Děkujeme také Mgr. Anně Krausové, Ph.D. za zpětnou vazbu k naší metodice, velice si vážíme jejich odborných rad a podnětů.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Děkujeme také Mgr. Anně Krausové, Ph.D. za zpětnou vazbu k naší metodice, velice si vážíme jejich odborných rad a podnětů."

Transkript

1 J A K N A T O ZKUŠENOSTI A NÁPADY PRACOVNÍKŮ ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY HELPALE OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZÁJEMNÉ SOUŽITÍ, JAK REALIZOVAT KOMUNITNÍ PRÁCI V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH Materiál vznikl v průběhu realizace projektu Dialogem ke změně,cz.1.04/3.2.01/ , který byl spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Tento projekt podporoval rovné příležitosti. 1

2 Materiál, který se Vám dostává do rukou, je společným dílem sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách organizační jednotky Helpale občanského sdružení Vzájemné soužití a vznikl v rámci realizace projektu Dialogem ke změně, CZ.1.04/3.2.01/ podpořeného z ESF z programu OP LZZ a státního rozpočtu České republiky. K vydání tohoto materiálu nás vedla myšlenka sepsat naše zkušenosti z komunitní práce do ucelené metodiky, která by nám byla pomocníkem a oporou při využívání této metody sociální práce při naši práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Metodu komunitní práce komunitního rozvoje využíváme již několik let, stále však máme pocit nedostatku odborné literatury a vzdělávání v této oblasti. Proto chceme touto brožurkou přispět k rozšíření dostupnosti informací o komunitní práci komunitním rozvoji v sociálně vyloučených lokalitách. Občanské sdružení Vzájemné soužití je nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1997 jako reakce na bezprostřední důsledky rozsáhlých povodní, které katastrofálně zasáhly mimo jiné i ostravskou městskou část Hrušov. Postiženým obyvatelům bylo tenkrát poskytnuto náhradní bydlení v UNIMO buňkách na Liščině. Situace mezi obyvateli Liščiny a novými nájemníky, převážně z řad Romů, byla značně napjatá. Počáteční aktivity sdružení proto směřovaly ke zmírňování tohoto napětí. A zde můžeme datovat počátky komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách v našem sdružení. V roce 1998 získalo sdružení právní subjektivitu a činnost byla rozšířena také o volnočasové aktivity pro děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit, jejich vzdělávání, prevenci sociálně rizikových jevů. Již v této době byly aktivity sdružení oceněny Cenou Františka Kriegela Charty 77, cenou Gratias Agit Ministerstva zahraničí a čestným uznáním Místo v srdce. Činnost sdružení byla také oceněna rakouskou nadací Unruhe Privatstiftung (Social Maria) za inovativní projekty ze střední Evropy, ale také poděkováním Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové a cenou Alice Garrigue Masaryk udělovanou velvyslancem USA W.J. Cabannisem, několik ocenění od Policie ČR MŘ PČR Brno, OŘ PČR Frýdek Místek, ocenění primátora Ostravy Ing. Petra Kajnara za utváření přátelské platformy mezi romskou a neromskou komunitou apod. Ze Vzájemného soužití, založeného hrstkou nadšených dobrovolníků včele s Mgr. Sri Kumarem Vishwanathanem, kteří se společně snažili o zmírňování negativních postojů mezi romskými a neromskými občany, se během několika let stala profesionální organizace. Činnost a oblasti působení sdružení jsou nyní velmi rozsáhlé. Postupně byla založena tři komunitní centra v sociálně vyloučených lokalitách města Ostravy 2

3 Hrušov, Liščina a Zárubek. V těchto lokalitách jsme také začali poskytovat terénní sociální práci a postupně také komunitní práci. Významným krokem kupředu při naplňování cílů sdružení bylo získání zázemí kanceláří, z nichž v jedné byla zřízena specializovaná Sociálně právní poradna a ve druhé posléze našla zázemí administrativně technická sekce. Sdružení navázalo spolupráci s Úřadem práce Ostrava a dostalo možnost v rámci podpory veřejně prospěšných prací nabídnout práci několika romským i neromským obyvatelům. Účastnili jsme se různých projektů, např. akcí pořádaných na protest proti výstavbě zdi v Matiční ulici, seminářů směřujících k reformě školství, boje proti nepodloženému přeřazování romských dětí do zvláštních škol s FSS Masarykovy univerzity v Brně, akcí v rámci projektu Pomozte dětem, angažovali jsme se v problematice nucené sterilizace romských žen, v problematice lichvářství v romských komunitách apod. V roce 2000 jsme spolu s Diecézní charitou Ostrava pokládali základní kámen Vesničky soužití, jejíž výstavba probíhala za přispění samotných obyvatel. Důležitou událostí roku 2007 bylo zaregistrování 7 sociálních služeb. V roce 2008 jsme společně s obyvateli začali ve zkvalitňování lokalit za přispění samotných obyvatel díky posílení komunitní práce komunitního rozvoje. Podařilo se navázat spolupráci s jedním s největších vlastníků bytového fondu na Ostravsku společností RPG RE. V lokalitě Liščina došlo k vybudování dětského koutku Liščináček, který slavnostně otevíral tehdejší ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Rok 2009 a 2010 se nesl ve znamení rozvoje komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách Liščiny a Zárubku. Z našich dlouholetých zkušeností s prací v sociálně vyloučených lokalitách jsme zjistili, že zlepšení životních podmínek v těchto lokalitách je nejvíce schůdné prostřednictvím zapojení samotných obyvatel do řešení jejich problémů. V každé takové lokalitě žijí lidé, kteří mají obrovský vnitřní potenciál. Tento potenciál využíváme v komunitní práci komunitním rozvoji. Tento přístup je postaven na uschopňování, zplnomocňování členů komunity. Komunita proces změn sama začíná, přispívá myšlenkami, rozhoduje, co a jak udělat a kdo by to měl udělat. Komunita sama identifikuje své vlastní problémy a implementuje svá vlastní řešení, bude tak více ochotná udržet to, čeho dosáhla (Schuringa, str. 26, 2007). V aktivní účasti samotných obyvatel těchto lokalit lze nalézt řešení mnoha problémů, které je trápí. Komunitní práce komunitní rozvoj je podle nás vhodný prostředek, jak zapojit sociálně vyloučené a přimět je k přebírání odpovědnosti za lepší budoucnost. Jak vnímáme komunitní práci? - komunitní práce je jedním z uznávaných modelů pro práci s romskou komunitou v sociálně vyloučených lokalitách, která napomáhá k sociálnímu začleňování jejich členů do širší společnosti a ke zlepšování jejich 3

4 životních podmínek. Komunitní prací usilujeme o aktivizaci místní komunity, o její zplnomocňování, organizování jejich členů pro společné hledání řešení identifikovaných problémů a práci na jejich odstranění. Komunita nese zodpovědnost za celý proces rozvoje. Využitím metody komunitní práce komunitního rozvoje vidíme cestu k úspěšnému rozvoji sociálně vyloučených romských lokalit a začlenění jejich obyvatel do většinové společnosti. Jak na to - popisuje využívání metody a vzorů komunitní práce komunitního rozvoje pracovníky organizační jednotky Helpale občanského sdružení Vzájemné soužití. Při sestavování této publikace jsme vycházeli z našich praktických zkušeností a z teoretických poznatků, které o metodě komunitní práce existují (je jich však poskromnu). Publikace je postavena zejména na praktických zkušenostech aplikovaných a získaných v občanském sdružení Vzájemné soužití. Doufáme, že všem, kterým se dostane do rukou, bude nápomocna v jejich práci v komunitách a najdou v ní inspiraci. Velice rádi bychom na tomto místě poděkovali Martě Misíkové a Peterovi Mulderovi z občanského sdružení Horizonty, kteří nás prováděli výcvikem v komunitní práce a z něhož jsme čerpali inspiraci při zpracování následujícího textu. Děkujeme také Mgr. Anně Krausové, Ph.D. za zpětnou vazbu k naší metodice, velice si vážíme jejich odborných rad a podnětů. pracovníci terénních programů Helpale Mgr. Lucie Mastná, Anna Geletičová, DiS., Květuše Horváthová, Marika Ištoková, Irena Otčenášková, Martina Sadivová, DiS., Jolana Šmarhovyčová, Bc. Lenka Žembová 4

5 Obsah: 1. Vymezení komunitní práce str Co je to komunita str Co je to komunitní práce str Komunitní práce v o.s. Vzájemné soužití str V čem spatřujeme hlavní rozdíly mezi komunitní prací a sociální prací s jednotlivcem str Role pracovníka, který se věnuje komunitní práci str Etické zásady str Etické zásady ve vztahu ke komunitě str Etické zásady ve vztahu k o.s. Vzájemné soužití str Mapování situace str Zjišťování základních informací a seznámení se s lokalitou str První kontakt s lokalitou str První kontakt se obyvateli str Sbírání podkladů pro tvorbu sociální mapy a tvorba sociální mapy str Vytváření organizačních sítí str Anonymní sociální mapy Hrušova, Liščiny a Zárubku str Sociální mapa Hrušova str Sociální mapa Liščiny str Sociální mapa Zárubku str Práce s komunitou vytvoření pracovních skupin, schůzky obyvatel str Práce v komunitě str Schůzky obyvatel str K čemu slouží společná setkávání obyvatel? Str Nad čím se komunitní pracovník zamýšlí před svoláním a konáním schůzky obyvatel str Průběh schůzky obyvatel str Výběr priorit str Pracovní plán str Pracovní skupina str Příklady řešení problémů v rámci komunitní práce organizační jednotkou Helpale str Následná práce co se děje po dosažení cíle str Hodnocení komunitní práce str Řešení problémových situací str Dokumentace komunitní práce str Zdroje financování komunitní práce str

6 VYMEZENÍ KOMUNITNÍ PRÁCE Většinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit tvoří Romové. Na území České republiky žije několik skupin Romů (např. maďarští Romové, slovenští Romové, olašští Romové). Každá tato skupina má vlastní specifickou historii a je charakteristická silným smyslem pro identitu. Většinová společnost většinou nevnímá rozdíly mezi těmito skupinami. Životní podmínky větší části Romů jsou poznamenány diskriminací, špatnými životními podmínkami, nízkými příjmy, nezaměstnaností, nízkým vzděláním a pochmurným zdravím. Romové jsou vyloučení z hlavního proudu společnosti. Zkušenosti ukazují, že pokud jsou Romové aktivně zapojeni do hledání řešení svých problémů, přináší to udržitelný rozvoj (např. Pavel Navrátil v publikaci Romové v České společnosti z roku 2003 poukazuje na uplatnění komunitní práce při řešení situace sociálně vyloučených romských komunit) Co je to komunita?: Za komunitu považujeme určitou skupinu lidí, která obývá stejné jasně vymezené místo (obyvatelé jednoho vchodu, domu, ulice), lokalitu a existují mezi nimi vzájemné sociální vazby (pozitivní, negativní) a případně je spojuje určitý společný znak, např. věk (mládež), pohlaví (ženy), sociální status (nezaměstnaní, ženy na mateřské dovolené). Pojmem komunita tedy rozumíme soubor lidí, kteří žijí v určité vymezené lokalitě. Neočekáváme, že takto vymezená komunita bude vždy vystupovat jednotně. Vycházíme však z faktu, že pokud chtějí členové komunity prosadit určité společné zájmy, musí i přes případné rozpory do určité míry vzájemně spolupracovat. (dle L. Schuringy minimální podmínky rozvoje komunity L.Schuringa, Comunity work and Roma inclusion, 2005) 6

7 1.2. Co je to komunitní práce: Komunitní práce je přímo to, co dělají obyvatelé pro svou komunitu, ať již zcela samostatně jako sebeorganizovaná komunita nebo za podpory komunitního pracovníka. Obyvatelé komunity jsou aktivními účastníky procesu komunitní práce a nesou spoluzodpovědnost za proces komunitní práce. Komunitní práce je tedy proces, kdy jsou zapojováni aktivní obyvatelé dané lokality do identifikace problémů, hledání jejich řešení i samotného řešení Komunitní práce v občanském sdružení Vzájemné soužití: Komunitní prácí se zaměřujeme na zlepšování sociálních a životních podmínek obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách Slezské Ostravy Liščina, Hrušov, Zárubek a v Horní Suché. Při komunitní práci usilujeme o aktivizaci místní komunity (podněcování místních obyvatel k zapojení se do řešení problémů, které je trápí. Postupně se zvyšuje počet těch, kteří jsou zapojení do řešení problémů vedoucích ke zlepšení života v lokalitě.), její zplnomocňování (předávání kompetencí a zodpovědnosti za problémy a kroky k jejich řešení obyvatelům lokality, v níž se daný problém řeší) a organizování jejich členů za účelem identifikování problémů, hledání jejich možných řešení a provádění práce na jejich odstranění (organizování komunity vytváření příležitostí a prostoru pro místní obyvatele, aby byli sami schopni řešit a vyřešit své problémy. Dávání lidí dohromady a pomoc jim získat takovou pozici, prostřednictvím které dosáhnou pro ně důležitých cílů). Práce v každé lokalitě je specifická, každá lokalita má své problémy a vnitřní zdroje, které lze při jejich řešení využít. Při komunitní práci je pro nás komunita výchozím bodem. Jestliže pracujeme na úrovni komunity, můžeme zjistit, co lidé chtějí, co lidé potřebují, co jsou ochotni a 7

8 schopni udělat. Při využití této metody je nutné zapojit lidi z komunity od úplného začátku, protože se tak vyhneme situacím, kdy bychom začali dělat něco, co lidé v komunitě nechtějí, nemají na řešení zájem, nepovažují to za prioritu. Navíc získáme názory a nápady na řešení jejich problémů. Při komunitní práci je však třeba hledat možnosti spolupráce i s dalšími lidmi, organizacemi a institucemi, které pracují nebo působí v dané komunitě. Problémy jsou často vzájemně propojeny. Společná práce institucí a romské komunity je nezbytným předpokladem pro úspěšné řešení lokálních problémů V čem spatřujeme hlavní rozdíly mezi komunitní prací a sociální prací s jednotlivcem: Sociální práce s jednotlivcem Komunitní práce - individuální řešení problému klienta - řešení společného problému definovaného komunitou - pracuje s klientem, uživatelem, - pracuje se skupinou, která má nějaké s jednotlivcem společné znaky - pro pracovníka je jednoduší vyjít - pro pracovníka je složitější vyjít s více s jedním člověkem, dorozumět se lidmi, dorozumět se a spolupracovat spolupracovat - sociální práce se řeší na základě - nejedná se o zakázku, ale o proces, zakázky jednotlivce, který by měl být všichni obyvatelé nemusí být vždy aktivní, aby došlo k vyřešení zakázky aktivní, je třeba počítat s pasivními členy komunity (viz. L. Schuringa minimální - pro úspěšné vyřešení zakázky musí klient chtít problém aktivně řešit podmínky rozvoje komunity) - nemusí být aktivní většina členů komunity, mohou být i pasivní členové (dle L. Schuringy na začátku musí být tzv. jádrová iniciační skupina, spíše by to měl být souhlas většiny, snaha o její zaangažování) - zlepší se situace jedince - zlepší se situace v celé nebo části komunity 8

