KOHORTNÍ PLODNOST VE VÝSLEDCÍCH SČÍTÁNÍ, LIDU, DOMŮ A BYTŮ )
|
|
- Ivo Bureš
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KOHORTNÍ PLODNOST VE VÝSLEDCÍCH SČÍTÁNÍ, LIDU, DOMŮ A BYTŮ ) Roman Kurkin Abstract The paper is based on the final results of the last Population and Housing Census, which took place in the Czech Republic during the year Unique data about cohort fertility are available again after ten years interval. Censuses are the only reliable source of information, which are necessary to compute this indicator. The article deals with sociodemographic and regional differences of cohort fertility as well as methodological issues. Key words: sčítání lidu, kohortní plodnost, regionální demografie JEL Code: J11, J13 1 Úvod a metodologie Po deseti letech jsou opět k dispozici unikátní údaje o kohortní plodnosti žen z dat sčítání lidů, domů a bytů (dále jen SLDB). Otázka na počet živě narozených dětí, ze které se při výpočtu vychází, se ve sčítacích formulářích objevuje již od roku Je tedy k dispozici delší časová řada, ačkoliv v některých SLDB byla otázka položena trochu odlišným způsobem (např. v SLDB 2001 padla otázka na počet narozených dětí). Velkou výhodou SLDB je možnost třídění kohortní plodnosti podle sociodemografických charakteristik a do většího územního detailu, což není u případných výběrových šetření možné. V tomto kontextu jsou tak údaje ze SLDB do budoucna částečně nahraditelné pouze z fungujícího systému registrů. Využitelnost informací o počtu živě narozených dětí ve vztahu k ženám je široká může posloužit při sestavování populačních prognóz k odhadu budoucí pohlavně-věkové struktury, odborníkům k identifikaci diferenčních charakteristik a následně politikům k případné úpravě nástrojů rodinné politiky. Kohortní plodnost udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu k určitému dokončenému věku ženy, nebo za generaci narození. Od určitého věku se používá termín konečná plodnost, který implikuje, že reprodukce ženy již byla ukončena v době zjišťování údaje o počtu živě narozených dětí. Výhoda tohoto ukazatele spočívá v tom, že je 1 ) Článek vznikl s finanční podporou SVV Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy v Praze
2 v čase poměrně stabilní a není příliš ovlivněn změnou časování rození dětí, jako jsou ukazatele transverzální (Rychtaříková, 2007). Spodní věkovou hranici konečné plodnosti stačí posunout do vyššího věku s tím, jak vyšší podíl žen realizuje svoji reprodukci ve vyšších věcích. V SLDB 2011 je proto vhodné stanovit tuto spodní mez až na 45. věk. V roce 2003 totiž poprvé překročil podíl živě narozených dětí matkám o věku 40 až 44 let jedno procento a v roce 2012 dokonce dvě procenta (ČSÚ, 2013). Tudíž se tato věková kategorie nedá považovat za subpopulaci s dokončenou reprodukcí. U věkové skupiny let dokonce narostl tento podíl z 6 % (2003) na 16 % (2012). Zároveň je vhodné ohraničit věk matek i seshora. SLDB se totiž účastní pouze žijící ženy dané populační kohorty, které ale mohou mít v průměru odlišný počet živě narozených dětí, než již zemřelé ženy. Předpokládá se, že ženy s vyšším počtem dětí se dožívají vyššího věku (Simons et al, 2013), tudíž mohou nadhodnocovat skutečnou kohortní plodnost určité generace. Pro potřeby tohoto článku se tedy omezí i horní věková hranice. Za referenční generaci narození matek je ve většině případů zvolena kohorta (dokončený věk k je let), u níž se předpokládá, že je reprodukční období již ukončeno a výsledná kohortní plodnost není výrazně ovlivněna odlišnou úrovní plodnosti podle naděje dožití ženy. Na rozdíl od dobrovolných otázek na národnost a na náboženskou víru dosahoval podíl nezjištěných odpovědí na počet živě narozených dětí pouze 4 % z žen ve věku 15 let a více, přičemž vyšší byl u mladších věkových kategorií mezi 15 a 24 roky (což konečnou plodnost nijak neovlivní) a u žen se základním nebo nižším vzděláním. Oproti předchozím SLDB není podíl non-response u počtu živě narozených dětí dramaticky vyšší, ve srovnání se SLDB 2001 je dokonce nižší. 