Oběhová soustava člověka (angiologia)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Oběhová soustava člověka (angiologia)"

Transkript

1 Oběhová soustava člověka (angiologia) soustava krevní (systema cardiovasculare) - zahrnuje krevní cévy, srdce a krev. soustava mízní (systema limphaticum) - zahrnující mízní cévy, mízu, mízní uzliny a lymfoidní tkáň slezina (lien). Základní funkcí oběhové soustavy je : transport udržování stálé tělesné teploty ochranná funkce. transport Základní funkcí oběhové soustavy je přeprava (transport). Uzavřená soustava cév zajišťuje transport životně potřebných látek i produktů látkové přeměny a pohyb tekutin v cévách zajišťuje svalovina srdce. V každé buňce lidského těla probíhá látkový metabolismus. Veškerý příjem a výdej látek je uskutečňován přes tkáňový mok. Je to tekutina v mezibuněčném prostoru, která tvoří vnitřní prostředí organismu. Množství tkáňového moku u dospělého člověka je 10 l. Dopravou a odvodem látek cévním systémem je tedy zajišťována stálá skladba tkáňového moku. Oběhovým systémem cév je rozváděn kyslík, jako nedílná složka metabolických dějů, tak i odváděn oxid uhličitý. Tato výměna plynů je umožněná tzv. dvojitým oběhem krevním, kdy jsou do malého (plicního ) oběhu zapojeny plíce, kde dochází k výměně těchto plynů mezi krví a vzduchem. Rozvod plynů k tělním buňkám tak zajišťuje velký (tělní) krevní oběh. Oběhová soustava svou přepravní funkcí zajišťuje i tzv. chemické (tj. hormonální) řízení organismu tím, že přepravuje produkty žláz vnitřní sekrecí (hormony) od místa vzniku k cílovým buňkám. Udržování stálé tělesné teploty člověk patří mezi endotermní (homoiotermní) teplokrevné organismy a jeho teplota je většinou vyšší než teplota okolí. Teplo se proto ztrácí do okolí hlavně povrchem těla. Výdej tepla omezuje snížení průtoku krve v kožních arteriích, tomuto jevu říkáme vazokonstrikce. Toto zužování tepének je řízeno na základě reflexu z termoregulačního centra hypotalamu. Ochranná funkce krev jako jedna z tekutin oběhového systému obsahuje bílé krvinky zneškodňující cizorodé látky i další složky imunitního systému (viz krev). Důležitou ochrannou funkci má i lymfatická soustava a v ní jsou to převážně lymfatické uzliny. Soustava krevní krevní cévy dělíme je podle krevního proudu, úpravy stěny a průsvitu na: tepny vlásečnice žíly Tepny (arterie) Vedou krev ze srdce, která je pod značným tlakem. Jejich průsvit je různý (aorta 5-6 cm 2 ).Postupným větvením vznikají stále slabší tepny, které přecházejí v tepénky arterioly, ty navazují na vlásečnice. Zpětnému toku krve zabraňuje poloměsíčitá chlopeň.ve stěně tepen se rozlišují 3 vrstvy- vnitřní,střední a zevní. Arterie elastického typu jsou cévy vystupující přímo ze srdce, mají střední vrstvu tvořenou převážně elastickým vazivem. Krev pod tlakem rozpíná cévu, která se vrací zpátky do původního stavu a pomáhá tak cirkulaci a plynulému toku krve (obr. 66 str.96 č. ) Arterie svalového typu mají ve střední vrstvě mnohem méně elastického vaziva.

