Seminář: Česká rozvojová spolupráce na křižovatce Odpovídá česká rozvojová spolupráce na současné globální výzvy

Transkript

1 Seminář: Česká rzvjvá splupráce na křižvatce Odpvídá česká rzvjvá splupráce na sučasné glbální výzvy Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem České republiky.

2 Obsah 1 Česká rzvjvá splupráce na křižvatce - Odpvídá Česká rzvjvá splupráce na sučasné glbální výzvy Panelvá diskuze: Výzvy pr rzvjvu splupráci v 21.stletí Jana Miléřvá Jan Bárta Šimn Pánek Olivier Cnsl Sara Wrku Zergaw Diskuze Wrldcafé Rle ZRS v kntextu implementace prjektů na Jihu Jana Miléřvá Rle zahraniční rzvjvé splupráce na glbální úrvni Petr Lebeda Rle ZRS na české úrvni Petr Patčka Summary wrldcafé GENDER JAKO PRŮŘEZOVÉ TÉMA Gender v rzvjvé splupráci Anna Ktkvá Zhlednění genderu jak dluhdbéh cíle prjektu prevence bchdvání s dětmi v Etipii a jejich rehabilitace Inka Píbilvé Interaktivní wrkshp Hdncení nervnstí Dan Svbda... 21

3 1 Česká rzvjvá splupráce na křižvatce - Odpvídá Česká rzvjvá splupráce na sučasné glbální výzvy 1.1 Panelvá diskuze: Výzvy pr rzvjvu splupráci v 21.stletí Jana Miléřvá Cíl: pzastavit se nad tím, k čemu ZRS služí, jak ji vnímáme a jestli splňuje rli, kteru by měla na glbální úrvni hrát. Přitáhnut d ČR témata, která nám bývají vzdálená, prvnat s názrem českých NNO. Prgram bude zaměřený hlavně na diskuse. Hlavní bude aktivita účastníků Jan Bárta Svět se rychle mění. Pdaří se nám definvat nvu rli české ZRS? Jak k jejímu brazu přispívá vzdělávání a světa? V českém prstředí dchází ke specifiku: generační prblém a rzdíly v nahlížení významu rzvje Šimn Pánek Euramerický svět je v krizi, ale hlavně kvůli tmu, jaké jsu změny ve zbytku světa. Euramerický svět prchází prpadem, kdežt ty nvé eknmiky rstu a ne vždy se chvají pdle našich představ. Náš euramerický mejdan se p 20 letech zadrhl, již není mžné pkračvat v dsavadní sptřebě. Navíc zde sílí negativní psychlgické čekávání,, na rzdíl d chudších zemí se v Evrpě a Americe d buducna lidé dívají s negativismem (napak např. v Indii většina lidí své živtní vyhlídky vidí pzitivně). Média razí syndrm špatných zpráv nesnaží se vyvážený phled, ale hledí spíš na svji prdejnst. Ptřeba dstupu, nadhledu, vlastníh kmpasu ve všebecném naladění Vlání p nvém přádku je nesmyslné. Je třeba vnímat evluci a pstupně napravvat ten nedknalý rámec, ve kterém se phybujeme. Neměli bychm se nechat mást tím, že t špatné by se dal změnit za něc lepšíh t je utpie. Nvý sciální knflikt s cílem lepšíh světa je intelektuální nedstatek lidí, kteří něm mluví. Nemůžeme ale zůstat u dnešní ZRS důležité jsu přesahy. Například zamezit daňvým únikům d daňvých rájů a zlepšit zdanění a multilaterální přistup, který se p éře Bushe ze světvé plitiky vytratil. Krize v Sýrii je příkladem klasickéh klapsu racinálníh uvažvání, vytváří pdmínky pr utrpení, mc peněz, kdy není mžné djít k multilaterálnímu jednání a nvé dhdě. Dnešní svět vychází z uspřádání pstavenéh p 2. světvé válce, cž už nefunguje, je nutná změna i pr země BRICS. Racinalita by měla převážit a všechny země se pdílet na multilaterální dhdě. Další hdnta: dbré vládnutí. I u nás se ztrácí spusta prstředků z Eurfndů, tj. v jednm z nejvíce strukturvaných systémů, kterým EU je. Nemůžeme se prt divit, klik peněž se ztrácí v rzvjvých zemích. Gvernance/vládnutí je důležité vnímat jak něc, c lidé vyžadují. Empwerment suvisí i se sebevědmím. Demkracii čast lidé nechtějí vidí za ní demkracii v U.S. smyslu. Ale splurzhdvání si tm, c se jich týká, a usilvání svá práva - t chtějí. Prt je klíčvá pdpra

4 bčanů, místních NNO a dalších v tm, že je t jejich země a že si mají ní rzhdvat. Hardware není t hlavní, ale aby si lidé vzali část mci d svých ruku. Tyt hdnty čast unikají jsme phlceni prjekty a rčními plány. I mezi rzvjvými zeměmi jsu země špatně řízené a dbře řízené t půsbí prpastné rzdíly, např. Btswana vs. Zimbabwe. Není t jen nutně tázka fungující demkracie, ale alespň bčasné změny u mci. Otázka přechdu NNO na knzultanty a ty, c zajištují mnitring tlačí t lidé, c nedělají prjekty. Vítězí tak kncept nad realitu. Ale realita není takvá, aby si místní NNO byly schpné realizvat vlastní prjekty. Z th i vyplývá, že ZRS ČR bude ještě dluh implementaci jak dsud. Těžk vymyslíme něc nvéh. Máme malu ZRS, která by měla být invativní, zaměřená na přens knw-hw, sft prjekty, pdpru kapacit. Nemáme na financvání velkých infrastrukturních prjektů. Technické prjekty mají platit velcí dnři, kteří se mhu lépe vyrvnat s transakčními náklady. Máme dst zajímavé kapacity mezi NNO, firmami i vyskými šklami. I hard kmpnenty jsu ptřeba, ale je třeba sledvat, kde je naše přidaná hdnta tedy v sft prjektech. Důležité je mít přísnější evaluace, zhledňvání, kmu prstředky svěřit tj. mezi kvalitní realizátry, lepší a hlubší identifikace a zacílení. Realizátři by měli být pctiví a snažit se implementaci se skutečnými dpady a nejen s cílem realizvat prjekt. České NNO nemhu půsbit v zemi krátkdbě, ale je zaptřebí dluhdbá přítmnst v zemích, jen ty velké NNO jsu schpné t zajistit neb na jednu zemi zaměřené NNO tak, že kmbinují různé zdrje a snaží se být knkurenceschpné. T přináší skutečnu znalst prstředí. T c selhává, je právě ta neznalst (viz kniha Pr Ecnmics: A Radical Rethinking f the way t fight Pverty). Diskuse: Prč NNO více netlačí na své vlády, aby vyvíjely tlak na země, které mají peníze, aby se více staraly své lidi? Např. Angla má peníze z rpy a diamantů. Dbrá pznámka, ale kulhá v realitě ti, kd t mhu změnit, jsu právě Anglané. Nelze být watchdg a zárveň velku implementační agenturu. Pkud chceme dělat prjekty, tak nelze být zárveň nezávislí. Jak představit veřejnsti, c je skutečně ptřeba v rzvji např. vybrat na pstavení škly je snazší než na demkratizační prjekt. Dtace nyní nelze udělvat ne-českým subjektům. Ale v rámci dvázání pmci bude část výběrvých řízení (krmě dtací) prbíhat přím v rzvjvých zemích. Ústup ČR z Afriky je chyba. NNO se mhu stát subddavateli a experty pr partnerské země. Ukázal se, že všechn glbální rzvjvé vzdělávání nestačí, když lidé na sbě pciťují dpady krize nikd se prti krácení rzpčtu na ZRS nevzbuřil. DFID např. sknčila veškeré prjekty zaměřené na veřejnst s tím, že celá ODA půjde na prjekty na Jihu ptřebným příjemcům. A nikd se prti tmu vůbec nehradil. Rzvjvku nemhu dělat pesimisté a demaggvé. Je ptřeba pdpřit sebevědmí a předvídatelnst. Neřešíme tu tázku multilaterální rzvjvé splupráce, ale multilaterální plitiky tj. splečné řízení světa. Nebezpečné je právě t závdění v Africe pskytují se tu bezpdmínečné peníze vládám i na pdpru diktátrů. Ale tázka zní: Kd má tent new rder dělat? Osvícení plitici? My je můžeme trchu vlivnit ale jsu t