2 Historický vývoj kohortní plodnosti Elementární srovnatelnost výsledků posledních tří censů v kontextu kohortní plodnosti je možná pouze, pokud neexistují výrazné rozdíly mezi obvyklým a trvalým pobytem. Na celorepublikové úrovni se největší diference projevují ve věcích okolo 25 let, nicméně i zde se jedná o řádově tisíciny dítěte. Tyto rozdíly způsobují zejména cizinky, které zde mají obvyklý ale nikoliv trvalý pobyt a přijely do České republiky zřejmě za vzděláním nebo za prací. Jejich reprodukční ambice tudíž nejsou zatím vysoké. Na nižších územních úrovních se začínají projevovat diference v plodnosti mezi obvyklým a trvalým pobytem. Obzvláště tam,
3 kde jsou větší rozdíly mezi počty žen podle obvyklého a trvalého pobytu. Zároveň se větší odlišnosti projevují ve věkové skupině let, ve které dochází nejčastěji k reprodukci. Srovnání SLDB 2001 se SLDB 1991 a 2011 je částečně ovlivněno jinak definovanou otázkou na počet dětí. V roce 2001 otázka zněla na počet narozených dětí, v letech 1991 a 2011 na počet živě narozených dětí. Kohortní plodnost v SLDB 2001 tak může být mírně nadhodnocená a to zejména u starších věkových skupin, protože mezi roky 1920 a 1950 se mrtvě narodilo cca 2 % dětí, zatímco od roku 1960 tento podíl klesl pod jedno procento a v čase dále klesal (ČSÚ, 2012). Tab. 1: Historický vývoj kohortní plodnosti dle výsledků SLDB Věková skupina matek Trvalý pobyt Obvyklý pobyt * ,05 0,02 0, ,08 0,30 0, ,48 1,05 0, ,89 1,67 1, ,03 1,93 1, ,05 2,05 1, ,01 2,09 1, ,03 2,09 2, ,06 2,06 2, ,08 2,09 2, ,04 2,17 2,05 celkem 1,69 1,68 1,58 Pozn.: * Zatímco při sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2011 byly ženy dotazovány na počet živě narozených dětí, v roce 2001 na počet všech narozených dětí. Prameny dat: Český statistický úřad Z tabulky 1 je zřetelný posun těžiště nejčastější reprodukce do pozdějšího věku. Zatímco v SLDB 1991 měly matky ve věku 20 až 24 let v průměru přes jedno dítě, o deset let později to bylo jen 0,30 dítěte a v posledním SLDB už dokonce pouze 0,16 dítěte. Ve věkové kategorii let s prakticky již ukončenou reprodukcí dosahuje v SLDB 2011 kohortní plodnost poprvé hodnoty pod 2 děti na jednu ženu. Vzhledem k tomu, že v této věkové skupině se rodí v posledních letech zhruba jedno dítě z tisíce, tak již k překročení hranice 2 dětí na ženu pravděpodobně nedojde. 3 Kohortní plodnost podle územních rozdílů Hodnocení kohortní plodnosti podle obvyklého pobytu je problematické z důvodu migračních pohybů. Místo bydliště v době SLDB nemusí odpovídat místu bydliště v období rození dětí. Obyvatelstvo České republiky je ovšem stále poměrně konzervativní z hlediska četnosti
