Poruchy imunitního systému

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poruchy imunitního systému"

Transkript

1 Poruchy imunitního systému

2 Definice imunitní systém je souhrn mechanismů, který udržuje homeostázu a integritu organizmu schopností rozpoznávat vlastní, vlastní poškozené a cizí regulační, ochranné a obranné funkce imunitního systému jsou zprostředkovávány buňkami a molekulami proteinů, označované jako buněčná nebo humorální imunita

3 Základní funkce imunitního systému schopnost reakce na nebezpečí - odlišení neškodného podnětu od škodlivého obranyschopnost (škodliviny infekční) imunitní dohled (nádorové buňky) autotolerance (vlastní tkáně a buňky)

4 Antigeny Definice: antigen je každá molekula, která je schopná vyvolat tvorbu specifických protilátek, nebo specifickou buněčnou imunitní odpověď nebo se specificky vázat na protilátky či vazebná místa lymfocytů antigenem je každá látka (molekula), kterou imunitní systém organismu rozpoznává jako tělu cizí a nějakým způsobem s ní reaguje

5 Antigeny exo-antigeny: mikroby, cizorodé bílkoviny (alo, xeno-transplantáty, očkovací látky, séra), hapteny(léky) auto-antigeny: součásti vlastních tkání chemické antigeny: bílkoviny, glykoproteiny, mukoproteiny, polysacharidy, lipidy, glykolipidy, fosfolipidy membránové receptory, enzymy, jaderné struktury, secernované produkty (toxiny bakterií)

6 Obecné obranné mechanismy povrch kůže a sliznic- tvoříbariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím, chrání tělo proti vzniku škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením tvorba hlenu a pohyb řasinek- u zdravých lidí je hlen obvykle bílá nebo průhledná viskózní, gelovitá tekutina, která tvoří tenkou ochrannou vrstvu pokrývající povrch dýchacích cest. Zachycuje bakterie a částečky nečistot z vdechovaného vzduchu, a ty pak mohou být vypuzovány řasinkami, které dopravují hlen ven z dýchacích cest

7 Obecné obranné mechanismy tvorba slz- působí jako ochrana proti infekcím jelikož obsahují takové antibakteriální látky, jako je lysozym, lactoferin, imunoglobulin, betalysin tvorba slin- obsahují trávicí enzymy (amyláza, lipáza), má dezinfekční účinek kyselina chlorovodíková- je vylučována v trávicím traktu všech savců a zabíjí bakterie v potravě odtok moči- slouží k odstraňování odpadních molekul, filtrovaných z krve ledvinami

8 Struktura imunitního systému Centrální: tymus - prostředí pro vývoj T lymfocytů kostní dřeň Periferní: lymfatické uzliny slezina lymfoidní tkáně asociované se sliznicemi (MALT)

9 Struktura imunitního systému V ontogenetickém smyslu se brzlík vyvíjí ze třetího branchiálního vaku a teprve později se stěhuje skrz přední mediastinum do cílového místa. Skládá se ze dvou úzce spojených laloků uložených částečně v hrudi a částečně v krku. Thymus je hlavním orgánem pro diferenciaci a funkční dozrávání T lymfocytů

10 Struktura imunitního systému Kostní dřeň (medulla ossea), lidově mozek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris) dlouhých kostí a pros-tory mezi trámci houbovité kostní tkáně konců dlouhých kostí, kde se tvoří nové krvninky a krevní destičky. Je tvořena tzv. hemopoetickou tkání

11 Struktura imunitního systému Lymfatické uzliny jsou místa, kde se koncentrují lymfocyty a podél lymfatických cév se koncentrují makrofágy

12 Struktura imunitního systému Slezina (lat. Lien) je orgán, který není k životu bezpodmínečně nutný a její odstranění (například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně-malphigiho tělíska, která jsou tvořena z malých B lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévamí. Její hmotnost kolísá v rozmezí g.

13 Struktura imunitního systému MALT (mucosa associated lymphoid tissue): součást imunitního systému, např. imunitní reakce v tunica mucosa tenkého střeva

14 Složky imunitního systému Buněčné Humorální Nespecifické Polymorfonukleáry, monocytymakrofágy, DC, NK buňky Komplement, proteiny akutní fáze (CRP,MLB) Specifické T-lymfocyty Protilátky B-lymfocyty Imunitní reakce - souhra nespecifické a specifické, humorální a buněčné imunity

15 Rozdíly mezi specifickou a nespecifickou imunitou Nespecifická Specifická Fylogeneticky Starší Mladší Rychlost reakce Minuty Hodiny Imunol. paměť Nemá Má Receptor pro Ag Sdílené struktury Specifické receptory

16 Nespecifická buněčná imunita Fagocytóza: (z řečtiny) je endocytotický proces pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňkami polymorfonukleární leukocyty eozinofilní leukocyty (brána proti extracelulárním mikrobům) monocyty-makrofágy (obrana proti intracelulárním mikrobům) dendritické buňky

17 Nespecifická buněčná imunita Proces fagocytózy : vycestování-diapedéza, chemotaxe rozpoznání pohlcení nitrobuněčné usmrcení degradace sekrece extracelulárně

