Oběhová soustava člověka (angiologia)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Oběhová soustava člověka (angiologia)"

Transkript

1 Oběhová soustava člověka (angiologia) soustava krevní (systema cardiovasculare) - zahrnuje krevní cévy, srdce a krev. soustava mízní (systema limphaticum) - zahrnující mízní cévy, mízu, mízní uzliny a lymfoidní tkáň slezina (lien). Základní funkcí oběhové soustavy je : transport udržování stálé tělesné teploty ochranná funkce. transport Základní funkcí oběhové soustavy je přeprava (transport). Uzavřená soustava cév zajišťuje transport životně potřebných látek i produktů látkové přeměny a pohyb tekutin v cévách zajišťuje svalovina srdce. V každé buňce lidského těla probíhá látkový metabolismus. Veškerý příjem a výdej látek je uskutečňován přes tkáňový mok. Je to tekutina v mezibuněčném prostoru, která tvoří vnitřní prostředí organismu. Množství tkáňového moku u dospělého člověka je 10 l. Dopravou a odvodem látek cévním systémem je tedy zajišťována stálá skladba tkáňového moku. Oběhovým systémem cév je rozváděn kyslík, jako nedílná složka metabolických dějů, tak i odváděn oxid uhličitý. Tato výměna plynů je umožněná tzv. dvojitým oběhem krevním, kdy jsou do malého (plicního ) oběhu zapojeny plíce, kde dochází k výměně těchto plynů mezi krví a vzduchem. Rozvod plynů k tělním buňkám tak zajišťuje velký (tělní) krevní oběh. Oběhová soustava svou přepravní funkcí zajišťuje i tzv. chemické (tj. hormonální) řízení organismu tím, že přepravuje produkty žláz vnitřní sekrecí (hormony) od místa vzniku k cílovým buňkám. Udržování stálé tělesné teploty člověk patří mezi endotermní (homoiotermní) teplokrevné organismy a jeho teplota je většinou vyšší než teplota okolí. Teplo se proto ztrácí do okolí hlavně povrchem těla. Výdej tepla omezuje snížení průtoku krve v kožních arteriích, tomuto jevu říkáme vazokonstrikce. Toto zužování tepének je řízeno na základě reflexu z termoregulačního centra hypotalamu. Ochranná funkce krev jako jedna z tekutin oběhového systému obsahuje bílé krvinky zneškodňující cizorodé látky i další složky imunitního systému (viz krev). Důležitou ochrannou funkci má i lymfatická soustava a v ní jsou to převážně lymfatické uzliny. Soustava krevní krevní cévy dělíme je podle krevního proudu, úpravy stěny a průsvitu na: tepny vlásečnice žíly Tepny (arterie) Vedou krev ze srdce, která je pod značným tlakem. Jejich průsvit je různý (aorta 5-6 cm 2 ).Postupným větvením vznikají stále slabší tepny, které přecházejí v tepénky arterioly, ty navazují na vlásečnice. Zpětnému toku krve zabraňuje poloměsíčitá chlopeň.ve stěně tepen se rozlišují 3 vrstvy- vnitřní,střední a zevní. Arterie elastického typu jsou cévy vystupující přímo ze srdce, mají střední vrstvu tvořenou převážně elastickým vazivem. Krev pod tlakem rozpíná cévu, která se vrací zpátky do původního stavu a pomáhá tak cirkulaci a plynulému toku krve (obr. 66 str.96 č. ) Arterie svalového typu mají ve střední vrstvě mnohem méně elastického vaziva.