4 změny bydliště ve srovnání se starými členskými státy Evropské unie nebo s USA (Sunega et al, 2010). Například podle výsledků SLDB 2011 žije téměř polovina obyvatel České republiky v obci svého narození. I výsledky níže potvrzují, že lze kohortní plodnost analyzovat podle územních rozdílů, protože je možné nalézt určité pravidelnosti a koncentrace oblastí s výrazněji vyšší nebo nižší úrovní kohortní plodnosti. Kohortní plodnost klesá s rostoucí velikostní skupinou obce (viz obr. 1). Nejmenší obce do jednoho tisíce obyvatel dosahují okolo 2,2 dítěte na jednu ženu (celorepubliková hodnota = 2,02), zatímco u velkých měst nad sto tisíc obyvatel je patrný pokles pod hodnotu 1,9 dítěte. Vzhledem k tomu, že jde o generaci žen , tak se ještě nejedná o pro rodiny atraktivní menší obce v zázemí velkých měst, ale o obce s horší vzdělanostní strukturu či tradičně hodnotově konzervativní lokality. Velká města lákají za pracovními příležitostmi s vyššími vzdělanostními nároky na zaměstnance, což obvykle vede k rození menšího počtu dětí. Obr. 1: Kohortní plodnost žen (generace ) podle velikostních skupin obcí, SLDB 2011 Kohortní plodnost 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 Velikostní skupina obce podle počtu obyvatel Prameny dat: Český statistický úřad Z hlediska krajského srovnání dosahuje dlouhodobě nejnižších hodnot kohortní plodnosti Hlavní město Praha. V SLDB 2011 ženy z generace s bydlištěm v Praze nepřesáhly v průměru hodnotu 1,7 dítěte na jednu ženu. S velkou mezerou následují další vzdělanostně i ekonomicky vyspělé kraje Plzeňský a Jihomoravský. Naopak krajem s tradičně nejvyššími hodnotami kohortní plodnosti je kraj Vysočina (2,2 dítěte), po němž následují další kraje, kde hrají významnou roli kultura, normy a zvyky Pardubický,
5 Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti prosince 2013 Olomoucký a Zlínský kraj (cca 2,1 dítětee na jednu ženu). Kohortní plodnost podle krajů není tak diferencovaná, jako ta členěná podle velikostních skupin obcí. Obr. 2: Kohortní plodnost žen (generace ) podle krajů, k SLDB ,3 Kohortní plodnost 2,22 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 Kraj Prameny dat: Český statistický úřad Obr. 3: Kohortní plodnost žen (generace ) podle obcí, SLDBB 2011 Prameny dat a mapová vrstva: Český statistickýý úřad
6 Obrázek 3 zobrazuje kohortní plodnost žen na úrovni obcí. Detailnější územní členění umožňuje přesněji identifikovat oblasti s nižší či vyšší úrovní kohortní plodnosti. Z kartogramu je patrné, že územní obraz plodnosti nerespektuje umělé administrativní krajské hranice. Oblasti s nejvyšší kohortní plodnosti se nacházejí v severozápadních Čechách (uprostřed Ústeckého kraje, v menších obcích Karlovarského kraje a na západě Plzeňského kraje), v jižním cípu Jihočeského kraje, v širokém hraničním pásu mezi Čechy a Moravou, na západě Moravskoslezského kraje a u hranic se Slovenskem ve Zlínském kraji. Oproti tomu nízké intenzity plodnosti lze nalézt zejména v krajských městech a jejich zázemí. Obzvláště je to patrné v širším zázemí Prahy, v okolí Plzně a Brna. 4 Kohortní plodnost podle generací žen a územních rozdílů Kromě konečné plodnosti u generací s ukončenou reprodukcí lze hodnotit územní rozdíly kohortní plodnosti i u mladších generací žen. Může se tak projevit odlišné časování plodnosti či potencionální změny územního obrazu kohortní plodnosti. Byly definovány čtyři generace nejmladší ženy narozené v letech (odpovídá věku 25 až 30 let k rozhodnému okamžiku SLDB 2011), tzv. Husákovy děti generace 70. let 20. století (věk 30 až 40 let), generace ( ) žen na konci svého reprodukčního období (věk 40 až 45 let) a ženy s prakticky již ukončenou reprodukcí (ročníky narození , dokončený věk mezi 45 a 70 roky). Nejvyšší kohortní plodnost u nejmladších generací dosahují ženy v Karlovarském a Ústeckém kraji (viz obr. 4). V těchto krajích je také v posledních letech nejnižší průměrný věk matek při narození dítěte (ČSÚ, 2011). Vysoké hodnoty jsou tedy spíše spojeny s časováním rození dětí než, že by docházelo ke změně územního obrazu kohortní plodnosti. V případě dalších generací spadají totiž ženy s