18 Nespecifická humorální imunita Komplementový systém: systém cca 50 sérových bílkovin produkovaných převážně v játrech, částečně v monocytech a makrofázích v séru jsou přítomny v inaktivní formě po aktivaci dochází ke kaskádovitým reakcím, při kterých vznikají štěpné produkty, z nichž některé se uvolňují do okolí uplatňují se jako prozánětlivé látky (chemotatktické, anafylaktoidní, vazoaktivní), opsoniny a membranolytický komplex

19 Nespecifická humorální imunita Komplementový systém- nomenklatura: proteiny (složky komplementu): C1 až C9 faktory: P,B,D,H aktivní komplexy

20 Nespecifická humorální imunita Dráhy aktivace komplementu: dráha klasická: fylogeneticky nejmladší, závislá na tvorbě protilátek, které jsou na buněčném povrchu jako imunokomplexy s antigenem dráha alternativní: fylogeneticky nejstarší, aktivována povrchy buněk, bakterií, virů, parazitů, které mají na povrchu volně aminové či hydroxylové skupiny povrchem patogenu dráha lektinová (monose-binding lectin, MLB): varianta klasické dráhy Dráhy se od sebe liší se způsobem aktivace klíčové složky C3

21 Nespecifická humorální imunita

22 Nespecifická humorální imunita Hlavní účinky jednotlivých štěpů komponent komplementu: C3a, C4a a C5a (anafylatoxiny) - způsobují vznik anafylaxe s degranulací mastocytů nespecificky, jiným mechanismem než vazbou a přemostěním IgE: kontrakce hladkých svalových buněk,permeabilita cévní stěny, uvolnění histaminu z žírných buněk a bazofilů histamin: uvolňování lysozomálních enzymů z ganulocytů C5a: chemotaxe leukocytů (pohyb organismu či buňky, který je odpovědí na specifický chemický podnět ), migrace leukocytů do místa aktivace komplementu, zvyšuje zánětlivé reakce

23 cytolýza: konečný membranolytický komplex (MAC) osmoticky lyzuje cílové buňky tvorbou membránových pórů Nespecifická humorální imunita Funkce komplementu: opsonizace: fagocytující buňky mají na svém povrchu receptory (CR3 a CR4) pro složky komplementu C3b a C4b (opsoniny- usnadňují fagocytózu bakterií chemotaxe: C3a a C5a přitahují fagocytující buňky do místa zánětu, C5a přitahuje všechny typy fagocytujících buněk (neutrofily, makrofágy, bazofily) anafilaxe: složky C3a, C5a působí jako anafylatoxiny- způsobují degranulaci žírných buněk, uvolnění histaminu, zvýšenou propustnost cév

24 Nespecifická humorální imunita Funkce komplementu: transport antigenu: složky C3b a C4b zajišťují transport antigenu vázaného v imunokomplexu vazbou na komplementový receptor na erytrocytech prezentace antigenu: složky C3b a C4b mají pomocnou funkci při prezentaci antigenu vazbou na folikulární dendritické buňky v mízních uzlinách aktivace lymfocytů B: složky C3b,d vázané na imunokomplex zajišťují přídatnou aktivaci lymfocytů B vazbou na komplementový receptor CR2; potenciace ADCC a NK aktivity: komplementové složky potenciují účinek protilátek v cytotoxické reakci zprostředkované protilátkami (ADCC) a v NK aktivitě

25 Specifická imunita

26 Specifická humorální imunita Základní pojmy: epitop- konfigurace části molekul v antigenu, s níž reaguje antigen (Antibody) svým vazebným místem (paratopem) afinita- síla vazby mezi epitomem a paratopem pokud je velká dojde k namnožení idiotyp- antigenní varianty protilátky, které jsou specifické pro jednotlivé typy protilátek u téhož jedince anti-idiotyp- protilátky- téhož jedinec, které reagují s idiotypy jiných vlastních protilátek protilátky Ab- produkované po kontaktu B-Ly s antigenem

27 Specifická humorální imunita Fab fragment- část Ig sestávající se z jednoho lehkého řetězce a části těžkého řetězce. Má jedno vazebné místo pro Ag. Získá se štěpením papainem F(ab)2- část IG mající 2 vazebná místa pro Ag. Získá se štěpením pepsinem Fc fragment - fragment Ig získaný štěpením papainem. Nemá protilátkovou aktivitu, fixuje komplement, fixuje se na buňky, nese specifické znaky pro jednotlivé třídy Ig imunitní komplexy komplexy Ag s Ab, které aktivují

28 Specifická humorální imunita Struktura protilátky (imunoglobulinu) těžký řetězec: α (IgA), δ (IgD), γ (IgG), µ (IgM), ε (IgE) lehký řetězec: κ (kappa), λ (lambda)

29 Specifická humorální imunita Fab část zajišťuje rozmanitost vazebných míst:500 genů pro kódování variabilních části imunoglobulinů (ty které zodpovídají za vazbu s antigenem hypervariabilní oblasti rozpoznávací vazebné místo) somatické diverzifikační mechanismy rozpoznává antigen