9 - je třeba mít sítě s institucemi, se kterými je nutné daný problém řešit - není nutné znát situaci v celé lokalitě, ale jen v okolí klienta, které může ovlivnit řešení zakázky - nepůsobí změny v lokalitě, ale v životě jedince - člověk je závislý na sobě, na svých schopnostech - je založena na spolupráci a rovnocennosti těch, kteří se jí účastní - jedinec přichází s žádosti řešit určitý problém, který si sám definoval - problém se nevyřeší pokud jednotlivec nebude na řešení problému aktivně spolupracovat - je třeba vytvářet sociální sítě, je třeba mít vazby s více institucemi - je nezbytné znát komunitu a situaci v ní, mít jí zmapovanou - může působit změny v lokalitě, v celé komunitě - člověk je závislý nejen na sobě, ale na vztazích se členy v komunitě - je založena na spolupráci a rovnocennosti těch, kteří se jí účastní - výběr problému, toho co se bude dělat, řešit, závisí na domluvě komunity, nemusí být vždy dosaženo konsensu (shody). Někdy se může např. hlasovat a většina vítězí nad menšinou. - problém může být vyřešen i bez přispění pasivních členů komunity 1.5. Role pracovníka, který se věnuje komunitní práci: I přesto, že se v komunitní práci opíráme zejména o vnitřní zdroje komunity (o její jednotlivé členy), je důležité, aby zde působil profesionál v roli komunitního pracovníka. Čím se zabývá komunitní pracovník? 1. mapuje lokalitu a situaci v ní (vytváří a aktualizuje sociální mapu) 2. aktivizuje komunitu 3. hledá zdroje přímo v komunitě (kdo co umí, kdo co zná, co se může využit prostor, materiál) nebo mimo komunitu (financování projekty, granty), 4. facilituje komunitní pracovník podporuje proces komunitní práce, pomáhá s organizováním schůzek obyvatel nebo pracovních skupin, moderuje 9

10 společná setkání, motivuje komunitu, pomáhá s identifikací a řešením problému, pomáhá navázat vazby s institucemi a vytvářet sítě, předává zodpovědnost. 5. působí jako prostředník mezi komunitou a okolními institucemi, podporuje dialog mezi institucemi a komunitou-účast na jednáních, jejich organizování a pořizování zápisů z jednání. 6. podílí se na hodnocení a na prezentaci komunitní práce 2. ETICKÉ ZÁSADY KOMUTNITNÍ PRÁCE V ORANIZAČNÍ JEDNOTCE HELPALE Každá práce s lidmi by měla stát na etických zásadách, které jsou pro pracovníky poskytující danou službu či aktivitu závazné a měli by se jimi řídit. Také komunitní práce pracovníků Helpale vychází z etických zásad jednak ze zásad ve vztahu ke komunitě, jednak ve vztahu k zaměstnavateli, tedy o.s. Vzájemné soužití Etické zásady ve vztahu ke komunitě: - rovnocennost všichni obyvatelé jsou si rovni, je třeba vyslechnout názor všech členů komunity, pracovník neupřednostňuje jednotlivé členy komunity nebo jednotlivé názory členů komunity. - bezplatnost členové komunity (obyvatelé), komunitní pracovníci a spolupracující organizace pracují na aktivitách v rámci komunitní práce bezplatně. Pracovníci či spolupracující organizace si nenárokují od komunity peníze nebo věcné dary pro svou potřebu a naopak. 10

11 - dobrovolnost zapojení do aktivit v rámci komunitní práce je pro všechny zúčastněné strany dobrovolné. Do KP se nemusí zapojit všichni členové komunity, zapojení členů komunity závisí na jejich svobodném rozhodnutí. - spoluzodpovědnost spoluzodpovědnost nesou všechny zúčastněné a zapojené strany (obyvatelé lokality, komunitní pracovníci, majitelé domů, zástupci ÚMOb, apod.). Komunitní pracovník podporuje komunitu k vědomí vlastní odpovědnosti, motivuje je k vyjádření svých potřeb a do jejich řešení. - rozhoduje komunita komunita volí, jaký problém a jakým způsobem se bude řešit, kdo a co pro řešení daného problému udělá. Pracovník nesmí upřednostňovat své zájmy, vždy jde o rozhodnutí celé komunity nebo jejich zvolených zástupců. - nezávislost komunitní pracovník při jednání s komunitou postupuje nezávisle na svých postojích a názorech v oblastech politiky, světového názoru, vztahu k jednotlivým skupinám obyvatel, osobností obyvatel lokality apod. Komunitní pracovník nehodnotí postoje a názory komunity. Pracovník poskytuje své rady nezávisle na státních či jiných organizacích, které by mohly mít ideologický či finanční zájem na výsledku práce. V případě střetů zájmů mezi komunitou a institucí (ÚMOb, majitelé domů) komunitní pracovník upozorní obyvatele na rizika a napomáhá při hledání jiných řešení. - respektování komunitní pracovník respektuje právo komunity vyjádřit své přání, postoje, názory, potřeby a rozhodnutí a nehodnotí je. Komunitní pracovník respektuje právo obyvatel nezapojit se do komunitní práce nebo své zapojení v ní kdykoliv ukončit. - odbornost nezbytnou podmínkou komunitního pracovníka při využití komunitní práce je dobrá vůle pomáhat na základě znalostí, dovedností a zkušeností komunitám při jejich rozvoji a při řešení jejich problémů. - podpora komunitní pracovník vyhledává silné stránky komunity, jejich jednotlivých členů a podporuje je k využití pro naplnění společně definovaných potřeb. 11

12 2.2. Etické zásady ve vztahu k o. s. Vzájemné soužití (k zaměstnavateli): - pracovník plní odpovědně své povinnosti vyplývající ze závazku ke svému zaměstnavateli ve vztahu ke komunitní práci. - pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů a ostatních odborných pracovníků, vyhledává je a rozšiřuje spolupráci s nimi. Respektuje rozdíly v jejich názorech a praktické činnosti, připomínky k nim vyjadřuje na vhodném místě a vhodným způsobem. - pracovník se snaží o zvyšování odborné úrovně metody komunitní práce, účastní se vzdělávání v této oblasti. 12

13 3. MAPOVÁNÍ SITUACE Při komunitní práci je důležité seznámení s lokalitou, kde bude metoda komunitní práce využívána, i s jejími obyvateli. Tuto fázi komunitní práce, která předchází samotné práci s komunitou, nazýváme mapování situace Zjišťování základních informací a seznámení se s lokalitou: Kde zjišťujeme základní informace? Využíváme nejrůznější zdroje, např.: Internet Pracovníci o. s. Vzájemné soužití, kteří znají lokalitu nebo její obyvatele Pracovníci jiných organizací, kteří v lokalitě působí nebo působily Návštěvou lokality, pozorováním v lokalitě Rozhovory s obyvateli Studiem různých písemných materiálů kroniky, archív, lokální zpravodajství, tisk Z rozhovoru se zaměstnanci příslušného městského (obecního) úřadu (např. sociální odbor) A) Lokalita, kde se začíná působit: Pokud máme v plánu pracovat v nové lokalitě, kde doposud naše služby a aktivity nebyly poskytovány, je třeba nejdříve zjistit základní informace o této lokalitě: Kde se nachází? Pod jaký městský obvod spadá? Pracovník zjišťuje umístění lokality na mapě, aby měl bližší představu, kde se lokalita nachází, jak je rozsáhlá, jaké je její vymezení a v jaké části budeme působit my. (např. Kde je Hrušov, Liščina apod.? Pod jakou městskou část spadá?). Co je to za lokalitu? Základní charakteristika lokality např. sociálně vyloučená lokalita, struktura obyvatel, jaké jsou problémy v lokalitě, co se o lokalitě říká, jak je lokalita vnímána, proč tam máme působit. Kdo je majitel domů a pozemků, které se v lokalitě nacházejí? Informace jsou zjišťovány z rozhovoru s obyvateli, z výpisu z katastru nemovitostí, z informací od jiných lidí, na příslušném městském úřadě Jak se tam dostanu, jaké je dopravní spojení? Zjišťování dopravní obslužnosti, aby pracovník mohl plánovat cestu, zjistil možnosti, jak a kdy se do lokality a z lokality dopraví. B) Lokalita, ve které je nějaká aktivita o. s. Vzájemné soužití: 13

14 Pokud v lokalitě je již realizovaná nějaká aktivita nebo služba sdružení, jsou většinou základní informace o lokalitě již známé, snadněji přístupné a zjistitelné (složení obyvatel, problémy lokality, majitel domů, vztahy v lokalitě apod.). Z tohoto důvodu může být vstup komunitního pracovníka do lokality usnadněn. Osvědčilo se nám, když jsme na začátku realizace komunitní práce v dané lokalitě do ní zapojili pracovníka, který působí v jiné aktivitě či službě a lokalitu i její její obyvatele zná. Pokud se jedná o novou lokalitu /lokalitu, kde žádné aktivity dosud sdružení nerealizovalo/, osvědčila se pomoc s navázáním kontaktu prostřednictvím terénních asistentek (v naší organizační jednotce se jedná o pracovníky v sociálních službách o romské spolupracovníky), neboť mnohdy znají členy komunity, rodinné klany, které v dané lokalitě žijí. Předpokládáme, že budou lokalitou lépe přijímáni, lépe se jim budou navazovat se členy komunity kontakty. Terénní asistentky, které působí v Helpale jsou většinou samy romského původu, mnohdy vyrostly v podobných nebo stejných lokalitách. Mohou tak mít kontakty s některými členy komunity z dřívějška, mohou být obyvatelům známější. Je třeba mít na paměti, že v lokalitě můžou být rody, rodové klany, které mezi sebou nekomunikují a pracovník může patřit do jednoho z nich. V tomto případě je třeba zvážit způsob zapojení pracovníka do lokality První kontakt s lokalitou: Poznávání lokality, sběr nejzákladnějších informací může probíhat i několik měsíců. Při osobní návštěvě lokality pracovník navazuje kontakt s lidmi, ze začátku převážně s těmi, které zná a poté i s ostatními. Obyvatelé, kteří přicházejí do kontaktu s pracovníkem, jsou informování o tom, že naše organizace bude v lokalitě působit v rámci komunitní práce. Lidem je vysvětleno, co v rámci komunitní práce můžeme společně dosáhnout, co jim to přinese. To, že v lokalitě budou probíhat nějaké akce, aktivity, si většinou obyvatelé lokality mezi sebou řeknou. Kromě rozhovoru s obyvateli si komunitní pracovník všímá a shromažduje tyto informace: jaké jsou tam typy domů např. panelák, činžovní dům, dům s pavlačemi, finské domky, bytové kategorie obydlenost domů a bytů např. zda jsou v domě neobydlené byty, kolik lidí obývá jednotlivé byty 14

15 stav domů např. zchátralost domů, stav fasády, střechy, komínů, okapů, oken dveří, sklepů, vlhkost domů služby zjišťujeme služby, které se v lokalitě nachází, popř. působí pošta, obchod, restaurace, herny, NZDM, školky, školy, zdravotnická zařízení, policie, a jiné neziskové organizace obyvatelé složení obyvatelstva, rodiny s dětmi, jednotlivci, kde se obyvatelé scházejí, zdržují, kdo je aktivní, kdo s námi mluví, co kdo umí, kdo je v lokalitě autorita, příslušnost k rodovým klanům, vzájemné komunikace mezi obyvateli problémy co lidi sužuje, co je trápí, co chtějí řešit, co by chtěli zlepšit 3.3. První kontakt s obyvateli: Ze zkušeností máme poznatky, že rozjezd komunitní práce je nejlépe naplánovat na jarní a letní měsíce. Za hezkého počasí lidé tráví čas před svými domy nebo se scházejí na různých místech jako např. před obchodem, před restaurací, v parku na lavičkách, ve svých venkovních posezeních. Při komunitní práci využíváme také přirozeného shlukování obyvatel. Rozhovory s lidmi jsou individuální i skupinové. Komunitní pracovník oslovuje postávající skupinky venku. V případě, že zná některé členy komunity, navazuje rozhovory s nimi. Při těchto rozhovorech se doptává i na ostatní obyvatele, zjišťuje možnosti hovořit s nimi, na zprostředkování kontaktů s nimi, a tím si rozšiřuje okruh oslovených obyvatel a okruh získávání informací. Rozhovory se týkají témat např.: co je trápí, s čím jsou spokojeni, co chtějí změnit, jaké jsou problémy v lokalitě, kde sami vidí problém, proč to podle nich nejde řešit, zda někdy daný problém řešili s kým, s jakým výsledkem, jak se sami mohou do řešení problému zapojit podílet se na něm, v čem jim může pracovník pomoci co kdo umí. 15

16 V rámci komunitní práce je třeba oslovit co nejvíce lidí v lokalitě. Důležitý je pravidelný kontakt pracovníka s obyvateli lokality (ze zkušeností vyplývá, že vhodné je lokalitu navštěvovat alespoň 2x týdně). Výstupem z rozhovoru s obyvateli jsou nejen informace, které zaznamenáváme do sociální mapy, ale také z nich vyplývají informace pro to, jak s lokalitou pracovat, např. zda pracovat s celou lokalitou, s jedním domem, jaké téma zvolit pro svolání schůzky, aby přišlo co nejvíce lidí. Při prvním kontaktu se také buduje důvěra mezi komunitními pracovníky a komunitou Sbírání podkladů pro tvorbu sociální mapy a tvorba sociální mapy Pro lepší orientaci a práci v lokalitě tvoříme sociální mapu, do které zaznamenáváme informace o dané lokalitě. Sociální mapa je dobrým pomocníkem pro poznání lokality, pro zjištění informací či problémů jak celé lokality, tak jednotlivých domů. Ze zaznamenaných informací v sociální mapě můžeme vyčíst skutečnosti potřebné pro práci v komunitě jako např. vztahy obyvatel, fungování rodinných klanů, doprava, služby a instituce. Sociální mapa slouží nejen pracovníkovi, který v lokalitě již pracuje, ale také je vhodná pro seznámení nového pracovníka s lokalitou, praktikantů i jiných osob. Sociální mapa je vytvořena na začátku práce v lokalitě, v prvních měsících realizace komunitní práce a průběžně je aktualizovaná a doplňována. Aktualizace je prováděna průběžně, nejlépe co půl roku. Informace se sbírají pozorováním, rozhovory s obyvateli, rozhovory s institucemi, z webových stránek, z úředních desek úřadů, z tisku, kronik, archívu, cílenými rozhovory za účelem zjištění konkrétních informací např. zaměstnanost, vzdělání, kdo co je schopen a ochoten udělat. Sociální mapa lokality, kterou používáme při své práci, má svou strukturu (struktura sociálních mapy vycházela z teoretických zdrojů, např. L. Schuringy, a byla dotvořena na základě našich praktických zkušeností): a) Informace v sociální mapě jsou jednak obecné (doprava, instituce, služby), ale také konkrétní (problémy v jednotlivých domech). b) Sociální mapy vedeme ve dvou provedeních neanonymní, která slouží pracovníkům sdružení (jsou v ní uvedena také jména jednotlivých obyvatel a 16

17 jejich rodin) a anonymní verze (bez uvedení konkrétních jmen obyvatel lokality), která je určena studentům či jiným nezúčastněným osobám. Struktura sociální mapy: I. Specifikace lokality: 1. Základní informace: název lokality, umístění lokality, typ lokální zprávy (např. ÚMOb Slezská Ostrava) 2. Historie lokality: první zmínky o lokalitě důležité změny a události v lokalitě do současnosti. 3. Demografické skutečnosti: popis lokality (sociálně vyloučená lokalita, popř. zda je lokalita uvedena v Gabalově zprávě). Kde je umístěná (např. u řeky, na okraji města, rozdělení podle ulic). Počet obyvatel v domě, celkový počet ulic, celkový počet obyvatel v lokalitě, procentuální počet členů romského etnika, rodinné klany, počet obyvatel pobírající sociální dávky, zaměstnanost, zdravotní stav, lékaři, náboženství, základní školy v okolí, vzdělání obyvatel. 4. Fyzická infrastruktura: počet domů, počet vchodů v domě, počet bytů ve vchodě, počet lidí beze jmen v bytech, kategorie bytů, stav domů. 5. Institucionální infrastruktura: lékaři, školy, obchody, restaurace aj. v lokalitě, organizace či zařízení v lokalitě např. policie apod. 6. Sociální infrastruktura: jaké jsou rodiny v lokalitě, vztahy mezi obyvateli v lokalitě, kde se lidé scházejí. 7. Specifikace lokality: typické znaky lokality, největší problémy v lokalitě 8. Mapa lokality 17