bydlištěm v těchto krajích spíše do průměrných hodnot. Generace Husákových dětí, která tak dlouho otálela s naplňováním svých reprodukčních ambicí, se stále ještě nachází z větší části v reprodukčním období. Celorepubliková hodnota kohortní plodnosti je zatím pouze 1,5 dítěte na jednu ženu. Ženy z generací narození již příliš času na naplnění reprodukčních plánů nemají. Územní obraz kohortní plodnosti se u nich začíná podobat tomu, co lze nalézt u žen ročníků narození (viz výše), avšak kohortní plodnost je o 0,14 dítěte na jednu ženu nižší. Vzhledem k aktuálním počtům narozených dětí ve věkové skupině 40 až 45 let se dá předpokládat, že kohortní plodnost se může ještě o pár setin dítěte zvednout, ale hodnotu 2,02 dítěte na jednu ženu atakovat nebude.
7 Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti prosince 2013 Obr. 4:Kohortní plodnost žen podle generací ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností, SLDB 2011 Prameny dat a mapová vrstva: Český statistický úřad
8 Pro hodnocení podobnosti územního obrazu kohortní plodnosti u odlišných generací žen jsou využity správní obvody s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) a Spearmanův koeficient pořadové korelace. SO ORP jsou zároveň dostatečně populačně velké, ale i územně detailní administrativní jednotky. Územní obraz kohortní plodnosti u žen narozených mezi roky 1981 až 1985 je podle očekávání značně odlišných od dalších třech vymezených generací (viz tab. 2). Důvodem je odlišné časování rození dětí. V případě starších třech generací se vzájemné korelační koeficienty pohybují nad hodnotou 0,8, což značí výraznou podobnost. Lze tak říci, že klasický prostorový vzorec kohortní plodnosti je stále zachován. Tab. 2: Hodnoty Spearmanova korelační koeficientu pořadí správních obvodů s rozšířenou působností podle kohortní plodnosti generací žen Generace narození ,000 0,495 0,405 0, ,495 1,000 0,838 0, ,405 0,838 1,000 0, ,396 0,810 0,814 1,000 Prameny dat: Český statistický úřad a vlastní výpočty 5 Kohortní plodnost podle sociodemografických charakteristik Diferenční údaje o kohortní plodnosti podle různých sociálních, kulturních a ekonomických charakteristik mohou napomoci identifikovat skupiny, které jsou z různých důvodů výrazněji odlišné od průměrných hodnot počtu živě narozených dětí v celé populaci. Může jít o tradičně známé sub-populace s určitými reprodukčními specifiky (např. katolíci, Romové), ale i o skupiny, u nichž by dobře zvolená rodinná politika mohla pomoci odstranit překážky odrazující od mateřství (např. vysokoškolsky vzdělané ženy). V České republice se s rostoucím vzděláním ženy snižuje kohortní plodnost, což potvrzují i výsledky posledního SLDB. Tento jev má více možných vysvětlení. Jedno z nich se týká přímo vysokoškolského studia, jehož delší doba vede k odkládání rození dětí do vyššího věku, kde už nemusí existovat čas pro naplnění reprodukčních ambicí (Sobotka et al, 2008). Vysokoškolačky se dále lépe uplatňují na pracovním trhu a je pro ně obtížnější sladit pracovní a rodinný život. Ženy z generace let 1941 až 1965 se základním nebo nižším vzděláním měly v průměru 2,28 dítěte, se středním vzděláním bez maturity 2,09 dítěte a s maturitou o dalších 0,2 dítěte méně. U vysokoškolaček potom hodnota kohortní plodnosti dosáhla pouze v průměru 1,74 dítěte. V případě žen z mladších ročníků narození, kde roste podíl
