Plán dopravní obslužnosti území Středočeský kraj

Transkript

1 Plán dopravní obslužnosti území Středočeský kraj Zásady objednávky regionální dopravy pro období

2 Obsah Úvod Charakteristika území a stanovení přepravních potřeb Analýza dopravní obslužnosti kraje a prognóza jejího vývoje Popis dopravní sítě Popis dopravní obslužnosti kraje Analýza veřejné drážní osobní dopravy a prognóza jejího vývoje Souhrnná analýza veřejné drážní osobní dopravy Analýza jednotlivých železničních tratí a prognóza jejich vývoje Analýza veřejné linkové dopravy a prognóza jejího vývoje Souhrnná analýza veřejné linkové dopravy Analýza veřejné linkové dopravy v jednotlivých okresech a prognóza jejího vývoje Vývoj integrovaných dopravních systémů, jejich analýza a plánovaný vývoj 35 3 Reakce na připomínky dotčených subjektů Monitoring Seznam použitých informačních zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh Seznam zkratek... 46

3 Úvod V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Odbor dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje Plán dopravní obslužnosti území Středočeského kraje. Tento zákon uděluje povinnost státu v zastoupení Ministerstvem dopravy a jednotlivým krajům zveřejnit plán dopravní obslužnosti území na období nejméně 5 let a to prvním rokem od data 1. ledna Zveřejněn bude způsobem umožňující dálkový přístup. Plán dopravní obslužnosti území popisuje 5 výše uvedeného zákona, který uvádí: Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti. Dopravní plánování vychází z páteřních spojů veřejné drážní osobní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti. Plán dopravní obslužnosti území obsahuje zejména: a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících, b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace, c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto smluv, d) harmonogram a způsob integrace, pokud se stát a kraje podílejí na organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících. V následujících kapitolách je podrobněji popsána dopravní obslužnost Středočeského kraje a naznačen předpokládaný vývoj dopravního systému, ať z pohledu rozsahu dopravy, tak z pohledu vývoje integrovaného dopravního systému, či plánu výběrových řízení, uzavírání smluv s dopravci atd. 3

4 1 Charakteristika území a stanovení přepravních potřeb Středočeský kraj jako vyšší územně samosprávný celek byl vytvořen v roce Charakteristika veřejné dopravy ve Středočeském kraji se odvíjí od specifik tohoto kraje. Svojí rozlohou je největším a počtem obyvatel nejlidnatějším krajem v České republice (dle ČSÚ k obyvatel). Sousedí celkem s 8-mi dalšími kraji, z čehož jeden je uprostřed - Hlavní město Praha. Středočeský kraj sousedí konkrétně s těmito kraji: Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Hlavní město Praha Veřejná doprava má největší spádovost do hlavního města, dále pak do okresních měst, potažmo do 26-ti obcí s rozšířenou působností, mezi které patří: Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice. Obrázek 1 Obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji Zdroj: [3] Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno (dle ČSÚ k obyvatel), naopak populačně nejmenším je okres Rakovník (dle ČSÚ k obyvatel). Největší přírůstek počtu obyvatel mají z důvodu suburbanizace v oblasti okolo Prahy okresy Praha-východ a Praha-západ. Mezi další města, která jsou úzce svázána s Prahou a jejichž význam roste vysokým tempem patří Kladno a Milovice. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami a poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je ve Středočeském kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. 4

