Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky Filip JUNG ANIMOVANÉ MAPY MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY PŘEROVA bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.

2 Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou literaturu. Všechna poskytnutá vstupní digitální data nebudu bez souhlasu školy poskytovat. Olomouc, 27.května

3

4

5 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Metody a postup zpracování Vytvoření aplikace Definování požadavků na aplikaci Použité technologie MySQL PHP Scalable Vector Graphics JavaScript DOM Ajax Data a jejich příprava Optimalizace a ochrana dat Nastavení aplikace - formuláře Databáze Vytvoření SVG dokumentu Vytvoření animace GUI Výsledky Současné použití animací v kartografických dílech Prostředky pro tvorbu animací Animovaný GIF Java Applety Flash Ostatní Existující kartografické projekty s animacemi Animated Atlas of Flight Traffic over North America Map Animated atlas of African History (AAAH) Animated atlas The Growth of a Nation Simulace systému BART v San Franciscu Diskuze Závěr Zdroje Summary Přílohy

6 1. Úvod S příchodem multimédií se kartografům (a nejen jim) dostali do rukou nebývale bohaté možnosti ve vytváření nových způsobů vizualizace. Omezení papírových map ve světě digitálních produktů neexistují, ovšem i počítačová tvorba map má své bariéry. Mapa má schopnost názorně vyjadřovat na relativně malé ploše velké množství informací. A to nejen o poloze jednotlivých objektů v prostoru ale také o jejich vlastnostech. Tyto vlastnosti jsou vyjádřeny vhodnými kartografickými zobrazovacími prostředky. Počítačová kartografie nám vedle klasických metod nabízí i dynamické alternativy. Jedním z mnoha přínosů počítačové kartografie jsou i nové možnosti vyjadřování obsahu mapy pomocí dynamických prostředků, mezi něž řadíme zvuk, dynamické znaky, animaci a virtuální realitu. Mapa nemusí nutně obsahovat dynamické, v čase se měnící, jevy, aby bylo možné použít některý z uvedených prostředků. U dynamických jevů je to pak především animace, která představuje silný nástroj pro přiblížení jevu a větší názornost jeho vyjádření. Doprava obecně je bezpochyby časově proměnný, prostorově založený jev, který je proto lépe zobrazovat digitálně než na papírových mapách. Klasické mapy nabízí pouze omezené prostředky pro znázornění dynamiky. Mezi ně můžeme počítat například stuhové diagramy, směrové liniové znaky, kartodiagramy vázané na linii. Ty jsou limitovány hlavně omezeným znázorněním změny jevu v čase. Pro jiné časové období je potřeba vytvořit novou mapu, případně přidat do jedné mapy více diagramů apod. Animace nám dává nástroje tyto stávající možnosti vylepšit, a co více vytvářet také nové vhodné prostředky

7 2. Cíl práce Cílem této práce bylo použít moderní prostředky počítačové kartografie k vizualizaci městské hromadné dopravy v Přerově. Pomocí vhodných programových prostředků byla vytvořena aplikace umožňující zobrazovaní interaktivních animovaných map městské hromadné dopravy. Jako nejvhodnější médium pro tento účel byl vybrán internet, hlavně pro svou rozšířenost a nenáročnost na softwarové vybavení koncového uživatele. Při vývoji aplikace se bude dbát na dodržování standardů použitých formátů a technologií, dále také na platné kartografická pravidla a zásady. Výsledné mapy budou vznikat dynamicky, tj. na základě voleb uživatele. Nakonec bude provedena diskuze nad současnými možnostmi v tvorbě kartografických animací a jejich použití v kartografii

8 3. Metody a postup zpracování Pro vývoj a běh aplikace byly použity internetové technologie, při jejichž volbě bylo třeba zohlednit požadavky na aplikaci. Po předchozích zkušenostech a četných referencích o webových aplikacích obsahujících mapy bylo v podstatě několik možností. První byla využít mapový server pro uložení podkladových dat a vytvořit nadstavbu, která by zajišťovala zobrazování animací. Toto řešení nebylo shledáno jako vhodné z důvodu složitého zakomponování animací do mapy. Další možností bylo vytvořit aplikaci vlastní, která by byla vhodná pro zobrazení animací a podkladových dat. Tady se opět nabízelo více řešení. Jako nejvhodnější bylo zhodnoceno použití technologie Flash od firmy Adobe, a nebo využití standardizované formy jazyka XML (extensible Markup Language), konkrétně SVG (Scalable Vector Graphics) ve spojení s technologií SMIL (Synchronized Multimedia Integration Language) a programovacím jazykem JavaScript. Konečná volba padla na otevřenější variantu, tedy na SVG definované jako standard institucí World Wide Web Consortium. V kapitole diskuze jsou zhodnoceny výhody a nevýhody jednotlivých metod. Nejprve tedy proběhlo nastudování potřebné literatury, jak už kartografické tak i zaměřené na použité technologie. Současně byly zkoumány stávající kartografické aplikace využívající animace. Ze získaných poznatků potom začala vznikat aplikace. Vývoj se skládal z několika kroků: 1. zpracování podkladových dat poskytnutých z Magistrátu města Přerova a jejich úprava pro potřeby aplikace pomocí programu ArcGIS 9.2, 2. tvorba struktury databáze MySQL a její naplnění daty, 3. tvorba webového prostředí pro přístup k aplikaci, 4. programování funkcí aplikace ve skriptovacím jazyce PHP, pro psaní kódu byl použity programy Notepad++ v4.8.5 a PSPad v4.5.2, 5. testování a optimalizace aplikace

9 4. Vytvoření aplikace 4.1. Definování požadavků na aplikaci Při plánování celkové struktury bylo nutno nejprve definovat cíle, uživatele a účel aplikace. Rozlišení uživatelských skupin je zvláště důležité při vytváření designu rozhraní, jenž musí splňovat potřeby a přání uživatele. Možné uspořádání jednotlivých prvků může být následující: úvodní webová stránka výběrová stránka hlavní stránka, obsahující interface (Voženílek, 2005). Toto schéma je použito i v případě vyvíjené aplikace. V prostředí internetu mají uživatelé určitá očekávání. Jde především o interaktivitu, protože pokud uživatel a stránka vzájemně nekomunikují, zhodnotí uživatel stránku jako nudnou a pravděpodobně odejde. Musíme předpokládat že uživatelé jsou netrpěliví a chtějí mapy vidět rychle, což klade omezení na velikost stahovaného souboru (Kraak, 2004). Webová mapa má některé výhody, které jsou společné s ostatními digitálními mapami. Jedná se změnu měřítka, posun, vypínání či zapínání vrstev a dotazovaní. Klepnutí na symbol může otevřít přístup do databáze schované za mapou. Mohou být provedeny jednoduché operace jako například měření vzdáleností a ploch (Kraak, 2004). Hlavní výhodou takovýchto map a aplikací jsou již zmíněné minimální nároky na softwarové vybavení uživatele, čili mapa může být přístupná odkudkoli a kýmkoli. Mapa může také fungovat jako rozhraní k dalším geografickým i negeografickým informacím na internetu. Ze všech těchto předpokladů vycházel návrh vytvářené aplikace. Uživatelé Mezi uživatele aplikace se řadí kartografové, zajímající se o problematiku mapových animací, zájemci o implementace formátu SVG, ale také zájemci o městskou hromadnou dopravu v Přerově. K nim lze počítat například Magistrát města Přerova, který je zároveň poskytovatelem podkladových dat, Krajský - 9 -