9 vysokoškolsky vzdělaných žen, může dojít k poklesu konečné plodnosti právě v kontextu lepší úrovně vzdělání. Tab. 3: Kohortní plodnost žen (generace ) podle hlavní třídy zaměstnání, SLDB 2011 Hlavní třída zaměstnání Kohortní plodnost Zaměstnanci v ozbrojených silách 1,94 Zákonodárci a řídící pracovníci 1,85 Specialisté 1,84 Techničtí a odborní pracovníci 1,87 Úředníci 1,90 Pracovníci ve službách a prodeji 2,02 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 2,33 Řemeslníci a opraváři 2,07 Obsluha strojů a zařízení, montéři 2,09 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2,16 Nedefinováno* 2,09 Nezjištěno 2,08 Pozn.: * Ekonomicky neaktivní a nezaměstnaní bez předchozího zaměstnání Prameny dat: Český statistický úřad Vysokoškolsky vzdělané ženy pracují spíše v zaměstnáních s vyšší přidanou hodnotou, které jsou náročnější na skloubení rodinných a pracovních rolí. Potvrzují to hodnoty kohortní plodnosti podle hlavních tříd zaměstnání v tabulce 3. Nejnižší úrovně kohortní plodnosti dosahuje třída specialistek (1,84 dítěte), mezi něž řadíme například manažerky, právničky, učitelky, vědkyně nebo doktorky. U méně kvalifikovaných pracovních pozic se kohortní plodnost pohybuje okolo 2,1 dětí na jednu ženu. Tab. 4: Kohortní plodnost žen (generace ) podle národnosti a náboženské víry, SLDB 2011 Národnost Kohortní plodnost Náboženská víra Kohortní plodnost Česká 2,00 Moravská 2,14 věřící - nehlásící se k žádné církvi ani nábož. společnosti 1,98 Slezská 2,12 Slovenská 2,18 věřící - hlásící se k církvi, náboženské společnosti 2,11 Polská 2,05 z toho: Německá 1,96 Církev československá husitská 1,88 Romská 3,40 Církev římskokatolická 2,12 Ruská 1,55 Českobratrská církev evangelická 2,04 Ukrajinská 1,77 Pravoslavná církev v českých zemích 1,84 Vietnamská 1,89 bez náboženské víry 1,97 Neuvedeno 2,08 neuvedeno 2,04 Prameny dat: Český statistický úřad
10 Sociokulturní determinanty plodnosti bývají často zdůrazňovány v zahraniční literatuře a zdá se, že jejich význam roste (Kurkin, 2010). V České republice lze diferenční kohortní plodnost podle sociokulturních charakteristik lze odvodit z otázek na národnost a náboženskou víru. Tyto dobrovolné otázky ovšem byly v SLDB 2011 zatíženy velkou mírou nevyplněnosti (národnost 25 %, náboženská víra dokonce 45 %), která může hodnoty kohortní plodnosti zkreslit. Pravděpodobně došlo k jejímu podcenění, protože non-response byla obvyklejší u osob s nižšími stupni vzdělání, které dosahují vyšší intenzity plodnosti. Ženy z generace , které odpověděly na otázku týkající se národnosti, se přihlásily z téměř 90 % k české národnosti (kohortní plodnost = 2,0 děti na ženu). Tato subpopulace je tedy velmi homogenní z hlediska národnosti, a byť jsou hodnoty kohortní plodnosti poměrně odlišné u ostatních národností, nemají na celorepublikovou hodnotu velký vliv. Výrazněji častější reprodukci mají ženy, které se hlásí k moravské či slezské (okolo 2,1 dítěte), slovenské (cca 2,2 dítěte) a romské (3,4 dítěte) národnosti. V Česku typicky pracovně imigrační národy vykazují nižší hodnoty kohortní plodnosti ženy s ruskou národností v průměru cca 1,6 dítěte a s ukrajinskou okolo 1,8 dítěte na jednu ženu (viz tab. 5). Věřící ženy, které se hlásí k určité církvi, mají v průměru více dětí (2,1 dítěte), než ženy bez víry, nebo věřící nehlásící se k církvi nebo náboženské společnosti (obě skupiny cca 2,0 dítě). Z konkrétních církví jsou neplodnější zastánci římskokatolické církve, jejich početní zastoupení je zdaleka nejčastější (3/4 všech žen této generace, které se přihlásily ke konkrétní církvi). Rozdíly mezi jednotlivými skupinami žen podle náboženského vyznání nejsou tedy nijak výrazné (viz tab. 4). 