5 Stěžejními průmyslovými odvětvími Středočeského kraje jsou strojírenství, chemie a potravinářství. ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav je podnikem celostátního významu, obdobně tomu je u výrobce malých aut v TPCA Czech, s.r.o. Kolín. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Vzhledem ke krásné a zajímavé krajině jsou mnohá místa Středočeského kraje vyhledávanými cíli turistů. Leží zde několik chráněných krajinných oblastí, z nichž mezi nejvýznamnější patří Český ráj, biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko nebo geologicky zajímavý Český kras se známými Koněpruskými jeskyněmi. Oblíbeným místem tuzemských i zahraničních rekreantů jsou toky téměř všech zdejších velkých řek - Berounky, Jizery, Labe i Sázavy. Kraj je proslaven i vzácnými historickými památkami patří mezi ně především hrady jako Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Kokořín a Český Šternberk. Prakticky všechna města ve Středočeském kraji se právem mohou pyšnit středověkým historickým centrem. Skutečnou perlou mezi nimi je bezpochyby Kutná Hora, která je zapsána na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ale i ostatní města jako Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Slaný, Kladno, Beroun, Rakovník, Příbram, Benešov a další mají co nabídnout. 2 Analýza dopravní obslužnosti kraje a prognóza jejího vývoje V této kapitole je podrobně popsána dopravní obslužnost Středočeského kraje z pohledu veřejné drážní osobní dopravy, veřejné linkové dopravy, vývoje integrovaného dopravního systému, přípravy výběrových řízení a naznačen předpokládaný vývoj dopravní obslužnosti ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu. 2.1 Popis dopravní sítě Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje. Mapa dopravní infrastruktury je uvedena v příloze č Popis dopravní obslužnosti kraje Zajištění dopravní obslužnosti vyplývá ze zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů (dále jen zákon č. 194/2010), který ji definuje takto: Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. Rozsah dopravní obslužnosti kraje v souladu se zákonem č. 194/2010 a 129/2000, o krajích (krajské zřízení) stanovuje kraj ve své samostatné působnosti. Konečný rozsah takové dopravy je závislý na přepravních potřebách obyvatel a zároveň na finančních možnostech kraje. Do značné míry rozsah dotované dopravy ovlivňují ekonomické faktory s celostátním dopadem, mezi které patří například: růst inflace a zvyšování cen vstupů - ceny pohonných hmot, maziv, pryžových obručí, elektřiny apod. Výrazně se na objednávce veřejné dopravy podepisují také legislativní opatření vlády ČR, mezi které patří například zvýšení sazby DPH, zvýšení odměn řidičů za čekání, zvýšení mýtného na pozemních komunikacích apod. 5

6 Schválení většiny legislativních opatření je záležitost, která se nedá s určitou přesností předvídat dopředu, a proto může v objednávce veřejné dopravy docházet k nepředvídatelným výkyvům. I přesto je snahou Středočeského kraje zajistit optimální dopravní obslužnost kraje. Dopravní obslužnost Středočeského kraje se skládá z veřejné drážní osobní dopravy a veřejné linkové dopravy. Oba tyto subsystémy veřejné dopravy jsou popsány v následujících kapitolách. Středočeský kraj kromě toho také přispívá na provoz přívozů a historických vlaků Analýza veřejné drážní osobní dopravy a prognóza jejího vývoje Železniční doprava tvoří páteřní systém veřejné dopravy, který ve Středočeském kraji přepravuje ročně desítky milionů cestujících. Železniční doprava tvoří významnou součást celého dopravního systému. Kromě funkce páteřní dopravy ve vztahu k autobusové dopravě plní také funkci napájecí pro dálkovou železniční dopravu, kterou objednává Ministerstvo dopravy. Role železniční dopravy v přepravě cestujících je nepostradatelná, a proto je snaha Středočeského kraje o udržení rozsáhlého objemu objednávané železniční dopravy a též o její postupný rozvoj. Specifikem Středočeského kraje je sousední kraj Hlavní město Praha, který leží uprostřed Středočeského kraje a v oblasti železniční dopravy tvoří jeden z nejdůležitějších železničních dopravních uzlů v ČR. Svůj podstatný význam má tento železniční uzel jak pro dopravu dálkovou, tak i regionální. V neposlední řadě jde však i o vzájemnou koordinaci dálkové a regionální dopravy dohromady. Železniční uzel z důvodu koordinace příjezdů a odjezdů vlaků v rámci tzv. integrovaného taktového jízdního řádu určuje časové polohy jednotlivých vlaků, které pak mají z důvodu koordinace vliv i na časy příjezdů a odjezdů vlaků po celém Středočeském kraji. Omezujícím faktorem pro úpravy železničních jízdních řádů je omezená kapacita železničních tratí, které jsou především na hlavních radiálních tratích směrem do Prahy na hranici vyčerpání volné kapacity. Z těchto důvodů je železniční doprava, na rozdíl od autobusové dopravy, náročnější na tvorbu jízdních řádů. Z těchto důvodů je nutné úzce spolupracovat s Hlavním městem Prahou a vzájemně se dohodnout na podobě jízdních řádů, které musí vyhovovat technologickým časům v rámci železničního uzlu Praha a zároveň musí časové polohy vlaků vyhovovat přepravním potřebám ve Středočeském kraji Souhrnná analýza veřejné drážní osobní dopravy Středočeský kraj objednává pravidelnou regionální železniční dopravu na celkem 45 tratích (do tohoto počtu není započítáno označení tratí se souhrnnou dopravou ve vazbě na Prahu tratě 011, 091, 171, 221 a 231). Na rozdíl od autobusové dopravy je provoz regionální železniční dopravy dotován pouze z finančních prostředků kraje, žádná z obcí Středočeského kraje na tento provoz nepřispívá. Dopravce V současné době zajišťuje železniční osobní dopravu v závazku veřejné služby pro Středočeský kraj jediný dopravce - České dráhy, a.s. (dále jen ČD). Smluvní zajištění V roce 2009 byla s ČD uzavřena smlouva na 10 let, čili do roku Celkový rozsah dopravy Z přehledu historie objednávky železniční dopravy vyplývá z meziročního porovnání trend navyšování rozsahu železniční dopravy průměrně o cca 1,5 %. V roce 2011 byl tento trend zastaven vlivem ekonomické recese a předpokládá se, že další rozvoj objemu dopravy bude minimální až na určité výjimky, které se týkají dlouhodobých projektů rozvoje železniční 6