10 úřad Olomouci, jenž byl o vznikající aplikaci informován, a v neposlední řadě také občané města Přerova. Dále byl osloven Tomáš Brada, student Univerzity Pardubice, který spravuje hojně navštěvované neoficiální stránky o MHD v Přerově, a odkaz na vytvořenou aplikaci bude na těchto stránkách umístěn, což zaručí propagaci a využití aplikace. Funkce Hlavní funkcí aplikace je vizualizace městské hromadné dopravy v Přerově ve webovém prostředí. Aplikace je interaktivní a dynamická. Uživatel tedy bude moci ovlivnit přenášenou zprávu tak, aby získal danou informaci co nejefektivněji. Tímto procesem se mapa mění z předpřipravené prezentace k vizualizaci, kde uživatel může provádět změny (Voženílek, 2005). Lze ovlivnit zobrazované linky, počáteční čas, den, zrychlení animace a podkladové vrstvy. Tvorba aplikace byla zdlouhavá a provázela ji řada problémů souvisejících především s nekompatibilitou webových prohlížečů. Ve výsledku aplikace funguje korektně pouze v prohlížeči Opera, jenž ze všech nejlépe dodržuje použité standarty. V následujícím textu je popsáno jak aplikace vznikala a jak vlastně pracuje Použité technologie Při volbě použitých technologií se vzcházelo hlavně z předchozích zkušeností a pozitivních referencí při použití daných technologií v podobných případech, dále také byly vybrány otevřené technologie, aby byly minimalizovány nároky na pořizování vývojových prostředí MySQL Při volbě databáze byla použita MySQL, nyní už od firmy Sun Microsystems. MySQL je rychlý a stabilní databázový systém. Nabízí bohatý a velmi užitečný soubor funkcí. Je podporován skripty PHP, CGI nebo ASP dle

11 zvolené platformy virtuálního serveru. Databázi MySQL mohou využívat virtuální servery běžící na platformě Linux/Unix i Windows 2000 (Dobešová 2004). Je považován za úspěšného průkopníka dvojího licencování je k dispozici jak pod bezplatnou licencí GPL, tak pod komerční placenou licencí. MySQL je multiplatformní databáze a komunikace s ní probíhá pomocí jazyka SQL. Podobně jako u ostatních SQL databází se jedná o dialekt tohoto jazyka s některými rozšířeními. Pro svou snadnou implementovatelnost, výkon a především díky tomu, že se jedná o volně šiřitelný software, má vysoký podíl na v současné době používaných databázích. Jak je uvedeno ve referenčním manuálu, MySQL je opatřen prostorovými nadstavbami (spatial extensions) podle specifikací Open Geospatial Consortium (OGC). V roce 1997 OGC zveřejnilo OpenGIS Simple Features Specifications For SQL, dokument, který navrhuje několik konceptů jak rozšířit relační databázové systémy využívající SQL tak, aby podporovaly prostorová data. MySQL zahrnuje podmnožinu prostředí SQL s geometrickými typy. To znamená, že SQL prostředí bylo rozšířeno o sadu geometrických typů. Pro reprezentaci geometrie v dotazech jsou používány tyto standardní datové formáty: - Well-Known Text (WKT) format - Well-Known Binary (WKB) format Uvnitř databáze je geometrie uložena ve formátu, který se nepodobá WKT ani WKB. Formát WKT Formát WKT je navrhnut pro výměnu dat v ASCII. Zde je několik příkladů reprezentace geometrických objektů ve formátu WKT: Bod: POINT(15 20) - souřadnice bodu nejsou odděleny čárkou

12 Linie (LineString), zde se čtyřmi body: LINESTRING(0 0, 10 10, 20 25, 50 60) dvojice souřadnic jsou odděleny čárkou Polygon, zde s jedním vnitřním a vnějším okrajem: POLYGON((0 0,10 0,10 10,0 10,0 0),(5 5,7 5,7 7,5 7, 5 5)) MultiPoint, zde s třemi body: MULTIPOINT(0 0, 20 20, 60 60) Složená linie (MultiLineString), zde tvořena dvěma liniemi: MULTILINESTRING((10 10, 20 20), (15 15, 30 15)) Multipolygon, zde složený ze dvou polygonů: MULTIPOLYGON(((0 0,10 0,10 10,0 10,0 0)),((5 5,7 5,7 7,5 7, 5 5))) Kolekce geometrie (GeometryCollection), zde složena ze dvou bodů a jedné linie: GEOMETRYCOLLECTION(POINT(10 10), POINT(30 30), LINESTRING(15 15, 20 20)) Formát WKB Reprezentace geometrických hodnot formátem WKB jde definována specifikací OpenGIS, a také v ISO SQL/MM Part 3: Spatial standard. WKB je používán pro výměnu dat jako binárních proudů reprezentovaných datovým typem BLOB, který obsahuje geometrickou WKB informaci. WKB používá jednobitová neznačená celá čísla, čtyřbitová neznačená celá čísla a osmibitová čísla s dvojitou přesností (ve formátu IEE 754). Například hodnota WKB která je shodná s hodnotou WKT POINT(1 1) se skládá z této sekvence 21 bajtů: F03F F03F Sekvenci můžeme rozdělit na tyto komponenty: Byte order : 01 WKB type : X : F03F Y : F03F Přičemž byte order značí jestli se jedná Network Data Representation (NDR) nebo External Data Representation (XDR). Část WKB type rozhoduje o jaký typ geometrie se jedná, hodnoty od 1 do 7 indikují Point, LineString, Polygon, MultiPoint, MultiLineString, MultiPolygon, a Geometry

13 Collection. Hodnota bodu se potom skládá z x-ové a y-ové souřadnice, každá reprezentovaná hodnotou o dvojité přesnosti. Hodnoty pro ostatní typy geometrie jsou reprezentovány komplexnějšími datovými strukturami, což je rozebráno ve specifikaci OpenGIS. MySQL má k dispozici sadu funkcí pro operace na prostorových datech. Podle operací které provádějí je můžeme rozdělit do čtyř hlavních kategorií: - funkce provádějící konverze geometrie mezi různými formáty, - funkce poskytující přístup ke kvalitativním a kvantitativním vlastnostem geometrie, - funkce popisující vztahy mezi dvěma geometriemi, - funkce které vytvářejí novou geometrii z už existující. Funkce pro prostorové analýzy mohou být využity například v kontextu: - s jakýmkoli interaktivním SQL programem jako například mysql nebo MySQL Query Browser, - nebo s aplikačním programem napsaném v jakémkoli jazyce podporujícím MySQL client API. V aplikaci je databáze využita pro uložení geometrie a atributů podkladových dat i linek a také jízdních řádů jednotlivých spojů. Jako výstupní formát z databáze byl zvolen Well-Known Text. Funkce pro prostorové analýzy s geometrií nebyly použity. Podle četných referencí je pro uložení a analýzy geometrie silnějším nástrojem databáze PostgreSQL, ale na základě předchozích zkušeností byla zvolena databáze MySQL PHP Hypertextový preprocesor (původně Personal Home Page) je skriptovací programovací jazyk, určený především pro programování dynamických internetových stránek. Nejčastěji se začleňuje přímo do struktury jazyka HTML, XHTML či WML, což je velmi výhodné pro tvorbu webových

14 aplikací. PHP lze ovšem také použít i k tvorbě konzolových a desktopových aplikací. PHP skripty jsou prováděny na straně serveru, k uživateli je přenášen až výsledek jejich činnosti. Syntaxe jazyka kombinuje hned několik programovacích jazyků (Perl, C, Pascal a Java). PHP je nezávislý na platformě, skripty fungují bez úprav na mnoha různých operačních systémech. Obsahuje rozsáhlé knihovny funkcí pro zpracování textu, grafiky, práci se soubory, přístup k většině databázových serverů (mj. MySQL, ODBC, Oracle, PostgreSQL, MSSQL), podporu celé řady internetových protokolů (HTTP, SMTP, SNMP, FTP, IMAP, POP3, LDAP, ) PHP se stalo velmi oblíbeným především díky jednoduchosti použití a tomu, že kombinuje vlastnosti více programovacích jazyků a nechává tak vývojáři částečnou svobodu v syntaxi. V kombinaci s databázovým serverem (především s MySQL nebo PostgreSQL) a webovým serverem Apache je často využíván k tvorbě webových aplikací. S verzí PHP 5 se výrazně zlepšil přístup k objektově orientovanému programování podobný Javě. V jazyku PHP jsou napsány všechny skripty v aplikaci běžící na straně serveru. Konkrétně jde o funkce zpracovávající formuláře, dále získávající data z databáze a následně vracejí kód SVG nebo JavaScriptu. Jazyk PHP byl zvolen na základě předchozí zkušenosti s tímto vývojovým prostředím, a také proto, že je široce podporován v hostingových službách Scalable Vector Graphics XML EXtensible Markup Language (XML) tvoří základ všech nejnovějších webových standardů. Základní myšlenka není nijak zvlášť nová ale odvozena ze SGML (Structured Generalized Markup Language). XML je snadno čitelný a platformě nezávislý formát s přísným oddělením obsahu, popisu syntaxe