5 především šéfvé EU, US, Číny. Je třeba je tlačit na budvání racinálníh způsbu mezinárdníh jednání Olivier Cnsl Sučasná situace se z hlediska CONCORD může shrnut d dvu hesel: Mezinárdní agenda se pravdu nachází na křižvatce, prjevuje se t stále více. Business as usual is nt an ptin zažité přístupy již nefungují, je třeba hledat nvá, invativní řešení. T neplatí jen pr vládní a mezinárdní instituce. Se změnu musíme všichni začít především u sebe. Rzvjvá pmc je stále jedním z hlavních nástrjů pr naplňvání slidarity mezi státy, pskytuje i prstr pr diskusi nad tématy, která se týkají nás všech. I rzvjvá pmc má ale svá mezení: nemůže zhlednit faktry, jak jsu mim jiné mezinárdní bchd, změny živtníh prstředí, lkální knflikty. Mezinárdní splečenství musí prt splečně navrhnut, věřit a využít nvé cesty a řešení v tmt kntextu. Evrpské rganizace bčanské splečnsti nejsu jen pskytvateli služeb. Mhu také vést dialg se státními institucemi a aktéry, zdpvědnými za špatné přístupy k rzvji. Cílem není jen pmc chudým lidem na Jihu, ale vytvřit lepší svět jak celek. Nvé členské státy se v CONCORD zývají s názrem, že rzvj nespčívá puze v sciálních službách, ale především v demkratizaci, prsazvání lidských práv, transfrmaci a příznivém prstředí (enabling envirnment) pr bčansku splečnst. Je třeba se zaměřit na t, jak se stát skutečnými plitickými aktéry, půsbícími v Evrpě i z Evrpy d zbytku světa. Na našich sděleních je vidět, že d určité míry se nám daří th dsáhnut a že bčanská splečnst stjí pravdu ve středu splečenských změn. Při debatách rzvjvém sektru je třeba zhlednit všechny různé přístupy, které se v pslední dbě bjevují. Dvě hlavní blasti agendy CONCORD jsu v tét chvíli: Plitický narativ CONCORD, definvání vlastní plitické agendy Prces tvrby agendy p rce 2015, který prbíhá na mnha úrvních a je vlivňván mnha aktéry. Splečná tázka je: jaký mdel rzvje může fungvat pr všech 7 miliard lidí na planetě? CONCORD k tmut tématu vydal důležitu publikaci, kteru představil v Evrpské kmisi nejen kmisaři pr rzvj, ale také kmisaři pr živtní prstředí, cž je důležité. Na závěr pznámka k citlivému tématu k Evrpské unii jak takvé. Mnzí mhu EU vnímat jak příliš byrkraticku, ale stále zůstává jedinečným systémem pr tvrbu a řešení splečné agendy. Pkud chceme vidět změny, je jen na nás, abychm byli aktivní a prsazvali svu vizi světa, jaký chceme Sara Wrku Zergaw Etipie je v pslední dbě jedním z hlavních příjemců ficiální rzvjvé pmci a sukrmých zdrjů. Pdle OECD-DAC statistiky činila ODA v rce ,94 miliardy USD, díky čemuž je Etipie 7. největším příjemcem pmci mezi 169 přijímajícími rzvjvými zeměmi v sučasné dbě. V sučasnsti přijala Etipie pětiletý rzvjvý plán (GTP) C je důležité Zajistit existenci mžných rzvjvých plitik a strategií, které dpmhu ke zvýšení účinnsti pmci Zásadní rzvjvé intervence aktérů rzvjvé splupráce Pdpra přímých zahraničních investic

6 Změna strategií (z krátkdbých na dluhdbé intervence) Rle pmci ve snižvání chudby Obecně platí, že pmc překnává pasti chudby, zvyšuje eknmický růst a zlepšuje živtní úrveň Nástrj k překlenutí mezery mezi dmácími zdrji a devizvými rezervami Význam jak zdrj financvání pr rzvj kapacit Lidské kapacity Správní kapacity Budvání institucí Plicejní refrmy Sciální péče a psílení: Zlepšení sciálních vztahů v rdině a na úrvni Splečenství Zlepšení relativníh sciálníh pstavení nejnižších vrstev splečnsti, menšinvých etnik a přistěhvalců Pznání sciálních preferencí statních Důležitý nástrj pr realizaci nárdní strategie rzvje a k překnávání nedstatku kapacit v pskytvání veřejných služeb Zvyšuje veřejné výdaje pr nejchudší byvatele a má pzitivní vliv na eknmický růst Nástrj k přechdu d uspkjivéh k udržitelnému růstu Umžňuje pdpru širších intervencí a dplňuje nárdní strategie Přidaná hdnta pmci prti privátnímu sektru: C je zaptřebí d aktérů rzvjvé splupráce - intervence by měly být: Táhnuté pptávku Měly by přijmut rzvjvu plitiku přijímající země Zaměřené na přens znalstí a technlgií přizpůsbený kntextu dané země Brát v úvahu měnící se rzvjvu dynamiku rzvjvých zemí