7 dopravy ve vazbě na rozvoj železniční infrastruktury (např. v okrese Praha-západ). Podrobnější informace k jednotlivým železničním tratím jsou uvedeny v následující kapitole. Každoročně dochází též k nárůstu objemu finančních prostředků pro účely úhrady prokazatelné ztráty z provozování veřejné drážní osobní dopravy. Je to dáno především zvyšujícími se nároky cestujících na přepravu mezi Středočeským krajem a Prahou, kde (nejen) z důvodu nárůstu obyvatel v důsledku pražské suburbanizace dochází k nárůstu počtu cestujících. Další výrazný vliv na výši kompenzace má obnova vozového parku, ke kterému dochází za finanční podpory Evropské unie. Přehled rozsahu objednávané veřejné drážní osobní dopravy a výše kompenzace Středočeského kraje za posledních 5 let je uvedena v tabulce 1. Tabulka 1 Rok Celkový rozsah veřejné drážní osobní dopravy Veřejná drážní osobní doprava Středočeský kraj Rozsah [mil. Km] Změna rozsahu [%] Kompenzace [mil. Kč] Změna kompenzace [%] , ,4 0,8 794,8 4, ,9 3,7 900,1 13, ,1 1,4 928,7 3, ,1* 0* 946* 1,9* * - předpoklad Zdroj: [1] Na úhradě prokazatelné ztráty z provozování regionální veřejné drážní osobní dopravy se podílí svými finančními prostředky i stát. Středočeský kraj uzavřel se státem Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou (dále jen Memorandum). V případě snížení spolufinancování státu na objednávce regionální železniční dopravy může dojít k úměrnému snížení objemu objednávané dopravy. Podíl státu je však natolik významný, že při náhlému výpadku financování může dojít k zásadnímu ohrožení provozu regionální železniční dopravy. Tabulka 2 Kvantitativní ukazatele ve veřejné drážní osobní dopravě Rok Počet cestujících Vývoj [%] Počet vozidel , ,6 233 Zdroj: [1] Z výše uvedené tabulky je patrné, že objem přepravených cestujících se ročně pohybuje okolo 40 milionů cestujících. I když se tato čísla zdají být ustálená, na jednotlivých tratích dochází k neustálému vývoji přepravní poptávky a nabídky. Obecně vzato, na málo frekventovaných regionálních tratích bývá zpravidla postupný úbytek cestujících, naproti tomu na hlavních tratích do/z Prahy je zaznamenán pravidelný nárůst cestujících. Vzhledem k neustále se zvyšujícím nárokům cestujících zde sehrává důležitou roli konkurenceschopnost železniční dopravy s dopravou silniční, především individuální automobilovou dopravou Analýza jednotlivých železničních tratí a prognóza jejich vývoje V této kapitole jsou uvedeny podrobnější informace týkající se objednávky veřejné drážní osobní dopravy ve vztahu k následujícímu období jízdních řádů (dále jen JŘ) 2011/2012, střednědobému a dlouhodobému výhledu. Pro každou trať je sledována přepravní poptávka a je uveden plánovaný či předpokládaný vývoj přepravní nabídky. 7

