Projekt Teleworking pro Olomouc

Transkript

1 Projekt Teleworking pro Olomouc Project Teleworking for Olomouc Jana Čuková, Ivana Herzogová InternetPoradna.cz Anotace V našem příspěvku bychom Vám chtěli představit novou sociální službu Teleworking pro Olomouc, kterou realizujeme od září Jedná se o pilotní projekt zaměřený na podporu zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením. Jeho součástí je individuální sociální práce, vzdělávání v oblasti informačních technologií, motivace a pomoc při získání a udržení si zaměstnání formou teleworkingu. Následující text obsahuje popis organizace a služeb které realizujeme, shrnutí výsledků šetření mezi potencionálními uživateli a zaměstnavateli a na závěr naše praktické zkušenosti z realizace projektu. Annotation In our contribution we would like to introduce our new social service the project Teleworking for Olomouc, which is in progress since August It is a pilot project aiming to support employment within handicapped people. Its activities are individual social work, education in information technologies, motivation and help getting employed. The following text contains the description of our organization and our services, the summary of the survey within potential users and employers and our practical experience with implementation of this project. Stručný popis organizace a služeb InternetPoradna.cz je občanské sdružení, které vzniklo v červnu roku 2001 v Olomouci. Na jeho začátku stály lidé z různých neziskových organizací v Olomouci, kteří jsou členy sdružení dodnes. Motivem k jeho založení byl nápad a záměr realizovat zcela novou službu. Jednalo se o bezplatné sociální internetové poradenství, které by prováděli přímo pracovníci organizací poskytující sociální služby vůči svým potencionálním klientům. Tuto myšlenku se nám podařilo prosadit a v říjnu roku 2001 byla oficiálně spuštěna první verze stránek, které fungují doposud. Od svého začátku byli hodně změněny a dá se říct, že se v dnešní době jedná o dost rozdílný projekt, který se postupně vyvinul v úspěšnou a využívanou službu. V roce 2005 jsme se rozhodli rozšířit tuto činnost o projekt Teleworking pro Olomouc. Hlavním impulzem byl fakt, že se nám často ozývali lidé s postižením, kteří se ptali na pracovní uplatnění v naší organizaci. Představovali si práci z domova přes počítač a Internet. Teleworking byl již v době začátku činnosti sdružení diskutován v ostatních evropských zemích a i u nás jako jedna z možností pracovního uplatnění. Ministerstvo informatiky v roce 2003 nechalo vypracovat dokument Národní podpora teleworkingu na základě svého vyhodnocení, že desetina práce vykonané jejich zaměstnanci byla z domova. K plošnému zavádění této strategie však nedošlo. Pro nás byl hlavním motivem přímý zájem lidí, který byl doplněn možností získat na podobný projekt dotaci z evropských zdrojů. Zkusili jsme tedy zažádat o podporu z Evropského sociálního fondu a podařilo se nám získat finanční prostředky na uskutečnění pilotního projektu, který vám nyní představujeme.

2 Nová náplň a směr činnosti nás vedl k přeformulování a rozšíření poslání celého sdružení. Posláním o.s. InternetPoradna.cz je v současné době přispívat k odstraňování komunikačních bariér a k integraci osob ohrožených sociálním vyloučením za pomoci moderních technologií konkrétně výpočetní techniky, softwaru a Internetu. Projekt InternetPoradna.cz Základní ideou projektu je poskytovat bezplatné odborné poradenství a informační servis osobám se specifickými potřebami, jejich blízkým i široké veřejnosti. Toto poradenství se realizuje na webové adrese Prioritní cílovou skupinu tvoří lidé se zdravotním postižením, tato cílová skupina je doplněna dalšími oblastmi, které se mohou dotýkat této skupiny. Takto je vytvořen prostor pro společné setkávání a případný dialog i s tzv. většinovou společností. Projekt je díky své povaze zaměřen na celou Českou republiku a neodmítáme ani krajany žijící v zahraničí. Projekt vychází z prosíťování již existujících organizací a odborníků zaměřujících se na pomoc v nepříznivých sociálních situacích. V současné době je do projektu zapojeno 245 odborníků a organizací. Jednotlivým cílovým skupinám klientů odpovídají tématické oblasti: 1. zrakové postižení, 2. sluchové postižení, 3. tělesné postižení, 4. mentální postižení, 5. drogy a závislosti, 6. občanské poradenství, 7. duchovní poradenství, 8. psychologické poradenství, 9. menšiny a cizinci, 10. zaměstnanost. Poradenská služba má uživatelům poskytnout prvotní orientaci v situaci, mobilizovat je a nasměrovat k vhodnému řešení. Poradenstí je bezplatné a anonymní. Pro jeho provozování máme nastavena specifická pravidla služby. Za rok 2005 bylo zodpovězeno celkem 3920 dotazů a naše stránky navštívilo denně v průměru 1220 lidí. Všechny odpovědi a dotazy jsou veřejné (je jich položeno12-17 za den). Na stránkách poskytujeme také služby přidané hodnoty (archiv všech zodpovězených dotazů s možností vyhledávání, publikování aktuálních tematických článků, ankety a volné diskusní skupiny, rozhovory s osobnostmi, katalogy odkazů, kniha návštěv a inzerce, soutěže o ceny. Projekt Teleworking pro Olomouc Teleworking pro Olomouc je pilotní projekt. Jeho záměrem je vytvořit a nabídnout novou, kvalitní službu, šitou na míru každému uživateli. Lidem účastnícím se na projektu poskytujeme podporu při vzdělávání a školení v činnostech spojených s informačními a komunikačními technologiemi (počítačem a internetem), zprostředkování zaměstnání a v prvních měsících také podporu při výkonu práce metodou teleworkingu. Naše služby jsou určeny pro lidi znevýhodněné na otevřeném trhu práce, především pro Ty, kteří nemohou ze zdravotních či sociálních důvodů pracovat v prostorách zaměstnavatele. Teleworking jako termín znamená práci na dálku prováděnou prostřednictvím počítače. Pracovník většinou pracuje doma na počítači a až práci dokončí, přenese ji na CD a odnese zaměstnavateli nebo ji odešle em. Hlavní aktivity pro uživatele:

3 školení a kurzy práce s výpočetní technikou dle individuální potřeby, předpokladů a možností pomoc a podpora při hledání pracovního uplatnění formou teleworkingu asistence, doprovod, podpora při jednáních na úřadech práce, správě sociálního zabezpečení, se zaměstnavatelem a dalších úřadech a v institucích podle potřeby podpora a supervize přímo při výkonu práce doma nebo omezeně při výskytu problematických situací pracovně-právní poradenství, konzultace pomoc při podávání žádostí o příspěvek na pořízení počítače a dalších komponent podpora při řešení technických problémů v průběhu výkonu práce. Základním předpokladem naší práce je, že každý využívá jen těch aktivit a služeb, které potřebuje nebo o kterých je přesvědčen, že jsou pro něj výhodné. Nikdo nemusí využívat všechny služby. Celý projekt a všechny jeho součásti jsou zcela závislé na vůli a aktivitě jednotlivých uživatelů. Ti si sami říkají, co potřebují, co je pro ně dobré, s čím chtějí pomoci nebo v čem podpořit. Práce doma je náročná na vůli a motivaci, proto je vlastní aktivita důležitou součástí spolupráce. Také podporujeme přirozené zdroje pomoci a podpory v blízkém okolí a rodině uživatele. Pokud např. dcera či partner ovládají práci s počítačem, podporujeme je, aby uživateli pomáhali oni. Naším cílem je, aby si naši uživatelé mohli v co nejvyšší míře pomoci sami nebo s přirozenou podporou blízkého okolí. Výsledky šetření mezi potenciálními uživateli a zaměstnavateli Během realizace projektu jsme si nechali zpracovat šetření firmou InfoThea, které se zaměřilo na názory respondentů na teleworking a jeho přijatelnost. Na jedné straně byl zhodnocován zájem možných uživatelů z řad zdravotně znevýhodněných a na straně druhé byly zjišťovány názory a potřeby potencionálních zaměstnavatelů. Výsledky šetření nebyly doposud publikovány. Výsledky šetření potencionální zájemci Charakteristika zájemce: Muž se středoškolským vzděláním, s tělesným postižením v plném invalidním důchodu. Nejpřitažlivější by pro něj bylo rozesílání direct mailů, věnoval by se mu cca 2-4 hodiny denně, ale byl by schopen pracovat nárazově. Motivační hranice výdělku leží pro něj v oblasti mezi 2 6 tis. Kč měsíčně, byl by se ochoten vzdělávat, i když by na to potřeboval více času, byl by ochoten na vzdělávání přispět do výše 1 000,- Kč. Má základní znalosti práce na PC (word internet mail), bohužel nevlastní počítač. Identifikované trendy: 1) Jednoznačně lze potvrdit vysoký zájem o teleworking ve zkoumané skupině znevýhodněných. Nelze bohužel identifikovat do jaké míry se jedná pouze o deklarovaný zájem, jenž by měl v případě skutečně rozjednaných kontraktů klesající tendenci. Vstupní motivace zkoumaného vzorku osob je však vysoká.