7 Dluhdbé Řešící prblém nejvíce hržených skupin byvatelstva Zahrnující envirnmentální témata, gender a prblematiku HIV/AIDS Pzice evrpských NNO: Měly by být partner pr rzvjvé rganizace v dané zemi Rzvjvé intervence by vždy měly být v suladu s rzvjvými priritami dané země Udržitelnst prjektů vyžaduje: Participativní přístup ve všech fázích prjektvéh cyklu Zahrnutí dané kmunity, pužití lkálních zdrjů Lépe se zaměřit na sft rzvj lepší učit jak chytat rybu než jak jíst rybu Úzká splupráce s kmunitními rganizacemi (CBOs) Prjekty zaměřené na pcity kmunit Splupracvat s privátním sektrem Pdprvat vytváření kapacit partnera Výzvy Nedstatečná krdinace institucí Finanční krize Vztah mezi veřejným sektrem a vládu Některé intervence vytváří syndrm závislsti Neschpnst pracvat na pdpře lidských práv Diskuze Z řad účastníků nejprve zazněl dtaz na t, jak NNO vnímají přesun ZRS na Jih a s tím spjenu změnu rle severních/evrpských NNO, tj. ztrátu rle pskytvatelů služeb. Další dtaz na české NNO se týkal jejich nedstatečné kritiky těch místních partnerských vlád, které získávají relativně dst prstředků z prdeje nerstných survin na jejich území (tj. dynamicky se rzvíjející země). Právě v kntrle využívání prstředků ODA ze strany těcht vlád je naprst zásadní velká rle severních NNO. V dpvědi jeden ze zástupců NNO suhlasil s uknčením rle severních NNO jakžt pskytvatelů služeb, ale nadále viděl velku rli v přensu knw-hw, technlgie, nalézání mdelů řešení. Také zazněl názr, že severní NNO ještě stále zůstávají implementátry i přes větší distribuci prstředků přím na Jihu, vzhledem k mezené kapacitě místních subjektů. Zmínil i psun k realizaci velkých mnhamiliónvých (EUR) prjektů s dluhdbu přítmnstí v dané zemi, tj. dkln d malých slitérních a neudržitelných prjektů vytržených z kntextu. Také zde zazněl názr, že rzvjvé prjekty jsu neúspěšné kvůli nedstatečné znalsti místníh prstředí, že nerzumíme dstatečně tmu, jak se lidé na Jihu rzhdují, jaké jsu mcenské vlivy apd. Ohledně kritické rle vůči vládám příjemců by spíše měla hrát česká vláda. Ale v některých zemích, kde je např. velký vliv Číny pskytující bezpdmínečné prstředky, česká vláda ani NNO nemají vliv. Zárveň je nutné si uvědmit, že pkud NNO pmáhají extrémně chudým v partnerských zemích, nemhu si dvlit být abslutně nezávislí a kritičtí. Také zazněl, že se lépe získávají prstředky na stavbu škly, než na kritiku vlád příjemců. Je tedy nejspíš nutné lépe vysvětlit veřejnsti, jaké činnsti jsu nezbytné.

8 I v rámci mezinárdních sítí NNO je patrná větší síla implementačních kanceláří vůči dnrským a jejich větší zájem mít větší účast na rzhdvání. ČRA také chystá určité změny, např. část výběrvých řízení pr ddávky se uskutečňují přím v zemích příjemců (prti tmu dtačních výběrvých řízení se mhu účastnit puze české subjekty). Ač je GRV a světa je v naší zemi zásadní blast, veřejnst stále nemá dbré znalsti, napak má falešné představy. Byly zmíněny i dstrašující příklady: např. ve Španělsku, kde dšl k velkému snížení rzpčtu na ZRS, prti tmu veřejnst vůbec neprtestvala, vlastní prblémy pvažvala za důležitější. Napak ve Velké Británii se vždy deklaruje, že ZRS bude zachvaná za každé situace, také je zde tendence veškeré prstředky směřvat na Jih, cž veřejnst naprst pdpruje. Je tedy nutné sledvat situaci v dalších zemích a pracvat s veřejnstí. Pkud ZRS chceme bhájit, měli bychm vysvětlit, že je určená těm nejptřebnějším. Dále zazněl, že nejspíš dbré, že se nás začínají dtýkat glbální prblémy, chudba, které nás přimějí pchpit, že jsme sučástí prpjenéh světa. Právě v tm světa spčívá a byl by dbré využít tht mmentu. Zazněl i ten názr, že se nejedná nvu agendu, že základní pilíře (MDGs) budu pdbné a že základní výzvy se nemění, ale vetší důraz se klade na empwerment a snahu dbré vládnutí. Další tázka se týkala financvání ZRS c vše se dá d ODA zapčítat, c členství v DAC OECD pr česku ZRS znamená? Zástupce NNO znvu připmenul, že diskuze není bjemu peněz, který je relativně vetší, ale spíš se jedná změnu knceptuálních přístupů. Hlavní je pmc místním lidem se špatným vládnutím v tm, aby si sami vynutili změnu. Další z názrů se také dtýkal nezbytnsti budvání místních kapacit, tak aby místní byvatelé byli schpni vlastní prblémy řešit sami. Naše rle je splečné partnerství, pdpra místních struktur. ZRS také nemhu dělat pesimisté a demaggvé s utpickými vizemi. V tmt by naše histrie mhla pskytnut kmparativní výhdu. Nezbytné předpklady jsu dstatečné sebevědmí a předvídatelnst. Je také velku diplmaticku a rzvjvu chybu, pkud dejdeme ze země, kam vstupí nvý klniální dnr. Jiný účastník napak zdůraznil, že není dbré zůstávat v pzici, že jsme dbří v tm, c děláme a s nikým se nebavit. Svět se ttiž mění, dchází k psunům. Důležité je diskutvat rli multilaterální splupráce. Jedná se klíčvý paradigmatický zlm. Nestačí pmáhat chudým kmunitám k větší emancipaci, ale je nutné také pmáhat přetvářet prstředí, prtže mnh prblémů místní vlády nevlivní, je nutné djít ke glbální smluvě. Věnujeme tmu dstatečně velku pzrnst? C české NNO mhu dělat? I přes suhlas s výše zmíněným však zazněl názr, že by se tét situaci neměla dávat nálepka nvé agendy. Spíše než multilaterální rzvjvu splupráci se jedná plitiku. Důležité je zapjit země skupiny BRIC d racinální debaty, aby se nepakval supeření mcenský vliv v Africe jak v dbách studené války, cž pté přispěl k vzestupu diktátrské generace. Tt vlivňvání by měl být rlí svícených plitiků (které se zase můžeme pkušet vlivňvat my, experti, thinktanky). Je nutné budvat racinálnější způsb mezinárdních rzhdvacích prcesů. V diskuzi také zazněl názr, že se na příkladu klimatických změn dbře ukazují limity dsavadníh přístupu k ZRS, kdy se prsazují dčasná řešen. Je ale nutné řešit příčiny na glbálních fórech i na nárdní úrvni, např. vlivňvat vlády prdukující emise na základě knkrétních argumentů z našich prjektů. Další dtaz se věnval rli světy má t být prpagace ZRS neb vytváříme glbální splečnst, a c znamená pr české NNO. V pdbném duchu byl i další příspěvek na jedné straně máme ZRS, ale na druhé straně má ČR negativní dpad na rzvj (např. člen investičních bank s pdíly