30 Specifická humorální imunita Fc část opsonizace nožičkami vazba na povrchy buněk (K-buňky, T-cytotoxické Ly) a nasměrování k nevlastní buňce 20 genů kódujících syntézu konstantní části Ig zabíječské buňky (killer) patří k T-Ly mají receptroy Fc rozpoznávající protilátky (navázáním protilátky a K- buňky dojde k cytolýze tzv. ADCC- antibody dependent cellular cytotoxicity)

31 Specifická humorální imunita Struktura izotypů imunoglobulinů

32 Specifická humorální imunita Izotyp M.h. (kd) Obsah v séru Lokalizace IgG Sérum, intersticiální tekutina IgA Sérum, slzy, sliny, povrch B lymfocytů IgM Sérum, povrch B lymfocytů IgD Sérum, povrch B lymfocytů IgE x 10-4 Sérum, intersticiální tekutina Biol. Poloča s (dny) Funkce 21 Opsonizace, neutralizace, přestupuje placentu, sekundární odpověď (rychlá, memory B 6 ly) Ochrana sliznic, opsonizace 6 Aktivace komplementu, primární odpověď, receptor pro antigen 3 Receptor pro antigen 2 Ochrana proti parazitům

33 Specifická buněčná imunita Mature Thymocyte Post-tymic T- Cells Stem Cell Early Thymocyte Common Thymocyte CD2 CD3 CD4 CD5 CD7 Helper/ inducer CD2 CD3 CD4 CD5 CD7 CD2 CD5 CD7 CD38 CD71 CD1a CD2 CD4 CD5 CD7 CD8 CD38 CD2 CD3 CD5 CD7 CD8 Suppressor / cytotoxic CD2 CD3 CD5 CD7 CD8

34 Specifická buněčná imunita Cytotoxické (CD3+/CD8+) T lymfocyty

35 Specifická buněčná imunita Regulační (CD3+/CD4+) T lymfocyty : Th-helpery Th0 Regulační T lymfocyty Th1 Th2 Th3 Tr IFN-γ LF IL-2 IL-4,-5,-6 IL-10 TGF-β IL-13 TGF-β IL-10 buněčná imunita humorální imunita inhibice imunitní reakce, hojení

36 Specifická buněčná imunita Regulační (CD3+/CD4+) T lymfocyty

37 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému adhezivní molekuly: -přímý dotyk: buňka-buňka, buňka-mezibuněčná hmota - vývoj imunokompetenetních buněk - diapedéza - prezentace antigenu T lymfocytů - kooperace T-B lymfocytů cytokiny: - komunikační molekuly

38 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Adhezivní molekuly: kadheriny selektiny (L-leukocyte, P- platelet, E-endoteliální) integriny alfa/beta, beta1-8 (1,2,3,7..) imunoglobulinová rodina (TCR, BCR, HLA, ICAM, VCAM, CD4,CD8,kostim.CD80, CD86) Fc Receptory- navazují Fc část imunoglobulinů muciny a další

39 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny: proteiny sekretované leukocyty (ale i jinými buňkami)- tkáňové hormony působí autokrinně, parakrinně, endokrinně kaskáda působí prostřednictvím specifických receptorů působí koordinovaně- cytokinová síť

40 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny - klasifikace: interleukiny: IL-1 - IL-32 interferony alfa, beta, gama faktory stimulující kolonie (G-CSF, GM-CSF) cytokiny skupiny TNF (TNF, LT, Fas, CD40L) chemokiny (IL-8, MCP, MIP, RANTES..) transformující růstové faktory (TGF alfa, beta) jiné (SCF, EPO, NGF..)

41 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny klasifikace podle funkce: prozánětlivé cytokiny včetně chemokinů (IL1, 6, 8 a další CXC chemokiny, IL12, 18, TNF) protizánětlivé (IL-1Ra, IL-4,IL-10,TGF-b) růstové faktory hematopoézy (CSF, IL-2,3,4,5,6,7,9,11,14,15, EPO) antivirové (interferony)

42 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny klasifikace podle funkce: Th0 Th1 Th2 Th3 Tr IFN-γ LF IL-2 IL-4,-5,-6 IL-10 TGF-β IL-13 TGF-β IL-10 buněčná imunita humorální imunita inhibice imunitní reakce, hojení

43 HLA - systém Definice: HLA jsou membránové glykoproteiny, které představují vrchol organizace fungování imunitního systému ve vývoji imunitního systému se objevuje až u obratlovců HLA molekuly jsou zodpovědné za histokompatibilitu - slučitelnost tkání kombinace HLA molekul je unikátní u každého jedince jediný příklad shody HLA molekul představují jednovaječná dvojčata

44 HLA - systém Klasifikace: HLA molekuly se dělí na 2 hlavní třídy, a to HLA molekuly I. A II. třídy HLA molekuly obou tříd jsou glykoproteiny, heterodimery, složené ze dvou řetězců, z nichž alespoň jeden je polymorfní struktura HLA molekul obou tříd umožňuje vazbu antigenu a kontakt s receptory T lymfocytů

45 HLA - systém HLA molekuly I. třídy: HLA molekuly I. třídy se skládají z: těžkého α řetězce β-2 mikroglobulinu peptidu

46 HLA - systém lidé mají na povrchu svých buněk 3 druhy klasických HLA molekul I. třídy, nazývané HLA-A, HLA-B, a HLA-C tyto typy se liší pouze složením svého těžkého řetězce, β2 mikroglobulin je stejný HLA molekuly I. třídy jsou exprimovány na všech jaderných buňkách těla HLA I.třídy nejsou exprimovány na erytrocytech, téměř nebo v nepatrné míře jsou exprimovány na buňkách CNS geny kódující těžkéřetězce HLA molekul I. třídy se nacházejí na 6. chromozomu v oblasti MHC

47 HLA - systém HLA molekuly II. třídy: HLA molekuly II. třídy se skládají ze: 2 polymorfrních, transmembránových glyko proteinů, nazývaných α a β řetězec a navázaného peptidu

48 HLA - systém HLA molekuly II. třídy se nacházejí ve 3 typech, pojmenovaných HLA DR, DP a DQ tyto molekuly jsou kódovány geny na 6 chromozomu, v oblasti HLA D molekuly HLA II. třídy jsou exprimovány velmi omezeně na buňkách prezentujících antigen. Exprese HLA II. třídy je indukovatelná, při zánětu je mohutně stimulovaná

49 HLA - systém histokompatibilní antigeny byly objeveny díky své úloze v transplantačních reakcích základní funkcí HLA molekul však je prezentace antigenu, který je v této souvislosti rozpoznáván T lymfocyty vnitřní antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA I. třídy vnější antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA II. třídy

50 Poruchy imunity imunodeficity- selhání obranyschopnosti, snížená rezistence k infekcím autoimunita- selhání autotolerance (patologická reaktivita na vnitřní činitele) alergie- selhání rozlišení škodlivého podnětu od neškodného (patologická reaktivita na vnější činitele) nádory- selhání imunitního dohledu

51 Poruchy imunity primární: vrozené poruchy, způsobené mutacemi genů pro jednotlivé složky imunitního systému sekundární poruchy imunity nasedající na základní onemocnění

52 Primární imunodeficity obecná obrana: - nepohyblivost řasinek - deficity baktericidních složek vrozená obrana: - deficity fagocytózy (10%) - deficity komplementu získaná obrana: - deficity humorální (protilátkové) - deficity buněčné a kombinované

53 Poruchy získané obranyhumorální imunodeficience Označení Imunoglobuliny Patogeneze Dědičnost X- vázaná agamaglobulinemie Pokles všech izotypů Mutace v btk XL Selektivní IgA deficience Pokles IgA1, IgA2 Porucha terminální diferenciace IgM1 B buněk Různá Selektivní deficience IgG podtříd Pokles v 1 nebo více podtříd Defekt diferenciace izotypů Neznámá Běžný variabilní ID Obvykle pokles IgG Neznámá Různá

54 Poruchy získané obranyhumorální imunodeficience Označení Imunoglobuliny Patogeneze Dědičnost X-Hyper IgM syndrom Pokles IgG, IgA, IgM obvykle zvýšeno Mutace CD40 ligandu XL Přechodná hypogamaglobulinemie v kojeneckém věku IgG, IgA nízké Zpožděná pomocná funkce Neznámá Protilátková deficience s normálními nebo zvýšenými Ig hladinami Normální Neznámá Neznámá

55 Poruchy získané obranykombinované a buněčné imunodeficity Označení Ig B lymfocyty T lymfocyty Patogeneze Dědičnost 1. T-B +SCID Sníženy Norm. nebo zvýšené Nízké γ chain mutace XL 2. T-B + SCID Sníženy Norm. nebo zvýšené Nízké Jak 3 mutace AR RAG ½ deficience Deficience adenosin deaminázy Sníženy Nízké Nízké Mutace RAG1/2 genů Sníženy Nízké Nízké T,B buněčný defekt AR AR

56 Poruchy získané obranykombinované a buněčné imunodeficity Označení Ig B lymfocyty T lymfocyty Patogeneze Dědičnost Retikukární dysgeneze Sníženy Nízké Nízké Defekt kmenových buněk AR 3. T+B - SCID Sníženy Nízké Přítomny, omezená heterogenita Missense mutace v RAG ½ genech AR Defekt purin nucleosid phosphorylázy Norm. Norm., nízké Defekt T lymfocytů AR

57 Poruchy vrozené obranydeficit fagocytózy chronická granulomatóza: neschopnost fagocytů generovat reaktivní kyslíkové radikály - genový defekt jedné či více podjednotek NADPH oxidázy LAD syndrom 1, 2: deficit adhezivních molekul deficit myeloperoxidázy deficit G6PD Chédiak-Higashi syndrom: neutropenie

58 Poruchy vrozené obranydeficit komplementu deficit C1, C2, C4: imunokomplexové choroby deficit faktorů B a P: opakované Neisseriální infekce deficit C3: opakované bakteriální infekce deficit C1 inhibitoru: vrozený angioedém

59 Sekundární imunodeficity Daleko častější než primární pokles syntézy : malnutrice, lymfoproliferativní choroby, léky,infekce (virové, chronické infekce), alkoholismus, ozáření, velké operace, anestesie, některé chronické choroby (diabetes) zvýšené ztráty: nefrotický syndrom, eneteropatie se ztrátami proteinů, popáleniny

60 Autoimunita a autoimunitní choroby Definice: autoimunita je imunitní odpověď na vlastní antigen nebo antigeny autoimunitní choroba je poškození tkáně anebo porušení fyziologické funkce způsobené autoimunitní odpovědí

61 Autoimunita a autoimunitní choroby Etiopatogeneze: centrální T lymfocytární tolerance (v tymu) a periferní mechanismy, které zajišťují toleranci selhávají molekulární mimikry strukturní podobnost mezi vlastními proteiny a proteiny mikroorganizmů mohou vyvolat autoimunitní odpověď

62 Autoimunita a autoimunitní choroby autoimunitní onemocnění ledvin: - protilátky přímo reagují s antigeny bazální membrány glomerulů, tubulů - Ag-Ab imunokomplexy jsou deponovány v ledvinách - antigeny mohou být vázány na glomerulární BM a reagují s protilátkami autoimunitní endokrinní choroby: - tyreoidální - tyreotoxikóza (Gravesova choroba), autoimunitní tyreoiditida (Hashimotova tyreoiditida) - diabetes mellitus I. typu - choroby nadledvin - autoimunitní adrenalitida, Addisonova choroba - postižení pohlavních orgánů

63 Autoimunita a autoimunitní choroby autoimunitní (systémové) choroby kloubů a svalů: revmatoidní artritida, séronegativní artritis, ankylosující spondylitis, Reiterova choroba (artritida, uretritida, konjunktivitida, uveitis), psoriatrická artritida, enteropatická artritida, Behcetova choroba, lupus erythematosus kardiovaskulární autoimunitní choroby: akutní revmatická horečka, polyarteritis nodosa neuroimunologie: roztroušená skleróza, myastenia gravis, autoimunitní zánětlivé neutropenie

64 Autoimunita a autoimunitní choroby bulózní kožní choroby: pemfigus, dermatitis herpetiformis, systémová skleróza, vrozený angioedém, urtikariální vaskulitis.. autoimunitní oční choroby: uveitis, Stevens Johnsonův syndrom. autoimunitní hrudní choroby: tuberkulóza, sarkoidóza, fibrotizující alveolitis, plicní eoziofilie, hypersenzitivní pneumonie (farmářská plíce)

65 Autoimunita a autoimunitní choroby autoimunitní choroby gastrointestinálního traktu a jater: atrofická gastritida a perniciózní anemie, ulcerativní kolitida, Crohnova choroba, celiakie, hepatitis A,B,C

66 Atopie Definice: dědičně podmíněný sklon ke vzniku imunopatologické reakce 1. typu (polygenní autozomálně recesivní) zvýšená tvorba IgE vyšší množství mastocytů převaha aktivity CD4+ Th2 buněk změněná prezentace Ag prostřednictvím APC odlišná reaktivita cílových buněk na mediátory (histamin) nemusí se klinicky manifestovat

67 Alergie Definice: ALLY ERGEIA změněná schopnost reagovat neadekvátní reakce organizmu na běžné antigenní podněty, provázená subjektivně nepříjemně vnímanými poruchami funkce některých orgánů objektivně nacházíme známky reverzibilního, někdy i irreverzibilního poškození tkáně

68 Alergie Klasifikace alergií : podle imunopatologické reakce podle místa, kde reakce probíhá podle příčinného alergenu

69 Imunopatologické reakce Definice: reakce analogické fyziologickým, které jsou původně používány k eliminaci patogenů, ale za určitých okolností vedou k poškození vlastních tkání zevní antigen -alergie, imunopatologické důsledky infekcí vnitřní antigen -autoimunitní onemocnění

70 Imunopatologické reakce Klasifikace dle Coombse a Gela: I. typ - anafylaktická II. typ cytotoxická III. Typ- imunokomplexová IV. typ - pozdní přecitlivělost

71 Imunopatologické reakce Reakce I. Typu (anafylaktický): geneticky podmíněná reakce na antigeny vyšší tvorbou IgE vazba IgE Fc-receptory na žírné buňky a bazofily přemostění alergenem vede k uvolnění preformovaných mediátorů (histamin, trypáza, bradykinin, eozinofilní chemotaktický faktor)

72 Imunopatologické reakce Reakce I. Typu (anafylaktický): syntéza zánětlivých mediátorů (PAF- faktor aktivující destičky, LTB4-leukotrieny, PGD2 - prostagladiny) zodpovědné subpopulace T-lymfocytu Th2 IL-4, IL-3, IL-5

73 Imunopatologické reakce Reakce I. Typu (anafylaktický): Příklad onemocnění: alergická rýma kontaktní dermatitida astma anafylaktický šok

74 Imunopatologické reakce Reakce II. Typu (cytotoxický): zprostředkovaný protilátkami cytolýza zprostředkována komplementem

75 Imunopatologické reakce Reakce II. Typu (cytotoxický): Příklad onemocnění: autoimunní hemolytická anemie posttransfuzní reakce po transfúzi inkompatibilní krve imunizace rh-negativní matky Rh-pozitivním plodem hyperakutní rejekce transplantovaného orgánu způsobena autoprotilátkami trombocytopenie neutropenie thyreotoxikóza myasthenia gravis

76 Imunopatologické reakce Reakce III. typu- imunokomplexová: imunokomplexy se usazují ve tkáních (ledviny, kůže, klouby) aktivace komplementu uvolnění chemotaktických a anafylaktoidních složek vznik zánětu s akumulací polymorfonukleárů (uvolnění proteolytických enzymů, kyslíkových radikálů, metabolitů kyseliny arachidonové) vyústí v poškození tkání

77 Imunopatologické reakce Reakce III. typu- imunokomplexová: Příklad onemocnění: vaskultidy glomerulonefritidy sérová nemoc

78 Imunopatologické reakce Reakce IV. typu- pozdní přecitlivělost: obrana proti intracelulární infekci rozpoznání antigenu Th1 lymfocyty sekrece cytokinů a mediátorů zánětu aktivace makrofágů tvorba granulómů a poškození tkání

79 Imunopatologické reakce Reakce IV. typu- pozdní přecitlivělost: Příklad onemocnění: sarkoidóza rozpadová tuberkulóza roztroušená skleróza kontaktní dermatitida autoimunitní hepatitidy

80 Imunitní reakce proti krevním elementům Autoimunitní hemolytická anémie (AIHA): tepelně reaktivní IgG autoprotilátky, detekovatelné při 37 0 C. chladově reagující autoprotilátky, detekovatelné při teplotě pod 37 0 C. poléková hemolytická anemie komplement aktivující IgG paroxysmální chladové hemoglobinurie

81 Imunitní reakce proti krevním elementům Klasifikace AIHA: Tepelná (IgG) - primární - sekundární lymfoproliferace, autoimunitní poruchy, léky, infekce Chladová (IgM) - primární - sekundární infekce, lymfoproliferace

82 Imunitní reakce proti krevním elementům Tepelná autoimunitní hemolytická anémie Clearance erytrocytů s navázaným IgG. Odstranění je zprostředkováno kontaktem s Fc gamareceptory lokalizovanými dominantně ve slezině. Erytrocyty, které přežijí tento proces částečně fagocytované, se stávají sférocyty, s charakteristickými morfologickým znakem imunitní hemolýzy. Buňky s vázaným IgG podléhají akcelerované destrukci kontaktem s Fc receptory makrofágů retikuloendotelového systému (RES) primárně lokalizovaného ve slezině

83 Imunitní reakce proti krevním elementům Hemolytická anémie s chladovými aglutininy Chladové IgM protilátky fixují časné komplementové složky na membránu erytrocytu. Opětovné zahřátí vede k aktivaci komplementu a k extravaskulárnímu odstranění (vazba na hepatální receptor pro C3 receptor) nebo intravaskulární destrukcí

84 Imunitní reakce proti krevním elementům Paroxysmální chladová hemoglobinurie (nejvzácnější forma hemolytických onemocnění) Je důsledkem chladových IgG protilátek ( Donath-Landsteiner), obyčejně specifických pro univerzální determinantu erytrocytů, P antigen. Protilátka fixuje časné složky komplementu k buňce, po zahřátí dojde k aktivaci zbývajících sekvencí komplementu a dojde k intravaskulární lýze

85 Imunitní reakce proti krevním elementům Poléková hemolýza Velké množství léků je schopno vyvolat hemolytické autoimunitní reakce u vnímavých jedinců: typ s adsorpcí léku imunokomplexový typ autoprotilátkový typ Typickým představitelem adsorpčního mechanismu je penicilin (vysoké dávky milionů jednotek)

86 Imunitní reakce proti krevním elementům Hemolytická nemoc novorozenců Následek lokální vazby mateřských aloprotilátek nebo izoprotilátek na zděděné otcovské antigeny přítomné na erytrocytech, které matka nemá. Nejčastější typ je Rh inkompatibilita, Rh D- ženy mají riziko choroby Prevence: Anti - D protilátka po porodu v prvním těhotenství (odstraní Rh+ fetální buňky)

87 Imunitní reakce proti krevním elementům Hemolytická transfúzní reakce (HTR) Nejčastější příčina akutní hemolytické potransfúzní reakce - transfúze ABOinkompatibilních erytrocytů je administrativní chyba Pozdní hemolytická transfúzní reakce výsledek anamnestické odpovědi na expozici minoritním antigenům erytrocytů, především krevní skupiny Rh, Kell, Kidd, nebo Duffy

88 Imunitní reakce proti krevním elementům Imunitní trombocytopenie Imunitní mechanismy podobné mechanismům hemolytické reakce mohou způsobit trombocytopenii. Hlavní diagnostická kriteria jsou: nízký počet destiček, průkaz destrukce destiček (např. velké destičky v periferii, normální nebo zvýšený počet megakaryocytů ve dřeni), nepřítomnost jiné příčiny destruktivní trombocytopenie