2 Největší hladkou svalovinu ve střední vrstvě mají arterioly, které ovlivňují přítok krve do vlásečnic. Vnitřní vrstva (endotel) je tvořena vrstvou plochých buněk a zabraňuje srážení krve na stěnách cév. Nižší vrstva je tvořena vazivem obsahujícím kolagenní vlákna, spojující cévu s okolím. Zajišťuje zpevnění cévy. Vlásečnice (kapiláry) Tenoučké cévy, jejich průměr je v rozmezí 5-25 mí s tloušťkou stěny 0,2 mí a délkou 0,5 mm. Tvoří však hustou vlásečnicovou síť celková plocha u dospělého člověka dosahuje m 2. (ob.31 str. 33 uč. + popis) Vlásečnicové sítě jsou různě upraveny v různých orgánech a jsou pro daný orgán charakteristické (ve svalech jsou podélné sítě s příčnými spojkami). Většinou propojují oblast tepen a žil, vzácně jsou vloženy do průběhu téhož druhu cévy (př. Klubíčka v ledvinách jsou vlásečnice mezi tepnami). Množství vlásečnic a rozvoj jejich sítě je ovlivněn i tréninkem. Činnost příslušného orgánu ovlivňuje průsvit a počet kapilár. Tréninkem dochází nejen ke zbytnění svalových vláken, ale také ke zvětšení počtu kapilár. Stěna vlásečnic je tvořena pouze jednou vrstvou - endotelem.tenká stěna vlásečnic umožňuje výměnu kyslíku, oxidu uhličitého a dalších látek (mimo vysokomolekulárních ) mezi krví a tkáňovým mokem (difusí) obr.32 str.33 uč.+popis). Průtok krve sítí vlásečnic je upravován perikapilárními svěrači a následnou kontrakcí stěny vlásečnic. Zvláštním druhem vlásečnic jsou sinusoidy vlásečnice s nepravidelným průsvitem a tenoučkou stěnou, která obsahuje buňky s fagocytárními schopnostmi. Nachází se v kostní dřeni, v játrech, ve slezině a v kúře nad ledvin. Vlásečnice mají značnou regenerační schopnost. žíly (vény) Odvádějí krev z vlásečnic do srdce. žíly se větví na drobnější žilky (venuly), které jsou přímo napojeny na vlásečnice. V žilách je tlak krve velmi nízký a krev proudí pomalou rychlostí (asi jedna čtvrtina rychlosti krve v tepnách), proto při poranění žil nestříká, ale jen vytéká. Stěny žil mají obdobnou stavbu jako tepny, jejich svalovina ve střední vrstvě je však slabší. Ve většině žil jsou kapsovité párové chlopně (valvulae venorum), nejvýznamnější jsou v dolních končetinách. Pohyb krve v žilách je zajišťován srdeční činností, ale vzhledem k nízkému tlaku v žilách musí být podpořen dalšími činiteli. Je to především pohyb okolních kosterních svalů - tzv. svalová pumpa a žilní chlopně, zabraňující zpětnému toku krve. Obdobný význam má i ta skutečnost, že tepny doprovázeny zpravidla dvěma žilami, které spolu s tepnou jsou obaleny společnou neprodajnou vazivovou pochvou. Každý stah srdeční mění tlak v tepně a tím i její průsvit. Tyto objemové diference tepny stlačují doprovodné žíly a chlopně v nich uložené usnadňují návrat krve k srdci. Někdy jsou stěny povrchových žil v dolních končetinách zeslabeny a nepravidelně vakovitě rozšířeny (křečové žíly - varixy). V místě varixu mohou vznikat krevní sraženiny způsobující ucpání žil a záněty žil. Drobné tepénky a žilky jsou spojeny nejen pomocí vlásečnic, ale také pomocí arteriovenózních anastomóz. Jsou to poměrně široké kanálky. Mají ve stěně vrstvičku cirkulárně uspořádaného svalstva, která ovládá jejich průsvit. Tyto spojky dovolují v případě potřeby obejití kapilárního řečiště. V lidském těle není tolik krve, aby mohly být současně maximálně naplněny všechny cévy. Krev je dynamicky usměrňována pouze do orgánů činných. V klidu je část krve (až 48%) dočasně vyřazena z cirkulace uskladněním v cévách některých orgánů (cévy jater a kůže). Spolu s arteriovenózními anastomózami se takto šetří práce srdce. Tepenná část oběhu - zásobení orgánů je zpravidla zabezpečeno více cévami. Kolaterály - menší cévy, které probíhají ve směru hlavního přívodního kmene a jsou s ním spojeny. Při porušení toku v hlavní přívodní tepně je funkčně nahradí (dodává krev do orgánů) a vytvoří tak pobočný (kolaterální) oběh. Konečné cévy - cévy, které nejsou mezi sebou spojeny, nebo jsou spojeny nedostatečně a při jejich uzavření je porušeno zásobení orgánů natolik, že dochází k odumírání tkáně na ně odkázané (cévy vyživující srdce, sítnici a mozek). Žilní část oběhu - kolaterální oběh žilního řečiště je zabezpečen dostatečně.