15 a validace, formátování a výstupu. Na XML je založeno několik dalších základních technologií, například pro transformaci formátu souboru (XSLT), pro popis syntaxe (DTD and Schema), pro odkazování (XLL a XPOINTER) a další. Na základě těchto technologií byly uvedeny různé XML dialekty. Patří mezi ně například CML (Chemical Markup Language), GML (Geography Markup Language), SMIL (Multimedia), SVG (2D vektorová grafika) a X3D (3D grafika, nástupce to VRML) (Neumann, 2001). Jedna z výhod použití XML je to, že všechny budoucí implementace a dialekty budou založeny na stejných pravidlech syntaxe (Neumann, 2001). SVG Scalable vector graphics (SVG) je tedy jazyk, který popisuje dvojrozměrnou grafiku pomocí XML. Na první pohled se však XML pro přenos grafických aplikací nehodí grafická data bývají objemná a textový formát jako XML nenabízí možnost data ukládat dostatečně úsporně. To je jistě pravda pro rastrové (bitmapové) obrázky, ale pro mnoho aplikací jsou vhodnější a úspornější vektorové formáty. Obraz je v nich reprezentován pomocí základních grafických objektů jako jsou úsečky, obdélníky, mnohoúhelníky apod., u kterých zaznamenáváme pouze jejich základní charakteristiky (Dobešová, 2004). Zápis SVG je strukturou podobný HTML, ovšem se specifickými grafickými elementy. Jak HTML, tak SVG jsou vlastně v moderním pojetí speciálními případy. SVG definuje tři základní typy grafických objektů, a to vektorové tvary, rastrové obrazy a textové objekty. Tyto objekty mohou být různě seskupeny, formátovány pomocí atributů nebo stylů CSS a polohovány pomocí obecných prostorových transformací Objekty uvnitř elementu SVG jsou vykreslovány ve stejném pořadí, ve kterém jsou zapsány ve zdrojovém textu, přičemž mohou mít přesně definovanou průhlednost, ořezovou cestu (clip mask) nebo bitmapovou masku (alpha masks). Významných úspor paměti lze dosáhnout použitím symbolů,

16 kdy se jednou definovaný vzorový objekt použije mnohonásobně pomocí odkazů (Hejral, 2003). Textové informace uvnitř SVG grafiky zůstávají, stejně jako v HTML dokumentech, stále textem s možností fulltextového vyhledávání, nebo třeba kopírování vybraného textu do textového editoru. Na rozdíl od HTML lze ovšem velmi přesně zachovat tvar a formátování písma tak, že typografie bude stejná na libovolném počítači. Používat lze samozřejmě také různé exotické způsoby psaní, jako zprava doleva a podobně (Hejral, 2003). Podporováno je i univerzální kódování UNICODE. Kartografové očekávají že SVG se stane novým standardem pro popis grafiky založené na XML. V blízké budoucnosti budou mapy na internetu budou ve formátu SVG (Voženílek 2005). To se ovšem vyplnilo jen částečně a to z toho důvodu nedokonalé podpory tohoto standardu u webových prohlížečů. Například nejrozšířenější prohlížeč Internet Explorer vyžaduje instalaci speciálního pluginu, který umožňuje SVG zobrazovat. Animace a interaktivita Je možno definovat tzv. deklarativní animace. To v praxi znamená, že je možno mít k dispozici pohybující se grafiku, kterou není potřeba ošetřovat žádným programovým kódem, obdobně jako animovaný GIF v HTML běží bez dalších programových zásahů (Hejral 2003). Tento způsob animace je kompatibilní se standardem SMIL (Synchronised Multimedia Integration Language). Deklarativní animace, jež jsou použité v aplikaci, byly zavedeny podle požadavků grafiků z praxe a mimo jiné umožňují naprosto bezproblémové přenášení animací mezi různými editačními aplikacemi. Skripty na straně prohlížeče mohou pomocí standardního rozhraní (DOM) libovolně měnit nebo dokonce vytvářet nové grafické objekty. Taktéž fungují standardní mechanismy událostí (events). Můžeme říci, že jde o obdobu HTML techniky, které se někdy říká dynamické HTML (Hejral 2003)

17 SVG prohlížeče V současné době jsou dvě možnosti prohlížení SVG na internetu. První je pomocí pluginu nainstalovaného do prohlížeče. To je nutné pokud používáme Internet Explorer. Pro něj je nejrozšířenější prohlížeč SVG formátu Adobe SVG viewer, jehož vývoj však byl ukončen, a to z pochopitelných důvodů. Formát SVG je totiž konkurentem pro technologii Flash vyvíjenou touto firmou. Vývojáři nové verze Internet Exploreru 8 zatím nevyvrátili, ani nepotvrdili nativní podporu SVG. Druhou možnost, tedy nativní podporu, mají ve své výbavě oblíbené, ovšem ne tak rozšířené prohlížeče Mozilla Firefox a Opera. V porovnání těchto dvou vychází lépe Opera, která plně podporuje i standart SMIL, jež je používán pro vytváření deklarativních animací. Standart SVG je grafickým formátem použitým pro zobrazení prostorových dat v aplikaci. Díky tomu, že se jedná o vektorový formát a díky možnosti vytváření animací byl zvolen jako formát ideální. Jeho jediným konkurentem mohla být technologie Flash JavaScript JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný skriptovací jazyk, jehož autorem je Brendan Eich z tehdejší společnosti Netscape. Nyní se zpravidla používá jako interpretovaný programovací jazyk pro WWW stránky, často vkládaný přímo do HTML kódu stránky. Jsou jím obvykle ovládány různé interaktivní prvky GUI (tlačítka, textová pole) nebo tvořeny animace a efekty obrázků. Jeho syntaxe patří do rodiny jazyků C/C++/Java. Slovo Java je však součástí jeho názvu pouze s marketingových důvodů a s programovacím jazykem Java jej vedle názvu spojuje jen podobná syntaxe. JavaScript byl v červenci 1997 standardizován asociací ECMA (Europen Computer Manufacturers Association) a v srpnu 1998 ISO (International Organization for

18 Standardisation). Standardizovaná verze JavaScriptu je pojmenována jako ECMAScript a z ní byly odvozeny i další implementace, jako je například ActionScript. Program v JavaScriptu se obvykle spouští až po stažení WWW stránky z Internetu (tzv. na straně klienta), na rozdíl od ostatních jiných interpretovaných programovacích jazyků (např. PHP a ASP), které se spouštějí na straně serveru ještě před stažením z Internetu. Z toho plynou jistá bezpečností omezení, JavaScript např. nemůže pracovat se soubory, aby tím neohrozil soukromí uživatele. Využití ECMAScriptu v aplikaci se vztahuje na veškeré akce na straně klienta. Tedy změnu zobrazení, tj. přiblížení, oddálení, posun, dále pro práci s vrstvami, zobrazovaní nápovědy, zobrazovaní času a ovládání animace. ECMAScript je také použit jako součást technologie AJAX DOM Document object model (DOM) je specifikace W3C pro na platformě a jazyku nezávislý způsob přístupu k obsahu a struktuře dokumentu. Je to v podstatě běžný způsob prezentace a manipulace s dokumentem HTML nebo XML. Návrh DOM je založen na specifikacích od Object Management Group, což dovoluje jeho použití v jakémkoli programovacím jazyku. Původně byl považován za způsob, jakým udělat JavaScript přenositelným mezi prohlížeči, rozrostl se však za tyto hranice (R. Alesson, N. T. Schutta, 2006). Dokument Object Model ve skutečnosti představuje objektový model v objektově orientovaném smyslu. DOM definuje objekty potřebné pro reprezentaci a modifikaci dokumentů, chování a atributů těchto objektů a vztahu mezi těmito objekty. Můžeme na DOM pohlížet jako na stromovou reprezentaci dat a strukturu stránky., ale přirozeně nemusí být doopravdy tímto způsobem implementována (R. Alesson, N. T. Schutta, 2006)