18 II. III. Fotky lokality Mapa rodin v tabulkách se jmény dospělých a dětí, nejlépe s rokem narození, neveřejná část soc. mapy (tato část je pouze v neanonymní mapách). IV. Mapy domů kategorie bytů, velikost bytů, technický stav budov, problémy v lokalitě, vzdělání, zaměstnanost v lokalitě se jmény jen pro naše potřeby v neanonymních mapách, beze jmen. Ukázka některých částí sociální mapy: a) Ukázka mapy rodin v lokalitě Hrušov (uvedená jména jsou smyšlená) Pláničkova 5 a (jména v tabulce jsou smyšlená) 2. poschodí 1. poschodí Neobydlený byt Novák Ladislav Novák Franta Nováková Františka 2 děti: Franta 95 Františka 00 Vašenda Ludvík Malá Ludmila Přízemí Sloučené byty: Novotná Monika Novotný Pavel 3 děti: Ludvík 97 Mario 98 Klára dítě Nikolas 11 18

19 b) Ukázka mapy domů v lokalitě Liščina: V lokalitě Liščina se na terénní pracovníky nejvíce obrací lidé z ulic Sodná, Žalmanova, Orlovská, jejímž vlastníkem je RPG Byty. V domech, ve kterých pracujeme s klienty je 88 bytů, z toho je 13 neobydlených.. Kategorie bytů: Adresa Kategorie Počet bytů Sodná 472/33 II. 4 Sodná 471/31 II. 4 Sodná 470/29 II. 4 Sodná 464/17 II. 4 Sodná 463/15 II. 4 Sodná 287/13 II. 4 Sodná 276/11 II. 4 Sodná 274/9 II. 4 Sodná 76/7 II. 4 Sodná 46/5 II. 4 Žalmanova 425/3 II. 6 Žalmnavova 462/4 II. 6 Žalmanova 382/5 II. 6 Žalmanova 461/6 II. 6 Orlovská 114/28 II. 4 Orlovská 117/30 II. 4 Orlovská 337/38 II. 8 Vývozní 363/3 II. 8 Počet obývaných bytů: Adresa Celkový počet Obydlené byty Neobyvatelné byty bytů Sodná 472/ Sodná 471/ Sodná 470/ Sodná 464/ Sodná 463/

20 Sodná 287/ Sodná 276/ Sodná 274/ Sodná 76/ Sodná 46/ Žalmanova 425/ Žalmnavova 462/ Žalmanova 382/ Žalmanova 461/ Orlovská 114/ Orlovská 117/ Orlovská 337/ Vývozní 363/ Velikost bytů: Adresa Sodná 472/ Sodná 471/ Sodná 470/ Sodná 464/ Sodná 463/ Sodná 287/ Sodná 276/ Sodná 274/9 0 4 Sodná 76/7 0 4 Sodná 46/5 0 4 Žalmanova 425/3 4 2 Žalmnavova 462/4 4 2 Žalmanova 382/5 4 2 Žalmanova 461/6 4 2 Orlovská 114/ Orlovská 117/ Orlovská 337/ Vývozní 363/3 8 0 Celkem

21 Míra zaměstnanosti obyvatel: Student Zaměstnán Evidence ÚP Vyřazen z evidence ÚP Mateřská dovolená Důchodce let let let let Nad 63 let 1 12 CELKEM Míra vzdělání obyvatel: Neúplné Základní Střední Středoškolské vzdělání vzdělání odborné let let let let Nad 63 let CELKEM c) Ukázka mapy domů v lokalitě Zárubek Šenovská 46 Trimex majetková a.s. Bytová kategorie 1.posch. 2 byty II. kat. Přízemí 2 byty II. kat. Velikost bytu Sml. Na dobu určitou/neurčitou Vytápění 21

22 1. poschodí Dospělí Děti Byt č neurčitou Byt č ve výpovědi Přízemí Byt č neurčitou Byt č určitou 4 byty 8 dospělých dětí Učí se 0 0 Vyučení 1 Muž 1dívka Rytec kovů, sklářka Pevná paliva Pevná paliva Pevná paliva Pevná paliva Zaměstnaní 0 0 Problém: Chybí poklop na kanál, na sklepním okně není rám-děti lezou do sklepa, není oplechován okenní parapet- teče do bytu, nedostatek přidělovaných kontejnerů. Zahrádky některých obyvatel, kteří zde pěstují zeleninu, jsou vykrádány. Řešení: Zjišťování možností, aktivizace obyvatel. Někteří původní obyvatelé si zakládají a pečlivě udržují zahrádky za domem, kde pěstují zeleninu, je zde pařeniště i skleník. 22

23 3.5. Vytváření organizačních sítí Pro řešení problémů v dané lokalitě v rámci komunitní práce je důležité znát sociální a institucionální infrastrukturu majitele domů, bytů, pozemků, představitele městských, obvodních úřadů, lékaře, školská zařízení, mateřské školy, Městskou Policii a jiné organizace a instituce působící v dané lokalitě. Při zahájení komunitní práce je třeba se s příslušnými institucemi seznámit a navázat kontakt s jejich zástupci. Kontakty navazují komunitní pracovníci a samotní obyvatelé osobní návštěvou na příslušné instituci. Pracovníci a obyvatelé se představí, vysvětlí jakou práci se zabývají, co obnáší, jaké problémy řeší. Diskutuje se o možnostech vzájemné spolupráce, podpory, co můžeme od sebe navzájem očekávat, vymezují se hranice, předávají se kontakty. Instituce působící v lokalitě nebo mající vliv na danou lokalitu jsou uvedeny v sociální mapě název instituce, adresa, tel. kontakt, , kontaktní osoba, případně jiné údaje např. webová stránka. Při vytváření sociálních sítí může napomoci metoda síťové analýzy dojde k zakreslení institucionální sítě tuto metodu uvádí ve své publikaci rovněž L. Schuringa. 23

24 3.6. Anonymní sociální mapy lokality Hrušov, Liščina a Zárubek Jako příklad dobré praxe jsme se rozhodli podělit se s Vámi o námi vytvořené anonymní sociální mapy jednotlivých lokalit, kde pracujeme metodou komunitní práce lokality Hrušov, Liščina a Zárubek Sociální mapa Hrušov Občanské sdružení Vzájemné soužití Organizační jednotka Helpale Terénní programy 30. dubna 1, Ostrava SOCIÁLNÍ MAPA LOKALITY HRUŠOV, SLEZSKÁ OSTRAVA (aktualizace srpen 2011) 24

25 I. specifikace lokality 1. Základní informace: Název lokality: Slezská Ostrava Hrušov Umístění: Lokalita Hrušov se nachází mezi ul. Bohumínskou a řekami Ostravice a Odra. Typ lokální správy: Úřad městského obvodu Slezská Ostrava 2. Historie Lokality: 1526 poprvé se objevily zmínky o vesnici Hrušov v dějepisných dokumentech Jako knížecí panství byl Hrušov 200 let spravován vesnickým správcem byla obec Hrušov povýšená na městys. V 19 století je znám díky Hrušovskému dolu, jáma Albert, Hornická kolnie IDA. Velké povodně zde byly v letech 1902, 1903, 1910, 1911, 1922, 1960, 1985 a V roce 1990 se Hrušov sdružil do správního obvodu se Slezskou Ostravou. Donedávna se v lokalitě nacházela také služebna městské policie v domě Stará cesta 7, ta však byla k 5/06 přestěhována na Liščinu. Zastupitelstvo Slezské Ostravy schválilo dne záměr prodat domy v lokalitě Hrušova a Muglinova. Jedná se o ulice Pod Haldami 7, Stará cesta 7, Riegrova 9, 17, 19, 43, 45, 47, a 49 a Pláničkova 5. Září 2008 Stará cesta dům již neslouží pro ubytování rodin. Prosinec 2008 Riegrova 45 kancelář sociálních pracovnic ÚMOb. Slezská Ostrava V roce 2010 byl zrekonstruován dům Riegrova 3 V květnu 2010 rozhodlo zastupitelstvo Slezské Ostravy o odprodeji domů na ul. Riegrova a Pod Haldama 7. Majitelem domu Pod Haldami 7 je cca od května 2011 Kuděla Petr (Jiřího Trnky 1253/7a Ostrava Mariánské Hory, ) V červnu 2011 zastupitelstvo rozhodlo o odprodeji domů ul. Pláničkova podnikateli Jiřímu Novákovi. 25

26 Dne ukončilo po deseti letech NZDM KC Hrušov svojí činnost a mělo by se nejdříve v září přestěhovat do prostor na ulici Pláničkova. 3. Demografické skutečnosti: Jedná se o lokalitu, která byla podle tzv. Gabalovy zprávy označena jako sociálně vyloučená romská lokalita. Lokalita je popisována v Gabalově analýze v interaktivní mapě Ostravy pod písmenem E. Tuto lokalitu lze rozdělit na tzv. přední a zadní Hrušov. V předním Hrušově se působí na ul. Pláničkova a Plechanovova, které se nacházejí v blízkosti autobusové a trolejbusové zastávky Bohumínská. Zadní Hrušov se skládá z domů na ul. Riegrova, Pod Haldami a Verdiho. Celkový počet obyvatel znázorňuje následující tabulka. Ulice Byty Obyvatelé Celkem Obydlené Neobydlené Celkem Dospělí Děti Pod Haldama Riegrova Verdiho Celkem Pláničkova Celkem Na ulici Pláničkova je celkem 36 bytů, přičemž ve 23 bytech žijí rodiny či jednotlivci. Neobydlených bytů je momentálně 13. Tato lokalita nebyla příliš zmapovaná, pracovalo se zde s minimálním počtem rodin. Pravidelným docházením do této lokality se nám podařilo navázat s obyvateli vztahy. Všichni obyvatelé znají zaměstnance Helpale. Je pracováno s většinou obyvatel na řešení krátkých zakázek, ale s některými se pracuje pravidelně a dlouhodobě. Bydlí zde celkem 90 lidí. Tento počet tvoří 46 dospělých a 44 děti. Odhadovaný počet příslušníků romského etnika v této lokalitě je 98 %. Při poslední aktualizaci prováděné v červenci a srpnu 2011, došlo k podrobnějšímu zmapování této lokality. 26

27 Na ulici Pod Haldami bydlí 4 rodiny, žádný byt zde není volný, je zde 7 dospělých a 16 dětí. Celkem je zde 23 lidí. Zde se pracuje se 3 rodinami, na řešení jejich individuálních problémů. Na ulici Riegrova je celkem 51 bytů, z toho 31 je momentálně obydlených. Žije zde cca 136 lidí, z toho cca 71 dospělých a cca 65 dětí. Na ulici Verdiho je 12 bytů, 9 bytů je obydlených. Je zde cca 22 dospělých a 26 dětí. Celkem je zde cca 48 lidí. Na této ulici se pracuje s minimálním počtem obyvatel a ve většině případů se jedná o krátkodobé intervence. V zadním Hrušově (Verdiho, Pod Haldama a Riegrova) je tedy celkem 207 lidí (100 dospělých a 107 dětí). V lokalitě je tedy celkem 297 lidí. Celkový počet dospělých je 146 (přibližně stejně zastoupeny ženy i muži) a dětí 151. Komunita je složena téměř výhradně z příslušníků romského etnika (a to asi z 99 %). Rodová příbuznost členů lokality mezi sebou je charakteristická. V lokalitě se vyskytují dva velké rodinné klany. Téměř všechny rodiny jsou závislé na sociálních dávkách, jež jsou jejich jediným legálním příjmem. Nezaměstnanost v lokalitě činí zhruba 97%. Většina zaměstnaných pracuje v technických službách ÚMOb na dobu určitou. Někteří obyvatelé (zejména muži) si přivydělávají nelegální prací (např. pomocné práce ve stavebnictví, výkopové práce, sběr suti a barevných kovů). Obyvatelé jsou většinou nezaměstnaní dlouhodobě. Většina nezaměstnaných je evidována na Úřadu práce Ostrava, ale častým jevem je, že jsou sankčně vyřazeni pro nedodržování podmínek evidence (nehlášení se ve stanovených termínech apod.). Obtížně získávají práci zejména ženy, neboť se věnují péči o děti po dobu jejich docházky do školy a zabezpečují chod rodiny. 27

28 Na zaměstnání bylo dotázáno cca 100 lidí, bylo zjištěno, že 10 obyvatel pracuje legálně (nejčastěji Technické služby). Zdravotní stav obyvatel lokality je podprůměrný. Je to spojeno se špatnými bytovými podmínkami, nedostatečnými hygienickými podmínkami, nedostatečnou lékařskou péčí a v neposlední řadě špatnými zdravotními návyky a strachem z lékařů. Nejčastěji uváděnými zdravotními problémy jsou dýchací potíže ( astma) a také problémy se zuby. Děti navštěvují 4 dětské lékaře MUDr. Semenďák, MUDr. Branná, MUDr. Zelená a MUDr. Osičková. Nejčastěji však chodí k MUDr. Branné. Někteří obyvatelé lokality se hlásí ke katolické víře. Děti navštěvují tyto základní školy Gebauerova, Přemysla Pittra, Ibsenova, Na Vizině, Bohumínská. Většina obyvatel má pouze základní vzdělání. Bylo zjištěno, že z dotázaných dětí a mládeže jsou dvě děti, které studují střední školu - první nastupuje do 1. ročníku na učební obor elektrikář (Pláničkova) a druhé dítě se učí na kadeřnici (Riegrova 9). 4. Fyzická infrastruktura Lokalitu Hrušov rozlišujeme na tzv. zadní Hrušov kde jsou obydlené ul. Riegrova (4 domy), Verdiho (1 dům) a Pod Haldama (1dům), přední Hrušov Pláničkova 5 a ul. Plechanovova, kde se nyní pracuje minimálně, ale předpokládáme, že po otevření NZDM na ul. Pláničkova se rozšíří s obyvateli spolupráce a je zde ještě lokalita 28