89 Imunitní reakce proti krevním elementům Imunitní neutropenie Neonatální aloimunitní neutropenie (přechodná kongenitální neutropenie) se objeví, pokud mateřské antineutrofilní protilátky přestupují placentu. Léky navozená neutropenie, sekundární neutropenie u SLE

90 Imunitní reakce proti krevním elementům Protilátky proti koagulačním faktorům Protilátky jsou namířeny proti koagulačním faktorům, jako např. protilátky proti f. VIII (15 % pacientů s těžkou hemofilií má protilátky jako nespecifický blokující faktor (komplex protrombin converter), lupus antikoagulant/apa, vztah k patogeneze antifosfolipidového syndromu

91 Imunitní reakce proti krevním elementům Lupus antikoagulant/apa syndrom Lupus antikoagulant je protilátka IgG nebo IgM, která prodlužuje koagulační testy vazbou na anionické fosfolipidy, které tvoří komplexy s proteiny. Lupus antikoagulanty jsou jednou z nejčastějších koagulačních abnormalit v klinické medicíně a jsou spojeny s výskytem trombóz a opakujících se spontánních potratů

92 Nádorová imunologie Nádorová imunogenicita: proteinové produkty mutovaných DNA segmentů jsou potenciálně imunogenní a mají schopnost se uplatnit jako antigeny s cílem rejekce, rozpoznané hostitelským imunitním systémem. Je důležité určit roli imunitního systému v prevenci, kontrole a eliminaci maligních buněk

93 Nádorová imunologie Mechanismy úniku nádorových buněk z imunitního dohledu: útlum exprese histokompatibilních molekul (MHC) třídy I imunoselekce nádorových buněk se slabou imunogenecitou tolerance hostitele v odpovědi na nádorové antigeny suprese imunitní odpovědi produkty tumorů indukce supresoryckých buněk tumorové antigeny mohou indukovat odpověď T lymfocytů

94 Nádorová imunologie Imunoterapie nádorů: systémové cytokiny (IL-2, interferon α) adoptivní imunoterapie (dendritické buňky, LAK, TIL, ex vivo expandované CTL, využití graft vs. Tu effect ) monoklonální protilátky, imunologicky cílená farmakoterapie a radioterapie

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Imunitní mechanismy. Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha

Imunitní mechanismy. Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha Imunitní mechanismy Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha Edward JENNER 1749-1823 Eradikace pravých neštovic Funkce imunitního systému Podíl na udržování homeostázy Schopnost reakce na nebezpečí

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační

Více

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:

Více

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Vyšetření imunoglobulinů

Vyšetření imunoglobulinů Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Výukové materiály:

Výukové materiály: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN

IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO

Více

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému

Více

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání

Imunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy

Více

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie

Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické

Více

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových): KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9

Více

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii Marcela Vlková Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně B lymfocyty základními buňkami specifické humorální imunity primární funkce -

Více

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém

Více

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na IDgelových kartách Eliška Rýznarová LABMED Systems s.r.o. Princip testu Přímým antiglobulinovým (Coombsovým) testem (PAT) prokazujeme in vivo navázané imunoglobuliny

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Poruchy funkce imunitního systému

Poruchy funkce imunitního systému Poruchy funkce imunitního systému Imunodeficity Hypersensitivita Alergie Autoimunita Imunitní systém 1 2 Mechanismy imunity 3 NESPECIFICKÁ - vrozená SPECIFICKÁ získaná, adaptivní fylogeneticky starší mladší

Více

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

ČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19 zkoumá činnost, funkci význam imunitního systému vykonává tyto funkce rozpoznat - vlastní, cizí (vlastní toleruje a na cizí odpovídá ) udržuje imunologickou rovnováhu vykonává imunologickou kontrolu (vyhledává

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu

ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď

Více

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Imunitní systém, transplantace

Imunitní systém, transplantace Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,

Více

Metody testování humorální imunity

Metody testování humorální imunity Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový

Více

Nemoc a její příčiny

Nemoc a její příčiny Nemoc a její příčiny Definice zdraví a nemoc zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody s harmonickým průběhem vitálních procesů nemoc porucha zdraví poškození určitého počtu bb. (bb. reagují

Více

Bezpečnostně právní akademie Brno

Bezpečnostně právní akademie Brno Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Nemoci imunitního systému Označení materiálu:

Více

Poruchy funkce imunitního systému

Poruchy funkce imunitního systému Poruchy funkce imunitního systému Imunodeficity Hypersensitivita Alergie Autoimunita Imunitní systém 1 2 Mechanismy imunity Poruchy imunitního systému NESPECIFICKÁ SPECIFICKÁ - vrozená získaná, adaptivní

Více

www.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

www.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena www.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz Poruchy imunity alergie a Jakými způsoby se mohou projevovat, nerovnováha v imunitních reakcích Jak postupovat při detoxikaci,

Více

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 Věra Francálková PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

Více

Hypersenzitivní reakce. Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka

Hypersenzitivní reakce. Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka Hypersenzitivní reakce Experimentáln navozená anafylaktická reakce u králíka Historie 1901 Albert z Monaka se vypravil na výzkumnou plavbu Charles Richet a Paul Portier Richet experimentoval po návratu

Více

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy. Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti

Více

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK 1. Úvod 1. C1q, C1q a apoptóza, C1q u SLE 2. Anti-C1q, patogenita anti-c1q 3. Stanovení anti-c1q

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková Autoprotilátky v klinice T Fučíková Autoreaktivita je nezbytným předpokladem hemostázy Imunitní systém disponuje přirozenými autoprotilátkami a autoprotektivními T lymfocyty potřebnými k odklizování vlastních

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_11_BI1 TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY KREVNÍ BUŇKY ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) Bikonkávní, bezjaderné buňky Zvýšený počet:

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Základy imunologie Anatomie a fyziologie Vyšetřovací metody Imunodeficity Imunopatologické stavy Imunosupresivní léčba Alergické reakce Anatomie a fyziologie nespecifická imunita neporušenost kožního

Více

Komplementový systém

Komplementový systém Komplementový systém klinický seminář nefrologie 1.12.2015 Příklady indikací pro analýzu komplementu Možnost screeningového vyšetření funkční aktivity jednotlivých drah komplementu Způsob hodnocení Frekvence

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje

Více

Metody testování humorální imunity

Metody testování humorální imunity Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový

Více

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY

GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY GLOMERULONEFRITIDY A GLOMERULOPATIE PATOGENETICKÉ MECHANISMY Doc. MUDr. Květoslava Dostálová, CSc. Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci

Více

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie

Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie Okruhy otázek k atestační zkoušce specializačního vzdělávání v oboru Alergologie a klinická imunologie Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii I. Základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány

Více

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny

Více

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk HUMORÁLNÍ LÁTKY NESPECIFICKÉ IMUNITY, ZÁNĚT HUMORÁLNÍ FAKTORY SÉRA A TĚLNÍCH TEKUTIN Mikrobicidní látky a mediátory imunitních reakcí se nacházejí v různých částech organismu: na barierách v tělních tekutinách

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,

Více

RNDr K.Roubalová CSc.

RNDr K.Roubalová CSc. Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní

Více

Základy FRM v interní medicíně

Základy FRM v interní medicíně Prof. Základy FRM v interní medicíně Cytokiny - komunikační jazyk buněk Praha, 3. a 4. října 2011 Všechna práva vyhrazena Presentované informace jsou autorským dílem prof. Ivo Bianchiho Všechna práva jsou

Více

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY Veřejné zdravotnictví METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY průtoková cytometrie metody stanovení funkční aktivity lymfocytů testy fagocytárních funkcí Průtoková cytometrie

Více

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce

imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce Imunita Imunita je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajiš ovat jejich likvidaci v organismu. Rozlišujeme imunitu látkovou (humorální)

Více

Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii

Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii Buněčná a humorální odpověď u hlubokých pyodermií psů a reakce na terapii MVDr. František Špruček Školitel: prof. MVDr. Miroslav Svoboda, CSc. Školitel-specialista: prof. MVDr. Miroslav Toman, CSc. Úvod

Více

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel

Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel Struktura a funkce imunitního systému Igor Hochel Imunitní systém a jeho funkce Imunitní systém je adaptační a regulační soustava vzájemně kooperujících molekul, buněk a tkání, která se spolu s endokrinní

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU CO TO JE IMUNOLOGIE? Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob HIV infekce je stále jednou z nejnebezpečnějších chorob s

Více

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém

Více

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:

Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu: Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

Regulační T buňky a infekce

Regulační T buňky a infekce Regulační T buňky a infekce Ludmila Prokešová Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK SZÚ 25. 10. 2016 Imunitní reakce jsou hlavní obranou proti infekci Jsou velmi přesně regulovány Musí být vhodně voleny

Více

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB (ACD anemia of chronic disease) seminář Martin Vokurka 2007 neoficiální verze pro studenty 2007 1 Proč se jí zabýváme? VELMI ČASTÁ!!! U hospitalizovaných pacientů je po sideropenii

Více

Vyšetření imunoglobulinů

Vyšetření imunoglobulinů Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce séra vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných

Více

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly

Více

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludku a jejich typizace

Stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludku a jejich typizace Stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludku a jejich typizace Ivana Stiborová a kol. ZU UL OLI CIM XVII. ČASOMIL Český A Slovenský Odborný Meeting Imunologických Laboratoří 12. 14. 6. 2013 v

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce

Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Shody a rozdíly v obranném zánětu indukovaném různými patogeny; virové a bakteriální infekce Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové člověk patogen (virus) genetické

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR ab nebo gd Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Struktura a funkce imunitního systému

Struktura a funkce imunitního systému truktura a funkce imunitního systému Igor Hochel část II Hlavní histokompatibilní komplex imunologicky významná oblast genomu obratlovců funkce: presentace antigenu specifickému receptoru T lymfocytů TCR

Více