2 Největší hladkou svalovinu ve střední vrstvě mají arterioly, které ovlivňují přítok krve do vlásečnic. Vnitřní vrstva (endotel) je tvořena vrstvou plochých buněk a zabraňuje srážení krve na stěnách cév. Nižší vrstva je tvořena vazivem obsahujícím kolagenní vlákna, spojující cévu s okolím. Zajišťuje zpevnění cévy. Vlásečnice (kapiláry) Tenoučké cévy, jejich průměr je v rozmezí 5-25 mí s tloušťkou stěny 0,2 mí a délkou 0,5 mm. Tvoří však hustou vlásečnicovou síť celková plocha u dospělého člověka dosahuje m 2. (ob.31 str. 33 uč. + popis) Vlásečnicové sítě jsou různě upraveny v různých orgánech a jsou pro daný orgán charakteristické (ve svalech jsou podélné sítě s příčnými spojkami). Většinou propojují oblast tepen a žil, vzácně jsou vloženy do průběhu téhož druhu cévy (př. Klubíčka v ledvinách jsou vlásečnice mezi tepnami). Množství vlásečnic a rozvoj jejich sítě je ovlivněn i tréninkem. Činnost příslušného orgánu ovlivňuje průsvit a počet kapilár. Tréninkem dochází nejen ke zbytnění svalových vláken, ale také ke zvětšení počtu kapilár. Stěna vlásečnic je tvořena pouze jednou vrstvou - endotelem.tenká stěna vlásečnic umožňuje výměnu kyslíku, oxidu uhličitého a dalších látek (mimo vysokomolekulárních ) mezi krví a tkáňovým mokem (difusí) obr.32 str.33 uč.+popis). Průtok krve sítí vlásečnic je upravován perikapilárními svěrači a následnou kontrakcí stěny vlásečnic. Zvláštním druhem vlásečnic jsou sinusoidy vlásečnice s nepravidelným průsvitem a tenoučkou stěnou, která obsahuje buňky s fagocytárními schopnostmi. Nachází se v kostní dřeni, v játrech, ve slezině a v kúře nad ledvin. Vlásečnice mají značnou regenerační schopnost. žíly (vény) Odvádějí krev z vlásečnic do srdce. žíly se větví na drobnější žilky (venuly), které jsou přímo napojeny na vlásečnice. V žilách je tlak krve velmi nízký a krev proudí pomalou rychlostí (asi jedna čtvrtina rychlosti krve v tepnách), proto při poranění žil nestříká, ale jen vytéká. Stěny žil mají obdobnou stavbu jako tepny, jejich svalovina ve střední vrstvě je však slabší. Ve většině žil jsou kapsovité párové chlopně (valvulae venorum), nejvýznamnější jsou v dolních končetinách. Pohyb krve v žilách je zajišťován srdeční činností, ale vzhledem k nízkému tlaku v žilách musí být podpořen dalšími činiteli. Je to především pohyb okolních kosterních svalů - tzv. svalová pumpa a žilní chlopně, zabraňující zpětnému toku krve. Obdobný význam má i ta skutečnost, že tepny doprovázeny zpravidla dvěma žilami, které spolu s tepnou jsou obaleny společnou neprodajnou vazivovou pochvou. Každý stah srdeční mění tlak v tepně a tím i její průsvit. Tyto objemové diference tepny stlačují doprovodné žíly a chlopně v nich uložené usnadňují návrat krve k srdci. Někdy jsou stěny povrchových žil v dolních končetinách zeslabeny a nepravidelně vakovitě rozšířeny (křečové žíly - varixy). V místě varixu mohou vznikat krevní sraženiny způsobující ucpání žil a záněty žil. Drobné tepénky a žilky jsou spojeny nejen pomocí vlásečnic, ale také pomocí arteriovenózních anastomóz. Jsou to poměrně široké kanálky. Mají ve stěně vrstvičku cirkulárně uspořádaného svalstva, která ovládá jejich průsvit. Tyto spojky dovolují v případě potřeby obejití kapilárního řečiště. V lidském těle není tolik krve, aby mohly být současně maximálně naplněny všechny cévy. Krev je dynamicky usměrňována pouze do orgánů činných. V klidu je část krve (až 48%) dočasně vyřazena z cirkulace uskladněním v cévách některých orgánů (cévy jater a kůže). Spolu s arteriovenózními anastomózami se takto šetří práce srdce. Tepenná část oběhu - zásobení orgánů je zpravidla zabezpečeno více cévami. Kolaterály - menší cévy, které probíhají ve směru hlavního přívodního kmene a jsou s ním spojeny. Při porušení toku v hlavní přívodní tepně je funkčně nahradí (dodává krev do orgánů) a vytvoří tak pobočný (kolaterální) oběh. Konečné cévy - cévy, které nejsou mezi sebou spojeny, nebo jsou spojeny nedostatečně a při jejich uzavření je porušeno zásobení orgánů natolik, že dochází k odumírání tkáně na ně odkázané (cévy vyživující srdce, sítnici a mozek). Žilní část oběhu - kolaterální oběh žilního řečiště je zabezpečen dostatečně.

3 srdce (cor, řecky cardia) Je nepárový dutý svalový orgán uložený v osrdečníku (perikardu), který svými stahy zabezpečuje oběh krve. Funguje jako pumpa zajišťující neustálý oběh krve. Svojí velikostí odpovídá zhruba pěsti člověka, jemuž patří. Váha kolísá mezi 270 a 320 gramy. Poloha Srdce je uloženo v dolní části hrudníku mezi kostí hrudní a hrudní páteří (v pátém levém mezižebří). Dvě třetiny jeho objemu spořívají vlevo od střední linie těla. Tvar bývá srovnáván s trojbokou pyramidou. Základna, báze srdeční (basis cordis), směřuje doprava, dozadu a nahoru. Jeho dolní konec čili hrot (apex) směřuje doleva, mírně kupředu a dolů. Plochy srdce brániční - obrácena k bránici přední (sternokostální) - obrácená proti přední stěně hrudní plicní - namířena doleva Přechází v sebe zaobleně. Pouze vpravo přechod mezi plochou brániční a přední je ostřejší - okraj pravý. Stavba srdeční stěny Srdeční stěna je tvořena třemi vrstvami zevní střední vnitřní Zevní vrstva - perikard fibrózní nástěnný - epikard Srdce je uloženo ve vazivovém vaku osrdečníku (perikardu). Jeho pevný vnější obal, fibrózní perikard, vytváří ochranné pouzdro, které je speciálními vazy připojeno k prsní kosti, páteři a dalším částem hrudní dutiny a udržuje tak srdce ve své poloze. Uvnitř perikardu je tenká, avšak velmi houževnatá membrána. Vnitřní membrána pokrývá povrch myokardu a nazývá se epikard. Záhyby vnější membrány vytvářejí nástěnný (parietální) perikard, který navazuje na fibrózní perikard. Mezi těmito membránami se vytváří perikardiální dutina, která obsahuje malé množství serózní tekutiny zabraňující nadměrnému tření a nárazům. Střední vrstva - myokard Je tvořen srdeční svalovinou umístěnou mezi endokardem a perikardem. Představuje nejmohutnější vrstvu a vlastní zdroj síly srdce. Svaly obtáčejí každou z komor a vytvářejí tak jejich stěny. Tloušťka je však v jednotlivých oddílech rozdílná (v závislosti na různých funkcích). Stěny síní jsou tenké. Nejsou ani tak mocnými pumpami, jako spíše roztažitelnými prostory pro příjímání přitékající krve. Naopak srdeční svalovina komor, zejména levé, je značně mohutná. Stahy komor udržují oběh. Svalovina levé komory vypuzuje krev do celého těla a proto zde tloušťka dosahuje místy více než 1,5 cm. Komora pravá, která vrhá krev jen do plic, má svalovinu asi 3x slabší než levá. Svalovina síní je zcela oddělena od svaloviny komor. Oddělují je vazivové prstence, které okružují příslušné otvory síňokomorové. Vnitřní vrstva - endokard Uvnitř srdce jsou stěny vystlány a chlopně pokryty endokardem. tato vrstva buněk odolává vysokému krevnímu tlaku a činí srdce krvetěsným. Povrch srdce je rozdělen dvěma rýhami. Rýha věnčitá (koronární sulkus) - probíhá cirkulárně blíže srdeční báze. Rozděluje srdce na dvě nestejné části : síňový oddíl - tenkostěnný; při bázi srdeční,