3 srdce (cor, řecky cardia) Je nepárový dutý svalový orgán uložený v osrdečníku (perikardu), který svými stahy zabezpečuje oběh krve. Funguje jako pumpa zajišťující neustálý oběh krve. Svojí velikostí odpovídá zhruba pěsti člověka, jemuž patří. Váha kolísá mezi 270 a 320 gramy. Poloha Srdce je uloženo v dolní části hrudníku mezi kostí hrudní a hrudní páteří (v pátém levém mezižebří). Dvě třetiny jeho objemu spořívají vlevo od střední linie těla. Tvar bývá srovnáván s trojbokou pyramidou. Základna, báze srdeční (basis cordis), směřuje doprava, dozadu a nahoru. Jeho dolní konec čili hrot (apex) směřuje doleva, mírně kupředu a dolů. Plochy srdce brániční - obrácena k bránici přední (sternokostální) - obrácená proti přední stěně hrudní plicní - namířena doleva Přechází v sebe zaobleně. Pouze vpravo přechod mezi plochou brániční a přední je ostřejší - okraj pravý. Stavba srdeční stěny Srdeční stěna je tvořena třemi vrstvami zevní střední vnitřní Zevní vrstva - perikard fibrózní nástěnný - epikard Srdce je uloženo ve vazivovém vaku osrdečníku (perikardu). Jeho pevný vnější obal, fibrózní perikard, vytváří ochranné pouzdro, které je speciálními vazy připojeno k prsní kosti, páteři a dalším částem hrudní dutiny a udržuje tak srdce ve své poloze. Uvnitř perikardu je tenká, avšak velmi houževnatá membrána. Vnitřní membrána pokrývá povrch myokardu a nazývá se epikard. Záhyby vnější membrány vytvářejí nástěnný (parietální) perikard, který navazuje na fibrózní perikard. Mezi těmito membránami se vytváří perikardiální dutina, která obsahuje malé množství serózní tekutiny zabraňující nadměrnému tření a nárazům. Střední vrstva - myokard Je tvořen srdeční svalovinou umístěnou mezi endokardem a perikardem. Představuje nejmohutnější vrstvu a vlastní zdroj síly srdce. Svaly obtáčejí každou z komor a vytvářejí tak jejich stěny. Tloušťka je však v jednotlivých oddílech rozdílná (v závislosti na různých funkcích). Stěny síní jsou tenké. Nejsou ani tak mocnými pumpami, jako spíše roztažitelnými prostory pro příjímání přitékající krve. Naopak srdeční svalovina komor, zejména levé, je značně mohutná. Stahy komor udržují oběh. Svalovina levé komory vypuzuje krev do celého těla a proto zde tloušťka dosahuje místy více než 1,5 cm. Komora pravá, která vrhá krev jen do plic, má svalovinu asi 3x slabší než levá. Svalovina síní je zcela oddělena od svaloviny komor. Oddělují je vazivové prstence, které okružují příslušné otvory síňokomorové. Vnitřní vrstva - endokard Uvnitř srdce jsou stěny vystlány a chlopně pokryty endokardem. tato vrstva buněk odolává vysokému krevnímu tlaku a činí srdce krvetěsným. Povrch srdce je rozdělen dvěma rýhami. Rýha věnčitá (koronární sulkus) - probíhá cirkulárně blíže srdeční báze. Rozděluje srdce na dvě nestejné části : síňový oddíl - tenkostěnný; při bázi srdeční,

4 komorový oddíl - silnostěnný; při hrotu, označuje rozdělení mezi síněmi (atrium) a komorami (ventriculus). Rýha podélná (interventrikulární sulka) Rozděluje srdce na pravou a levou polovinu. V síňové části nezřetelná. Tyto rýhy jsou vyloženy tukovými látkami a vedou jimi všechny důležité cévy po srdečním povrchu. Jsou viditelnými hranicemi čtyř dutin, na které je srdce rozděleno. Srdeční přepážka - odděluje dutiny v pravé polovině srdce od dutin levé poloviny srdce. Tato přepážka má dvě části : přepážka síňová (septum atriorum) přepážka komorová (septum ventriculorum). Pravá síň přechází širokým otvorem v pravou komoru, hovoříme o pravém otvoru síňokomorovém. Obdobně levou síň s levou komorou spojuje levý otvor síňo-komorový. CHLOPNě Uvnitř srdce pracují neúnavně čtyři chlopně, které tvoří dva páry. siňokomorové (atrioventrikulární) - mezi síněmi a komorami poloměsíčité (semilunární) - mezi komorami a hlavními tepnami. Síňokomorové chlopně Jsou vloženy do síňokomorových otvorů. Usměrňují průtok krve srdcem, a to ze síní do komor. Skládají se z několika pružných, trojúhelníkových cípů vystavěných z vazivové tkáně a pokrytých horní a dolní vrstvou endokardu. Základnou jsou přirostlé na obvod otvoru síňokomorového. Z odvěsen trojúhelníků jdou tenoulinká vazivová vlákénka, šlašinky (cordae tendineae), ke stěně komor. Přecházejí ve svaly brdečkovité (papilární), které je připevňují k srdeční svalovině. Brání cípům obrátit se naruby. Rozeznáváme dva druhy síňokomorových chlopní : trojcípá chlopeň (triskuspidální) - v pravém otvoru síňokomorovém; tvořená třemi cípy, dvojcípá chlopeň (mitrální) - v levém otvoru síňokomorovém; tvořena dvěma cípy. Poloměsíčité chlopně Brání návratu krve z tepen do komor. Mají tvar tří poloměsíčitých kapsiček přirostlých ke stěně odstupujících tepen. Podle toho, ve které tepně leží, rozeznáváme : chlopeň plicnicovou (valvula arteria pulmonalis) - povoluje krvi protékat z pravé komory do plicnice, chlopeň srdečnicovou - aortální (valvula aortea) dovoluje krvi protékat z levé komory do aorty. Činnost chlopní Při kontrakci (systole) komory je krev uvnitř stlačována a také ona sama tlačí na chlopnenní cípy, stlačuje je dohromady a nutí je k těsnému uzávěru. Vtlačení cípů do síní brání šlašinky. S relaxací (diastolou) srdeční svaloviny a rozpínáním komory se cípy opět rozevřou a dovolí tak krvi proudit ze síně do komory. Obdobná je činnost chlopní poloměsíčitých. Při systole komor jsou tlakem krve tlačeny ke stěně tepen, a tím je příslušný otvor zeširoka otevřen. Při diastole komor, kdy je tlak krve v tepnách vysoký, krev pokoušející se téci zpět do komor naplňuje a nadouvá chlopní kapsy tak, že okraje chlopní splynou a vytvoří těsný uzávěr. Při zavření síňokomorových chlopní se poloměsíčité naopak otevírají. řízení srdeční činnosti Srdeční činnost je na organizmu poměrně nezávislá, protože podněty pro srdeční stahy vznikají přímo v srdci. Postupný přenos podráždění a jednotlivé úseky srdeční svaloviny je zajišťován převodním systémem srdečním neboli ecitomotorickým aparátem srdečním. Tvoří jej svalová vlákna, která se liší jen v mikroskopických podrobnostech od ostatní "pracovní" svaloviny. Prvotní podnět pro každý stah srdce vzniká v sinusovém (sinoatriálním) uzlu při ústní horní duté žíly. Vzruchy, které zde vznikají, se