29 Muglinov ul. Muglinovská, která těsně s lokalitou sousedí a s některými obyvateli se rovněž pracuje a Hrušov na Liščině, který je brán jako samostatná lokalita, vypracována samostatná sociální mapa a pracují zde jiní naší terénní pracovníci. Pláničkova 5 se skládá z jednoho domu, který má 4 vchody. Vchody jsou rozlišené písmeny a d. Celkový počet obyvatel v lokalitě okolo ulice Pláničkova 5 je cca 90 lidí (46 dospělých + 44 dětí). Domy jsou ve špatném stavu, téměř ve všech bytech se nachází plíseň. Nachází se zde byty II. a III. kategorie, ojediněle I. kategorie. V bytech se topí tuhými palivy nebo gamaty. Pláničkova 5a má celkem 6 bytů. Lidé žijí ve 4 bytech. V prvním bytě nikdo nebydlí. Ve druhém bytě bydlí 3 dospělí a dvě děti. Ve třetím bytě bydlí dva dospělí. Ve 4 bytě bydlí 2 dospělí a 3 děti. V pátém bytě nikdo nebydlí. V šestém bytě žijí 2 dospělí s 2 dětmi. Pláničkova 5b má celkem 12 bytů. Ve 3 bytech nikdo nebydlí. V prvním bytě bydlí 2 dospělé osoby, kteří mají 5 dětí a nejstarší nezletilá dcera má 1 dítě. Ve druhém bytě žijí 2 dospělí a 1 dítě. Ve třetím bytě nikdo nebydlí. Ve čtvrtém bytě žijí 2 osoby. V pátém bytě žijí 2 dospělé osoby, které mají 4 děti. V šestém bytě žijí 4 dospělí a 2 děti). V sedmém bytě žijí 3 dospělé osoby a 3 děti. V osmém bytě nikdo nebydlí. V devátém bytě žijí 2 dospělé osoby. V desátém bytě žijí 2 dospělé osoby s 1 dítětem. V jedenáctém bytě nikdo nebydlí. Ve dvanáctém žije jedna osoba. Pláničkova 5c má také celkem 12 bytů. Celkem 6 bytů je prázdných. V prvním bytě žijí 2 dospělé osoby a 3 děti. Ve druhém bytě bydlí paní s rodinou, která má soudní vystěhování a stěhuje se každým dnem pryč, z tohoto důvodu mi nechce uvést kolik jich v bytě bydlí. Ve třetím a čtvrtém bytě nikdo nebydlí. V pátém bytě bydlí 2 osoby a 2 děti. V šestém bytě bydlí 2 dospělí a 3 děti. V sedmém bytě nikdo nebydlí. V osmém bytě bydlí 2 dospělí. Devátý byt je neobydlený. V desátém bytě žijí 2 dospělí a 2 děti. Jedenáctý a dvanáctý byt momentálně nikdo neužívá. Pláničkova 5d má celkem 6 bytů. Lidé bydlí ve 4 bytech. V prvním bytě bydlí 1 dospělý a 2 děti. Ve druhém bytě bydlí 1 dospělá osoba. Byty byly původně sloučeny, oba dva jsou obývány neoprávněně, je zde dekret na jinou osobu, 29

30 která je údajně v Anglii. Ve třetím a čtvrtém bytě nikdo nebydlí. V pátém bytě bydlí 2 dospělí a1 dítě. V šestém bytě žijí 2 dospělí a 6 dětí a v tomto roce očekávají narození dalšího dítěte. Lokalita Pláničkova se nachází poblíž autobusové a trolejbusové zastávky Bohumínská. Jezdí zde autobusová linka 49 a trolejbusové linky 103, 105, 106, 108 a 111. Velkým problémem až do poloviny roku 2010 v této lokalitě byla distribuce drog, hlavně pervitinu a výskyt drogově závislých, kteří si zde chodili kupovat drogy. Po soudním vystěhování osob, v jejichž bytech docházelo ke konzumaci a údajné distribuci drog se situace zklidnila a výskyt drog a drogově závislých je minimální. Dalším problémem je plíseň v bytech, zbouraný dům, který nebyl odklizen, a černé skládky, které na zbytcích domů vznikají, jak za přispění okolních obyvatel, tak dovozem jiných lidí s auty. Lokalita zadního Hrušova je tvořena třemi obydlenými ulicemi a to ulicí Riegrova, Pod Haldami a Verdiho. Na ulici Riegrova se nachází 5 domů: - Riegrova 3/1, 2 ordinace - Riegrova 9/458, 12 bytů velikosti 1+2 kategorie - Riegrova 17/445, 9 bytů, velikosti 1+1 a 0+1 II. a III. kategorie - Riegrova 19/446, 6 bytů velikosti 0+1 a 0+2, II. a III. kategorie - Riegrova 43/104, 6 bytů velikosti 1+1, 1+2 a 1+3, II. a III. kategorie - Riegrova 45/181, 6 bytů velikosti 1+2, II. kategorie - Riegrova 47/424, 6 bytů velikosti 1+1 a 1+2, II. kategorie - Riegrova 49/423, 6 bytů velikosti 1+1 a 1+2, II. a III. kategorie Riegrova 3/1 ordinace praktické lékařky MUDr. Liany Jašové a zubní ordinace MUDr. Míčkové. Riegrova 9/445 má 12 bytů, ale momentálně je zde obydleno pouze 6 bytů. V prvním bytě žije 1 obyvatel. Ve druhém bytě nikdo nebydlí. Ve třetím bytě 30

31 žije 1 dospělý se 4 dětmi. Ve čtvrtém žijí 2 dospělí s 6 dětmi. V pátém bytě žije 1 matka s 2 dospělými dcerami. Obě dcery zde mají své partnery. Jedna dcera má 2 děti, druhá 1. V šestém, sedmém, osmém, devátém a dvanáctém bytě nikdo nebydlí. V desátém bytě bydlí 4 dospělí. V jedenáctém bytě 4 dospělí a jedno dítě. Riegrova 17/44 má celkem 9 bytů. Momentálně je 7 obydlených. V prvním bytě nikdo nebydlí.ve druhém bytě nikdo nebydlí. Ve třetím bytě žije 1 osoba. Ve čtvrtém bytě žije 1 dospělá osoba se 4 dětmi. V pátém bytě žijí 2 dospělé osoby. V šestém bytě žijí 4 dospělé osoby. V sedmém bytě žije 1 dospělá osoba. V osmém bytě žije 1 dospělá osoba. V devátém bytě bydlí 1 dospělá osoba a 2 děti. Riegrova 19/446 má celkem 6 bytů. Obydlené jsou 2 byty. V prvním bytě žije jedna osoba. Ve druhém bytě žijí 1 dospělá osoba a 5 dětí. Další byty jsou neobydlené. Riegrova 43/104 má celkem 6 bytů. Obydlené jsou momentálně všechny byty. V prvním bytě bydlí 3 dospělé osoby a 2 děti. Ve druhém bytě žijí 2 dospělí a 8 dětí. Ve třetím bytě bydlí dvě dospělé osoby. Ve čtvrtém bytě bydlí 1 dospělá osoba a 2 děti. V pátém bytě bydlí 1 dospělá osoba a v šestém bytě bydlí 2 dospělí. Riegrova 45/181 má také 6 bytů, 2 byty jsou neobydlené.v prvním bytě je kancelář sociálních pracovnic ÚMOb. Slezská Ostrava. Ve druhém bytě je Denní centrum pro děti. Ve třetím bytě bydlí 2 dospělí a 6 dětí. Ve čtvrtém bytě bydlí 2 dospělí a 2 děti. V pátém a šestém bytě nikdo nebydlí. Riegrova 47/424 má celkem 6 bytů. Obydlené jsou 4 byty. V prvním bytě žijí 2 dospělí a 3 děti. Ve druhém bytě žijí 2 dospělí. Ve třetím bytě žijí 2 dospělí a 3 děti. Ve čtvrtém bytě nikdo nebydlí. Pátý byt obývají 2 dospělí a 1 dítě. V šestém bytě nikdo nebydlí. Riegrova 49/423 má celkem 6 bytů. Obydlené jsou nyní 4. V první bytě bydlí 3 dospělí a 1 dítě. Ve druhém bytě bydlí 3 dospělí a 4 dětí. Ve třetím bytě bydlí 2 dospělí, kteří zde mají 5 zletilých dětí a 1 nezletilé dítě. Zletilý syn zde má 31

32 družku se, kterou má dítě. Rovněž druhý zletilý syn žije s družkou. Zletilá dcera zde žije rovněž s druhem a 2 dětmi. V bytě žije tedy celkem 14 lidí. Ve čtvrtém bytě bydlí 2 dospělí a 4 děti.v pátém bytě nikdo nebydlí. V šestém bytě nikdo nebydlí. Ulice Pod Haldami se skládá z jediného domu Pod Haldami 7/347, 4 byty velikosti 1+3 II. Kategorie. V prvním bytě žijí 2 dospělí, kteří mají 5 dětí. V druhém bytě žijí 2 dospělí, kteří mají 2 děti. Ve třetím bytě žije 1 dospělý a 6 dětí. Ve čtvrtém bytě žijí dva dospělí a 3 děti. Na ulici Verdiho je jeden dům, který má dva vchody. - Verdiho 2/152, 6 bytů velikosti 1+2 a 1+3, II. kategorie - Verdiho 4/151, 6 bytů velikosti 1+2 a 1+3, II. Kategorie Na ulici Verdiho je 12 bytů, z toho 9 bytů je momentálně obydlených. Je zde cca 22 dospělých a 26 dětí. Celkem je zde cca 48 lidí. Lokalita je špatně dostupná, zastávka Žižkova a Riegrova, trolejbus č Domy jsou v havarijním stavu, jsou umístěny v oblasti, kterou v roce 1997 postihly katastrofální záplavy. Domy jsou oprýskané, po povodních nebyly pořádně opravené ani vysušené. Obyvatelé jednotlivých bytů mají často problémy s plísněmi na zdech. Slezská Ostrava pouze investuje do nejnutnější záchovné údržby. Byty v domech jsou horší kvality, převážně II. a III. kategorie, topí se tuhými palivy, teplá voda se ohřívá na peci. V mnohých bytech nejsou ani koupelny. V některých domech jsou malé balkónky, na které je odvahou vstoupit. Sklepy v některých domech bývají zatopené. 5. Institucionální infrastruktura: Instituce v lokalitě zadního Hrušova jsou pošta, obchod se smíšeným zbožím. 32

33 V blízkosti lokality Pláničkova najdeme pouze obchod se smíšeným zbožím, kde je zboží předražené, a trafiku. Děti a mládež z lokality navštěvují Základní školy v okolí, a to převážně ZŠ Gebauerova a ZŠ Bohumínská. Menší část navštěvuje ZŠ na Vizině a ZŠ Ibsenova. V minimálních případech navštěvují církevní školu Přemysla Pittra. Po vychození ZŠ mládež ve většině nepokračuje dále a hlásí se na ÚP. Základní školu církevní Přemysla Pittra Speciální škola na Vizině Jungmanova 149/3 Ostrava na Vizině 1034/28 Ostrava-Přívoz Tel: Tel: Základní škola Gebauerova Základní škola Ibsenova Gebauerova 8 Ibsenova 36 Ostrava Přívoz Ostrava Přívoz Tel.: , Tel: Základní škola Na kamenci Bohumínská 72/1082 Slezská Ostrava Tel.: Děti navštěvují 4 dětské lékaře MUDr. Semenďák, MUDr. Branná, MUDr. Zelená a MUDr. Osičková. Nejčastěji však chodí k MUDr. Branné. MUDr. Branná Barbora MUDr. Zelená Jana Na Druhém 358/4 Olbrachtova 1308/ Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Tel Tel MUDr. Osičková Dagmar MUDr. Semenďák Macharova 965/7 Olbrachtova 1308/ Ostrava Přívoz Slezská Ostrava Tel Tel

34 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež provozované o.s. Vzájemné soužití do NZDM je otevřeno od 12:30 20:00 v pracovní dny. NZDM je primárně zaměřeno na práci s dětmi a mládeží a zde jim nabízí možnost smysluplně využívat volný čas, uplatnit a rozvíjet své schopnosti a nadání. Telefon: , Lokalita Slezská Ostrava Hrušov spadá do působnosti Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava se sídlem na ul. Těšínská 35, Slezská Ostrava. ( zastávka MHD nám. Jurije Gagarina) Starosta: Ing. Antonín Maštalíř, tel.: Odbor sociálních věcí sídlí na adrese: Nám. J.Gagarina 5, Slezská Ostrava Telefon (ústředna): internetová stránka: Úřední hodiny: Po a St 8:00 11:30 12:30 17:00 Pokladní hodiny: Po a St 8:00 11:30 12:30 17:00 Elektronická podatelna: V této lokalitě působí detašované pracoviště ÚMOb. Slezská Ostrava, odboru sociálních věcí, Riegrova 45, Ostrava Hrušov s Denním centrem pro děti. Telefon: Ing. Jitka Jašková Bc. Sylvie Slavíková Úřad práce: Lidé z lokality spadají pod ÚP v Ostravě na ulici 30. dubna 3130/2c, Ostrava 2 Telefon (ústředna): V lokalitě působí dvě pracovnice (sociální pracovník a terénní asistent) o. s. Vzájemné soužití, které nabízí obyvatelům sociální službu terénní programy a aktivitu komunitní práci.. 34

35 Tato lokalita spadá pod obvodní oddělení Policie ČR Bohumínská 65, Slezská Ostrava, tel Sociální infrastruktura: Mládež se často setkává v místních NZDM. Dospělí v letních měsících posedávají společně před domem, ve většině případů každý vchod zvlášť. Rodiny se často navštěvují, hlavně v období sociálních dávek, v domácnostech. Domácnosti v lokalitě jsou převážně tvořeny nukleární rodinou a v menší míře rozšířenou rodinou. Rodová příbuznost členů lokality mezi sebou je charakteristická lokalitu obývají dva velké rody, které jsou mezi sebou spřízněné a jiné menší rody. Muži v předním i zadním Hrušově, se často scházejí před obchody. 7. Specifikace lokality: Jedná se o lokalitu, která byla podle tzv. Gabalovy zprávy označena jako sociálně vyloučená romská lokalita. Tato lokalita lze rozdělit na tzv. přední a zadní Hrušov a Hrušov Liščinu. V předním Hrušově se působí na ul. Pláničkova, která se nachází v blízkosti autobusové a trolejbusové zastávky Bohumínská. Zadní Hrušov se skládá z domů na ul. Riegrova, Pod Haldami a Verdiho. Hrušov Liščina je brána jako samostatná lokalita, je zde vypracována samostatná sociální mapa a pracují zde jiní naší terénní pracovníci. 35

36 Největšími problémy v lokalitě jsou: finance (zadlužení, exekuce), závislost na sociálních dávkách, nezaměstnanost, bydlení, užívání a distribuce drog a jiných návykových látek místní mládeži. 8. Mapa lokality: Pláničkova 354/5, Hrušov, Ostrava autobusová a trolejbusová zastávka Bohumínská 36

37 Pod Haldami 7/347, Hrušov, Ostrava Verdiho 2/152, Hrušov, Ostrava Verdiho 4/151, Hrušov, Ostrava + Riegrova trolejbusová zastávka Žižkova Riegrova 3/1 Riegrova 9/458, Riegrova 17/445 Riegrova 19/446 37

38 Riegrova 43/104 Riegrova 45/181 Riegrova 47/424 Riegrova 49/423 trolejbusová zastávka Riegrova II. Fotky lokality 38

39 Pláničkova 5 pohled ze dvora Pláničkova 5 Demolice domu na ul. Pláničkova Riegrova 9 Riegrova 17 a Riegrova 19 Riegrova 43 a Riegrova 45 Riegrova 43 a 45 po výměně plastových oken 39

40 ul.pod haldami 7 Verdiho ul. III. Mapy domů Riegrova Na ul. Riegrova jsou činžovní domy s byty Kategorie. Ve všech domech je 51 bytů. Momentálně je jich 31 obydlených a 20 neobydlených. Kategorie bytů dle ÚMOb. Slezská Ostrava Adresa Kategorie Počet bytů Riegrova 9/ Riegrova 9/ Riegrova 17/ Riegrova 17/ Riegrova 19/ Riegrova 19/ Riegrova 43/ Riegrova 43/ Riegrova 43/ Riegrova 45/ Riegrova 45/ Riegrova 47/ Riegrova 47/ Riegrova 49/ Riegrova 49/

41 Počet obývaných bytů: Adresa Celkový počet Obydlené byty Neobydlené byty bytů Riegrova 3/1 0 0 ordinace Riegrova 9/ Riegrova 17/ Riegrova 19/ Riegrova 43/ Riegrova 45/ (2 ÚMOb) Riegrova 47/ Riegrova 49/ Celkem Z celkového počtu 21 jedna neobydlených bytů jsou 2 byty používány pro jiné účely a dům na ul. Riegrova 3 neslouží k bytovým účelům. Adresa Velikost bytů: Riegrova 9/ Riegrova 17/ Riegrova 19/ Riegrova 43/ Riegrova 45/ Riegrova 47/ Riegrova 49/ Technický stav domů: Stav základů a izolací domů Fasády Původní bez jakýchkoliv větších oprav Nezateplené, oprýskané omítky 41

42 Okna Kanalizace Rozvody elektroinstalace Rozvody plynů Vytápění bytů Rozvody vody Původní dřevěná, Riegrova částečně plastová Původní. Domy mají septiky s vyústěním do trativodu, není zde napojení na kanalizaci OvaK Ostrava. 24 V na chodbách a ve sklepech z důvodů zamezení černých odběrů. V 19 bytech provedena rekonstrukce. Domy nejsou plynofikovány. Lokální pomocí kamen na tuhá paliva, několik bytů je vytápěno na elektrický proud přímotopy. Původní. Problémy: 1. nefunkčnost septiků, voda se objevuje ve sklepních prostorech domů 2. plíseň v bytech 3. rozbitá a profukující okna 4. v roce 2011 se začíná objevovat prodej drog a problémy s ním spojené 5. zdevastované neobydlené byty. Vzdělání: Vzdělání Počet osob Neukončené základní vzdělání 5 Základní 47 Vyučen v oboru 10 Středoškolské 0 Vysokoškolské 0 Celkem 62 Lidé jsou vyučeni v oborech: 2 x tesař 2 x švadlena 1 x sanitářka 2 x zámečník 2 x zedník 1 x valcíř Jeden dospělý má kurzy Terénní sociální práce. 42

43 Zaměstnanost v lokalitě: a více celkem učí se MD ÚP není na ÚP pracuje inval. Důchod vdov. Důchod starob.důchod VTOS celkem Mapy domů beze jmen Přízemí Riegrova 3 ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Smlouva na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytu určitou/neurčitou ordinace 1. Patro ordinace 2. Patro 1 byt 3+1 I. kat 2. patro Dospělí Děti byt č byt 0 dospělých 0 děti vyučení 0 0 učí se 0 0 zaměstnání 0 0 V roce 2009 byla rodina, která obývala půdní dům, přestěhována do bytů na ul. Riegrova 49. Problém: V roce 2010 byl dům celkově rekonstruován, a půdní byt již není obýván žádnou rodinou. Řešení: 43

44 Riegrova 9 ÚMOb. Slezská Bytová Velkost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytu určitou/neurčitou přízemí 4 byty I, II 1. Patro 4 byty II 2. Patro 4 byty II přízemí dospělí děti Byt č pevná paliva Byt č Byt č neurčitou pevná paliva Byt č určitou pevná paliva 1. Patro Byt č bez smlouvy pevná paliva Byt č Byt č Byt č Patro Byt č Byt č neurčitou pevná paliva Byt č neurčitou pevná paliva Byt č bytů 17 dospělých 14 dětí vyučení 4 0 švadlena, zedník, sanitářka, zámečník učí se 0 1 kadeřnice zaměstnání 1 0 terénní soc.pracovník Problém: V tomto domě je problém s vodou ve sklepě, černým odběrem elektřiny, přemnoženými potkany. Řešení: Snaha vyjednat deratizaci, motivace klientů splácet dluhy u ČEZ. 44

45 Riegrova 17 přízemí 2 byty II, III 1. Patro 3 byty II, III ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytu určitou/neurčitou 2. Patro 4 byty II, III přízemí Dospělí Děti Byt č Byt č Patro Byt č určitou pevná paliva Byt č určitou pevná paliva Byt č určitou pevná paliva 2. Patro Byt č určitou pevná paliva Byt č určitou pevná paliva Byt č určitou pevná paliva Byt č bytů 11 dospělých 6 dětí vyučení zedník, švadlena učí se 0 0 zaměstnání 2 0 technické služby Problém: Rodinné vztahy obyvatel domů, konflikty mezi nimi, konflikty rodiny s dalšími obyvateli. Řešení: nenalezeno 45

46 Riegrova 19 Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou přízemí 2 byty II 1. Patro 2 byty 2. Patro 2 byty III přízemí Dospělí: Děti Byt č neurčito pevná paliva Byt č neurčito pevná paliva 1. Patro Byt č Byt č Patro Byt č Byt. Č bytů 2 dospělí 5 dětí vyučení 0 0 učí se 0 0 zaměstnání 0 0 Problém: Nevytopené horní patra. Řešení: Riegrova 43 přízemí 2 byty II 1. Patro 2 byty II ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou 2. Patro 2 byty přízemí Dospělí: Děti byt. Č určitou byt č určitou pevná paliva 1. Patro byt č určitou pevná paliva byt č určitou 2. Patro byt č byt č určitou 6 bytů 11 dospělí 12 dětí vyučení 1 0 tesař učí se

47 zaměstnání 0 0 Riegrova 45 ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou Přízemí 2 byty 1. Patro 2 byty I 2. Patro 2 byty Přízemí Dospělí: Děti: ÚMOb.Sl. Ostrava Denní centrum Patro byt č určitou byt č určitou pevná paliva 2. Patro byt č byt č bytů 4 dospělí 8 dětí vyučení 0 učí se 0 0 zaměstnání 0 0 Riegrova 47 Přízemí 2 byty 1. Patro 2 byty ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou 2. Patro 2 byty Přízemí Dospělí: Děti: byt č určitou pevná paliva byt č neurčitou pevná paliva 1. Patro byt č neurčitou pevná paliva byt č pevná paliva 2. Patro byt č určitou pevná paliva byt č bytů 8 dospělých 7 dětí vyučení 1 0 valcíř učí se 0 0 zaměstnání

48 Riegrova 49 Přízemí ÚMOb. Smlouva na Slezská Bytová Velikost dobu Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou 2 byty 1. Patro 2 byty Vytápění 2. Patro 2 byty Přízemí Dospělí: Děti: byt č neurčitou pevná paliva byt č bez smlouvy pevná paliva 1. Patro byt č určitou byt č určitou 2. patro byt č určitou pevná paliva byt č bytů 18 dospělých 13 dětí vyučení 1 0 zámečník učí se 0 0 zaměstnání 3 0 uklízečka, hlídač, prodejce Pláničkova Počet obývaných bytů: Adresa Celkový počet Obydlené byty Neobydlené byty bytů Pláničkova 5a Pláničkova 5b Pláničkova 5c Pláničkova 5d Celkem Velikost bytů: Adresa 1+1 Pláničkova 5a 6 Pláničkova 5b 12 Pláničkova 5c 12 48

49 Pláničkova 5d 6 celkem 36 Technický stav domů: Stav základů a izolací domů Fasády Okna Kanalizace Rozvody elektroinstalace Rozvody plynů Vytápění bytů Rozvody vody Původní bez jakýchkoliv větších oprav Nezateplené, oprýskané omítky, praskliny v domě Původní dřevěná, některé byty plastová. Zřejmě původní. Nezjištěno. V domě je zaveden plyn, který však není ve všech bytech. Lokální pomocí kamen na tuhá paliva a Gamata. Zřejmě původní. Problémy: 1. plíseň v bytech 2. rozbitá a profukující okna 3. zapáchající a zničené sklepy 4. zdevastované neobydlené byty Vzdělání: Není zatím zjištěno u všech obyvatel. Vzdělání Počet osob Neukončené základní vzdělání 2 Základní 27 Vyučen v oboru 6 Středoškolské Vysokoškolské Celkem 35 Lidé jsou vyučeni v oborech: 1 x prodavačka 1 x obráběčka kovů 1 x kloboučnice 1 x zámečník 49

50 2 x zedník Zaměstnanost v lokalitě: a více celkem učí se MD ÚP není na ÚP pracuje inval. Důchod vdov. Důchod starob.důchod VTOS celkem Pláničkova 5a Přízemí Mapy domů beze jmen ÚMOb. Smlouva na Slezská Bytová Velikost dobu Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou 2 byty Vytápění 1. Patro 2 byty 2. Patro 2 byty Přízemí Dospělí: Děti: Byt č Byt č neurčito pevná paliva 1. Patro Byt č Byt č neurčito pevná paliva 2. patro Byt č Byt č bytů 9 dospělých 7 dětí vyučení učí se 0 zaměstnání Problém: Řešení: 50

51 Pláničkova 5b přízemí ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytu určitou/neurčitou 4 byty 1. Patro 4 byty 2. Patro 4 byty přízemí Dospělí Děti Byt č bez smlouvy gamata Byt č Byt č Byt č neurčitou pevná paliva 1. Patro Byt č určitou gamata Byt č určitou pevná paliva Byt č bez smlouvy gamata Byt č Patro Byt č neurčitou pevná Byt č Byt č Byt č neposkytnul informace 12 bytů 20 dospělých 18 dětí vyučení 1 Prodavačka učí se 0 zaměstnání 1 technické služby Problém: Řešení: 51

52 Pláničkova 5c přízemí ÚMOb. Slezská Bytová Velikost Sml. Na dobu Vytápění Ostrava kategorie bytu určitou/neurčitou 4 byty 1. Patro 4 byty 2. Patro 4 byty přízemí Dospělí Děti Byt č určitou pevná paliva Byt č Byt č Byt č Patro Byt č neurčitou gamata Byt č neurčitou gamata Byt č Byt č určitou gamata 2. Patro Byt č Byt č neurčito pevná paliva Byt č Byt č bytů 10 dospělých 9 dětí vyučení 2 zámečník, obráběčka kovů učí se 1 1. ročník elektrikář zaměstnání 0 Problém: Řešení: Pláničkova 5d Přízemí ÚMOb. Smlouva na Slezská Bytová Velikost dobu Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou 2 byty 1. Patro 2 byty Vytápění 2. Patro 2 byty Přízemí Dospělí: Děti: Byt č bez smlouvy gamata Byt č bez smlouvy žádné 1. Patro Byt č Byt č patro Byt č neurčitou pevná paliva Byt č bez smlouvy pevná paliva 52

53 6 bytů 6 dospělých 9 dětí vyučení 2 zedník učí se 0 zaměstnání 0 Nelegální obyvatelé spodních bytů, nelegální odběr elektřiny, spory mezi Problém: obyvateli vchodu kvůli nelegálnímu pobytu. Řešení: Pod Haldama 7 Mapy domů beze jmen Pod Haldama 7 Přízemí ÚMOb. Smlouva na Slezská Bytová Velikost dobu Ostrava kategorie bytů určitou/neurčitou 2 byty 1. Patro 2 byty Přízemí Dospělí: Děti: Byt č Byt č Patro Byt č Byt č byty 7 dospělých 16 dětí vyučení učí se zaměstnání Problém: Řešení: Vytápění 53

54 Sociální mapa Liščina Občanské sdružení Vzájemné soužití Organizační jednotka Helpale Terénní programy 30. dubna 1, Ostrava SOCIÁLNÍ MAPA LOKALITY LIŠČINA, SLEZSKÁ OSTRAVA (aktualizováno srpen 2011) 54

55 Sociální mapa lokality Ostrava-Hrušov LIŠČINA I. Základní informace: Název lokality: Ostrava-Hrušov, část Liščina Umístění: Slezská Ostrava Typ lokální správy: ÚMOb Slezská Ostrava II. Historie lokality: Rok 1256 poprvé se objevuje v dějepisných dokumentech jako vesnice ve smlouvě mezi Přemyslem Otakarem II. a vévodou Vladislavem von Oppeln za účelem stanovení hranice mezi Moravou a Těšínským Slezskem jako knížecí panství byl Hrušov 200 let spravován vesnickým správcem, který byl podřízen zemskému hejtmanovi, který spravoval soudnictví v zemi. Koncem 15. století přechází do majetku stavů, a od té doby často měnil majitele byla obec Hrušov povýšena na městys zemědělství, rybnikářství postupnou industrializací se podstatně měnil ráz obce hlavní události: stol.- Hrušovský důl, jáma Albert, hornická kolonie IDA - velké povodně 1902,1903, 1910, 1911, 1922, 1960, 1985, spojení Hrušova s Koblovem - železniční stanice menšina německá a polská Rok divadelních sálů moravské chemické závody založeny 1851 jako továrna na sodu - zánik

56 Rok 1990 Hrušov se sdružil do správního obvodu se Slezskou Ostravou v blízkosti věznice Heřmanice poddolovaný, od r uniká plyn III. Demografické skutečnosti: Obyvatelé rozdělují lokalitu na dvě části horní a dolní. Horní část tvoří ulice: U Dolu, K Dulkům, Na Vrchu, Kanzcuckého, Bažantí, Technická, V této části lokality žijí převážně starousedlíci. Dolní část tvoří ulice: Sodná, Žalmanova, Orlovská, Vývozní. Zde žijí převážně Romové cca (95%). Služby poskytované našim sdružením využívají z 98 % obyvatelé dolní části. Terénní programy využívá cca 50 rodin (rodiny jsou převážně z dolní části Liščiny, menší část klientů je z horní části Liščiny a Vesničky soužití). V dolní části lokality žije cca 150 dospělých (cca 100 dospělých z dolní části Liščiny se obrací o pomoc na pracovníky Terénních programů) + cca 80 dětí. Většina obyvatel je v reprodukčním věku. Nezaměstnanost v lokalitě je zhruba okolo 50 %, z toho si přibližně většina mužů přivydělává prácemi na černo (výkopové práce, pomocník na stavbě, sběr kovů, sázení stromků). Nezaměstnanost obyvatel je dlouhodobého charakteru. Lidé, kteří mají uzavřené pracovní smlouvy, jsou zaměstnáni jako dělníci, prodavačky, uklízečky, tj. cca 20%. Obyvatelé tyto profese vykonávají z důvodu nízkého vzdělání. (základní, základní zvláštní nebo střední odborné učiliště). Z celkového počtu obyvatel dolní Liščiny je 20% na mateřské dovolené. Jen nepatrná část místní 56

57 mládeže studuje na středních odborných nebo odborných učilištích. Ostatní obyvatelé jsou vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Náboženství Převážná většina obyvatel lokality se hlásí ke katolické víře. Zdravotní situace: Zdravotní stav obyvatel lokality je dobrý. Jsou dodržovány pravidelné kontroly a očkování. Obyvatelé dochází většinou k lékaři na Modrý pavilon v Ostravě Muglinově na ul. Olbrachtové 19. (MuDr. Jana Zelená tel: , MuDr. Semenďak. Tel ). Migrace: Obyvatelé z této lokality většinou migrujíi do Anglie nebo Irska. Důvodem migrace je většinou ztráta bydlení, vidina lepší finanční a životní situace. V poslední době žádná rodina do zahraničí neodjela. Lidé se stěhují do výše uvedených zemí, protože už někdo z rodiny zde žije, a tím mají také lepší podmínky pro nový život (Mají hned kde bydlet, rodina jim zajistí zaměstnání). IV. Fyzická infrastruktura Vlastníky domů jsou: RPG, a. s. ulice Žalmanova, Sodná, Vývozní, Technická, Bažantí, Orlovská, Kazuncského Stavy domů: Horní část lokality tvoří finské domky a cihlové domy. V dolní částí jsou cihlové domy. 57

58 Byty v horní části jsou I. a II. kategorie o velikosti 1+1 nebo 2+1. V bytech se topí převážně plynovým topením gamaty. Byty v dolní části jsou II. kategorie o velikostech 1+1 a 2+1. V bytech se topí převážně plynovým topením gamaty, v menších případech se využívá tuhé palivo. Byty jsou obsazené z 80% (77%). V horní části jde převážně o neobydlené finské domky, které nejsou zatím přiděleny a postupem času chátrají. Od letošního roku mají obyvatelé uzavřené převážně nájemní smlouvy na dobu neurčitou (ti, kteří přistoupili na nabízené podmínky vlastníka bytů RPG Byty, a obyvatelé, kteří v bytech žijí několik let), v menší míře pak na dobu určitou, a to na jeden rok. Domy jsou ve špatném stavu, ale opravy probíhají průběžně. Obyvatele dlouhodobě trápí problémy s kanalizacíi. Část kanalizace byla již opravena, ale nejpotřebnější by byla oprava hlavní kanalizace. V březnu byl zdemolován dům na ulici Žalmanova 9, v letošním nebo příštím roce bude zdemolován dům na Vývozní 3. Obyvatelé ukládají komunální odpad do klasických kovových popelnic. Do lokality jsou dávány v rámci úklidových akcí velkoobjemové kontejnery, které zajišťuje RPG Byty nebo městský úřad Slezská Ostrava. V lokalitě je plácek, který si vybudovala místní mládež, na němž je možno hrát fotbal nebo jiné míčové hry. Plácek je umístěn u NZDM KC Liščina. V horní části Liščiny je travnaté hřiště, na kterém děti mohou hrát např. míčové hry. V červnu 2009 až srpnu 2011 byly vedle NZDM KC Liščina vybudovány svépomocí místních obyvatel v rámci projektu Liščina, tady jsem doma! I. III., které byly podpořené Nadací OKD, dětský koutek v roce 2009, v roce 2010 byla vedle dětského koutku vybudovaná odpočinková zóna (posezení) a v roce 2011 bylo upraven sportovní plácek. 58

59 Doprava: Do lokality dojíždí trolejbusy č.108, 109 a autobus č. 49 na zastávky Betonářská nebo Na Liščině. Z lokality je možné se dopravit směrem na Přívoz, centrum města Ostravy, Michálkovice. V. Institucionální infrastruktura Lokalita Hrušov-Liščina spadá pod Úřad městského obvodu Slezská Ostrava Úřad městského obvodu Slezská Ostrava Těšínská Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí sídlí na adrese: Nám. J.Gagarina 5, Slezská Ostrava Telefon (ústředna): Úřední dny: Pokladní hodiny: Pondělí a Středa Pondělí a Středa 8:00 11:30 8:00 11:30 12:30 17:00 12:30 17:00 Čtvrtek (matrika a ohlašovna) Čtvrtek 8:00 11:30 9: :30 17:00 12:30 14:00 59

60 WWW stránky obvodu: Elektronická podatelna: S pracovníky ÚMOb Slezská Ostrava mají sociální pracovníci o.s. Vzájemné soužití dobré vztahy a úzce spolupracují. Do lokality v neúřední dny dochází z ÚMOB S.O. romský asistent p. Koky. Úřad práce Telefon (ústředna): dubna 3130/2c Moravská Ostrava Děti z lokality navštěvují základní školy: Základní školu církevní Přemysla Pittra Speciální škola na Vizině Jungmanova 149/3 Ostrava na Vizině 1034/28 Ostrava-Přívoz Tel: Tel: Základní škola Pěší Základní škola Ostrava-Muglinov 66/1 Ostrava, Ibsenova 36 Tel: Tel:

61 V lokalitě působí o.s. Vzájemné soužití, které v lokalitě provozuje Nízkoprahové zařízení pro dětí a mládež, jež nabízí volnočasové aktivity. Do NZDM docházejí děti nejen z lokality, ale také z jiných části Ostravy (Hrušov, Muglinov, Přívoz, Heřmanice). V komunitě působí dvě pracovnice Terénních programů organizační jednotky Helpale o.s. Vzájemné soužití (sociální pracovník Lenka a terénní asistent Jolana), které s klienty pracují v rámci terénní sociální práce a komunitní práce. Obyvatelé mají možnost také oslovit sociální pracovníky Vesničky soužití, která je provozována Diecézní Charitou Ostrava. Děti a mládež mají možnost využít volnočasových aktivit v rámci komunitního centra Vesničky soužití. V lokalitě dále působí: - 3 obchody s potravinami (na Vesničce, U Zahraje a U Lišáků) - Ústav pro mentálně postižené - Služebna Městské policie, Na Liščině 671/12a, Ostrava-Hrušov, Tel: Mateřská škola, tel: Hospoda u Lišáka - Věznice Heřmanice - Azylový dům pro matky s dětmi spadá pod ÚMOb Slezská Ostrava Lokalita Liščina spadá pod obvodní oddělení Policie ČR Bohumínská 65, Slezská Ostrava, tel Sídlo společnosti: RPG Byty, s.r.o. Klientské centrum Ostrava Gregorova 3/2582 Kounicova 2929/5 61

62 Ostrava Ostrava-Moravská Ostrava Zákaznická linka: Havarijní linka: Oddělení kontroly péče o nájemníky: Obchodní oddělení: (pouze pro poskytování informací všem novým zájemcům o pronájem bytů.) VI. Sociální infrastruktura: Domácnosti v lokalitě jsou převážně tvořeny nukleární rodinou a v menší míře rozšířenou rodinou. Rodová příbuznost členů lokality mezi sebou je charakteristická lokalitu obývá 7 rodinných klanů. Vztahy mezi minoritou a majoritou jsou napjaté a někdy dochází ke konfliktům, ale i mezi Romy jsou někdy neshody. Místní mládež se většinou schází v NZDM KC Liščina nebo v jeho okolí. Ženy se setkávají většinou v domácnostech nebo na schodech před domy. Muži a také mládež se schází v místní hospodě u Lišáka. VII. Specifikace lokality: 62

63 Lokalita je rozdělená na dvě části horní (starousedlíci) a dolní (98% Romové) v rámci komunitní práce se s obyvateli pracuje celkově. Jde převážně o obyvatele dolní části (Sodná, Žalmanova, Orlovská) Největšími problémy v lokalitě jsou: finance (zadlužení, exekuce), závislost na sociálních dávkách, nezaměstnanost, bydlení špatný stav bytů a domů, užívání drog a jiných návykových látek místní mládeži. V lokalitě (horní části) také dochází k distribuci drog, sjíždí se lidé ze všech částí Ostravy. Lokalita je popisována v Gabalově analýze v interaktivní mapě Ostravy pod písmenem J. VIII. Mapa lokality Liščina 63

64 Převážná většina klientů, která se na nás obrací o pomoc, bydlí v těchto uvedených ulicích. Rovněž na těchto ulicích je rozběhnutá komunitní práce 64

65 Orlovská 28, 30, 38 Sodná 5,7,9,11,13,15,17, Žalmanova 4,6,3,5, Vývozní 1,3,5,7,9 Fotky jednotlivých domů lokality Liščina 2011 Orlovská 38/337 Vývozní 363/3 65

66 Orlovská 117/30 Orlovská 114/28 Žalmanova 461/

67 Žalmanova 462/ Ulice Sodná 17-5 NZDM KC Liščina Sodná 25 67

68 2009 VII. Mapa domů Liščina V lokalitě Liščina se na terénní pracovníky nejvíce obrací lidé z ulic Sodná, Žalmanova, Orlovská, jejímž vlastníkem je RPG Byty. V domech, ve kterých pracujeme s klienty, je 88 bytů - z toho je 20 neobydlených, dům na Vývozní 3 je určen k demolici. Kategorie bytů Adresa Kategorie Počet bytů Sodná 472/33 II. 4 Sodná 471/31 II. 4 Sodná 470/29 II. 4 Sodná 464/17 II. 4 Sodná 463/15 II. 4 Sodná 287/13 II. 4 Sodná 276/11 II. 4 Sodná 274/9 II. 4 Sodná 76/7 II. 4 Sodná 46/5 II. 4 68

69 Žalmanova 425/3 II. 6 Žalmnavova 462/4 II. 6 Žalmanova 382/5 II. 6 Žalmanova 461/6 II. 6 Orlovská 114/28 II. 4 Orlovská 117/30 II. 4 Orlovská 337/38 II. 8 Vývozní 363/3 II. 8 Počet obývaných bytů Adresa Celkový počet Obydlené byty Neobyvatelné byty bytů Sodná 472/ Sodná 471/ Sodná 470/ Sodná 464/ Sodná 463/ Sodná 287/ Sodná 276/ Sodná 274/ Sodná 76/ Sodná 46/ Žalmanova 425/ Žalmnavova 462/ Žalmanova 382/ Žalmanova 461/ Orlovská 114/ Orlovská 117/ Orlovská 337/ Vývozní 363/ Velikost bytů Adresa Sodná 472/ Sodná 471/ Sodná 470/

70 Sodná 464/ Sodná 463/ Sodná 287/ Sodná 276/ Sodná 274/9 0 4 Sodná 76/7 0 4 Sodná 46/5 0 4 Žalmanova 425/3 4 2 Žalmanova 462/4 4 2 Žalmanova 382/5 4 2 Žalmanova 461/6 4 2 Orlovská 114/ Orlovská 117/ Orlovská 337/ Vývozní 363/3 8 0 Celkem VIII. Míra zaměstnanosti obyvatel let let let Student Zaměstnán Evidence ÚP (z toho 1 si dodělává SS) 10 (z toho 1 si dodělává SS) Vyřazen z evidence ÚP Mateřská dovolená Důchodce (1 OSVČ) 3 3 let Nad 63 let 1 10 CELKEM

71 IX. Míra vzdělání obyvatel Neúplné Základní Střední Středoškolské vzdělání vzdělání odborné let let let let 6 3 Nad 63 let CELKEM X. Mapa domů ŽALMANOVA 425/3 Bytová RPG, byty kategorie Přízemí 3 byty II. Kategorie 1. Patro 3 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt.č Byt č určitou Neobydlený byt Patro Byt č určitou Byt č určitou Byt. Č Podnájem 8 Poznámky: 6 bytů dospělých 7 dětí Vyučení 0 Učí se 0 Zaměstnaní 3 Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení 71

72 Domovník: Problém: ŽALMANOVA 382/5 Bytová RPG, byty kategorie Přízemí 3 byty II. Kategorie 1. Patro 3 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Bydlí nová rodina 1+1 Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č neurčitou PRÁZDNÝ BYT Patro Byt č určitou Byt č neurčitou Byt č neurčitou 9 Problém: 6 bytů dospělých 2 dětí Vyučení 2 Učí se 2 Zaměstnaní 2 Domovník: Problém: Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení ŽALMANOVA 462/4 Bytová Velikost RPG, byty kategorie bytu Přízemí 3 byty II. Kategorie 1. Patro 3 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti PRÁZDNÝ BYT 2+1 Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č neurčitou Byt č určitou 1. Patro Byt č určitou Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení 72

73 Byt č PRÁZDNÝ BYT Poznámky: 6 bytů dospělých 5 dětí Vyučení Učí se Zaměstnaní 2 Domovník: Problém: plynové topení ŽALMANOVA 461/6 Bytová RPG, byty kategorie Přízemí 3 byty II. Kategorie Velikost bytů Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění 1. Patro 3 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Byt č Byt č neurčitou Byt č neurčitou 1. Patro PRÁZDNÝ BYT 1+1 Byt č neurčitou Byt č určitou 10 Poznámky: 6 bytů dospělých 8 dětí Vyučení Učí se 1(kuchař) Zaměstnaní 4 Domovník: Problém: plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení 73

74 SODNÁ 472/33 RPG, byty Bytová kategorie Přízemí 2 byty II. Kategorie Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění 1. Patro 2 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Byt č Byt č Patro Byt č Byt č bytů dospělých dětí Poznámky: v celém domě se topí plynovým topením. V domě bydlí převážně neromské rodiny. S rodinami Učí se se nepracuje. Jen někdy s jednou rodinou. Zaměstnaní Domovník: Problém: SODNÁ 471/31 RPG, byty Bytová kategorie Přízemí 2 byty II. Kategorie Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění 1. Patro 2 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Byt č neurčitou plynové topení Byt č Patro Byt č Byt č bytů Vyučení Učí se Zaměstnaní Domovník: 2 dospělých 3 dětí Poznámky: v domě se pracuje pouze s jednou rodinou. V celém domě se topí plyn. topením. 74

75 Problém: SODNÁ 470/29 RPG, byty Bytová kategorie Přízemí 2 byty II. Kategorie Velikost bytu Smlouva na Vytápění dobu určitou/neurčitou 1. Patro 2 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Byt č Byt č Patro Byt č Byt č bytů dospělých dětí Poznámky: V tomto domě se obyvateli nepracuje. V domě bydlí neromské rodiny. Vyučení Učí se Zaměstnaní Domovník: Problém: SODNÁ 464/17 RPG, byty Bytová kategorie Přízemí 2 byty II. Kategorie Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění 1. Patro 2 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Neobydlený byt 2+1 Byt č neurčitou 1. Patro Byt č neurčitou Neobydlený byt 2+1 neurčitou 4 bytů 3 dospělých 2 dětí Poznámky: Vyučení Učí se plynové gamata plynové gamata plynové gamata plynové gamata 75

76 Zaměstnaní Domovník: Problém: SODNÁ 463/15 RPG, byty Bytová kategorie Přízemí 2 byty II. Kategorie 1. Patro 2 Byty II. Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č neurčitou Byt č neurčitou 1. Patro Vytápění plynové gamata plynové gamata Neobydlený byt plynové gamata Byt č určitou plynové gamata 4 bytů 6 dospělých 2 dětí Poznámky: pracuje se pouze s jednou rodinou. Vyučení Učí se Zaměstnaní 1 Domovník: Problém: SODNÁ 287/13 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 2 byty Kategorie II. 1. Patro 2 Byty Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č určitou Neobydlený byt Patro Byt č neurčitou Byt č neurčitou Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení 76

77 4 bytů Vyučení Učí se 4 dospělých Zaměstnaní 1 Domovník: Problém: 3 dětí Poznámky: SODNÁ 276/11 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 2 byty Kategorie II. 1. Patro 2 Byty Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Byt č Byt č Patro Byt č Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení Byt č bytů dospělých dětí Poznámky: s rodinami se v tomto domě nepracuje, bydlí zde převážně Vyučení 3 2 Učí se Zaměstnaní Domovník: Problém: neromské rodiny. Pracuje se pouze s jednou rodinou. SODNÁ 274/9 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 2 byty Kategorie II. 1. Patro 2 Byty Kategorie Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění 77

78 Přízemí Dospělí Děti Byt č určitou Byt č Patro Byt č Bez smlouvy Byt č určitou 10 4 bytů dospělých 7 dětí Vyučení 5 Učí se Zaměstnaní Domovník: Problém: 2, 1 D plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení SODNÁ 76/7 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 2 byty Kategorie II. 1. Patro 2 Byty Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č neurčitou Byt č neurčitou 1. Patro Byt č Byt č neurčitou 10 Poznámky: 4 bytů dospělých 7 dětí Vyučení 2 Učí se 1, 1 Zaměstnaní OSVČ Domovník: Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení 78

79 Problém: SODNÁ 46/5 RPG, byty Bytová kategor ie II. Kategori Přízemí 2 byty e II. Kategori 1. Patro 2 Byty e Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Byt č Byt č Patro Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č neurčitou Byt č bytů dospělých 4 dětí Vyučení Učí se Zaměstnaní Domovník: Problém: Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení Poznámky: v tomto domě se pracuje pouze s jednu rodinou. 79