9 v energetice a těžbě survin, pskytující půjčky d rzvjvých zemí, kde se tímt psiluje energetická chudba. NNO, ve splupráci s evrpskými NNO, by tedy měly vyvíjet tlak na česku vládu, aby prsazvala pzitivní krky. Diskuze byla zaknčena stanviskem, že stávající ZRS je nedstatečná, že je nutné ji rzšířit, a právě zde je rle think-tanků a názrvých kalic. 1.2 Wrldcafé Rle ZRS v kntextu implementace prjektů na Jihu Jana Miléřvá Kntext a prblémy ZRS by měla přinášet mutual benefits, měla by být vzájemná vyvážená (je tázka, jak chápeme benefits) Ptřeba řešit místní ptřeby (lcal needs) Infrmvaný suhlas (infrmvané pririty) sami lidé musí prjít prcesem identifikace příčin, prblémů a mžnstí řešení, prjekty by měly být demanddriven, příčinu je d jisté míry nedstatek plitické vůle (mhu vlivnit i NNO ptřeba kampaní). Místní musí sami pchpit, c chtějí, musí prjít identifikací. Ptřeba pkry a splupráce (z bu stran) - není dstatečná pkra ke kultuře, k tmu, jak lidé vlastní prblémy řeší, převažuje v NNO vlastní způsb řešení (vlivněný kulturním paradigmatem) Na druhu stranu může vést až ke strachu sdělvat své názry a zkušensti Severní NNO mají práv sdělvat své názry a své přístupy NNO mají bčas přílišnu bavu z narušení kulturníh kntextu v zemi přesun infrmací je nutný a snaha sdílení našich zkušenstí (nebát se říkat i nepříjemné pravdy) Bez určených mechanismů nelze čekávat, že bude člvěk mít pkru O těcht prblémech se stále mluví, prč nepřichází řešení, prč t některé rganizace nedělají Nedstatek sebevědmí NNO, nedstatek plitické vůle, prblém v pdmínkách výběrvých řízení Sami lidé v RZ spíše preferují ddávku hard materiálů, sft prjekty nejsu tak blíbené (zárveň se na ně lépe získávají finanční prstředky) Je ptřeba zaměřit se také na systémvé změny, ale není dstatečná vůle, pdpra, hůře se uskutečňují Ptřeba, aby prjekty byly demand-driven (je také tázku plitické vůle) Bez práce s kmunitami nelze pchpit změny Ovlivňvání plitik je ptřeba, vše je plitická hra většina NNO se d plitiky nehrne financvání na NNO na Jih vyvlává prblém brain drain místní kapacity dcházejí d zahraničních NNO Ptřeba změny přístupu a změny myšlení Jakýkli rzvjvý prjekt je zásahem d místní kultury, přináší naše řešení a náš přístup Ptřeba budvat dluhdbé partnerství a důvěru Prblémem je krátkdbst většiny prjektů Jde šetřit tak, že NNO nebude myslet v prjektech, ale v prgramech (ptřeba dluhdbé strategie) zlepšuje se Pr systémvé změny ptřeba splupráce s místními NNO Dluhdbé půsbení je základ, dluhdbé půsbení rganizací, expertů atd. vytváří v zemi klima k překnávání prblémů (ptřeba, aby se v kncepci, záknech atd. neměnily příliš rychle krátkdbě pririty) Financvání Členství ČRA v OECD DAC jedna z hlavních pdmínek v evaluační zprávě byl dvázání pmci

10 Lépe se shánějí finance na knkrétní věci, ale systémvé změny je také ptřeba financvat V tut NNO ještě nejsu schpny splupracvat ve velkých knsrciích (většina NNO není ještě připravena p stránce kapacit, sebevědmí atd.) NNO nemají dstatečné kapacity dělat privátní fundraising Nikd dstatečně nepracuje s privátními filantrpy (myšlen jak velice úzká skupina velmi bhatých lidí), kteří se začínají bjevvat neumíme jednduchými slvy říct c chceme, chybí sebevědm Na prjekty prbíhající v české prstředí, či realizvané českými subjekty se shánění peníze snáze (pr dárce lépe kntrlvatelné, srzumitelnější, vyšší zpětná vazba) Ptřeba myslet i finančně v dluhdbých prgramech (nejen NNO, ale i ČRA) Budget supprt špatné, utpí se mnh financí (i když dle kritérií splňuje kritéria partnerství), menší prjekty jsu více uhlídatelné (příklady neschpnsti uhlídat finance i v ČR strukturální fndy EU) Mikrfinanční financvání jak cesta k většímu zapjení příjemců a sukrméh sektru (také splňuje pdmínky partnerství) Ptřeba získávat finance na dstatečnu analýzu před zahájením prjektu a needs assesment (ptřeba velmi asertivně sdělvat tyt pžadavky MZV, ptřeba dstatečně vyargumentvat a bhájit si, stejně tak ptřeba dstatečně bhájit výši platů (tlak na snižvání sbních financů u zaměstnanců NNO ze strany MZV byl silný) Ptřeba genervat místní zdrje (ČRA se snaží v Zambii, přidaná hdnta ČR je přens knw-hw, před prjekty se sepisuje Memrandum f Understanding) tázka plitickéh tlaku ptřeba vytvářet na vlády rzvjvých zemí tlak, aby byly schpni sami se pstarat své byvatele Mžnst připjit se k prjektům, které jsu realizvané RZ Příspěvky d CBOs (matching fund) Mc se upínáme na stát, jak hlavníh dárce, ale je privátní dárci jsu také ptřeby Rle českých NNO NNO se nedaří jednduše sdělvat, c dělají, svu přidanu hdntu, své schpnsti Ptřeba práce s kmunitami i systémvých změn Ptřeba většíh důrazu na vládu, kampaně, fungvat jak watchdg Schpnst vlastní exit stratégy (z prjektu, země) Ptřeba dluhdbé strategie, nejen lv grantů (z prjektvých žádstí je pznat) Chybí přens infrmací (mezi praxí rzvjvé splupráce, advcacy a GRV, nedstatek příkladů) Rle českých NNO - budvat msty mezi lidmi a partnery NNO budu ptřeba na bu úrvních na úrvni ČR i partnerské země České NNO ptřeba zvýšení zdpvědnsti, d jaké míry reagujeme na negativní změny a negativní dpady Ptřeba důraznějšíh hlasu u NNO vůči státu ptřeba knstruktivní kritiky knkrétních úknů pr tt je však ptřebná shda všech NNO, cž je prblém V prjektvých žádstech je vidět, zda je t lv grantů neb budvání partnerství Chybí rámcvá strategie, dluhdbé strategické plánvání, dluhdbé prgram Ptřeba zaměřit se na jedn téma, specializace (už mají západní NNO) Výsledky sebeevaluace pdle kdexu NNO nemají stanveny strategické pririty (sektrvě atd.)

11 Pracvníci české NNO jsu většinu mladá generace, nedaří se prfesinalizace důvdy: nízké plat, nejsme schpni si bhájit vyské platy Neexistuje systém sběru dat, prvázanst mezi praxí a advcacy a GRV D jaké míry jsu dluhdbě NNO zdpvědné za svu práci, neb jen krátkdbě reagují na změny Chybí příběhy a zkušensti z prjektu pr GRV Rle zahraniční rzvjvé splupráce na glbální úrvni Petr Lebeda Jak efektivně mhu české NNO přispět k řešení glbálních prblémů? Důraz na větší splupráci na uceleném řešení glbálních prblémů: únik kapitálu, mezinárdní finanční tky, mezinárdní zdanění, pstupující klimatické změn Kntext a prblémy V nvém rzvjvém rámci se uvažuje tm, že nebude kncipván jak klasické MDGs, ale jak velký plitický bchd. Pkud nebude existvat dmluva v blastech jak bchd, živtní prstředí a migrace, krize se vrátí. Evrpa ptřebuje více bchdvat s J, který má zájem exprtvat zemědělsku prdukci a lidi klíčvý plitický prblém, nelze ddělit s diskuzí migraci změna klimatu: přechd na zelenu eknmiku je klíčvý prblém. Vyvstávají tázky jak, kd by měl financvat rzvjvá splupráce vlivněna širkým kntextem Hlavní výzvy: Nízké sebevědmí bčanské splečnsti, že pravdu v rámci naší demkracie jsme schpni přinést větší změny Chybí experti Kmplexní prblematika = velká výzva Pkud rganizace expertní je selhává kmunikace veřejnst téma nevnímá, je na pvrchu, nedává se tmu váha, vůbec prblém nekmunikace zahraniční plitiky nízká infrmvanst a pchpení prcesů, včetně blasti GRV dstatečně se nereaguje na aktuální změny, zaknzervvanst v základních prcesech neschpnst médií prpjit si věci, pchpit prč se veřejnst/plitici nezajímají nezájem neb nerzumí Financvání Multilaterální ZRS je nyní jediným přímým nástrjem pr řešení glbálních prblémů. V ČR ale není dhled nad tkem těcht peněz a jejich efektivním vynakládáním. Natž, aby tyt peníze pdprvaly pliticku aktivitu je nutné multilaterálnst v ČR refrmvat a zprůhlednit Investice d kntrly finančních tků v multilaterálních rganizacích Kde na t vzít prstředky? Bude k tmu vůle? -> Je t vnímán jak téma? Cítíme tlak veřejnsti? migrace, bchd, zdaňvání jsu témata, která multilaterální splupráce může adresvat, ale jsu mim rámec ZRS? Jsu peníze na dbru advcacy a pliticku práci? Ta je nutná, pkud chceme něc vlivnit. Nutnst evidence-based plic, ptřeba knkrétních čísel a příběhů. Lze čerpat z watchdgvýchh grantů, ale s btížemi. Ze sukrméh sektru pkud budu firmy naklněny pdpře bčanské splečnsti. Prkázat knkrétní výstupy plicy práce je nárčné. Kauzální linku mezi aktivitami prjektu a plitickým psunem v praxi není mžné prkázat.