19 Strukturu jednoduchého SVG kódu z výpisu 4.1. je možno znázornit jako na obr 4.1. Výpis 4.1 Jednoduchý SVG kód <svg> <g> <polygon/> <g> <text/> <circle/> </g> </g> <svg> Obr. 4.1 Jednoduchý DOM v SVG Ajax Protože je internet synchronním systémem typu požadavek/odpověď, musela se celá stránka v prohlížeči neustále obnovovat, pokud chtěl uživatel získat další informace. Proto byla snaha vytvořit jednoduché nástroje pro tzv. vzdálené skriptování, které je schopné měnit obsah části stránky bez nutnosti načítat stránku celou znovu, jak je to běžné u klasických webových aplikací. Asynchronous JavaScript and XML (Ajax) je spíše technika než specifická technologie a dříve zmíněný JavaScript je jeho primární komponentou. Další využívané jsou Cascading Styling Sheet (CSS) a DOM. Ajax pracuje ve většině moderních webových prohlížečů a nevyžaduje žádný proprietální software nebo hardware a je nezávislý na serverové technologii (Alesson, Schutta 2006)

20 Pomocí objektu xmlhttprequest (XHR) a asynchronní komunikace se serverem je tedy možno vytvářet webové aplikace, které jsou mnohem dynamičtější (Alesson, Schutta 2006). Využití v mapových aplikacích je tedy zřejmé. Například načítání podrobnějších mapových podkladů při přiblížení mapy, zobrazení informací o objektu v mapě jež je uložena v databázi apod. Vytvářená aplikace některé tyto funkce využívá. Například zobrazení linek obsluhujících určitou zastávku a názvy významných míst Data a jejich příprava Podkladová data byla poskytnuta od Magistrátu města Přerova ve formátu ESRI shapefile a v souřadnicovém systému S-JTSK. Tyto byla převedena do připravené geodatbáze, aby s nimi bylo možné lépe pracovat. Dodaná data bylo třeba generalizovat a upravit hodnoty některých jejich atributů. Toto bylo provedeno v programu ArcMap. Největší změny bylo nutné provést s vrstvou obsahující půdorysy budov, které byly pro potřeby aplikace příliš podrobné. Proto na nich byly aplikovány metody generalizace dat v prostředí aplikace ArcMap, který disponuje nástroji pro generalizace v toolboxu data management tools. Byly použity funkce spojení polygonů (Aggregate Polygons), kde vzdálenost byla zadána 5 m a budovy s plochou menší než 100 m 2 byly odmazány. Samozřejmostí bylo zatrhnutí volby pro zachování pravoúhlého tvaru polygonu. Dalším krokem byla aplikace funkce pro zjednodušení budovy (Sipmlify Buliding), s parametrem tolerance zjednodušení (simplification tolerance) 5 m, jež vyhladila časté výstupky na budovách. Geometrie linek byla potom upravena tak, aby vyhovovala nárokům na tvorbu animací tj. počáteční a konečný bod linie byly ve směru jízdy autobusu. Dále také linie, které byly původně zakresleny zvlášť pro každý směr pomocí tzv. snappingu, naloženy na sebe, aby bylo dosaženo lepšího vizuálního výsledku

21 Atributová část dat byla pro potřeby aplikace opět příliš podrobná, a proto byly nepotřebné atributy odmazány. U vrstev s vazbou na MHD bylo naopak potřeba některé atributy přidat nebo upravit. U linek MHD se jednalo o aktualizaci tras některých spojů a vytvoření identifikátorů používaných při propojení na jízdní řády a vytváření animací. U zastávek proběhlo odmazání některých přebytečných bodů a to v případě, že zastávky obou směrů byly u sebe příliš blízko. Liniová vrstva použitá pro zobrazení pozemních komunikací vznikla z os polygonů, a proto byla příliš komplikovaná a složená ze zbytečného množství drobných úseků. Ty bylo potřeba pospojovat do větších celků a opravit geometrii. K tomu opět posloužil systém ArcMap Takto upravené vrstvy byly exportovány do formátu.shp a v programu shp2mysql z nich byly vytvořeny.sql soubory. Vzniklá data bylo potřeba převést do kódování UTF-8, které je použito v databázi. Tyto pak sloužily jako vstupní data, jež byla naimportována do MySQL databáze. Obr 4.1. Schéma aplikace

22 Optimalizace a ochrana dat Geometrie dat uložených v databázi je v souřadnicovém systému S-JTSK, jehož hodnoty souřadnic jsou poměrně vysoká čísla, a proto by byl výsledný dokument příliš velký. Z tohoto důvodu byla provedena optimalizace. Při vykreslování geometrie jsou souřadnice zmenšeny přepočítáním na relativní vzdálenost od levého horního rohu, což značně snižuje množství přenesených dat ze serveru k uživateli, a také urychluje výpočty při vykreslování grafiky v prohlížeči. Porovnáním ukázalo, že velikost výsledného dokumentu je přibližně o 30 % menší. Upravení souřadnic společně s odstraněním atributové části data značně znehodnocuje, čímž vytváří ochranu proti případnému zneužití. Obr Formulář nastavení aplikace

23 4.4. Nastavení aplikace - formuláře Formulář nabízí volbu počátečního a času animace, dne dále také požadované časové zrychlení, jež je omezeno výběrem na 1x, 10x, 100x, 500x. Poslední volbou jsou podkladové vrstvy, které mají být načteny z databáze Databáze Veškerá podkladová data, včetně jízdních řádů, jsou uložena v databázi MySQL. Do databáze byla vložena importem z SQL dotazů vytvořených pomocí programu shp2mysql. Geometrie polygonů a linií je v tabulkách uložena jako ogcgeom. Bodové vrstvy byly vytvořeny z shapefile přidáním x-ové a y-ové souřadnice do dbf tabulky, která byla následně převedena na.csv soubor a importována do databáze. MySQL potom na základě dotazu SELECT AsText(ogc_geom) vrátí geometrii ve formátu WKT. Jízdní řády Jízdní řády musely být speciálně upraveny. Protože byly k dispozici pouze v podobě pdf dokumentu, byla potřeba data získat pomocí Optical Character Recognition (OCR) programu, konkrétně tedy AbbyFine Readeru, který je k dispozici zdarma ve zkušební verzi. Takto získané tabulky jízdních řádů byly dále upravovány v tabulkovém procesoru MS Excel. Přidání identifikátorů jednotlivých úseků zajistilo následné propojení s grafickou reprezentací linek při vytváření animací. Identifikátor je ve tvaru číslo linky + pořadí úseku v trase linky, např. identifikátor 523 značí příslušnost k 23. úseku linky číslo 5. Soubory byly uloženy a nahrány do databáze MySQL. Z důvodu vytváření animací byla pro každou linku byla vytvořena tabulka (viz tab. 1) a navíc, pokud linka měla dva směry, byly vytvořeny tabulky dvě. Jedna pro směr tam, druhá pro směr zpět. V tabulce se zastávkami bylo potřeba přidat pole zajišťující korektní zobrazení popisu. Je zde možnost volby odsazení v x-ovém a y-ovém směr

24 Tab Struktura tabulky jízdních řádů pole ID Jede Nejede Bezbar identifikátor úseku např hodnoty celočíselná hodnota, primární klíč rozlišení pracovních dnů (1) sobot, neděl a svátků (2) 30, 31, 64 pro případné rozlišení kdy spoj nepojede (24.12.,31.12.) 1 jedná se bezbariérový spoj, 0 - nejedná se o bezbariérový spoj čas odjezdu, např.: 15: Vytvoření SVG dokumentu Kresba mapy je vytvářena dynamicky načítáním z databáze, s výjimkou prvků dokumentu obsahujících grafiku symbolů, ovládacích prvků a prostředí. Podle vstupních dat z formuláře jsou vykresleny požadované vrstvy. Geometrii, uloženou v databázi ve formátu ogcgeom, je potřeba určitým způsobem převést do formátu SVG grafiky. Dotazem z databáze obdržíme geometrii ve formátu WKT (Well Known Text), s nímž pak obslužný PHP skript pracuje jako s řetězcem a získává z něj požadovaná data. Geometrie jsou následně vykreslena jako elementy SVG dokumentu. Toto zajišťují PHP funkce uvedené v tabulce 2. Tab. 4.2 Funkce pro vykreslení grafiky z databáze funkce parametry vrací drawsvgpolygon vrstva, element polygon nebo path drawsvgpath vrstva path drawstops - use, text drawlabels vrstva text drawanimationpath linka path

