, ústí nad 2.horní stoličkou; žlázy podčelistní ústí pod jazykem při uzdičce jazykové; žlázy podjazykové ústí pod jazykem Sliny: bezbarvá, vazká tekutina, ph: 7-8 (při ph pod 5,5 se uvolňuje ze zubů vápník), složení: 99% voda+organické látky mucin (vazký kluzkost soust), ptyalin (amyláza), thiocyanát (dezinfekční účinky) + anorganické látky soli Ca 2+, Na +, K +, PO 4-3, F - (zubní kámen), množství: 1-1,5l/den, řízení sekrece: nepodmíněný i podmíněný reflex, ústředí v prodloužené míše. 19

20 Hltan délka: 12 až 14 cm, ve stěně žíhaná svalovina umožňuje polykání sliznice: nosohltan cylindrický řasinkový epitel ostatní části vrstevnatý dlaždicový epitel 3 oddíly: 1) nosohltan na zadní stěně nosohltanová mandle = nosní 2) ústní část kříží se dýchací a trávicí cesty 3) hrtanová část ve výšce 6.krčního obratle Jícen délka: 25 až 28 cm (krční, hrudní a břišní část) příčný řez: a) sliznice mnohovrstevný dlaždicový epitel b) svalovina v horní třetině žíhaná, v dolní části hladká peristaltické pohyby (posun sousta do žaludku) c)podslizniční vazivo d)vazivový obal Žaludek = gaster = stomachus obsah: 1 až 2 l tvar: vakovitý části: česlo vstup jícnu klenba horní část pod bránicí tělo vrátník výstup dvanáctníku stěna žaludku: a)sliznice jednovrstevný cylindrický epitel, tvoří podélné řasy, četné žlázky produkují žaludeční šťávu b)svalovina hladká 3 vrstvy peristaltika: peristola = 1.peristaltická vlna, trvá až 20 minut promíchání tráveniny se žaludeční šťávou; další peristaltické vlny v intervalech 3x za minutu vznik kašovité tráveniny = chymus (trávenina zůstává v žaludku 3-6 hodin, tuky déle) c)pobřišnice = seróza pokrývá žaludek žaludeční šťáva bezbarvá řídká tekutina, ph 1 2 složení: a) voda 99% b) pepsinogen pepsin štěpí bílkoviny c) HCl vytváří kyselé prostředí, dezinfikuje, zabraňuje kvašení tráveniny, aktivuje pepsinogen, převádí některé nerozpustné soli na rozpustné d) žaludeční lipáza štěpí emulgované neutrální tuky (mléčné) e) chymozín sráží mléko d) mucin tvoří hlenovitý ochranný povlak (zabraňuje natrávení sliznice žaludku) e) vnitřní faktor umožňuje vstřebávání vitamínu B 12 řízení sekrece: nervově (nepodmíněný i podmíněný reflex) a látkově (gastrin) 20

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_03_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY TRÁVICÍ ŽLÁZY SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) protáhlá 14-18 cm 60-90 g uložená v ohbí dvanáctníku

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE 7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE Oběhová soustava prostřednictvím tělních tekutin zabezpečuje: Transport živin, hormonů, vitamínů, iontů a O 2 do tkání. Odvod zplodin látkového metabolismu (hlavně CO 2 )

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava 1/9 3.2.11.6 Cíl popsat stavbu oběhové soustavy - vyjmenovat tělní tekutiny - znát druhy cév, složení krve, krevní skupiny - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Krev znamená život - oběhovou

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 4 Svalová soustava Pro potřeby projektu

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

S O U S T A V A. Obecná charakteristika

S O U S T A V A. Obecná charakteristika T R Á V Í C Í S O U S T A V A Mgr. Aleš RUDA Obecná charakteristika funkce trávící soustavy příjem potravy rozklad potravy na základní složky vstřebávání živin výdej nestrávených zbytků mimobuněčné trávení

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Přehled uvedených systémů: Soustava kosterní Pohybový aparát Srdce a cévní systém Dýchací ústrojí Trávicí systém Neurofyziologie Specifika dětského věku Kostra

Více

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

1. Horní a dolní končetina

1. Horní a dolní končetina I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Kosterní soustava II. - Kostra

Více

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrn rná a pohybová soustava TKÁNĚ 1. Epitelová tkáň 2. Pojivová tkáň a) vazivo b) chrupavka c) kost d) zubní tkáň e) trofická pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA,

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH Tlakové čerpadlo>> energii z metabolických procesů>>chemická >> na mechanickou

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka.

Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Učební text pro Dívčí katolické střední školy. Biologie člověka. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Praha & EU: Evropský Investujeme sociální do vaší fond budoucnosti Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Učební text pro Dívčí katolické

Více

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition 1. Odpovězte na zadané otázky (odpovědi se také dozvíte v průběhu exkurze): A) Kdo má silnější svaly, muži, nebo ženy? Zdůvodněte: B) Kde se nacházejí nejmenší kosti v lidském těle? C) Co je to syndrom

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Základy biologie. Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Základy biologie. Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Základy biologie Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Na vzniku této studijní opory se podíleli: Mgr. Viktor Brebera

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_92_PLÍCE AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 31. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS, DÝCHACÍ SOUSTAVA

Více

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotka buňka. Tkáň vzniká dělením buněk. Histologie je věda, zabývající se mikroskopickou

Více

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.

SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 1,8

Více

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno Software AM110-0356 3B ANATOMYtrainer 400 digitálních obrázků s vysokým rozlišením a 3000 relevantních anatomických struktur dává rychlý přístup k lidské anatomii; funkce kvizu výběr zkoušených oblastí,

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3.

funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vstřebávání živin trávicí trubice se skládá z: - ústní dutina hltan jícen žaludek

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

TEST: Mgr SIPZ Varianta: 0 Tisknuto:10/09/2013 3) dnes se u laiků doporučuje již pouze srdeční masáž

TEST: Mgr SIPZ Varianta: 0 Tisknuto:10/09/2013 3) dnes se u laiků doporučuje již pouze srdeční masáž TEST: Mgr SIPZ Varianta: 0 Tisknuto:10/09/2013 1. Jaký je poměr KPR u dospělého člověka pro laickou veřejnost? 1) poměr nádechů ke počtu stlačení hrudníku je 2:30 2) ani jedna z uvedených odpovědí není

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže :

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže : Hlavní přednosti lymfodrenáže: V čem vyniká lymfodrenáž: - lymfodrenáž podpora krev. oběhu a lymf. systému v oslabených, namáhaných částech rukou a nohou - aktivní vzduchová lymfodrenáž čtyřkomorovým systémem

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

kapitoly z biologie člověka

kapitoly z biologie člověka kapitoly z biologie člověka PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. Katedra pedagogiky, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Další vzdělávání pedagogických pracovníků na p edf Uk p raha (Cz.1.07/1.3.00/19.0002)

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

www.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace

www.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_12 Zdravověda somatologie

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE

DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_20_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA - VENTILACE PLICNÍ VENTILACE Plicní ventilace: mechanický proces pohyb vzduchu do plic a z plic změny

Více

AEGON Direkt. Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu (Příloha č. 2)

AEGON Direkt. Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu (Příloha č. 2) AEGON Direkt AEGON Pojišťovna, a.s., Na Pankráci 26/322, 140 00 Praha 4, IČ 27182461, zapsaná v Obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 9577 Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Rozdělení oběhového ústrojí SRDCE CÉVNÍ SOUSTAVA Srdce hmotnost 230 340 g má tvar

Více

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Renol Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Bioinformační přípravek Renol je určený především k regeneraci ledvin, močového

Více

ZVEDÁNÍ NOHOU NA BOKU

ZVEDÁNÍ NOHOU NA BOKU 98 POSILOVÁNÍ STŘEDU TĚLA ZVEDÁNÍ NOHOU NA BOKU CVIKY NA ZVÝŠENÍ SÍLY SVALŮ STŘEDU TĚLA Lehněte si na levý bok, pravou paži si položte pod hlavu a levou paži položte na pravé stehno. Nohy k sobě pevně

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ ÚVOD Vlivem nerovnoměrné zátěže pohybového aparátu vznikají u hokejistů svalové dysbalance a poruchy držení těla skolióza, bederní hyperlordóza,

Více

6. ANATOMIE ČLOVĚKA ANATOMIE ČLOVĚKA

6. ANATOMIE ČLOVĚKA ANATOMIE ČLOVĚKA 21 6. Anatomie zkoumá stavbu lidského těla. Popisuje tvar, vnitřní složení a polohu jeho jednotlivých částí a tím umožňuje pochopit i jejich funkci. Ukazuje, že stavba a funkce jsou vždy nerozlučně spjaty.

Více

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu Základy obecné anatomie NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.-9.3.2012 BRNO a fyziologie Obsah: 1. Buňka 2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém 6. Dýchací ústrojí 7. Trávící ústrojí

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 21. 11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS,

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více