12 Nutnst prfesinality, expertízy + nvé srty dárců schpné investvat d práce, která dává kntextuální smysl Nestátní zdrje Příklad z české NNO: advcacy činnst nevyužívá finance získané fundraisingem, ani se t čast nepkuší, prtže se t pvažuje za nemžné. Amnesty Internatinal jak zcela pačný příklad NNO, fundraisují právě na advcacy Zdrje na plicy práci bude nutn hledat interně v každé rganizaci kapacita budvána zevnitř, ve splupráci s think-tanky Jedna rganizace nemůže dělat všechn měly by se dplňvat a dělat t, c umí dbře Typická česká NNO thle téma nedkáže kmplexně zajistit Imperativ dnrů - ddat přímé měřitelné výsledky v krátkém bdbí, čísla.. Ale c watchdgvé aktivity s dluhdbými dpady? Tlak na cíle je i ve watchdgvém prstředí jde kmprmis mezi typem cílů a časvým hrizntem jejich dsažení, při zachvání kncepčníh prstru pr práci Otázka efektivníh využívání financí ptřeba zvýšit investice d lidskéh kapitálu Otázka investic d fundraisingu V CR chybí crwdfunding I FRS ptřebuje pdpru svéh prvz Rle českých NNO nutná větší expertiza prpjvání s jinými aktéry - např. klima změny a rzvjvka (seminář na pdzim, ale i zde názr, že prpjvání je prblém v ČR mluvit tm, příliš slžité pr člvěka) vysvětlvat, c přinese rzvjvá splupráce mně jak běžnému bčanvi (prpjvání glb. s lkálních bez terminlgie, fakta atd.) běžný člvěk nerzumí termínům glbalizace apd. nvinář se snadn ztratí Jsme schpni t, c v NNO děláme, předat dál tak, aby t lidé pchpili? GRV by neměl dvádět pzrnst d lkálních prblémů, ale prpjvat dva světy, např. klimatická změna Výrazně větší splupráce s statními aktéry, zvláště na glbální úrvni je zásadní Multiaktérvé iniciativy, které pmáhají zvýšit standardy práce v jedntlivých sektrech za splupráce firem a NNO Důraz na prpjenst glbální lkální Řešení kmplexnsti specializace NNO na dílčí výseky a síťvání Nutná splupráce s dalšími aktéry - multistakehlder - řešení není v ruku puze vlád ani sukrméh sektru plitická střecha (plitický narativ) převyprávění slžitéh příběhu d rámce uchpitelnéh pr běžnéh člvěka - Je třeba vysvětlit, jak klimatická změna pškzuje českéh bčana! Vnímáme vůbec výše zmíněná témata jak sučást rzvjvé práce? Dpady na byvatele Jihu již jsu. Dříve byly příčinu prblémů Jihu klniální témata, dnes výše zmíněná témata Kmplexnst témat půsbí v některých rganizacích prblémy nezájem publika Pšťuchnut, aby se sami zajímali Dnes mají lidé prblémy vyznat se sami ve svých tématech. Dpady vlivu 90. let PR rzvjvky, steretypizace Chybí jasně prkázané vazby mezi vzděláváním plitiku kntextem Ptřeba pdpry watchdgvých aktivit byvatel rzvjvých zemích výsledky nebudu zjevné hned, ale měla by t být sučást ZRS

13 Důraz na pzitivní příklady gd practise naděje mtivuje; úspěchy lze pakvat Negativní příklady vytváří pcit, že situaci není mžn měnit Tendence NNO infrmvat jak cíl versus přizpůsbení infrmací cíli Hdně prstředků se v NNO vyplýtvá na infrmvání veřejnsti s chybějícím dpadem Rle NNO = zprstředkvání zkušensti s prblematiku S-J a J-S Ptřeba průběžné reflexe = může být důležitější nástrj než strategické plánvání Obyvatel Jihu musí mít také wnership řešení Ptřeba zapjvat se d diskusí kncepci i když se rganizace zabývá výsečí Tvrdá kritika systému versus mtivace pzitivními příklady -> jsu české NNO na jedné ldi? S kritiku musí přicházet i alternativa Dkáže FRS sám za sebe jasně vysvětlit, prč jsu glbální výzvy důležité? Prč české NNO nemají více splečných prjektů zaměřených na řešení knkrétních témat z tét blasti? Rle ZRS na české úrvni Petr Patčka ZRS pršla v psledních letech transfrmací. Existuje zákn a kncepce a tím i rámec, ve kterém bude fungvat. Nastavení sice platí d rku 2017, ale je načase se začít bavit tm, kudy by se měla plitika ubírat p rce Financvání bjem se drží dluhdbě na úrvni 0,12%. ČR sice nedstává mezinárdním závazkům, ale alespň je financvání relativně stabilní. Trendem je všem pkles pdílu bilaterální pmci. V sučasné chvíli tvří asi třetinu celkvé ZRS (přitm například v rce 2008 byla přibližně plvina). Tent pdíl je ale daný hlavně zvýšením příspěvku d rzpčtu EU a tím i multilaterální slžky ZRS. Není ale jednznačná shda na tm, že by byla bilaterální pmc tlik efektivnější a více žáducí než multilaterální. Bhužel stále není dstatečná plitická pdpra pr ZRS ze strany sučasné vlády a parlamentu. Klade se větší důraz na kmerční návaznst ZRS a debatu rli sukrméh sektru. Širká veřejnst také není plně pr pdpru ZRS. Infrmvanst je čast zkreslená; pr média není téma příliš zajímavé Otázka d debaty: Vede ZRS (ve svém sučasném nastavení) ke snižvání chudby? Kntext a prblémy Prjekty financvané ČRA mají vždycky za cíl dstranění chudby. Prjekty jsu menší, ale tím spíše zacílené na místní kmunity, především v Africe. Dpad je zřejmý je vidět změna, kteru prjekty přináší. ČRA se snaží identifikaci míst, kde ZRS chybí. Kmerční návaznst plitika je nastavena ze strany MZV. ČRA pdpruje NNO i firmy, narážíme ale i na limity zákna veřejných zakázkách. Pkud se firma svědčí v místě, není prblém, aby dál pkračvala ve svých aktivitách a reagvala na pptávku na místním trhu, ale místní vlády dávaní někdy důraz na místní firmy (Etipie). Pkud má prjekt české firmy přidanu hdntu v rzvjvé zemi, je v přádku, ale ZRS by neměla primárně dávat práci českým firmám. Jednznačnu kmerční návaznstí je například už jen zkušenst firmy pr účast v dalších veřejných zakázkách. Dluhdbá přítmnst v teritriu znamená i zkušenst ke sdílení s statními subjekty a mžnst vstupu d knsrcií. Dalším faktem je, že každý prjekt nemusí mít nutně kmerční návaznst. Otázka není, jestli kmerční návaznst mít, ale jak nastavit kritéria. Využití splupráce s NNO pr firmy světvé kampaně a vzdělávání na místě, například sanitaci.