8 Z celkového hlediska by vzhledem k přepravní poptávce bylo vhodné postupně rozvíjet síť spěšných vlaků, které by zajišťovaly rychlé spojení mezi hlavními sídly Středočeského kraje (zejména obce s rozšířenou působností) a Hlavním městem Prahou. Mezi rychlými vlaky dálkové dopravy a zastávkovými osobními vlaky regionální dopravy by tak vznikl nový segment zrychlených spěšných vlaků s pravidelným provozem ve významných časových obdobích v průběhu dne. V současné době jsou na vybraných hlavních tratích částečně spěšné vlaky již zavedeny v období nejvytíženější dopravní špičky. Jednotlivé železniční tratě s objednávkou regionální dopravy: 010 (Praha -) Kolín - Česká Třebová/ 011 Souhrnná doprava Praha Kolín Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. Nepředpokládá se výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna dopravního modelu. Podle skutečného vývoje přepravní poptávky, která se může změnit například rozvojem území v blízkosti Hlavního města Prahy, lze zvažovat zkrácení provozního intervalu v dopravní špičce v úseku Český Brod Praha z 30 minut na 15 minut, nebo doplnění provozu o zrychlené spěšné vlaky. Též se zvažuje možnost propojení s tratí 060 a zavedením přímého vedení vlaků z Nymburka přes Poříčany do Prahy. Jedná se však o velmi vytížený úsek této trati, který může vyžadovat stavební úpravy. 012 Pečky Kouřim Zaznamenána kolísavost přepravní poptávky. 014 Kolín Ledečko Zaznamenán mírný meziroční pokles počtu cestujících. 8

9 020 (Praha -) Velký Osek - Hradec Králové Choceň Zaznamenán mírný meziroční nárůst počtu cestujících. 060 Poříčany Nymburk Zaznamenán mírný meziroční pokles počtu cestujících. Zvažuje se možnost zavedení přímých pravidelných vlaků z Nymburka přes Poříčany do Prahy (propojení s tratí 010 (011)). 061 Nymburk Jičín Zaznamenán mírný meziroční pokles počtu cestujících. 062 Chlumec nad Cidlinou Křinec Zaznamenán mírný meziroční pokles počtu cestujících. 063 Bakov nad Jizerou Kopidlno Objednávka snížena o první ranní pár vlaků. Zaznamenán stálý meziroční pokles počtu cestujících. Předpokládá se postupné snižování objednávky. 9

10 Vzhledem k velmi nízkému vytížení spojů na této trati je pravděpodobné ukončení provozu. 064 Mladá Boleslav - Stará Paka Zaznamenán meziroční nárůst počtu cestujících. Pro zvýšení počtu cestujících na této trati lze uvažovat o vybudování nových železničních zastávek: - Mladá Boleslav - obchodní zóna (u OD Interspar) - Mladá Boleslav - Koněvova v místě křížení tratí 070 a 064 s ulicí Koněvova na rozhraní Mladé Boleslavi a obce Čejetice (v místě bývalé zastávky "Mladá Boleslav zastávka) - Dolní Bousov západ - Březno u Mladé Boleslavi obec Zvažuje se navýšení vlakové dopravy mezi zastávkami Mladá Boleslav hl.n. a Mladá Boleslav město z důvodu zajištění návaznosti na vlaky regionální a dálkové dopravy ze/do stanice Mladá Boleslav hl.n. Dále by bylo vhodné opětovné vybudování výhybny Březno u Mladé Boleslavi (obnovení druhé koleje v bývalé stanici), aby bylo možné zavést v ranní špičce pracovního dne osobní vlaky v půlhodinovém taktu v ostatních částech dne využívat trať jako odklonovou pro nákladní dopravu. 070 Praha Turnov Zaznamenán meziroční nárůst počtu cestujících. Uvažuje se nad vybudování nových zastávek ve městě Neratovice. Vhodné by bylo umístění zastávky u sídliště v blízkosti základních škol dovoz žáků ke škole a zároveň odvoz cestujících ze sídliště ve směru do Prahy a zpět a další zastávka v místní části Mlékojemy část města není s centrem spojena silnicí, přes řeku vede pouze cesta pro pěší a jízdní kola. Rostoucí potenciál přeprav na této trati a tím i potřeba navýšení počtu spojů si vyžaduje zdvojkolejnění trati v úseku Praha-Čakovice Měšice, v případě příliš vysoké finanční náročnosti tohoto projektu pouze do Hovorčovic. 071 Nymburk - Mladá Boleslav Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 10

11 Je potřeba zajistit zvýšení kapacity této trati (vybudování nových výhyben Nepřevázka a Straky, modernizace zabezpečovacího zařízení stávajících stanic). Realizace optimálně v období let z důvodu předpokládaného přetížení trati nákladní dopravou. Velký vliv na kapacitu tratě má výrazně rostoucí množství nákladních přeprav mladoboleslavské automobilky. Nemá-li nárůst nákladní dopravy působit negativně na veřejnou osobní dopravu, je nutné zvýšit kapacitu této trati. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna 072 Lysá nad Labem - Ústí nad Labem západ Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. 074 Čelákovice Neratovice Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. 076 Mladá Boleslav Mělník Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 11

12 080 Bakov nad Jizerou Jedlová Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 090 (Praha -) Vraňany Dečín/ 091 Souhrnná doprava Praha Vraňany Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. Podle skutečného vývoje přepravní poptávky, která se může změnit například rozvojem území v blízkosti Hlavního města Prahy, lze zvažovat zkrácení provozního intervalu v dopravní špičce v úseku Kralupy nad Vltavou Praha z 30 minut na 15 minut, nebo doplnění provozu o zrychlené spěšné vlaky. 092 Neratovice - Kralupy nad Vltavou Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky v pracovní den a nárůst o víkendech. 093 Kralupy nad Vltavou Kladno Oproti předešlému období JŘ byl upraven počet spojů z důvodu snížení objednávky dálkových vlaků na trati 120. Objednávka se snížila o dva spoje a u dalších cca 4 vlaků bylo upraveno provozní období v návaznosti na přípoje k/od rychlíků na trati 120. Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. 12

13 094 Vraňany - Lužec nad Vltavou Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. V případě klesajícího trendu přepravní poptávky je pravděpodobné snižování počtu objednávaných spojů. V případě dlouhodobého klesajícího trendu přepravní poptávky je pravděpodobné zastavení provozu na této trati. 095 Vraňany Zlonice V úseku Vraňany Straškov objednává a financuje dopravu Ústecký kraj. V Úseku Zlonice Straškov, objednávaným a financovaný Středočeským krajem, zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. V případě klesajícího trendu přepravní poptávky je pravděpodobné snižování počtu objednávaných spojů. V případě dlouhodobého klesajícího trendu přepravní poptávky je pravděpodobné zastavení provozu na této trati. 110 Kralupy nad Vltavou Louny Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. V současné době se nepředpokládá změna rozsahu objednávané dopravy. Na této trati je potřebná modernizace zabezpečovacího zařízení v zastávce Zvoleněves z důvodu zrychlení dopravy, z čehož plyne možnost rovnoměrného rozložení spojů v obou směrech v návaznosti na taktovou dopravu na trať 091 v Kralupech nad Vltavou. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy. 111 Kralupy nad Vltavou Velvary Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. Uvažuje se o vybudování nových železničních zastávek ve městě Kralupy nad Vltavou v části Zeměchy. V této lokalitě dochází k nové výstavbě domů, která je v plánu se i nadále rozšiřovat. 13

14 120 Praha - Kladno Rakovník Zaznamenán meziroční nárůst přepravní poptávky. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna Další mírné navýšení přepravní poptávky pravděpodobně vnikne zavedením provozu na úseku trati 122 Hostivice Rudná u Prahy, čímž vznikne pro cestující od/do Kladenska nová přepravní relace (s přestupem v Hostivici). Vzhledem k tomu, že tato trať spojuje Hlavní město Prahu s největším městem Středočeského kraje Kladnem, tak by bylo vhodné navázat na dlouhá léta připravovaný projekt zmodernizování této trati, jejíž součástí by mělo být zdvojkolejnění, zavedení moderního zabezpečovacího zařízení, peronizace stanic a elektrifikace. Bez realizace modernizace této trati není možné zkracovat interval vlakových spojů, nasadit moderní vlakové soupravy a tím nabídnout cestujícím dostatečně kvalitní a rychlé železniční spojení s Prahou. Z tohoto důvodu je také v relaci Kladno Praha provozováno značné množství autobusových spojů. Uvažuje se též o vybudování železničního napojení na letiště Praha - Ruzyně. Své opodstatnění by jistě našlo i napojení přímých vlakových spojení s tratí 122 ve směru do Prahy. 121 Hostivice Podlešín Na této trati Středočeský kraj provoz neobjednává a v současné době o zavedení nových dotovaných spojů neuvažuje. 122 Praha - Hostivice - Rudná u Prahy Na základě redukce vlaků dálkové dopravy na trati 120 byly upraveny časové polohy některých vlaků v poledních a večerních hodinách, aby navazovaly na osobní vlaky tratě 120 místo na neobjednané rychlíky. Rozsah objednávané regionální dopravy je oproti předešlému období JŘ nezměněn. Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. V současné době se připravuje zavedení provozu na novém úseku této trati v důsledku vybudování nových železničních zastávek v oblasti obcí Hostivice, Chýně a Rudná. Tato trať vytvoří spojnici mezi tratěmi 120 v uzlové stanici Hostivice a 173 v uzlové stanici Rudná u Prahy. Zavedení nového provozu je plánováno na prosinec 2012 k pravidelné změně jízdních řádů. Podle analýzy vývoje přepravní poptávky je pravděpodobné průběžné navyšování počtu spojů na této trati. V dlouhodobém časovém horizontu se zvažuje využití této trati též pro vedení vlaků směrem od Kladna a umožnění cestujícím přímé spojení k metru trasy B, což představuje zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí. Dále se zvažuje zprovoznění železničního napojení k pražské stanici metra Zličín. 124 Lužná u Rakovníka Chomutov V důsledku zrušení veškerých vlaků dotovaných Ministerstvem dopravy dochází ke změně dopravního modelu, na kterém se podílejí od JŘ 2011/2012 pouze krajští objednatelé 14

15 Středočeský a Ústecký kraj. Z původních dvou párů spěšných vlaků objednávaných kraji se objednávka zvyšuje na 3 páry spojů s celotýdenním provozem a o dalším 4. páru spojů s provozem od pátku do neděle se v současné době jedná. V současné době je přepravní poptávka v pracovní dny stabilizována, o víkendech naměřen nárůst počtu cestujících. V důsledku razantní změny dopravního modelu na této trati bude vývoj přepravní poptávky sledován a v závislosti na ní bude přistoupeno k návazným opatřením. Lze uvažovat nad přidáním dalších vlakových spojů pro postupné znovuvytvoření pravidelné celodenní dopravní nabídky. V dlouhodobém výhledu budou učiněna opatření v závislosti na vývoji přepravní poptávky ve střednědobém období. 126 Most Rakovník Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 161 Rakovník - Bečov nad Teplou Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 162 Rakovník Mladotice Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 170 (Praha-) Beroun - Plzeň Cheb/ 171 Souhrnná doprava Praha - Beroun Na této trati došlo v objednávce 2011/2012 ke snížení objemu dálkové dopravy objednávané z pozice MDČR. Došlo ke zrušení vybraných rychlíků v Relacích Praha-Plzeň a Praha-České 15

16 Budějovice (přes žst. Zdice), které mají návaznost na trať 200. V důsledku neobjednání těchto rychlíků bylo nutné učinit patřičné časové úpravy regionálních vlaků. V určitých časech došlo tímto omezením ke komplikacím v zajištění přepravních vazeb v rámci Středočeského kraje i v rámci nadregionální vazby mezi Prahou a Středočeským krajem. V důsledku těchto změn došlo k nutnosti úpravy regionální dopravy při zachování stejného objemu dopravy odpovídajícímu období 2010/2011. Nepodařilo se však z technologických důvodů (oběhy vozidel a omezená kapacita dráhy) nahradit ranní rychlík R1242 nově objednaný s provozem pouze v pondělí, který mimo funkce vlaku dálkové dopravy plnil též funkci přepravy regionální mezi Berounskem a Příbramskem. Problém by vyřešilo zastavení ranního vlaku Ex 350 ve Zdici, kde je ve stejný čas přípoj na osobní vlak ve směru na Příbram a Březnici. Ministerstvo však zastavování vlaků kategorie Ex ve Zdici nepřipouští. Z těchto důvodů je potřeba se dopravním modelem regionálních vlaků na trati 170 a 200 nadále zabývat. Další důležitou problematikou trati 170 je postupná modernizace této tratě jakožto 3. tranzitního železničního koridoru. Tato modernizace přinese nejen zrychlení a zkvalitnění dálkové dopravy, ale i dopravy regionální. V době stavebních prací je však provoz omezen výlukami. V roce 2011 a 2012 se jedná především o stavební práce v oblasti Hořovicka. Z hlediska přepravní poptávky byl zaznamenán meziroční nárůst počtu cestujících. Ve střednědobém výhledu je nutné nadále počítat se stavebními pracemi na této trati. Od roku 2013 jsou plánované stavební práce v úseku Beroun Praha. Tento úsek je z hlediska provozu nejvíce zatížený. Z hlediska regionální dopravy je plánovaný plný, případně částečný provoz v průběhu stavebních prací. Z důvodu výluk traťových kolejí je v plánu využít tratě 173 pro odklony vlaků dálkové dopravy. Z tohoto důvodu dojde ke stavebním úpravám též na trati 173. Stavební práce na 3. koridoru potrvají minimálně celé střednědobé období ( ). Modernizace a stavební úpravy na této trati mají za cíl zkrácení jízdních dob vlaků a zvýšení provozní spolehlivosti této tratě. Ve spolupráci s Hlavním městem Prahou je pravděpodobné vybudování obratové kolejové spojky v žst. Mokropsy pro účely obratů vlakových souprav a možnosti zavedení intervalu pražské příměstské dopravy v období dopravní špičky 10 minut. V dlouhodobém časovém horizontu se předpokládá především změna konceptu dálkové dopravy v důsledku dokončení modernizace této trati a zahájení výběrových řízení na dopravce z iniciativy MDČR. Předpokládáme, že časové polohy dálkových vlaků z pohledu propustnosti tratě a časových návazností ovlivní regionální dopravu co nejméně. Z pohledu návazností mezi regionální a dálkovou dopravou je brána především stanice Beroun s nejvýraznějším tahem směrem do/z Prahy. 172 Zadní Třebaň Lochovice Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. 16

17 173 Praha-Smíchov Beroun Provoz zajišťují vozidla řady 810, která jsou v období dopravní špičky kapacitně vytížená. Zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky. V roce 2012 se předpokládá výstavba nových železničních zastávek v centru Rudné a na okraji obce Jinočany. Z důvodu předpokládaného navýšení přepravní poptávky je nutné nasazení kapacitnějšího vozidla. Předpokladem je nasazení vozidla řady 814 Regionova. V roce 2012 či 2013 se předpokládá také dokončení výstavby nových železničních zastávek v obvodu obcí Hostivice a Chýně na trati 122. V první etapě zahájení provozu v úseku trati 122 se plánuje vytvoření přestupní vazby v žst. Rudná. Z tohoto důvodu bude důležité sledovat vývoj počtu cestujících v dopravní špičce, zda-li kapacita vozidla řady 814 bude dostačující. Ke konci střednědobého období (tj. cca rok ) se předpokládá zdvojení soupravy v úseku Nučice Praha. Na trati 173 bude v průběhu roku 2012 probíhat rekonstrukce trati z důvodu využití v roce 2013 jako odklonovou trať pro vlaky dálkové dopravy převedené z tratě 170 (171) v úseku Beroun Praha, kde budou probíhat stavební práce za účelem modernizace 3. tranzitního koridoru. V průběhu rekonstrukce trati a plánovaných výluk bude v určitých časových obdobích doprava zajištěna formou náhradní autobusové dopravy. Trať 173 se bude rekonstruovat především za účelem zvýšení kapacity tratě (vybudování nové výhybny, stavební úpravy vedení tratě, zvýšení úsekových rychlostí apod.). V průběhu využití této tratě jako odklonové pro dálkové vlaky se z důvodu vyčerpané kapacity dráhy nepředpokládá ve vytížených časech navyšování počtu spojů. Ukončení odklonů dálkových vlaků je závislé na ukončení stavebních prací na trati 170 (171), které se předpokládá cca v roce Přesný harmonogram ukončení stavebních prací není v současné době k dispozici. Po skončení využívání této tratě jako odklonové (viz odstavec výše), se uvažuje o využití uvolněné kapacity tratě pro zkrácení intervalu vlaků regionální dopravy. Technické parametry tratě budou pravděpodobně umožňovat zkrácení intervalu ve špičce z 30 minut na 20 minut. Optimální by z hlediska dopravní technologie byl interval 15 minut, ale předpokládá se, že technické parametry tratě to neumožní. 174 Beroun Rakovník Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. 200 Zdice Protivín Oproti předešlému JŘ 2010/2011 byly učiněny změny v časech některých regionálních vlaků v důsledku neobjednání vybraných vlaků dálkové dopravy. Dopravní model této trati je řešen společně s tratí 170, ke které se připojuje v uzlové stanici Zdice. Na trati 200 byl zaznamenán meziroční nárůst přepravní poptávky. 17

18 Dají se očekávat drobné změny v důsledku neobjednání vybraných vlaků dálkové dopravy. V současné době se kromě drobných úprav nepředpokládá zásadní změna rozsahu objednávané dopravy ani změna 203 Březnice Strakonice V návaznosti na úpravy vlaků na trati 200 byly učiněny drobné časové úpravy vlaků. Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. 204 Březnice - Rožmitál pod Třemšínem V důsledku omezení rychlíků na přípojné trati 200 byly upraveny četnosti provozu vybraných vlaků regionální dopravy a u jednoho osobního vlaku učiněna změna časové polohy. Zaznamenána stabilní přepravní poptávka. Počet přepravených cestujících se však pohybuje ve velmi nízkých hodnotách. V případě klesajícího trendu přepravní poptávky je pravděpodobné snižování počtu objednávaných spojů. V případě dlouhodobého klesajícího trendu přepravní poptávky je pravděpodobné zastavení provozu na této trati a nahrazení provozu autobusy. 210 Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany, Vrané nad Vltavou Dobříš Na této trati dochází k drobným časovým úpravám v důsledku nasazení vozidla řady 814 Regionova. Zaznamenána stabilizovaná přepravní poptávka. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy. Zvažují se možnosti zavedení taktového jízdního řádu. Je vhodné otevřít jednání o modernizaci této tratě. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy. 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. 18

19 220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice)/ 221 Souhrnná doprava Praha - Benešov u Prahy Zaznamenán meziroční nárůst přepravní poptávky v úseku Benešov u Prahy Praha a mírný pokles přepravní poptávky v úseku Benešov u Prahy - Tábor. Tento pokles poptávky je však pravděpodobně způsoben probíhající stavební činností a výlukami z důvodu modernizace této trati jakožto 4. tranzitního železničního koridoru. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna Je možné zvažovat doplnění dopravní špičky o zrychlené spěšné vlaky. 222 Benešov u Prahy - Trhový Štěpánov Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. V současné době se nepředpokládá změna rozsahu objednávané dopravy. Možné zvažovat propojení této vlakové linky s vlaky na trati Olbramovice Sedlčany Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky v pracovní dny a nárůst přepravní poptávky o víkendech. 230 (Praha -) Kolín - Havlíčkův Brod/ 231 Praha - Lysá nad Labem Kolín Rozsah objednávané regionální dopravy je oproti předešlému období JŘ nezměněn, učiněny pouze drobné časové úpravy regionálních vlaků v důsledku redukce vlaků dálkové dopravy. V úseku Kolín Havlíčkův Brod zaznamenán mírný meziroční nárůst přepravní poptávky, v úseku Kolín Lysá nad Labem Praha má přepravní poptávka neustálený trend. 19

20 V současné době se nepředpokládá zásadní změna rozsahu objednávané dopravy ani změna V úseku Lysá nad Labem Praha lze zvažovat zkrácení intervalu v dopravní špičce ze současných 30 minut na 15 minut. Tento záměr může vyžadovat nutné stavební úpravy. 232 Lysá nad Labem Milovice Tato trať zaznamenala v roce 2009 razantní změnu dopravního modelu, když byla dokončena elektrifikace a umožnil se tak provoz přímých vlaků v relaci Milovice Praha. Tuto dopravu zajišťují moderní elektrické jednotky řady 471. Dopravní model je v pracovní den stavěn na kombinaci přímých spojů do Prahy se spoji, které přijíždějí do Lysé nad Labem k přestupu na navazující vlaky. Rozsah objednávané regionální dopravy na období JŘ 2011/2012 je oproti předešlému období JŘ nezměněn. O víkendech dochází k pravidelnému nasazení motorové jednotky řady 814 Regionova namísto kapacitně již nepostačujícího motorového vozu řady 810 (tato změna vozby řešena již od června roku 2011). Na této trati je zaznamenán výrazný meziroční nárůst přepravní poptávky. V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna V současné době se nepředpokládá výrazná změna rozsahu objednávané dopravy ani změna Tato trať je však součástí plánu výstavby 5. železničního tranzitního koridoru, který umožní rychlé železniční spojení Prahy, Mladé Boleslavy a Liberce. V této relaci totiž v současné době neexistuje dostatečně konkurenceschopná dráha oproti silniční infrastruktuře. Rok zahájení výstavby této železniční tratě není v současné době znám. 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou Zaznamenán meziroční nárůst přepravní poptávky. 236 Čáslav - Třemošnice Rozsah objednávané regionální dopravy je oproti předešlému období JŘ nezměněn, dochází pouze k drobným časovým změnám jednotlivých spojů. Zaznamenán mírný meziroční pokles přepravní poptávky. 20