4 komorový oddíl - silnostěnný; při hrotu, označuje rozdělení mezi síněmi (atrium) a komorami (ventriculus). Rýha podélná (interventrikulární sulka) Rozděluje srdce na pravou a levou polovinu. V síňové části nezřetelná. Tyto rýhy jsou vyloženy tukovými látkami a vedou jimi všechny důležité cévy po srdečním povrchu. Jsou viditelnými hranicemi čtyř dutin, na které je srdce rozděleno. Srdeční přepážka - odděluje dutiny v pravé polovině srdce od dutin levé poloviny srdce. Tato přepážka má dvě části : přepážka síňová (septum atriorum) přepážka komorová (septum ventriculorum). Pravá síň přechází širokým otvorem v pravou komoru, hovoříme o pravém otvoru síňokomorovém. Obdobně levou síň s levou komorou spojuje levý otvor síňo-komorový. CHLOPNě Uvnitř srdce pracují neúnavně čtyři chlopně, které tvoří dva páry. siňokomorové (atrioventrikulární) - mezi síněmi a komorami poloměsíčité (semilunární) - mezi komorami a hlavními tepnami. Síňokomorové chlopně Jsou vloženy do síňokomorových otvorů. Usměrňují průtok krve srdcem, a to ze síní do komor. Skládají se z několika pružných, trojúhelníkových cípů vystavěných z vazivové tkáně a pokrytých horní a dolní vrstvou endokardu. Základnou jsou přirostlé na obvod otvoru síňokomorového. Z odvěsen trojúhelníků jdou tenoulinká vazivová vlákénka, šlašinky (cordae tendineae), ke stěně komor. Přecházejí ve svaly brdečkovité (papilární), které je připevňují k srdeční svalovině. Brání cípům obrátit se naruby. Rozeznáváme dva druhy síňokomorových chlopní : trojcípá chlopeň (triskuspidální) - v pravém otvoru síňokomorovém; tvořená třemi cípy, dvojcípá chlopeň (mitrální) - v levém otvoru síňokomorovém; tvořena dvěma cípy. Poloměsíčité chlopně Brání návratu krve z tepen do komor. Mají tvar tří poloměsíčitých kapsiček přirostlých ke stěně odstupujících tepen. Podle toho, ve které tepně leží, rozeznáváme : chlopeň plicnicovou (valvula arteria pulmonalis) - povoluje krvi protékat z pravé komory do plicnice, chlopeň srdečnicovou - aortální (valvula aortea) dovoluje krvi protékat z levé komory do aorty. Činnost chlopní Při kontrakci (systole) komory je krev uvnitř stlačována a také ona sama tlačí na chlopnenní cípy, stlačuje je dohromady a nutí je k těsnému uzávěru. Vtlačení cípů do síní brání šlašinky. S relaxací (diastolou) srdeční svaloviny a rozpínáním komory se cípy opět rozevřou a dovolí tak krvi proudit ze síně do komory. Obdobná je činnost chlopní poloměsíčitých. Při systole komor jsou tlakem krve tlačeny ke stěně tepen, a tím je příslušný otvor zeširoka otevřen. Při diastole komor, kdy je tlak krve v tepnách vysoký, krev pokoušející se téci zpět do komor naplňuje a nadouvá chlopní kapsy tak, že okraje chlopní splynou a vytvoří těsný uzávěr. Při zavření síňokomorových chlopní se poloměsíčité naopak otevírají. řízení srdeční činnosti Srdeční činnost je na organizmu poměrně nezávislá, protože podněty pro srdeční stahy vznikají přímo v srdci. Postupný přenos podráždění a jednotlivé úseky srdeční svaloviny je zajišťován převodním systémem srdečním neboli ecitomotorickým aparátem srdečním. Tvoří jej svalová vlákna, která se liší jen v mikroskopických podrobnostech od ostatní "pracovní" svaloviny. Prvotní podnět pro každý stah srdce vzniká v sinusovém (sinoatriálním) uzlu při ústní horní duté žíly. Vzruchy, které zde vznikají, se