14 ZRS by neměla být mezena na ČRA, ale jedntlivé slžky MZV by splu měly splupracvat prvázanst rzvjvé a zahraniční plitiky. Uzavření mnha ambasád byl krk zpátky. Splupráce prbíhá mezi ČRA a ZÚ, ty ale čast nemají kapacitu pkrývají příliš mnh zemí najednu. Mžný pragmatický přístup: vnímání ZRS jak investice, která něc přinese i nám. Mluvíme tm, že chceme zachránit svět, ale je v tm i příns pr nás. OECD DAC říká, že rzvj je investice d buducnsti naší země. Suvisí t s kntakty ve světě a prestiží ČR. Měli bychm si tent přístup sami vyjasnit a prezentvat jej navenek. Investice není jen v kmerčním náhledu, ale také d vzdělání, sciálníh sektru splečnst se pak bude sama rzvíjet. Některé aktéry, hlavně plitiky, není mžné přesvědčit jinak než pragmatickými argumenty. Prestiž je i hrdsti na výsledky vlastní práce a mžnst pmci. Důležitý prblém: přístup k ZRS nemáme změřený! Mnitring médií se dělá jen mezeně, stejně tak průzkumy veřejnéh mínění apd. chybí prt představa ptřebách veřejnsti Je třeba systematická a dluhdbá práce s určitými tématy. Veřejnst musí mít schpnst kritickéh myšlení; alespň d určité míry pchpit prvázanst sučasných prblémů. Financvání vládní zdrje Otázky: D jaké míry se máme snažit navyšvání sučasnéh bjemu existuje absrpční kapacita NNO? Neb bude stačit zefektivnit fungvání sučasných mechanismů? Bilaterální i multilaterální splupráce financují jiný typ prjektů. Která z nich je efektivnější? Máme mžnst vlivnit bsah výzev v EK a jejich efektivnst? A becně mezinárdní prces? Jádr prblému není ani v diskusi, jestli bilaterální neb multilaterální pmc bě mají své klady a zápry. Multilaterální ZRS: výzva je hlavně v tm, zmapvat, kde knkrétně zdrje v multilaterální splupráci jsu, a snažit se, aby je stát spravval c nejlépe. Důležité je také zapjení d evrpských fndů (a více využívat např. EDF). Je také mžné investvat d multilaterální splupráce a například zaměřit se na knkrétní prblém (malárie, vakcinace apd.) Názry na rámcvé smluvy s velkými NNO: Teď vytváříme angažvanu bčansku splečnst. Pkud dáme přednst velkým NNO, ztratíme ptenciál, který v tmt sektru je. Bilaterální ZRS: existuje představa, že je víc efektivní a zacílená, ale je tázka, jestli v nvém glbálním kntextu je právě tt přidaná hdnta, kteru jsme schpni mít. Další prblém je závislst na bilaterální ZRS je t způsb financvání většiny NNO. T přináší rizika finančních krizí i pliticku závislst. Pravda ale je, že bilaterální splupráce je nejvíc vidět. Objem ZRS Není tázka výše můžeme dávat mál, ale v tmt případě je nutné dávat dluhdbě a systematicky. Dalším phledem je, že ZRS pmáhá rzšiřvat pdstatné glbální vazby, které si všichni musí uvědmvat měla by se navyšvat. Závazek 0,33%HND jeh výše je již daná, a prt není důvd něm diskutvat jen hledat způsby naplňvání. Navýšení by mhl být, ale absrpční kapacita českých NNO je nyní na limitu musel by se zvyšvat pstupně. Na druhu stranu

15 Rle NNO s většími mžnstmi by se zvětšila i kapacita NNO. Je třeba trvat na plnění závazků, ale v rzumné dbě a s pstupným vytvářením kapacit mžné t ale JE, byl by t přirzený prces. Další phled: neměla by být výše rzpčtu spíš vedena ptřebami na Jihu, než kapacitu českých NNO? Nedíváme se na ZRS mc přes ptiku NNO jak hlavních aktérů? První kritérium by měla být efektivnst/transparentnst/rientace na výsledky, pak teprve kd t dělá. Otázka GRV patří skutečně pd ZRS, neb neukrajují zbytečně z rzpčtu? Neměla by být světa vedena pd MŠMT? Ten názr tu existuje, ale pdle jiných by přechd pd MŠMT znamenal kamžitu likvidaci GRV z důvdu nepchpení jeh principů. Obecně: Pkud ti, kteří rzhdují rzpčtu, budu vnímat smysl ZRS, bude pravděpdbnější, že se bude rzpčet zvyšvat. ČRA nemá žádné PR aktivity a t je v tmt smyslu handicap. ZRS není samspasitelná je třeba se tevírat jiným mžnstem a například evrpským partnerstvím. Důležité: ptřeba mezi sektry tevírat se navzájem. Jiné a nvé zdrje Existuje jednznačný tlak/vlání p jiných a nvých zdrjích. Těch je více druhů: Výnsy z emisních pvlenek jen je tázka, zda zapčítávat d ODA neb nad její rámec. Sukrmé zdrje: d nadnárdních firem p individuální dárce - jsu nejen ptenciálně, ale i prakticky využívány. Sice nejsu využívány na Jihu, ale ve splupráci více aktérů se tyt peníze mhu využít v plicy práci. Nefinanční zdrje dbrvlníci, in-kind zdrje. Mbilizace místních zdrjů i tam jsu vlády, firmy, jedntlivci, kteří mají peníze. S tím je mžné spjit financvání rzvjvých aktivit. Knsrcia čast splupracujeme se zahraničními NNO, ale ne s českými mezi sebu. Byl by dbré prdiskutvat s ČRA/MZV, jestli by byl mžní t d nástrjů zapracvat. Důležitsti kmunikace = jak jsme schpni se prdat a kmunikvat navenek t, c děláme. Ztrácíme tím lidi, kteří by mhli přinést knwhw a invaci. Otázka: Měly by se NNO psuvat tak, aby nedělaly jen klasické rzvjvé prjekty, ale i světu, vlivňvání plitik, včetně jiných plitik, než ta rzvjvá (zemědělská, energetika, )? Měli bychm pmci splupráci s partnersku zemí neficiální cestu tam, kde nemůže vláda. V některých zemích má ČR už teď prestiž th by se měl využít, stavět na dluhdbých vazbách. NNO mají v tmt směru brvské rezervy velkým úklem je práce s plitiky, hlavně s těmi, kd ve vládě budu. Je třeba systematické budvání dluhdbých vztahů. Také s médii chybí dluhdbější vztahy. My řešíme spíše jednrázvě, ale v zahraničí se média a NNO infrmují pravidelně a dluhdbě blízké, sbní vazby, časté telefnické knzultace i schůzky. Česká televize má nyní prjekt Měsíc na misi reprtáže rzvjvých misích Prč plicy nefunguje v NNO? Nemají zájem, vnímají plitiky jak svje dpůrce, nikli jak partnery.