5 šíří po síních ke komorám a vedou k systole síní. Při stahu dolní části pravé síně se podráždí síňokomorový (atrioventrikulární) uzel. Z něho se vzruchy převádějí Hisovým svazkem (můstek siňokomorový) - zvláštní proužek vodivé svaloviny, který představuje jediný spoj mezi svalovinou síní a komor. Sestupuje po přepážce komorové a dělí se ve dvě raménka (Tawarova), která se posupně větví a končí v tzv. Purkyňových vláknech. Dojde k systole komor. Vedení vzruchů v srdci se děje jen svalovými vlákny. Rychlost vedení vzruchů není vždy stejná. Atrioventrikulární uzel postup elektrických vzruchů poněkud zbržďuje. Postup signálů se opět zrychlí v raménkách. Toto pozdržení v atrioventrikulárním uzlu je nezbytné ke koordinovanému stahu nejprve síní, a teprve potom s malým zpožděním i komor. Převodní systém zajišťuje stálý klidový rytmus srdeční činnosti (klidová frekvence 70 tepů/min). Přizpůsobování srdeční činnosti potřebám celého organizmu zajišťuji nervy i látkové faktory (hormony). Nervové řízení je zajišťováno autonomním nervovým systémem z kardioregulačního centra v mozkovém kmeni. Z prodloužené míchy vedou parasympatické nervy (zpomalení srdeční činnosti) a z horní části hrudní míchy sympatické nervy (zrychlení a zesílení srdeční činnosti). Činnost těchto nervů neovládáme vůlí. Nervová aktivita není nutná pro rytmickou srdeční činnost, a však nervová regulace srdeční činnosti je potřebná proto, aby se oběhová soustava mohla vyrovnávat s většími výkyvy při zátěži. krevní oběh Krev proudí v těle v uzavřeném cévním systému za pomoci srdce a tlakového spádu. Srdce je z fyzikálního hlediska tlakové čerpadlo. Chemickou energii, kterou získává z metabolických procesů, přeměňuje na energii mechanickou. Tlakový spád - rozdíl tlaku krve mezi tepnami a žilami. Jako tlak krve (TK) označujeme tlakovou sílu proudící krve působící na plošnou jednotku cévní stěny. Závisí tedy jednak na výkonu srdce, jednak na odporu cév. Nejvyšší krevní tlak je v srdci a ve velkých tepnách, pak klesá, až se na žilní straně v blízkosti srdce - následkem nasávání a dýchacích pohybů - mění v podtlak. V praxi rozumíme krevním tlakem tlak tepenný, měřený na velkých tepnách v blízkosti srdce, obvykle na paži. Měříme dvě hodnoty, protože v tepnách tlak neustále kolísá vlivem činnosti srdce. Nejvyšší hodnota, kterou tlak dosahuje při srdečním stahu (systole), se nazývá systolický tlak (Ts) a nejnižší hodnota při ochabnutí srdce (diastole) se nazývá diastolický tlak (Td). Zaznamenáváme TK = Ts/Td, obvykle 16/11 kpa (čili 120/80 mm Hg). Oběh malý - oběh plicní Oběh malý neboli plicní slouží výměně plynů mezi krví a zevním prostředím. V plicích se krev obohacuje o kyslík a ochuzuje o kysličník uhličitý. Tepennou částí tohoto oběhu je tepna plicní (a. pulmonalis), která vychází z pravé komory srdeční. Vede krev na kyslík chudou do plic. Několik centimetrů po svém odstupu se rozdělí v pravou a levou větev, určenou pro příslušnou plíci. V plicích se rozpadává ve větévky tenčí a tenčí, až přechází ve vlásečnice, které obemykají plicní sklípky, zde dojde k výměně dýchacích plynů. Z nich krev odvádějí žilky, které vytvářejí vpravo dvě a vlevo dvě žíly plicní bez chlopní (vv. pulmonales), vedoucí na kyslík bohatou krev do levé síně. oběh velký - oběh tělový Oběh velký neboli tělový rozvádí krev po celém těle. Tepny tohoto oběhu odstupují z aorty. Aorta vystupuje z levé komory srdeční. Krev, bohatá na kyslík, aortou a jejími větvemi do těla rozvedená, se vrací zpět horní a dolní dutou žílou, a to do pravé síně srdeční. Srdečnice a její větve Srdečnice(aorta) je nejmohutnější tepnou lidského těla. Při svém odstupu má až 3 cm v průměru. Pro svůj tvar bývá srovnávána s biskupskou holí. Části aorty :