80 Orlovská 114/28 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 2 byty Kategorie II. 1. Patro 2 Byty Kategorie Přízemí Dospělí Děti Byt č. 1 Byt č Patro Neobydlený byt Byt č. 4 4 bytů dospělých dětí Vyučení Učí se Zaměstnaní Domovník: Problém: Velikost bytu Smlouva na dobu určitou/neurčitou Vytápění Poznámky: s rodinami se v tomto domě nepracuje, jde převážně o neromské rodiny. Pracuje se pouze s jednou paní. Orlovská 117/30 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 2 byty Kategorie II. 1. Patro 2 Byty Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu Byt č Byt č Patro Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č určitou Byt č bytů dospělých 3 dětí Vyučení 1 Učí se Zaměstnaní Vytápění plynové topení plynové topení plynové topení plynové topení Poznámky: v tomto domě se pracuje pouze s dvěmi rodinami. 80

81 Domovník: Problém: Orlovská 337/38 RPG, byty Bytová kategorie II. Přízemí 4 byty Kategorie II. 1. Patro 4 Byty Kategorie Přízemí Dospělí Děti Velikost bytu PRÁZDNÝ BYT 1+1 PRÁZDNÝ BYT Patro Smlouva na dobu určitou/neurčitou Byt č neurčitá Byt č neurčitá Přízemí PRÁZDNÝ BYT 1+1 PRÁZDNÝ BYT Patro Byt č vystěhování PRÁZDNÝ BYT bytů dospělých 9 dětí Vyučení Učí se Zaměstnaní Domovník: Problém: Vytápění plynové gamata plynová gamata plynová gamata plynové gamata Poznámky: Dům má dva vchody, v každém vchodě jsou čtyři byty. 81

82 Sociální mapa Zárubek Občanské sdružení Vzájemné soužití Organizační jednotka Helpale Terénní programy 30. dubna 1, Ostrava SOCIÁLNÍ MAPA LOKALITY ZÁRUBEK, SLEZSKÁ OSTRAVA (aktualizováno srpen 2011) 82

83 I. Základní informace 1)Sociální mapa komunity: Zárubek Umístění: Slezská Ostrava Typ lokální správy: Úřad městského obvodu Slezská Ostrava II. Historie oblasti a komunity První nález uhlí v obvodu Zárubku ve Slezské Ostravě se datuje k 29. září 1844, kdy byly u řeky Lučiny nalezeny dvě kamenouhelné sloje o mocnosti 32 cm. V roce 1856 kutací jámu koupila Severní dráha Ferdinandova (SdF) a ihned byl založen důl. Pojmenován byl podle generálního ředitele SdF Hermenegilda Fracesconiho. Důlní práce ztěžovaly velké přítoky vody ze štěrkopísků řek Lučiny a Ostravice. Největší strojní zařízení proto bylo instalováno pro čerpání důlní vody. 83

84 První větší rekonstrukce a modernizace Dolu Hermenegild se uskutečnila v roce Byl instalován nový parní těžní stroj dvouválcového typu. U příležitosti slavnostního ukončení přestavby byl důl přejmenován na Důl Zárubek. V roce 1928 měla těžní jáma Dolu Zárubek hloubku 552 metrů, vodní jáma 332 metry, větrní jáma Vilém 330 metrů a jáma Jakub 293 metry. Postupně byla těžní jáma vyhloubena na konečnou hloubku 834,8 metru. V roce 1945 byl Důl Zárubek znárodněn a 1. ledna 1946 začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava. Poslední stránky historie Dolu Zárubek jsou spojeny s požárem, který vznikl v ochranném pilíři sloje Hugo 14. dubna 1990 a který se nepodařilo zlikvidovat. Den poté byl proto celý Důl Zárubek uzavřen. Těžní jáma byla postupně do února 1993 zasypána v úseku od druhého patra až dolů. Dnešní Zárubek je původní kolonie Jakubská, vznik v r. 1860, původně 50 domů. Do r všechny sloužily, předpokládala se jejich další životnost na 20 let, posledních 5 domů je zde dodnes. Domy zde byly jak úřednické, tak dělnické. Ty, které se zachovaly, sloužily k bydlení úředníků. Byly postaveny masivně, z pálených cihel. V osadě Zárubek byly 4 pekárny a 2 udírny. Byla zde vlastní zásobárna vody, vyústění na chodbě bylo společné, odpadní vody se vypouštěly do řeky Lučiny. Všechny domy byly vybaveny elektrickým osvětlením. V okolí Zárubku bylo více hornických kolonií, např. Hermenegilda, kde bylo 24 domů-demolice v roce 1957, kolonie Vilémova z r. 1850, rovněž demolováno. Oblast byla zatopena, docházelo k propadům zeminy, domy byly proto určeny k demolici, a to v ostatních osadách kromě osady Jakubské. V důsledku utlumení hornické činnosti, propadům půdy, zatopení částí této oblasti se rovněž měnila struktura obyvatelstva. 84

85 Lokalita byla původně vystavěna pro báňské inženýry dolu Zárubek v období První republiky. Bydleli zde štajgři v luxusních bytech. Poté, co došlo k uzavření dolu, začali původní obyvatelé čtvrť opouštět, protože zde již nebyly pracovní příležitosti. Dalším impulsem k opuštění čtvrti byla výstavba nových sídlišť na jihu města (Poruba, Dubina), která poskytovala daleko vyšší standard bydlení než skýtal Zárubek se svými byty II. a III. kategorie. Od konce 80. let do poloviny 90. let tak z lokality zmizely v podstatě 2 ulice rodinných domků, přestaly zde fungovat obchody, byla uzavřena místní školka, která byla naproti Zárubecké 46, i škola. Mnoho lidí tak lokalitu, pravděpodobně na vlastní žádost, opustilo. Byty a rodinné domy, které zde zůstaly prázdné, byly často devastovány a posléze bourány. Z původní zástavby zůstaly zachovány pouze dvě části (dvě ulice Zárubecká a Šenovská a 1 dům na Počáteční 1, který sousedí se Šenovskou ulicí), v nichž stojí bytovky obývané současnými obyvateli Zárubku. V kolonii Zárubek byl vždy pořádek a tato lokalita byla považována za klidnou. Lokalita se začala stávat problematickou, když zde začali být lidé přesouváni z Kranichové ul, Pod lanovkou, část z Františkova. První byla osídlena Zárubecká 6, následně 2, když si obyvatelé našli partnery z Hrušova nastal počátek problematiky v mezilidských vztazích. Bydleli zde buď chudí a jednoduší lidé nebo movitější. Obyvatelé na Šenovské ulici byli pomíchaní, ale problematičtí. Sestěhovali se tam Romové ze Slovenska, situace se zhoršila zvláště po revoluci, kdy začaly nepokoje kvůli kovovému šrotu na haldě. Na Vratimovská ulici bylo malé Zoo. 85

86 Na Zárubku se konaly na 1.Máje a Den horníků veselice, průvody a opékačky. III. Demografické skutečnosti V lokalitě žije přibližně 50 rodin s následující demografickou strukturou: cca 100 dospělých (přibližně stejně zastoupeny ženy i muži) a cca 64 dětí do patnácti let, od let se v lokalitě vyskytuje cca 20 mladých lidí. Komunita je složena téměř výhradně z příslušníků romského etnika (a to asi z 99 %). Domácnosti v lokalitě jsou převážně tvořeny rozšířenou rodinou. Rodová příbuznost členů lokality mezi sebou je charakteristická lokalitu obývají v podstatě 3 rodinné klany. Téměř všechny rodiny jsou závislé na sociálních dávkách, jež jsou jejich jediným legálním příjmem. Nezaměstnanost v lokalitě činí zhruba 95%, pouze 1 obyvatelka Zárubku podniká provozuje obchod s potravinami v jiné městské části a 2 lidé jsou zaměstnáni v místním Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež. Někteří obyvatelé (zejména muži) si přivydělávají nelegální prací (např. pomocné práce ve stavebnictví, výkopové práce, sběr suti a barevných kovů). Pokud se jedná o obyvatele v produkčním věku, jde téměř ve všech případech o nezaměstnanost dlouhodobou. Většina nezaměstnaných je evidována na Úřadu práce Ostrava, ale nezřídka se stává, že jsou sankčně vyřazeni pro nedodržování podmínek evidence (nehlášení se ve stanovených termínech apod.). Obtížně získávají práci zejména ženy, neboť se věnují péči o děti po dobu jejich docházky do školy a zabezpečují chod rodiny. Pouze 14 obyvatel lokality legálně pracuje (a to buď u romských podnikatelů, v Nové huti, Vítkovických železárnách) Vzdělanostní struktura obyvatel dosahuje úrovně povinné školní docházky (jak ZŠ tak ZvŠ), popř. středoškolského odborného vyučení. Pouze 3 muži jsou vyučeni v oborech zedník, zahradník, malíř, 1 žena švadlena a 1 dívka sklářka. V současné době se učí 5 mladých lidí, z nich jedna dívka jako kuchařka, ostatní jsou chlapci a učí se v oborech- hutník operátor,ochrana osob a majetku, truhlář, zedník. 86

87 Náboženské vyznání většiny lze charakterizovat jako nepraktikující katolictví. Zdravotní stav obyvatel sociálně vyloučených lokalit (Zárubek splňuje atributy sociálně vyloučených lokalit) je podprůměrný. Je to spojeno hlavně se špatnými bytovými podmínkami, nedostatečnými hygienickými podmínkami, nedostatečnou lékařskou péčí a špatnými zdravotními návyky. Nejčastěji uváděnými zdravotními problémy v lokalitě jsou dýchací potíže (astma), u dětí se přidávají alergie, průjmová onemocnění, dále to jsou problémy se zuby. Pravidelně k zubnímu lékaři chodí asi jen 1% obyvatel. (Mudr. Kozárová- MH, Sílová Jarmila-Modrý pavilón, Sixtová O.-Kunčičky.) V posledních dvou letech v lokalitě zemřely 4 osoby všechny na rakovinu. Další problém spojený s nedostatečnou hygienou je výskyt vší, a to zejména u dětí. IV. Fyzická infrastruktura Lokalita čítá 11 obytných domů, vlastníkem třech z nich (Šenovská 65,67,69) je ÚMOb. Slezská Ostrava, zbývající nemovitosti, převážně na Zárubecké ulici, vlastní a.s. Trimex majetková. Na Zárubecké 4 a 8 byly vždy zatopené sklepy i v létě. Lokalita je napojena na inženýrské sítě, pouze plynofikace chybí, proto jsou obyvatelé stále nuceni topit tuhými palivy (často uváděný problém). Byty na ulici Šenovská 65, 67, 69 jsou II. kategorie o velikosti 1+1. Na ulici Počáteční 1 jsou rovněž byty 1+1, jeden z nich je byt IV. kat a příslušenství je na pavlači, což přináší problémy hlavně v zimních měsících, v ostatních bytech je příslušenství uvnitř. Ostatní byty na Počáteční 1 jsou III. kat. Dům na Počáteční byl vždy nejhorší, co se týče složení obyvatel. V současnosti je tento dům příkladem pro ostatní. Na ulici Počáteční 1 je od července 2008 po dohodě s a.s. Trimex zřízena funkce domovníka a obyvatelé svépomocí tento dům opravují. Ostatní byty jsou III. kategorie o velikosti 3+1. Součástí lokality jsou 3 rodinné domy v sousedství, jejichž nájemníci však s obyvateli Zárubku patrně vůbec nekomunikují. Za řekou stojí další 2 bytové domy, které byť nejsou součástí Zárubku, tak jeden z nich, obýván Romy, je vnímán jako součást lokality. Druhý dům obýván neromy, s lokalitou spojován není. 87

88 Oba dva domy patří ÚMOb Slezská Ostrava. Podle sdělení pamětníků byl v 80. letech řezník ( v místě Zárubecké 16, kde je nyní NZDM) a dobře zásobený obchod. Nyní je v lokalitě pouze jeden obchod s pultovým prodejem, jehož otevírací doba je závislá na libovůli majitelky obchodu a všechno zboží je předražené. Restaurační zařízení (hospoda) je v současné době otevřené a jejími častými návštěvníky jsou i děti a mládež. (Majitel tohoto zařízení uvádí že byl 16 krát vykraden včetně rozebrání střechy v současnosti střechu pokrývá ipa). V minulosti zde byly pořádány kulturní akce. Lokalitu protíná frekventovaná silnice, která spojuje silniční uzel Na Karolíně s ulicí Těšínskou a koleje, kde jezdí vlak z Vratimova na Mittal. Komunikace je hojně využívaná nákladními automobily, ale i řidiči osobních automobilů. Často je zde překračována povolená rychlost. Podél této silnice není zbudován žádný chodník, pěší jsou nuceni chodit po krajnici. Úsek je tak nebezpečný a nepřehledný. V minulosti Šenovskou ulici lemovaly finské dvojdomky ve dvou řadách za sebou (cca 8 ) s funkčními zahrádkami a garážemi až po místní restauraci. Nejbližší zastávkou MHD je Teplotechna na trati tram. linky č.9., popř. vzdálenější zastávka Hranečník s tram. linkami č.9, 13 a autobusy MHD. Tramvaj mimo dopravní špičku jezdí cca 20 min, od jedenkrát do hodiny. Pro obyvatele lokality, kteří doprovázejí děti ze školy nebo k lékaři, je tato frekvence nedostačující. Obyvatelé ukládají komunální odpad do klasických kovových popelnic (plastové kontejnery zde nemohou být, protože se topí tuhými palivy), cca 2x ročně jsou k dispozici velkoobjemové kontejnery, po vzájemné dohodě v rámci komunitní práce je ÚMOb Slezská Ostrava ochotná poskytnout kontejnery i častěji. Dětské hřiště v lokalitě chybí, je zde pouze neudržované fotbalové hřiště. Park se zde také nenachází, okolní pozemky (v převážném vlastnictví RPGReland) jsou zapleveleny a vyskytují se na nich černé skládky. Velkým problémem pro obyvatele na Zárubecké ulici č. 4 je unikající podzemní plyn metan. U domů se nacházejí bývalé šachetní jámy Jakub 1 a Jakub 2. 88

89 Hrozí zde nebezpečí výbuchu, neboť všichni obyvatelé v této lokalitě topí tuhými palivy. V přízemí na chodbě je umístěno čidlo, které v případě překročení určitého množství metanu reaguje houkáním. V tomto domě je mnoho malých dětí, se kterými rodiče několikrát do roka i v průběhu noci musí opouštět domov. V. Institucionální infrastruktura V lokalitě působí o.s. Vzájemné soužití, které také provozuje místní KC Zárubek. V KC se pracovníci věnují převážně práci s dětmi a mládeží. Jedinou možností pro předškolní děti je blízká školka Na Salmě a v lokalitě Kunčičky na Škrobálkové ulici. Pro děti mladší šesti let jediným prostředím, kde si mohou hrát a rozvíjet se, jsou zablácené dvorky mnohdy plné odpadků. Nejčastěji navštěvovanou školou je ZŠ Škrobálkova v Ostravě-Kunčičkách, kde je navázána spolupráce s výchovnou poradkyní. Tato škola je převážně romská. Dále pak se nachází Speciální škola Na Vizině, ZŠ Kounicova a Církevní škola P. Pittra. Nejbližším dětským lékařem je MUDr. Kloss, který má ordinaci v Ostravě- Kunčičkách a rovněž se s ním podařila navázat dobrá spolupráce v rámci prevence záškoláctví. Dospělí navštěvují lékaře v celé Ostravě (např. Hornická poliklinika, Modrý pavilon apod.) Nejčastější instituce, s nimiž komunitní pracovník, sociální pracovník a obyvatelé komunikují Slezskoostravská radnice 89

90 ÚMOb Slezská Ostrava Výkon přenesené působnosti státní správy a samosprávy na území městského obvodu Slezská Ostrava, do něhož spadají místní části Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov a Slezská Ostrava. Kontaktní údaje: Adresa: Těšínská 138/35, Ostrava-Slezská Ostrava Telefon: Fax: Otevírací hodiny: Pondělí 8:00 11:30, 12:30 17:00 Středa 8:00 11:30, 12:30 17:00 Odbor sociálních věcí: Kontakt: Mgr. Zdeněk náměstí Jurije Gagarina 5, vedoucí odboru Matýsek přízemí, dv.č. 111 Marcela Bajusová, DiS. referent agendy SPOD náměstí Jurije Gagarina 5, přízemí, dv.č. 116 Kateřina referent agendy náměstí Jurije Gagarina 5, Kolářová, DiS. sociálních dávek PoRD přízemí, dv.č. 107 referent agendy hmotné náměstí Jurije Gagarina 5, Jana Osuchová nouze 1.patro, dv.č. 215 Bc. Václav náměstí Jurije Gagarina 5, kurátor pro mládež Pěkník přízemí, dv.č. 208 rómský a sociální náměstí Jurije Gagarina 5, Ladislav Koky asistent přízemí, dv.č

91 Základní škola Ostrava - unčičky, Škrobálkova 51/300, příspěvková organizace Ředitel: Mgr. Jiří Smělík Telefon: odl. pracoviště - strava Kunčičky, Třebízského 22 Telefon: Mateřská škola Ostrava - unčičky, Nástupní 19/146, příspěvková organizace Ředitelka: Vlasta Knoppová Telefon: Lékaři, zubaři pro dospělé Kontakt: MUDr. Ludmila Gelnarová Vratimovská 1/299 Adresa: Ostrava-Kunčice Tel.: MUDr. Ludmila Pečivová Vratimovská 689/117 Adresa: Ostrava-Kunčice Tel.: MUDr. Marta Urbánková Adresa: Vratimovská Ostrava-Kunčice Okres: Ostrava centrum a okolí Kraj: Moravskoslezský kraj Tel.: Policie ČR 91

92 Obvodní oddělení Kunčice adresa: Lešetínská 24, Ostrava Kunčice telefon: fax: Úřad práce v O travě 30. dubna č.p. 3130/2c Moravská Ostrava Ostrava VI. sociální infrastruktura Místem setkávání pro část dospělé, převážně mužské, populace se stala hospoda, která je střídavě otevřena nebo zavřena - v současné době je otevřena. Toto místo bývá nahrazeno prostranstvím před místním obchodem nebo prostranstvím u nedaleké benzínové pumpy na Hranečníku, které je zde jediným společenským místem. Ženy, převážně starší či příbuzensky spřízněné, se navštěvují ve svých domácnostech. Dalším místem setkávání (v létě) jsou travnatá prostranství před domy. Obyvatelé domů na Šenovské ulici se setkávají na malém travnatém ostrůvku na křižovatce u kolejí a hlavní cesty. Centrem setkávání na Zárubecké ulici jsou prostory mezi domy na dvorcích nebo převážně u domu č. 2, kde vyhlížejí poštovní doručovatelku. Děti se setkávají hlavně v NZDM či na dvorcích. Pro mládež zde není žádné sportovní vyžití ani jiné místo, kde by mohla trávit svůj volný čas. 92

93 VII. Mapa domy na Zárubecké ulici domy na Šenovské ulici Dům na Počáteční 1 93

Komunitní listy duben - ČERVEN 2012. Hrušov

Komunitní listy duben - ČERVEN 2012. Hrušov Komunitní listy duben - ČERVEN 2012 Hrušov Milí čtenáři, Držíte v rukou 10. vydání komunitních listů lokality Hrušov, které pro Vás připravili pracovníci o.s. Vzájemné soužití, a to pracovníci Terénních

Více

Komunitní listy Leden 2010. Hrušov

Komunitní listy Leden 2010. Hrušov Komunitní listy Leden 2010 Hrušov 2 USKUTEČNĚNÉ AKCE: HORNICKÉ SLAVNOSTI 5. 9. 2009 Tyto slavnosti se konaly v Karviné v parku Boženy Němcové, pořádalo je OKD. Děti z nízkoprahových zařízení pro děti a

Více

Komunitní listy. Hrušov

Komunitní listy. Hrušov Komunitní listy Leden - březen 2012 Hrušov Milí čtenáři, Držíte v rukou 9. vydání komunitních listů lokality Hrušov, které pro Vás připravili pracovníci o.s. Vzájemné soužití, a to pracovníci Terénních

Více

HORNÍ SUCHÁ TADY CHCEME BYDLET II.

HORNÍ SUCHÁ TADY CHCEME BYDLET II. PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA REALIZACI KOMUNITNÍ PRÁCE V ROCE 2013 HORNÍ SUCHÁ TADY CHCEME BYDLET II. Projekt byl finančně podpořen z prostředků Nadace OKD (www.nadeceokd.cz) Doba realizace projektu: červenec

Více

PARTICIPACE OBYVATEL SÍDLIŠTĚ VÁLCOVEN PLECHU, FRÝDEK - MÍSTEK

PARTICIPACE OBYVATEL SÍDLIŠTĚ VÁLCOVEN PLECHU, FRÝDEK - MÍSTEK PARTICIPACE OBYVATEL SÍDLIŠTĚ VÁLCOVEN PLECHU, FRÝDEK - MÍSTEK PROJEKT PODPORA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE III Komunitní práce ve 3 lokalitách Bruntál, Ostrava

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Mgr. Sri Kumar Vishwanathan ambasador roku 2010

Mgr. Sri Kumar Vishwanathan ambasador roku 2010 Mgr. Sri Kumar Vishwanathan ambasador roku 2010 V zastoupení pracovnic o.s. Vzájemné soužití: Kateřina Bajgerová pracovnice Sociálně právní poradny Jolana Šmarhovyčová terénní asistentka v lokalitě Liščina

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Soutěžní formulář v rámci soutěže Obec přátelská rodině

Soutěžní formulář v rámci soutěže Obec přátelská rodině Soutěžní formulář v rámci soutěže Obec přátelská rodině Kategorie * počet obyvatel 1 do 500 2 501 2 000 3 2 001 5 000 4 5 001 10 000 5 10 001 50 000 6 50 001 a více Obec/městská část 1 : Kraj: Ulice: PSČ:

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Občanské sdružení. Český západ. se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi

Občanské sdružení. Český západ. se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi Občanské sdružení Český západ se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi Český západ Zplnomocňování romské komunity v Dobré Vodě u Toužimi a okolí (na Toužimsku a Tepelsku) Vznik sdružení v roce 2001. Poslání sdružení

Více

Zkušenosti s CS Příležitost dělá(t) zaměstnance

Zkušenosti s CS Příležitost dělá(t) zaměstnance Zkušenosti s CS Příležitost dělá(t) zaměstnance Miroslava Horváth Pracovní poradce ÚP ČR krajská pobočka v Ostravě Osnova Lokalita Překážky Motivace klientů Oslovování klientů Harmonogram Dotazy KoP ÚP

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP)

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP) STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 214 (TP) CELKOVÝ POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ 12 1 8 6 4 2 POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ - I. POLOLETÍ 195 85 KLIENTI INTERVENCE 31 KONTAKTY NEREAL.KONTAKT 8 TERÉN POČET

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 254 134 132

Více

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI

SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Informační balíček pro uživatele služeb (veřejný závazek) Poslání služby Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou služby poskytované rodině s nezaopatřeným

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA. Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA. Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OSTRAVA Pracovní skupina: Občané ohrožení sociálním vyloučením a sociálně vyloučení Témata pro 4. komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě

Více

Občanská poradna Pardubice o.s.

Občanská poradna Pardubice o.s. Občanská poradna Pardubice o.s. Obsah: 1. P O S L Á N Í O R G A N I Z A C E... 3 2. O B Č A N S K Á P O R A D N A V R O C E 2 0 0... 3 3. S T A T I S T I K A 2 0 0... 4 4. S T A T I S T I C K É V Ý S T

Více

Člověk v tísni, o.p.s.

Člověk v tísni, o.p.s. Člověk v tísni, o.p.s. Čím se zabýváme Humanitární a rozvojová pomoc (přírodní katastrofy/ Skutečný dárek) Podpora lidských práv (podpora občanské společnosti v zemích s totalitním režimem, filmový festival

Více

STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY

STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY STANDARD 15. ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SOCIÁLNÍ SLUŽBY CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu 2

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

Sociální služby na Českokrumlovsku. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Oblast Etnické menšiny

Sociální služby na Českokrumlovsku. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Oblast Etnické menšiny Sociální služby na Českokrumlovsku Vyhodnocení dotazníkového šetření Oblast Etnické menšiny Duben 2012 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Komunitní plánování... 3 1.2 Struktura respondentů... 3 2. Výsledky za ORP

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2014 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 236 165 144

Více

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ

Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Zápis z jednání skupiny komunitního plánování zaměřené na sociální začleňování ze dne 11.7.2013 č. 3/2013-SZ Program jednání: 1. Zahájení v 13.00 hod, přivítání přítomných 2. Představení firmy Eduflex,

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více

zajišťovat bezpečí rodin obětí lichvy. Usilovnou prací policejních asistentek došlo ke snížení této trestné činnosti.

zajišťovat bezpečí rodin obětí lichvy. Usilovnou prací policejních asistentek došlo ke snížení této trestné činnosti. Zpráva o činnosti pracovní skupiny pro spolupráci s národnostními menšinami v Ostravě za rok 2008 Policejní asistent pro práci v sociálně vyloučených romských komunitách byl v rámci Národní strategie pro

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově Návrh plánu rozvoje sociálních služeb v Rousínově V Rousínově, 27.11.2007 Zpracovala: Ludmila Havlíčková OBSAH I. ÚVOD 3 II. URČENÍ PLÁNOVACÍHO OBDOBÍ 4 III. VIZE, KTEROU PLÁN NA DANÉ OBDOBÍ NAPLŇUJE 4

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. Databanka projektů na období 2012 až 2016

PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA. Databanka projektů na období 2012 až 2016 PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA KRÁSNÁ LÍPA Databanka projektů na období 2012 až 2016 0 Zpracovatelský tým: PhDr. Leona Kupčíková (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.) Mgr. Lucie Hanková (Město Krásná Lípa) Hana

Více

Vznik pobočky Sokolov

Vznik pobočky Sokolov Začátky Společnost Člověk v tísni působí v Karlovarském kraji od roku 2001. Započala s nabídkou terénní sociální práce ve městě Sokolov. Terénní pracovníci pracovali samostatně, řízeni centrálou v Praze.

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

OBEC PŘÁTELSKÁ RODINĚ

OBEC PŘÁTELSKÁ RODINĚ Kategorie * Počet obyvatel 1 0 500 2 501 3000 3 3001 10 000 4 10 001 50 000 5 50 001 a více Obec/městská část 1 : Kraj: Adresa obecního úřadu/úřadu městské části Ulice: PSČ: Kontaktní e-mail: Č. p.: Kontaktní

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. První šance mladým Reg.č.: CZ.1.04/2.1.01/91.00286 Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Projekt První šance mladým je spolufinancován z prostředků Evropského

Více

Průzkum neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Občanská poradna Pardubice, o. s.

Občanská poradna Pardubice, o. s. Občanská poradna Pardubice, o. s. Obsah PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE... 3 Kdo jsme?... 3 Poslání a principy organizace... 3 Orgány sdružení a organizační schéma... 5 Zaměstnanci poradny v roce 2009... 8 Kde

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí

Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí Název obce, za kterou vyplňuji dotazník: Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí 1) Ve vztahu k obci, kde žijete, pracujete, případně podnikáte, se považujete za: spokojeného občana za člověka,

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÁ ROMSKÁ LOKALITA NEBO ZÁRODEK OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI?

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÁ ROMSKÁ LOKALITA NEBO ZÁRODEK OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI? SOCIÁLNĚ VYLOUČENÁ ROMSKÁ LOKALITA NEBO ZÁRODEK OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI? Občanské sdružení Český západ se sídlem vdobrévodě u Toužimi na Karlovarsku POSLÁNÍ SDRUŽENÍ Posláním činnosti občanského sdružení

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické

Opatření. 5 4 1 2. Občané ohroženi sociálním vyloučením a etnické Zpráva o naplňování cílů a opatření komunitních plánů v lokalitách Olomouckého kraje za rok 2013 Název komunitního plánu 2. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 2012-2016 Časová

Více

Městská část Praha Zbraslav Komise zdravotní, sociální a pro DsPS

Městská část Praha Zbraslav Komise zdravotní, sociální a pro DsPS Městská část Praha Zbraslav Komise zdravotní, sociální a pro DsPS Zápis z jednání ze dne 6. 1. 2015 Přítomní Jiří Kabát předseda komise David Macků člen komise Karolína Králová člen komise Marta Zoubková

Více

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 Město Kyjov Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 Zpracoval: Odbor sociálních věcí a školství Říjen 2013 Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 je

Více

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji

Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015. Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji Závěrečný workshop Zámek Kravaře, 17. 2. 2015 Komunikační vazby mezi realizátory Komunitního plánování v Moravskoslezském kraji 1 Základní informace o projektu Název: Sociální služby SOH Partner projektu:

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Rodinné centrum MOZAIKA o.s.

Rodinné centrum MOZAIKA o.s. Rodinné centrum MOZAIKA o.s. nezisková organizace Mgr. Alena Ptáčková Ing. Bc. Jana Kovaříková Co naše skupina chtěla? rodinné bezbariérové centrum pro místní obyvatele místo setkávání pro aktivity, vzdělání,

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

STATISTIKY Terénní programy 2013

STATISTIKY Terénní programy 2013 STATISTIKY Terénní programy 2013 Počet klientů intervencí a kontaktů za jednotlivá čtvrtletí roku 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 219 69 54 39 381 Intervence

Více

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4 OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ V IPRM Č. 4 Reg. číslo IPRM: 1/SZ/40 Nositel IPRM: Statutární město Chomutov Dohoda č.: 4463 (v CES) se sídlem: Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Plánované změny v IPRM výstiţný popis dle

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

OBČANSKÁ PORADNA PARDUBICE, O. S.

OBČANSKÁ PORADNA PARDUBICE, O. S. OBČANSKÁ PORADNA PARDUBICE, O. S. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2014 2 OBSAH Představení organizace... 4 Kdo jsme?... 4 Poslání, cíle a principy organizace... 5 Posláním organizace je... 5 Cílem organizace je...

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

OBČANSKÁ PORADNA PARDUBICE, O. S.

OBČANSKÁ PORADNA PARDUBICE, O. S. OBČANSKÁ PORADNA PARDUBICE, O. S. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2012 2 OBSAH Představení organizace... 4 Kdo jsme?... 4 Poslání, cíle a principy organizace... 5 Posláním organizace je... 5 Cílem organizace je...

Více

Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor: 5235056

Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor: 5235056 POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍ SLUŽBY: Člověk v tísni, o.p.s Šafaříkova 24 120 00 Praha 2 Sociální služba: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, identifikátor: 5235056 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

Více

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY

PODANÉ RUCE MEZI ÚPOU A METUJÍ Oblast podpory v rámci 6. VÝZVY Výzva k předkládání žádostí o dotaci Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují vyhlašuje 6. VÝZVU k předkládání žádostí o dotaci na realizaci projektů v rámci opatření IV. I. 2 Realizace místní rozvojové

Více

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb

Priorita IX. - Podpora poradenských služeb Opatření IX. 1.: Podpora odborného sociálního poradenství. Sociální poradenství je základním druhem sociálních služeb a dle zákona č. 108/2006 o sociálních službách, se dělí na dva typy, tedy základní

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření V měsíci březnu roku 2012 bylo provedeno oddělením sociálních služeb, odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava dotazníkové šetření zjišťující spokojenost

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis název projektu: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Znojemska číslo: CZ.1.04/3.1.03/45.00142 název akce: datum: místo: Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis 1. 2. 2011, od 14,00 do 15,45

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více