5 Závěr Výsledky SLDB 2011 přinášejí první náznaky poklesu kohortní plodnosti pod průměrnou hodnotu 2 dětí na jednu ženu u generací, které si prošly vrcholem svého reprodukčního období během devadesátých let dvacátého století a prvního desetiletí nového tisíciletí. Jde o tzv. Husákovy děti, které svou reprodukci dlouho odkládaly, což vedlo k hrozivě nízkým hodnotám transverzální úhrnné plodnosti. I přes hodnotové změny v kontextu druhého demografického přechodu a ekonomické faktory se dostavila částečná rekuperace. Tato generace však zřejmě reprodukčně nedožene ty předchozí. Vzhledem k rostoucímu podílu vysokoškolaček, které mají tradičně v České republice v průměru méně dětí, se nezdá být pravděpodobné, že by mladší generace měla dosahovat vyšších hodnot kohortní plodnosti. Studie ze západní Evropy potvrzují klíčovost rodinné
11 politiky zaměřené na slučování pracovních a rodinných rolí (Neels a De Wachter, 2010; Kalwij, 2010). Podpora zkrácených pracovních úvazků a rozšíření dostupnosti mateřských školek či jeslí naráží ovšem na rozpočtová omezení. S početně slabšími dalšími generacemi bude ale rozpočet ještě napjatější, proto se tato investice dlouhodobě vyplatí. Literatura ČSÚ Porodnost a plodnost Praha, ČSÚ, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/ n_2011>. ČSÚ Demografická ročenka 2011 [online]. Praha, ČSÚ, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/ >. ČSÚ Demografická příručka 2012 [online]. Praha, ČSÚ, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/ >. KALWIJ, A The impact of family policy expenditure on fertility in western Europe. In: DEMOGRAPHY. Volume 47, issue 2, s NEELS, K., DE WACHTER, D. Postponement and recuperation of Belgian fertility: how are they related to rising female educational attainment? IN VIENNA YEARBOOK OF POPULATION RESEARCH. Volume 8, s KURKIN, R Vývoj plodnosti ve státech a regionech Evropské unie po roce Praha, s. Magisterská práce (Mgr). Univerzita Karlova. Přírodovědecká fakulta. Katedra demografie a geodemografie. RYCHTAŘÍKOVÁ, J Regionální diferenciace plodnosti v průřezové a kohortní perspektivě. In KUČERA, T., POLÁŠEK, V. (ed.). Sborník příspěvků XXXVII. Výroční demografické konference České demografické společnosti. Olomouc, 2007, s SIMONS, L. A., SIMONS, J., FRIEDLANDER, Y., McCALLUM, J Childbearing history and late-life mortality: the Dubbo study of Australian elderly. In: AGE AND AGING. Volume 41, issue 4, s SOBOTKA, T., ŠŤASTNÁ, A., ZEMAN, K., HAMPLOVÁ, D., KANTOROVÁ, V Czech Republic: A rapid transformation of fertility and family behaviour after the collapse of state socialism. In DEMOGRAPHIC RESEARCH. Volume 19, article 14, s SUNEGA, P., LUX, M., MIKESZOVÁ, M Regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení jako bariéra pro migraci za prací analýza a možné nástroje státu. Praha. Sociologický ústav AV ČR. ISBN
12 Contact First and last name of author Institution Mail Mgr. Roman Kurkin Charles University in Prague, Faculty of Science
OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12
OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost
Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí
Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic
PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS
PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu
Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy
ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie
Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012
Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky
Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR
Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních
Postavení venkova v krajích České republiky
Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.