6 část vzestupná (aorta ascendens) oblouk (atcus aortae) část sestupná (aorta descendes) Sestupná část probíhá podél páteře a je bránicí rozdělena v oddíl hrudní (aorta thoracíca) a oddíl břišní (aorta abdominalis). Ve výši čtvrtého obratle bederní aorta končí rozvidlením ve dvě větve konečné, zvané společné tepny kyčelní. podrobnější přehled větví srdečnice Vzestupná srdečnice vydává jen již uvedené dvě tepny věnčité (koronární). Oblouk srdečnice je kraniálně konvexní a směřuje šikmo zprava vpředu doleva vzad. Leží za horním koncem kosti hrudní. Odstupují z něho tři silné větve. Jsou to zprava doleva : 1. kmen hlavopažní 2. levá společní krkavice 3. levá tepna podklíčková Kmen hlavopažní neboli tepna bezejmenná (truncus brachiocephalicus) se asi po dvou až třech centimetrech dělí na pravou společnou krkavici a pravou tepnu podklíčkovou, čímž je obnovena symetrie v uspořádání tepen obou stran. Společná krkavice (a. carotis communis) vystupuje po obou stranách páteře krční až do výše horního okraje chrupavky štítné, kdy se štěpí v krkavici zevní a v krkavici vnitřní. Vzhledem k blízkosti páteře je možno při poranění této silné tepny zabránit vykrvácení stisknutím proti příčnému výběžku šestého krčního obratle, navnitř od zdvihače hlavy. Krkavice zevní (a. carotis externa) zásobuje svými větvemi kromě očnice, mozku, vnitř. ucha, obličej a některé útvary na krku. Z jejich větví pohmatu je přístupná tepna lícní, která přebíhá před zevním svalem žvýkacím přes dolní čelist (zde ji lze při krvácení obličeje stlačit). Větví se v kůži rtů a nosních křídel. Tepna spánková je její druhou větví, která vystupuje těsně před boltcem ušním do krajiny spánkové. U starých lidí bývá její vinutý průběh v této krajině dobře patrný. Krkavice vnitřní (a. carotis interna) vyživuje mozek a čidlo zrakové. Do lebky vniká otvorem v bázi lebeční. Nápadný je její vinutý průběh, který pravděpodobně vyrovnává větší tlakové výkyvy. Při svém odstupu je vřetenovitě rozšířena (sinus caroticus). V těchto místech je její stěna zeslabena a bohatě inervována. Toto místo je jedním z receptorů a reflektoricky reguluje výši krevního tlaku. Krvácení některé z jejích mozkových větví vede k těžkým poruchám činnosti mozku a často i ke smrti (mozková mrtvice). V rozštěpu společné krkavice je uložen malý červenavý útvar velikosti obilného zrna (glomus caroticum). Je pokládán za chemorecepční orgán, citlivý na změny kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. Tvoří jej pleteň cév a četná nervová vlákna. Tepna podklíčková (a. subclavia) zásobuje celou horní končetinu, přilehlou část stěny hrudní a některé útvary krku. Za svůj název vděčí své poloze mezi klíčkem a prvním žebrem. V těchto místech lze ji také proti prvému žebru stlačit, a to buď prsty ve velké jámě nadklíčkové zevně od zdvihače hlavy, nebo tím, že tlačíme na zapažené předloktí. Z tepny podklíčkové (pravá, která odstupuje z kmene hlavopažního, je o něco kratší než levá) odstupuje na krku několik větví. Z nich nejdůležitější je tepna páteřní, která vystupuje kraniálně otvory v příčných výběžcích obratlů krčních, prostupuje velkým otvorem týlním a spoluúčastní se s vnitřní krkavicí na cévním zásobení mozku. po vydání krčních větví vstupuje tepna podklíčková do jamky podpažní a zde označuje jako tepna podpažní (a. axillaris). Přechází na paži a jako tepna pažní (a. brachialis) sestupuje podél vnitřního okraje dvojhlavého svalu pažního do krajiny loketní. Krvácení z tepny pažní možno zastavit tlakem proti kosti pažní.

7 V krajině loketní končí rozdělením ve dvě větve : 1. tepnu vřetenní 2. tepnu loketní Tepna vřetenní (a. radialis) sestupuje podél kosti vřetenní k zápěstí. Na dolním konci předloktí je uložena povrchně a zde také pohmatem lze odečítat tep. Tepna loketní (a. ulnaris) sestupuje při ulnární straně předloktí a spolu s tepnou předešlou se podílí na výživě ruky. Z hrudní části sestupné aorty odstupují tepny mezižeberní, které jak jméno napovídá, probíhají v jednotlivých mezižebřích a vyživují stěnu hrudní. Vedle těchto větví vystupují z hrudní aorty i tenčí větévky pro některé útvary mezihrudní, jako např. průdušky, jícen. Z břišní části sestupné srdečnice vystupují větve určené jednak pro stěnu břišní, jednak pro útroby břišní a pánevní. Pro stěnu břišní jsou určeny čtyři párové větve, probíhající mezi bočními svaly břišními. Útrobní větve jsou jednak nepárové, jednak párové. Nepárové jsou tři : 1. tepna trojdílná (truncus coeliacus), zásobující játra, žaludek a slezinu, 2. tepna okružní horní (a. mesenterica superior), je určená pro tenké střevo a část střeva tlustého, 3. tepna okružní dolní (a, mesenterica inferior), vyživující větší část střeva tlustého. Párové útrobní větve jsou rovněž tři a jsou určeny pro nadledvinu, ledvinu a varle (vaječník). Společné tepny kyčelní (a. iliaca communis), dvě konečné větve srdečnice se po krátkém průběhu děli v tepnu kyčelní vnitřní a tepnu kyčelní zevní. Tepna kyčelní vnitřní neboli tepna pánevní (a. iliaca interna) vyživuje stěnu pánevní a řadu pánevních orgánů, jako konečník, měchýř močový a některé orgány pohlavní. Tepna kyčelní zevní (a. iliaca externa) probíhá pod vazem tříselným na předení plochu stehna (v krajině tříselné je možno ji stlačit proti hornímu okraji kost stydké. Sestupuje jako tepna stehenní (a. femoralis) po vnitřní straně stehna do jamky zákolenní. Úseku ležícímu v jamce zákolenní se říká tepna zákolenní (a. poplitea). Tepna zákolenní končí rozvětvením v tepnu holenní přední a tepnu holenní zadní. (Názvy tepna kyčelní zevní, tepna stehenní, tepna zákolenní jsou jen místními označeními téže tepny. Srovnej na horní končetině obdobné názvy tepna podklíčková, tepna podpažní, tepna pažní). Tepna holenní přední (a. tibialis anterior) sestupuje mezi svaly na přední straně bérce na hřbet nohy, kde její tep, zevně od šlachy dlouhého natahovače palce, je hmatný. Tepna holenní zadní (a. tibialis posterior) jde mezi svaly lýtkovými za vnitřní kotník a končí v plosce nohy. žíly Žíly obvykle po dvou doprovázejí tepny a mají i odborné názvy. Jen velké žilní kmeny jsou nepárové a probíhají zpravidla nezávisle na artériích. Vedle uvedených žil doprovodných (podle uložení hlubokých) jsou v podkoží žíly podkožní nebo povrchové, na tepnách nezávisle probíhající. Žíly podkožní jsou spojeny s žílami hlubokými dosti četnými spojkami. Podkožní žíly usnadňují odtok krve z pracujících svalů. Při intenzivních sportovních výkonech vidíme často mohutně naběhlé podkožní žíly. Je to vyvoláno tím, že velký přítok krve do pracujícího svalu vyžaduje neméně vydatný odtok, kterému nestačí žíly hluboké. U sportovců, právě tak jako u lidí fyzicky pracujících, jsou proto podkožní žilní sítě často zmohutnělé. Přehled hlavních žil Hlavní kmeny žilní jsou tři :

8 1. horní dutá žíla 2. dolní dutá žíla 3. žíla vrátnicová 1. Horní dutá žíla Horní dutá žíla (v. cava superior) sbírá krev z hlavy, krku, horních končetin, stěny hrudní a částečně i stěny břišní. Sestupuje horní částí mezihrudí do pravé síně. Vzniká za rukojetí kosti hrudní soutokem dvou žil hlavopažních čili bezejmenných (v. brachiocephalica, dextra et sinistra). Tyto žíly, jak již jméno napovídá, odvádějí krev z hlavy (i krku) a horní končetiny. Vznikají za sternoklavikulárním kloubem spojením dvou žil hrdelnice a žíly podklíčkové. Soutok těchto dvou žil je označován názvem žilní úhel. Hrdelnice (v. jugularis interna) odvádí krev z dutiny lebeční. Vzniká těsně pod bází lebeční, sestupuje podél vnitřní i zevní společné krkavice a přijímá přítoky jak z obličeje, tak i krku. Tlak v hrdelnici i jejich přítocích je nižší než tlak atmosférický, a proto při jejím poranění nebo poranění žil do ní ústících může dojít k nasání vzduchu do oběhu, a tím případně i k úmrtí zraněného tzv. vzduchovou embolií (z toho důvodu při poranění žil krčních musíme oba poraněné konce rychle stlačit). Žíla podklíčková (v. subclavia) má obdobné přítoky jako tepna větve. Z podkožních jejich přítoků jsou dobře patrné žilní sítě ležící na hřbetu ruky a v krajině jamky loketní. Jejich povrchní polohy se využívá k nitrožilním injekcím. 2. dolní dutá žíla Dolní dutá žíla (v. cava inferior) vzniká ve výši L, soutokem dvou společných žil kyčelních. Vystupuje po pravé straně aorty k bránici, prostupuje jí (zde přijímá několik žil jaterních) a ústí do pravé síně.jejími přítoky jsou žíly odvádějící krev z nadledvinek, ledvin, žláz pohlavních a stěny břišní. žíly kyčelní společné (vv. iliace communes) vznikají spojením žíly kyčelní zevní a žíly kyčelní vnitřní. Přítoky těchto žil jsou obdobné větvím příslušné tepny. Vedle těchto žil doprovodných jsou na dolní končetině podobně jako na končetině horní vytvořeny i četné žíly podkožní. Velikostí z nich vyniká velká žíla zjevná (v. saphena magna), která začíná z pleteně žilní na hřbetu nohy, vystupuje po vnitřní straně bérce a stehna do krajiny tříselné, kde se vlévá do žíly stehenní. Tato céva, nebo její přítoky, probíhá někdy vinutě a od místa k místu se nepravidelně rozšiřuje, a tím tvoří městky neboli varixy. Vznikají zejména tam, kde statická činnost svalstva napomáhá dostatečně návratu krve k srdci (např. při dlouhém stání). 3. žíla vrátnicová Žíla vrátnicová neboli vrátnice (v. portae) je silná žíla,která odvádí krev do jater z nepárových orgánů dutiny břišní, tj žaludku, tenkého a větší části tlustého střeva, slinivky břišní a sleziny. Vzniká z žaludkem soutokem žil z uvedených orgánů. V brance jaterní se mění v pravou a levou větev pro příslušný jaterní lalok. V játrech samých se rozpadá na vlásečnice (viz játra), z nichž krev odtéká do žil jaterních, přítoku dolní duté žíly. Průtok krve játry, vložený mezi tepny vyživující nepárové orgány břišní a dolní dutou žílu, označujeme jako "oběh" vrátnicový (portální). Tvoří jej vedle žíly vrátnicové a jejich větví dvě kapilární sítě : jedna vstřebává látky (síť ležící ve stěně nepárových orgánů břišních); druhá (v játrech) je vychytává a dále zpracovává. Protože krev prochází dvěma vlásečnicovými řečišti, je průtok krve játry značně pomalý. Tím je usnadněno zadržení vstřebaných látek jaterními buňkami. Každé další zpomalení krevního proudu, vyvolané např. slábnoucí činností srdeční, může vést k hromadění krve v játrech a jejich zduření (jeden z četných příznaků srdeční nedostatečností).

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Stavba a funkce cév a srdce Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Aorta - srdečnice - silnostěnná tepna, vychází z L komory srdeční - základ

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Pitva prasečího srdce

Pitva prasečího srdce Pitva prasečího srdce Protokol č.2 Jméno: Matěj Přímení: Peksa Datum: 21.3/2013 Pracovní postup 1. Popis srdce (nafocení) Nástroje: 2. Vlastní pitva a) Provedení jednotlivých řezů + nafocení a popis jednotlivých

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_16_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH SRDCE (COR, CARDIA) uloženo v mezihrudí, v dutině osrdečníkové dutý sval tvar kužele hrot

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice) Otázka: Oběhová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Anet význam, základní schéma oběhu krve, stavba a činnost srdce, stavba a vlastnosti cév, EKG, civilizační choroby = oběhový systém = kardiovaskulární

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok OBĚHOV HOVÁ SOUSTAVA Srdce a cévy, srdeční činnost Oběhová soustava srdce cévy tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok Tepny, žíly, vláse sečnice Průchod krve vláse

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Oběhová soustava. Srdce

Oběhová soustava. Srdce Oběhová soustava Srdce Srdce srdce asi 12 cm dlouhé a 8-9 cm široké hmotnost (M) 280-340 g, hmotnost (F) 230-280 g přední, vypouklá, obrácená ke sternu a k žebrům spodní ležící na bránici zadní,obrácená

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM a možnost jeho detoxikace 1 SRDCE dutý svalový orgán, ústřední orgán krevního oběhu: přečerpává okysličenou krev z plic do tělního (velkého) oběhu přečerpává neokysličenou krev

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555 Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555 Strana 1 ze 6 1. Popis Torzo trupu rozložitelné na 14 částí, z nerozbitného plastu, omyvatelné, bez možnosti ohýbání. Výška: 85 cm Hlavu lze odejmout. Také viditelnou

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ http://drugline.org/img/ail/130_131_3.jpg ANATOMIE

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH Tlakové čerpadlo>> energii z metabolických procesů>>chemická >> na mechanickou

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Funkční anatomie srdce dvě funkčně spojená čerpadla pohánějící krev jedním směrem pravá polovina srdce levá polovina srdce pravá polovina (pravá komora a síň) pohání nízkotlaký

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Uč se hrou Hejbejte se, kosti moje BSP Multimedia Vytvoř mi tělo 19 otázek a sestavení těla Kosti Ukaž mi Roztrhej mě a slož mě Načasuj bombu nstav časový limit (max. 2 minuty) Vytvoř mi tělo promíchání

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Název materiálu: Savci stavba těla

Název materiálu: Savci stavba těla Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava

VY_32_INOVACE_11.06 1/9 3.2.11.6 Oběhová soustava 1/9 3.2.11.6 Cíl popsat stavbu oběhové soustavy - vyjmenovat tělní tekutiny - znát druhy cév, složení krve, krevní skupiny - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, prevenci, ošetření Krev znamená život - oběhovou

Více

P?EVODNÍ SYSTÉM SRDE?NÍ:

P?EVODNÍ SYSTÉM SRDE?NÍ: Základy kardiologie by Biologie -?tvrtek, Únor 20, 2014 http://biologie-chemie.cz/zaklady-kardiologie/ Otázka: Základy kardiologie P?edm?t: Biologie P?idal(a): LaLa SRDCE (cor): -je dutý svalový orgán

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Oběhová soustava II.

Oběhová soustava II. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 10 Oběhová soustava II. Pro potřeby

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

ZEVNÍ TVAR SRDCE NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU

ZEVNÍ TVAR SRDCE NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU SRDCE VÝVOJ SRDCE ZEVNÍ TVAR SRDCE NEPÁROVÝ DUTÝ SVALNATÝ ORGÁN TUHÉ KONZISTENCE, ČERVENOHNĚDÉ BARVY 4,5% HMOTNOSTI TĚLA NAD BRÁNICÍ, V DOLNÍM STŘEDNÍM MEDIASTINU 2/3 VLEVO, 1/3 VPRAVO TVAR KUŽELU ZEVNÍ

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. AUSKULTACE, srdeční ozvy. Auskultace (srdeční ozvy)

Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. AUSKULTACE, srdeční ozvy. Auskultace (srdeční ozvy) Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Funkční anatomie Srdce, Řízení

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka Rozdělení oběhového ústrojí SRDCE CÉVNÍ SOUSTAVA Srdce hmotnost 230 340 g má tvar

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Detoxikace lymfatického systému jako základ všech dalších detoxikací

Detoxikace lymfatického systému jako základ všech dalších detoxikací Detoxikace lymfatického systému jako základ všech dalších detoxikací Ing. Vladimír Jelínek Máme-li přirovnat lymfatický systém člověka k něčemu známému, napadne nás slovo kanalizace. Funkce Cévy krevního

Více

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU Teoretická část 2015/16 MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU Arteriální tlak lze měřit metodou přímou (zavedení kanyly do tepny a připojení k elektronickému manometru) nebo nepřímou metodou. Nepřímá metoda spočívá na

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 3. GENETICKÁ KONTROLA VÝVOJE A ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ PROCESY 17 3.1 Základní vývojové procesy 18 3.1.1 Proliferace

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Všeobecná sestra, 1. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA

Všeobecná sestra, 1. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA Všeobecná sestra, 1. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA Správná odpověď je podbarvena šedou barvou Otázka č. 1: Pupečník se skládá: ze dvou tepen a jedné žíly ze dvou žil a jedné tepny ze dvou

Více

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň. VÝVOJ PLODU Opakování 1. Z jakých částí se skládá krev? 2. Uveďte funkci jednotlivých složek krve. 3. Vysvětlete pojmy: antigen, imunita, imunizace. 4. Vysvětlete činnost srdce. 5. Popište složení srdce.

Více

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM 1 2 Popis a funkce ANS část nervového systému odpovědná za řízení útrobních tělesných funkcí, které nejsou ovlivňovány vůlí inervuje hladkou svalovinu orgánů, cév,

Více

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava 1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

Porodní asistentka, 2. kolo, prezenční forma, Odborný test VS a PA

Porodní asistentka, 2. kolo, prezenční forma, Odborný test VS a PA Porodní asistentka, 2. kolo, prezenční forma, Odborný test VS a PA Správná odpověď je podbarvena šedou barvou Otázka č. 1: Pupečník se skládá: ze dvou tepen a jedné žíly ze dvou žil a jedné tepny ze dvou

Více

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže :

Použití lymfodrenáže - lymfatické masáže : Hlavní přednosti lymfodrenáže: V čem vyniká lymfodrenáž: - lymfodrenáž podpora krev. oběhu a lymf. systému v oslabených, namáhaných částech rukou a nohou - aktivní vzduchová lymfodrenáž čtyřkomorovým systémem

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Krevní oběh. (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Krevní oběh. (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Krevní oběh (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Stavba cév cévní systém je systém uzavřených trubic L (1) v jednotlivých

Více

Dýchací systém - úvod

Dýchací systém - úvod Dýchací systém - úvod Pro metabolismus tkání je nutný přísun kyslíku. Při metabolismu vzniká ve tkáních oxid uhličitý a voda, tyto látky se z organismu vylučují dýchacím ústrojím. Správná funkce dýchacího

Více

Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava.

Anatomie I přednáška 10. Dýchací soustava. Anatomie I přednáška 10 Dýchací soustava. Funkce dýchací soustavy Zprostředkovává výměnu plynů mezi organismem a zevním prostředím. Dýchání (výměna plynů) Dýchání zevní (plicní) výměna O 2 a CO 2 v plicích

Více

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi

Více

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na :

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na : FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: 78 % dusíku 21 % kyslíku 1 % vzácné plyny (nejvíc argon), vodní páry a oxid uhličitý, Toto složení vzduchu je

Více