25 drawanimation linka, zrychlení, počáteční use, animatemotion čas, den drawtrain číslo tratě, doba jízdy, počet animatemotion vozů drawpois - use Přičemž funkce parsesvgpolygon má mimo názvu vrstvy jako vstupní parametr také typ SVG elementu, jímž budou entity vykresleny. Možnosti jsou dvě: buď polygon nebo path. Funkce pracují tak, tak že načtou do řetězcové proměnné geometrii a pomocí funkcí pro práci s řetězci extrahují x-ové a y-ové souřadnice, jež pak následně vypisují jako parametry SVG elementů Vytvoření animace Funkce drawanimation, jež má na starost spojení s databází jízdních řádů a vykreslení animací má také několik vstupních hodnot. První je číslo linky, pro kterou se bude animace vytvářet. Dalšími parametry jsou zrychlení s jakým bude animace probíhat, počáteční čas a den animace. Tyto parametry jsou funkci předány z dat odeslaných formulářem. Samotná funkce pracuje tak, že postupně prochází tabulku s jízdními řády pro danou linku a počítá časové rozdíly mezi jednotlivými zastávkami a upravuje je podle zvoleného časového zrychlení. Tyto rozdíly jsou ukládány do datového pole a následně je z nich vytvořena animace za použití objektů <use/>, <animatemotion/> a <mpath/> jež vidíme na příkladě v následujícím výpisu. Výpis 4.2. Příklad objektů nesoucích animace <use xlink:href="#autobus5"> <animatemotion id="a50142" dur="1.2s" repeatcount="1" begin="start.click+33s" fill="remove"> <mpath xlink:href="#l501"/></animatemotion> <animatemotion id="a50242" dur="1.2s" repeatcount="1" begin="a50142.end" fill="remove"> <mpath xlink:href="#l502"/></animatemotion> <animatemotion id="a50342" dur="0.6s" repeatcount="1" begin="a50242.end" fill="remove"> <mpath xlink:href="#l503"/></animatemotion> </use>

26 Objekt <use/> svým parametrem xlink:href odkazuje na objekt který bude použit pro animaci. Konkrétně jde tedy o symbol pro autobus příslušné linky. Objekt <animatemotion/> potom nese, kromě svého identifikátoru, atribut pro začátek animace begin, jenž je počítán od vstupního počátečního času u prvního animovaného úseku v každém spoji, a u dalších animace začne pokud skončí animace předcházející. To je zabezpečeno hodnotou begin = "identifikatoranimace.end". Trvání každé animace určuje další atribut dur, jenž má hodnotu zadanou v sekundách. Hodnota atributu repeatcount určuje kolikrát se má animace provést, zde protože spoj dále pokračuje ve své cestě je jeho hodnota 1, což zaručí že autobus projede úsekem právě jednou. Posledním atributem je fill jehož hodnota remove odstraní výsledek animace a tudíž autobus nezůstane stát na konci úseku trasy ale zmizí, načež se ihned objeví autobus jedoucí na následujícím úseku. Prvek <mpath/> odkazuje na úsek cesty po které má animace probíhat. Nepodařilo se ovšem odladit všechny podmínky pro nepravidelnosti v jízdních řádech. Kvůli menší velikosti souboru animace probíhá pouze do konce zvoleného dne GUI Uživatelské rozhraní a jeho většina funkcí byly převzaty z předlohy Andrease Neumanna jež je k dispozici pod GNU licencí na adrese: Nejdříve samozřejmě proběhly pokusy vytvořit si takovéto prostředí vlastní, ale po prozkoumání řešení A. Neumanna, jež je komplexní a odladěné, bylo od tohoto záměru ustoupeno. Jedná se o funkce a prvky k ovládání zobrazení, tj. změna měřítka, posun mapy, ovládání viditelnosti vrstev a zobrazování aktuálních souřadnic. Některé funkce bylo potřeba pro potřeby aplikace upravit a přidat. Stejně tak doznal změn i vzhled a rozmístění ovládacích prvků a tlačítek. V oblasti navigace zde nalezneme funkce popsané v tabulce 4.3., dále pak přehledovou mapu jež také slouží pro posun zobrazovaného výřezu mapy a

27 posuvný ovladač měřítka. Dalším oddílem jsou zaškrtávací pole pro zapnutí či vypnutí zobrazení vrstev. Základními kompozičními prvky mapy jsou název, legenda, měřítko, tiráž a mapové pole. Základní kompoziční prvky musí až na výjimky obsahovat každá mapa (Voženílek, 2004). Toto bylo dodrženo i při tvorbě aplikace viz obr Obr Uživatelské rozhraní aplikace 1. mapové pole, 2. název, 3. přehledová mapa s prvky přiblížení a posuvníkem, 4. ovládací prvky navigace a zobrazení souřadnic, 5. panel s údaji o animacích a ovládacími prvky, 6. vypínání a zapínání vrstev, 7. horizontální měřítko, 8. vertikální měřítko, 9. tiráž Tab. 4.3 Funkce ovládání mapy tlačítko funkce přiblížení oddálení

28 infomód po kliknutí na objekt (zastávka, POI) se načtou z databáze informace o tomto objektu celkový pohled posun pomocí myši definování nového středu mapy předchozí zobrazení další zobrazení Obr a 4.5. Ovládání animace. Po stisknutí velkého tlačítka se spustí animace. Tu je pak možno řídit pomocí semaforu. Infomód Z databáze nejsou načítány všechny informace o objektech na mapě, což zajistí, že počáteční soubor stahovaný do uživatelova počítače je možná co nejmenší. Pro dodatečné dotázání je použita technologie Ajax popsaná dříve. Pokud se tedy kurzor myši dostane nad znak zastávky nebo významného místa, dojde k dotazu na databázi a k vrácení odpovědi a následnému zobrazení informací. Ovladač události onmousemove zabezpečí, že se po najetí myši na objekt spustí funkce ziskejlinky(id), případně ziskejpoi(id), která odešle požadavek na server, kde je zpracován příslušným skriptem. Ten provede dotaz do databáze a vrátí prohlížeči výsledek ve formátu XML. S tímto výsledkem pak ECMAScript pracuje pomocí rozhraní k přístupu k DOM a včlení jej na příslušné místo do kódu SVG, aby mohl být následně zobrazen. Podobně funguje také bublinová nápověda, ovšem zde nedochází k dotazu do databáze, ale pouze ke změně atributu prvku z visibility="hidden" na visibility="visible" při najetí myší na objekt a naopak při odjetí myši

Publikování map na webu - WMS

Publikování map na webu - WMS Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Publikování map na webu - WMS Autor: Ondřej Dohnal, Martina Černohorská Editor: Filip Dvořáček Praha, duben 2010 Katedra mapování a kartografie

Více

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13

1. Úvod do Ajaxu 11. Jak Ajax funguje? 13 Obsah Úvodem 9 1. Úvod do Ajaxu 11 Jak Ajax funguje? 13 Popis 13 Ukázky 13 Jaké jsou možnosti tvorby interaktivních webových aplikací? 15 Co je třeba znát? 16 Jak fungují technologie Ajaxu 16 Jak funguje

Více

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita

Současný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita Aktivní webové stránky Úvod: - statické webové stránky: pevně vytvořený kód HTML uložený na serveru, ke kterému se přistupuje obvykle pomocí protokolu HTTP (HTTPS - zabezpečený). Je možno používat i různé

Více

Mapový server Marushka. Technický profil

Mapový server Marushka. Technický profil Technický profil Úvodní informace Mapový aplikační server Marushka představuje novou generaci prostředků pro publikaci a využívání dat GIS v prostředí Internetu a intranetu. Je postaven na komponentové

Více

MBI - technologická realizace modelu

MBI - technologická realizace modelu MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Návod k prezentačnímu mapovému portálu Obsah: 1. Úvod... 3 2. Obecná část mapového portálu...

Více

TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ

TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ ÚVOD Technologie elastické konformní transformace rastrových obrazů je realizována v rámci webové aplikace NKT. Tato webová aplikace provádí

Více

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek

rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek Co je to webová aplikace? příklady virtuální obchodní dům intranetový IS podniku vyhledávací služby aplikace jako každá jiná přístupná

Více

Databázové aplikace pro internetové prostředí. 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku

Databázové aplikace pro internetové prostředí. 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku Databázové aplikace pro internetové prostředí 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku Projekt: Inovace výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.250

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Popis ovládání aplikace - Mapový klient KÚPK

Popis ovládání aplikace - Mapový klient KÚPK Popis ovládání aplikace - Mapový klient KÚPK Úvodní informace K využívání této aplikace musíte mít ve Vašem internetovém prohlížeči nainstalovaný plugin Adobe Flash Player verze 10 a vyšší. Mapová aplikace

Více

Alena Malovaná, MAL305

Alena Malovaná, MAL305 Alena Malovaná, MAL305 GML WFS WMF Geografický značkovací jazyk (Geographic Markup Language - GML) Jedná se o velmi rozšířený standard pro popis geodat umožňující sdílení i integraci dat. Jeho základem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

PHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě

PHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě PHP PHP původně znamenalo Personal Home Page a vzniklo v roce 1996, od té doby prošlo velkými změnami a nyní tato zkratka znamená Hypertext Preprocessor. PHP je skriptovací programovací jazyk, určený především

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

1. Začínáme s FrontPage 2003 11

1. Začínáme s FrontPage 2003 11 Úvod 9 1. Začínáme s FrontPage 2003 11 Instalace programu 12 Spuštění a ukončení programu 15 Základní ovládání 16 Hledání souborů 30 Najít a nahradit 31 Tisk 32 Schránka sady Office 34 Nápověda 36 Varianty

Více

Interaktivní mapa učeben PŘF UP

Interaktivní mapa učeben PŘF UP Interaktivní mapa učeben PŘF UP Martínek Jan Katedra geoinformatiky Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého tř. Svobody 26 771 46 Olomouc E mail: jan_martinek@centrum.cz Abstract This thesis describes

Více

Nové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001

Nové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001 Nové přístupy tvorby web site Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001 Osnova Úvod Web site - jasný cíl Technologie - dynamický web Forma - vyšší interaktivita Obsah - stálá aktualizace

Více

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartografická webová aplikace Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vzniku dokumentu: 3. 11. 2011 Datum poslední aktualizace: 10. 12. 2011 Cíl

Více

Jádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb:

Jádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb: Technologie Marushka Základním konceptem technologie Marushka je použití jádra, které poskytuje přístup a jednotnou grafickou prezentaci geografických dat. Jádro je vyvíjeno na komponentním objektovém

Více

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ M. Sysel, I. Pomykacz Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, Česká republika

Více

Uživatelská dokumentace

Uživatelská dokumentace Uživatelská dokumentace Verze 14-06 2010 Stahování DTMM (v rámci služby Geodata Distribution) OBSAH OBSAH...2 1. O MAPOVÉM SERVERU...3 2. NASTAVENÍ PROSTŘEDÍ...3 2.1 Hardwarové požadavky...3 2.2 Softwarové

Více

WEBOVÝ PROSTOROVÝ DOTAZ

WEBOVÝ PROSTOROVÝ DOTAZ WEBOVÝ PROSTOROVÝ DOTAZ Aplikace Webový prostorový dotaz slouží k rychlému a efektivnímu získávání údajů z datových zdrojů nejen AOPK ČR, ale i dalších institucí. Přístup k datovým zdrojům zajišťují webové

Více

VY_32_INOVACE_INF3_18. Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT

VY_32_INOVACE_INF3_18. Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT VY_32_INOVACE_INF3_18 Textové formáty PDF, TXT, RTF, HTML, ODT Standardem pro textové soubory jsou následující formáty: Rich Text Format (.rtf), Hypertext Markup Language (.html,.htm) Portable Document

Více

Možnosti tisku v MarushkaDesignu

Možnosti tisku v MarushkaDesignu 0 Možnosti tisku v MarushkaDesignu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...5-1 - 1 Cíl příkladu V tomto příkladu si ukážeme

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok: 2008-09

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok: 2008-09 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra informatiky Akademický rok: 2008-09 Studijní obor: Výpočetní technika a informatika Technologie SVG aktuální standard webové vektorové

Více

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah

Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Nápověda k používání mapové aplikace Katastrální mapy Obsah Práce s mapou aplikací Marushka... 2 Přehledová mapa... 3 Změna měřítka... 4 Posun mapy... 5 Druhy map... 6 Doplňkové vrstvy... 7 Vyhledávání...

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ

INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ Michal Brožek, Dominik Svěch, Jaroslav Štefaník MEDIUM SOFT a.s., Cihelní 14, 702 00 Ostrava, ČR Abstrakt Neustále rostoucí význam sběru dat, možnost

Více

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání. Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Datum: 1. 12. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Využití ICT techniky především v uměleckém

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

Hlavní okno aplikace

Hlavní okno aplikace Hlavní okno aplikace Ovládací prvky mapy Základní ovládací panel Panely pro ovládání jednotlivých funkcí aplikace jsou zobrazeny/skryty po kliknutí na záhlaví příslušného panelu. Vrstvy Seznam vrstev slouží

Více

Přehled technologií mapových serverů ve státní správě

Přehled technologií mapových serverů ve státní správě Přehled technologií mapových serverů ve státní správě Digitální technologie v geoinformatice, kartografii a DPZ Ing. Arnošt Müller OBSAH 1. ÚVOD cíle, pojmy 2. VÝSTUPY 3. ZÁVĚR ÚVOD Papír Desktop GIS Server

Více

VÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA

VÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA Metodický list č. 1 Způsob zakončení : Úvod Technologie webových aplikací Protokol HTTP Po zvládnutí tématického celku bude student mít základní přehled o problematice programování internetových (webových)

Více

DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída:

DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída: DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP Maturitní projekt Vypracoval: Denis Ptáček Třída: 4B Rok: 2014/2015 Obsah 1. Použité nástroje... 3 1.1 NetBeans

Více

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

Multimediální systémy. 07 Animace

Multimediální systémy. 07 Animace Multimediální systémy 07 Animace Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Animace historie, současnost Formáty, přístupy Sprite animace Warping, morphing Animace Vytváření iluze

Více

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole

INFORMATIKA. Grafické studio ve škole INFORMATIKA Grafické studio ve škole LUKÁŠ RACHŮNEK Přírodovědecká fakulta UP, Olomouc V současné době školy všech typů často potřebují grafické práce. Jedná se například o prezentaci školy ve formě brožur,

Více

Uživatelská příručka mapový prohlížeč irso 4.0.

Uživatelská příručka mapový prohlížeč irso 4.0. Uživatelská příručka mapový prohlížeč irso 4.0. Obsah Koncepce mapového prohlížeče Uživatelské rozhraní Práce s mapou Vykreslování mapových podkladů a vrstev Koncepce mapového prohlížeče Prohlížeč slouží

Více

Internet 2 css, skriptování, dynamické prvky

Internet 2 css, skriptování, dynamické prvky Internet 2 css, skriptování, dynamické prvky Martin Hejtmánek hejtmmar@fjfi.cvut.cz http://kmlinux.fjfi.cvut.cz/ hejtmmar Počítačový kurs Univerzity třetího věku na FJFI ČVUT Znalci 26. března 2009 Dnešní

Více

Základní pojmy spojené s webovým publikováním ~ malý slovníček pojmů~ C3231 Základy WWW publikování Radka Svobodová, Stanislav Geidl

Základní pojmy spojené s webovým publikováním ~ malý slovníček pojmů~ C3231 Základy WWW publikování Radka Svobodová, Stanislav Geidl Základní pojmy spojené s webovým publikováním ~ malý slovníček pojmů~ C3231 Základy WWW publikování Radka Svobodová, Stanislav Geidl Internet celosvětová síť spojení jednotlivých síťí pomocí uzlů (síť

Více

Počítačová prezentace. Základní pojmy. MS PowerPoint

Počítačová prezentace. Základní pojmy. MS PowerPoint Počítačová prezentace Základní pojmy Počítačová prezentace využití elektronického systému pro předávání informací jednoduché zpracování textu, grafiky, zvuku a animací vysoká účinnost prezentace - přehledná

Více

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz Webové stránky 1. Publikování na internetu Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 4. 9. 2012 Webové Strana: 1/6 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická

Více

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Pavel Průša Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware Information Server je výrobní analytický a reportní informační portál pro publikaci výrobních dat

Více

Grafický software ve výuce a pro výuku

Grafický software ve výuce a pro výuku Grafický software ve výuce a pro výuku Software v prostředí školy Výběr softwaru Cena a licence Kompatibilita Platforma Podpora souborových formátů, sdílení Účel: výuka Počítačová grafika Výuka počítačové

Více

IVT. Grafické formáty. 8. ročník

IVT. Grafické formáty. 8. ročník IVT Grafické formáty 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu StatSoft Typy souborů ve STATISTICA Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu STATISTICA, ukáže Vám jejich možnosti a tím Vám dovolí využívat program efektivněji. Jistě jste již

Více

ArcGIS Online Subscription

ArcGIS Online Subscription ArcGIS Online Subscription GIS pro organizace ArcGIS Online je GIS v cloudu. Poskytuje služby GIS v prostředí internetu, ať už se jedná o úložné místo, publikaci mapových a geoprocessingových služeb, nebo

Více

xrays optimalizační nástroj

xrays optimalizační nástroj xrays optimalizační nástroj Optimalizační nástroj xoptimizer je součástí webového spedičního systému a využívá mnoho z jeho stavebních bloků. xoptimizer lze nicméně provozovat i samostatně. Cílem tohoto

Více

Olga Rudikova 2. ročník APIN

Olga Rudikova 2. ročník APIN Olga Rudikova 2. ročník APIN Redakční (publikační) systém neboli CMS - content management system (systém pro správu obsahu) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. (webová

Více

ArcGIS Server 10.1/10.2

ArcGIS Server 10.1/10.2 ArcGIS Server 10.1/10.2 Úvod do mapového serveru firmy ESRI Podpořeno grantem FRVŠ číslo 2308G1/2012. Katedra geomatiky, www.company.com Úvod Trend dnešní doby Desktop > Server (Cloud) ESRI je klíčovým

Více

Otevřený katastr (OK)

Otevřený katastr (OK) Otevřený katastr (OK) Karel Jedlička, Jan Ježek, Jiří Petrák smrcek@kma.zcu.cz, h.jezek@centrum.cz, jiripetrak@seznam.cz Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky oddělení

Více

GEOM LITE - MANUÁL hlavní obrazovka

GEOM LITE - MANUÁL hlavní obrazovka GEOM LITE - MANUÁL hlavní obrazovka Levý panel Pomoci levého panelu je možné vybírat aktivní vrstvy, měnit jejich průhlednost a pořadí. V dolní části je zobrazena legenda. Horní panel V horním panelu se

Více

DIGITÁLNÍ MAPY. Přednáška z předmětu KMA/TKA. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

DIGITÁLNÍ MAPY. Přednáška z předmětu KMA/TKA. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni DIGITÁLNÍ MAPY Přednáška z předmětu KMA/TKA Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni 16.12.2008 Konec 20. století je charakterizován jako období informatiky. Mapa, jako výsledek geodetických měření

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender VY_32_INOVACE_INF.19 Inkscape, GIMP, Blender Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 INKSCAPE Inkscape je open source

Více

Aplikace Grafická prezentace polohy (GRAPP)

Aplikace Grafická prezentace polohy (GRAPP) Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Aplikace Grafická prezentace polohy (GRAPP) Semestrální práce z předmětu APG1K 6. 12. 2014 Marek BINKO, TŘD Obsah Obsah...2 Úvod...3 1 Přístup do aplikace...4

Více

IntraVUE 2.0.3 Co je nového

IntraVUE 2.0.3 Co je nového IntraVUE 2.0.3 Co je nového Michal Tauchman Pantek (CS) s.r.o. Červen 2008 Strana 2/8 Úvod IntraVUE je diagnostický a podpůrný softwarový nástroj pro řešení komunikačních problémů, vizualizaci a dokumentaci

Více

Obsah. Úvodem 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10

Obsah. Úvodem 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10 Obsah Úvodem 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10 KAPITOLA 1 Co budeme potřebovat 11 Co knihovna jquery nabízí 11 Editor zdrojového kódu 12 Webový server 12 Software pro ladění

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Programy pro psaní textů. textové editory, textové procesory

Programy pro psaní textů. textové editory, textové procesory Programy pro psaní textů textové editory, textové procesory Terminologie Pojmy textový editor a textový procesor se často nerozlišují, proto nejdříve trocha teorie. Textový editor: program, který používáme

Více

Obsah. Začínáme. 1 Úvod do Adobe Acrobatu. 2 Zkoumáme pracovní plochu

Obsah. Začínáme. 1 Úvod do Adobe Acrobatu. 2 Zkoumáme pracovní plochu Obsah Začínáme 1 Úvod do Adobe Acrobatu 2 Zkoumáme pracovní plochu O knize Oficiální výukový kurz.....................14 Acrobat Professional a Acrobat Standard...........14 Předpoklady.....................................15

Více

XML Š ABLONY A JEJICH INTEGRACE V LCMS XML TEMPLATES AND THEIN INTEGRATION IN LCMS

XML Š ABLONY A JEJICH INTEGRACE V LCMS XML TEMPLATES AND THEIN INTEGRATION IN LCMS XML Š ABLONY A JEJICH INTEGRACE V LCMS XML TEMPLATES AND THEIN INTEGRATION IN LCMS Roman MALO - Arnošt MOTYČKA This paper is oriented to discussion about using markup language XML and its features in LCMS

Více

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 IČ: 25472593 MK Consult, v.o.s. Drážďanská 493/40, 40007 Ústí nad Labem tel.,fax 47550500408, e-mail info@mkconsult.cz Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2 Základní popis programu Kompas 3.2 Systém

Více

Web. Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče

Web. Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče Web Získání informace z internetu Grafické zobrazení dat a jejich struktura Rozšíření funkcí pomocí serveru Rozšíření funkcí pomocí prohlížeče Technologické trendy v AV tvorbě, Web 2 DNS Domain Name Systém

Více

Uspořádání klient-server. Standardy pro Web

Uspořádání klient-server. Standardy pro Web Návrh a tvorba WWW stránek 1/11 Uspořádání klient-server klient na straně uživatele (browser, prohlížeč) server program obsluhující požadavky uživatele Standardy pro Web HTTP Hypertext Transfer Protocol

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ

MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE

Více

MAPA OBCHODU A SLUŽEB IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2

MAPA OBCHODU A SLUŽEB IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2 MAPA OBCHODU A SLUŽEB IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2 RESPONZIVNÍ DESIGN - tento design zaručuje, že zobrazení stránky

Více

3D VIZUALIZACE LETOVÉ TRATĚ KLUZÁKU

3D VIZUALIZACE LETOVÉ TRATĚ KLUZÁKU 3D VIZUALIZACE LETOVÉ TRATĚ KLUZÁKU Miroslav Válek Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, tř. Svobody 26, 771 46, Olomouc, Česká republika mrija@akfrydlant.cz

Více

1.2 Operační systémy, aplikace

1.2 Operační systémy, aplikace Informační a komunikační technologie 1.2 Operační systémy, aplikace Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 Programy (Software - SW) V informatice se takto označují všechny samospustitelné soubory které

Více

Základy WWW publikování

Základy WWW publikování Ing. Igor Kopetschke Oddělení aplikované informatiky Ústav nových technologií a aplikované informatiky Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Technická univerzita v Liberci Email : igor.kopetschke@tul.cz

Více

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz

Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Obec Senorady Miroslav Patočka 2006 Obsah: 1. Úvodní informace 1.1 Informace pro uživatele 1.1.1 Přístupnost HTML, PDA, WAP, XML

Více

Elektronická podpora výuky předmětu Komprese dat

Elektronická podpora výuky předmětu Komprese dat Elektronická podpora výuky předmětu Komprese dat Vojtěch Ouška ouskav1@fel.cvut.cz 19. června 2006 Vojtěch Ouška Elektronická podpora výuky předmětu Komprese dat - 1 /15 Co je to SyVyKod? SyVyKod = Systém