4 2) V oblasti druhů činností, o které by byl nejvyšší zájem, je trend představován těmito kategoriemi činností: a) rozesílání dopisů (direct mail) b) elektronické úpravy textů (korekce textů, scanování, přepisy textů, tvorba formulářů, dotazníků, návratek ) c) vyhledávání informací na internetu (tvorba databází, práce s redakčními systémy ) 3) V oblasti využitelnosti fondu pracovní doby lze jako trend označit práci mezi hodinami týdně. Nelze spoléhat na vyšší využitelnost pracovní doby u jednotlivce v pravidelném pracovním poměru, nárazově lze počítat s mimořádným krátkodobým vytížením nad stanovenou mez. (nesmí však přesáhnout 2 týdny) Výraznou hodnotu směrodatné odchylky v oblasti motivační úrovně mzdy (2 6 tis Kč. oproti vyšší mzdě) lze interpretovat následujícím způsobem: zaměstnanci z dané zkoumané skupiny mají velmi nízké mzdové nároky vzhledem k potenciálnímu navázání pracovního poměru v preferovaných oborech TW práce. Pro případného zaměstnavatele představuje zaměstnávání těchto osob výrazně nízké nákladové zatížení. 4) V oblasti vzdělávání zkoumané skupiny je demonstrována ochota i za vlastního přispění do výše 1 000,- Kč. Patrně by však nemohlo jít o kursy realizované v běžné režimu, nejen s ohledem na handicapy zapojených osob, ale také s ohledem na: a) subjektivně hodnocenou schopnost respondentů vnímat a učit se pomaleji b) pouze nízké znalosti práce na PC (word internet mail) c) schopnost ověřovat nové poznatky na vlastním počítači doma je pouze u 54% osob Posledně zmíněný fakt hraje také výraznou roli pro případně navrhovaný projekt ESF. Projekt by musel řešit nákup počítačů z přímé podpory projektu pro téměř 50% osob z dané cílové skupinu, nebo by je musel řešit sponzorsky či zapůjčením od potenciálního zaměstnavatele. Výsledky šetření potencionální zaměstnavatelé Pro výběr cílové skupiny potenciálních zaměstnavatelů jsme zvolili následující strukturu: 1. Instituce financované státem s působností v regionu Olomouckého kraje (29% oslovovaných) 2. soukromý sektor (firmy v regionu Olomouckého kraje) (48% oslovovaných) 3. soukromý sektor (firmy s celorepublikovou působností) (23% oslovovaných) 4. Vyhodnocení návratnosti dotazníků: Celkem jsme oslovili 67 subjektů s tímto výsledkem: subjektů se i po opakovaných žádostech nevyjádřilo k vyplnění dotazníku vůbec 2. 7 subjektů odmítlo vyplnění dotazníků (viz příloha y) s odkazem na fakt, že jim to zákon, či povaha práce neumožňuje, vyplňování dotazníku není pro ně relevantní subjektů dotazník vrátilo k dalšímu zpracování (viz příloha dotazníky)

5 Z hlediska věrohodné vypovídací hodnoty nelze do výsledků zařazovat subjekty, se kterými jsme v průběhu šetření ztratili kontakt (11 subjektů). Vyhodnocení pracuje tedy celkem s 56 subjekty, kteří se k šetření vyjádřily, přestože pro 7 subjektů je teleworking irelevantní. Jedná se o 84 % procent subjektů z celkově oslovované skupiny, což považujeme za dostatečně průkazné. Identifikované trendy: 1. Odpovědi na první čtyři otázky ukazují jako trend nezkušenost (neinformovanost) firem s problematikou teleworkingu. Většina subjektů (42 z 49) nemá žádnou zkušenost s teleworkingem, jen 3 firmy (2 x nakladatelství, Telecom) mají přímou zkušenost s teleworkingem (překlady, marketing, prodej ), ostatní subjekty (4) mají zkušenost nepřímou. Firmy plní většinou povinnost zaměstnávání znevýhodněných osob jednak prostřednictvím zaměstnání znevýhodněné osoby přímo ve firmě, nebo nákupem zboží od organizací splňujících daný statut. Odvodem financí do státního rozpočtu řeší tuto problematiku jen 32 % firem, což napovídá, že firmy mají zájem řešit povinnost zaměstnávání ZP jinak než odvodem do státního rozpočtu. Jako trend lze hodnotit i fakt, že zaměstnávání zdravotně znevýhodněných není využíváno pro pozitivní působení firem na veřejnost (Corporate social responsibility) zde spatřujeme rezervu, na kterou se lze zaměřit při další propagaci teleworkingu. 2. Co se týče potenciálních využívaných druhů TW práce, rozsahu práce a způsobu odměňování o této oblasti respondenti nemají vůbec představu, nebo se neumějí ke své potřebě vyjádřit. To souvisí jednak s nízkou současnou přímou zkušeností s teleworkingem (viz odstavec výše) a jednak s nejistotou s řízením procesu zaměstnávání mimo vlastní pracoviště. Většina potenciálních zaměstnavatelů by v případě zaměstnání ZP preferovala vlastní zaměstnanecký poměr oproti nákupu služby přes agenturu (Internetporadnu). To si lze vyložit tak, že i v případě teleworkingu, by si zaměstnavatelé raději ponechali přímý vliv na zaměstnance. V oblasti navazujících služeb nabízených prostřednictvím TW agentury by zaměstnavatelé jednoznačně preferovali nalezení vhodného a motivovaného uchazeče na dané pracovní místo (identifikováno jako trend). 3. Přestože potenciální zaměstnavatelé mají jen mlhavou představu o teleworkingu, nízkou zkušenost a poměrně vysokou skepsi (vyjádřeno nepřímo přes vliv na zaměstnance a nízkou představivost o možných pracích vykonávaných znevýhodněnými), téměř 36% oslovených chce nadále zůstat v kontaktu (zasílání dalších informací) a téměř 27% chce být přímo osloveno teleworkingovou agenturou. Jedná se téměř výhradně o podnikatelské subjekty (mimo ně pouze 2x knihovna a 1x Městský úřad). Jako trend lze dále identifikovat i nízký zájem státních a regionálních úřadů o problematiku teleworkingu, což je zarážející. Tyto instituce by měly horizontální téma EU Rovné příležitosti nejen proklamovat, ale i skutečně prosazovat. 4. Soulad nabídky TW prací od znevýhodněných s poptávkou po službách od potenciálních zaměstnavatelů: (čím výše v žebříčku, tím vyšší soulad) elektronické úpravy textů (korekce textů, scanování, přepisy textů, tvorba formulářů, dotazníků, návratek ) grafické práce tvorba webových stránek správcovství webových stránek nebo sítě

6 vyhledávání informací na internetu (tvorba databází, práce s redakčními systémy ) podpora internetového prodeje ( např. rozesílání informací prostř. u) účetnictví rozesílání dopisů direct-mailing Naše zkušenosti z realizace služby Základní prameny vyloučení lidí se zdravotním postižením z trhu práce obecně: - nízké sebevědomí a strach z vlastního selhání - žádná či pouze zdánlivá podpora rodiny pro návrat do zaměstnání - potřeba větší pomoci při hledání zaměstnání Další omezení vzhledem k vykonávání práce z domova přes počítač: - nedůvěra k práci z domova díky špatné předchozí zkušenosti ( letadla, podvody) - nízká úroveň uživatelských znalostí práce s počítačem (i po absolvování kurzů počítačové gramotnosti hrazené Úřadem práce) - nízká sebedůvěra při učení se novým dovednostem a strach při práci s počítačem Vzdělávání V přímé práci s našimi zdravotně znevýhodněnými uživateli jsme zjistili, že je možné vzdělat v práci s počítačem téměř všechny. (Problematickou se v tomto ohledu jevila diagnóza roztroušené sklerózy, jejíž součástí jsou i poruchy paměti.) Při vzdělávání je nezbytně nutné se individuálně věnovat každému uživateli (menší skupiny, asistent lektora k dispozici pro účastníky, možnost prodloužit dobu trvání kurzu) a od začátku znalosti procvičovat a opakovat. Velmi se nám osvědčilo dát frekventantům pravidelně čas na dotazy po každé lekci a nabídnout jim možnost individuálního opakování (doma, u nás v kanceláři). Eliminovali jsme tak obavy z nezvládnutí práce s počítačem a nízké sebehodnocení v oblasti zvládání nových dovedností. Díky zvýšené péči o uživatele se nám podařilo v IT kurzech vzdělat i osoby, které by si z běžných vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů neměly šanci odnést potřebné znalosti a dovednosti. Zaměstnávání Mezi našimi uživateli jsou osoby s různou intenzitou tělesného postižení. Přesto jen lidem s plnými invalidními důchody je možno bez dlouhého čekání nalézt práci, kterou by mohli vykonávat z domova. Zákon o zaměstnanosti zvýhodňuje osoby s plnými invalidními důchody (s těžkým zdravotním postižením), kteří se tak stávají finančně výhodnou pracovní silou. Problém spatřujeme v situaci, kdy lidé s částečnými invalidními důchody nebo s postižením bez přiznaného invalidního důchodu nezískají práci, neboť na ně zaměstnavatel nedostane tak vysoké finanční příspěvky. Přitom jejich finanční situace bývá zpravidla o mnoho horší, než situace osob s plnými invalidními důchody a často se dostávají až na hranici sociální nouze. Péče Během realizace pilotní služby jsme dospěli jsme k poznatku, že kromě námi poskytovaných aktivit je také potřebná jistá forma psychologické péče o uživatele. Setkali jsme se případy velmi nízkého sebehodnocení a silnými pocity křivdy, které blokovaly postupy na cestě za pracovním uplatněním. Také rodina se v některých případech může stát

7 barierou v získání zaměstnání. Rodinní příslušníci mohou být navyklí na komfort celodenní péče, že odrazují své blízké od nástupu do zaměstnání, protože v tom spatřují ohrožení svého pohodlí. V této situaci je nutno pracovat s celou rodinou. Taková péče je nad rámec znalostí klasických sociálních pracovníků i supervize je pro ni třeba specialista psycholog. Závěrem bychom rádi zdůraznili, že naplňovat naše cíle se nám v tomto projektu daří díky základním pravidlům naší práce: individuálnímu přístupu ke každému uživateli a důrazu na maximální samostatnost všech uživatelů. Internetové zdroje - stránky pilotního projektu Teleworking pro Olomouc - společný projekt komerčních firem na podporu teleworkingu (netýká se Olomouckého kraje) - pilotní projekt zaměřený na podporu alternativních a flexibilních forem práce - projekt realizovaný ve Zlínském kraji projekt o.s. Rytmus zaměřený na podporu zaměstnanosti lidí s postižením Citace dokumentů Blažek, Petr. Kde pracovat? Přece doma! [online]. Publikováno [cit ]. Dostupné z: _id]= &article[id]= &p=600000_detail