16 Je ptřeba analyzvat, jaké infrmace k nám prudí, mít pvědmí glbálních tázkách a vědět, jak na ně reagvat. Když budu NNO ve vzdělávání splečnsti samy, tj. nebudu mít partnery na straně médií, vlády, firem apd., nebude jejich snaha efektivní. Dkud jsu nrmální lidé v plitice, je třeba s nimi pracvat. Je k nim ale třeba knsenzuální přístup zatím má spíš každá NNO jiný phled. Plitická scéna sice není respnzivní, ale v tm případě by byl vhdné zjistit, prč tmu tak je, a začít s tím pracvat. Prč NNO víc nedělají plicy? Pririty, kapacity, neb nedstatek zkušenstí? Jak dstat marginalizvaná témata d mainstreamvéh vnímání je mžné si vzít příklad z jiných aktérů, kterým se pdařil prsadit na první phled naprst neatraktivní téma (například gayvé, eklgické NNO) Navíc nevýhda eklgických rganizací je jejich špatná pvěst. Tent prblém rzvjvé rganizace nemají. Je mžné, že díky dbré pvěsti (ale i neuchpitelnsti plicy) nemají NNO ptřebu se věnvat plicy ZRS je dbře vymezený prstr, který má svje jisté a uzavřenu skupinu lidí, kteří se jí věnují. Chybí ambice, sebevědmí t platí i u českých diplmatů. Jaký má být bsah plicy? C by měla přesně dělat? Jestli chceme mít jasné argumenty, tak ZRS jasným řešením nebude. Prt mžná budeme muset být připraveni na přesun rzpčtu. Ani v GRV není cítit chuť se puštět d přemýšlení systému, strategii, splečné vizi, vlivňvání Klíčvá záležitst je prpjení NNO z terénu a plicy. Prblém je v tm, že neznáme jedinu správnu cestu. Prt začít alespň tím, c je minimální argument, na kterém se shdnu všichni. Jak předat své argumenty neinfrmvané splečnsti? Ani zaměstnanci NNO čast nejsu přesvědčeni smyslu plicy práce. Znamená t i ten luxus, vymezit tmu kapacitu. Využít příležitsti, když se stát ptá na názr připmínkvání strategických dkumentů, revize Kncepce apd. 1.3 Summary wrldcafé Rle NNO Je třeba věnvat se implementaci i systémvým změnám, vzájemné se pdpruj Plicy Není knsenzus spustě témat mezi NNO Nejsu kapacity, resp. vůle pr plicy práci Přitvrdit v kritice plitiky, větší tlak a watchdg Plicy práce riskantní pr FR Klíčvá rle PS Plicy, SR a sekretariátu FRS stanvení pririt, členvé pak můžu ddat data, eviden GRV, světa Chybí data, příběhy z praxe, předávání zkušenstí a prpjení s plicy a GRV GRV neřeší systémvé věci, chybí vize, jasně definvaná rle NNO v GRV a prpjení s plicy prací (FRS) Prpjvání glb a lk Zprstředkvat zkušenst, pržite GRV má nárdní strategii, ale malá vůle v pracvní skupině psunut se k systémvé změně, plicy rviny

17 Strategie a prpjení aktivit Navázat na měnící se glbální kntext a nabídnut knkrétní dpručení (debata více pr CEOs!!!) NGO nemají strategie, jen pdle FR, nejsu dluhdbě dpvědné Splečná plitická střecha-narativ Pzitivní příklady Průběžná reflexe, včetně reflexe zvenku d zcela netčených lidí Prhlubvání expertizy, specializace, ale rzhle Splupráce Změna prstředí jen spluprací s statními, včetně rzvjvých a eknno, sukrméh sektru Učit se d dalších hnutí Financvání Vládní zdrje Netřeba radikálně navyšvat, pstupně, ale měla by absrpční kapacita být kritériem pr bjem ZRS Větší tlak na bilaterální splupráci víc efektivní, transparentní, vzdělávací, multi snižuje kapacity českých NNO, nejsme s t je vlivňvat, lepší zapjení d EDF a dalších nvých zdrjů Přetlak u NNO, nedčerpání a neefektivnst stipendií, přetlak dbrých prjektů u světy/grv, ale pstaveny prti implementačním prjektům ZVÁŽIT LOBOVÁNÍ ZE PŘESUN FINANCÍ ZE STIPENDIÍ DO OSVĚTY Zvýšit kvalitu a transparentnst multilaterálky, tlak na důležitst a dplňkvu diplmaticku práci Přílišná závislst na stát Nvé zdrje Nvé zdrje GRV mim ZRS (MŠMT?, klima finance), nefinanční zdrje (dbrvlníky, in-kind, CSR) Nefunguje splupráce s privátním sektrem, filantrpie, firmy, ani individuální dárce Genervat místní zdrje v zemích Jihu (vlády, firmy) pdpra/aktivita ČRA měli bysme žádat ČRA, aby pdpřili takvé multi-stakehlder prjekty, splupráci českých NNO, páku na sukrmé zdrje Ptřeba uchránit malé NNO před trendem mega prjektů, i kvůli bhajbě, pdpře bčanské splečnsti jak takvé startvací a kapacity grant Dluhdbst Plžit důraz na dluhdbější prgramvání a zdrje pr něj, nejen krátké prjekty, financvat needs assessment - efektivnst, krdinace, dpvědnst Cre funding a výzkum budget line Kmunikace Více PR pr rzvjvku jak d státu, tak NNO Nedstatečná, nepřesvědčivá kmunikace, neuhájíme své platy a ztrácíme lidi Lépe kmunikvat, jak t prdat, jak se spjit, jak bhájit

18 1.4 GENDER JAKO PRŮŘEZOVÉ TÉMA Gender v rzvjvé splupráci Anna Ktkvá V čem gender spčívá Obsah pjmu se lidé čast ztrácí. Gender je něc jak sciální phlaví rle, kteru určuje splečnst, nrmy a čekávání hledně chvání. Kncept je prměnlivý; pstihuje bě phlaví, ale ženy zatím stále mezuje výrazněji a je btížnější se ze zažitých nrem vymanit. Prč se zabývat pjmem gender v rzvjvé splupráci? Gender přístup by měl pmci analyzvat stav sučasné nervnsti na světě sciální phlaví - něc, c není d přírdy, c získáváme během živta frmván kulturu a splečnstí určení rlí, chvání a nrem vztahujících se k ženám a mužům; vlivňuje všechny sféry, blasti a fáze živta (výchva, vzdělávání, rdina, práce atd.) je prměnlivý: v různých splečnstech, bdbích či sciálních skupinách rzdílné učíme se h, denně se s ním setkáváme a pracujeme na něm gendervé steretypy (představy tm, jaké a jací mají ženy a muži být, a jak se mají chvat) v knzervativnějších splečnstech je těžší gendervým rlím uniknut ding gender v pracvní blasti vs. sbní živt Phlaví Bilgické phlaví, d narzení Obvykle dané a neměnné Prč se zabývat genderem v rzvjvé splupráci? V každé splečnsti na světě ženy představují znevýhdněnu skupinu ve srvnání s muži. Vzdělání zdravtní péče bživa přístup k a nakládání s výrbními prstředky mc V každé splečnsti na světě mají ženy a muži rzdílné ptřeby vzhledem k rzdílným rlím a pvinnstem a vzhledem k nervnému přístupu k a vládání zdrjů. Ženy dpracují 67% všech dpracvaných hdin. Vydělají si puze 10% příjmů. Dvě třetiny negramtných jsu ženy. Ženy vlastní méně než 1% majetků. (Gender and Develpment, Training Kit, Oxfam, zdrj: OSN Jsu t ve své většině ženy, kd v sučasné dbě bvykle pečují dmácnst a děti. Jejich blah= blah jejich rdiny a dalších generací ptmků. Výsledek: překážka v rzvji kvůli mezení šancí a příležitstí plviny ppulace. Feminizace chudby Snižvání chudby jak základní klíč v rzvjvé splupráci Chudba není stejná pr muže a ženy Z cca 1.2 miliardy lidí, žijících celsvětvě v chudbě, více než dvě třetiny jsu ženy a dívky Jejich chudba je přímým důsledkem jejich znevýhdnění, především nervnsti v přístupu ke zdrjům a příležitstem, vlastnictví půdy, mžnsti dědictví, neúčasti v rzhdvacích prcesech atd.