5 šíří po síních ke komorám a vedou k systole síní. Při stahu dolní části pravé síně se podráždí síňokomorový (atrioventrikulární) uzel. Z něho se vzruchy převádějí Hisovým svazkem (můstek siňokomorový) - zvláštní proužek vodivé svaloviny, který představuje jediný spoj mezi svalovinou síní a komor. Sestupuje po přepážce komorové a dělí se ve dvě raménka (Tawarova), která se posupně větví a končí v tzv. Purkyňových vláknech. Dojde k systole komor. Vedení vzruchů v srdci se děje jen svalovými vlákny. Rychlost vedení vzruchů není vždy stejná. Atrioventrikulární uzel postup elektrických vzruchů poněkud zbržďuje. Postup signálů se opět zrychlí v raménkách. Toto pozdržení v atrioventrikulárním uzlu je nezbytné ke koordinovanému stahu nejprve síní, a teprve potom s malým zpožděním i komor. Převodní systém zajišťuje stálý klidový rytmus srdeční činnosti (klidová frekvence 70 tepů/min). Přizpůsobování srdeční činnosti potřebám celého organizmu zajišťuji nervy i látkové faktory (hormony). Nervové řízení je zajišťováno autonomním nervovým systémem z kardioregulačního centra v mozkovém kmeni. Z prodloužené míchy vedou parasympatické nervy (zpomalení srdeční činnosti) a z horní části hrudní míchy sympatické nervy (zrychlení a zesílení srdeční činnosti). Činnost těchto nervů neovládáme vůlí. Nervová aktivita není nutná pro rytmickou srdeční činnost, a však nervová regulace srdeční činnosti je potřebná proto, aby se oběhová soustava mohla vyrovnávat s většími výkyvy při zátěži. krevní oběh Krev proudí v těle v uzavřeném cévním systému za pomoci srdce a tlakového spádu. Srdce je z fyzikálního hlediska tlakové čerpadlo. Chemickou energii, kterou získává z metabolických procesů, přeměňuje na energii mechanickou. Tlakový spád - rozdíl tlaku krve mezi tepnami a žilami. Jako tlak krve (TK) označujeme tlakovou sílu proudící krve působící na plošnou jednotku cévní stěny. Závisí tedy jednak na výkonu srdce, jednak na odporu cév. Nejvyšší krevní tlak je v srdci a ve velkých tepnách, pak klesá, až se na žilní straně v blízkosti srdce - následkem nasávání a dýchacích pohybů - mění v podtlak. V praxi rozumíme krevním tlakem tlak tepenný, měřený na velkých tepnách v blízkosti srdce, obvykle na paži. Měříme dvě hodnoty, protože v tepnách tlak neustále kolísá vlivem činnosti srdce. Nejvyšší hodnota, kterou tlak dosahuje při srdečním stahu (systole), se nazývá systolický tlak (Ts) a nejnižší hodnota při ochabnutí srdce (diastole) se nazývá diastolický tlak (Td). Zaznamenáváme TK = Ts/Td, obvykle 16/11 kpa (čili 120/80 mm Hg). Oběh malý - oběh plicní Oběh malý neboli plicní slouží výměně plynů mezi krví a zevním prostředím. V plicích se krev obohacuje o kyslík a ochuzuje o kysličník uhličitý. Tepennou částí tohoto oběhu je tepna plicní (a. pulmonalis), která vychází z pravé komory srdeční. Vede krev na kyslík chudou do plic. Několik centimetrů po svém odstupu se rozdělí v pravou a levou větev, určenou pro příslušnou plíci. V plicích se rozpadává ve větévky tenčí a tenčí, až přechází ve vlásečnice, které obemykají plicní sklípky, zde dojde k výměně dýchacích plynů. Z nich krev odvádějí žilky, které vytvářejí vpravo dvě a vlevo dvě žíly plicní bez chlopní (vv. pulmonales), vedoucí na kyslík bohatou krev do levé síně. oběh velký - oběh tělový Oběh velký neboli tělový rozvádí krev po celém těle. Tepny tohoto oběhu odstupují z aorty. Aorta vystupuje z levé komory srdeční. Krev, bohatá na kyslík, aortou a jejími větvemi do těla rozvedená, se vrací zpět horní a dolní dutou žílou, a to do pravé síně srdeční. Srdečnice a její větve Srdečnice(aorta) je nejmohutnější tepnou lidského těla. Při svém odstupu má až 3 cm v průměru. Pro svůj tvar bývá srovnávána s biskupskou holí. Části aorty :

6 část vzestupná (aorta ascendens) oblouk (atcus aortae) část sestupná (aorta descendes) Sestupná část probíhá podél páteře a je bránicí rozdělena v oddíl hrudní (aorta thoracíca) a oddíl břišní (aorta abdominalis). Ve výši čtvrtého obratle bederní aorta končí rozvidlením ve dvě větve konečné, zvané společné tepny kyčelní. podrobnější přehled větví srdečnice Vzestupná srdečnice vydává jen již uvedené dvě tepny věnčité (koronární). Oblouk srdečnice je kraniálně konvexní a směřuje šikmo zprava vpředu doleva vzad. Leží za horním koncem kosti hrudní. Odstupují z něho tři silné větve. Jsou to zprava doleva : 1. kmen hlavopažní 2. levá společní krkavice 3. levá tepna podklíčková Kmen hlavopažní neboli tepna bezejmenná (truncus brachiocephalicus) se asi po dvou až třech centimetrech dělí na pravou společnou krkavici a pravou tepnu podklíčkovou, čímž je obnovena symetrie v uspořádání tepen obou stran. Společná krkavice (a. carotis communis) vystupuje po obou stranách páteře krční až do výše horního okraje chrupavky štítné, kdy se štěpí v krkavici zevní a v krkavici vnitřní. Vzhledem k blízkosti páteře je možno při poranění této silné tepny zabránit vykrvácení stisknutím proti příčnému výběžku šestého krčního obratle, navnitř od zdvihače hlavy. Krkavice zevní (a. carotis externa) zásobuje svými větvemi kromě očnice, mozku, vnitř. ucha, obličej a některé útvary na krku. Z jejich větví pohmatu je přístupná tepna lícní, která přebíhá před zevním svalem žvýkacím přes dolní čelist (zde ji lze při krvácení obličeje stlačit). Větví se v kůži rtů a nosních křídel. Tepna spánková je její druhou větví, která vystupuje těsně před boltcem ušním do krajiny spánkové. U starých lidí bývá její vinutý průběh v této krajině dobře patrný. Krkavice vnitřní (a. carotis interna) vyživuje mozek a čidlo zrakové. Do lebky vniká otvorem v bázi lebeční. Nápadný je její vinutý průběh, který pravděpodobně vyrovnává větší tlakové výkyvy. Při svém odstupu je vřetenovitě rozšířena (sinus caroticus). V těchto místech je její stěna zeslabena a bohatě inervována. Toto místo je jedním z receptorů a reflektoricky reguluje výši krevního tlaku. Krvácení některé z jejích mozkových větví vede k těžkým poruchám činnosti mozku a často i ke smrti (mozková mrtvice). V rozštěpu společné krkavice je uložen malý červenavý útvar velikosti obilného zrna (glomus caroticum). Je pokládán za chemorecepční orgán, citlivý na změny kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. Tvoří jej pleteň cév a četná nervová vlákna. Tepna podklíčková (a. subclavia) zásobuje celou horní končetinu, přilehlou část stěny hrudní a některé útvary krku. Za svůj název vděčí své poloze mezi klíčkem a prvním žebrem. V těchto místech lze ji také proti prvému žebru stlačit, a to buď prsty ve velké jámě nadklíčkové zevně od zdvihače hlavy, nebo tím, že tlačíme na zapažené předloktí. Z tepny podklíčkové (pravá, která odstupuje z kmene hlavopažního, je o něco kratší než levá) odstupuje na krku několik větví. Z nich nejdůležitější je tepna páteřní, která vystupuje kraniálně otvory v příčných výběžcích obratlů krčních, prostupuje velkým otvorem týlním a spoluúčastní se s vnitřní krkavicí na cévním zásobení mozku. po vydání krčních větví vstupuje tepna podklíčková do jamky podpažní a zde označuje jako tepna podpažní (a. axillaris). Přechází na paži a jako tepna pažní (a. brachialis) sestupuje podél vnitřního okraje dvojhlavého svalu pažního do krajiny loketní. Krvácení z tepny pažní možno zastavit tlakem proti kosti pažní.

7 V krajině loketní končí rozdělením ve dvě větve : 1. tepnu vřetenní 2. tepnu loketní Tepna vřetenní (a. radialis) sestupuje podél kosti vřetenní k zápěstí. Na dolním konci předloktí je uložena povrchně a zde také pohmatem lze odečítat tep. Tepna loketní (a. ulnaris) sestupuje při ulnární straně předloktí a spolu s tepnou předešlou se podílí na výživě ruky. Z hrudní části sestupné aorty odstupují tepny mezižeberní, které jak jméno napovídá, probíhají v jednotlivých mezižebřích a vyživují stěnu hrudní. Vedle těchto větví vystupují z hrudní aorty i tenčí větévky pro některé útvary mezihrudní, jako např. průdušky, jícen. Z břišní části sestupné srdečnice vystupují větve určené jednak pro stěnu břišní, jednak pro útroby břišní a pánevní. Pro stěnu břišní jsou určeny čtyři párové větve, probíhající mezi bočními svaly břišními. Útrobní větve jsou jednak nepárové, jednak párové. Nepárové jsou tři : 1. tepna trojdílná (truncus coeliacus), zásobující játra, žaludek a slezinu, 2. tepna okružní horní (a. mesenterica superior), je určená pro tenké střevo a část střeva tlustého, 3. tepna okružní dolní (a, mesenterica inferior), vyživující větší část střeva tlustého. Párové útrobní větve jsou rovněž tři a jsou určeny pro nadledvinu, ledvinu a varle (vaječník). Společné tepny kyčelní (a. iliaca communis), dvě konečné větve srdečnice se po krátkém průběhu děli v tepnu kyčelní vnitřní a tepnu kyčelní zevní. Tepna kyčelní vnitřní neboli tepna pánevní (a. iliaca interna) vyživuje stěnu pánevní a řadu pánevních orgánů, jako konečník, měchýř močový a některé orgány pohlavní. Tepna kyčelní zevní (a. iliaca externa) probíhá pod vazem tříselným na předení plochu stehna (v krajině tříselné je možno ji stlačit proti hornímu okraji kost stydké. Sestupuje jako tepna stehenní (a. femoralis) po vnitřní straně stehna do jamky zákolenní. Úseku ležícímu v jamce zákolenní se říká tepna zákolenní (a. poplitea). Tepna zákolenní končí rozvětvením v tepnu holenní přední a tepnu holenní zadní. (Názvy tepna kyčelní zevní, tepna stehenní, tepna zákolenní jsou jen místními označeními téže tepny. Srovnej na horní končetině obdobné názvy tepna podklíčková, tepna podpažní, tepna pažní). Tepna holenní přední (a. tibialis anterior) sestupuje mezi svaly na přední straně bérce na hřbet nohy, kde její tep, zevně od šlachy dlouhého natahovače palce, je hmatný. Tepna holenní zadní (a. tibialis posterior) jde mezi svaly lýtkovými za vnitřní kotník a končí v plosce nohy. žíly Žíly obvykle po dvou doprovázejí tepny a mají i odborné názvy. Jen velké žilní kmeny jsou nepárové a probíhají zpravidla nezávisle na artériích. Vedle uvedených žil doprovodných (podle uložení hlubokých) jsou v podkoží žíly podkožní nebo povrchové, na tepnách nezávisle probíhající. Žíly podkožní jsou spojeny s žílami hlubokými dosti četnými spojkami. Podkožní žíly usnadňují odtok krve z pracujících svalů. Při intenzivních sportovních výkonech vidíme často mohutně naběhlé podkožní žíly. Je to vyvoláno tím, že velký přítok krve do pracujícího svalu vyžaduje neméně vydatný odtok, kterému nestačí žíly hluboké. U sportovců, právě tak jako u lidí fyzicky pracujících, jsou proto podkožní žilní sítě často zmohutnělé. Přehled hlavních žil Hlavní kmeny žilní jsou tři :

8 1. horní dutá žíla 2. dolní dutá žíla 3. žíla vrátnicová 1. Horní dutá žíla Horní dutá žíla (v. cava superior) sbírá krev z hlavy, krku, horních končetin, stěny hrudní a částečně i stěny břišní. Sestupuje horní částí mezihrudí do pravé síně. Vzniká za rukojetí kosti hrudní soutokem dvou žil hlavopažních čili bezejmenných (v. brachiocephalica, dextra et sinistra). Tyto žíly, jak již jméno napovídá, odvádějí krev z hlavy (i krku) a horní končetiny. Vznikají za sternoklavikulárním kloubem spojením dvou žil hrdelnice a žíly podklíčkové. Soutok těchto dvou žil je označován názvem žilní úhel. Hrdelnice (v. jugularis interna) odvádí krev z dutiny lebeční. Vzniká těsně pod bází lebeční, sestupuje podél vnitřní i zevní společné krkavice a přijímá přítoky jak z obličeje, tak i krku. Tlak v hrdelnici i jejich přítocích je nižší než tlak atmosférický, a proto při jejím poranění nebo poranění žil do ní ústících může dojít k nasání vzduchu do oběhu, a tím případně i k úmrtí zraněného tzv. vzduchovou embolií (z toho důvodu při poranění žil krčních musíme oba poraněné konce rychle stlačit). Žíla podklíčková (v. subclavia) má obdobné přítoky jako tepna větve. Z podkožních jejich přítoků jsou dobře patrné žilní sítě ležící na hřbetu ruky a v krajině jamky loketní. Jejich povrchní polohy se využívá k nitrožilním injekcím. 2. dolní dutá žíla Dolní dutá žíla (v. cava inferior) vzniká ve výši L, soutokem dvou společných žil kyčelních. Vystupuje po pravé straně aorty k bránici, prostupuje jí (zde přijímá několik žil jaterních) a ústí do pravé síně.jejími přítoky jsou žíly odvádějící krev z nadledvinek, ledvin, žláz pohlavních a stěny břišní. žíly kyčelní společné (vv. iliace communes) vznikají spojením žíly kyčelní zevní a žíly kyčelní vnitřní. Přítoky těchto žil jsou obdobné větvím příslušné tepny. Vedle těchto žil doprovodných jsou na dolní končetině podobně jako na končetině horní vytvořeny i četné žíly podkožní. Velikostí z nich vyniká velká žíla zjevná (v. saphena magna), která začíná z pleteně žilní na hřbetu nohy, vystupuje po vnitřní straně bérce a stehna do krajiny tříselné, kde se vlévá do žíly stehenní. Tato céva, nebo její přítoky, probíhá někdy vinutě a od místa k místu se nepravidelně rozšiřuje, a tím tvoří městky neboli varixy. Vznikají zejména tam, kde statická činnost svalstva napomáhá dostatečně návratu krve k srdci (např. při dlouhém stání). 3. žíla vrátnicová Žíla vrátnicová neboli vrátnice (v. portae) je silná žíla,která odvádí krev do jater z nepárových orgánů dutiny břišní, tj žaludku, tenkého a větší části tlustého střeva, slinivky břišní a sleziny. Vzniká z žaludkem soutokem žil z uvedených orgánů. V brance jaterní se mění v pravou a levou větev pro příslušný jaterní lalok. V játrech samých se rozpadá na vlásečnice (viz játra), z nichž krev odtéká do žil jaterních, přítoku dolní duté žíly. Průtok krve játry, vložený mezi tepny vyživující nepárové orgány břišní a dolní dutou žílu, označujeme jako "oběh" vrátnicový (portální). Tvoří jej vedle žíly vrátnicové a jejich větví dvě kapilární sítě : jedna vstřebává látky (síť ležící ve stěně nepárových orgánů břišních); druhá (v játrech) je vychytává a dále zpracovává. Protože krev prochází dvěma vlásečnicovými řečišti, je průtok krve játry značně pomalý. Tím je usnadněno zadržení vstřebaných látek jaterními buňkami. Každé další zpomalení krevního proudu, vyvolané např. slábnoucí činností srdeční, může vést k hromadění krve v játrech a jejich zduření (jeden z četných příznaků srdeční nedostatečností).

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH Tlakové čerpadlo>> energii z metabolických procesů>>chemická >> na mechanickou

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava 1/9 3.2.11.6 Cíl popsat stavbu oběhové soustavy - vyjmenovat tělní tekutiny - znát druhy cév, složení krve, krevní skupiny - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Krev znamená život - oběhovou

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Rozdělení oběhového ústrojí SRDCE CÉVNÍ SOUSTAVA Srdce hmotnost 230 340 g má tvar

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

P?EVODNÍ SYSTÉM SRDE?NÍ:

P?EVODNÍ SYSTÉM SRDE?NÍ: Základy kardiologie by Biologie -?tvrtek, Únor 20, 2014 http://biologie-chemie.cz/zaklady-kardiologie/ Otázka: Základy kardiologie P?edm?t: Biologie P?idal(a): LaLa SRDCE (cor): -je dutý svalový orgán

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže :

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže : Hlavní přednosti lymfodrenáže: V čem vyniká lymfodrenáž: - lymfodrenáž podpora krev. oběhu a lymf. systému v oslabených, namáhaných částech rukou a nohou - aktivní vzduchová lymfodrenáž čtyřkomorovým systémem

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění

Celkový stav. Stav vědomí. Funkce krevního oběhu. Poranění ZÁKLADNÍ VYŠETŘENÍ A PRIORITY OŠETŘENÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. Celkový stav Stav vědomí Dechová funkce Funkce krevního oběhu Poranění Jaké máme možnosti??? 1. Základní

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE 7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE Oběhová soustava prostřednictvím tělních tekutin zabezpečuje: Transport živin, hormonů, vitamínů, iontů a O 2 do tkání. Odvod zplodin látkového metabolismu (hlavně CO 2 )

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition

PRACOVNÍ LIST - Exkurze z biologie, Praha: The Human Body Exhibition 1. Odpovězte na zadané otázky (odpovědi se také dozvíte v průběhu exkurze): A) Kdo má silnější svaly, muži, nebo ženy? Zdůvodněte: B) Kde se nacházejí nejmenší kosti v lidském těle? C) Co je to syndrom

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Přehled uvedených systémů: Soustava kosterní Pohybový aparát Srdce a cévní systém Dýchací ústrojí Trávicí systém Neurofyziologie Specifika dětského věku Kostra

Více

Krevní oběh raktavaha sansthána

Krevní oběh raktavaha sansthána Krevní oběh raktavaha sansthána Krevní oběh raktavaha sansthána Termín raktavaha sansthána znamená systém (sansthána), který po těle roznáší krev (rakta) a jde tedy o systém krevního oběhu. Ten patří opět

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Krevní oběh. (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Krevní oběh. (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Krevní oběh (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Stavba cév cévní systém je systém uzavřených trubic L (1) v jednotlivých

Více

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce)

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-29 Předmět: přírodopis Cílová

Více

COR = srdce. (stavba a funkce) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

COR = srdce. (stavba a funkce) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové COR = srdce (stavba a funkce) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zevní tvar srdce (1) dutý, nepárový orgán, tvar trojboké pyramidy; 260320g uložené v dutině hrudní mezi pravou a levou plící za sternem

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno

Software. Medim spol. s r.o., Selská 80, 614 00 Brno Software AM110-0356 3B ANATOMYtrainer 400 digitálních obrázků s vysokým rozlišením a 3000 relevantních anatomických struktur dává rychlý přístup k lidské anatomii; funkce kvizu výběr zkoušených oblastí,

Více

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NEMOCI ČLOVĚKA SRDEČNÍ INFARKT. Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NEMOCI ČLOVĚKA SRDEČNÍ INFARKT. Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NEMOCI ČLOVĚKA SRDEČNÍ INFARKT Autor práce: Nikola Cimlová, IX. A Konzultant: Mgr. Irena Petráňová Školní rok: 2013

Více

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biologie člověka, člověk a zdraví. Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Biologie člověka, člověk a zdraví Tercie 3 hodiny týdně Dataprojektor, vizualizér, pracovní listy, plakáty Etologie Odvodí na základě pozorování

Více

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu

2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém. 8. Vylučovací systém. 13. Látkové řízení organismu Základy obecné anatomie NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.-9.3.2012 BRNO a fyziologie Obsah: 1. Buňka 2. Tkáně 3. Kostra lidského těla 4. Svalová tkáň 5. Oběhový systém 6. Dýchací ústrojí 7. Trávící ústrojí

Více

6. ANATOMIE ČLOVĚKA ANATOMIE ČLOVĚKA

6. ANATOMIE ČLOVĚKA ANATOMIE ČLOVĚKA 21 6. Anatomie zkoumá stavbu lidského těla. Popisuje tvar, vnitřní složení a polohu jeho jednotlivých částí a tím umožňuje pochopit i jejich funkci. Ukazuje, že stavba a funkce jsou vždy nerozlučně spjaty.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

AEGON Direkt. Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu (Příloha č. 2)

AEGON Direkt. Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu (Příloha č. 2) AEGON Direkt AEGON Pojišťovna, a.s., Na Pankráci 26/322, 140 00 Praha 4, IČ 27182461, zapsaná v Obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 9577 Oceňovací tabulky pro trvalé následky úrazu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Neobvyklé okolnosti a příčiny smrti u

Neobvyklé okolnosti a příčiny smrti u Neobvyklé okolnosti a příčiny smrti u dopravních nehod Ďatko M.¹, Zelený M.¹ ¹ Ústav soudního lékařství LF MU Brno a FN u sv. Anny v Brně III. národní kongres - DOPRAVNÍ ÚRAZY 2015 4. 6. 2015, Brno, hotel

Více

kapitoly z biologie člověka

kapitoly z biologie člověka kapitoly z biologie člověka PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. Katedra pedagogiky, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Další vzdělávání pedagogických pracovníků na p edf Uk p raha (Cz.1.07/1.3.00/19.0002)

Více

www.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace

www.zlinskedumy.cz Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_12 Zdravověda somatologie

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 9 Oběhová soustava I. Pro potřeby

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol

Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Renol Další z přípravků od firmy ENERGY, který má příznivý vliv na ledviny a řadu dalších funkcí spojených s ledvinami je Renol Bioinformační přípravek Renol je určený především k regeneraci ledvin, močového

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK

ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK ANAMNESTICKÝ ZDRAVOTNÍ DOTAZNÍK Pro účely preventivní sportovně-kardiologické prohlídky ve zdravotnickém zařízení ProCorde s.r.o. v Chomutově. Příjmení, jméno:............................... Rodné číslo:.....................

Více

AKUPRESURNÍ BODY A JEJICH VYUŽITÍ PŘI BOLESTECH A POTÍŽÍCH

AKUPRESURNÍ BODY A JEJICH VYUŽITÍ PŘI BOLESTECH A POTÍŽÍCH AKUPRESURNÍ BODY A JEJICH VYUŽITÍ PŘI BOLESTECH A POTÍŽÍCH Doba tlaku: Pokud není uvedeno jinak tlačte na bod 5-7 sekund, uvolněte 3-5 sekund tak, že přestanete tlačit, ale Váš prst zůstane na místě. Opakujte

Více

1. Horní a dolní končetina

1. Horní a dolní končetina I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 3 Kosterní soustava II. - Kostra

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala Přeložila 8. třída Zvýšený

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Poranění hlavy, páteře, hrudníku, končetin

Poranění hlavy, páteře, hrudníku, končetin Poranění hlavy, páteře, hrudníku, končetin První pomoc šance pro život První pomoc šance pro život Výuka je financována z grantového projektu v rámci globálního grantu CZ.1.07/1.1.07 Zvyšování kvality

Více

Opěrná a pohybová soustava

Opěrná a pohybová soustava Kosti kostra (skelet) - dospělý cca 206 kostí, dítě cca 300-13 14% hmotnosti - kosti dlouhé, krátké, ploché - chrupavka, vazivo Funkce: opora ochrana (orgánů) tvorba krve pohyb ukládání minerálních látek

Více

Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech.

Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování. Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech. Šablona č. 01.26 Přírodopis Plazi opakování Anotace: Pracovní list je vytvořen pro opakování probraného učiva o plazech. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci vypracují dané otázky v pracovním

Více

Jak srdce a cévy fungují

Jak srdce a cévy fungují Podstata Srdeční infarkt a periferní cévní onemocnění (zúžení tepen s porušením prokrvení tepnou zásobovaných tkání) nepředstavují osudové příhody. Lze jim předcházet cílenými preventivními opatřeními.

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Fyziologie srdce a krevního oběhu

Fyziologie srdce a krevního oběhu KAPITOLA I TÉMA 1: Kardiovaskulární systém - ÚVOD Povinná literatura: 1. Soulek V.: Přehled biologicko-medicinských předmětů. Gaudeamus 1995, I.-II. 311s. 2. Rokyta R. a kol. : Fyziologie ISV nakladatelství,

Více

7. Systém látkové výměny

7. Systém látkové výměny 7. Systém látkové výměny 7.1. Začínáme Systém látkové výměny zahrnuje všechny části živého organismu, které se podílejí na příjmu, přeměně, uchovávání a vylučování látek (živin) a energie. Energií zásobuje

Více

Olomouc 2006 ZLOMENINY A DUTINOVÁ. FN Olomouc

Olomouc 2006 ZLOMENINY A DUTINOVÁ. FN Olomouc Seminář OUP Olomouc 2006 ZLOMENINY A DUTINOVÁ PORANĚNÍ Petr Hubáček Oddělen lení urgentního příjmu FN Olomouc ZLOMENINA každé porušen ení celistvosti kosti vzniklé následkem působenp sobení fyzické síly

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 21. 11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS,

Více

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce... 23. 3 Etiologie ran a proces hojení... 24

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce... 23. 3 Etiologie ran a proces hojení... 24 Obsah Předmluva... 13 OBECNÁ CHIRURGIE 1 Vyšetření chirurgického pacienta... 16 1.1 Anamnéza... 16 1.2 Fyzikální vyšetření..................................... 18 1.3 Paraklinická vyšetření... 20 1.4 Předoperační

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Obsah. 2. VYŠETŘOVACÍ METODY LYMFATICKÉHO SYSTÉMU 2.1 Základní diagnostika 2.2 Zobrazovací diagnostika

Obsah. 2. VYŠETŘOVACÍ METODY LYMFATICKÉHO SYSTÉMU 2.1 Základní diagnostika 2.2 Zobrazovací diagnostika Lymfatická soustava Obsah 1. ANATOMIE A FYZIOLOGIE LYMFATICKÉHO SYSTÉMU 1.1. Lymfa 1.2. Lymfatické cévy 1.2.1 Lymfatické kapiláry 1.2.2 Sběrné mízní cévy 1.2.3 Mízní kmeny 1.3. Lymfatické uzliny 1.4. Lymfatické

Více

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Ostrava, březen 2006 Ing. Vladimír Meduna, Ing. Ctirad

Více

Úvodem... 11. 3 Příruční lékárna... 31 3.1 Doporučený obsah příruční lékárny... 32 Kontrolní otázky... 34

Úvodem... 11. 3 Příruční lékárna... 31 3.1 Doporučený obsah příruční lékárny... 32 Kontrolní otázky... 34 OBSAH Úvodem................................................. 11 1 Jednotný postup při poskytování první pomoci................ 13 1.1 Předlékařská první pomoc............................. 13 1.2 Složky

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

S00 Povrchní poranění hlavy. Rána hlavy. Zlomenina kostí lebky a obličeje

S00 Povrchní poranění hlavy. Rána hlavy. Zlomenina kostí lebky a obličeje Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) B. PŘEHLED BOLESTI (SAZBY BODOVÉHO HODNOCENÍ) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který HRUDNÍK 2 KAPITOLA Velký prsní sval je vějířovitý sval, který má dvě anatomické části neboli hlavy. Horní klavikulární hlava vychází z klíční kosti a dolní sternální hlava z kosti hrudní. Tyto dvě hlavy

Více

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009

Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009. www.kapa-ops.cz CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Somatologie CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 Stavba a funkce lidského těla Základní stavební a funkční jednotka buňka. Tkáň vzniká dělením buněk. Histologie je věda, zabývající se mikroskopickou

Více