2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990
Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí
2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070
Slide 1 PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070 Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Slide 2 Aktuální stav a vývoj obyvatelstva
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,
0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno
4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry
Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo
Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání
Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE THE DEVELOPMENT OF THE AGE STRUCTURE OF THE POPULATION REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC AS AN OPPORTUNITY
Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů
Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu
4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE
SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.
Strategický plán rozvoje města Kopřivnice
2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,
GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje
GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce
STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ
STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto
PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011
PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 RNDr. Petr Dědič ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/29 OBSAH Metodické poznámky odlišnost SLDB 2011 od SLDB 2001 srovnatelnost
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.
Obecná demografie. Doporučená literatura pro první soustředění: [1] a [5], případně [3] pro prohloubení vědomostí
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Obecná demografie Lektor: Mgr. Petra Šalamounová Kontakt: salamoune@centrum.cz Název tématického celku: ÚVOD DO DEMOGRAFIE Cíl: Cílem
Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz
VÝVOJ SOCIODEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ STRUKTURY POPULACE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ DEVELOPMENT OF SOCIO-DEMOGRAPHIC AND SOCIAL STRUCTURE OF THE POPULATION IN THE MUNICIPALITY WITH EXTENDED COMPETENCE
Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize
Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování
2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011
2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní
7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie
7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):
Kontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
Vliv bytové situace při transformaci demografického chování české populace v devadesátých letech
Vliv bytové situace při transformaci demografického chování české populace v devadesátých letech 1. Transformace demografického chování 1.1. Příčiny transformace teoretické zakotvení Několik málo let po
2.4 Nová bytová výstavba
2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji
Míra přerozdělování příjmů v ČR
Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu
Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace
Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)
SISP - charakteristika výběrového souboru
SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259
Globální problémy-růst lidské populace
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské
Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013
5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD
DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?
Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast LIDÉ Zapojení obyvatel do ekonomiky ovlivňuje zásadním způsobem její výkonnost. Počet zaměstnaných a nezaměstnaných osob a jejich podíl na celkové pracovní
SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice
SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice Název média: Všechna měřená média celkem Měsíc: Únor 2005 Počet respondentů Total (za všechna měřená média) N = 19 372 PV(počet)
SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice
SPIR NetMonitor Výzkum sociodemografie návštěvníků internetu v České republice Název média: Všechna měřená média celkem Měsíc: Březen 2005 Základní informace Počet respondentů Total (za všechna měřená
DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných
Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)
tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13
Potraty v roce 2013. Abortions in year 2013
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 4. 2014 9 Potraty v roce 2013 Abortions in year 2013 Souhrn Stejně jako v předchozím roce, i v roce 2013 došlo
Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014
Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický
5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014
5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.
Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v
Obyvatelstvo a bydlení
Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk
Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR
VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Martina Miskolczi, Zdeněk Pavlík Abstrakt: Článek obsahuje projekci vývoje
Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008
Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008 Luboš Marek, Michal Vrabec Souhrn: V tomto příspěvku jsme se zaměřili na zkoumání rozdílů u běžných charakteristik mzdových
Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností
Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení
ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR
School and Health 21, 3/2008, Současný diskurs zkoumání školy a zdraví ANALÝZA VÝVOJE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA NA ZÁKLADĚ UKAZATELŮ ÚMRTNOSTI VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR Milan PALÁT, Oldřich KRÁLÍK
Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo
Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra městského inženýrství. aktivita A0705 Příprava faktografických údajů
aktivita A0705 Příprava faktografických údajů 1 1. Indikátory fyzické dostupnosti - údaje týkající se SLBD 2001 - údaje týkající se SLBD 1991 - údaje 2002-2006 2 Seznam atributů 2001,1991 1.Počet bytů
Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele
Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele Vážení čtenáři, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě tímto příspěvkem pokračuje v seriálu článků na
5.1 NÁBOŽENSTVÍ V ČESKU Lucie Pospíšilová, Ivana Přidalová
5.1 NÁBOŽENSTVÍ V ČESKU Lucie Pospíšilová, Ivana Přidalová Význam náboženství v celosvětovém měřítku v posledních desítkách let roste a i v relativně sekularizované západní Evropě hraje religiozita důležitou
Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.
Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období
Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání
Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu
2. Kvalita lidských zdrojů
2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje
4.2 VZDĚLANOST V PRAZE
4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
DIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e
DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.
PROGNÓZA POČTU ŽÁKŮ A STUDENTŮ V ČR DO ROKU 2050
PROGNÓZA POČTU ŽÁKŮ A STUDENTŮ V ČR DO ROKU 2050 VÝSLEDKY A MOŽNOSTI A FORECAST OF NUMBER OF PUPILS AND STUDENTS TO THE YEAR 2050 OUTCOMES AND POSSIBILITIES VLADIMÍR HULÍK Klíčová slova: demografické prognózování,
Vrozené vady u narozených v roce 2010. Congenital malformations in births in year 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 10. 2012 51 Souhrn Vrozené vady u narozených v roce 2010 Congenital malformations in births in year 2010 V roce
Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze
SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD
Key words: fertility, education, fertility differentiation, social determinants of the fertility
Plodnost a vzdělání Fertility and education Bohdana Holá Abstract: Education is one of the most important individual characteristics as it influences individual behaviour in various spheres. Reproductive
Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany
Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany vypracoval RNDr. Tomáš Fiala, CSc. katedra demografie fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická
ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012
III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace
Asistovaná reprodukce 2012. Assisted reproduction 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 12. 2013 56 Souhrn Asistovaná reprodukce 2012 Assisted reproduction 2012 V roce 2012 provozovalo činnost 39 center
MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA. Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji
MAPA VÝZKUMNÉHO A APLIKAČNÍHO POTENCIÁLU ČESKA Mzdová atraktivita zaměstnání ve výzkumu a vývoji 30. dubna 2011 Tato zpráva byla vypracována v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a podklady pro realizaci
DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky
DISPARITY KRAJŮ ČR Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky Abstract: The Czech Republic is structured among 14 regions (NUTS3). The comparison among regions of
Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra demografie a geodemografie Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020 RNDr. Klára Hulíková Tesárková, Ph.D., RNDr. Olga Sivková,
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních
Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha
Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Zdraví a vzdělání v České
2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%
Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně
Příjmy krajských samospráv
mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech
Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším
35 VII.3. Nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihomoravském kraji 36
Podkladové materiály pro definování vzdělávacích potřeb v dalším vzdělávání/vzdělávání dospělých v Jihomoravském kraji (Projekt OP VK - CZ.1.07/3.2.04/04.0079 - Společně v dalším vzdělávání) OBSAH Úvodem
-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014
IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.
Potraty v roce 2005. Abortions in year 2005
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.3.2006 8 Potraty v roce 2005 Abortions in year 2005 Souhrn Celkový počet potratů v roce 2005 poklesl na 40 023.
Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 5. 2010 13 Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let a dalších zařízení pro děti v roce
CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)
Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha
Dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace HIV/AIDS v ČR I. Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Praha HIV/AIDS v ČR Data o výskytu HIV/AIDS jsou kategorizována podle národnosti, resp. země
BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU
konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická
DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU
DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž