Jak je to doopravdy s přístupem k vědeckým a odborným informacím pro chemický průmysl
|
|
- Irena Burešová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 103 Jak je to doopravdy s přístupem k vědeckým a odborným informacím pro chemický průmysl Ing. Jaroslav Šilhánek, CS VŠCHT Praha, Technická 5, , Praha 6, silhanek@vscht.cz, tel Úvod V předchozích dvou přednáškách na této konferenci v roce a v loňském roce2 bylo pojednáno jednak o současných mimořádně rozsáhlých možnostech, které moderní informační technologie nabízejí pro zpracovávání, zpřístupňování a šíření vědeckých a odborných informací a jednak o pro průmysl nepochybně velmi důležité oblasti patentových informací. V obou případech byl hlavním motivem výsledek a dnešní nabídka v počítačových sítích. Skutečnost, že dnes máme možnost dostat v časovém horizontu vteřin na stůl plný text publikace nebo velmi rychle získat prakticky vyčerpávající rešerši na jakékoliv téma, poněkud překrývá skutečnost, že se ve skutečnosti jedná o sled řady kroků představujících určité náklady, které je nutné nějakým způsobem pokrýt. A jak už to bývá, tento aspekt nejenom nelze obejít, ale naopak je většinou naprosto zásadní. Řeč tedy bude hlavně o penězích, resp. o tom, proč to zatím funguje a co lze očekávat aby to fungovalo i nadále. A současně se pokusíme upozornit na rozdíly, které nová situace vyvolává mezi akademickou sférou a chemickým průmyslem. Doplňme tento stručný úvod ještě konkrétními údaji, které ilustrují, že přechod na elektronické verze je již prakticky úplný a všechny následující úvahy se proto budou týkat jen této verze, použijeme-li termín knihovna, pak to bude jen ve smyslu elektronická knihovna. Statistiky využívání informačních zdrojů na VŠCHT Praha v roce 2009 ukazují na následující počty realizovaných rešerší a stažených plných textů vědeckých článků za daný rok: Počet článků otevřených/stažených ze serverů vydavatelů článků Počet rešerší realizovaných v dostupných bázích dat rešerší Ať již posuzujeme tyto objektivně získané údaje (jedná se o čísla poskytovaná vydavateli) z jakéhokoliv hlediska, počtu pracovníků, počtu hodin apod., je patrné, že takový rozsah využívání odborných a vědeckých informací je v případě klasických tištěných zdrojů nemyslitelný a že nezbývá prakticky žádný časový prostor pro jakékoliv jiné zdroje informací. A současně to ale dokumentuje, že elektronická forma je nejenom pohodlnější, ale je hlavně daleko efektivnější, a to nejenom z hlediska vlastního časového fondu vědce, ale i z hlediska principiálního využití jednou realizovaných a zveřejněných výsledků vědecké práce. Několik neměnných skutečností. Připomeňme nejdříve to, co se nijak nezměnilo a ani změnit nemůže. Tvůrčí proces, ať je realizován s primárním cílem komerčního využití ( aplikovaný výzkum ) nebo zaměřený spíše altruisticky na obecné blaho lidstva, zůstává pochopitelně neměnný, jen nových 1135
2 technologických možností využívá. Jakmile ale získáme výsledky, nastupuje po dlouhou dobu zavedený a vyzkoušený postup pro jejich zveřejnění. Zvolíme-li formu právní ochrany, tedy formu patentové přihlášky, není dále co řešit. Nastupuje poměrně jednoznačný a dlouhodobě vyvíjený proces s velkou mírou i mezinárodní standardizace řídící se právně závaznými kroky s výsledkem, že příslušný dokument je de facto volně dostupný na rozdíl od samotného výsledku, který je předmětem obchodu. Volná a i velmi snadná dostupnost patentových dokumentů je jedním z konkrétních důsledků aplikace současných informačních technologií v kombinaci s legislativními aspekty celé této oblasti. To bylo předmětem přednášky na tomto fóru v r Zvolíme-li klasickou formu článku ve vědeckém nebo odborném časopise, je současná praxe v zásadě opět stejná, jako už po dlouhá léta. I když pojem rukopis nelze brát doslova, v každém případě je text dodaný autorem v pravém slova smyslu surovinou pro další činnost a v zásadě není podstatné, zda péči o zveřejnění textu na sebe bere komerční vydavatel nebo nezisková vědecká společnost. Rozdíl je jen v tom, zda pro tuto činnost budou nutné jen náklady na pokrytí výdajů nebo zda půjde i o realizaci zisku. Jaké jsou skutečné náklady žádný podnikatel přesně neřekne, odhady i oficiální se pohybují v rozsahu tisíců USD na článek. To platí jak o nákladech na tištěné verze tak elektronické verze, vydavatelé většinou tvrdí, že jsou v zásadě stejné. Na tomto procesu, který se vyvíjel více méně zcela samovolně po staletí, jsou nejdůležitější dva aspekty: 1. Existence recenzního řízení, které sice ne vždy dokonale, ale přece jen garantuje vědeckou úroveň dané práce. 2. Po dlouhou dobu vyvíjený soubor vědeckých časopisů, který představuje určitým způsobem organizovanou nabídku publikačních možností a současně dlouhodobě uchovávaný depositář výsledků vědecké práce. Naprostá většina vědců se shodne na tom, že je mimořádně důležité, aby role těchto aspektů byla zachována i v elektronickém prostředí, minimálně do té doby, než nové technologie nabídnout jiný ověřený systém. Kromě principiální role uchovávání výsledků lidského bádání, se ale jedná i o mimořádně důležitou roli při financování vědecké práce jako takové. Ať jsou různé metody hodnocení výsledků vědecké práce jakkoliv kritizovány, je zřejmé, že vždy bude otázka počtu a kvality zveřejněných výsledků důležitou součástí evaluace vědecké práce a významným podkladem pro financování nové nebo pokračující vědecké činnosti, ať již formou grantů či institucionálního financování. Samozřejmě, že to platí především pro akademickou sféru, ale připomeňme, že i když podíl zveřejněných výsledků z průmyslové sféry je nižší, využívání je minimálně srovnatelné a i průmyslová sféra by měla mít zájem na efektivně fungujícím systému financování neziskové oblasti vědy a výzkumu. K výše uvedeným bodům jen doplňme, že pro celý, dnes již ohromný soubor informací o výsledcích vědecké práce, potřebujeme vhodný nástroj, jak množinu informací zpracovávat tak, aby byla použitelná, neboli aby bylo možné jednou kdysi dosažené výsledky nalézt. K tomu už od poloviny 19. století slouží různé formy referátových, neboli sekundárních zdrojů, dnes nazývaných báze dat. Financování zveřejňování výsledků vědecké práce Výše stručně charakterizovaný model a struktura publikování, šíření, uchovávání a distribuce výsledků vědecké práce představuje současně model financování této činnosti. Je založen na logické dělbě práce, kdy náklady na zveřejňování jsou v zásadě kryty cenou předplatného časopisů a pochopitelně i knih a sekundárních zdrojů. Tento ekonomický model má jedno 1136
3 specifikum, že totiž surovina pro podnikání v průmyslu vědeckých publikací je typicky zadarmo. Dříve i v současnosti převažuje situace, kdy autoři za opublikování své práce vydavateli neplatí a navíc mu právní formou předávají část svých autorských práv. Honoráře za otištění přicházejí v úvahu u komerčně orientovaných periodik, které jsou financovány převážně z reklam, konkurenční boj dnes spíše vede vydavatele k tomu, aby platbu za publikování nepožadovali a dokonce jsou i ochotni hradit vyšší náklady v případech vyšších požadavků na kvalitu např. obrázků. Výše předplatného pak hradí buď převážně jen skutečné náklady v případě, kdy vydavatel je vědecká společnost, nebo zahrnují i podnikatelský zisk v případě komerčních vydavatelství. Přechod do světa elektronického šíření vědeckých informací tento po dlouhou dobu fungující model zásadně ovlivnil z řady důvodů, více či méně obdobných, jaké ohrožují hudební průmysl a podobné druhy podnikání. Klasický a stále převažující finanční model vychází z faktu, že tištěný dokument je sice dnes relativně snadno rozmnožitelný, ale v každém případě musí být někde k disposici originál, typicky v knihovnách. Rozmnožování může být sice zakazováno, ale v každém případě zahrnuje další lidskou práci a i přes možnost relativně rychlého dodání představuje několika denní zdržení. Regionální rozložení vědeckých knihoven tak bylo ovlivňováno fyzickou dostupností originálů publikací v knihovnách a ve svém důsledku tak určovalo možnou míru návratnosti nebo zisku v daném regionu. Elektronická forma je naproti tomu nesmírně pohyblivá a v řádu vteřin přenositelná prakticky kamkoliv a i když také někde musí být dostupný originál. Ale právě snadná přenositelnost eliminuje regionální zpřístupnění a de facto by stačil jeden originál dostupný na jednom místě sítě pro potřeby celosvětové vědecké komunity a jak zkušenosti ukazují, rozsah využívání by byl jen těžko kontrolovatelný. V důsledku by pak informační průmysl vědeckých informací ztratil svůj hlavní zdroj příjmů a co je ještě daleko důležitější, byly by tak ohroženy výše uvedené klíčové role vázané na současný finanční model. Podívejme se nyní na jednotlivé složky systému šíření a zpřístupňování vědeckých informací i s ohledem na případné rozdíly mezi akademickým a průmyslovým světem. Vědecké časopisy: Tato oblast je nepochybně nejrozsáhlejší a také nejdůležitější a je také v současné době předmětem hlavních úvah a spekulací o budoucnosti. Forma předplatného je stále naprosto dominantní, jen místo předplatného tištěných verzí je dnes chápána jako předplatné vzdáleného přístupu do daného titulu, resp. daleko častěji do souboru titulů jednoho vydavatele. Formálně se tedy nic nezměnilo, ale důsledky změny technologie jsou už dnes velmi výrazné. Akademický svět profituje z určité strategie vydavatelů, kteří hned od počátku nabídly univerzitám možnost sdílení přístupu nejenom k titulům, které předplácí daná univerzita, ale současně k titulům předpláceným jinou univerzitou za podmínky, že žádný z předplácených titulů v nebude odhlašován. Univerzity, které na tento přístup přistoupily, vytvořily konsorcium, i když tato forma nemá většinou právní podklad. O něco později pak bylo dovoleno vyměnit duplicitně předplácené tituly v rámci konsorcia za chybějící, ovšem za předpokladu, že celková výše předplatného se nesníží. Komerční sféra možnost vytvářet konsorcia nemá. Jsou zde ale dva aspekty, které postavení průmyslu vůči univerzitám do jisté míry vyrovnávají. Členové konsorcia sice nesmí umožnit vzdálený přistup komerčním subjektům, ale zpravidla mohou zpřístupnit veškerý materiál v prostorách svých knihoven. Jinými slovy, kdokoliv navštíví fyzicky danou univerzitní knihovnu, může volně přistupovat do souborů předplácených, resp. licenčně přístupných titulů časopisů včetně stahování jednotlivých článků v té či oné podobě. Stejně jako v případě tištěných forem představuje fyzická návštěva knihovny a s ní spojená investice času určitý regulující faktor, který by měl tlačit komerční 1137
4 subjekty k předplácení těch titulů, které nejčastěji využívají. Druhým aspektem je skutečnost, že průmyslový výzkum v naprosté většině případů nepotřebuje tak široké spektrum vědeckých oborů, jako i jen středně velká univerzita a předplácet jen omezený soubor skutečně využívaných časopisů by mělo být finanční únosné. A samozřejmě jakékoliv články jsou dnes velmi rychle získatelné za základě požadavku, který zprostředkují univerzitní knihovny na některou velkou evropskou knihovnu, např. British Library, Delft University Library nebo řadu dalších. A konečně se postupně prosazuje bezprostřední možnost zakoupení požadovaného článku přímo ze serveru vydavatele, kde je platba realizována kartou. Pokud někoho šokují tam uváděné ceny, které se pohybují zpravidla nad 20 USD, typicky např. 35 USD, nechť si porovná tuto cenu a celkové náklady pokud z daného časopisu potřebuje jeden nebo jen několik článků do roka s cenou ročního předplatného. I když uvedené možnosti v zásadě řeší novou situaci, jak vydavatelé, tak i uživatelé je nepovažují za ideální a hledají se jiné formy. Asi nejdiskutovanější je tzv. Open Access model. I když označení vede k představě, že přístup k vědeckým článkům bude volný, peníze i zde hrají klíčovou roli. Podstata projektu Open Access3 vychází z naprosto obráceného financování vědeckého publikování v tom smyslu, že náklady budou hrazené předem, tedy po přijetí článku k publikaci, který pak po vyjití bude skutečně volně dostupný komukoliv, např. prostřednictvím Internetu. Jinými slovy náklady vydavatelů budou kompenzovány předem a nikoliv až ex post. Tato koncepce se objevila už v polovině devadesátých let a po řadu let byla velmi propagována, ale zatím se omezuje na menší okruh titulů a vydavatelů a nezdá se, že v dohledné době to bude dominující komerční model. Je nutno dodat, že předpokládaná výše poplatku za otištění článku je navrhována ve výši 3000 USD a i mírnější odhady neklesají pod 1000 USD. Takové obnosy jsou pochopitelně hlavně pro akademickou sféru jen těžko přijatelné, ale předpokládalo se, že tyto náklady vezmou na sebe grantové agentury. To se ale uskutečnilo v případě velmi známé a důležité agentury Welcome Trust a jen několika menších a pak u americké National Health Institution, která váže poskytnutí grantů na podmínku, že autoři budou publikovat své práce u takového vydavatele, který zpřístupní článek volně nejpozději do roka od vyjití. Neboli kdo by ho chtěl dříve, musí stejně zaplatit. Tato povinnost měla být v USA ukotvena zákonem, jeho schválení ale narazilo na silný odpor. Jedním se silných argumentů proti koncepci Open Access je, že výsledky vědecké práce podporované zpravidla z veřejných prostředků, tedy peněz daňových poplatníků, budou volně k disposici průmyslu, typicky farmaceutickým firmám. Shrneme-li současnou situaci s ohledem na výše uváděné aspekty5, pak lze konstatovat, že v akademickém světě převládá systém konsorciálního přístupu, který velmi zvýhodňuje tento sektor oproti průmyslu. Ale setkáváme se s řadou variant a celková situace není příliš přehledná. Tak např. Open Access je možný až po určité době od vydání, typicky půl roku až rok, volně přístupné starší svazky daného časopisu až k počátku vydávání jsou vázány na předplatné současné produkce, volně dostupné jsou tituly, které jsou financovány sponzory nebo z jiných důvodů. Výsledkem je, že konkrétní odkaz nám vyhledá Google, ale plný text bude přístupný jen tehdy, pokud v daném případě platí některá z výše uvedených možností. Referátové (sekundární) zdroje: V případě chemických disciplín se jedná především o tak zásadní zdroje jako jsou Chemical Abstracts nebo encyklopedie Beilstein a Gmelin, vedle pochopitelně řady dalších. Tyto zdroje byly první, které byly dostupné v elektronické formě prostřednictvím sítí a právě v loňském roce byla tištěná verze Chemical Abstracts definitivně ukončena. Rovněž díla Beilstein a Gmelin jsou k disposici už jen v elektronických verzích. I když vydavatel, resp. producent Chemical Abstracts je vědecká společnost, American Chemical Society, náklady na vytváření tohoto díla jsou obrovské a praktická neziskovost producenta nehraje velkou roli. V každém 1138
5 případě je těchto zdrojů jen několik a není překvapující, že jejich cenová a licenční politika se i diametrálně liší včetně politiky vůči komerčnímu sektoru. Nejpalčivější je situace právě v případě Chemical Abstracts6. Je logické, že producent se postupně orientuje na nejefektivnější, ale také nejnákladnější formu přístupu, a to možnost pracovat s celým souborem informací shromážděných za více než 100 let trvání této služby. Jedná se o program SciFinder, o kterém bylo zde referováno v roce 2006 včetně konstatování, že je v zásadě přístupný pro průmyslový sektor, dokonce byl chemickému průmyslu nabízen dříve než univerzitám, ale za mimořádně vysokou cenu, těžko přijatelnou pro menší a střední podniky. Licenční poplatky se pohybují v řádu miliónů Kč. Existuje ale možnost získat přístup k tomuto nástroji a tím k celému fondu za 100 let formou nákupu určitého objemu rešeršních dotazů a zobrazení výsledků. V tomto případě mohou být ceny pro průmysl přijatelné, je nutné jen přijmou fakt, že práce musí být dobře předem připravená a ten, kdo bude rešerše provádět, by měl být zkušenější a mít určitou praxi. Univerzální formou přístupu je využití databázového centra STNInternational4, kde je úhrada odvozena od doby připojení a hlavně od počtu dotazů, jejich formulace a nakonec počtu zobrazených výsledků. Tato forma je vůbec nejefektivnější a umožňuje velmi přesné zadávání dotazů a specifikaci hledaných informací, ale za cenu použití specifického dotazovacího jazyka a ještě podstatně větší zkušenosti než v případě nákupu počtu dotazů pro SciFinder. Budiž řečeno, že tato forma je typicky využívána velkými farmaceutickými, ale i obecně chemickými podniky, které zaměstnávají dobře placené specialisty rešeršéry. Celkem malý rozdíl je mezi náklady na zpřístupnění Chemical Abstracts ve formě CD-ROM jako produkt CAonCD, který je předplácen několika českými firmami. Očekává se ale, že tento produkt bude buď zcela ukončen nebo přejde do webovského prostředí. Báze dat Beilstein a Gmelin, které mají sice podobnou, ale přece jenom odlišnou producentskou a vlastnickou historii končící v současnosti v obou případech u největšího světového nakladatelství vědecké literatury Elsevier, používaly a zatím stále používají odlišnou politiku úhrady za přístup. Počáteční forma byla úhrada za počet židlí neboli seats, tedy počet současně pracujících uživatelů. Chemical Abstracts se této formy stále drží a je hlavním důvodem pro vysoké poplatky. Báze Beilstein a Gmelin a dnes nakladatelství Elsevier sice formálně také pracují s počtem současně pracujících uživatelů, ale tyto počty jsou tak vysoké, že se jedná ve skutečnosti o neomezený počet současných připojení. To pochopitelně vede k rozsáhlejšímu využívání, protože chemik není frustrován situací, že se nemůže dostat ke zdroji informací v okamžiku, kdy to potřebuje. Zdá se, že tato politika bude uplatňována i po převzetí produkce těchto bázi nakladatelstvím Elsevier, které je už dnes nabízí pod označením Reaxys, zahrnující nejenom obě tyto báze, ale současně i bázi dat chemických patentů, Patent Chemistry Database, o které bylo hovořeno v na loňském Aprochemu2. Podle zatím nepotvrzených informací se zdá, že i když licenční poplatky za přístup do systému Reaxys budou vyšší než poplatky za přístup do bází Beilstein a hlavně Gmelin, kde byl přístup relativně velmi laciný, rozdíly mezi cenou pro akademickou sféru a komerční sféru budu malé nebo snad i žádné. Důležité je ještě dodat, že v obou výše uvedených případech, tedy programu SciFinder a bází Beilstein a Gmelin, byl explicitně zakázán přístup ve volně dostupných prostorách univerzitních knihoven a před několika lety byl formálně zakázal i přístup k produktu CAonCD v univerzitních knihovnách. Naproti tomu pro báze dat zaměřené na co nejširší spektrum vědeckých oborů, konkrétně báze dat Web of Science nebo báze Scopus, nemají producenti v zásadě námitky proti zpřístupnění ve veřejných knihovnách, ovšem logicky zakazují vzdálený přístup. Tyto zdroje, nepochybně rovněž užitečné pro chemický průmysl, mohou být bez problémů využívány jak v univerzitních, tak i veřejných knihovnách, pokud je předplácejí, což je zatím díky podpoře MŠMT poměrně častý případ. 1139
6 Knihy: I když elektronické knihy, tzv e-books, z oblasti vědy a výzkumu jsou v současnosti hitem, nezdá se, že by klasická forma byla na ústupu nebo dokonce před ukončením existence, jako je tomu v případě vědeckých časopisů. Stále platí, že pro vlastní studium je papír nejvhodnější a elektronický přístup končí vytištěním potřebné částí dané publikace. Všeobecnou předností elektronických knih je, že identifikačními údaji jsou opatřeny jednotlivé kapitoly a nikoliv, jako je tomu při klasické katalogizaci knih v knihovnách, jen celé knihy. Otevírá se tak možnost zahrnovat do bibliografických bází dat včetně Chemical Abstracts odkazy nejenom na články v časopisech a patenty, ale i na jednotlivé kapitoly elektronických knih, které pak lze principiálně stejně jako články v časopisech získávat v podobě plných textů přímo na stůl. Obecně lze říci, že přes rozsáhlou propagaci a impresivní nástup e-books se stále jedná o hledání vhodné formy jejich nabízení a samozřejmě i oceňování. Naprostá většina současně vycházejících vědeckých knižních publikací je vydávána jak v tištěné, tak současně v elektronické verzi, často jen s malými cenovými rozdíly. Přednost elektronických knih je v tom, že principiálně, v případě, že jsou financovány z institucionálních rozpočtů, mohou být současně zpřístupněny pro všechny pracovníky dané instituce, tedy i průmyslového podniku. A pro zpřístupnění v univerzitních knihovnách platí většinou to, co pro periodika, tedy kdo přijde fyzicky do dané knihovny, může si nejenom prohlížet, ale i vytisknout nebo stáhnout na lokální medium potřebné částí dané publikace, pochopitelně při obecné zásadě, že se jedná jen o osobní potřebu. Připomeňme, že už delší dobu jsou tak volně přístupné některé rozsáhlé chemické encyklopedie, typicky Ullmann, Handbook of Chemistry and Physics, Kirk-Othmer aj., výsledkem jsou buď konkrétní data, stránky nebo hesla, tedy jednotlivé kapitoly. Shrnutí Shrnutí výše popisovaných alternativních možností vyplývajících ze současného stavu technologie a hlavně koncepce finančních modelů je sumarizována v Tab 1. Vidíme, že zásadní a opravdu nepříjemný rozdíl je jen v případě sekundárních zdrojů, a to především u bohužel nejdůležitějšího informačního zdroje pro chemii jako disciplínu bez ohledu zda je pěstována na univerzitách nebo v průmyslu, Chemical Abstract. Hlavním důvodem je, že se jedná o skutečně mimořádný nástroj pro práci s chemickými informacemi, nástroj vysoce efektivní jak z důvodů časových, tak i věcných, do jehož produkce a dalšího rozvoje jsou vkládány také mimořádně velké prostředky. Je ale také nutné připustit, že míra využití se liší v chemii obor od oboru a farmaceutický průmysl je pravděpodobně ten, pro který má tento zdroj největší cenu a je proto ochoten za přístup zaplatit i velmi vysoké ceny. Rozlišit míru využití formou paušálních licenčních poplatků prakticky nelze, tato míra může být uplatněna u přístupu prostřednictvím databázového střediska STNInternational, mající ovšem jiné nevýhody. Právě s ohledem na mimořádnou důležitost materiálů Chemical Abstracts je tato situace silně kritizována především ve Spojených státech, ale s největší pravděpodobností k výraznému zlevnění nedojde. Jediné, v co lze doufat je, že bude postupně odbourávána silná vazba počtu současně pracujících uživatelů s cenou za přístup. Výše úhrady za každý další současný přístup má na straně uživatelů své meze a nedostatečný počet současných přístupů brzdí využívání, vede k nespokojenosti chemiků a devalvuje finanční prostředky do přístupu vkládané. 1140
7 Reference: 1. Šilhánek, J.: Moderní informační zdroje a chemický průmysl. Konference Aprochem, Šilhánek, J.: Současné možnosti patentových rešerší v chemii a příbuzných oborech. Aprochem 2009, Sborník přednášek 1. díl., str, 1130, Praha Open Access: 4. STN International: 5. Ware, M.,Mabe, M.: The STM Report, September 2009, 6. Chemical Abstracts Service (CAS): Tabulka 1 Možnosti přístupu k informačním zdrojům pro chemický průmysl. Druh zdroje Sekundární, bibliografické zdroje Časopisy Alternativy přístupu volně přístupné v knihovnách bez omezení částečně přístupné v univerzitních knihovnách jen individuálně na základě licenčních smluv standardní předplatné individuálních titulů nebo jejich souborů Web of Science, báze dat Scopus a některé další fyzická návštěva univerzitních knihoven nejrozsáhlejší soubor na VŠCHT Praha využívání služeb dodávání plných textů článků některé univerzitní knihovny (VŠCHT Praha), některé veřejné knihovny české a evropské. postupně se rozvíjí, efektivní v případě platby kartou neexistuje rozdíl mezi univerzitami a průmyslem přímý nákup od vydavatelů Knihy Příklady v zásadě stejná situace jako u časopisů, 1141 CAonCD SciFinder, Beilstein, Gmelin, Reaxys univerzální forma, cenové rozdíly mezi univerzitami a průmyslem většinou neexistují
Bilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací
Bilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Upřesnění pojmu vědecké informace pro tuto přednášku! Nejdůležitějším
VíceEkonomické aspekty zpřístupňování vědeckých informací předplatné nebo individuální platba
Ekonomické aspekty zpřístupňování vědeckých informací předplatné nebo individuální platba Jaroslav Šilhánek a Ludmila Zetková Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 25.5.2011. 1 Vztahy mezi vědeckými
VíceK otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje
K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a
VíceBude možné zvládnout proces zpracovávání vědeckých informací při jejich současném enormním nárůstu?
Bude možné zvládnout proces zpracovávání vědeckých informací při jejich současném enormním nárůstu? Jaroslav Šilhánek a Ludmila Zetková Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Motivace nárůst finančních
VíceSoučasné možnosti patentových rešerší v chemii a příbuzných oborech
102 Současné možnosti patentových rešerší v chemii a příbuzných oborech Ing. Jaroslav Šilhánek, CSc VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28, Praha 6, silhanek@vscht.cz, tel.220 444 183 Úvod Motivem pro tento
VíceInformace, knihovny, katalogy... Přednáška kurzu Informační a databázové systémy v rostlinolékařství
Informace, knihovny, katalogy... Přednáška kurzu Informační a databázové systémy v rostlinolékařství Co jsme si slíbili Trochu teorie (informační potřeby, typy informací, informační dokumenty) Trochu praxe
VíceInformační predátoři, aneb, jak se účinně bránit. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě
Informační predátoři, aneb, jak se účinně bránit PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě Brány otevřeny šelmy vypuštěny Hlavní myšlenkou otevřenosti je odstranění
Více- otevřený přístup k výsledkům vědy. Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni
- otevřený přístup k výsledkům vědy Mgr. Zdeňka Firstová a Mgr. Anna Vyčítalová Univerzitní knihovna ZČU v Plzni Open Access otevřený přístup Seznámení s Open Access Zlatá a zelená cesta Výhody Open Access
VícePhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě
PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě Zajištění otevřeného a volného přístupu k plným textům na veřejném internetu, dovolující uživatelům číst, stáhnout, kopírovat,
VíceInformační predátoři a jiná řešení. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě
Informační predátoři a jiná řešení PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě Pokrok či utopie? Permanentní konfrontování s měnícím se a transformujícím prostředím Tvorba
VíceOtevřený přístup (Open Access) v Akademii věd ČR
Otevřený přístup (Open Access) v Akademii věd ČR Iva Burešová buresova@knav.cz Úvodní část tohoto článku čtenáře stručně seznamuje s Politikou otevřeného přístupu Akademie věd České republiky (AV ČR),
VíceVědecká literatura a database
Vědecká literatura a database Druhy vědeckých publikací Primární informační zdroje Sekundární informační zdroje Terciární informační zdroje 1 Primární informační zdroje Zveřejňování výsledků tvůrčí činnosti
VíceZpráva o řešení projektu VZ , 2011
Zpráva o řešení projektu VZ09003 2010, 2011 stepanka.zizkova@techlib.cz Schůzka členů konsorcií projektu VZ09003 NTK 30. 3. 2011, NTK, Praha 1 Obsah Příprava projektu Předprojektové jednání o dotacích
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice doplňován převážně koupí z prostředků přidělených ÚK
VíceKFC/CHL Chemická literatura. Rozvrh, Čt 15:00, LP O čem bude předmět, Informační zdroje Odpadá. Obsah Předmětu 9/22/2016
KFC/CHL Chemická literatura Markéta Paloncýová 3.004 Katedra fyzikální chemie, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Rozvrh, Čt
VíceČeská národní strategie otevřeného přístupu k vědeckým informacím
Česká národní strategie otevřeného přístupu k vědeckým informacím INFORUM 2016: 22. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 24. 25. 5. 2016 Jiří Kotouček Jana Kratěnová Osnova
VíceSciFinder a Reaxys porovnání dvou nejdůležitějších chemických bází dat
SciFinder a Reaxys porovnání dvou nejdůležitějších chemických bází dat Jaroslav Šilhánek Současná reálná situace Z celooborového hlediska jsou nepochybně nejdůležitějším zdrojem chemických informací báze
VíceICOLC 13 th Fall Meeting
ICOLC 13 th Fall Meeting 18. 9. 21. 9. 2011 Barbora Katolická Univerzitní knihovna ZČU v Plzni ICOLC International Coalition of Library Consortia Cíle ICOLC: Koordinace a spolupráce knihovnických konsorcií
VícePořizování informačních zdrojů pro VaV v ČR (současnost a budoucnost?)
Pořizování informačních zdrojů pro VaV v ČR (současnost a budoucnost?) Karel Aim Akademie věd České republiky Struktura: - Současný systém pořizování informačních zdrojů pro VaV - Situace v Akademii věd
VíceChemická informatika. terciální. výzkumné zprávy, patenty, normy, firemní a šedá literaura.
Jakýkoliv vědecký výzkum nelze provádět bez předchozího studia literatury - proto je dobré vědět, jak co nejrychleji a nejefektivněji vyhledat požadované informace. Vědeckou literaturu lze členit podle
VíceFenomén Open Access INICIATIVY, VÝZNAM, PŘÍNOSY. PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky Slezská univerzita v Opavě
Fenomén Open Access INICIATIVY, VÝZNAM, PŘÍNOSY PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky Slezská univerzita v Opavě Na tom co se začíná dnes promýšlet závisí to, co zítra bude pouliční zkušeností
VíceVYHLEDÁNÍ CH. INFORMACE
VYHLEDÁNÍ CH. INFORMACE se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic v Jeho Jeho žit řen bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá TYP VYHLEDÁVANÉ INFORMACE co hledáme -primární
VíceKde hledat odborné články?
Kde hledat odborné články? Martina Machátová E-mail: machat@mzk.cz Tel.: 541 646 170 Poslední aktualizace: 8. června 2015 The Free Library http://www.thefreelibrary.com/ Obsahuje skoro 25 milionů článků
VíceFP7 post-grant Gold Open Access Pilot
FP7 post-grant Gold Open Access Pilot Pilotní projekt EK a projektu OpenAIRE na podporu zlatého otevřeného přístupu pro ukončené projekty 7RP Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Attribution 4.0
VíceThe bridge to knowledge 28/05/09
The bridge to knowledge DigiTool umožňuje knihovnám vytvářet, administrovat, dlouhodobě uchovávat a sdílet digitální sbírky. DigiTool je možno využít pro institucionální repozitáře, sbírky výukových materiálu
VíceNěkteré aspekty hodnocení vědeckých výstupů aneb jak získat body pro Vaši instituci?
Některé aspekty hodnocení vědeckých výstupů aneb jak získat body pro Vaši instituci? Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz Axiomy: Systém bodového hodnocení nikdo
VíceJak otevřít přístup k Open Access? Iva Burešová Knihovna AV ČR, v. v. i., Praha buresova@knav.cz
Abstrakt: Jak otevřít přístup k Open Access? Iva Burešová Knihovna AV ČR, v. v. i., Praha buresova@knav.cz INFORUM 2012: 18. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 22. -24. 5. 2012 V
VíceBude možné zvládnout proces zpracovávání vědeckých informací při jejich současném enormním nárůstu?
Bude možné zvládnout proces zpracovávání vědeckých informací při jejich současném enormním nárůstu? Jaroslav Šilhánek a Ludmila Zetková Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz Abstrakt
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2016 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice doplňován převážně koupí z prostředků přidělených ÚK
VíceK otázce pokrytí publikační aktivity českých vysokých škol v bibliografických bázích dat
K otázce pokrytí publikační aktivity českých vysokých škol v bibliografických bázích dat Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz Publikované rozdíly jako výchozí
VíceKoordinace při pořizování elektronických informačních zdrojů a současný stav zajištění EIZ
Koordinace při pořizování elektronických informačních zdrojů a současný stav zajištění EIZ Knihovny současnosti Pardubice, 11. 9. 2012 Martin Svoboda m.svoboda@techlib.cz Obsah Vymezení EIZ Vývoj koordinace
VíceVÝZNAM INFORMAČNÍHO CENTRA VYSOKÉ ŠKOLY. Ing.Jiří Potáček, CSc. Ing. Věra Svobodová Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
VÝZNAM INFORMAČNÍHO CENTRA VYSOKÉ ŠKOLY Ing.Jiří Potáček, CSc. Ing. Věra Svobodová Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Informační potřeby -věda, výzkum, pedagogika - studium - ostatní - zájmové
VíceElektronické informační zdroje. Dřevařství a příbuzné obory
Elektronické informační zdroje Dřevařství a příbuzné obory 2. 11. 2010 Osnova 1. Elektronické informační zdroje (EIZ) na MENDELU Abstraktové databáze Plnotextové databáze 2. Základy tvorby rešeršního dotazu
VíceAkvizice EIZ v rámci OP VaVpI
Akvizice EIZ v rámci OP VaVpI Výzva 4.3: výsledky a praktické zkušenosti Iva Prochásková Univerzita Pardubice 22.5.2013 INFORUM 2013 1 Obsah prezentace Informační infrastruktura pro VVI a systém finanční
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2015
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2015 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice doplňován převážně koupí z prostředků přidělených ÚK
VícePodpora využívání elektronických informačních zdrojů na ČVUT Ilona TRTÍKOVÁ
Podpora využívání elektronických informačních zdrojů na ČVUT Ilona TRTÍKOVÁ trtikova@vc.cvut.cz Knihovny ČVUT systém knihoven ČVUT knihovny fakult, VŠ ústavů + oddělení knihoven VIC jednotné online služby
VíceMožnosti spolupráce při šíření výsledků výzkumu a vývoje
1 z 11 22.11.2007 20:17 Dobrý den, vstoupili jste na stránky dotazníku Možnosti spolupráce při šíření výsledků výzkumu a vývoje. Cílem dotazníku je zmapovat potřeby vědeckovýzkumného sektoru v ČR a zajistit
VíceElektronické zdroje Národní technické knihovny
Elektronické zdroje Národní technické knihovny http://www.techlib.cz/cs/katalogy-a-databaze/elektronicke-zdroje/ 1 Elektronické zdroje NTK 24 databází obsahují bibliografické informace 15 zdrojů včetně
VíceKnihovna UTB ve Zlíně a její (nejen) elektronické služby. PhDr. Ondřej Fabián
Knihovna UTB ve Zlíně a její (nejen) elektronické služby PhDr. Ondřej Fabián Krajská knihovna Františka Bartoše --Elektronické služby knihoven 5. května 2009 Skladba informačních zdrojů Jiná skladba než
VíceNěkteré aspekty hodnocení vědeckých výstupů aneb jak získat body pro Vaši instituci?
Některé aspekty hodnocení vědeckých výstupů aneb jak získat body pro Vaši instituci? Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz INFORUM 2012: 18. ročník konference
VíceE-knihy na ZČU , SEMINÁŘ AKVŠ, VŠE PRAHA
E-knihy na ZČU BARBORA KATOLICKÁ, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA UNIVERZITNÍ KNIHOVNA 20. 4. 2017, SEMINÁŘ AKVŠ, VŠE PRAHA E-knihy na ZČU současný stav Odborné e-knihy celkem 1599 titulů 1517 zahraničních (platformy
VíceDůvodová zpráva k otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje
Důvodová zpráva k otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Tato zpráva představuje především dokladový materiál, který podrobněji rozebírá jednotlivé
VíceDilemata vědeckých bází dat
Dilemata vědeckých bází dat Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz INFORUM 2006: 12. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 23. 25.5.2006-04-12
VíceElektronické informační zdroje v oblasti přírodních věd z projektu 1N04186
Elektronické informační zdroje v oblasti přírodních věd z projektu 1N04186 Alena BALVÍNOVÁ Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Středisko vědeckých informací balvin@natur.cuni.cz INFORUM
VíceZkušenosti se zpřístupněním e-knih na ZČU , SEMINÁŘ V NTK
Zkušenosti se zpřístupněním e-knih na ZČU BARBORA KATOLICKÁ, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA UNIVERZITNÍ KNIHOVNA 6. 12. 2016, SEMINÁŘ V NTK E-knihy na ZČU - obsah Základní informace Platformy, vydavatelé Statistiky
VícePrezentace výsledků výzkumu
Prezentace výsledků výzkumu Slavomíra Vavreinová Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. Historie VÚPP, v.v.i. k 1. 4. 1958 byl výnosem tehdejšího Ministerstva potravinářského průmyslu a výkupu vytvořen
VíceSeminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP
Seminář pro vedoucí knihoven asviústavů AV ČR ASEP 5. 5. 2016 ASEP bibliografická databáze repozitář Online katalog Repozitář Analytika ASEP Novinky ASEP Evidence výsledků vědecké práce ústavů AV ČR od
VíceDigitální knihovny v České republice
Digitální knihovny v České republice PhDr. Martina Machátová Moravská zemská knihovna v Brně Tel.: 541 646 170 E-mail: machat@mzk.cz Aktualizace: 19. května 2019 Digitální knihovna Definice 1,,Integrovaný
VíceElektronické inf. zdroje
Elektronické inf. zdroje Internet, tj. samostatné stránky, články atd. Předmětové katalogy Plnotextové báze, digitální knihovny Katalogy knihoven Internet Vyhledávače najdou jen dokumenty, které předtím
VícePráce mladého vědce aneb krátká přednáška o metodologii vědy v podmínkách České republiky. Tadeusz Sikora
Práce mladého vědce aneb krátká přednáška o metodologii vědy v podmínkách České republiky Tadeusz Sikora Program přednášky Proč publikovat? Hodnocení vědeckých výkonů v ČR Rešerše Zdroje informací pro
VíceČeská (národní?) článková bibliografie přežitek, nebo moderní služba čtenářům?
Česká (národní?) článková bibliografie přežitek, nebo moderní služba čtenářům? Tamara Pršínová Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice prsinova @cbvk.cz Knihovny současnosti Olomouc 2014 Historie průkopník
VíceAktuální hlediska a trendy v přístupu k vědeckým informacím a datům. David Novák Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Aktuální hlediska a trendy v přístupu k vědeckým informacím a datům David Novák Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Zveřejňování informací v digitálním věku Demokratizace přístupu k informacím Zlom
VíceOdstíny a nuance Open Access
Odstíny a nuance Open Access Jindra Planková Ústav informatiky, Slezská univerzita FPF, Opava jindra.plankova@fpf.slu.cz INFORUM 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 27.
VíceČlánek 1 Úvodní ustanovení
UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 2/2015 Věc Evidence výsledků tvůrčí činnosti zaměstnanců a studentů Univerzity Pardubice v interním informačním systému OBD Působnost pro všechny útvary a studenty univerzity
VíceHorizont 2020 a otevřený přístup k vědeckým publikacím a výzkumným datům:
Horizont 2020 a otevřený přístup k vědeckým publikacím a výzkumným datům: proč, co, kdy a kam Mgr. Daniela Tkačíková Ústřední knihovna Vysoké školy báňské-technické univerzity Ostrava Inforum 2014, Praha,
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ PRO ŘEŠENÍ MEDICÍNSKÝCH INFORMAČNÍCH POTŘEB Richard Papík, Martin Souček
170 INFORMAČNÍ ZDROJE NEMEDICÍNSKÉHO PŮVODU RELEVANTNÍ Richard Papík, Martin Souček Anotace Charakteristika a možnosti přístupu k informačním zdrojům patřícím k jádru informačních zdrojů medicínských a
VíceAkademické publikování a autorské právo. Lucie Straková Martin Loučka Konference OpenAlt
Akademické publikování a autorské právo Lucie Straková Martin Loučka Konference OpenAlt 4. 11. 2017 Stručný přehled přednášky Vznik a publikace díla Přístup k výsledkům vědy a výzkumu Použití výjimek Možné
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE JAKO SOUČÁST INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY
INFORMAČNÍ ZDROJE JAKO SOUČÁST INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY Věra Kubíková, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1) Trochu historie el-íčko Když jsem měla před dvěma lety na konferenci Knihovny současnosti
VíceCzechELib. Národní centrum pro elektronické informační zdroje. Jiří Jirát. CzechELib Zlín
Národní centrum pro elektronické informační zdroje Jiří Jirát Obsah Historie Proč národní centrum pro elektronické informační zdroje? Struktura a řízení projektu, finanční zajištění, pravidla pro zapojení
VíceHodnocení doktorandů a diferenciace doktorských stipendií: metodika pro Institut politologických studií FSV UK v Praze
Hodnocení doktorandů a diferenciace doktorských stipendií: metodika pro Institut politologických studií FSV UK v Praze Obecná pravidla Snižování doktorských stipendií navrhuje školitel/ka nebo oborová
VíceINFORMAČNÍ ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLU KNIHOVNY.CZ. Ing. Petr Žabička, PhDr. Iva Zadražilová Moravská zemská knihovna v Brně
INFORMAČNÍ ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ NA PORTÁLU KNIHOVNY.CZ Ing. Petr Žabička, PhDr. Iva Zadražilová Moravská zemská knihovna v Brně Informační zdroje Národní zdroje (lokální) vs. zahraniční zdroje: lokální
VíceNovinky v ASEPu a zkušenosti s vkládáním plných textů
Novinky v ASEPu a zkušenosti s vkládáním plných textů Jana Doleželová Knihovna AV ČR, v. v. i. Seminář pro pracovníky knihoven a SVI ústavů AV ČR Praha, 17. 6. 2013 Nová interní směrnice č. 4 / 2013 Tvorba
VícePříprava legislativy povinného výtisku elektronických publikací v České republice (e-depozit)
Příprava legislativy povinného výtisku elektronických publikací v České republice (e-depozit) Mezi realitou a zbožným přáním 25.4. 2017 INFOS 2017 Vít Richter Národní knihovna ČR Pohled zpět 1781 Karel
VíceOsobní archivy publikovaných odborných prací v medicíně jako součást Digitální knihovny NLK
Osobní archivy publikovaných odborných prací v medicíně jako součást Digitální knihovny NLK Adéla Jarolímková, Národní lékařská knihovna Toto dílo dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006, SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, V SOULADU S VYHL. Č. 232/2012 SB., O PODROBNOSTECH ROZSAHU ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI VEŘEJNÉ
VícePhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA. ČLS JEP Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví
Vědecké zdravotnické informační zdroje a jejich vyhledávání PhDr.Helena BOUZKOVÁ PhDr.Eva LESENKOVÁ NÁRODNÍ LÉKAŘSKÁ KNIHOVNA, PRAHA Osnova způsoby vyhledávání služby pro veřejnost knihovny zdravotnické
VíceBilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací
Bilance prvních deseti let 21. století v oblasti vědeckých informací Jaroslav Šilhánek Vysoká škola chemicko-technologická v Praze silhanek@vscht.cz INFORUM 2010: 16. konference o profesionálních informačních
VíceInformační zdroje. SPSOA_ICT_2_NSD Vypracoval Petr Novosad. Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám
Informační zdroje SPSOA_ICT_2_NSD Vypracoval Petr Novosad Vytvořeno z projektu EU Peníze středním školám Informační zdroje Informační zdroj / informační pramen prostředek společenské komunikace tvořený
VíceWeb of Science. Přednáška kurzu informační a databázové systémy v rostlinolékařství
Web of Science Přednáška kurzu informační a databázové systémy v rostlinolékařství O čem jsme si povídali Představení nejvýznamnějších databází přístupných na JU Práce s databází CAB Abstracts přístup
VíceInformační zabezpečení studia na Zahradnické fakultě MENDELU. Elektronické informační zdroje
Informační zabezpečení studia na Zahradnické fakultě MENDELU Elektronické informační zdroje 2. prosince 2015 Obsah Elektronické informační zdroje oborové Elektronické informační zdroje multioborové Základy
VíceMission of NTK s Bibliometrics Support and Services
Mission of NTK s Bibliometrics Support and Services part 2 Alena Pavelová Bibliometrics Working Group National Library of Technology Bibliometrická pracovní skupina NTK 2 Bibliometrická pracovní skupina
VícePodpora otevřeného přístupu na ČVUT role ÚK v podpoře OA
Podpora otevřeného přístupu na ČVUT role ÚK v podpoře OA Lenka Němečková, Věra Pilecká (Ústřední knihovna ČVUT) Otevřený přístup a institucionální repozitář ČVUT v programu HORIZON 2020, 8. 10. 2014 Otevřený
Víceší šířen chemická INFORMATIKA TERCIÁLNÍ DOKUMENTY zpracované primární dokumenty
se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic v bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá chemická INFORMATIKA TERCIÁLNÍ DOKUMENTY zpracované primární dokumenty TERCIÁRNÍ DOKUMENT
VíceKnihovní řád knihovny Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, v.v.i.
Knihovní řád knihovny Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, v.v.i. Základní ustanovení Právní zakotvení V souladu se zákonem ČNR č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších
VíceTransfer technologií na VUT v Brně včera, dnes a zítra. Ing. Roman Molík, MBA Říjen 2018
Transfer technologií na VUT v Brně včera, dnes a zítra Ing. Roman Molík, MBA Říjen 2018 O čem to bude Trocha historie Organizační začlenění OTT Odpovědnost OTT Interní řídící dokumentace a podpůrný IS
VíceAnketu vyplnilo 8 členů Národního konsorcia ReferNet, což je necelá polovina.
Co vám může nabídnout ReferNet SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANKETY Celkový přehled využitelnosti a využívání produktů ReferNetu V měsících červnu a srpnu 5 proběhla mezi členy Národního konsorcia ReferNet anketa,
VíceInstitucionální plán pro rok 2014
Institucionální plán pro rok 2014 Předkládá prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Projednáno AS VŠCHT Praha 29. 10. 2013 1 Institucionální plán Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro r. 2014
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA. SMĚRNICE DĚKANA č. 3/2015 O EDIČNÍ ČINNOSTI
MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA SMĚRNICE DĚKANA č. 3/2015 O EDIČNÍ ČINNOSTI Den vydání: 16. února 2015 Platnost: 16. února 2015 Účinnost: 16. února 2015 Směrnice děkana Právnické fakulty Masarykovy
VíceÚstřední knihovna ČVUT. Mgr. Lenka Němečková PhDr. Marta Machytková Mgr. Věra Pilecká Mgr. Ilona Trtíková
Ústřední knihovna ČVUT Mgr. Lenka Němečková PhDr. Marta Machytková Mgr. Věra Pilecká Mgr. Ilona Trtíková Závisí na kvalitě vzdělávací a VaV činnosti Jaké faktory jsou měřitelné? Publikované výsledky VaV
VíceMezin{rodní trendy OA"
Mezin{rodní trendy OA" Institucionální repozitáře a jejich registry PhDr. Jindra Planková, Ph.D. Ústav informatiky, FPF Slezská univerzita v Opavě Žít aktivně znamená žít s přiměřenými informacemi [Norbert
VíceUniverzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata
Univerzita s kladným nábojem Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Partnerství mezi firmami a TUL Společné řešení v oblasti vědy a výzkumu Partnerství v pedagogické oblasti
VíceInformační zdroje pro studenty edních a vysokých škol
Informační zdroje pro studenty středn edních a vysokých škol Iva Burešov ová Knihovna AV ČR, v.v.i. Elektronické informační zdroje v KNAV a AV ČR od 2000 bibliografické a citační, plnotextové, bibliografické,
VíceZáklady redakční práce. Eva Dibuszová Vydavatelství VŠCHT Praha ICT Press E-mail: eva.dibuszova@vscht.cz Tel: 220 44 3071
Základy redakční práce Eva Dibuszová Vydavatelství VŠCHT Praha ICT Press E-mail: eva.dibuszova@vscht.cz Tel: 220 44 3071 Vydavatelský blok Jak funguje vydavatelství Ekonomické minimum Základní právní normy
VíceAKVIZICE. Doplňování neperiodické literatury
AKVIZICE Doplňování neperiodické literatury Cíl a předmět akvizice Akvizice se zabývá získáváním tištěných a jiných analogových dokumentů (nákupem, výměnou, darem nebo povinným výtiskem) a předplatným
VíceIng. Věra Svobodová. Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb. E- knihy na MENDELU
Ing. Věra Svobodová Ústav vědecko-pedagogických informací a služeb E- knihy na MENDELU Mendelova univerzita v Brně strana 2 Agronomická fakulta, Lesnicko-dřevařská fakulta, Zahradnická fakulta architektura
VíceVirtuáln. lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv
Virtuáln lní knihovny přístup k dokumentům a službám kdykoliv a odkudkoliv Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK od klasické knihovny k virtuální za vše mohou počítače a Internet relační
VícePřístup k datům za účelem vědeckého výzkumu
Přístup k datům za účelem vědeckého výzkumu Mgr. Bc. Michal Koščík, Ph.D. Právní rámec sběru, zpracování, uchovávání a užívání výzkumných dat (GA15-20763S) 1 Jak moc jsou data otevřená pro vědce? Má výzkumník
VíceBibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace
Bibliografické databáze umění vyhledávat v záplavě pramenů relevantní informace Jitka Stejskalová Ústav vědeckých informací 1. LF UK Jak si obstarám informace? informační exploze mnoho informací a jak
VíceCENY INFORMAČNÍCH SLUŽEB V KNIHOVNÁCH
CENY INFORMAČNÍCH SLUŽEB V KNIHOVNÁCH Jakub Pavlík, Státní vědecká knihovna v Kladně V českém knihovnictví se uskutečňuje mnoho aktivit a činností, jejichž realizace klade nové požadavky na knihovníky
VíceXLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3
XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 12. prosince 2013 Bod programu: 3 INFORMACE O PŘÍPRAVĚ HODNOCENÍ VÝZKUMNÉ A ODBORNÉ ČINNOSTI PRACOVIŠŤ AV ČR ZA LÉTA 2010 2014 1 Principy
VíceProgram podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 7. rámcového programu EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace VÝVOJ
Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 7. rámcového programu EU pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace VÝVOJ (ve znění platném od 1. 1. 2007) 1. Cíl programu Cílem
VíceDDS a on-line digitální knihovny
DDS a on-line digitální knihovny změna jednoho paradigma Rudolf Vlasák Univerzita Karlova v Praze Slezská univerzita v Opavě rudolf.vlasak@ff.cuni.cz O čem bude řeč Nové paradigma Informační bariéry koncového
VíceOPEN ACCESS. Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz. Proč open access?
OPEN ACCESS Kamila Hebelková TC AV ČR hebelkova@tc.cz Proč open access? ústřední myšlenka výsledky výzkumu financovaného z veřejných zdrojů dostupné veřejnosti lepší přístup je základem pro přenos, vytváření
VíceÚstřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009
Ústřední knihovna VŠB-TU Ostrava Zpráva o činnosti za rok 2009 Doplňování knihovního fondu Knihovní fond ÚK byl v souladu s rámcovým plánem akvizice doplňován převážně koupí z prostředků přidělených ÚK
VíceCABI Compendia a elektronické knihy dostupné na MENDELU
CABI Compendia a elektronické knihy dostupné na MENDELU 25. 3. 2013 O čem bude řeč? CABI Publishing CABI Compendia ebooks dostupné na MENDELU představení a vyhledávání CABI CABI je nezisková organizace
VíceZpřístupnění děl nedostupných na trhu v digitální podobě
Zpřístupnění děl nedostupných na trhu v digitální podobě Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2017 29. 11. 2017 Vít Richter Národní knihovna ČR vit.richter@nkp.cz 2 Komu to slouží? Omezený přístup
VíceVyužití patentů univerzitními spin-off firmami
Využití patentů univerzitními spin-off firmami Mgr. Alena Kodrasová, právník PatentCentrum Sedlák &Partners s.r.o. Společnost patentových zástupců zdroj: www.upv.cz Struktura případové studie Transfer
Vícepro účely rozpočtu 1/9
pro účely rozpočtu 1/9 Současný stav na FJFI Výstupy jsou hodnoceny v celkem 57 položkách (ve všech děleno na cizojazyčné a české, resp. na zahraniční/mezinárodní a tuzemské), s bodovým hodnocením v rozsahu
VíceBibliografické a rešeršní služby
Bibliografické a rešeršní služby Bibliografie Seznam dokumentů zpracovaných podle určitých zásad, pravidel a hledisek. Účelem je informovat o existenci informačních pramenů. Nauka o seznamech dokumentů,
VíceVýroční zpráva za rok 2010
Výroční zpráva za rok 2010 Univerzitní knihovna TU v LiberciVÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2010duben 2011UNIVERZITNÍ KNIHOVNA, INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE KNIHOVNICKO INFORMAČNÍ SLUŽBY Přírůstek
Více