Více

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT. MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT. MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika Zpracoval: Jaroslav Kotlán srpen 2009s Úvod Modul Programování

Více

PHP framework Nette. Kapitola 1. 1.1 Úvod. 1.2 Architektura Nette

PHP framework Nette. Kapitola 1. 1.1 Úvod. 1.2 Architektura Nette Kapitola 1 PHP framework Nette 1.1 Úvod Zkratka PHP (z anglického PHP: Hypertext Preprocessor) označuje populární skriptovací jazyk primárně navržený pro vývoj webových aplikací. Jeho oblíbenost vyplývá

Více

Informace k e-learningu

Informace k e-learningu Informace k e-learningu Příprava na testy bude probíhat samostatně formou e-learningových školení přístupných způsobem popsaným níže. Zkušební testy, pomocí kterých se budete připravovat na závěrečný test,

Více

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016

Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Ředitel školy: Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Předmět: PhDr. Karel Goš Informatika a výpočetní technika Mgr. Ivan Studnička Informatika a výpočetní

Více

aneb velice zjednodušené vysvětlení základních funkcí a možností systému Vypracoval: Tomáš Dluhoš E-mail: tomas.d@centrum.cz

aneb velice zjednodušené vysvětlení základních funkcí a možností systému Vypracoval: Tomáš Dluhoš E-mail: tomas.d@centrum.cz aneb velice zjednodušené vysvětlení základních funkcí a možností systému Vypracoval: Tomáš Dluhoš E-mail: tomas.d@centrum.cz Operační systém Windows - první operační systém Windows byl představen v roce

Více

Aplikace pro srovna ní cen povinne ho ruc ení

Aplikace pro srovna ní cen povinne ho ruc ení Aplikace pro srovna ní cen povinne ho ruc ení Ukázkový přiklad mikroaplikace systému Formcrates 2010 Naucrates s.r.o. Veškerá práva vyhrazena. Vyskočilova 741/3, 140 00 Praha 4 Czech Republic tel.: +420

Více

Reranking založený na metadatech

Reranking založený na metadatech České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra softwarového inženýrství Reranking založený na metadatech MI-VMW Projekt IV - 1 Pavel Homolka Ladislav Kubeš 6. 12. 2011 1

Více

Maturitní projekt do IVT Pavel Doleček

Maturitní projekt do IVT Pavel Doleček Maturitní projekt do IVT Pavel Doleček CO FILMBOOK JE Filmbook je uzavřená webová aplikace pro celkovou správu informací a dat souvisejících se sledováním filmů. Primárně je zaměřen na uchovávání a spravování

Více

Reliance 3 design OBSAH

Reliance 3 design OBSAH Reliance 3 design Obsah OBSAH 1. První kroky... 3 1.1 Úvod... 3 1.2 Založení nového projektu... 4 1.3 Tvorba projektu... 6 1.3.1 Správce stanic definice stanic, proměnných, stavových hlášení a komunikačních

Více

Úvod do programovacího jazyka Python

Úvod do programovacího jazyka Python Úvod do programovacího jazyka Python Co je to Python? Python je objektově-orientovaný programovací jazyk. Tento programovací jazyk je velice výkonný, čitelný a dá se snadno naučit. Jeho použití je velice

Více

Možnosti aplikací Google pro analýzu (geo(

Možnosti aplikací Google pro analýzu (geo( Možnosti aplikací Google pro analýzu (geo( geo)dat Lukáš MAREK & Vít PÁSZTO -Katedra geoinformatiky PřF UP Olomouc GOOGLE MAPS & EARTH Největší hráč na trhu určující celosvětové trendy v oblasti IT a intenetu

Více

SignEditor 1 - návod k použití

SignEditor 1 - návod k použití SignEditor 1 - návod k použití Tomáš Ryba tryba@kky.zcu.cz Zdeněk Krňoul zdkrnoul@kky.zcu.cz Jakub Kanis jkanis@kky.zcu.cz 27. března 2012 1 Vznik za podpory projektu Pojabr - Potlačení jazykové bariéry

Více

Obsah. Úvod 11 Zpětná vazba od čtenářů 13 Errata 14 Poznámka ke kódům 14

Obsah. Úvod 11 Zpětná vazba od čtenářů 13 Errata 14 Poznámka ke kódům 14 Úvod 11 Zpětná vazba od čtenářů 13 Errata 14 Poznámka ke kódům 14 KAPITOLA 1 Nové rysy Windows 8 a 8.1 15 Nové uživatelské rozhraní 15 Rychlý náběh po zapnutí 16 Informace v prvním sledu 16 Nové prezentační

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta

VirtualBox desktopová virtualizace. Zdeněk Merta VirtualBox desktopová virtualizace Zdeněk Merta 15.3.2009 VirtualBox dektopová virtualizace Stránka 2 ze 14 VirtualBox Multiplatformní virtualizační nástroj. Částečně založen na virtualizačním nástroji

Více

DUM č. 11 v sadě. 36. Inf-12 Počítačové sítě

DUM č. 11 v sadě. 36. Inf-12 Počítačové sítě projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 36. Inf-12 Počítačové sítě Autor: Lukáš Rýdlo Datum: 06.05.2014 Ročník: 3AV, 3AF Anotace DUMu: WWW, HTML, HTTP, HTTPS, webhosting Materiály jsou určeny pro bezplatné

Více

Obsah. 1 Úvod do Visia 2003 15. 2 Práce se soubory 47. Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13

Obsah. 1 Úvod do Visia 2003 15. 2 Práce se soubory 47. Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13 Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13 1 Úvod do Visia 2003 15 Visio se představuje 16 Výchozí podmínky 16 Spuštění a ukončení Visia 18 Způsoby spuštění Visia 18 Ukončení práce s Visiem

Více

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY Internet World Wide Web FTP, fulltext e-mail, IP adresa webový prohlížeč a vyhledávač CÍLE KAPITOLY Pochopit, co je Internet

Více

SRSW4IT Inventarizační SW. Prezentace aplikace. Vedoucí DP: ing. Lukáš Macura Autor: Bc. Petr Mrůzek

SRSW4IT Inventarizační SW. Prezentace aplikace. Vedoucí DP: ing. Lukáš Macura Autor: Bc. Petr Mrůzek Prezentace aplikace Vedoucí DP: ing. Lukáš Macura Autor: Bc. Petr Mrůzek Osnova Úvod Programovací jazyk - PHP Etapy vývoje Funkce aplikace Co SW umí Na čem se pracuje Vize do budoucna Úvod Úvod Inspirováno

Více

MAPA PARKOVÁNÍ A BEZBARIÉROVÉHO PŘÍSTUPU IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX

MAPA PARKOVÁNÍ A BEZBARIÉROVÉHO PŘÍSTUPU IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX MAPA PARKOVÁNÍ A BEZBARIÉROVÉHO PŘÍSTUPU IMPLEMENTOVANÁ DO MOBILNÍHO MAPOVÉHO KLIENTA SPINBOX ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 2, NÁMĚSTÍ MÍRU 600/20, 120 39, PRAHA 2 RESPONZIVNÍ DESIGN - tento design zaručuje,

Více

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT

Dnešní téma. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT. Oblasti standardizace v ICT Dnešní téma Oblasti standardizace v ICT Případové studie standardizace v ICT: 1) Znakové sady 2) Jazyk 1. technická infrastruktura transfer a komunikace informací, přístup k informacím, sdílení zdrojů

Více

Obsahy kurzů MS Office

Obsahy kurzů MS Office Obsahy kurzů MS Office V současné době probíhají kurzy MS Office 2010 s následující osnovou: 1. Základy práce na PC, MS Office - praktické užití Kurz je určen pro všechny, kteří mají s prací na PC minimální

Více

FORTANNS. havlicekv@fzp.czu.cz 22. února 2010

FORTANNS. havlicekv@fzp.czu.cz 22. února 2010 FORTANNS manuál Vojtěch Havlíček havlicekv@fzp.czu.cz 22. února 2010 1 Úvod Program FORTANNS je software určený k modelování časových řad. Kód programu má 1800 řádek a je napsán v programovacím jazyku

Více

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ

Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti

Více