19 Ženy a dívky nesu velku zdpvědnst a vyknají mnžství neplacené a reprdukční práce v dmácnsti, v blasti péče rdinu atd. Vymýcení chudby je nemžné, pkud se nezaměříme na specificku situaci žen a dívek. (Zdrj: Gender in Develpment Matters) Cílem je gendervé rvnst, rvnst příležitstí (gender equality) Gendervá rvnst neznamená stejnst, ale stejné příležitsti. Cílem je změna způsbu myšlení neuplatňvání steretypů Situace, v níž jsu ženám a mužům garantvána stejná práva a příležitsti a svbdu vlby Neznamená stejnst mužů a žen Mění způsb myšlení-neuplatňuje gendervé steretypy, gendervé rle apd. Prces Gendervá spravedlnst (Gender Equity) Vede k gendervé rvnsti. Je t prces, který zahrnuje strategie a patření, které kmpenzují nevyrvnané pstavení žen (v závislsti na situaci a blasti i mužů) a eliminují jejich histrické a splečenské znevýhdnění. Psílení pstavení žen (Wmen s Empwerment) Prces, v rámci nějž ženy získávají kntrlu nad vlastním živtem, uplatňují svá práva a dvednstí a zlepšuje se jejich přístup k a vládání různých zdrjů (plitická mc, eknmické pstavení, infrmace atd.) Gender Mainstreaming Je strategií, jejímž cílem je dsáhnut gendervé rvnsti. Gendervá perspektiva je uplatňvána na dvu úrvních: Jak průřezvé téma ve všech plitikách, prgramech a prjektech (na všech úrvních prjektvéh cyklu: psaní prjektu (vstupní analýza), realizace (průběžné evaluace), reprting (výsledná evaluace). Rzdíl: wmen in develpment (prjekty pr ženy) vs. Gender in develpment (dstraňvání steretypů, zlepšvání přístupu ke zdrjům i rzhdvacím prcesům) Gender v rzvjvé splupráci Přístup, který se nezaměřuje puze na ženy neb muže, ale spíše na prměnu a narvnání vztahů mezi sciálně danými phlavími: nesnaží se upzadit a marginalizvat muže, ale snaží se rzšířit účast žen na všech úrvních chce zajistit, že přístup ke zdrjům nebude vázán na příslušnst k jednmu neb druhému phlaví. Ženy v rzvjvé splupráci snaží se zapjit ženy d stávajícíh rzvjvéh prcesu prjekty ženách a pr ženy princip, který neřeší příčiny a křeny diskriminace a nervnsti žen Zhlednění genderu jak dluhdbéh cíle prjektu prevence bchdvání s dětmi v Etipii a jejich rehabilitace Inka Píbilvé Gender mezi dluhdbými cíli prjektu Integrvaný systém etipských institucí ke snížení pčtu bchdvaných dětí a zlepšení jejich rehabilitace. Osvěta a psilvání kapacit vysílajících kmunit

20 Psilvání kapacit institucí přijímajících kmunit, které identifikují a rehabilitují bchdvané děti Advcacy na reginální a nárdní úrvni vůči plitikům a úředníkům Dluhdbé přispění k MDG 1 (chudba a hlad), MDG 3 (gender) a dětským právům. Implementval Člvěk v tísni s místními rganizacemi v letech Evaluace prjektu Průběžná evaluace v rce 2011, závěrečná evaluace ve 2012 V zadání evaluace nebyl gender výslvně zmíněn Gender byl zhledněn průřezvě na úrvni aktivit a částečně výstupů a výsledků Mezi aktéry zapjenými d evaluace byly muži i ženy, všem skupiny nebyly v průběhu knzultací dděleny Analýza byla inspirvána manuálem Zhlednění genderu na úrvni aktivit Sběr dat během prjektu většinu dděleně muži x ženy Cmmunity cnversatin grups zapjily vyváženě muže i ženy, facilitátři byli zejména muži, hlavní témata se týkala chrany dětských práv, šklní dcházky knkrétních dětí, neznámé zapjení žen d diskuse. Radi listening grups nebyly v závěru hdnceny, ženy byly facilitátrky minimálně, zapjení žen d diskuse a témata nehdncena. Paracunsellrs ve byly zejména vážení muži na důležitých pzicích, kteří mají vliv na vysílající rdiny. Nízké zapjení žen kvůli vnímaným jiným pvinnstem či nízké pdpře ze strany manželů mhl mít vliv na práci s dívkami v hržení / matkami, dpad nehdncen Cunter-Child Trafficking Cmmittees zapjily různé aktéry vč. instituce zabývající se ženami a dětmi, ženy se na rzhdvání účastnily spíše v menšině, témata genderu se reflektvala mezeně. Výslech prváděli spíše plicisté z důvdu nedstatku plicistek, cž mhl mít dpad na práci s dívkami, všem byli prškleni. Osvětvá kampaň bsahvala specifické prblémy dívek i chlapců, jakž i ptenciální řešení, všem zapjení žen a dívek d jejich přípravy nebyl hdncen. Zhlednění genderu na úrvni výsledků Přístup chlapců a dívek ke vzdělávání je bdbný, dívky se více zapjují d prevence v rámci šklních klubů, chlapci a dívky bdbně čast předčasně uknčují vzdělávání, všem z různých důvdů. Zlepšvání mžnstí bživy zaměřen na ženy i muže, výběr pvlání byl částečně steretypní, následný vliv na bživu rdin nebyl mžn hdntit. Pčet identifikvaných a rehabilitvaných chlapců a dívek byl bdbný, pbyt v dmácím prstředí či přístřešku mezil zneužívání dětí, nejsu jasné dpady pr chlapce/dívky.? Nvě přijaté plitické dkumenty nebyly analyzvány z phledu genderu. Zhlednění genderu na úrvni dpadů Knzultvaní muži i ženy z vysílajících kmunit měli vyské pvědmí příčinách a řešeních týkajících se bchdvání chlapců a dívek, všem muži více rzhdvali. Závěry Místní zákny (schváleny místními rgány - zejména muži) byly pužity pr návrat dívek i chlapců, je vyvíjen silný nátlak na rdiny, aby žádné děti nebchdvaly? Osud většiny dětí není znám.